Nařízení Rady (ES) č. 153/2003 ze dne 27. ledna 2003, kterým se mění antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1603/2000 o dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 153/2003/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Rady (ES) č. 153/2003
          ze dne 27. ledna 2003,
          kterým se mění antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1603/2000 o dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických
          RADA EVROPSKÉ UNIE,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropských společenství [1] (dále jen základní nařízení), a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
          s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,
          vzhledem k těmto důvodům:
          A. POSTUP
          1. Platná opatření
          (1) V červenci 2000 uložila Rada nařízením (ES) č. 1603/2000 [2] konečná antidumpingová cla z dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen "USA"). Tato cla mají formu zvláštních cel.
          2. Zahájení postupu
          (2) Dne 13. června 2002 Komise prostřednictvím oznámení (oznámení o zahájení) zveřejněného v Úředním věstníku Evropských společenství [3] oznámila zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovoz ethanolaminů pocházejících z USA do Společenství;
          (3) Přezkum byl zahájen z podnětu Komise se záměrem prověřit přiměřenost platných opatření. Stávající opatření, tj. clo ve formě zvláštního cla, neřeší situace, ve kterých bylo dovezené zboží před propuštěním do volného oběhu poškozeno.
          3. Šetření
          (4) Komise oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a odběratele, o kterých je známo, že se jich to týká, a jejich sdružení, zástupce dotyčné vyvážející země a výrobce Společenství o zahájení řízení. Dotčeným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení.
          (5) K situaci se písemně vyjádřil jistý počet vyvážejících výrobců z dotyčné země i výrobců Společenství a dovozců/obchodníků ze Společenství. Všem stranám, které o to ve výše uvedené lhůtě požádaly a které prokázaly, že existují zvláštní důvody k tomu, proč by měly být vyslechnuty, byla dána příležitost ke slyšení.
          (6) Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely rozhodnutí o přiměřenosti platných opatření,
          B. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
          (7) Článek 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [4], stanoví za účelem určení celní hodnoty poměrné rozdělení skutečně zaplacené nebo splatné ceny v případech, kdy bylo zboží před propuštěním do volného oběhu poškozeno.
          (8) Aby se zabránilo vybírání nadměrně vysoké částky antidumpingového cla, snižuje se v případě poškozeného zboží zvláštní clo o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení skutečně zaplacené nebo splatné ceny.
          (9) Výrobci ze Společenství tvrdili, že výraz "poškozený" je nejasný a mohl by být předmětem značně rozdílných výkladů, které by mohly vést k obcházení antidumpingových cel nebo dokonce učinit antidumpingová cla neučinnými. S cílem zabránit obcházení bylo navrženo, aby pokaždé, když budou celní orgány považovat zboží za poškozené, bylo předloženo stanovisko druhého, nezávislého znalce k otázce, zda je zboží poškozeno.
          (10) Je třeba poznamenat, že oceňování zboží, ať už poškozeného či nikoli, provádějí celní orgány podle osvědčených pravidel stanovených celním kodexem Společenství, která neumožňují značně rozdílné výklady, jež by mohly učinit antidumpingové clo neučinným. Vzhledem k těmto zavedeným pravidlům není třeba přijímat zvláštní ustanovení pro zboží podléhající antidumpingovým opatřením. Žádost o zavedení povinného stanoviska druhého znalce se proto zamítá.
          (11) Podle názoru jednoho z příslušných dovozců by se v případě poškození výrobku nemělo vybírat žádné antidumpingové clo, protože výrobek není možné považovat za výrobek stejného druhu.
          (12) V této souvislosti platí, že je-li výrobek poškozen, nepřestává být automaticky výrobkem stejného druhu. Stále může mít stejné fyzikální a chemické vlastnosti a může být používán pro stejné účely, což by mohlo příslušnému průmyslovému odvětví Společenství způsobit škodu. Argument se proto zamítá.
          (13) Dochází se tudíž k závěru, že vzhledem k tomu, že dotčené strany nepředložily žádný oprávněný argument, v případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu a skutečně zaplacená nebo splatná cena byla proto za účelem určení celní hodnoty poměrně rozdělena, se zvláštní clo snižuje o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení skutečně zaplacené nebo splatné ceny,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          Článek 1
          V nařízení (ES) č. 1603/2000 se v článku 1 doplňuje nový odstavec, který zní:
          "4. V případech, kdy bylo zboží poškozeno před propuštěním do volného oběhu a skutečně zaplacená nebo splatná cena byla proto za účelem určení celní hodnoty poměrně rozdělena podle nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 článku 145, se částka antidumpingového cla vypočtená na základě částek uvedených výše snižuje o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení skutečně zaplacené nebo splatné ceny."
          Článek 2
          Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 27. ledna 2003.
          Za Radu
          předseda
          G. Papandreou
          [1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).
          [2] Úř. věst. L 185, 25.7.2000, s. 1.
          [3] Úř. věst. C 140, 13.6.2002, s. 17.
          [4] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 444/2002 (Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 11).
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.