Nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 415/2003/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Rady (ES) č. 415/2003
          ze dne 27. února 2003
          o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům
          RADA EVROPSKÉ UNIE,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod ii) této smlouvy,
          s ohledem na podnět Španělského království [1],
          s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],
          vzhledem k těmto důvodům:
          (1) Pravidla pro udělování víz na hranicích projíždějícím námořníkům je třeba upřesnit a aktualizovat, a to zejména tak, aby bylo možné udělovat námořníkům stejné státní příslušnosti cestujícím ve skupině, pokud je doba průjezdu omezena, skupinová průjezdní víza na hranicích.
          (2) Je proto nezbytné nahradit pravidla uvedená v rozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 19. prosince 1996 o udělování víz na hranicích projíždějícím námořníkům (SCH/Com-ex (96) 27) [3] pravidly stanovenými tímto nařízením. V zájmu srozumitelnosti je třeba tato pravidla spojit s obecnými pravidly uvedenými v rozhodnutí schengenského výkonného výboru ze dne 26. dubna 1994 o udělování jednotných víz na hranicích (SCH/Com-ex (94) 2) [4], které rovněž odpovídá příloze 14 Společné příručky [5]. Uvedená rozhodnutí a přílohu je proto třeba zrušit. Rovněž je třeba se zřetelem na toto nařízení pozměnit Společnou příručku a Společnou konzulární instrukci ohledně víz pro diplomatické mise a konzulární úřady [6].
          (3) Při rozhodování o vzoru samostatného listu uvedeného v příloze I, k němuž je třeba připojit skupinové průjezdní vízum, by členské státy měly brát ohled na jednotný vzor stanovený nařízením Rady (ES) č. 333/2002 ze dne 18. února 2002 o jednotném vzoru formulářů pro připojení víza uděleného členskými státy držitelům cestovních dokladů, které nejsou uznávány členským státem, který formulář vydal [7].
          (4) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [8].
          (5) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců poté, co Rada přijala toto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.
          (6) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [9], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody [10].
          (7) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [11]; Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.
          (8) Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [12]; Irsko se tudíž nepodílí na přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné.
          (9) Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          Článek 1
          1. Odchylně od obecného pravidla, že víza udělují diplomatické mise a konzulární úřady, v souladu s čl. 12 odst. 1 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 podepsané v Schengenu dne 19. června 1990 [13] (dále jen "Schengenská úmluva"), může být státnímu příslušníku třetí země, který musí mít při překračování vnějších hranic členského státu vízum, uděleno ve výjimečných případech vízum na hranicích, pokud splňuje tyto podmínky:
          a) dotyčná osoba splňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a), c), d) a e) Schengenské úmluvy,
          b) dotyčná osoba neměla možnost o vízum požádat předem,
          c) dotyčná osoba na požádání předloží doklady potvrzující nepředvídatelné a naléhavé důvody pro vstup a
          d) musí být zaručen návrat do země původu dotyčné osoby nebo průjezd do třetí země.
          2. Vízum udělené na hranicích při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 může být podle potřeby buď průjezdní vízum (typ B), nebo cestovní vízum (typ C) ve smyslu čl. 11 odst. 1 Schengenské úmluvy, které
          a) platí pro všechny členské státy uplatňující hlavu II kapitolu 3 Schengenské úmluvy nebo
          b) má omezenou územní platnost ve smyslu čl. 10 odst. 3 Schengenské úmluvy.
          V obou případech neplatí udělené vízum pro více než jeden vstup. Doba platnosti těchto cestovních víz nepřekročí 15 dní. Doba platnosti těchto průjezdních víz nepřekročí pět dní.
          3. Státní příslušník třetí země žádající o průjezdní vízum na hranicích musí mít víza nutná pro pokračování své cesty do států průjezdu jiných než jsou členské státy uplatňující hlavu II kapitolu 3 Schengenské úmluvy a víza pro cílový stát. Udělené průjezdní vízum povoluje přímý průjezd přes území dotyčného členského státu nebo členských států.
          4. Vízum na hranicích zásadně není uděleno státnímu příslušníku třetí země spadajícímu do kategorie osob, pro které je povinná konzultace s jedním nebo více ústředními orgány jiných členských států.
          Ve výjimečných případech však takovým osobám může být vízum uděleno v souladu s čl. 5 odst. 2 Schengenské úmluvy.
          Článek 2
          1. Námořníkovi, který musí mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, může být uděleno průjezdní vízum na hranicích, pokud
          a) splňuje podmínky stanovené v čl. 1 odst. 1 a 3 a
          b) překračuje dotyčné hranice, aby nastoupil, přestoupil nebo vystoupil z lodi, na níž bude pracovat nebo pracoval jako námořník.
          Průjezdní vízum je uděleno v souladu s čl. 1 odst. 2 a navíc obsahuje poznámku o tom, že jeho držitelem je námořník.
          2. Námořníkům stejné státní příslušnosti cestujícím ve skupině pěti až 50 osob může být na hranicích uděleno skupinové průjezdní vízum, pokud každý z námořníků ve skupině splňuje požadavky odstavce 1.
          3. Před udělením víza na hranicích námořníkovi nebo námořníkům při průjezdu musí příslušné vnitrostátní orgány dodržet pokyny stanovené v příloze I.
          4. Při dodržování uvedených pokynů si příslušné vnitrostátní orgány členských států vyměňují nezbytné informace týkající se dotyčného námořníka nebo námořníků prostřednictvím náležitě vyplněného formuláře pro projíždějící námořníky stanoveného v příloze II.
          5. Přílohy I a II se mění regulativním postupem podle čl. 3 odst. 2.
          6. Tento článek se použije, aniž je dotčen čl. 1 odst. 4.
          Článek 3
          1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení (ES) č. 1683/95 [14].
          2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.
          Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.
          3. Výbor přijme svůj jednací řád.
          Článek 4
          Toto nařízení se nedotýká pravomoci členských států k uznávání států a územních jednotek a cestovních pasů, cestovních dokladů a dokladů totožnosti vydaných jejich orgány.
          Článek 5
          1. Zrušují se:
          a) rozhodnutí schengenského výkonného výboru (SCH/Com-ex (94) 2) ze dne 26. dubna 1994 a
          b) rozhodnutí schengenského výkonného výboru (SCH/Com-ex (96) 27) ze dne 19. prosince 1996.
          2. Body 5 a 5.1 části II Společné příručky se nahrazují tímto:
          "Pravidla udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům jsou uvedena v nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům [15] (viz příloha 14)"
          3. První věta přílohy 14 se nahrazuje tímto:
          "Pravidla udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům jsou uvedena v nařízení Rady (ES) č. 415/2003 nebo přijata na základě uvedeného nařízení."
          Zbytek přílohy 14 se zrušuje.
          4. V bodu 2.1.4 části I Společné konzulární instrukce se doplňuje nová věta, která zní:
          "Odchylně od výše uvedeného mohou být námořníkům udělena skupinová průjezdní víza v souladu s nařízením Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům [16]
          Článek 6
          Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.
          
          V Bruselu dne 27. února 2003.
          Za Radu
          předseda
          M. Chrisochoïdis
          [1] Úř. věst. C 139, 12.6.2002, s. 6.
          [2] Stanovisko ze dne 11. února 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
          [3] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 182.
          [4] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 163.
          [5] Úř. věst. C 313, 16.12.2002, s. 97.
          [6] Úř. věst. C 313, 16.12.2002, s. 1.
          [7] Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 4.
          [8] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
          [9] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
          [10] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
          [11] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
          [12] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.
          [13] Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.
          [14] Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 334/2002 (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 7).
          [15] Úř. věst. L 64, 7.3.2003, s. 1.
          [16] Úř. věst. L 64, 7.3.2003, s. 1."
          --------------------------------------------------
          PŘÍLOHA I
          POKYNY PRO UDĚLOVÁNÍ VÍZ NA HRANICÍCH PROJÍŽDĚJÍCÍM NÁMOŘNÍKŮM, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI
          Cílem těchto pokynů je upravit výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států uplatňujících schengenské acquis týkajících se projíždějících námořníků, kteří podléhají vízové povinnosti. Je-li vízum uděleno na hranicích na základě vyměněných informací, odpovídá za jeho udělení členský stát, který vízum udělil.
          Pro účely těchto pokynů se:
          "schengenským přístavem" rozumí přístav tvořící vnější hranici členského státu plně uplatňujícího schengenské acquis;
          "schengenským letištěm" rozumí letiště tvořící vnější hranici členského státu plně uplatňujícího schengenské acquis;
          "schengenským územím" rozumí území členského státu plně uplatňujícího schengenské acquis;
          I. Nalodění na loď, která kotví nebo je očekávána v schengenském přístavu
          a) vstup na schengenské území z letiště v jiném členském státě plně uplatňujícím schengenské acquis
          - rejdařská společnost nebo její zástupce uvědomí příslušné orgány v schengenském přístavu, ve kterém se loď nachází nebo je očekávána o příletu námořníků podléhajících vízové povinnosti na schengenské letiště. Rejdařská společnost nebo její zástupce podepíše za tyto námořníky záruku,
          - zmíněné příslušné orgány co nejrychleji ověří správnost údajů poskytnutých rejdařskou společností nebo jejím zástupcem a zjistí, zda byly splněny další podmínky pro vstup na schengenské území. V rámci tohoto šetření rovněž ověří trasu cesty na území Schengenu, např. kontrolou letenek,
          - příslušné orgány v schengenském přístavu uvědomí příslušné orgány na vstupním schengenském letišti prostřednictvím řádně vyplněného formuláře pro projíždějící námořníky podléhající vízové povinnosti (podle přílohy II) zaslaného faxem, elektronickou poštou nebo jinými prostředky o výsledcích tohoto ověření a uvedou, zda lze na základě těchto výsledků v zásadě udělit na hranicích vízum,
          - jeli výsledek ověření dostupných údajů kladný a odpovídá-li prohlášením nebo dokladům námořníka, mohou příslušné orgány na vstupním nebo výstupním schengenském letišti udělit na hranicích průjezdní vízum platné nejvýše pět dnů. V tomto případě je do cestovního dokladu zmíněného námořníka vyznačeno schengenské vstupní nebo výjezdní razítko a cestovní doklad je tomuto námořníkovi předán;
          b) vstup na schengenské území přes pozemní hranici nebo hranici na moři v jiném členském státě plně uplatňujícím schengenské acquis
          - uplatní se stejný postup jako v případě vstupu přes schengenské letiště s tím rozdílem, že informace dostávají příslušné orgány na hraničním přechodu, přes který dotyčný námořník vstupuje na schengenské území.
          II. Ukončení služby na lodi, která vplula do schengenského přístavu
          a) vycestování z schengenského území z letiště v jiném členském státě plně uplatňujícím schengenské acquis
          - rejdařská společnost nebo její zástupce uvědomí příslušné orgány v uvedeném schengenském přístavu o příjezdu námořníků podléhajících vízové povinnosti, kteří končí svou službu a opustí schengenské území z schengenského letiště. Rejdařská společnost nebo její zástupce podepíše za tyto námořníky záruku,
          - příslušné orgány co nejrychleji ověří správnost údajů poskytnutých rejdařskou společností nebo jejím zástupcem a zjistí, zda byly splněny další podmínky pro vstup na schengenské území. V rámci tohoto šetření orgány rovněž ověří trasu cesty na schengenské území, např. kontrolou letenek,
          - je-li výsledek ověření dostupných údajů kladný, mohou příslušné orgány udělit průjezdní vízum platné nejvýše pět dnů;
          b) vycestování z schengenského území přes pozemní hranici nebo hranici na moři v jiném členském státě plně uplatňujícím schengenské acquis
          - uplatní se stejný postup jako v případě vycestování z schengenského letiště.
          III. Přestup z lodi, která vplula do schengenského přístavu, na loď, která se bude plavit z přístavu v jiném členském státě plně uplatňujícím schengenské acquis
          - rejdařská společnost nebo její zástupce uvědomí příslušné orgány v uvedeném schengenském přístavu o příjezdu námořníků podléhajících vízové povinnosti, kteří končí svou službu a opustí schengenské území z jiného schengenského přístavu. Rejdařská společnost nebo její zástupce podepíše za tyto námořníky záruku,
          - příslušné orgány co nejrychleji ověří správnost údajů poskytnutých rejdařskou společností nebo jejím zástupcem a zjistí, zda byly splněny další podmínky pro vstup na schengenské území. V rámci tohoto ověřování budou kontaktovány příslušné orgány v schengenském přístavu, odkud námořníci odplují z schengenského území. Ověří se, zda loď, na kterou námořníci nastupují, se v přístavu již nachází nebo je tam očekávána. V rámci tohoto šetření orgány rovněž ověří trasu cesty na schengenském území,
          - je-li výsledek ověření dostupných údajů kladný, mohou příslušné orgány udělit průjezdní vízum platné nejvýše pět dnů.
          IV. Udělování skupinových víz na hranicích projíždějícím námořníkům
          - námořníkům stejné státní příslušnosti cestujícím ve skupině pěti až padesáti osob může být na hranicích uděleno skupinové průjezdní vízum, které se připojí k samostatnému listu,
          - tento samostatný list musí obsahovat postupně očíslované osobní údaje námořníků (příjmení a jméno, datum narození, státní příslušnost a číslo cestovního dokladu), pro které je vízum platné. Údaje o prvním a posledním námořníkovi se uvedou dvakrát, aby se znemožnilo pozměňování a přidávání údajů,
          - při udělování tohoto víza se dodržují postupy stanovené těmito pokyny pro udělování individuálních víz námořníkům.
          --------------------------------------------------
          PŘÍLOHA II
          +++++ TIFF +++++
          PODROBNÝ POPIS FORMULÁŘE
          První čtyři body se týkají totožnosti námořníka.
          1. A. Příjmení [1]
          B. Jméno(a)
          C. Státní příslušnost
          D. Hodnost/služební hodnost
          2. A. Místo narození
          B. Datum narození
          3. A. Číslo cestovního pasu
          B. Datum vydání
          C. Platnost do
          4. A. Číslo námořnické knížky
          B. Datum vydání
          C. Platnost do
          Body 3 a 4 jsou uvedeny samostatně z důvodu přehlednosti, protože v závislosti na státní příslušnosti námořníka a členském státu, do nějž dotyčný námořník vstupuje, mohou být cestovní pas a námořní knížka použity pro účely zjištění totožnosti.
          Další čtyři body se týkají zástupce rejdařské společnosti a dotyčné lodi.
          5. Jméno zástupce rejdařské společnosti (jednotlivec nebo společnost zastupující na místě rejdaře ve všech věcech týkajících se povinností rejdaře při najímání námořníků).
          6. A. Jméno plavidla
          B. Vlajka (pod níž obchodní loď pluje)
          7. A. Datum připlutí lodi
          B. Původ (přístav) lodi
          Písmeno "A" odkazuje na datum připlutí do přístavu, ve kterém se má námořník nalodit.
          8. A. Datum odplutí lodi
          B. Místo určení lodi (následující přístav)
          Body 7A a 8A uvádějí údaje týkající se doby, po kterou může námořník cestovat, aby se nalodil. Je třeba mít na paměti, že daná trasa podléhá neočekávaným vlivům a vnějším faktorům jako jsou bouřky, poruchy atd.
          Další čtyři body objasňují důvody námořníkovy cesty a jeho místa určení.
          9. Výrazem "konečné místo určení" se rozumí cíl námořníkovy cesty. To může být buď přístav, v němž se má námořník nalodit, nebo země, do níž směřuje po ukončení služby.
          10. Důvody žádosti
          a) V případě nalodění je konečným místem určení přístav, v němž se má námořník nalodit.
          b) V případě přestupu na jinou loď v rámci schengenského území se rovněž jedná o přístav, v němž se má námořník nalodit. Přestup na loď nacházející se mimo schengenské území musí být považováno za ukončení služby.
          c) K ukončení služby může dojít z různých důvodů jako je skončení smlouvy, pracovní úraz, neodkladné rodinné důvody atd.
          11. Dopravní prostředky
          Seznam dopravních prostředků pro průjezd námořníků podléhajících vízové povinnosti přes schengenské území k dosažení konečného místa určení. Na formuláři jsou uvedeny tyto tři možnosti:
          a) auto (nebo autobus);
          b) vlak;
          c) letadlo.
          12. Datum příjezdu (na schengenské území)
          Týká se zejména námořníka na prvním schengenském letišti nebo hraničním přechodu (protože se nemusí vždy jednat o letiště) na vnějších hranicích, přes který chce vstoupit na schengenské území.
          Datum průjezdu
          Jedná se o datum, kdy se námořník vylodí v přístavu na schengenském území a směřuje do dalšího přístavu rovněž ležícího na schengenském území.
          Datum odjezdu
          Jedná se o datum vylodění námořníka v přístavu na schengenském území za účelem přestupu na jinou loď v přístavu ležícím mimo schengenské území nebo datum vylodění námořníka v přístavu na schengenském území za účelem návratu do místa bydliště (mimo schengenské území).
          Po určení tří dopravních prostředků je rovněž třeba uvést dostupné informace týkající se těchto prostředků:
          a) auto, autobus: státní poznávací značka;
          b) vlak: název, číslo atd.;
          c) údaje o letu: datum, čas, číslo.
          13. Formální prohlášení podepsané zástupcem rejdařské společnosti nebo rejdařem potvrzující jeho odpovědnost za pobyt a v nezbytných případech za náklady na repatriaci námořníka.
          Cestují-li námořníci ve skupině, musí každý z nich vyplnit údaje v bodech 1A až 4C.
          [1] Uveďte, prosím, příjmení uvedené/á v cestovním pasu.
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.