Nařízení Komise (ES) č. 1432/2003 ze dne 11. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o podmínky uznání organizací producentů a předběžného uznání seskupení producentů

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1432/2003/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Komise (ES) č. 1432/2003
          ze dne 11. srpna 2003,
          kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o podmínky uznání organizací producentů a předběžného uznání seskupení producentů
          KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou [1], naposledy pozměněné nařízením ES č. 47/2003 [2], a zejména na čl. 11 odst. 2 písm. a) a článek 48 uvedeného nařízení,
          vzhledem k těmto důvodům:
          (1) Zkušenosti z posledních let ukazují, že je nezbytné změnit ustanovení nařízení Komise (ES) č. 412/97 ze dne 3. března 1997, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o uznání organizací producentů [3], naposledy pozměněného nařízením Komise (ES) č. 43/2003 [4], a č. 478/97 ze dne 14. března 1997, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, pokud jde o předběžné uznání seskupení producentů [5], ve znění nařízení Komise (ES) č. 243/1999 [6].
          (2) V zájmu jasnosti a racionálnosti by ustanovení výše uvedených nařízení a jejich změny měly být soustředěny v jediném nařízení, které by je nahradilo.
          (3) Nařízení Komise (ES) č. 412/97 a (ES) č. 478/97 je proto třeba zrušit.
          (4) Nařízení (ES) č. 2200/96 čl. 11 odst. 1 písm. a) a odst. 3 stanoví různé druhy organizací producentů. Všechny organizace producentů, pro které byla podána žádost o uznání, spadají zpravidla do jedné ze stanovených kategorií. Mělo by se však přijmout ustanovení, které by umožňovalo uznat organizaci producentů, pokud jde o některé kategorie produkce, ať už jde o jednu nebo více těchto kategorií.
          (5) Je třeba stanovit minimální počet členů a minimální objem produkce uváděné na trh. Členským státům by tudíž mělo být dovoleno stanovit přísnější minimální podmínky, než jsou podmínky stanovené tímto nařízením.
          (6) S cílem napomoci dosažení cílů společné organizace trhů a zajistit, aby organizace producentů mohly provádět své činnosti trvale udržitelným a účinným způsobem, je třeba, aby organizace producentů byly co nejstabilnější. Členství v organizaci producentů by proto mělo trvat po určitou minimální dobu, zejména pokud jde o povinnosti vztahující se k operačnímu programu uvedenému v článku 15 nařízení (ES) č. 2200/96. Stanovení lhůt pro vystoupení z organizace a dat, k nimž vystoupení nabývá účinku, by mělo být ponecháno na členských státech.
          (7) Organizace producentů nemusí být schopna zajistit přímo a účinným způsobem uskutečnění všech svých činností. Členským státům by mělo být povoleno stanovit vhodná pravidla.
          (8) Hlavní a základní činnosti organizace producentů by se měly týkat produkce jejích členů. Organizacím producentů by však mělo být dovoleno zapojit se v určitých mezích i do jiných činností, ať už obchodní nebo neobchodní povahy. Spolupráce mezi organizacemi producentů by se měla podpořit tak, že se povolí, aby uvádění ovoce nakoupeného a zeleniny nakoupené výlučně od jiné uznané organizace producentů na trh nebylo bráno v úvahu pro účely výpočtu jak hlavní činnosti, tak i jiných činností.
          (9) Organizace producentů mohou mít účast v dceřiných podnicích, které pomáhají zvyšovat přidanou hodnotu produkce jejich členů. Pro tyto případy by měla být stanovena pravidla pro výpočet hodnoty tržní produkce.
          (10) S ohledem na povahu těchto produktů, jejich produkci a uvádění na trh mohou být podniky členů organizace producentů umístěny v jiných členských státech než v těch, v nichž má dotyčná organizace producentů své sídlo.
          (11) S cílem podpořit koncentraci nabídky ve Společenství je třeba stanovit funkce sdružení organizací producentů a minimální kritéria pro jejich uznání společně s určitými pravidly, pokud mají tato sdružení nadnárodní povahu.
          (12) K usnadnění koncentrace nabídky by měla být podporována spojení stávajících organizací producentů za účelem vytvoření nových organizací a měla by být stanovena pravidla pro operační programy organizací vytvořených spojením.
          (13) Při dodržení zásad, podle kterých musí být organizace producentů založena z vlastního podnětu producentů a kontrolována producenty, by stanovení podmínek pro přijetí dalších fyzických nebo právnických osob za členy organizace producentů mělo být ponecháno na členských státech.
          (14) Aby se zajistilo, že organizace producentů skutečně reprezentují minimální počet producentů, měly by členské státy přijmout opatření, která zajistí, aby menšina členů, na které připadá větší část produkce dané organizace producentů, nadměrně neovládala její řízení a fungování.
          (15) Článek 14 nařízení (ES) č. 2200/96 stanoví možnost přechodného období předběžného uznání, jímž se novým seskupením producentů nebo seskupením, která dosud nebyla uznána podle nařízení (ES) č. 2200/96, umožní splnit podmínky pro uznání stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96. V důsledku toho, s ohledem na odlišné okolnosti produkce a uvádění na trh v jednotlivých členských státech, by členské státy měly stanovit určité podmínky pro udělení předběžného uznání seskupením producentů, která předloží plán uznání.
          (16) S cílem podpořit zakládání stabilních organizací producentů schopných trvale přispívat k dosažení cílů společné organizace trhu by se mělo předběžné uznání udělovat jen těm organizacím producentů, které mohou prokázat svou schopnost splnit všechny podmínky článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96 ve stanovené lhůtě.
          (17) Aby se seskupením producentů umožnilo předložit plán pro uznání v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 2200/96, je třeba stanovit, jaké informace by měla seskupení producentů uvést v předkládaném plánu.
          (18) Aby se seskupením producentů umožnilo lépe splnit podmínky uznání, je třeba povolit změny v plánu uznání. Za tímto účelem je třeba stanovit, aby každý členský stát mohl požádat organizaci producentů o provedení opravných opatření, aby se zajistilo provádění dotyčného plánu.
          (19) Seskupení producentů může splnit podmínky stanovené v článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96 před ukončením plánu uznání. Mělo by být přijato ustanovení umožňující těmto seskupením předložit žádosti o uznání podle tohoto nařízení. Udělení tohoto uznání seskupení producentů musí v zájmu důslednosti znamenat ukončení jeho plánu uznání.
          (20) Aby předběžně uznaným seskupením producentů mohla být poskytnuta příležitost provádět operační program podle nařízení Komise (ES) č. 1433/2003 ze dne 11. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2200/96, pokud jde o operační programy, provozní fondy a finanční podporu Společenství [7], měla by tato seskupení mít možnost předložit návrh operačního programu současně s předložením své žádosti o uznání.
          (21) V zájmu zajištění řádného fungování společné organizace trhu by členské státy měly pravidelně informovat Komisi o situaci ohledně udělování předběžného uznání.
          (22) Ke zvýšení účinnosti systému kontrol a sankcí je nutné vyjasnit jak tento systém, tak i důsledky vyplývající z rozhodnutí odebrat nebo neudělit uznání určité organizaci producentů.
          (23) Ustanovení nařízení Komise (ES) č. 412/97 ohledně minimálního počtu členů a minimálního objemu tržní produkce by se měla nadále používat až do 31. prosince 2003, aby tak byl členským státům poskytnut čas k přijetí nových ustanovení.
          (24) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ
          Článek 1
          Oblast působnosti
          Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 2200/96, pokud jde o podmínky uznání organizací producentů a předběžné uznání seskupení producentů uvedených v článcích 11 a 14 uvedeného nařízení.
          Článek 2
          Definice
          Pro účely tohoto nařízení:
          a) "producentem" se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která je členem organizace producentů a dodává jí produkci k uvedení na trh v souladu s nařízením (ES) č. 2200/96;
          b) "hodnotou produkce uvedené na trh" se rozumí hodnota produkce uvedená na trh, jak je definována v článku 3 nařízení (ES) č. 1433/2003;
          c) "hodnotou tržní produkce" se rozumí hodnota produkce uvedené na trh;
          d) "seskupením producentů" se rozumí všechny organizace, které podaly žádost a kterým bylo uděleno předběžné uznání podle článku 14 nařízení (ES) č. 2200/96;
          e) "dceřiným podnikem" se rozumí podnik, v němž má účast jedna nebo více organizací producentů nebo jejich sdružení a který pomáhá zvýšit přidanou hodnotu produkce jejich členů;
          f) "sdruženími organizací producentů" se rozumí sdružení uvedená v čl. 16 odst. 3 nařízení (ES) č. 2200/96;
          g) "nadnárodní organizací producentů" se rozumí každá organizace, v níž se alespoň jeden z podniků producentů nachází v jiném členském státě než v tom, v němž má daná organizace své sídlo;
          h) "nadnárodním sdružením organizací producentů" se rozumí každé sdružení organizací producentů, v němž alespoň jedna ze sdružených organizací se nachází v jiném členském státě než v tom, v němž má daná organizace své sídlo.
          KAPITOLA II ORGANIZACE PRODUCENTŮ
          Článek 3
          Kategorie organizací producentů
          1. Organizace producentů mohou být uznány na jejich žádost pro jednu nebo několik kategorií produktů uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. a) bodu ii) až vii) nařízení (ES) č. 2200/96.
          Pokud jde o kategorii produktů uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. a) i) nařízení (ES) č. 2200/96, je možné jen jednotlivé uznání.
          2. Členské státy stanoví postupy pro jednotlivé nebo vícenásobné uznání producentů v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 2200/96.
          Článek 4
          Minimální velikost organizací producentů
          1. Minimální počet členů uvedený v čl. 11 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2200/96 je pět producentů na kategorii.
          Minimální objem tržní produkce uvedený v čl. 11 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2200/96 se stanoví částkou 100000 EUR.
          2. Členské státy mohou stanovit vyšší minimální počty producentů a vyšší minimální objemy tržní produkce, než je stanoveno v odstavci 1.
          Vyrozumí o tom neprodleně Komisi.
          3. Jestliže se organizace producentů skládá zcela nebo částečně z členů, kteří jsou sami organizacemi s právní subjektivitou, skládajícími se z producentů, vypočte se minimální počet producentů uvedených v první větě prvního odstavce na základě počtu producentů sdružených s každou organizací s právní subjektivitou.
          Článek 5
          Minimální doba členství
          1. Minimální doba členství producenta nesmí být kratší než jeden rok. Pokud však byl předložen operační program podle nařízení (ES) č. 2200/96, nemůže být žádný člen osvobozen od povinností vyplývajících z dotyčného programu v průběhu jeho plnění, pokud k tomu nedá souhlas dotyčná organizace producentů.
          Členské státy mohou stanovit delší minimální dobu členství, než je délka uvedená v předchozím odstavci.
          2. Vystoupení člena z organizace musí být oznámeno organizaci písemně. Členské státy stanoví lhůty pro vystoupení, které nesmí být delší než šest měsíců, a data, ke kterým vystoupení nabývá účinku.
          Článek 6
          Struktury a činnosti organizací producentů
          1. Členské státy se ujistí, že organizace producentů mají k dispozici zaměstnance, infrastrukturu a vybavení nutné k dosažení cílů uvedených v článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96 a k zajištění jejich nezbytného fungování, zejména:
          - znalost produkce jejich členů,
          - třídění, skladování a balení produkce jejich členů,
          - obchodní a rozpočtové řízení,
          - centralizované účetnictví a fakturační systém.
          2. Členské státy stanoví podmínky, za kterých může organizace producentů svěřit plnění úkolů stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96 třetím stranám.
          Článek 7
          Hlavní činnost organizací producentů
          1. Hlavní činnost organizace producentů se týká uvádění produktů jejích členů, pro které je uznána, na trh.
          2. Hodnota produkce organizace producentů uvedené na trh nesmí být nižší, než je hodnota jiných jejích činností.
          "Jinými činnostmi" se rozumí prodej produktů zahrnutých v kategorii nebo v kategoriích uznání, které nepocházejí od jejích vlastních členů.
          3. Z výpočtu hlavní činnosti i jiných činností jsou vyloučeny tyto činnosti:
          a) uvádění ovoce a zeleniny nenáležejících do kategorie či kategorií uznání na trh;
          b) uvádění ovoce a zeleniny na trh, ať už náleží do kategorie uznání nebo ne, koupené přímo od jiné organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 2200/96;
          c) činnosti týkající se produkce jiných zemědělských produktů a jejich balení včetně zpracování;
          d) poskytování služeb;
          e) nezemědělské činnosti organizací producentů.
          Článek 8
          Dceřiné podniky organizací producentů
          Hodnotu tržní produkce je možno vypočítat v etapě po výstupu z dceřiného podniku, pokud organizace producentů nebo jejich sdružení vlastní alespoň 90 % dotyčného kapitálu.
          Článek 9
          Sdružení organizací producentů
          1. Členské státy stanoví postupy a kritéria pro uznání sdružení organizací producentů v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 2200/96. Tato sdružení se zřizují z podnětu a pod dohledem organizací producentů uznaných podle uvedeného nařízení.
          2. Členské státy stanoví podmínky, za nichž sdružení organizací producentů mohou plnit zcela nebo zčásti úkoly svých členů, popsané v článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96 a uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení. Přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se předešlo každému zneužití dominantního postavení a každé dohodě, která by mohla omezit hospodářskou soutěž, jiná než opatření stanovená v nařízení (ES) č. 2200/96.
          3. Právnické osoby, které jsou členy uznaného sdružení organizací producentů a které nejsou organizacemi producentů uznanými podle nařízení (ES) č. 2200/96 nemohou:
          - být brány v úvahu pro účely kritérií pro uznání,
          - hlasovat o rozhodnutích týkajících se provozního fondu,
          - mít přímý prospěch z opatření financovaných Společenstvím.
          Článek 10
          Nadnárodní organizace producentů
          1. Sídlo nadnárodní organizace producentů musí být zřízeno ve členském státě, v němž má daná organizace producentů významné podniky nebo významný počet členů a/nebo v němž dosahuje významné úrovně tržní produkce.
          2. Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodní organizace producentů, zodpovídá za:
          a) uznání organizace producentů;
          b) schválení operačního plánu nadnárodní organizace producentů;
          c) navázání nezbytné správní spolupráce s ostatními členskými státy, v nichž se nacházejí členové, pokud jde o dodržování podmínek uznání a systém kontrol a sankcí.
          Článek 11
          Nadnárodní sdružení organizací producentů
          1. Sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů se zřizuje v členském státě, v němž má dotyčné sdružení významný počet členských organizací a/nebo v němž členské organizace dosahují významné úrovně tržní produkce.
          2. Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů, zodpovídá za:
          a) uznání sdružení;
          b) případné schválení operačního programu nadnárodního sdružení;
          c) navázání nezbytné správní spolupráce s ostatními členskými státy, v nichž se sdružené organizace nacházejí, pokud jde o dodržování podmínek uznání a systém kontrol a sankcí.
          Článek 12
          Spojení organizací producentů
          1. Pokud se organizace producentů s dříve odlišnými operačními programy spojily, pokračují souběžně a odděleně v provádění těchto operačních programů až do 1. ledna roku následujícího po spojení. Tyto organizace musejí požádat o sloučení operačních programů formou jejich změny v souladu s ustanoveními článku 14 nařízení (ES) č. 1433/2003.
          2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy povolit organizacím producentů, které o to požádají na základě řádně opodstatněných důvodů, provádět oddělené operační programy souběžně až do jejich přirozeného ukončení.
          Článek 13
          Členové, kteří nejsou producenty
          1. Členské státy mohou stanovit, zda a za jakých podmínek může být přijata jako člen organizace producentů kterákoli fyzická osoba nebo právnická osoba, která není producentem.
          2. Při stanovení podmínek uvedených v odstavci 1 členské státy v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) a d) a odst. 3 nařízení (ES) č. 2200/96 zajistí:
          a) dodržování pravidla že organizace producentů je založena z vlastního podnětu producentů;
          b) aby stanovy sdružení organizací producentů obsahovaly pravidla umožňující sdruženým producentům demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí.
          3. Fyzické i právnické osoby uvedené v odstavci 1 nemohou:
          a) být brány v úvahu pro účely kritérií pro uznání;
          b) mít přímý prospěch z opatření financovaných Společenstvím.
          Členské státy mohou omezit nebo zakázat přístup těchto subjektů k hlasování o rozhodnutích týkajících se provozních fondů, a to v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2.
          Článek 14
          Demokratická kontrola organizací producentů
          1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se předešlo každému zneužití pravomoci nebo vlivu jedním nebo více členy při řízení a fungování organizace producentů.
          2. Žádný člen organizace producentů nesmí mít více než 20 % hlasovacích práv. Členský stát však může tento podíl zvýšit až na maximum 49 % v poměru k příspěvku dotyčného člena k hodnotě produkce organizace producentů uvedené na trh.
          KAPITOLA III SESKUPENÍ PRODUCENTŮ
          Článek 15
          Předkládání plánů uznání
          1. Nová seskupení producentů, která žádají o předběžné uznání podle článku 14 nařízení (ES) č. 2200/96, předloží plán uznání který přijme příslušný orgán členského státu, v němž má dotyčné seskupení producentů své sídlo.
          2. Členské státy definují:
          a) minimální kritéria, která musejí seskupení producentů splnit, aby mohla předložit plán uznání;
          b) pravidla pro vypracování, obsah a provádění plánů uznání;
          c) správní postupy schvalování, monitorování a plnění plánů uznání.
          Článek 16
          Obsah plánů uznání
          Návrh plánu uznání musí obsahovat alespoň:
          a) popis počáteční situace, zejména pokud jde o počet členů producentů, s uvedením všech podrobných údajů o členech, produkci, uvádění produktů na trh a infrastruktuře;
          b) očekávanou dobu trvání plánů, která nesmí překročit pět let;
          c) opatření, která je třeba provést k dosažení uznání.
          Článek 17
          Schvalování plánů uznání
          1. Příslušný vnitrostátní orgán rozhodne o návrhu plánu uznání do tří měsíců od obdržení návrhu plánu společně s veškerou podpůrnou dokumentací.
          2. Příslušný vnitrostátní orgán ověří pomocí všech vhodných prostředků včetně inspekcí na místě:
          a) přesnost údajů uvedených v plánu uznání;
          b) ekonomickou provázanost a technickou kvalitu plánu, podloženost odhadů v plánu investic a naplánování jeho provádění.
          3. Příslušný vnitrostátní orgán v případě potřeby:
          a) přijme předložený plán a udělí předběžné uznání;
          b) vyžádá si změny v plánu;
          c) zamítne plán.
          Plán může být v případě nutnosti přijat jen tehdy, pokud jsou do něj zapracovány změny požadované podle písmena b).
          4. Příslušný vnitrostátní orgán oznámí své rozhodnutí seskupení producentů.
          5. Členský stát zašle Komisi v měsíci následujícím po přijetí plánu uznání seskupení producentů podrobné údaje o dotyčném plánu, datum předběžného uznání a dobu trvání plánu.
          Článek 18
          Provádění plánů uznání
          1. Plán uznání se provádí v ročních obdobích počínajících dnem jeho přijetí příslušným vnitrostátním orgánem.
          2. Členské státy stanoví podmínky, za nichž mohou seskupení producentů požádat o změny plánů během jejich provádění. K těmto žádostem musí být přiloženy všechny nezbytné podpůrné doklady.
          3. Příslušný vnitrostátní orgán rozhodne o změnách plánů do tří měsíců od obdržení žádosti o změny, po zvážení předložených důvodů. Pokud rozhodnutí o žádosti o změny nebylo přijato v uvedené lhůtě, považuje se dotyčná žádost za zamítnutou.
          4. Nejpozději do čtvrtého měsíce následujícího po skončení roku plánu uznání zašle seskupení producentů příslušnému orgánu členského státu kopii účetní rozvahy za předchozí rok.
          Článek 19
          Plnění plánů uznání
          1. Seskupení producentů provádějící plán uznání může kdykoli předložit žádost o uznání podle článku 11 nařízení (ES) č. 2200/96 za podmínek stanovených v tomto nařízení.
          2. Ode dne podání uvedené žádosti může dotyčné seskupení předložit návrh operačního programu za podmínek stanovených v nařízení (ES) č. 1433/2003.
          KAPITOLA IV KONTROLY A SANKCE
          Článek 20
          Kontroly
          1. V souvislosti s kontrolami uvedenými v nařízení (ES) č. 2200/96 čl. 12 odst. 1 a čl. 14 odst. 5 provádějí členské státy návštěvy na místě u všech nových organizací producentů a seskupení producentů, a to před udělením uznání nebo předběžného uznání.
          2. Členské státy každoročně kontrolují významný vzorek organizací producentů a seskupení producentů, aby monitorovaly dodržování kritérií pro uznání a předběžné uznání. Tento vzorek musí odpovídat alespoň 30 % uznaných organizací producentů a předběžně uznaných seskupení producentů.
          3. Všechny organizace i seskupení producentů musí být kontrolovány alespoň jednou za každých pět let.
          4. Členské státy oznamují Komisi opatření přijatá v souladu s tímto článkem.
          Článek 21
          Sankce
          1. Jestliže kontrola provedená příslušnými orgány členských států v souladu s čl. 20 odst. 2 ukáže, že podmínky vyžadované pro uznání organizace producentů nejsou splněny, dotyčný příslušný orgán přijme dočasné rozhodnutí ve lhůtě nepřekračující šest měsíců. Toto rozhodnutí se neprodleně oznámí příslušné organizaci producentů.
          2. Uznaná organizace producentů, která jednala v dobré víře, si ponechá všechna práva vyplývající z jejího uznání, a to až do okamžiku odebrání jejího uznání, a v případě programů podpor uvedených v článcích 2 a 6a nařízení (ES) č. 2201/96 a rovněž v článku 1 nařízení (ES) č. 2202/96 do konce běžného hospodářského roku.
          V případě, že organizace producentů neplní své povinnosti úmyslně nebo vinou hrubé nedbalosti, však rozhodnutí odebrat uznání nabývá účinku dnem, od kterého nejsou plněny podmínky uznání.
          3. Jestliže příslušný vnitrostátní orgán zjistí nedostatky v plnění plánu, které by mohly jeho plnění ohrozit, musí vyzvat seskupení producentů, aby přijalo opravné opatření.
          4. Pokud provádění plánu nemá za výsledek uznání, neexistují-li pro to řádně opodstatněné důvody prokázané ke spokojenosti členského státu, členský stát vybere nazpět alespoň 50 % podpory vyplacené podle článku 14 nařízení (ES) č. 2200/96.
          Vrácené částky a úroky se uhradí příslušné platební agentuře a odečtou se od výdajů financovaných Evropským zemědělským orientačním a záručním fondem.
          KAPITOLA V ZRUŠENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
          Článek 22
          Předpisy členských států
          Členské státy oznámí Komisi opatření přijatá podle článků 3, 4, 6, 11, 14, 19 a 21 tohoto nařízení v souladu s článkem 26 nařízení (ES) č. 1433/2003.
          Článek 23
          Zrušení
          Nařízení (ES) č. 412/97 a (ES) č. 478/97 se zrušují.
          Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.
          Článek 24
          Vstup v platnost
          Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Ustanovení čl. 2 odst. 1 první odrážky nařízení Komise (ES) č. 412/97 však zůstává v platnosti do přijetí ustanovení čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení členskými státy, a to nejpozději do 31. prosince 2003.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 11. srpna 2003.
          Za Komisi
          Franz Fischler
          člen Komise
          [1] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1.
          [2] Úř. věst. L 7, 11.1.2003, s. 64.
          [3] Úř. věst. L 62, 4.3.1997, s. 16.
          [4] Úř. věst. L 7, 11.1.2003, s. 25.
          [5] Úř. věst. L 75, 15.3.1997, s. 4.
          [6] Úř. věst. L 27, 2.2.1999, s. 8.
          [7] Viz stranu 25 tohoto čísla Úředního věstníku.
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.