Nařízení Komise (ES) č. 2237/2003 ze dne 23. prosince 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým režimům podpor stanoveným v hlavě IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 2237/2003/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Komise (ES) č. 2237/2003
          ze dne 23. prosince 2003,
          kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým režimům podpor stanoveným v hlavě IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce
          KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 [1], a zejména na čl. 145 písm. c), e), f) a q) a článek 155 uvedeného nařízení,
          vzhledem k těmto důvodům:
          (1) Hlava IV nařízení (ES) č. 1782/2003 zavádí některé režimy podpor pro zemědělce. Za účelem zjednodušení je třeba stanovit jediné nařízení, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimům, které vstoupí v platnost v roce 2004.
          (2) Od roku 2005 se na uvedené režimy podpor použije integrovaný administrativní a kontrolní systém stanovený v hlavě II kapitole 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 (dále jen "IAKS"). Na některé z uvedených režimů, jakož i na některé z produktů, na něž lze poskytnout přímé platby na základě toho samého režimu, se již vztahuje IAKS. Vzhledem k nutnosti zjednodušit přechod mezi opatřeními stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 3508/92 ze dne 27. listopadu 1992 o zavedení integrovaného administrativního a kontrolního systému pro některé režimy podpor Společenství [2] na jedné straně a opatřeními stanovenými IAKS na straně druhé, je vhodné, aby uvedené režimy podpor spadaly do oblasti působnosti stávajících pravidel stanovených nařízením (EHS) č. 3508/92 a jeho prováděcích pravidel stanovených v nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 [3].
          (3) V zájmu účinnosti a řádné správy režimů podpor je třeba, aby byly platby na plochu vyhrazeny pro některé plochy za podmínek, které mají být blíže určeny.
          (4) Je důležité předejít praxi spočívající v osetí půdy pouze za účelem, aby mohly být využity platby na plochu. Je nutné stanovit určité podmínky pro výsev a pěstování plodin, zejména pokud jde o pšenici tvrdou, bílkovinné plodiny a rýži. Dodržování místních norem je nezbytné a musí být přitom vzata v úvahu různorodost zemědělské praxe ve Společenství.
          (5) Je třeba povolit pouze jedinou žádost o platbu na plochu pro jakýkoli obdělávaný zemědělský pozemek během daného roku s výjimkou případů, kdy platba na plochu tvoří doplatek pro dotyčnou plodinu nebo pokud se podpora týká produkce osiva. Platby na plochu mohou být poskytnuty pro plodiny, na něž se vztahuje režim podpor zřízený v rámci strukturální nebo environmentální politiky Společenství.
          (6) Režimy podpor založené na podpoře na plochu stanoví, že pokud plocha, která je předmětem žádosti o podporu, překročí maximální zaručenou plochu nebo základní plochy nebo základní dílčí plochy, je plocha na zemědělce, která je předmětem žádosti o podporu, poměrně snížena během příslušného roku. Je tudíž vhodné stanovit pravidla, která mají být prováděna, a lhůty, které mají být dodržovány pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, aby byl stanoven koeficient snížení a aby byly Komisi sděleny plochy, pro které byla podpora vyplacena. Stejná ustanovení se použijí pro snížení celkové výše individuálních referenčních množství v případě použití čl. 95 odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          (7) V souladu s článkem 73 nařízení (ES) č. 1782/2003 poskytnutí zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou je podmíněno použitím určitých množství certifikovaných osiv uznaných odrůd nejvyšší jakosti, v produkční oblasti, pro výrobu krupice nebo těstovin. Aby byly dodrženy tyto požadavky, je třeba stanovit kritéria, kterými se řídí metoda třídění odrůd v každém členském státě, postup, který má být použit pro sestavení seznamu způsobilých odrůd, jakož i minimální množství certifikovaných osiv, které má být použito.
          (8) Vzhledem ke krátkosti období mezi přijetím nařízení (ES) č. 1782/2003 a vstupem zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou v platnost je nemožné sestavit od nynějška seznam způsobilých odrůd pro poskytnutí podpory v roce 2004 a v roce 2005 na základě zamýšlené metody třídění. Je tudíž nezbytné, aby členské státy sestavily přechodný seznam založený na výběru nynějších odrůd.
          (9) Jelikož je způsobilost pro zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou podmíněna použitím určitého množství certifikovaných osiv, je třeba zavést kontrolní postup umožňující ověřit skutečné použití požadovaných množství způsobilých osiv.
          (10) V některých oblastech se z agronomických důvodů bílkovinné plodiny tradičně vysévají ve směsi s obilovinami. Výslednou plodinu tvoří převážně bílkovinné plodiny. Pro účely poskytnutí prémie na bílkovinné plodiny je tudíž třeba plochy takto oseté považovat za plochy bílkovinných plodin.
          (11) V zájmu účinnosti a řádné správy režimu podpor pro skořápkové ovoce je třeba zabránit tomu, aby podpora na plochu nesloužila k financování okrajových výsadeb nebo osamocených stromů, a proto je třeba vymezit minimální velikost pozemku a minimální hustotu výsadby specializovaného sadu. S ohledem na obtíže, které se vyskytnou, pokud stávající plány na zlepšení skončí po dni zavedení nového režimu podpor, je třeba stanovit přechodná opatření.
          (12) Platební podmínky, jakož i výpočet zvláštní podpory pro rýži závisí nejen na základní ploše nebo základních plochách stanovených pro každý producentský členský stát v nařízení (ES) č. 1782/2003, ale i na případném dalším rozdělení uvedených ploch na základní dílčí plochy a na objektivních kritériích zvolených každým členským státem pro provedení dalšího rozdělení, na podmínkách, za nichž jsou dotyčné pozemky obdělány, a na minimální velikosti uvedených pozemků. V důsledku toho je třeba stanovit prováděcí pravidla týkající se stanovení, správy a obdělávání základních ploch a základních dílčích ploch.
          (13) Zjištění případného překročení základní plochy uvedeného v článku 82 nařízení (ES) č. 1782/2003 znamená snížení zvláštní podpory pro rýži. Za účelem stanovení podmínek výpočtu uvedeného snížení, je třeba definovat kritéria, která mají být vzata v úvahu, jakož i použitelné koeficienty.
          (14) Sledování plateb týkajících se zvláštní podpory pro rýži předpokládá, že Komisi byly sděleny určité informace týkající se plodin pěstovaných na základních plochách a základních dílčích plochách. Za tímto účelem je třeba blíže určit podrobné informace, které jsou členské státy povinny sdělit Komisi, jakož i lhůty, které mají být v této oblasti dodrženy.
          (15) Zvláštní podpora pro rýži nahrazuje vyrovnávací platby, jejichž prováděcí pravidla byla stanovena v nařízení Komise (ES) č. 613/97 ze dne 8. dubna 1997, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3072/95, pokud jde o podmínky pro poskytovánívyrovnávacích plateb v rámci režimu podpor pro producenty rýže [4]. Uvedené nařízení je nadále bezpředmětné a musí být tedy zrušeno.
          (16) Články 93 a 94 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví podporu pro zemědělce, kteří produkují brambory určené pro výrobu škrobu, pro množství brambor, na které se vztahuje pěstitelská smlouva v mezích kvóty přidělené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1868/94 ze dne 27. července 1994, kterým se stanoví režim kvót pro výrobu bramborového škrobu [5]. Proto je třeba stanovit podmínky pro poskytnutí podpory a popřípadě učinit křížové odkazy na stávající ustanovení týkající se režimu kvót zřízeného nařízením (ES) č. 1868/94. Vzhledem k tomu, že jsou brambory dodávány do podniků vyrábějících bramborový škrob postupně a že až dosud se podpora vyplácela na základě dodaných množství, je vhodné zachovat v roce 2004 nynější platební systém. Pro zajištění účinnosti a řádné správy režimu podpor je třeba rovněž stanovit ustanovení, jimiž se řídí kontroly.
          (17) Články 95 a 96 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví, že producenti využívají prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby. Nařízení Rady (ES) č. 1788/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [6], stanoví zvláštní ustanovení v případě nečinnosti. Je tedy vhodné v případě, že fyzická nebo právnická osoba mající v držbě individuální referenční množství přestane plnit podmínky uvedené v čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1788/2003 po dobu dvanácti měsíců předcházejících 31. březnu dotyčného roku, stanovit vyloučení z poskytování prémie a dodatečných plateb. Pro zajištění účinnosti a řádné správy režimu podpor je třeba rovněž stanovit ustanovení, jimiž se řídí kontroly.
          (18) Články 88 až 92 nařízení (ES) č. 1782/2003 stanoví pro zemědělce nový režim podpor pro energetické plodiny. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový režim podpor, který vyžaduje dosti složitá správní a kontrolní opatření, je třeba omezit prováděcí pravidla na rok 2004 s cílem jejich přezkoumání, pokud jde o následující roky, ve světle získaných zkušeností.
          (19) Ve shodě s nařízením Komise (ES) č. 2461/1999 ze dne 19. listopadu 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/1999, pokud jde o využití půdy vyňaté z produkce pro produkci surovin, které jsou ve Společenství použity pro zpracování produktů, jež nejsou přímo určeny k výživě lidí nebo zvířat [7], které vylučuje cukrovku z poskytnutí z podpory, je třeba pěstování cukrovky vyloučit z režimu podpor pro energetické plodiny.
          (20) Je proto třeba stanovit podmínky, za nichž lze poskytnout podporu. Za tímto účelem je třeba přesně stanovit podmínku uzavření smlouvy mezi producentem a prvním zpracovatelem, pokud jde o dotyčné zemědělské suroviny. Musí být rovněž vymezeny podmínky pro případ, že zpracování uskutečňuje zemědělec ve svém zemědělském podniku.
          (21) Aby se zajistilo, že surovina bude zpracována na stanovený energetický produkt, musí první zpracovatel složit jistotu, a to navzdory skutečnosti, že mu není poskytnuta podpora, ale je poskytnuta zemědělci. Výše jistoty musí být dostatečná, aby se předešlo jakémukoli riziku, že suroviny budou nakonec odkloněny od jejich místa určení. Aby byl systém kontroly režimu účinný, je navíc třeba omezit prodeje surovin, jakož i polozpracovaných produktů na nejvýše dva prodeje před konečným zpracováním.
          (22) Je nutné jasně rozlišovat mezi závazky žadatele, které končí při dodávce celkového množství sklizené suroviny, a závazky prvního zpracovatele, které začínají v okamžiku dodávky a končí s konečným zpracováním surovin na energetické produkty.
          (23) Některé dopravní operace na území Společenství týkající se surovin a z nich získaných produktů by měly být předmětem kontrolních systémů, které zahrnují použití kontrolních výtisků T5, které mají být vydány v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [8]. Mají být stanoveny náhradní doklady v případě ztráty kontrolního výtisku T5 v důsledku okolností, které nelze přičíst prvnímu zpracovateli. Pro zajištění účinností a řádné správy režimu podpor je třeba stanovit ustanovení, jimiž se řídí kontroly.
          (24) Řídící výbor pro přímé platby nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          KAPITOLA I OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ
          Článek 1
          Předmět a oblast působnosti
          Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k těmto režimům podpor stanoveným v hlavě IV nařízení (ES) č. 1782/2003:
          a) zvláštní prémie na jakost pro pšenici tvrdou, stanovená v hlavě IV kapitole 1 uvedeného nařízení;
          b) prémie na bílkovinné plodiny stanovená v hlavě IV kapitole 2 uvedeného nařízení;
          c) zvláštní podpora pro rýži stanovená v hlavě IV kapitole 3 uvedeného nařízení;
          d) platba na plochu pro skořápkové ovoce stanovená v hlavě IV kapitole 4 uvedeného nařízení;
          e) pro rok 2004, podpora pro energetické plodiny stanovená v hlavě IV kapitole 5 uvedeného nařízení;
          f) podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v hlavě IV kapitole 6 uvedeného nařízení;
          g) prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby stanovené v hlavě IV kapitole 7 uvedeného nařízení.
          Článek 2
          Použití integrovaného administrativního a kontrolního systému
          Nařízení (EHS) č. 3508/92 a nařízení (ES) č. 2419/2001 se použijí na žádosti o přímé platby předložené pro kalendářní rok 2004, uvedené v čl. 1 písm. a) až e) tohoto nařízení, není-li stanoveno jinak.
          Pro kalendářní rok 2004 se články 11 až 15, 17, 20, 44 a 46 až 51 nařízení (ES) 2419/2001 použijí na žádosti o přímé platby uvedené v čl. 1 písm. f) a g).
          Pro kalendářní rok 2004 se čl. 2 písm. r) a články 4, 22 a 23 nařízení (ES) č. 2419/2001 použijí na žádosti o přímé platby uvedené v čl. 1 písm. f).
          Článek 3
          Den podání žádostí
          Konečná data pro předložení žádostí, které předložili zemědělci žádající o výhody režimů prémií uvedených v článku 1, jsou stanovena členskými státy; uplynou ke dni, který nemůže být později než 15. května. Ve Finsku a Švédsku může být konečné datum odlišné, avšak ne později než 15. června.
          Komise však může postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 dát souhlas k tomu, aby data uvedená v prvním pododstavci byla v některých oblastech posunuta, ukáže-li se tam z klimatických důvodů jako nemožné dodržet obvyklá data.
          Článek 8 nařízení (ES) č. 2419/2001 se použije pouze na žádosti týkající se podpory na plochu. Pokud jde o brambory určené pro výrobu škrobu, ve Finsku a Švédsku je možné provést změny v žádosti o podporu až do 30. června.
          Článek 4
          Podmínky týkající se platby
          1. Přímé platby uvedené v čl. 1 písm. a), b), c) a e) se poskytují pro každý druh plodiny pouze na plochy, které byly předmětem žádosti vztahující se alespoň na 0,3 ha plochy, pokud každý obdělávaný pozemek přesahuje minimální velikost stanovenou členským státem v souladu s ustanoveními článku 4 nařízení (ES) č. 2419/2001.
          2. Přímé platby uvedené v čl. 1 písm. a), b) a c) se poskytují pouze na zcela oseté plochy, u nichž byly dodrženy všechny obvyklé pěstební podmínky v souladu s místními normami.
          Pokud jde o zvláštní prémii na jakost pro pšenici tvrdou stanovenou v hlavě IV kapitole 1 nařízení (ES) č. 1782/2003, lze však pro produkty pěstované na plochách, které jsou zcela osety a obdělávány v souladu s místními normami, ale které nedosahují stadia květu z důvodu výjimečných klimatických podmínek uznaných dotyčným členským státem, nadále poskytnout podporu pod podmínkou, že dotyčné plochy nejsou vyčleněny k jinému využití do uvedeného stadia růstu.
          3. Aniž je dotčena lhůta stanovená v čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, přímé platby, na které se vztahuje toto nařízení, se vyplácejí až po vykonání kontrol provedených v souladu s nařízením (ES) č. 2419/2001 a tímto nařízením.
          4. Pro daný rok může být předložena pro obdělávaný pozemek pouze jediná žádost o podporu na plochu podle režimu, na jehož financování se vztahuje čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 [9].
          Každý obdělávaný pozemek, na který je však ve stejném roce podána žádost:
          a) o zvláštní prémii na jakost pro pšenici tvrdou, stanovenou v hlavě IV kapitole 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo o prémii na bílkovinné plodiny stanovenou v hlavě IV kapitole 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být předmětem žádosti o platby pro plodiny na orné půdě, uvedené v článcích 2, 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 [10] nebo v hlavě IV kapitoly 10 nařízení (ES) č. 1782/2003;
          b) o zvláštní podporu pro rýži stanovenou v hlavě IV kapitole 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo o prémii na bílkovinné plodiny stanovenou v hlavě IV kapitole 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být předmětem žádosti o podporu pro osivo uvedenou v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 2358/71 [11] nebo v hlavě IV kapitole 9 nařízení (ES) č. 1782/2003;
          c) o podporu pro energetické rostliny stanovenou v hlavě IV kapitole 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být předmětem žádosti o platby pro plodiny na orné půdě, uvedené v článcích 2, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 nebo v hlavě IV kapitole 10 nařízení (ES) č. 172/2003, aniž je dotčen druhý pododstavec čl. 90 nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo zvláštní podpora pro rýži stanovená v hlavě IV kapitole 3 nařízení (ES) č. 1782/2003;
          d) o platby pro plodiny na orné půdě, uvedené v článcích 2, 4 a 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 nebo v hlavě IV kapitole 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, může být předmětemžádosti o podporu pro osivo uvedenou v článku 3 nařízení (ES) č. 2358/71 nebo v hlavě IV kapitole 9 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          Půda využívaná pro produkci surovin, pro něž lze poskytnout podporu pro energetické plodiny stanovenou v hlavě IV kapitole 5 nařízení (ES) č. 1782/2003, není způsobilá pro podporu Společenství stanovenou v kapitole VIII nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [12], s výjimkou podpory pro výsadbu rychle rostoucích druhů, stanovenou v čl. 31 odst. 3 druhém pododstavci uvedeného nařízení.
          Článek 5
          Sdělení
          Členské státy sdělí Komisi elektronickou cestou:
          a) nejpozději do 15. září dotyčného roku: plochy, nebo množství v případě uvedeném v článcích 95 a 96 nařízení (ES) č. 1782/2003, pro které bylo žádáno o podporu pro dotyčný rok, přičemž tyto údaje mohou být v případě potřeby dále rozepsány podle základní dílčí plochy;
          b) nejpozději do 31. října: konečné údaje o plochách nebo množstvích, které byly získány s přihlédnutím k již provedeným kontrolám;
          c) nejpozději do 31. července následujícího roku: konečné údaje odpovídající plochám nebo množstvím, pro které byla podpora skutečně vyplacena pro dotyčný kalendářní rok po případném odečtení snížení týkajících se plochy a stanovených v článku 32 nařízení (ES) č. 2419/2001.
          Plochy se vyjadřují v počtu hektarů na dvě desetinná místa a množství se vyjadřuje v počtech tun na tři desetinná místa.
          Článek 6
          Koeficient snížení
          1. Koeficient snížení plochy v případě uvedeném v článku 75, čl. 78 odst. 2 a v článcích 82, 85 a v čl. 89 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo koeficient snížení množství, jakož i objektivní kritéria v případě uvedeném v čl. 95 odst. 4 uvedeného nařízení se stanoví nejpozději do 15. listopadu dotyčného roku na základě údajů sdělených v souladu s čl. 5 písm. b) tohoto nařízení.
          2. V případech uvedených v článcích 75, 82, 85 a v čl. 95 odst. 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 sdělí členské státy Komisi nejpozději do 1. prosince dotyčného roku použitý koeficient snížení a v případě uvedeném v čl. 95 odst. 4 uvedeného nařízení použitá objektivní kritéria.
          KAPITOLA 2 ZVLÁŠTNÍ PRÉMIE NA JAKOST PRO PŠENICI TVRDOU
          Článek 7
          Třídění odrůd
          1. Členské státy uvedené v čl. 74 odst. 1 nařízení (ES) č. 1782/2003 sestaví seznam odrůd pšenice tvrdé způsobilých pro zvláštní prémii na jakost, uvedený v článku 72 nařízení (ES) č. 1782/2003, v souladu s metodou třídění odrůd stanovenou v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.
          2. Členské státy minimálně každé dva roky identifikují alespoň dvě reprezentativní odrůdy. Reprezentativními odrůdami jsou nejčastěji certifikované odrůdy pšenice tvrdé.
          3. Členské státy analyzují odrůdy pšenice tvrdé podle těchto parametrů jakosti a přidělí každému parametru odpovídající váhu:
          a) obsah bílkovin (40 %);
          b) jakost lepku (30 %);
          c) index žluti (20 %);
          d) měrná hmotnost nebo hmotnost jednoho tisíce zrn (10 %).
          Součet průměrů parametrů jakosti uvedených v písmenech a) až d), vynásobený uvedenou procentní sazbou, představuje index jakosti odrůd.
          Každý členský stát porovná v průběhu minimálně dvouletého období indexy jakosti odrůd pšenice tvrdé s indexy reprezentativních odrůd na regionální úrovni. Odrůdy, které mají být prověřeny, jsou odrůdy zapsané v národním katalogu každého členského státu s výjimkou odrůd, pro něž nejsou k dispozici analytické údaje za poslední tři roky, protože se již přestaly používat nebo certifikovat.
          Za tímto účelem na základě průměrného indexu jakosti, který se rovná 100, přidělenému reprezentativním odrůdám vypočítá každý členský stát pro každý z parametrů jakosti uvedených v písmenech a) až d) procento, které se přidělí ostatním odrůdám pšenice tvrdé v porovnání s indexem 100. Pouze odrůdy pšenice tvrdé, jejichž index je nejméně 98, jsou způsobilé pro prémii na jakost pro pšenici tvrdou.
          4. Členský stát může vyloučit ze seznamu způsobilých odrůd odrůdy, které mají průměrnou míru ztráty sklovitého vzhledu pšenice tvrdé ("mitadináž") vyšší než 27 %.
          5. Odrůdy, které jsou zapsány v národním katalogu jiného členského státu, mohou být rovněž předmětem třídění, které umožní vyslovit se o jejich způsobilosti.
          Článek 8
          Metody analýzy
          1. Metody analýzy týkající se obsahu bílkovin, měrné hmotnosti a míry ztráty sklovitého vzhledu pšenice tvrdé ("mitadináž") jsou metody stanovené v nařízení Komise (ES) č. 824/2000 [13].
          2. Index žluti se měří podle metody ICC 152 nebo podle rovnocenné uznané metody.
          3. Jakost lepku se měří podle metody ICC 158 nebo podle metody ICC 151.
          Článek 9
          Množství certifikovaných osiv
          Členské státy stanoví do 1. října roku předcházejícího roku, pro který je prémie poskytnuta, minimální množství osiv certifikovaných v souladu se směrnicí Rady 66/402/EHS [14], které má být použita v souladu se současnou zemědělskou praxí v dotyčné produkční oblasti.
          Článek 10
          Zveřejnění a sdělení
          1. Členské státy zveřejní seznam vybraných odrůd, které jsou způsobilé na národní nebo regionální úrovni pro zvláštní prémii na jakost pro pšenici tvrdou, u ozimých odrůd nejpozději do 1. října a u jařin nejpozději do 31. prosince roku předcházejícího roku, pro který je prémie poskytnuta.
          2. Členské státy sdělí Komisi nejpozději jeden měsíc po dnech stanovených v odstavci 1 seznam uvedený v odstavci 1 a, pokud došlo ze změně, minimální množství certifikovaných osiv, které má být použito.
          Článek 11
          Platnost
          1. Odrůdy zanesené do seznamu uvedeného v čl. 10 odst. 1 jsou způsobilé pro zvláštní prémii na jakost pro pšenici tvrdou na pětiletá období začínající ode dne jejich prvního zanesení do uvedeného seznamu.
          2. Způsobilost každé odrůdy může být prodloužena o pětileté období, na základě výsledků kvalitativních analýz prováděných během druhého a třetího roku pětiletého období způsobilosti.
          Článek 12
          Přechodná opatření
          1. Členské státy zveřejní do 15. května 2004 seznam odrůd, které jsou způsobilé pro prémii pouze v letech 2004 a 2005, a sdělí seznam Komisi do 30. června 2004.
          2. Členské státy sestaví seznam uvedený v odstavci 1 a odstraní ze seznamu odrůd zapsaných v národním katalogu odrůdy, které nebyly certifikovány v roce 2002 a v roce 2003, a odrůdy, které nevyhovují alespoň dvěma z těchto parametrů:
          a) minimální obsah bílkovin 11,5 %;
          b) minimální měrná hmotnost 78 kg/hl;
          c) hmotnost 1000 zrn rovnající se minimálně 42 g;
          d) maximální míra ztráty sklovitého vzhledu pšenice tvrdé ("mitadináž") 27 %;
          e) minimální obsah lepku 10 %.
          3. Seznamy odrůd, které jsou způsobilé pro prémii v letech 2004, 2005 a 2006, mohou zahrnovat odrůdy uvedené v seznamu vybraných odrůd jiného členského státu na základě výsledků kvalitativních analýz provedených tímto jiným členským státem.
          Článek 13
          Kontrolní opatření
          1. K žádosti o zvláštní prémii na jakost pro pšenici tvrdou je třeba připojit důkazy potvrzující v souladu s pravidly stanovenými členským státem, že bylo použito minimální množství certifikovaného osiva.
          2. Ukáže-li se rozdíl mezi minimálním množstvím certifikovaného osiva stanoveným členským státem a skutečně použitým množstvím vypočítá se plocha stanovená ve smyslu čl. 2 písm. r) nařízení (ES) č. 2419/2001 tak, že se celkové množství certifikovaného osiva, pro které zemědělec předložil důkaz o použití, vydělí minimálním množstvím certifikovaného osiva na hektar stanoveným členským státem v dotyčné produkční oblasti.
          KAPITOLA 3 PRÉMIE NA BÍLKOVINNÉ PLODINY
          Článek 14
          Směs obilovin a bílkovinných plodin
          V regionech, kde se bílkovinné plodiny tradičně vysévají ve směsi s obilovinami, se prémie na bílkovinné plodiny vyplácí žadateli pouze tehdy, pokud prokáže ke spokojenosti příslušných orgánů, že bílkovinné plodiny ve směsi převládají. Dotyčné plochy jsou nezpůsobilé pro zvláštní regionální podpory pro plodiny na orné půdě uvedené v článku 98 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          KAPITOLA 4 ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO RÝŽI
          Článek 15
          Žádost
          V žádosti o podporu jsou zemědělci povinni uvést odrůdu rýže použitou pro výsev na každém obdělávaném pozemku, pro který žádají poskytnutí zvláštní podpory pro rýži uvedené v článku 79 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          Článek 16
          Data výsevu
          Způsobilost pro zvláštní podporu pro rýži je podmíněna tím, aby udaná plocha byla oseta nejpozději do:
          a) 30. června předcházejícího dotyčné sklizni v případě Španělska a Portugalska;
          b) 31. května v případě ostatních producentských členských států uvedených v čl. 80 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          Ve Francouzské Guyaně však musí být plochy osety u každého z obou osevních cyklů nejpozději do 31. prosince a do 30. června předcházejícího každému z cyklů a zvláštní podpora pro rýži je poskytnuta na základě průměru osetých ploch pro každý ze dvou osevních cyklů.
          Článek 17
          Koeficient snížení
          Koeficient snížení zvláštní podpory pro rýži uvedený v článku 82 nařízení (ES) č. 1782/2003 se vypočítá podle přílohy I.
          Článek 18
          Sdělení
          1. Členské státy sdělí Komisi elektronickou cestou do 15. května 2004 opatření přijatá pro použití této kapitoly, jakož i popřípadě:
          a) další rozdělení jejich základní plochy nebo základních ploch na základní dílčí plochy;
          b) objektivní kritéria, na nichž se toto další rozdělení zakládá.
          2. Členské státy sdělí Komisi v souladu s článkem 5 tyto informace:
          a) nejpozději do 15. září:
          i) seznam odrůd zapsaných v národním katalogu, roztříděných podle kritérií definovaných v příloze I bodu 2 nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 [15],
          ii) oseté plochy, pro které byly předloženy žádosti o zvláštní podporu pro rýži, podle odrůd rýže a podle základních ploch a základních dílčích ploch v souladu s tabulkou v příloze II A tohoto nařízení, včetně překročení základních ploch a základních dílčích ploch definovaných každým členským státem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku;
          b) nejpozději do 31. října změny týkající se osetých ploch, pro které byly předloženy žádosti o zvláštní podporu pro rýži, sdělené v souladu s odstavcem 1, podle údajů v tabulce uvedené v příloze II B tohoto nařízení;
          c) nejpozději do 31. července údaje týkající se osetých ploch, pro které byla za uplynulý hospodářský rok zvláštní podpora pro rýži skutečně vyplacena podle metody výpočtu definované v příloze I tohoto nařízení v souladu s tabulkou v příloze II C tohoto nařízení.
          3. V případě Francouzské Guyany se údaje týkající se osetých ploch sdělí na základě průměru osetých ploch během obou osevních cyklů.
          4. Členské státy mají možnost každý rok přezkoumat základní dílčí plochy a objektivní kritéria uvedená v odstavci 1. Tyto informace sdělí Komisi nejpozději do 15. května předcházejícího dotyčné sklizni.
          KAPITOLA 5 PLATBA NA PLOCHU PRO SKOŘÁPKOVÉ OVOCE
          Článek 19
          Podmínky způsobilosti pro podporu Společenství
          1. Pro účely této kapitoly se sadem rozumí homogenní plocha, v celku, osázená stromy plodícími skořápkové ovoce, kterou neprolínají žádné jiné plodiny nebo výsadby a která je zeměpisně plynulá. Osamocené stromy či samotná řada stromů plodících skořápkové ovoce pěstovaná podél silnic nebo jiných plodin se za sad nepovažují.
          Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy povolit přítomnost jiných stromů než stromů plodících skořápkové ovoce pod podmínkou, že jejich počet nepřekročí 10 % počtu stromů stanovených v odstavci 3. Kromě toho mohou členské státy povolit přítomnost kaštanovníků, je-li dodržen počet stromů stanovený v odstavci 3, pokud jde o způsobilé stromy plodící skořápkové ovoce.
          2. Pouze sady produkující skořápkové ovoce a splňující podmínky uvedené v odstavcích 3 a 4 ke dni, který bude stanoven v souladu s článkem 3 tohoto nařízení, jsou způsobilé pro platbu na plochu stanovenou v článku 83 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          V případě sadu, který je osázen různými druhy stromů plodícími skořápkové ovoce, a pokud je podpora rozlišena podle produktů, je třeba použít podmínky způsobilosti a/nebo úroveň podpory, které jsou specifické pro převažující druh skořápkového ovoce.
          3. Pro sady je minimální velikost pozemku stanovena na 0,10 ha.
          Počet stromů plodících skořápkové ovoce na hektar sadu nemůže být nižší než:
          - 125 v případě lískových ořechů,
          - 50 v případě mandlí,
          - 50 v případě vlašských ořechů,
          - 50 v případě pistácií,
          - 30 v případě svatojánského chleba.
          4. Členské státy mohou stanovit minimální velikost pozemku a minimální hustotu výsadby větší, než je velikost a hustota stanovené v odstavci 3, podle objektivních kritérií a s ohledem na specifické vlastnosti dotyčných ploch nebo produkcí.
          Článek 20
          Podmínky způsobilosti pro vnitrostátní podpory
          Článek 19 tohoto nařízení se použije na vnitrostátní podpory uvedené v článku 87 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          Aniž je dotčen článek 87 nařízení (ES) č. 1782/2003, členský stát může stanovit další kritéria způsobilosti, pokud jsou taková kritéria ve shodě s ekologickými cíli, cíli rozvoje venkova, sociálními a hospodářskými cíli režimu podpor a pokud z nich nevyplývají nerovnosti mezi producenty. Členské státy přijmou náležitá opatření ke kontrole těchto kritérií.
          Článek 21
          Žádost
          V žádosti o podporu zemědělci přesně určí počet stromů plodících skořápkové ovoce, rozčleněných podle druhu stromu a podle zemědělských pozemků.
          Článek 22
          Sdělení
          1. Členské státy sdělí Komisi do dne uvedeného v článku 3, nejpozději však do 15. května 2004:
          a) pokud členský stát žádá o podporu Společenství podle čl. 83 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003, úroveň platby na plochu pro produkt a/nebo pozměněné vnitrostátní zaručené plochy (dále jen "VZP");
          b) zvýšené úrovně a kritéria uvedená v čl. 19 odst. 4 tohoto nařízení;
          c) doplňující kritéria uvedená v článku 20 tohoto nařízení,
          a v následujících letech nejpozději do 31. března údaje uvedené v písmenech b) a c) a nejpozději do 15. května údaje uvedené v písmenu a).
          2. Každá změna ve sděleních uvedených v odstavci 1 se použije pro následující rok a členské státy ji neprodleně oznámí Komisi a připojí k ní objektivní kritéria odůvodňující takové změny.
          Článek 23
          Přechodná opatření
          1. Členské státy mohou stanovit, zda a za jakých podmínek mohou být plány na zlepšení uvedené v čl. 86 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 přerušeny před jejich obvyklým dnem ukončení a zda se dotyčné plochy stanou podle tohoto režimu způsobilými k poskytnutí podpory.
          2. Při stanovení podmínek uvedených v odstavci 1 členský stát zajistí, aby:
          a) plán nebyl přerušen, dokud nebylo roční období úspěšně dokončeno;
          b) byly počáteční cíle plánu dosaženy ke spokojenosti členského státu.
          KAPITOLA 6 PODPORA PRO BRAMBORY URČENÉ PRO VÝROBU ŠKROBU
          Článek 24
          Způsobilost
          Podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu stanovená v článku 93 nařízení (ES) č. 1782/2003 se poskytuje pro brambory, na které se vztahuje pěstitelská smlouva stanovená v článku 3 nařízení (ES) č. 2236/2003 [16] a které jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti, na základě čisté hmotnosti brambor stanovené podle jedné z metod popsaných v příloze I nařízení (ES) č. 2235/2003 [17] a na základě obsahu škrobu dodaných brambor v souladu se sazbami stanovenými v příloze II nařízení (ES) č. 2235/2003.
          Žádná podpora pro brambory určené pro výrobu škrobu není poskytnuta v případě brambor, které by nebyly řádné a uspokojivé obchodní jakosti nebo brambor, jejichž obsah škrobu by byl nižší než 13 %, s výjimkou použití čl. 5 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 2236/2003.
          Článek 25
          Žádost
          Pro rok 2004 zemědělec předloží žádost o podporu obsahující všechny informace umožňující stanovit způsobilost pro podporu, zejména:
          a) totožnost zemědělce;
          b) kopii pěstitelské smlouvy uvedené v článku 24;
          c) prohlášení zemědělce, v němž zemědělec uvádí, že zná podmínky vztahující se k dané podpoře.
          Článek 26
          Minimální cena
          Poskytnutí podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu je podmíněno předložením důkazu potvrzujícího, že producentovi byla ve stadiu dodávky do závodu zaplacena cena, která není nižší než cena uvedená v článku 4a nařízení (ES) č. 1868/94 v souladu se sazbami stanovenými v příloze II nařízení (ES) č. 2235/2003.
          Důkazem, který má být předložen, je důkaz uvedený v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 2236/2003.
          Článek 27
          Platba
          1. Odchylně od čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 a aniž je dotčena lhůta stanovená v uvedeném článku, vyplácí zemědělcům podporu pro brambory určené pro výrobu škrobu na rok 2004 členský stát, na jehož území byl škrob vyroben, podle množství dodaných do podniků vyrábějících bramborový škrob do čtyř měsíců ode dne, k němuž byl poskytnut důkaz uvedený v článku 26 tohoto nařízení a k němuž byly splněny podmínky uvedené v článku 24 tohoto nařízení.
          2. Přepočítací koeficient, který se použije pro vyjádření podpory pro brambory určené pro výrobu škrobu v národní měně, je koeficient použitý v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 2236/2003.
          Článek 28
          Kontroly a snížení
          1. Členské státy si poskytují vzájemnou pomoc v míře, která je vyžadována pro nezbytné kontroly pro účely tohoto článku, jakož i v případě, že brambory určené pro výrobu škrobu jsou předmětem obchodu uvnitř Společenství.
          2. Kontroly na místě pro rok 2004 se týkají minimálně 3 % producentů, kteří uzavřeli s podniky vyrábějícími bramborový škrob pěstitelskou smlouvu.
          3. Kontroly na místě jsou založeny na základě analýzy rizika, která bere v úvahu:
          a) množství brambor určená pro výrobu škrobu vzhledem k plochám udaným v pěstitelské smlouvě uvedené v článku 24;
          b) jiné parametry, které mají být definovány.
          4. Pokud se ukáže, že skutečná obdělávaná plocha je nižší o více než 10 % než udaná plocha, podpora vyplacená dotyčnému producentovi pro danou sklizeň je předmětem snížení, které se rovná dvojnásobku zjištěného rozdílu.
          KAPITOLA 7 PRÉMIE PRO MLÉČNÉ VÝROBKY A DODATEČNÉ PLATBY
          Článek 29
          Žádost o podporu
          Pro rok 2004 producent předloží žádost o podporu obsahující všechny informace umožňující stanovit způsobilost pro podporu, zejména totožnost producenta a prohlášení producenta, jímž producent říká, že zná podmínky vztahující se k dané podpoře.
          Článek 30
          Případ nečinnosti
          1. Pokud fyzická nebo právnická osoba mající v držbě individuální referenční množství nevyhovuje podmínkám uvedeným v čl. 5 písm. c) nařízení (ES) č. 1788/2003 po dobu dvanácti měsíců končících dnem 31. března dotyčného roku, není jí poskytnuta prémie na mléčné výrobky ani dodatečné platby pro dotyčný rok, ledaže by prokázala před uplynutím lhůty stanovené pro podání žádosti a ke spokojenosti příslušného orgánu, že výroba byla zahájena.
          2. Odstavec 1 se nepoužije v případech vyšší moci ani v řádně odůvodněných případech, uznaných příslušným orgánem, v nichž je výrobní kapacita dotyčných producentů dočasně ohrožena.
          Článek 31
          Kontroly a sankce
          1. Minimálně 2 % všech žadatelů jsou každý rok podrobena kontrolám na místě. Uvedené kontroly se týkají podmínek způsobilosti pro prémii pro mléčné výrobky a pro dodatečnou platbu a jsou zejména založeny na dokladech, jako je účetnictví zemědělců.
          2. Článek 31, čl. 32 odst. 1 a článek 33 nařízení (ES) č. 2419/2001 se použijí, pokud se výrazem "plocha" rozumí "individuální referenční množství".
          Pokud v případě uvedeném v čl. 30 odst. 1 tohoto nařízení dotyčná osoba nezahájí výrobu před uplynutím lhůty stanovené pro podání žádosti, individuální referenční množství stanovené ve smyslu předchozího odstavce se považuje za rovné nule. V takovém případě se žádost o podporu předložená dotyčnou osobou pro příslušný rok zamítne. Částka rovnající se částce obsažené v zamítnuté žádosti se započte do plateb podpor v rámci kteréhokoliv z režimů podpor uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3508/92, na které může mít osoba nárok na základě žádostí, které podala v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce zjištění.
          3. Odkaz na čl. 1 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3508/92 uvedený v čl. 32 odst. 2 a v čl. 33 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 2419/2001, jakož i v odstavci 2 tohoto článku se považuje za odkaz na režimy podpor stanovené v hlavách III a IV nařízení (ES) č. 1782/2003.
          KAPITOLA 8 PODPORA PRO ENERGETICKÉ PLODINY
          ODDÍL 1 Definice
          Článek 32
          Definice
          Pro účely této kapitoly se:
          a) "žadatelem" rozumí zemědělec, který obdělává plochy uvedené v článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003 za účelem obdržení podpory uvedené v uvedeném článku;
          b) "prvním zpracovatelem" rozumí uživatel zemědělských surovin, který provede jejich první zpracování za účelem získání jednoho nebo více produktů uvedených v článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          ODDÍL 2 Smlouva
          Článek 33
          Použití suroviny
          1. Každá zemědělská surovina, kromě cukrovky, může být pěstována na plochách, na něž se vztahuje podpora stanovená v článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003, pod podmínkou, že jejím hlavním konečným určením je výroba energetických produktů uvedených ve výše uvedeném článku.
          Hospodářská hodnota energetických produktů, uvedených v prvním pododstavci, získaných zpracováním surovin musí být vyšší než hodnota všech ostatních produktů určených k jiným účelům a získaných stejným zpracováním, v souladu se způsobem hodnocení stanoveným v čl. 49 odst. 3.
          2. Suroviny uvedené v odstavci 1 musí být předmětem smlouvy v souladu s článkem 90 nařízení (ES) č. 1782/2003 za podmínek stanovených dále.
          3. Žadatel dodá veškerou sklizenou surovinu prvnímu zpracovateli, který převezme její dodávku a zajistí, že rovnocenné množství této suroviny se použije ve Společenství pro výrobu jednoho nebo více energetických produktů uvedených v článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          Pokud první zpracovatel použije surovinu skutečně sklizenou pro účely výroby meziproduktu nebo vedlejšího produktu, může použít rovnocenné množství uvedeného meziproduktu nebo uvedeného vedlejšího produktu k výrobě jednoho nebo více hotových produktů uvedených v prvním pododstavci.
          V případě uvedeném ve druhém pododstavci první zpracovatel informuje příslušný orgán, u kterého byla jistota složena. Pokud se takové rovnocenné množství použije v jiném členském státě, než ve kterém byla surovina sklizena, příslušné orgány dotyčných členských států si vzájemně vyměňují informace o uvedené transakci.
          4. V rámci vnitrostátních právních předpisů, jimiž se řídí smluvní vztahy, může první zpracovatel zmocnit třetí osobu ke sběru suroviny u zemědělce žádajícího o podporu. Zmocněná osoba musí jednat jménem a v zájmu zpracovatele, který zůstane jediným odpovědným vzhledem k závazkům stanoveným v této kapitole.
          Článek 34
          Odchylky
          1. Odchylně od čl. 33 odst. 2 a 3 mohou členské státy žadateli povolit, aby:
          a) použil všechny obiloviny a všechna olejnatá semena kódů KN 12010090, ex12050090 a 12060091 sklizená:
          i) jako palivo pro vytápění svého zemědělského podniku,
          ii) pro výrobu energie nebo biopaliv ve svém zemědělském podniku;
          b) zpracoval ve svém zemědělském podniku jakoukoli sklizenou surovinu na bioplyn kódu KN 27112900.
          2. V případech uvedených v odstavci 1 se žadatel zaváže prohlášením nahrazujícím smlouvu uvedenou v článku 35, že použije nebo přímo zpracuje surovinu, které je předmětem uvedeného prohlášení. Články 35 až 50 se použijí přiměřeně.
          Dále musí žadatel nechat veškerou sklizenou surovinu zvážit subjektem nebo podnikem určeným členským státem a musí zavést oddělené účetnictví pro použitou surovinu a pro produkty a vedlejší produkty vzniklé zpracováním.
          V případě obilovin, olejnatých semen a slámy a v případě využití celých rostlin však může být vážení nahrazeno objemovým měřením suroviny.
          3. Členský stát, který použije možnost nabízenou v odstavci 1, zavede přiměřená kontrolní opatření, aby zajistil, že surovina se přímo použije v zemědělském podniku nebo se zpracuje na bioplyn kódu KN 27112900.
          4. Obiloviny nebo olejnatá semena použité v souladu s odst. 1 písm. a) musí být denaturovány v souladu s metodou stanovenou členským státem. Členské státy mohou však povolit denaturaci oleje pocházejícího ze zpracování olejnatých semen uvedených v odst. 1 písm. a) bodu ii) namísto denaturace semen pod podmínkou, že denaturace se koná přímo po zpracování na olej a že kontrolní opatření týkající se použití semen jsou provedena.
          Článek 35
          Smlouva
          1. Na podporu své žádosti o podporu předloží žadatel příslušnému orgánu smlouvu uzavřenou mezi ním a prvním zpracovatelem.
          2. Žadatel zajistí, aby smlouva obsahovala tyto údaje:
          a) jméno a adresu smluvních stran;
          b) dobu trvání smlouvy;
          c) druhy každé dotyčné suroviny a plochu osázenou každým druhem;
          d) veškeré podmínky použitelné na dodávku předběžně odhadovaného množství suroviny;
          e) závazek dodržovat povinnosti stanovené v čl. 33 odst. 3;
          f) zamýšlené hlavní konečné použití suroviny v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 33 odst. 1 a v čl. 49 odst. 3.
          3. Žadatel dbá o to, aby byla smlouva uzavřena ke dni, který možní prvnímu zpracovateli uložit kopii smlouvy u příslušného orgánu, jemuž žadatel podléhá, ve lhůtách stanových v čl. 44 odst. 1.
          4. Z důvodů kontroly mohou členské státy vyžadovat, aby každý žadatel mohl uzavřít pouze jednu smlouvu o dodávce na každou surovinu.
          ODDÍL 3 Změna a ukončení smlouvy
          Článek 36
          Změna a ukončení smlouvy
          Pokud smluvní strany změní nebo ukončí smlouvu poté, co žadatel podal žádost o podporu, může být žadatel oprávněn zachovat svou žádost o podporu, pouze pokud uvědomí příslušný orgán, jemuž podléhá, o změně nebo ukončení, aby umožnil všechny nezbytné kontroly, nejpozději do konečného data stanoveného v dotyčném členském státě pro změnu žádosti o podporu.
          Článek 37
          Mimořádné okolnosti
          Aniž je dotčen článek 36, pokud žadatel uvědomí příslušný orgán, že z důvodu mimořádných okolností nebude schopen dodat úplně nebo částečně surovinu uvedenou ve smlouvě, může příslušný orgán poté, co obdržel dostatečné důkazy o uvedených mimořádných okolnostech, povolit změnu smlouvy, pokud se to jeví jako odůvodněné, nebo její ukončení.
          Pokud změna smlouvy má za následek snížení plochy, která je předmětem smlouvy, nebo pokud je smlouva ukončena, pozbývá žadatel právo na podporu uvedenou v této kapitole pro plochy stažené ze smlouvy.
          Článek 38
          Změny konečných použití
          Aniž je dotčen článek 36, první zpracovatel je oprávněn změnit zamýšlená hlavní konečná použití surovin uvedená v čl. 35 odst. 2 písm. f) poté, co mu byly dodány smluvně vázané suroviny a co byly splněny podmínky stanovené v čl. 40 odst. 1 a v čl. 44 odst. 3 prvním pododstavci.
          Změna konečných použití je provedena při dodržení podmínek stanovených v čl. 33 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 49 odst. 3.
          První zpracovatel předběžně uvědomí příslušný orgán, jemuž podléhá, aby umožnil provádění nezbytných kontrol.
          ODDÍL 4 Reprezentativní výnosy a množství, která mají být dodána
          Článek 39
          Reprezentativní výnosy
          Členské státy stanoví každý rok vhodným postupem reprezentativní výnosy, které musí být skutečně dosaženy, a uvědomí o nich dotyčné žadatele.
          Článek 40
          Množství, která mají být dodána
          1. Žadatel udá příslušnému orgánu, jemuž podléhá, celkové množství sklizené suroviny, pokud jde o každý druh, a potvrdí dodané množství a stranu, které uvedenou surovinu dodal.
          2. Množství, které má být skutečně dodáno žadatelem prvnímu zpracovateli, musí alespoň odpovídat reprezentativnímu výnosu.
          V řádně odůvodněných případech však mohou členské státy výjimečně souhlasit, aby uvedené množství bylo nižší než reprezentativní výnos, a to až do výše 10 % uvedeného výnosu.
          Pokud příslušný orgán povolil změnu nebo ukončení smlouvy v souladu s článkem 37, může dále příslušný orgán, pokud se to jeví jako odůvodněné, snížit množství, které je žadatel povinen dodat podle prvního pododstavce.
          Článek 41
          Snížení podpory
          Pokud se v případě dané suroviny žadateli nepodaří dodat požadované množství v souladu s touto kapitolou, považuje se to v souladu s článkem 32 nařízení (ES) č. 2419/2001, jako kdyby nesplnil povinnosti, které mu příslušejí, pokud jde o pozemky určené pro energetické účely, ve vztahu k ploše vypočtené tak, že se plocha obdělávané půdy, kterou použil pro produkci suroviny podle kritérií stanovených v této kapitole, vynásobí poměrným chybějícím množstvím uvedené suroviny.
          ODDÍL 5 Podmínky pro vyplacení podpory
          Článek 42
          Platba
          1. Vyplacení podpory žadateli se může konat před zpracováním suroviny. Platba se však provede pouze tehdy, pokud množství suroviny, která musí být dodáno v rámci této kapitoly, bylo dodáno prvnímu zpracovateli a pokud:
          a) bylo učiněno prohlášení uvedené v článku 40;
          b) byla uložena kopie smlouvy u příslušného orgánu, jemuž podléhá první zpracovatel a pokud byly splněny podmínky uvedené v čl. 33 odst. 1;
          c) příslušný orgán obdržel důkaz o úplném složení jistoty uvedené v čl. 45 odst. 2;
          d) příslušný orgán pověřený vyplacením ověřil u každé žádosti dodržování podmínek stanovených v článku 35.
          2. V případě dvouleté plodiny, kdy se surovina sklízí, tudíž i dodává teprve v průběhu druhého pěstitelského roku, se platba provede během dvou let, které následují po uzavření smlouvy uvedené v článku 35 pod podmínkou, že příslušné orgány zjistí, že:
          a) závazky stanovené v odst. 1 písm. b), c) a d) tohoto článku jsou dodržovány od prvního pěstitelského roku;
          b) závazky stanovené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, jakož i sdělení informací uvedených v čl. 44 odst. 3 prvním pododstavci jsou dodržovány ve druhém pěstitelském roce.
          Platba pro první pěstitelský rok se provede pouze tehdy, pokud příslušný orgán obdržel důkaz o složení jistoty uvedené v čl. 45 odst. 2. Pro druhý pěstitelský rok se pro provedení platby jistota nevyžaduje.
          3. V případě trvalé nebo víceleté plodiny se vyplacení podpory provádí každý rok od uzavření smlouvy. Podmínky stanovené v odstavci 2 se použijí přiměřeně.
          ODDÍL 6 Smlouva a závazky žadatele a prvního zpracovatele
          Článek 43
          Počet zpracovatelů
          Energetické produkty musí být získány maximálně druhým zpracovatelem.
          Článek 44
          Smlouva a závazky žadatele a prvního zpracovatele
          1. První zpracovatel uloží kopii smlouvy u příslušného orgánu, jemuž podléhá, nejpozději do konečného data pro předložení žádosti o podporu pro daný rok v dotyčném členském státě.
          Pokud žadatel a první zpracovatel změní nebo ukončí smlouvu před datem uvedeným v článku 36 během daného roku, první zpracovatel uloží kopii změněné nebo ukončené smlouvy u příslušného orgánu, jemuž podléhá, nejpozději do uvedeného data.
          2. První zpracovatel dodá příslušnému orgánu, jemuž podléhá, potřebné informace týkající se zpracovatelského řetězce, zejména pokud jde o ceny a technické koeficienty zpracování, které slouží ke stanovení množství konečných produktů, které lze získat. Uvedené koeficienty jsou stejné jako koeficienty stanovené v čl. 50 odst. 1.
          3. První zpracovatel, který převzal surovinu dodanou žadatelem, uvědomí příslušný orgán, jemuž podléhá, o množství převzaté suroviny a blíže určí druh, jakož i jméno a adresu smluvní strany, která mu surovinu dodala, místo dodávky a referenční číslo dané smlouvy ve lhůtě, která má být stanovena členskými státy tak, aby umožnila vyplacení platby ve lhůtě stanovené v článku 28 nařízení (ES) č. 1782/2003.
          Pokud se členský stát prvního zpracovatele liší od členského státu, v němž byla surovina vypěstována, pak dotyčný příslušný orgán uvědomí příslušný orgán, jemuž žadatel podléhá, do čtyřiceti pracovních dnů od přijetí sdělení uvedených v prvním pododstavci o celkovém množství dodané suroviny.
          ODDÍL 7 Jistoty
          Článek 45
          Jistota od prvního zpracovatele
          1. První zpracovatel složí celou jistotu uvedenou v odstavci 2 u příslušného orgánu, jemuž podléhá, nejpozději do konečného data pro předložení žádosti o platbu pro daný rok v dotyčném členském státě.
          2. Jistota se vypočítá pro každou surovinu na základě částky 60 eur na hektar vynásobené úhrnem všech obdělávaných ploch v rámci tohoto režimu, které jsou předmětem smlouvy podepsané dotyčným prvním zpracovatelem a které jsou využívány pro produkci uvedené suroviny.
          3. Pokud byla smlouva změněna nebo ukončena za podmínek stanovených v článku 36 nebo v článku 37, složená jistota je podle toho upravena.
          4. Jistota je uvolněna poměrně pro každou surovinu pod podmínkou, že příslušný orgán, jemuž první zpracovatel podléhá, obdržel důkaz, že dotyčná množství surovin byla zpracována při dodržení požadavku stanoveného v čl. 35 odst. 2 písm. f), v případě potřeby s přihlédnutím k jakékoli změně provedené na základě ustanovení článku 38.
          Článek 46
          Zásadní a podřízené požadavky
          1. Následující povinnosti představují zásadní požadavky ve smyslu článku 20 nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 [18]:
          a) povinnost hlavně zpracovat množství suroviny do konečných produktů uvedených ve smlouvě. Zpracování musí být provedeno do 31. července druhého roku následujícího po roku sklizně suroviny;
          b) povinnost připojit k produktu kontrolní výtisk T5 v souladu s články 47 a 48.
          2. Následující povinnosti, které příslušejí prvnímu zpracovateli, představují podřízené požadavky ve smyslu článku 20 nařízení (EHS) č. 2220/85:
          a) povinnost převzít dodávku všech surovin dodaných žadatelem v souladu s čl. 33 odst. 3;
          b) povinnost uložit kopii smlouvy v souladu s čl. 44 odst. 1;
          c) povinnost sdělit údaje v souladu s čl. 44 odst. 3 prvním a druhým pododstavcem;
          d) povinnost složit jistotu v souladu s čl. 45 odst. 1.
          ODDÍL 8 Doklady pro prodej, postoupení nebo dodávku do jiného členského státu nebo pro vývoz
          Článek 47
          Kontrolní výtisk T5
          Pokud první zpracovatel prodá nebo postoupí druhému zpracovateli usazenému v jiném členském státě meziprodukty, které jsou předmětem smlouvy uvedené v článku 35, připojí se k produktu kontrolní výtisk T5 vydaný v souladu s nařízením (EHS) č. 2454/93.
          V rubrice "ostatní" se do kolonky 104 kontrolního výtisků T5 zapíše jedna z těchto poznámek:
          - Producto destinado a su transformación o entrega de acuerdo con lo establecido en el artículo 34 del Reglamento (CE) no 2237/2003 de la Comisión
          - Skal anvendes til forarbejdning eller levering i overensstemmelse med artikel 34 i Kommissionens forordning (EF) Nr. 2237/2003
          - Zur Verarbeitung oder Lieferung gemäß Artikel 34 der Verordnung (EG) Nr. 2237/2003 der Kommission zu verwenden
          - Προς χρήση για μεταποίηση ή παράδοση σύμφωνα με το άρθρο 34 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 2237/2003 της Επιτροπής
          - To be used for processing or delivery in accordance with Article 34 of Commission Regulation (EK) No 2237/2003
          - À utiliser pour transformation ou livraison conformément aux dispositions de l’article 34 du règlement (CE) no2237/2003 de la Commission
          - Da consegnare o trasformare conformemente all’articolo 34 del regolamento (CE) n. 2237/2003 della Commissione
          - Te gebruiken voor verwerking of aflevering overeenkomstig artikel 34 van Verordening (EG) Nr. 2237/2003 van de Commissie
          - A utilizar para transformação ou entrega em conformidade com o artigo 34.o do Regulamento (CE) n.o 2237/2003 da Comissão
          - Käytetään jalostamiseen tai toimittamiseen komission asetuksen (EY) N:o 2237/2003 mukaisesti
          - Används till bearbetning eller leverans i enlighet med kommissionens förordning (EG) Nr. 2237/2003
          Článek 48
          Náhradní doklady místo kontrolního výtisku T5
          Odchylně od čl. 46 odst. 1 písm. b), pokud se kontrolní výtisk T5 nevrátí do úřadu odeslání subjektu pověřeného kontrolou v členském státě, v němž je první zpracovatel usazen tři měsíce před uplynutím lhůty stanovené v čl. 46 odst. 1 písm. a), v důsledku okolností, které nelze přičíst prvnímu zpracovateli, mohou být jako náhradní důkaz místo kontrolního výtisku T5 přijaty tyto doklady:
          a) faktury o koupi meziproduktů;
          b) osvědčení druhého zpracovatele o konečném zpracování na energetické produkty uvedené v článku 88 nařízení (ES) č. 1782/2003 a
          c) ověřené fotokopie účetních dokladů od druhého zpracovatele, které prokazují, že zpracování je provedeno.
          ODDÍL 9 Kontroly
          Článek 49
          Vedení záznamů
          1. Příslušný orgán členského státu přesně stanoví záznamy, které zpracovatel musí vést, a jejich pravidelnost, která musí být nejméně měsíční. Uvedené záznamy obsahují alespoň tyto údaje:
          a) množství různých surovin nakoupených pro zpracování;
          b) množství zpracovaných surovin, jakož i množství a druhy konečných produktů, druhotných produktů a vedlejších produktů, které z nich získaných byly získány;
          c) ztráty při zpracování;
          d) zničená množství a odůvodnění jejich zničení;
          e) množství a druhy produktů prodaných nebo postoupených zpracovatelem a dosažené ceny;
          f) popřípadě jméno a adresa dalšího zpracovatele.
          2. Příslušný orgán, jemuž podléhá první zpracovatel, ověří, zda předložená smlouva dodržuje podmínky stanovené v čl. 33 odst. 1. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, uvědomí se o tom příslušný orgán, jemuž podléhá žadatel.
          3. Za účelem výpočtu hospodářské hodnoty produktů uvedené v čl. 33 odst. 1 dotyčný příslušný orgán porovná na základě informací uvedených v čl. 44 odst. 2 úhrn hodnot všech energetických produktů s úhrnem hodnot všech ostatních produktů určených k jiným účelům a získaných stejným zpracováním. Každá hodnota je výsledek příslušného množství vynásobeného průměrem cen ze závodu ověřených během předcházejícího hospodářského roku. Pokud uvedené ceny nejsou dostupné, stanoví příslušný orgán odpovídající ceny, zejména na základě informací uvedených v čl. 44 odst. 2.
          Článek 50
          Kontroly u zpracovatelů
          1. Příslušné orgány členských států, v nichž se konalo zpracování, provedou kontroly dodržování ustanovení čl. 33 odst. 1 alespoň u 25 % zpracovatelů usazených na jejich území, vybraných na základě analýzy rizika. Uvedené kontroly se týkají alespoň těchto údajů:
          a) srovnání úhrnu hodnot všech energetických produktů s úhrnem hodnot všech ostatních produktů určených k jiným účelům a získaných stejným zpracováním;
          b) analýzu výrobního systému zpracovatele, zahrnující fyzické kontroly a zkoumání obchodních dokladů, s cílem ověřit si v případě zpracovatele, zda souhlasí dodávky surovin, konečné produkty, druhotné produkty a vedlejší produkty.
          Pokud jde o kontroly uvedené v písmenu b), příslušný orgán se zejména opírá o technické koeficienty zpracování dotyčných surovin. Pokud takové koeficienty týkající se vývozu existují v právních předpisech Společenství, použijí se. Pokud neexistují, avšak v právních předpisech Společenství existují jiné, použijí se. Ve všech ostatních případech kontroly spočívají zejména na koeficientech obecně přijatých dotyčným zpracovatelským průmyslem.
          2. Odchylně od odstavce 1, pokud jde o zpracování uvedená v článku 34, se kontroly provádějí u 10 % žadatelů vybraných na základě analýzy rizika, která bere v úvahu:
          a) výši podpor;
          b) počet zemědělských pozemků a plochu, která je předmětem žádosti o podporu;
          c) vývoj ve srovnání s předcházejícím rokem;
          d) výsledky kontrol prováděných během předcházejících let;
          e) jiné parametry, které mají být definovány členskými státy, na základě prvku reprezentativnosti předložených smluv.
          3. Pokud by kontroly uvedené v odstavci 2 ukázaly nesrovnalosti alespoň ve 3 % případů, provede příslušný orgán dodatečné kontroly během právě probíhajícího roku a zvýší podle toho procento zemědělců, kteří mají být předmětem kontroly na místě v následujícím roce.
          4. Pokud je stanoveno, že některé části kontrol uvedených v odstavcích 1 a 2 by mohly být provedeny na základě vzorku, musí uvedený vzorek zaručit spolehlivou a reprezentativní úroveň kontroly.
          5. Každá kontrola je předmětem kontrolní zprávy podepsané inspektorem, popisující přesně různé části kontroly. Uvedená zpráva zejména uvádí:
          a) den kontroly;
          b) přítomné osoby;
          c) kontrolované období;
          d) použité kontrolní techniky, včetně popřípadě odkazu na metody odběru vzorků;
          e) výsledky kontroly.
          Článek 51
          Produkce konopí
          Použijí se ustanovení týkající se konopí uvedená v čl. 3 odst. 1a, v čl. 5 třetím pododstavci a v článku 21a nařízení (ES) č. 2461/1999.
          Článek 52
          Další opatření a vzájemná pomoc
          1. Členské státy přijmou veškerá další opatření nezbytná pro správné použití této kapitoly a poskytnou si vzájemnou pomoc pro provádění kontrol stanovených uvedenou kapitolou. V tomto ohledu, pokud nejsou vhodná snížení a vyloučení stanovena touto kapitolou, mohou členské státy rovněž použít vhodné sankce podle vnitrostátních předpisů vůči účastníkům trhu, kteří jsou zapojeni do postupu poskytování podpor.
          2. Nakolik je to nezbytné nebo pokud to vyžaduje tato kapitola, poskytnou si členské státy vzájemnou pomoc, aby zajistily účinnost kontrol a umožnily ověření pravosti předložených dokladů a správnosti vyměňovaných údajů.
          ODDÍL 10 Vyloučení z režimu a hodnocení
          Článek 53
          Vyloučení surovin z režimu
          Členské státy mohou vyloučit z režimu zavedeného touto kapitolou jakoukoli zemědělskou surovinu, pokud taková surovina způsobuje obtíže z hlediska kontroly, veřejného zdraví, životního prostředí, trestního práva nebo snížené míry konečných energetických produktů.
          Článek 54
          Hodnocení
          Členské státy předají Komisi do 15. října následujícího po konci daného roku všechny informace nezbytné pro hodnocení režimu zavedeného touto kapitolou.
          Sdělení obsahují zejména tyto informace:
          a) plochy pro každý druh suroviny;
          b) množství každého druhu suroviny, získaného konečného produktu, vedlejšího produktu a druhotného produktu s uvedením druhu použité suroviny;
          c) opatření přijatá podle článku 34;
          d) suroviny vyloučené z režimu podle článku 53.
          KAPITOLA 9 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
          Článek 55
          Zrušení
          Zrušuje se nařízení (ES) č. 613/97 se zrušuje.
          Článek 56
          Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 23. prosince 2003.
          Za Komisi
          Franz Fischler
          člen Komise
          [1] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.
          [2] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 495/2001 (Úř. věst. L 72, 14.3.2001, s. 6).
          [3] Úř. věst. L 327, 12.12.2001,s. 11. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2550/2001 (Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 105).
          [4] Úř. věst. L 94, 9.4.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1127/98 (Úř. věst. L 157, 30.5.1998, s. 86).
          [5] Úř. věst. L 197, 30.7.1994, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).
          [6] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 123.
          [7] Úř. věst. L 299, 20.11.2003, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 345/2002 (Úř. věst. L 55, 26.2.2002, s. 10).
          [8] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1335/2003 (Úř. věst. L 187, 26.7.2003, s. 16).
          [9] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.
          [10] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.
          [11] Úř. věst. L 246, 5.11.1971, s. 1.
          [12] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.
          [13] Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31.
          [14] Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309/66.
          [15] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96.
          [16] Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 45.
          [17] Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 36.
          [18] Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.
          --------------------------------------------------
          PŘÍLOHA I
          ZVLÁŠTNÍ PODPORA PRO RÝŽI
          Výpočet koeficientu snížení uvedeného v článku 17
          1. S cílem určit případné překročení základní plochy uvedené v článku 82 nařízení (ES) č. 1782/2003 vezme příslušný orgán členského státu v úvahu na jedné straně základní plochy nebo základní dílčí plochy stanovené v článku 81 uvedeného nařízení a na straně druhé všechny plochy, pro které byly předloženy žádosti o podporu na uvedené základní plochy a základní dílčí plochy.
          2. Při stanovení celkové plochy, pro kterou byly předloženy žádosti o podporu, se nepřihlíží k žádostem nebo částem žádostí, o nichž kontrola prokázala, že jsou zjevně neoprávněné.
          3. Pokud se zjistí překročení u některých základních ploch nebo základních dílčích ploch, členský stát stanoví jejich procento vypočítané na dvě desetinná místa a dodrží přitom lhůtu stanovenou v čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení. Pokud je překročení předvídatelné, členský stát o tom neprodleně uvědomí producenty.
          4. Koeficient snížení zvláštní podpory pro ryži se vypočítá podle článku 82 nařízení (ES) č. 1782/2003 podle tohoto vzorce:
          Koeficient snížení = referenční plocha základní dílčí plochy vydělená celkovou plochou, na kterou byly předloženy žádosti pro uvedenou základní dílčí plochu.
          Snížená zvláštní podpora pro rýži se vypočítá podle tohoto vzorce:
          Snížená zvláštní podpora pro rýži = zvláštní podpora pro rýži vynásobená koeficientem snížení.
          Uvedený koeficient snížení a uvedená snížená zvláštní podpora pro rýži se vypočítají pro každou základní dílčí plochu po novém rozdělení podle čl. 82 odst. 2 výše uvedeného nařízení. Nové rozdělení se provede ve prospěch základních dílčích ploch, u nichž byly limity překročeny. Provede se úměrně k překročením zjištěným v základních dílčích plochách, u nichž byly limity překročeny.
          --------------------------------------------------
          PŘÍLOHA II
          +++++ TIFF +++++
          +++++ TIFF +++++
          +++++ TIFF +++++
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.