Nařízení Rady (ES) č. 398/2004 ze dne 2. března 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 398/2004/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Rady (ES) č. 398/2004
          ze dne 2. března 2004
          o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky
          RADA EVROPSKÉ UNIE,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,
          s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,
          vzhledem k těmto důvodům:
          POSTUP
          Platná opatření
          (1) Nařízením (ES) č. 2496/97 [2] uložila Rada konečné valorické antidumpingové clo z dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen "ČLR" nebo "Čína"). Sazba konečného cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, činila 49 %. Je třeba uvést, že původní opatření byla uložena nařízením (ES) č. 2200/90 [3] a že nařízení (ES) č. 2496/97 uzavřelo přezkum opatření před pozbytím platnosti.
          Žádost o přezkum
          (2) Po zveřejnění oznámení [4] o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky přijala Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost byla podána 9. září 2002 výborem Euroalliages (tj. Styčný výbor odvětví feroslitin) (dále jen "žadatel") jménem výrobců představujících 100 % výroby křemíkového kovu ve Společenství. V žádosti bylo uvedeno, že po ukončení platnosti opatření by mohl přetrvat nebo být obnoven dumping a újma výrobního odvětví Společenství.
          (3) Po konzultacích s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, oznámila zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti [5] podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a zahájila šetření.
          Šetření
          Postup
          (4) Komise úředně informovala žádající výrobce Společenství, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce/obchodníky, uživatelská odvětví a sdružení zúčastněných uživatelů, a rovněž zástupce čínské vlády o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany se mohly písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.
          (5) Byly zaslány dotazníky všem stranám, které byly úředně informovány o zahájení přezkumu, a všem, kteří o tyto dotazníky požádali ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.
          (6) Odpovědi na dotazníky byly přijaty od tří žádajících výrobců Společenství, jednoho vyvážejícího výrobce, jednoho dovozce a dvou výrobců ve srovnatelné zemi.
          Zúčastněné strany a kontrolní návštěvy
          (7) Komise shromáždila a prověřila všechny informace, které považovala za potřebné pro zjištění pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a pro posouzení zájmů Společenství. Byly vykonány kontrolní návštěvy v zařízeních těchto společností:
          a) vyvážející výrobce
          Dalian DC Silicon Co., Ltd — Dalian, ČLR
          b) související dovozce
          Dow Corning Ltd, Barry, Wales, Spojené království
          c) výrobci ve srovnatelné zemi
          Fesil ASA, Trondheim, Norsko
          Elkem ASA, Oslo, Norsko
          d) výrobci Společenství
          Invensil, Pechiney Group, Paříž, Francie
          Ferroatlantica, Madrid, Španělsko
          R W Silicium, Pocking, Německo
          Období šetření
          (8) Šetření o přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2001 do 30. září 2002 (dále jen "OŠ"). Prověřování trendů pro vyhodnocení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 1998 do konce OŠ (dále jen "příslušné období").
          Řízení týkající se ostatních zemí
          (9) V říjnu 2002 bylo zahájeno antidumpingové řízení pro dovoz křemíku pocházejícího z Ruska do Společenství. Dne 10. července 2003 bylo nařízením Rady (ES) č. 2229/2003 [6] uloženo prozatímní antidumpingové clo mezi 22,7 % a 23,6 %.
          Posuzovaný výrobek a obdobný výrobek
          (10) Posuzovaný výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. křemíkový kov pocházející z ČLR, kódu KN 28046900 (obsah křemíku menší než 99,99 % hmotnostních). Pouze z důvodu současné klasifikace v celní nomenklatuře je označován jako "křemík". Křemík s vysokým stupněm čistoty, tj. obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku, používaný většinou v odvětví elektronických polovodičů, přísluší do jiného kódu KN a toto řízení se na něj nevztahuje.
          (11) Křemík se vyrábí v elektrických redukčních pecích karbotermickou redukcí křemene (silika) za přítomnosti různých druhů uhlíkových redukčních činidel. Prodává se ve formě hrud, zrn, granulí nebo prášku v souladu s mezinárodně uznávanými technickými specifikacemi pro čistotu. Křemík se používá především ve dvou odvětvích, v chemickém průmyslu pro výrobu metylchlorosilanů nebo trichlorosilanů a tetrachlorosilikonu a v odvětví hliníku pro výrobu hliníkových slitin, primární a sekundární tavení, které jsou určeny na výrobu slévárenských slitin pro různá odvětví, zejména pro automobilový průmysl.
          (12) Jako předchozí přezkum opatření před pozbytím platnosti prokázalo i toto šetření, že křemík vyráběný v ČLR a prodávaný na místním trhu, a rovněž křemík vyvážený do Společenství, křemík vyráběný ve srovnatelné zemi (Norsko) a prodávaný na místním trhu a křemík vyráběný a prodávaný ve Společenství žádajícími výrobci Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní užití. Považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
          (13) Čínská vláda a čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemikálií podaly svá stanoviska k různým stupňům kvality posuzovaného výrobku a obdobného výrobku. Tato stanoviska však nebyla podepřena žádnými důkazy. Navíc byla podána ve velmi pozdním stadiu řízení. Z těchto důvodů byla stanoviska k posuzovanému výrobku zamítnuta.
          PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ DUMPINGU
          (14) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřováno, zda aktuálně docházelo k dumpingu, a pokud ano, zda by ukončení platnosti opatření vedlo k přetrvání dumpingu či nikoli.
          Předběžné poznámky
          (15) Ze šesti čínských vyvážejících výrobců uvedených v podnětu spolupracoval pouze jeden. Na základě údajů Eurostatu představoval objem jeho vývozu více než 80 % celkového čínského vývozu do EU. Ostatní čínští vyvážející výrobci neposkytli žádné informace, a proto závěry, které se týkají jejich situace, musely být přijaty na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.
          (16) Během období šetření předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti byl objem dovozu křemíku z ČLR do Společenství 10199 tun. Po uložení antidumpingových opatření poklesl tento dovoz na 4168 tun v roce 1998, ale znovu vzrostl na 14454 tun na konci OŠ.
          (17) V původním šetření představoval čínský dovoz v OŠ 9,3 % podílu na trhu. Během OŠ předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti představoval podíl na trhu tohoto dovozu 3,8 % celkové spotřeby Společenství. V období po uložení antidumpingových opatření tento podíl na trhu poklesl na 1,4 % v roce 1998, ale v OŠ znovu vzrostl a představoval 3,9 % celkové spotřeby Společenství posuzovaného výrobku.
          Dumping během OŠ
          (18) V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení používala Komise stejnou metodu jako v původním šetření.
          Srovnatelná země
          (19) Protože hospodářství ČLR je v přechodné fázi, běžná hodnota musela být zjištěna na základě údajů získaných ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.
          (20) Jako v předchozím přezkumu opatření před pozbytím platnosti bylo v oznámení o zahájení tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti za účelem určení běžné hodnoty za srovnatelnou zemi navrženo Norsko.
          (21) Čínský vyvážející výrobce s tímto návrhem nesouhlasil a prohlásil, že Brazílie nebo Jižní Afrika by byly vhodnější, zejména protože hospodářská soutěž a tržní podmínky v těchto zemích jsou se situací v ČLR srovnatelnější. Výrobní odvětví Společenství Brazílii a Jižní Afriku zamítlo z důvodů silné devalvace místní měny v Brazílii a nedostatku hospodářské soutěže v Jižní Africe, protože zde existuje pouze jedna společnost vyrábějící posuzovaný výrobek. Navíc žádný ze známých výrobců v těchto dvou zemích nesouhlasil se spoluprací na řízení, ačkoli k tomu byli vyzváni Komisí. Brazílie a Jižní Afrika tedy nejsou považovány za srovnatelné země.
          (22) Pokud jde o Norsko, bylo zjištěno, že představuje jednoho z největších výrobců křemíku na světě se dvěma soupeřícími místními výrobci. Rovněž bylo zjištěno, že Norsko je otevřeným trhem bez dovozních cel pro křemík a že existuje významný dovoz z Norska a ČLR. Rovněž je třeba zmínit, že Norsko má přirozenou výhodu přístupu k levné energii, kdežto ČLR podle poskytnutých informací srovnatelnou výhodu nemá.
          (23) Proto bylo rozhodnuto, že Norsko představuje srovnatelnou zemi. Komise kontaktovala oba známé výrobce křemíku v Norsku a oba souhlasili se spoluprací.
          Běžná hodnota
          (24) Při určování běžné hodnoty bylo nejdříve zjištěno, že objem domácího prodeje norských výrobců byl ve srovnání s objemem vývozu z ČLR reprezentativní. Běžná hodnota byla určena buď na základě vážené průměrné ceny zaplacené při běžném obchodu nezávislými zákazníky, nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty, pokud tento domácí prodej nepřinesl zisk. V tomto ohledu je třeba zmínit, že početně zjištěná běžná hodnota musela být použita pouze pro menšinový podíl vývozu. Pokud byla běžná hodnota početně zjišťována, byla přidána přiměřená částka pro prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené rozpětí zisku k výrobním nákladům v Norsku. Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk zjištěny první metodou uvedenou v čl. 2 odst. 6 základního nařízení.
          Vývozní cena
          (25) Pokud jde o vývoz do Společenství, představoval většinu prodeje spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR prodej spřízněné společnosti ve Společenství, která dovážený křemík dále zpracovávala na silikony. Tyto vývozní ceny by se normálně nepoužívaly pro určení vývozní ceny, protože by mohly být ovlivněny obchodním spojením. Protože však bylo zjištěno, že účtované ceny byly v souladu s tržními cenami uváděnými ve specializovaných časopisech a s cenami účtovanými jiným čínským vyvážejícím výrobcem, který nespolupracoval, ale v OŠ vyvážel do stejné společnosti v EU, bylo rozhodnuto používat tyto ceny pro výpočet vývozní ceny. Vývozní cena tak byla určena na základě údajů spolupracujícího vyvážejícího výrobce, nespolupracujícího vyvážejícího výrobce a zbývajících údajů Eurostatu. Je třeba zmínit, že objem vývozu spolupracujícího vývozce představoval 80 % dovozu evidovaného Eurostatem a byl vyšší než celkový objem posuzovaného výrobku dovezeného z ČLR během OŠ předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti.
          Srovnání
          (26) Pro zajištění řádného srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou ze závodu byly provedeny náležité úpravy o rozdíly, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Úpravy byly provedeny pro náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a náklady na poskytnutí úvěru.
          Dumpingové rozpětí
          (27) V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženými průměrnými vývozními cenami stanovenými výše uvedeným způsobem. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny s dodáním na hranice Společenství, včetně nákladů, pojištění a přepravného, před proclením bylo významné, tj. 12,5 %, i když značně nižší než v předchozích šetřeních.
          Závěr
          (28) Šetření zjistilo, že objem dovozu posuzovaného výrobku z Číny byl vyšší než v OŠ předchozího přezkumu opatření před pozbytím platnosti a že zůstal zřetelně na dumpingové úrovni. Šetření neprokázalo žádný důvod k domněnce, že by dumping ustal nebo se snížila jeho úroveň, pokud by byla opatření zrušena. Proto byl přijat závěr, že existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu.
          Vývoj dovozu v případě zrušení opatření
          (29) Rovněž bylo považováno za vhodné prověřit, zda by došlo k nárůstu objemu dovozu z Číny v případě, že by byla stávající opatření zrušena. Za tímto účelem byly vyhodnoceny tyto faktory: vývoj vývozní a/nebo výrobní kapacity a vývozní chování čínských vyvážejících výrobců na trzích třetích zemí.
          Vývozní prodej a volná kapacita spolupracujícího vývozce
          (30) Šetření ukázalo, že spolupracující společnost vyvážela 100 % své produkce posuzovaného výrobku, a to zejména do EU. Rovněž vyšlo najevo, že tato společnost má značnou přebytečnou výrobní kapacitu, která se v poslední době zdvojnásobila. Je třeba také zmínit, že převážná většina vývozu do EU byla v rámci bezcelního aktivního zušlechťovacího styku určena spřízněné společnosti, která posuzovaný výrobek použila k dalšímu zpracování. Jinými slovy, tento vývoz nebyl nikdy uveden do volného oběhu ve Společenství, nýbrž soutěžil s křemíkem prodávaným jinými hospodářskými subjekty na trhu Společenství. Zrušení opatření by tak bylo dodatečným podnětem pro tohoto vývozce, aby uváděl na trhu Společenství další množství posuzovaného výrobku buď do volného oběhu, nebo pro aktivní zušlechťovací styk.
          Čínská výroba a využití kapacity
          (31) Podle žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti, která byla v tomto ohledu založena na informacích v "Metal Bulletin" ze srpna 2001, představuje celková čínská výrobní kapacita pro posuzovaný výrobek přibližně 1203000 tun ročně. Žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti se rovněž odvolávala na informace vedoucí nezávislé výzkumné skupiny, která odhadovala výrobní kapacitu na přibližně 600000 tun v roce 2002. Objem čínské výroby v tomto roce se odhadoval přibližně na 400000 tun. Na základě těchto informací se využití čínské kapacity pohybuje mezi 33 % a 66 % a v nejpříznivějším případě představuje volná kapacita nejméně polovinu celkové spotřeby Společenství. Ukázalo se tedy, že za příznivých tržních podmínek by se čínská výrobní kapacita mohla nadále značně zvyšovat.
          (32) Velká výrobní kapacita, kterou ČLR disponuje, tedy ukazuje, že výrobci mohou výrobu rychle zvýšit a zaměřit ji na jakýkoli vývozní trh, včetně trhu Společenství, pokud by byla opatření zrušena.
          (33) Protože čínské zdroje neposkytly žádné informace a je málo veřejně dostupných informací o čínském odvětví křemíku, Je třeba poznamenat, že v souladu se základním nařízením, a zejména článkem 18 uvedeného nařízení, vycházejí uvedené závěry převážně z nejlepších dostupných informací, tj. informací obsažených v podnětu.
          Vývoz do třetích zemí
          (34) Z údajů o čínském vývozním obchodu bylo zjištěno, že celkový vývoz čínského křemíku do celého světa vzrostl o 43 %, z 271626 tun v roce 1998 na 387444 tun v roce 2002 [7]. Ceny vývozu na světový trh jsou o 30 % nižší než ceny vývozu do Společenství, takže v případě zrušení opatření by byli vývozci pobízeni zvyšovat vývoz do Společenství spíše než do třetích zemí.
          (35) Kromě toho byl zaznamenán pokles čínských vývozních cen posuzovaného výrobku o téměř 4 %, tj. z 829 US dolarů za tunu v roce 1998 na 799 US dolarů za tunu v roce 2002 [8].
          (36) Vzhledem k nedávnému zavedení antidumpingových opatření na trhu USA a zvýšení cla v Rusku na čínský dovoz posuzovaného výrobku z 5 % na 20 % lze jasně předpokládat, že v případě zrušení opatření by byli čínští vývozci pobízeni zaměřit se na trh Společenství.
          Vývozní ceny do Společenství
          (37) Dále je třeba zmínit, že vzhledem k všeobecné cenové úrovni posuzovaného výrobku ve Společenství je trh Společenství velmi atraktivní. To je další podnět pro zvyšování vývozu do Společenství buď zvyšováním výroby, nebo přesměrováním prodeje, který je v současnosti vyvážen do třetích zemí, do Společenství. Kromě toho bylo zjištěno, že ceny vývozu do třetích zemí jsou nižší než ceny vývozu do Společenství. Atraktivní, relativně vysoké ceny na trhu Společenství však zřejmě nebudou udrženy dlouhodobě, protože v případě zrušení opatření by mnozí čínští vývozci navzájem soutěžili, aby zvýšili svůj podíl na trhu Společenství. Je tedy velmi pravděpodobné, že všechny hospodářské subjekty na trhu Společenství by musely přiměřeně snížit své ceny.
          Obchodní ochranná opatření třetích zemí
          (38) Rovněž bylo zjišťováno vývozní chování čínských výrobců na jiných významných trzích pro posuzovaný výrobek. Spojené státy americké v tomto ohledu zahájily přezkum antidumpingového cla na křemík z ČLR v roce 1999. Šetření zjistilo velmi vysoké dumpingové rozpětí (až 139 %). V únoru 2003 byla proto obnovena antidumpingová opatření proti dovozu posuzovaného výrobku s tím závěrem, že zrušení opatření by vedlo k přetrvání poškozujícího dumpingu [9].
          (39) V roce 2002 dále ruská administrativa dokončila antidumpingové šetření pro dovoz křemíku z ČLR s doporučením, aby bylo uloženo antidumpingové clo ve výši 25 %. Po konzultacích s čínskými orgány však bylo dovozní clo zvýšeno z 5 % na 20 %. To jasně potvrzuje, že čínští vývozci by museli hledat jiné trhy, na kterých by prodávali posuzovaný výrobek.
          (40) Vzhledem k těmto skutečnostem lze říci, že čínští vyvážející výrobci jsou pod tlakem, který je nutí nacházet alternativní vývozní trhy.
          Závěr
          (41) Šetření ukázalo, že ČLR během OŠ pokračovala ve své dumpingové praxi. Vzhledem ke skutečnosti, že ČLR má značnou volnou výrobní kapacitu a že čínský vývoz do třetích zemí se uskutečňuje za ještě nižší ceny než vývoz do Společenství, existuje velká pravděpodobnost, že by čínští vyvážející výrobci v případě zrušení stávajících opatření podstatně zvýšili svůj dumpingový vývoz posuzovaného výrobku do Společenství. Vývoz posuzovaného výrobku z Číny je navíc omezen novými platnými antidumpingovými opatřeními ve Spojených státech amerických a v Rusku. Lze tedy shrnout, že je velmi pravděpodobné, že v případě zrušení opatření by byl vývoz z Číny do Společenství obnoven ve značných množstvích a za dumpingové ceny.
          DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ
          (42) Tři žádající výrobci Společenství zodpověděli dotazníky a plně spolupracovali při šetření. V OŠ představovali 100 % výroby Společenství. Jeden ze tří výrobců Společenství dovážel během OŠ posuzovaný výrobek z jiných třetích zemí, zejména z Jižní Afriky. Bylo však zjištěno, že tento dovoz sloužil hlavně doplnění výrobků, které dodával svým zákazníkům ve Společenství. Tento dovoz v posuzovaném období poklesl, zejména mezi roky 1998 a 1999, kdy se snížil na polovinu po vybudování nových výrobních zařízení ve Společenství posuzovaným výrobcem a po jeho strategickém rozhodnutí vyrábět a prodávat více křemíku na trhu Společenství. Během OŠ objem posuzovaného výrobku dováženého příslušným výrobcem představoval pouze 2,1 % prodeje křemíku ve Společenství výrobním odvětvím Společenství (3,5 % prodeje příslušného výrobce) a 1,9 % výroby posuzovaného výrobku výrobním odvětvím Společenství (3,2 % výroby příslušného výrobce). Vzhledem k těmto skutečnostem lze říci, že dovoz tohoto výrobce neovlivnil jeho statut výrobce Společenství.
          (43) Tři žádající výrobci Společenství tedy představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.
          SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍ
          Spotřeba Společenství
          (44) Spotřeba Společenství byla zjištěna na základě společného objemu dodávek výrobního odvětví Společenství ve Společenství a dovozu z Číny a ostatních třetích zemí (podle Eurostatu).
          Tabulka 1 Spotřeba Společenství (podle objemu prodeje)
          Zdroj:
          ověřené odpovědi na dotazník Eurostatu.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuny | 290684 | 325234 | 388938 | 373950 | 371540 |
          Index | 100 | 112 | 134 | 129 | 128 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 12 % | + 20 % | – 4 % | – 1 % |
          (45) Spotřeba křemíku v EU vrcholila v roce 2000 na úrovni téměř 390000 tun před opětným poklesem v roce 2001 a v OŠ na 371540 tun. Celkový nárůst za celé posuzované období představoval 28 %, ale mezi rokem 2000 a OŠ došlo k poklesu o 4 %.
          Dovoz z Číny
          Objem, podíl na trhu a ceny
          (46) Podle údajů Eurostatu vzrostl objem dovozu z Číny v posuzovaném období z 4168 tun na .14454 tun Podíl na trhu čínského dovozu, který v předchozím přezkumu opatření před pozbytím platnosti představoval 4 %, vzrostl v posuzovaném období z 1,4 % na 3,9 % v OŠ. Ceny nejprve od roku 1998 do roku 2000 poklesly o 8 % a poté opět vzrostly na vyšší úroveň než v roce 1998 na konci OŠ.
          Tabulka 2 Dovoz z Číny (podle Eurostatu)
          Vývoj dovozních cen.
          Dovoz z Číny | | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Objem, tuny | 4168 | 3560 | 5969 | 9709 | 14454 |
          Index | 100 | 85 | 143 | 232 | 347 |
          Podíl na trhu | 1,4 % | 1,1 % | 1,5 % | 2,6 % | 3,9 % |
          Cena, Euro/tuna | 1044 | 953 | 964 | 1142 | 1158 |
          Index | 100 | 91 | 92 | 109 | 110 |
          (47) Po uložení antidumpingového cla v roce 1997 zůstaly ceny křemíku pocházejícího z Číny nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Rozdíl oproti cenám výrobního odvětví Společenství v OŠ byl 2 %. Tento rozdíl byl stanoven na základě průměrných prodejních cen (ze závodu) výrobního odvětví Společenství a čínských dovozních cen podle Eurostatu, které byly upraveny o přepravní náklady, cla a antidumpingová cla. Je třeba se zmínit, že výše uvedené prodejní ceny byly stanoveny na základě prodeje uživatelům Společenství na trhu Společenství a prodeje čínského křemíku určeného pro aktivní zušlechťovací styk. Na druhý prodej nebylo použito žádné antidumpingové clo. Je však třeba uvést, že průměrná cena čínského křemíku propuštěného do volného oběhu ve Společenství byla extrémně nízká – na úrovni přibližně 870 EUR za tunu.
          Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství
          Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
          Tabulka 3 Výroba
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuny | 107303 | 129285 | 143268 | 147811 | 143818 |
          Index | 100 | 120 | 134 | 138 | 134 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 20 % | + 14 % | + 3 % | – 3 % |
          (48) Během posuzovaného období vzrostla výroba výrobního odvětví Společenství o 34 %, ale mezi rokem 2001 a OŠ poklesla o 3 %. Během OŠ představovala výroba křemíku výrobního odvětví Společenství 38,7 % spotřeby Společenství.
          Tabulka 4 Výrobní kapacita
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuny | 125000 | 142300 | 158000 | 165600 | 162000 |
          Index | 100 | 114 | 126 | 132 | 130 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 14 % | + 12 % | + 5 % | – 2 % |
          (49) Výrobní kapacita rostla každý rok, s výjimkou OŠ, kdy došlo k malému poklesu. Úhrnem v posuzovaném období kapacita vzrostla celkem o 30 % v důsledku investičních rozhodnutí v roce 1998.
          Tabulka 5 Využití kapacity
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Procento využití | 85,8 % | 90,9 % | 90,7 % | 89,3 % | 88,8 % |
          Index | 100 | 106 | 106 | 104 | 103 |
          (50) Předchozí tabulka ukazuje, že v posuzovaném období vzrostlo využití kapacity o tři procentní body. K hlavnímu nárůstu došlo mezi roky 1998 a 1999. Mezi rokem 2000 a OŠ se využití kapacity snížilo o přibližně dva procentní body.
          Objem prodeje a prodejní ceny
          Tabulka 6 Objem prodeje
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuna | 86718 | 114587 | 133568 | 128219 | 136421 |
          Index | 100 | 132 | 154 | 148 | 157 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 32 % | + 17 % | – 7 % | + 6 % |
          (51) Prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům ve Společenství vzrostl o 57 % mezi rokem 1998 a OŠ.
          (52) Prodej spřízněným společnostem zůstal stabilní a představoval méně než 6 % veškerého prodeje křemíku v posuzovaném období.
          Tabulka 7 Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství za křemík
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          EUR/tuna | 1415 | 1184 | 1231 | 1271 | 1185 |
          Index | 100 | 84 | 87 | 90 | 84 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | – 16 % | + 4 % | + 3 % | – 7 % |
          (53) V období od roku 1998 do OŠ zaznamenaly průměrné prodejní ceny křemíku účtované výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství významný pokles o 16 %. Průměrné ceny v roce 1999 prudce poklesly na minimum 1184 EUR za tunu, než se v roce 2001 vzpamatovaly na 1271 EUR za tunu. V OŠ potom ceny poklesly o 7 % a skončily na stejné úrovni jako v roce 1999. Prudký pokles prodejních cen a nárůst výrobních nákladů hrály významnou roli ve zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství.
          Podíl na trhu
          Tabulka 8 Podíl na trhu
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Podíl na trhu (%) | 29,8 % | 35,2 % | 34,3 % | 34,3 % | 36,7 % |
          Index | 100 | 118 | 115 | 115 | 123 |
          (54) Podíl na trhu vyhrazený výrobnímu odvětví Společenství vzrostl z 29,8 % v roce 1998 na 36,7 % v OŠ v souladu se zvýšením výroby a objemu prodeje po otevření nového zařízení ve Společenství. K velikému nárůstu došlo mezi roky 1998 a 1999 (+ 5,4 % trhu) se zavedením nových výrobních zařízení v EU. Menší nárůst (+ 2,4 procentních bodů) byl zaznamenán mezi rokem 2001 a OŠ.
          Zásoby
          Tabulka 9 Zásoby
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuny | 32768 | 33140 | 27803 | 33186 | 23118 |
          Index | 100 | 101 | 85 | 101 | 71 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 1 % | – 16 % | + 19 % | – 30 % |
          (55) Předchozí tabulka ukazuje, že v posuzovaném období se zásoby snížily o 29 %. Kromě roku 2000 byly zásoby přibližně na úrovni 33000 tun a teprve v OŠ poklesly téměř na 23000 tun.
          (56) Zásoby, které představovaly přibližně 38 % objemu prodeje výrobního odvětví Společenství v EU, poklesly pod 17 % prodeje EU v OŠ. Tento pokles lze vysvětlit zejména skutečností, že zásoby se zvyšují na konci každého kalendářního roku, aby byl vyrovnán menší objem výroby v zimních měsících, kdy jsou náklady na energii vyšší. OŠ skončilo v září, tj. před tím, než se plně projevilo zvýšení zásob.
          Ziskovost a peněžní tok
          (57) V posuzovaném období se ziskovost vyjádřená jako procentní podíl čisté prodejní hodnoty vyvíjela takto:
          Tabulka 10 Ziskovost
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Zisk (%) | 12,6 % | 1,8 % | 5,0 % | 1,7 % | – 2,1 % |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | – 10,8 % | + 3,2 % | – 3,3 % | – 3,8 % |
          (58) Kromě roku 2000 se ziskovost po celé období trvale zhoršovala od zisku 12,6 % v roce 1998 na ztrátu 2,1 % v OŠ. V roce 2000 umožnit nárůst prodejní ceny o 4 % ve srovnání s rokem 1999 a nižší výrobní náklady vzhledem ke zvýšeným investicím vyšší zisk z prodeje. V roce 2001 poklesly zisky v důsledku zvýšení výrobních nákladů, zejména cen energií a spotřebního zboží, kterým neodpovídalo příslušné zvýšení prodejních cen. Průměrné náklady se v tomto roce zvýšily o 80 EUR na tunu, zatímco na zákazníky mohlo být přesunuto pouze 40 EUR na tunu. V OŠ se ceny snižovaly a pro výrobní odvětví Společenství znamenaly ztrátové hospodaření, ačkoli průměrné výrobní náklady klesaly.
          Peněžní tok
          Tabulka 11 Peněžní tok
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          EUR (v tisících) | 17005 | 8962 | 15028 | 5876 | 6070 |
          Index | 100 | 53 | 88 | 35 | 36 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | – 47 % | + 68 % | – 61 % | + 3 % |
          (59) Peněžní tok se v posuzovaném období zhoršil o 64 % a sledoval podobný trend jako ziskovost.
          Investice, návratnost investic a schopnost opatřit si investice
          Tabulka 12 Investice
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          EUR (v tisících) | 32750 | 15539 | 15625 | 8559 | 7072 |
          Index | 100 | 47 | 48 | 26 | 22 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | – 53 % | + 1 % | – 45 % | – 17 % |
          (60) Významné investice v období let 1998 až 2000 byly především zaměřeny na zvýšení výrobní kapacity EU na pozadí příznivých podmínek v roce 1998 a pozitivního vývoje trhu s křemíkem ve Společenství, který byl v té době výrobním odvětvím Společenství očekáván. Toto zvýšení kapacity bylo rovněž využito pro snížení závislosti výrobního odvětví Společenství na dovozu křemíku. Základem tohoto očekávání byl trend spotřeby Společenství, která v tomto období (1998 až 2000) vzrostla o 34 %.
          (61) Šetření ukázalo, že provozní návratnost investic, včetně kumulovaných odpisů, se v posuzovaném období zhoršila v souladu s vývojem ziskovosti.
          Tabulka 13 Návratnost investic a schopnost opatřit si investice
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Návratnost (%) | 39,1 % | 14,7 % | 20,4 % | 9,1 % | – 5,7 % |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | – 24 % | + 6 % | – 11 % | – 15 % |
          (62) Společnosti, které tvoří výrobní odvětví Společenství, jsou všechny součástí větších skupin. Proto je jejich schopnost opatřit si kapitál určována finanční situací těchto skupin jako celku. Tyto větší skupiny neuvedly žádné problémy s opatřováním kapitálu v posuzovaném období. Byly však hlášeny problémy s financováním nových projektů zejména v odvětví křemíku. K tomuto stavu zřejmě přispívá negativní vývoj finanční situace výrobního odvětví Společenství a údaje ověřené při šetření. Tyto údaje, které shrnuje tabulka 12, ukazují, že investice v OŠ představovaly pouze 22 % úrovně z roku 1998.
          Zaměstnanost, produktivita a mzdy
          Tabulka 14 Zaměstnanost
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Zaměstnanci | 588 | 634 | 673 | 682 | 685 |
          Index | 100 | 108 | 114 | 116 | 116 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 8 % | + 6 % | + 2 % | + 0 % |
          (63) Předchozí tabulka ukazuje, že zaměstnanost vzrostla v posuzovaném období o 16 %. K hlavnímu nárůstu došlo v období let 1998 až 2000 v souladu se zvýšením výrobních kapacit, ale v OŠ se dále významně nezvyšovala.
          (64) Protože výroby rostla rychleji než zaměstnanost, zvýšila se ve stejném období produktivita o 15 %, jak ukazuje další tabulka:
          Tabulka 15 Produktivita
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuny | 182 | 204 | 213 | 217 | 210 |
          Index | 100 | 112 | 117 | 119 | 115 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 12 % | + 5 % | + 2 % | – 4 % |
          (65) V posuzovaném období se průměrné mzdy zaměstnanců výrobního odvětví Společenství zvyšovaly o méně než 1 % ročně, tj. o méně než míru inflace.
          Tabulka 16 Mzdy
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          EUR/zaměstnanec | 32537 | 30610 | 33162 | 35048 | 33740 |
          Index | 100 | 94 | 102 | 108 | 104 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | – 6 % | + 8 % | + 6 % | – 4 % |
          Rozsah dumpingových rozpětí
          (66) Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí zjištěného v OŠ na situaci výrobního odvětví Společenství, je rozpětí zjištěné pro Čínu významné. V případě zrušení opatření by tedy byl dopad dumpingového rozpětí zjištěného při současném šetření významný, protože clo představuje 49 % ceny včetně nákladů, pojištění a přepravného pro dovoz z Číny.
          Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství
          (67) Šetření ukázalo, že vývozní činnost výrobního odvětví Společenství se vyvíjela takto:
          Tabulka 17 Vývoz výrobního odvětví Společenství
          Zdroj:
          ověřené odpovědi výrobního odvětví Společenství na dotazník.
          | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Tuny | 6446 | 6776 | 5803 | 6285 | 3209 |
          Index | 100 | 105 | 90 | 98 | 50 |
          Rozdíl proti předchozímu roku | | + 5 % | – 14 % | + 8 % | – 49 % |
          (68) Vývoz křemíku výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období snížil na polovinu, a to zejména v OŠ. Při srovnání se může tento pokles jevit dramaticky, ale v absolutních číslech se jedná o snížení malého objemu prodeje, totiž z 4,8 % veškerého prodeje v roce 2001 na ještě menší objem prodeje, tj. méně než 2,4 % v OŠ. Ačkoli mohlo mít snížení vývozu určitý vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství, byl tento vliv omezený. Prodejní ceny a ziskovost na trhu Společenství byly pro zhoršení situace výrobního odvětví Společenství daleko významnější. Snížení objemu vývozu, který byl již před OŠ okrajový, bude mít malý nebo nebude mít žádný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství.
          Objem a ceny dovozu z jiných třetích zemí
          (69) Objem dovozu křemíku z jiných zemí než Číny do Společenství a jeho průměrné ceny se vyvíjely takto:
          Tabulka 18 Dovoz do Společenství z jiných třetích zemí (objem)
          Zdroj:
          Eurostat.
          Tuny | | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Brazílie | 43536 | 56709 | 67663 | 50849 | 52089 |
          Rusko | 10798 | 6272 | 14172 | 16907 | 18006 |
          Norsko | 92200 | 115385 | 124790 | 122677 | 114254 |
          Jižní Afrika | 12234 | 6225 | 5539 | 6203 | 2674 |
          Jiné třetí země | 41029 | 22495 | 37236 | 39385 | 33643 |
          Celkem | 199797 | 207086 | 249400 | 236021 | 220666 |
          Tabulka 19 Dovoz do Společenství z jiných třetích zemí (průměrná cena)
          Zdroj:
          Eurostat.
          EUR/tuna | | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | OŠ |
          Brazílie | 1173 | 1040 | 1158 | 1231 | 1098 |
          Rusko | 1048 | 963 | 1131 | 999 | 929 |
          Norsko | 1341 | 1207 | 1197 | 1201 | 1199 |
          Jižní Afrika | 1198 | 1161 | 1241 | 1149 | 1149 |
          Jiné třetí země | 1273 | 1205 | 1165 | 1210 | 1156 |
          Celkem | 1266 | 1152 | 1179 | 1193 | 1146 |
          (70) Zatímco celkový objem dovozu křemíku ze třetích zemí jiných než Čína se v posuzovaném období zvýšil z přibližně 200000 tun v roce 1998 na 221000 tun v OŠ, podíl tohoto dovozu na trhu v tomto období poklesl z přibližně 69 % na 59 %. Největšími vývozci do Společenství bylo Norsko, Brazílie, Jižní Afrika a Rusko. Pouze dovoz z Ruska měl průměrné dovozní ceny značně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v OŠ. Jak bylo uvedeno v bodu odůvodnění 47, byla cena čínského křemíku propuštěného do volného oběhu na trhu Společenství značně nižší než dovozní ceny z jiných třetích zemí (viz tabulka 19).
          Závěr
          (71) Z uvedených skutečností vyplývá, že v období let 1998 až 2000 zaznamenalo výrobní odvětví Společenství nárůst trhu o 34 % a významné zvýšení svého objemu prodeje a podílu na trhu. Poté však objem prodeje a podíl na trhu stagnovaly a finanční situace výrobního odvětví Společenství (ceny, ziskovost a peněžní tok) se zhoršila.
          (72) Při bližším zkoumání lze říci, že hlavní pozitivní vývoj pro výrobní odvětví Společenství nastal mezi roky 1998 a 2000. Od roku 2000 nebyly zaznamenáno žádné zlepšení.
          (73) Zlepšení mezi roky 1998 a 2000 lze přímo odvozovat z rozhodnutí výrobního odvětví Společenství v roce 1998 investovat do dodatečných výrobních zařízení Společenství. Mezi roky 1998 a 2000 se výrobní kapacita EU zvýšila o 26 % ze 125000 tun na 158000 tun. Toto rozhodnutí bylo odpovědí na antidumpingová opatření pro dovoz křemíku z Číny, která byla prodloužena v roce 1997, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 1. Výrobní odvětví Společenství dosáhlo dobrých zisků ze svého prodeje křemíku v EU v roce 1998 (viz bod odůvodnění 58). Lze tedy říci, že výrobní odvětví Společenství mělo prospěch z antidumpingových opatření pro dovoz křemíku z Číny. Od roku 2000 do OŠ se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila, zejména v cenách, které poklesly o 46 EUR na tunu, ziskovosti, která poklesla o 7,1 procentních bodů, peněžním toku, který poklesl o 59 %, a investicích, které poklesly o 55 %. V OŠ zaznamenalo výrobní odvětví Společenství ztrátové hospodaření. Z těchto důvodů lze říci, že v OŠ bylo výrobní odvětví Společenství ve velmi nestabilní a zranitelné pozici.
          PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY
          (74) Objem dumpingového dovozu z Číny v posuzovaném období významně vzrostl a je pravděpodobné, že bez platných antidumpingových opatření by byl na trh Společenství dodáván značně větší objem daného výrobku za velmi nízké ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Společenství. Pokud by byla ukončena platnost opatření, mohl by být cenový rozdíl mezi dováženým výrobkem a výrobkem výrobního odvětví Společenství vzhledem k úrovni platného antidumpingového cla větší než 35 %.
          (75) Jak je uvedeno v bodu odůvodnění 31, odhaduje se, že volná kapacita v Číně postačuje k tomu, aby pokryla 50 % poptávky Společenství po křemíku. Pokud by byla ukončena platnost současných opatření, existuje nebezpečí, že významná část volné výrobní kapacity by byla použita k zaplavení trhu Společenství křemíkem z ČLR. Z údajů Eurostatu vyplývá, že pokud byl čínský křemík dovážen bez cla, byl do Společenství dovážen za průměrnou cenu 870 EUR za tunu. Není důvod se domnívat, že v případě zrušení opatření by byly budoucí ceny vyšší. Při zkoumání dopadu tohoto dodatečného dovozu za nízké ceny na situaci výrobního odvětví Společenství je třeba vzít v úvahu toto: toto výrobní odvětví je již v nestabilní pozici vzhledem k dumpingovému dovozu z Ruska a Číny. Příliv takového objemu dumpingového dovozu z Číny by okamžitě vyvolal další prudký cenový pokles na trhu EU, protože výrobní odvětví Společenství by se především snažilo udržet si svůj podíl na trhu spíše než snížit výrobu. To by dále narušovalo ziskovost výrobního odvětví Společenství, které by zaznamenalo ještě větší ztráty, než byla ztráta 2,1 % v OŠ. Již v krátkodobém horizontu by mohlo být výrobní odvětví Společenství vytlačeno z trhu vzhledem ke své neudržitelné finanční situaci, která se mj. odrazila v poklesu ziskovosti v posuzovaném období (– 14,7 procentních bodů).
          (76) Je třeba připomenout, že podle bodu odůvodnění 28 byl čínský křemík na trh EU trvale uváděn za dumpingové ceny, podle bodu odůvodnění 41 by se tento dovoz v případě zrušení opatření pravděpodobně značně zvýšil a podle bodu odůvodnění 73 je výrobní odvětví Společenství v nestabilní pozici. Zatímco současná opatření jsou dostatečná, aby zabránila jakékoli újmě výrobního odvětví Společenství ze strany čínského dovozu, lze říci, že zrušení opatření by vedlo k obnovení újmy z dumpingového dovozu z ČLR.
          ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ
          Předběžná poznámka
          (77) V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by prodloužení současných antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na vyhodnocení všech souvisejících zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců/obchodníků a rovněž uživatelů a dodavatelů posuzovaného výrobku.
          (78) Je třeba připomenout, že podle předchozího přezkumu nebylo přijetí opatření proti zájmu Společenství. Protože je rovněž současné šetření přezkumem opatření před pozbytím platnosti, umožňuje analyzovat situaci, ve které se již antidumpingová opatření používala, a vyhodnotit jakýkoli nepřiměřený negativní dopad současných antidumpingových opatření na zúčastněné strany.
          (79) Na tomto základě bylo zjišťováno, zda navzdory závěru o pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že udržení opatření v tomto zvláštním případě není v zájmu Společenství.
          Zájmy výrobního odvětví Společenství
          (80) Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturně životaschopným odvětvím, schopným přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám trhu. Zejména to bylo potvrzeno pozitivním vývojem jeho situace v době, kdy byla obnovena účinná hospodářská soutěž po přijetí antidumpingových opatření pro dovoz pocházející z Číny, a investicemi výrobního odvětví do dodatečné výrobní kapacity v roce 1998. Lze však říci, že bez pokračování antidumpingových opatření by se jeho situace se vší pravděpodobností velice zhoršila.
          Zájmy nezávislých dovozců/obchodníků
          (81) Útvary Komise rozeslaly dotazníky devíti nezávislým dovozcům/obchodníkům a sdružením. Na tyto dotazníky nepřišly žádné odpovědi ani se nepřihlásili jiní dovozci/obchodníci.
          (82) Za těchto okolností byl přijat závěr, že platná opatření zřejmě dovozce nebo obchodníky neovlivňují, a proto by se přetrvání opatření těchto stran nedotklo.
          Zájmy uživatelů
          (83) Útvary Komise rozeslaly dotazníky 15 uživatelům a sdružením uživatelů. Od uživatelů byly přijaty pouze dvě neúplné odpovědi a od sdružení uživatelů jedno všeobecné stanovisko. Z těchto odpovědí vyplývá, že křemík představuje přibližně 10 % výrobních nákladů uživatelů. Rovněž naznačují, že obě uživatelské společnosti hospodařily se ziskem i za současných antidumpingových cel na křemík z Číny. Tato stanoviska nijak nekomentovala možný dopad zrušení opatření. Neobsahovala ani údaje o případném vlivu stávajících opatření na tyto dva uživatele. Nebyly přijaty žádné informace o tom, zda by mohlo být clo případně převedeno dále na zákazníky uživatelů.
          (84) V odpovědi sdružení uživatelů je uvedeno, že zájmem Společenství by bylo mít co nejvíce různých zdrojů křemíku. Dále je uvedeno, že ukončení platnosti opatření nepovede k obnovení poškozujícího dumpingu křemíku z Číny. Na potvrzení této domněnky však nebyly předloženy žádné důkazy.
          (85) Vzhledem k tomu, že i) byl přijat nízký počet odpovědí na rozeslané dotazníky, ii) přijatá stanoviska byla neúplná a iii) nebyl poskytnut dostatek ověřitelných údajů na podporu ukončení platnosti opatření, byl přijat závěr, že přetrvání cel nebude mít významný vliv na uživatele.
          Závěr
          (86) Vzhledem k uvedeným skutečnostem byl přijat závěr, že z hlediska zájmu Společenství neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování antidumpingových opatření.
          ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
          (87) Z těchto důvodů by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingová opatření pro dovoz křemíku pocházejícího z Číny, uložená nařízením (ES) č. 2496/97, zachována,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          Článek 1
          1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu křemíku kódu KN 28046900 pocházejícího z Čínské lidové republiky.
          2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, se stanoví na 49 %.
          3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.
          Článek 2
          Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 2. března 2004.
          Za Radu
          předseda
          M. Cullen
          [1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).
          [2] Úř. věst. L 345, 16.12.1997, s. 1.
          [3] Úř. věst. L 198, 28.7.1990, s. 57. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1607/92 (Úř. věst. L 170, 25.6.1992, s. 1).
          [4] Úř. věst. C 67, 16.3.2002, s. 34.
          [5] Úř. věst. C 246, 12.10.2002, s. 9.
          [6] Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 3.
          [7] Protože nebyly k dispozici měsíční přehledy pro OŠ, byly použity roční údaje.
          [8] Protože nebyly k dispozici měsíční přehledy pro OŠ, byly použity roční údaje.
          [9] US Federal Register/svazek 68, č. 25, 11. února 2003.
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.