Nařízení Rady (ES) č. 437/2004 ze dne 8. března 2004 o uložení konečného antidumpingové cla z dovozu velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska a Faerských ostrovů a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 437/2004/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Rady (ES) č. 437/2004
          ze dne 8. března 2004
          o uložení konečného antidumpingové cla z dovozu velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska a Faerských ostrovů a o konečném výběru uloženého prozatímního cla
          RADA EVROPSKÉ UNIE,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
          s ohledem na návrh Komise po konzultaci s poradním výborem,
          vzhledem k těmto důvodům:
          A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ
          (1) Nařízením (ES) č. 1628/2003 [2] (dále jen "prozatímní nařízení") uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovozy velkých duhových pstruhů kódů KN 03021120, 03032120, 03041015 a 03042015, pocházejících z Norska a Faerských ostrovů.
          (2) Je třeba připomenout, že šetření dumpingu a újmy proběhlo v období od 1. října 2001 do 30. září 2002 (dále jen "období šetření"). Přezkum trendů týkajících se analýzy újmy byl prováděn v období od 1. ledna 1999 do 30. září 2002 (dále jen "období analýzy").
          B. NÁSLEDNÝ POSTUP
          (3) Po uložení prozatímních cel na dovozy velkých duhových pstruhů pocházejících z Norska a Faerských ostrovů podaly některé dotčené strany své písemné připomínky. Stranám, které podaly odpovídající žádost, byla dána rovněž příležitost k vyslechnutí.
          (4) Všechny strany byly informovány o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo doporučeno uložení konečných antidumpingových cel a konečné vybrání částek zajištěných formou prozatímních cel. Po tomto oznámení jim byla rovněž stanovena lhůta k předložení svých stanovisek.
          (5) Ústní a písemné připomínky podané dotčenými stranami byly zváženy a konečná zjištění byla podle potřeby odpovídajícím způsobem změněna.
          (6) Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které pokládala pro konečná zjištění za nezbytné. Dodatkem k ověřovacím návštěvám u společností uvedených v bodu odůvodnění 6 prozatímního nařízení byly po zavedení prozatímních opatření provedeny ověřovací návštěvy na místě, v provozovnách těchto společností:
          - Federation for European Aquaculture Producers (FEAP), Boncelles, Belgie,
          - Syndicat national des industries di saumon et de la truite fumés, Paříž, Francie,
          - P/F PRG Export a u s ní spojeného producenta P/F Kuna, Gøta, Faerské ostrovy,
          - P/F Vestsalmon a u s ní spojeného producenta Vestlax, Kollarfjøður, Faerské ostrovy,
          - P/F Bakkafrost, Glyvlar, Faerské ostrovy,
          - P/F Faeroe Salmon, Klasvik, Faerské ostrovy,
          - P/F Faeroe Seafood, Torshavn, Faerské ostrovy,
          - P/F Landshandilin, Torshavn, Faerské ostrovy,
          - P/F Navir, Argir, Faerské ostrovy,
          - P/F Viking Seafood, Strendur, Faerské ostrovy.
          (7) Některé strany tvrdily, že zvolené období šetření nebylo přiměřené a ceny byly během tohoto období mimořádně nízké, a že se od té doby znovu zvedly. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se za účelem reprezentativních zjištění musí zvolit takové období šetření, které v případě dumpingu normálně pokryje nejméně šest měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Jinými slovy, období šetření je v zásadě určeno datem zahájení řízení. Je třeba však také připomenout, že v souladu s obvyklou praxí Společenství trvalo období šetření týkající se dumpingu jeden rok. Toto období je obyčejně dostatečně dlouhé, aby postihlo i sezónní změny v poptávce a zajistilo tak reprezentativnost zjištění, a zejména aby se vyloučil nepřiměřený dopad krátkodobých fluktuací na trhu Společenství nebo na domácích trzích vyvážející země na zjištění. Ustanovení čl. 6 odst. 1 základního nařízení rovněž stanoví pravidla, podle nichž mohou být vzaty v úvahu i okolnosti, které nastaly až po zahájení období šetření. Na informace týkající se období následujícího po období šetření se tedy normálně nebere zřetel. V souladu s odpovídající praxí ve Společenství se toto vykládá tak, že okolnosti týkající se období po období šetření se vezmou v úvahu pouze jsou-li zřejmé, nesporné a trvalé. Při tomto šetření nebylo shledáno nic, co by naznačovalo, že údaje týkající se období po zahájení jsou více reprezentativní než údaje, týkající se období šetření. Okolnosti před obdobím šetření se v každém případě berou v úvahu v období analýzy. Uvedený argument byl proto zamítnut.
          C. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
          (8) Norští vyvážející producenti a norské ministerstvo rybolovu tvrdili, že čerství, chlazení a zmrazení pstruzi nemohou být pro své rozdílné fyzické vlastnosti považováni za obdobné výrobky, protože zmrazení pstruzi jsou zpracovaným produktem z čerstvých pstruhů jako suroviny. Dále tvrdili, že zmrazení pstruzi konkurují čerstvým pstruhům jen v malé míře a jsou ve velkém rozsahu určeni pro jiné trhy než čerstvé produkty. Bylo také poukazováno na to, že orgány v USA zásadně nezahrnují zmrazené produkty do antidumpingových řízení týkajících se lososů pocházejících z Norska. Podobně tvrdili, že při nedávném antidumpingovém řízení týkajícím se lososů z Norska, Faerských ostrovů a Chile orgány Společenství zjistily, že zmrazené filé z Chile konkuruje čerstvým produktům ze pstruhů výrobního odvětví Společenství pouze v omezené míře. Na základě těchto argumentů požadovali, aby celé zmrazené ryby a filé byly z řízení vyloučeny.
          (9) V tomto ohledu je třeba poznamenat, že při určování, zda dotyčný výrobek by měl být považován za srovnatelný s velkými duhovými pstruhy vyprodukovanými ve Společenství, bylo zprvu posuzováno, zda různé typy velkého duhového pstruha a jeho obchodní úpravy, tj. filé nebo celé ryby, čerstvé nebo zmrazené, mají stejné základní fyzické, technické, případně chemické vlastnosti. V této věci bylo usouzeno, že oproti postupům, jako je uzení nebo marinování, nemění zmrazení velkého duhového pstruha základní vlastnosti produktu, ale pouze dovoluje jeho skladování pro pozdější spotřebu. Navíc toto šetření zjistilo, že čerství a zmrazení velcí duhoví pstruzi jsou zaměnitelní. Kromě toho bylo v posledním šetření [3] týkajícím se lososů, kdy byl uplatňován stejný argument, určeno, že dotyčný produkt zahrnuje celou rybu, vykuchanou rybu a různé typy filé, čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného, a že takové obchodní úpravy lososa představují celý produkt, který byl samotný považován v každém ohledu za srovnatelný s lososem produkovaným producenty Společenství a prodávaným na trhu Společenství, takže tento případ předložený argument nepodporuje. Konečně argumenty týkající se praxe v USA byly v souvislosti s tímto šetřením posouzeny jako irelevantní, protože při antidumpingových šetřeních prováděných orgány v USA byl rozsah produktu rozdílný. Na základě výše uvedených skutečností nebyl požadavek na vyloučení zmrazených celých ryb a filé z řízení přijat.
          (10) Tytéž strany také argumentovaly, že živí pstruzi by neměli spadat pod dotyčný produkt, že producenti živých pstruhů by neměli spadat do definice výrobního odvětví Společenství, a že producenti pstruhů by měli být odlišeni od společností zabývajících se porážkou, balením, zmrazováním a filetováním ryb. V toto ohledu je třeba poznamenat, že živí pstruzi nejsou předmětem šetření a tak nejsou započteni do celkového množství dotyčného produktu ve Společenství. Kromě toho živí pstruzi skutečně nejsou dotyčným produktem a producenti živých pstruhů opravdu nespadají pod definici výrobního odvětví Společenství. S ohledem na námitku, že chovatelé pstruhů by měli být odlišeni, však bylo zjištěno, že všichni do vzorku integrovaní spolupracující producenti, zahrnutí pod definici výrobního odvětví Společenství, se zabývají chovem ryb, jejich porážkou, balením, nebo filetováním. V některých případech je ještě dále zpracovávají, případně i zmrazují. Toto rozlišení mezi výrobními společnostmi a zpracovatelskými společnostmi proto v odvětví Společenství neexistuje a argument byl zamítnut.
          (11) Dále bylo namítáno, že část produkce velkých duhových pstruhů ve Společenství je určena pro produkci jiker, a že ryby chované za tímto účelem až do dospělosti představují produkt značně nízké jakosti a nemohou být proto považovány za dotyčný obdobný výrobek. Dále bylo v této souvislosti tvrzeno, že základní fyzikální vlastnosti ryb chovaných pro produkci jiker až do dospělosti se významně mění v důsledku nižšího obsahu tuku a barvy masa. V tomto ohledu je třeba především poznamenat, že údajné změny obsahu tuku a barvy masa jsou významné pouze tehdy, jsou-li ryby plně dospělé, a nikoliv předtím. Ryby jsou však poráženy před plnou dospělostí a proto není jejich jakost ovlivněna do takové míry, aby nemohly být prodávány na trhu k lidské spotřebě. Dále je třeba poznamenat, že plně dospělí pstruzi poskytují jikry nižší jakosti. Z těchto důvodů nezískají pstruzi chováním až do jejich plné dospělosti přidanou hodnotu, a to ani pro produkci jiker. Proto mohou být ryby, chované jen do doby před jejich plnou dospělostí, prodávány na trhu za stejné nebo nižší ceny než mladí pstruzi. Základní fyzikální vlastnosti pstruhů se proto mění teprve poté, co dosáhnou plné dospělosti. To však, jak je uvedeno výše, není v zájmu chovatelů. Pokud jde o rozdíly v jakosti, ty byly vzaty náležitě v úvahu při určování různých typů ryb podléhajících šetření a byly jako takové zahrnuty do výpočtu dumpingu a stanovení újmy. Argument byl proto zamítnut.
          (12) Protože zainteresované strany neposkytly žádné další informace, závěry v bodech odůvodnění 9 a 10 se potvrzují.
          D. DUMPING
          1. Tvrzení stran v Norsku a na Faerských ostrovech
          (13) Některé strany, jak v Norsku tak i na Faerských ostrovech, tvrdily, že jejich produkce velkých duhových pstruhů je zaměřena hlavně na zásobování japonského trhu a proto nebyl při výpočtu dumpingu vzat dostatečný zřetel na údajné rozdíly fyzikálních vlastností mezi jakostními třídami ryb prodávaných na tento trh, a jakostními třídami ryb prodávaných na evropský a domácí trh. Zpochybnily vhodnost rozvržení výrobních nákladů na základě obratu. Místo toho tvrdily, že Komise měla přijmout výpočty uvedené v předložených dotaznících, čímž by se náklady na produkci nižších jakostních tříd snížily o absolutní rozdíl mezi průměrnými prodejními cenami, vyjádřenými v NOK/kg, nejvyšších a nižších jakostních tříd.
          (14) Výpočet výrobních nákladů předložený společnostmi ve vyplněných dotaznících nemohl být přijat, protože podle bodu odůvodnění 46 prozatímního nařízení nemohly společnosti prokázat, že všichni pstruzi japonské jakosti byly určeny pro japonský trh, ani že specifické náklady týkající se těchto ryb ve skutečnosti nepředstavovaly náklady související se všemi rybami během výrobního cyklu. Společnostmi navrhovaná metodologie navíc některé náklady eliminuje, místo aby je rozložila na všechny výrobní jednotky, a do vzorku integrovaní producenti neměli žádný pevný systém k identifikaci nákladů na základě rozdílů mezi různými jakostními třídami dotyčného produktu a nikdy předtím navrhovanou metodologii nepoužívali. Kromě toho, přestože lze uznat, že větší část jak norských, tak i faerských pstruhů se vyváží na japonský trh, nelze vyloučit, že pstruzi takzvané japonské jakosti se někdy nevyvážejí i na jiné trhy. Přijme-li se argument strany, že prvořadým cílem produkce je dodávat pstruhy japonské jakosti, je jen správné rozložit náklady, jako je např. zvláštní přibarvování krmiva, do nákladů produkce všech ryb. Rozvržení výrobních nákladů na základě obratu je při nedostatku vhodnější metody, i podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, nejvhodnějším způsobem k vyjádření rozdílů v případech, kdy náklady jsou u všech produktů stejné, ale dosažená konečná jakost je různá.
          (15) Producenti na Faerských ostrovech vybraní do vzorku dále tvrdili, že podle jejich úsudku je jimi navrhovaná metodologie úpravy nákladů o rozdíly v maloobchodních hodnotách různých kategorií pstruhů v souladu s obecně uznávanými zásadami účetnictví. Jak je již uvedeno v bodu odůvodnění 56 prozatímního nařízení, metodologie používaná producenty vybranými do vzorku nerozvrhuje výrobní náklady na produkty podle toho, jak ve skutečnosti vznikly, ani je nerozvrhuje na produkty způsobem, který správně odráží jejich relativní prodejní hodnotu. Naopak způsobuje, že nejsou podchyceny všechny výrobní náklady, protože je založena na prostém snížení nákladů méně jakostních produktů o částku rovnající se rozdílu mezi jejich prodejními cenami a cenami produktu vyšší jakosti. Proto nemůže být tato metodologie považována za odpovídající obecně uznávaným zásadám účetnictví.
          (16) Lze tedy dojít k závěru, že použití obratu pro rozvržení výrobních nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 znamená, že všechny údajné fyzikální rozdíly jakostních tříd dotyčného produktu se přiměřeně odrážejí ve výpočtech, protože tato metoda přirozeně rozvrhuje větší část výrobních nákladů na ryby s vyšší prodejní hodnotou, jako jsou pstruzi nejvyšší jakosti. Argumenty uvedené výše v bodech odůvodnění 11 a 12 se proto zamítají a metoda v bodu odůvodnění 46 prozatímního nařízení se potvrzuje.
          (17) Několik norských stran tvrdilo, že při výpočtech nákladů na pořízení každého producenta, které byly provedeny na základě prodejů zboží určeného ke spotřebě na domácím trhu (bod odůvodnění 30 prozatímního nařízení), byla vzata v úvahu jen malá část celkového domácího prodeje a nejsou proto reprezentativní. Při posuzování tohoto tvrzení byla současně přezkoumána také metodologie pro výpočet nákladů na pořízení podle bodů odůvodnění 29 až 32 prozatímního nařízení. Byl přijat závěr, že vyloučení prodejů, k nimž nedošlo v rámci normálního obchodního styku, a výpočtu nákladů v těch případech, kdy prodej podle typu produktů nebyl výnosný, by mohlo vést k tomu, že do nákladů na pořízení by byly zahrnuty i prvky zahrnující nejen náklady, ale také zisk. Bylo proto konstatováno, že zohlednění pouze prodejů v rámci normálního obchodního styku na úrovni producentů by nebylo příliš vhodné. Proto bylo rozhodnuto, aby "náklady na pořízení" byly založeny výlučně na nákladech vzniklých u producentů vybraných do vzorku, přičemž tyto náklady jsou stále ještě rozvrženy na produkty způsobem popsaným v bodu odůvodnění 46 prozatímního nařízení. Aby se zajistila maximální reprezentativnost, bylo kromě toho rozhodnuto, že náklady na pořízení vypočítané tímto způsobem za každého producenta vybraného do vzorku by měly být srovnány s množstvími všech těmito producenty uskutečněných prodejů nezávislým domácím zákazníkům, aby byly určeny náklady na pořízení za každý typ produktu, který producenti vybraní do vzorku prodali.
          (18) Bylo rovněž připomínáno, že reprezentativnost domácích prodejů norských vývozců měla být hodnocena na základě kombinovaných domácích prodejů tří vývozců za každý typ produktu, a nikoli za každého vývozce zvlášť (bod odůvodnění 34 prozatímního nařízení). Přijatý způsob hodnocení reprezentativnosti domácích prodejů podle každého vývozce zvlášť je v souladu s ustálenou praxí posuzování okolností a určování výsledků každého vývozce vybraného do vzorku odděleně, před určením celkového výsledku celé skupiny vybrané do vzorku. Tento test reprezentativnosti v žádném případě nesouvisí s otázkou, zda jsou uplatňována jednotlivá cla nebo, jako v tomto případě, jediné celostátní clo. Proto se tento argument zamítá a způsob podle bodů odůvodnění 26 až 28 prozatímního nařízení se potvrzuje.
          (19) V pokročilém stadiu šetření některé norské strany také tvrdily, že výpočet nákladů na pořízení souvisejících s filé ze pstruhů jsou nepřesné, protože se zakládají na nákladech na pořízení ryb nejvyšší jakosti, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 33 základního nařízení, a protože kódy použité pro filé zahrnují různé jakostní třídy. Prosazovaly názor, že k výrobě filé se všeobecně nepoužívají ryby "nejvyšší" jakosti, nýbrž ryby "jiné", nebo někdy i "obyčejné" jakosti, jak jsou jakostní třídy definovány v bodu odůvodnění 28 prozatímního nařízení. Strany však nicméně soudily, že i kdyby byl výpočet založen na "jiné" jakosti ryb, nebyl by dostatečně přesný, protože tato kategorie sama zahrnuje různé jakostní třídy. Ačkoliv o to byly strany při ověřovacích návštěvách výslovně požádány, nepodaly žádné informace, které by umožnily podrobný výpočet, ani žádné odůvodnění výše uvedeného tvrzení. Přijatý způsob se považuje za nejpřiměřenější, protože při použití nákladů na pořízení týkajících se vykuchaných ryb nejvyšší jakostní třídy s hlavou (nejčastěji prodávaný typ) a po jejich úpravě procentním rozdílem mezi prodejní cenou tohoto produktu a cenou filé se všechny rozdíly jakosti odrazí ve výpočtu. Je třeba poznamenat, že společnosti byly v dotazníku požádány, aby se se svými dotazy a žádostmi o vysvětlení důležitých aspektů dotazníku, jako např. části týkající s popisu produktu, obracely na příslušné úředníky, což však nikdy neučinily. V tomto stadiu šetření již nemohou být výše uvedené připomínky vzaty v úvahu. Metodologie uvedená v bodu odůvodnění 33 prozatímního rozhodnutí se proto potvrzuje.
          (20) Norská strana prosazovala názor, že zisková rozpětí použitá ve výpočtu nákladů na pořízení a normální hodnoty jsou nereálně vysoká (body odůvodnění 31 a 38 prozatímního rozhodnutí). V této souvislosti je třeba poznamenat, že vzhledem k revizi metodologie použité k určení nákladů na pořízení nebylo nyní použito žádné ziskové rozpětí na úrovni producentů vybraných do vzorku. Zisková rozpětí použitá na úrovni producentů vybraných do vzorku se v několika případech, kdy hodnoty byly určeny výpočtem, pohybovala mezi 12 % až 21 % s průměrem kolem 15 %. Tato čísla pocházela z vlastních ověřených údajů společností vybraných do vzorku, vztahujících se na jejich výnosné prodeje a nemohou proto být považována za přehnaně vysoká. Argument byl proto zamítnut. Jedna norská strana tvrdila, že zahrnutí pouze výnosných prodejů do výpočtu nákladů na pořízení a normální hodnoty v případech uvedených v bodech odůvodnění 31 a 36 prozatímního nařízení by bylo rozporu s pravidly WTO. Tento argument nemůže být přijat. Vzhledem k revizi metodologie k určení nákladů na pořízení je otázka nákladů na pořízení bezpředmětná. Způsob testování výnosnosti domácích prodejů vývozců ke stanovení normální hodnoty odpovídá ustanovením v čl. 2 odst. 4 základního nařízení, která jsou v souladu s pravidly WTO. Tvrzení bylo proto zamítnuto.
          (21) Strany na Faerských ostrovech tvrdily, že při neexistenci domácích prodejů by měly být normální hodnoty určeny na základě informací týkajících se prodejů na vývoz do třetích zemí, což byl jeden z požadavků v dotazníku pro účely šetření (body odůvodnění 50 a 51 prozatímního nařízení). V tomto ohledu je třeba poznamenat, že žádost o některé informace při šetření v žádném případě neznamená prejudici další analýzy ani neomezuje volbu metodologií pouze na metodologie, které se opírají výlučně o tyto informace. Výpočet normálních hodnot na základě nákladů na pořízení v zemi původu je první alternativou uvedenou v čl. 2 odst. 3 základního nařízení pro případy bez domácích prodejů. Použití normální hodnoty zjištěné výpočtem místo cen dosažených při vývozu do třetích zemí jako základu pro určení normální hodnoty je rovněž v souladu s praxí ve Společenství, neexistují-li domácí prodeje. Nebyly předloženy žádné argumenty ani zjištěny žádné důvody, proč by použití vývozních cen do třetích zemí bylo v tomto případě vhodnější než normální hodnota zjištěná výpočtem. Argument se proto zamítá a způsob podle bodů odůvodnění 50 a 51 prozatímního nařízení se potvrzuje.
          (22) Několik norských stran identifikovalo některé prodeje velkoobchodníkům a distributorům jako nesprávně vyloučené z domácích prodejů. Výpočty byly s přihlédnutím k těmto prodejům změněny.
          (23) Čtyři norské společnosti tvrdily, že některé kódy použité v šetření k určení různých typů dotyčného produktu nebyly k tomuto účelu dostatečně podrobně děleny. Je třeba poznamenat, že systém kódování dotyčného produktu je založen na velmi uznávaném, v průmyslu používaném systému třídění, jehož účelem je rozlišení různých jakostí produktu. Proto se za patřičný základ považuje srovnání mezi normální hodnotou a vývozní cenou dotyčného produktu stejné jakosti a obchodní úpravy. Argument se proto zamítá ze stejných důvodů uvedených v bodu odůvodnění 17.
          (24) Jeden norský vývozce požadoval úpravu s ohledem na některé domácí prodeje maloobchodníkům na základě toho, že byly uskutečněny na jiné úrovni obchodu než jejich prodej do Společenství. Tento argument byl přijat a výpočet normální hodnoty byl odpovídajícím způsobem změněn.
          (25) Několik stran podalo připomínky týkající se zahrnutí některých položek do výrobních nákladů a správného určení domácích prodejních transakcí v případech, ve kterých nebyly prodeje obchodníkům zohledněny. Protože tyto požadavky byly uznány jako odůvodněné, byly výpočty odpovídajícím způsobem změněny. Písařská chyba ve výpočtu nákladů na pořízení pro jednoho norského producenta, která vedla k podhodnocení nákladů na pořízení, byla rovněž opravena.
          2. Okolnosti na Faerských ostrovech po období šetření
          (26) Některé strany na Faerských ostrovech tvrdily, že od období šetření se produkce a vývozy z Faerských ostrovů značně snížily, a že budoucí faerské vývozy do ES budou minimální. Na základě toho bylo požadováno, aby řízení týkající se Faerských ostrovů bylo ukončeno. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím vztahujícím se k období po období šetření normálně nepřihlíží. Zjištění by proto měla být omezena na období šetření s výjimkou případů, kdy lze prokázat, že účinek nových okolností je zřejmý, nesporný, trvalý, nemůže být manipulován a nejedná se o úmyslné jednání jedné ze zainteresovaných stran. Bylo ověřeno, že ke snížení výroby a vývozů skutečně došlo. I kdyby však toto nížení přivedlo v budoucnosti faerské vývozy do ES pod minimální úroveň, neexistují žádné dostatečné náznaky vedoucí k závěru, že takové snížení by bylo trvalé. Kromě toho, pokud by skutečně došlo všeobecně k trvalému snížení výroby a vývozů, nebylo by možné vyvodit z této skutečnosti závěr, že vývozy do ES by se rovněž trvalým způsobem snížily, vzhledem k tomu, že vývozy ES představují pouze kolem 11 % produkce, a že by proto každá malá změna v zásobování, např. japonského trhu, mohla mít za následek výrazný vzestup vývozů do Společenství. Situace tohoto druhu by byly prokazatelné pouze po delším období. Požadavek byl proto zamítnut.
          3. Výpočet dumpingu
          (27) Po přijetí některých požadavků a po zpřesnění výpočtů jsou s konečnou platností určené částky dumpingu, vyjádřené procentem čisté ceny CIF na hranice Společenství, tyto:
          Norsko, celostátní rozpětí | 24,8 % |
          Faerské ostrovy:
          P/F PRG Export (pro zboží vyrobené PF Luna) | 54,5 % |
          P/F Vestsalmon (pro zboží vyrobené P/F Vestlax) | 30,0 % |
          Spolupracující společnosti mimo vzorek | 42,6 % |
          Všechny ostatní společnosti | 54,5 % |
          E. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ
          (28) Norské ministerstvo rybolovu argumentovalo tím, že produkce výrobního odvětví Společenství je v poměru k celkové produkci Společenství nižší než 25 % a proto by mělo být řízení ukončeno pro nedostatečnou podporu tohoto případu. Tento argument byl založen jednak na tvrzení, že produkce výrobního odvětví Společenství by neměla zahrnovat produkci velkých duhových pstruhů používaných pro vlastní potřebu (srov. bod odůvodnění 41), a jednak na tvrzení, že celkové číselné údaje o produkci za roky 2001 a 2002 nahlášené Federací evropských producentů akvakultury (FEAP) nejsou spolehlivé, protože neexistuje žádná společná metoda pro sběr dat o výrobě od členů FEAP.
          (29) Pokud jde o první hledisko, je třeba poznamenat, že se bez ohledu na otázku, jak při stanovení újmy co nejvhodněji zohlednit trh vlastní potřeby, šetření v každém případě vztahuje na celý trh z důvodů uvedených dále v bodech odůvodnění 41, 42 a 43 a tím zohledňuje produkci jak pro prodej na volném trhu, tak pro vlastní potřebu. Stejně tak by mělo být určeno i postavení za celý trh, a proto byl s tím související argument zamítnut.
          (30) Pokud jde o druhý argument, je pravda, že v prozatímním stadiu obsahovaly statistické informace poskytnuté FEAP řadu nepotvrzených číselných údajů, které ale nebyly zohledněny výlučně. FEAP shromažďuje výrobní údaje poskytované jejími členy, národními sdruženími a/nebo národními výzkumnými institucemi. Tyto údaje jsou přezkoumávány a hlášeny FEAP v rámci jejích schůzí dvakrát za rok. Číselné údaje o produkci týkající se předcházejícího roku jsou přezkoumávány a schvalovány. Po valné hromadě FEAP v říjnu 2003 a následné ověřovací návštěvě v sídle FEAP byly číselné údaje odpovídajícím způsobem přezkoumány. FEAP zůstává jediným zdrojem informací na úrovni Společenství za celou produkci Společenství. Pokud jde o spolehlivost těchto číselných údajů, je třeba poznamenat, že FEAP výrobní údaje podle potřeby upravuje, aby snížila nesrovnalosti v metodách používaných jejími členy a/nebo národními výzkumnými institucemi, za účelem zveřejnění souborných údajů. Na tomto základě a vzhledem k číselným údajům o výrobě ve výrobním odvětví Společenství, které byly revidovány, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 44, bylo potvrzeno, že na výrobní odvětví Společenství připadá více než 25 % celkové produkce dotyčného produktu Společenství, a proto byl argument norského ministerstva rybolovu zamítnut.
          (31) Faerští vyvážející producenti a Sdružení faerských chovatelů ryb argumentovali, že navrhovatel musí být považován za regionální výrobní odvětví, protože téměř všechna jeho produkce je prodávána na finském trhu, a vnitřní trh Společenství s Finskem je zanedbatelný, a tak splňuje kritéria podle čl. 4 odst. 1 písm. b) základního ustanovení. Vzhledem k tomu, že finští producenti ve skutečnosti prodávali během období šetření větší podíl své produkce velkého duhového pstruha na finském trhu, představoval podíl ostatních producentů Společenství na tomto trhu více než 12 %. Toto procento je značné, zejména vzhledem ke skutečnosti, že trh s dotyčným produktem je značně konkurenční, transparentní a citlivý na změny cen. Finský trh proto nemůže být považován za izolovaný trh. Navíc, dumpingové dovozy z Norska a Faerských ostrovů se nesoustředí na finský trh a nezpůsobují újmu pouze producentům této země. Kritéria uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) základního nařízení pro regionální případ proto nejsou splněna, a argument byl zamítnut.
          F. ÚJMA
          1. Zjevná spotřeba ve Společenství
          (32) V důsledku revidovaných číselných údajů o produkci Společenství podle bodu odůvodnění 44 byly číselné údaje v bodech odůvodnění 67, 74 a 84 prozatímního nařízení týkajících se spotřeby ve Společenství a následně rovněž podíly výrobního odvětví Společenství na trhu a dovozů z Norska a Faerských ostrovů odpovídajícím způsobem upraveny za účelem konečného určení, a jsou uvedeny níže:
          Zjevná spotřeba ve Společenství
          | 1999 | 2000 | 2001 | období šetření |
          Tuny | 43831 | 49970 | 54250 | 55565 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 114 | 124 | 127 |
          (33) Na výše uvedeném základě vykazuje zjevná spotřeba velkých duhových pstruhů ve Společenství ve vztahu k číselným údajům uvedeným v prozatímním nařízení mírný vzrůst.
          (34) Jedna strana argumentovala, že během období šetření zahrnovaly kódy KN také porcované pstruhy nezahrnuté v produktu, na který se vztahuje toto řízení, a proto jsou číselné údaje o vývozu a dovozu, použité při výpočtu zjevné spotřeby velkých duhových pstruhů ve Společenství, nepřesné.
          (35) Metodologie použitá při výpočtu spotřeby však tento prvek zohledňuje a provádí patřičné úpravy, jak je podrobně popsáno v bodu odůvodnění 65 prozatímního nařízení.
          (36) Protože nebyly předloženy žádné další informace a revidované číselné údaje o spotřebě ve Společenství byly zohledněny, metodologie uvedená v bodu odůvodnění 65 prozatímního nařízení se schvaluje.
          2. Podíl dotyčných dovozů na trhu
          (37) V důsledku revidovaných číselných údajů o spotřebě ve Společenství popsané výše byly číselné údaje týkající se podílu dovozů z Norska a Farských ostrovů na trhu upraveny za účelem konečného určení, a jsou uvedeny v této tabulce:
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Podíl na trhu | 3,8 % | 3,5 % | 11,0 % | 16,7 % |
          (38) Výše uvedená tabulka ukazuje tentýž prudký vzrůst dumpingových dovozů z Norska a Faerských ostrovů, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 74 základního nařízení. Jejich podíl na trhu se během období analýzy zvýšil přibližně o 13 procentních bodů a podílely se větším dílem na zvýšení spotřeby, ke kterému došlo na trhu Společenství během téhož období.
          3. Účinek dumpingových dovozů na ceny na trhu Společenství
          (39) V důsledku některých nesprávně zanesených transakcí a oprav provedených za účelem zohlednění volných celních kvót přidělených Faerským ostrovům (body odůvodnění 92 a 93) ukázaly nové výpočty rozpětí cenového podbízení po zavedení prozatímních opatření, že dotyčné produkty pocházející z Norska a Faerských ostrovů byly ve Společenství prodávány za ceny, které podrážely ceny výrobního odvětví Společenství, vyjádřeno procentem těchto cen, u dovozů z Norska v průměru o 7,3 % a z Faerských ostrovů o 21,8 % až 28,4 %.
          (40) Analýzou všech revidovaných číselných údajů se metodologie uvedená v bodech odůvodnění 76 a 77 prozatímního nařízení nezměnila, a proto se potvrzuje.
          4. Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství
          i) Předběžné poznámky
          (41) Při šetření bylo zjištěno, že dva ze spolupracujících producentů výrobního odvětví Společenství vybraní do vzorku používali obdobný výrobek k dalšímu zpracování na jiné výrobky, hlavně uzené pstruhy a rybí moučku. Takové vnitřní převody, tj. převody používané integrovaným producentem k dalšímu zpracování, transformaci nebo shromažďování v rámci integrovaného procesu, se konají mimo otevřený trh a tudíž přímo nekonkurují dovozům dotyčného produktu. Za účelem zohlednění této situace a podání co nejúplnějšího obrazu o situaci výrobního odvětví Společenství byly sebrány a analyzovány údaje o celkové činnosti, a následně bylo zjišťováno, zda produkce byla určena k vlastní potřebě nebo pro volný trh.
          (42) Analýza situace převažující na volném trhu byla zaměřena na tyto ekonomické ukazatele: objem prodejů, prodejní ceny, výnosnost, návratnost investic a peněžní tok. Kde to bylo možné a odůvodněné, byla tato zjištění srovnána s údaji pro trh vlastní potřeby. V důsledku použití vzorku byly tyto ukazatele přezkoumány na základě údajů získaných od společností vybraných do vzorku. Je třeba poznamenat, že nebyly zjištěny žádné známky dalšího zpracování jinými společnostmi patřícími do výrobního odvětví Společenství, než společnostmi vybranými do vzorku.
          (43) Pokud jde o jiné ekonomické ukazatele, bylo na základě šetření zjištěno, že by mohly být přiměřeně přezkoumány pouze ve vztahu na celou činnost. Produkce (jak pro trh vlastní potřeby, tak i pro volný trh), kapacita, využívání kapacity, podíl na trhu, investice, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost nabývání kapitálu ve skutečnosti závisejí na celé činnosti, ať je produkce určena pro trh vlastní potřeby nebo pro volný trh.
          ii) Výrobní kapacita, výroba a využívání kapacity
          (44) Na základě prozatímních opatření byly znovu přezkoumány faktory v níže uvedené tabulce. Některé informace týkající se tří spolupracujících producentů Společenství mohly být nyní vzaty v úvahu s tím, že číselné údaje v bodu odůvodnění 81 prozatímního nařízení byly mírně podhodnoceny. Ty byly proto za účelem konečného určení upraveny a jsou uvedeny v této tabulce.
          Výrobní kapacita, výroba a využívání kapacity
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Výrobní kapacita v tunách celkového rybího ekvivalentu | 15645 | 15630 | 15665 | 15684 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 100 | 100 | 100 |
          Výroba v tunách celkového rybího ekvivalentu | 11348 | 12739 | 11605 | 12080 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 112 | 102 | 106 |
          Výroba/míra využívání kapacity | 73 % | 82 % | 74 % | 77 % |
          (45) Analýzou všech revidovaných číselných údajů nebyly závěry uvedené v bodu odůvodnění 81 prozatímního nařízení změněny, a proto se potvrzují.
          iii) Zásoby
          (46) Při šetření bylo zjištěno, že jeden ze spolupracujících producentů Společenství nevybraných do vzorku zmrazil v letech 2000 a 2001 velkou část své produkce, která byla následně v roce 2001 a během období šetření prodána. Jelikož nebyli zjištěni žádní další producenti, kteří by svou produkci zmrazovali, závěry uvedené v bodu odůvodnění 82 prozatímního rozhodnutí se potvrzují.
          iv) Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu
          (47) V důsledku revidovaných číselných údajů o spotřebě Společenství a o výrobě výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 32, vypadá podíl výrobního odvětí Společenství na trhu v období analýzy takto:
          Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Podíl na trhu | 25,9 % | 25,5 % | 21,4 % | 21,7 % |
          (48) Z výše uvedených údajů je patrné, že podíl výrobního odvětví Společenství poklesl v období analýzy o čtyři procentní body. Zatímco vysoký vzrůst spotřeby ve Společenství, tj. 27 % v období analýzy, trend dotyčných dovozů vykazující prudký vzrůst nezměnil, byl jeho důsledkem mnohem nižší podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, který se v tomtéž období snížil o čtyři procentní body. Závěry uvedené v bodu odůvodnění 84 prozatímního nařízení se proto potvrzují. Je však třeba poznamenat, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v roce 2001 poklesl, když se dotyčné dovozy prudce zvýšily.
          v) Zaměstnanost, produktivita a schopnost získávání kapitálu
          (49) Ze stejného důvodu popsaného v bodu odůvodnění 44 byly odpovídajícím způsobem revidovány i číselné údaje o zaměstnanosti a produktivitě, jak je uvedeno v této tabulce:
          Zaměstnanost, produktivita
          Zdroj: Odpovědi výrobního odvětví Společenství v dotaznících.
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Počet zaměstnanců | 194 | 179 | 182 | 173 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 92 | 94 | 89 |
          Produktivita: výroba/zaměstnanec | 100 | 122 | 109 | 119 |
          (50) Analýza všech revidovaných číselných údajů závěry uvedené v bodu odůvodnění 86 prozatímního nařízení nezměnila, a proto se potvrzují.
          (51) Pokud jde o schopnost nabývání kapitálu, je potvrzeno, že výrobní odvětví Společenství se nesetkalo s obtížemi co do své možnosti investovat do nových zařízení, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 91 prozatímního nařízení. Tuto schopnost je však třeba vidět ve světle snahy výrobního odvětví Společenství zvyšovat produktivitu s cílem vyrovnat se se zvýšenou konkurencí způsobenou nízkými tržními cenami.
          (52) Pro nedostatek jiných informací o mzdách se závěry uvedené v bodu odůvodnění 87 prozatímního nařízení potvrzují.
          vi) Prodeje
          (53) Pokud jde o objem prodejů, je třeba v prvé řadě připomenout, že, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 65, 66, a 82 základního nařízení, se vycházelo z toho, že číselné údaje o produkci se rovnají prodejům dotyčného produktu jak na trhu vnitřní spotřeby, tak na volném trhu, s výjimkou prodejů společnosti podle bodu odůvodnění 46. Prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství na volném trhu a objemy výroby použité dvěma společnostmi vybranými do vzorku k dalšímu zpracování obdobného výrobku (vlastní použití) jsou uvedeny v této tabulce:
          Zdroj: Odpovědi do vzorku vybraných producentů výrobního odvětví Společenství v dotaznících.
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Prodeje na volném trhu v tunách celkového rybího ekvivalentu | 10274 | 8114 | 10727 | 11326 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 79 | 104 | 110 |
          Pro vlastní využití v tunách celkového rybího ekvivalentu | 872 | 2053 | 1559 | 2795 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 235 | 179 | 320 |
          (54) Z výše uvedených údajů vyplývá, že zatímco prodeje na volném trhu během období analýzy vzrostly o deset procentních bodů, využití pro vlastní potřebu se zvýšilo třikrát. Je však třeba poznamenat, že příčinou vysokého vzrůstu produkce pro vlastní potřebu je hlavně to, že dva integrovaní producenti zahájili svou činnost při dalším zpracování prakticky teprve v roce 2000. V každém případě tento vývoj ukazuje, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno využít zvýšené spotřeby (+ 27 % v době analýzy), a místo toho bylo nuceno ke zvýšenému využívání obdobného výrobku.
          vii) Výnosnost
          (55) Při přezkumu informací poskytnutých spolupracujícími producenty Společenství vybranými do vzorku byla za účelem konečného určení výnosnost čistých prodejů těchto společností na volném trhu revidována, a je uvedena v této tabulce:
          Zdroj: Odpovědi do vzorku vybraných producentů výrobního odvětví Společenství v dotaznících.
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Výnosnost prodejů na volném trhu | 8,6 % | 13,3 % | 10,4 % | 0,5 % |
          | 100 | 155 | 122 | 5 |
          (56) Z výše uvedených údajů vyplývá, že zatímco výnosnost prodejů na volném trhu byla v období 1999 až 2001 poměrně vysoká, v období šetření zaznamenala v důsledku na trhu převažujících nízkých cen značné zhoršení prakticky až k překročení bodu rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou (break-even point). Výnosnost včetně vlastního využití produkce nebylo možno určit, protože prodeje obdobného výrobku pro vlastní potřebu byly vnitřními obchody integrovaných producentů, pro které nebyly vystaveny žádné faktury. Není však důvod věřit, že výnosnost těchto vnitřních obchodů v rámci dvou dotyčných společností nevykazovala stejný trend jako prodeje na volném trhu.
          viii) Návratnost investic, peněžní tok
          (57) Revidovaná návratnost investic do vzorku vybraných producentů výrobního odvětví Společenství během období analýzy je uvedena v této tabulce:
          Zdroj: Odpovědi do vzorku vybraných producentů výrobního odvětví Společenství v dotaznících.
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Návratnost investic | 47,7 % | 57,2 % | 58,3 % | 2,3 % |
          (58) Výše uvedené údaje vykazují tentýž trend jako trend stanovený předběžně, a proto se závěry uvedené v bodu odůvodnění 92 prozatímního nařízení potvrzují. Pokud jde o návratnost investic v souvislosti s převody pro vlastní potřebu, nemohly být odhadnuty ze stejného důvodu jako v případě výnosnosti. Přesto se vzhledem k tomu, že převody pro vlastní potřebu byly provedeny integrovanými producenty, kteří používají stejná zařízení a stejné investice, vycházelo z toho, že sledují tentýž trend jako prodeje na volném trhu.
          (59) Do vzorku vybraní producenti výrobního odvětví Společenství zaznamenali během období analýzy čistý peněžní přebytek z provozních činností. Ten se však během období šetření dramaticky snížil, jak ukazuje tato tabulka:
          Zdroj: Odpovědi do vzorku vybraných producentů výrobního odvětví Společenství v dotaznících.
          | 1999 | 2000 | 2001 | Období šetření |
          Peněžní tok v 1000 EUR bez vlastní potřeby | 1522 | 1757 | 1713 | 398 |
          Index 1999 = 100 | 100 | 115 | 113 | 26 |
          Peněžní tok vyjádřený procentem z obratu | 12 % | 18 % | 13 % | 4 % |
          ix) Připomínky přijaté od zainteresovaných stran
          (60) Jedna strana argumentovala, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo během období šetření žádnou újmu, protože výkonnostní ukazatele, jako je produkce, výrobní kapacita, produktivita a průměrná mzda na zaměstnance, se ve stejnou dobu zvýšily. Kromě toho byla činnost výrobního odvětví zisková, dosáhlo návratnosti investic a kladného peněžního toku. Pokud jde o zvýšení produkce, je třeba poznamenat, že produkce velkých duhových pstruhů sleduje biologický cyklus 2,5 až 3 let před jejich odlovem a prodejem na trh. Zvýšení produkce během období šetření je proto důsledkem rozhodnutí chovatelů o množství malých ryb nasazených v letech 1999 a 2000, odrážející tržní podmínky v těchto letech, které nebyly ovlivněny dumpingovými dovozy. Pokud jde o vzrůst produktivity, ta je připisována hlavně investicím do nového zařízení se snahou výrobního odvětví Společenství vyrovnat se s nízkými tržními cenami, a pak také snížení zaměstnanosti, což odráží vážnost situace, které muselo výrobní odvětví Společenství čelit. Výnosnost a peněžní tok zaznamenaly během období šetření prudký pokles, který byl odrazem nízkých cen dosažených na trhu a obtížné finanční situace výrobního odvětví Společenství.
          (61) Dále bylo argumentováno tím, že produkce výrobního odvětví Společenství nebyla schopna vyhovět zvýšené poptávce kvůli licenčním politikám uplatňovaným v rámci Společenství. Je třeba poznamenat, že licence týkající se životního prostředí ovlivňují výrobní kapacitu, která zůstala během období analýzy beze změny, jak je uvedeno v bodu odůvodnění 91 prozatímního nařízení. Protože však výrobní kapacita nebyla plně využita, mohla být zbývající volná kapacita využita k pokrytí zvýšené poptávky. Argument byl proto zamítnut.
          (62) Další argument se týkal několika norských vývozců, kteří údajně prodávají také malé pstruhy o hmotnosti nižší než 1,2 kg, čímž mohou dosáhnout nižších cen a ovlivňují tak analýzu stanovení újmy. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v případě prošetřovaných společností vybraných do vzorku, které v období šetření představovaly přibližně 40 % celkových norských vývozů, nebyl zjištěn žádný prodej takového druhu. Proto lze konstatovat, že případná dotyčná množství byla zanedbatelná a stejně tak byl zanedbatelný jejich dopad na analýzu. Argument byl proto zamítnut.
          (63) Protože nebyly předloženy žádné další informace a byly zohledněny všechny revidované číselné údaje týkající se ekonomických ukazatelů, závěry uvedené v bodech odůvodnění 80 až 98 prozatímního nařízení se potvrzují.
          5. Závěry k újmě
          (64) Užívání pro vlastní potřebu bylo omezeno na dva producenty Společenství vybrané do vzorku a nebyly zjištěny žádné známky dalšího zpracovávání obdobného výrobku jinými producenty výrobního odvětví Společenství. Kromě toho je vzhledem k výnosům dosaženým výrobním odvětvím Společenství v období mezi lety 1999 a 2001 nepravděpodobné, že užívání pro vlastní potřebu mohlo mít významný dopad na ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství. Proto se nepředpokládá, že by se závěry vyplývající z výše uvedené analýzy o situaci výrobního odvětví Společenství mohly v důsledku využívání produkce pro vlastní potřebu změnit.
          (65) Během období analýzy se objem dovozů za nízké ceny z Norska a Faerských ostrovů značně zvýšil. Jejich podíl na trhu stoupl ze 3,8 % na 16,7 %. Stojí za zmínku, že zvýšení dovozů z Norska a Faerských ostrovů a pokles prodejních cen byl pro období mezi rokem 2001 a období šetření částečně předpovídán. Objem dovozů se během tohoto období čtyřikrát až šestkrát zvýšil a dovozní ceny poklesly o 34 %, a během období šetření podrážely prodejní ceny výrobního odvětví Společenství (které se přiblížily bodu rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) o 7,3 % až 28,4 %. Toto je třeba vidět v souvislosti s vývojem výnosnosti výrobního odvětví Společenství, která po prvním snížení v roce 2001 během období šetření prudce poklesla až na úroveň nuly.
          (66) Pokud jde o argument, že některé z ukazatelů újmy vykázaly během období analýzy pozitivní vývoj a nedá se tedy usuzovat na žádnou újmu, je třeba poznamenat, že podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení nesmí být při stanovení podstatné újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, žádný ekonomický faktor nezbytně rozhodující. Mnohem důležitější je, že ačkoliv ekonomické ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Společenství, jako je produkce, výrobní kapacita a využití kapacity, produktivita a investice, vykázaly během období analýzy pozitivní vývoj, neměly požadovaný dopad. Výrobní odvětví Společenství ve skutečnosti snížením podílu na rostoucím trhu utrpělo, i když poptávka a snížené ceny vyústily v období šetření v jakoby ztrátovou situaci, kterou výše uvedený pozitivní vývoj ve skutečnosti více než vynahradil.
          (67) S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům se vychází z toho, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.
          G. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST
          (68) Bylo uplatňován názor, že cenové podbízení v důsledku dovozů velkých duhových pstruhů z Norska by nemělo být považováno za závažné a poškozující výrobní odvětví Společenství. K tomu je třeba především poznamenat, že s přihlédnutím ke specifickému charakteru dotyčného produktu je zjištěné cenové podbízení závažné: velký duhový pstruh je komoditou citlivou na kolísání cen. Kromě toho je výrobní odvětví Společenství roztříštěné, a tak nemůže své ceny na trhu prosadit. Tyto faktory společně vysvětlují škodlivý dopad zjištěného cenového podbízení na výrobní odvětví Společenství.
          (69) Dalším argumentem bylo, že období šetření se časově shodovalo s dočasnou a cyklickou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pstruzích na světovém trhu. Protože o investicích se rozhoduje dva až tři roky před uvedením produktu na trh, je stabilita cen čas od času narušena. Dočasný nedostatek na trhu povede ke zvýšení cen, zatímco účinek bude opačný, jestliže poptávka neudrží krok s produkcí.
          (70) V tomto ohledu je třeba poznamenat, že kdyby byla v období analýzy nastala na trhu Společenství skutečně nadměrná poptávka s následným nedostatkem, bylo by došlo ke zvýšení cen, protože zákazníci by je byli vyhnali na vyšší úroveň. Místo toho však v roce 2000 a během období šetření došlo k prudkému poklesu cen, což lze pro nedostatek jiného pravděpodobného vysvětlení připsat na vrub dumpingovým dovozům z Norska a Faerských ostrovů.
          (71) Další námitkou bylo, že velký duhový pstruh je komodita, jejíž světovou cenu udává dominantní japonský trh, a že ceny Společenství se těmito cenami, které v tomtéž období značně klesly, řídí. Zde je třeba poznamenat, že podle informací poskytnutých Norskou federací pro mořskou potravu o velkoobchodních cenových nabídkách zmrazených norských pstruhů na období 1997 až 2003 ceny na japonském trhu po celé období analýzy ceny postupně klesaly s přihlédnutím ke změnám měnových směnných kurzů. Tvrzení, že ceny velkého duhového pstruha určuje japonský trh, však nebylo šetřením potvrzeno. Přestože ceny ve Společenství během období šetření, stejně jako na japonském trhu, opravdu prudce klesly, udržely se v roce 1999 na přiměřené úrovni a v roce 2000 se oproti cenám v Japonsku dokonce zvýšily. Během téhož období sledovaly dovozy z Norska a Faerských ostrovů stejný trend jako ceny ve Společenství, ačkoliv se z hlediska celkového objemu držely na stejné úrovni. Bylo to pouze v roce 2001, kdy ceny na japonském trhu dosáhly velmi nízké úrovně, že dumpingové dovozy do Společenství z Norska a Faerských ostrovů dramaticky stouply až na třínásobek objemu roku 2000. Tento vzestup tak lze přímo připsat na vrub prodejů přebytků produkce na trhu Společenství, vzniklých snížením jejich vývozu v důsledku kolapsu japonského trhu. Na výše uvedeném základě byl proto toto tvrzení zamítnuto.
          (72) Protože nebyly předloženy žádné další informace o příčinách, zjištění a závěry uvedené v bodech odůvodnění 109 a 120 prozatímního nařízení se potvrzují.
          H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ
          (73) Po uložení prozatímních opatření předložila některá sdružení společností pro zpracování ryb připomínky proti těmto opatřením. Proto jim byly rozeslány dotazníky s žádostí o zodpovězení otázek, na jejichž základě byl pak posouzen údajný ekonomický dopad antidumpingových opatření na tyto strany. Jedna strana odpověděla a poskytla informace týkající se sedmi z jejích členských společností. Na základě těchto informací, sloučených za všech sedm společností, byl přijat závěr, že ekonomický dopad antidumpingových opatření by byl zanedbatelný. Jejich připomínky byly proto zamítnuty.
          (74) Jedna strana tvrdila, že dotyčný produkt z Norska je lepší jakosti a že uložení konečných opatření by dodávky jakostních pstruhů z Norska snížilo. To by mělo nepříznivé účinky na dotyčné dovozce a spotřebitele, protože ceny by se následkem snížených dodávek z Norska pravděpodobně zvýšily. Účinek nižších dodávek z Norska by údajně byl pravděpodobně zvláště silný během léta a počátkem podzimu, kdy dodávky od finského průmyslu jsou nízké. Kromě toho by antidumpingová opatření údajně měla za následek trvalé přeorientování prodejních činností norských vývozců z trhu Společenství na trhy jiné, což by mělo nepříznivé účinky na dovozce a spotřebitele Společenství.
          (75) Pokud jde o rozdíly jakosti, je třeba poznamenat, že byly zohledněny u různých typů dotyčného produktu a jako takové byly přezkoumány ve výpočtech dumpingu a stanovení újmy. Pokud jde o zvýšené ceny ve Společenství v důsledku nižších dodávek z Norska, je třeba zdůraznit, že účelem antidumpingových cel je obnovit podmínky pro korektní soutěž a nikoliv zabránit přístupu na trhy Společenství. Pokud jde o účinky opatření na finský trh v důsledku nižších dodávek, zejména v létě, je třeba poznamenat, že finský trh není považován za izolovaný v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Proto jsou podmínky nabídky a poptávky určeny na úrovni celého trhu Společenství, na kterém norské dovozy soutěží s producenty ve Společenství. Pokud jde o možnost norských vyvážejících producentů vyvážet během léta, kdy dodávky na finském trhu jsou nízké, jedná se o komparativní výhodu. Jestliže by tato výhoda skutečně vznikla, nebyla by uložením antidumpingových opatření dotčena a norští vyvážející producenti by jí mohli dále využívat.
          (76) Tatáž strana tvrdila, že od zavedení antidumpingových opatření se norské vývozy velkého duhového pstruha do Společenství ve srovnání se stejným obdobím v roce 2002 snížily o více než 60 procent. Zdá se, že vzhledem ke klesající produkci velkých duhových pstruhů v Norsku bude tento pokles dodávek v budoucnosti ke škodě dovozců, zpracovatelského průmyslu a spotřebitelů ve Společenství pokračovat.
          (77) K tomu je především třeba poznamenat, že cílem antidumpingových opatření je obnovit podmínky pro korektní soutěž a nikoliv zabránit přístupu na trh Společenství. V této souvislosti stojí za zmínku, že dovozy dále pokračovaly na úrovni srovnatelné s úrovní v letech 1999 a 2000, před prudkým zvýšením dumpingových dovozů v roce 2001. Pokud jde o klesající produkci v Norsku, nebyl předložen žádný řádně doložený důkaz, že by tato situace byla trvalého rázu. Navíc by žádný takový pokles v žádném případě nemohl skutečně ovlivnit vývozy do Společenství, i kdyby v době vývozu byly dodací podmínky na jiných vývozních trzích méně výhodné než podmínky na trhu Společenství. Na základě toho byl tento argument zamítnut.
          (78) Několik sdružení společností pro zpracování ryb tvrdilo, že nebyla věnována dostatečná pozornost různým tržním podskupinám (celé ryby, filé, jikry a uzené ryby) a různým cenám v těchto podskupinách. Kromě toho bylo namítáno, že velký duhový pstruh chovaný ve slaných vodách v Norsku má na trhu zvláštní postavení, a že omezení přístupu k tomuto produktu zvláštního původu by volné soutěži neprospělo.
          (79) Především je třeba poznamenat, že uzení pstruzi a jikry nejsou předmětem tohoto šetření. Pokud jde o celé ryby a filé, byly považovány za různé typy dotyčného produktu a jako takové přezkoumány ve výpočtu dumpingu a stanovení újmy. Proto byla rozdílnost cen různých podskupin trhu vzata v úvahu. Pokud jde o zvláštnost původu produktu, bylo šetřením zjištěno, že produkt vyvážený z Norska a Faerských ostrovů a produkty prodávané producenty Společenství byly co do základních fyzikálních znaků a použití podobné.
          (80) Dále bylo argumentováno, že levní velcí pstruzi, ponejvíce finské produkce, se prodávali hlavně na spotřebitelský trh v podobě celých ryb nebo filé, zatímco zpracovatelé je příliš nepoužívají. Tento argument nebyl věrohodně prokázán. Naopak, na základě informací poskytnutých finskými spolupracujícími společnostmi bylo nejen zjištěno, že jejich produkce se prodávala rovněž zpracovatelům, ale také že ti dotyčný produkt před jeho prodejem na trh dále zpracovávali. Kromě toho podstatné cenové podbízení zjištěné u dovozů z Norska a Faerských ostrovů svědčí spíše o tom, že levné dovozy z Norska a Faerských ostrovů byly pro zpracovatele atraktivní pro jejich nízké ceny. Proto byl tento argument zamítnut.
          (81) Dále bylo poukazováno na to, že trh Společenství zaznamenal po období šetření vyšší ceny, a tak ukončil období nízkých cen, a že je velmi pravděpodobné, že ceny zůstanou po kratší či střední dobu na relativně vysoké úrovni. Především je třeba poznamenat, že v souladu s obvyklou praxí Společenství se okolnosti týkající se období po období šetření vezmou v úvahu pouze jsou-li zřejmé, nesporné a trvalé. Tento vývoj cen však nebyl doložen a nebyly sděleny žádné informace dokazující pravděpodobnost jeho dlouhého trvání. Ačkoliv bylo zjištěno, že se ceny po období šetření skutečně zvýšily, tato skutečnost sama o sobě nevypovídá nic o budoucích cenách, které jsou určeny na základě rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. K tomu je třeba poznamenat, že na rozdíl od možné předpovědi nabídky je velmi těžké předvídat poptávku, protože na trhu existuje mnoho vzájemně se ovlivňujících faktorů, které mohou být příčinou cenových výkyvů. V žádném případě však nebyly poskytnuty žádné informace, které by odhad obou těchto faktorů doložily. Proto byl tento argument zamítnut.
          (82) Předmětem dalšího argumentu bylo, že dovozní cla zvýší ceny, zpracovatelé se zaměří na jiné druhy ryb jako jsou lososi, a chovatelé ve Společenství se dostanou do potíží s odbytem svých pstruhů. Proto byl uplatňován názor, že antidumpingová opatření nejsou v zájmu producentů.
          (83) Pokud jde o růst cen, antidumpingová opatření jsou skutečně zaměřena na zvýšení dumpingových cen a tím odstranění škodlivého dopadu na výrobní odvětví Společenství. Nelze ani vyloučit, že nedojde k záměně vzhledem k vzájemné zaměnitelnosti velkého duhového pstruha a lososa a k rozdílu jejich cen. Obecně řečeno, zatímco vzrůst cen pomůže výrobnímu odvětví Společenství znovu dosáhnout výnosnosti, mohou ostatní vývozci, na které se opatření nevztahují, jakož i výrobní odvětví Společenství, lepším využitím své výrobní kapacity svou nabídku zvýšit, která však bude muset udržet krok s poptávkou a najít novou rovnováhu na nižší úrovni cen. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že náhrada pstruhů lososy má na ceny stejný účinek. Závěrem lze říci, že zatímco cílem antidumpingového cla je obnovení korektní soutěže, ceny jsou určovány převážně silami trhu.
          (84) Jedna strana, která zastupovala zájmy sdružení spotřebitelů, tvrdila, že její nereagování by nemělo být chápáno jako nedostatek zájmu, ale naopak poukazuje na to, že dopad jakýchkoliv antidumpingových opatření na spotřebitele bude omezený. Proto žádala, aby bod odůvodnění 117 prozatímního nařízení byl odpovídajícím způsobem změněn. Instituce vzaly tento požadavek na vědomí. Vzhledem k nedostatku jakýchkoliv doložených informací nemá tento požadavek žádný vliv na závěry prozatímního nařízení týkající se zájmů Společenství.
          (85) Finská Federace potravinářského a nápojového průmyslu předložila připomínky, ke kterým však již nemůže být pro účely konečných zjištění přihlédnuto, protože se ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení tohoto řízení nebo ve lhůtě stanovené článkem 2 prozatímního nařízení nepřihlásila jako zainteresovaná strana. Kromě toho členové této federace, kteří při šetření spolupracovali, její tvrzení výslovně zamítli.
          (86) Protože o zájmu Společenství nebyly předloženy žádné nové informace, dosažená zjištění a závěry uvedené v bodech odůvodnění 109 a 120 prozatímního nařízení se potvrzují.
          I. KONEČNÁ ANTIDUMPIGOVÁ OPATŘENÍ
          (87) Vzhledem k dosaženým závěrům týkajícím se dumpingu, újmy, příčinných souvislostech a zájmu Společenství by konečná antidumpingová opatření měla být zavedena, aby se zabránilo další újmě výrobnímu odvětví Společenství v důsledku dumpingových dovozů z Norska a Faerských ostrovů.
          1. Úroveň odstranění újmy
          (88) Na základě metodologie vysvětlené v bodech odůvodnění 121 až 125 prozatímního nařízení byla za účelem stanovení úrovně zaváděných konečných opatření vypočtena úroveň odstranění újmy.
          (89) Norské orgány tvrdily, že uvažované normální ziskové rozpětí 12 % je příliš vysoké. Dále namítaly, že období analýzy není pro normální soutěžní situaci reprezentativní, protože podle výrobního odvětví bylo cenové a ziskové rozpětí v těchto letech ve srovnání s průměrem velmi vysoké.
          (90) Za prvé je třeba poznamenat, že toto tvrzení nebylo řádně doloženo. Za druhé, prudké snížení cen norských pstruhů na japonském trhu, vysvětlené v bodu odůvodnění 71, mohlo mít značný dopad na zisky docílené norským výrobním odvětvím během období analýzy. Tento propad cen však na trhu Společenství nenastal před prudkým vzrůstem dumpingových dovozů, kdy převažovala normální soutěžní situace. Proto bylo tvrzení, že období analýzy nebylo pro normální soutěžní situaci reprezentativní, zamítnuto.
          (91) Avšak na základě revidovaných číselných údajů týkajících se výnosnosti výrobního odvětví Společenství uvedených v bodu odůvodnění 55 byla výše zisku 10 % považována za přiměřené rozpětí, které by výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat bez škodlivého dumpingu.
          (92) Jedna strana tvrdila, že různé jakostní třídy obdobného výrobku ve Společenství nebyly patřičně zohledněny, což mělo za následek určitou nesrovnalost s cílovými cenami.
          (93) Bylo skutečně zjištěno, že některé transakce byly nesprávně zaznamenány co do jakosti v důsledku nesprávného výkladu některých faktur. Všechny důležité transakce byly proto opraveny a všechny výpočty pro určení cenového podbízení a rozpětí újmy přepočteny. Navíc byly provedeny opravy bezcelních kvót udělených Faerským ostrovům.
          (94) Na základě výše uvedených skutečností jsou nová rozpětí odstranění újmy uvedena v této tabulce:
          | Rozpětí odstranění újmy |
          Norsko | 19,9 % |
          Faerské ostrovy | |
          P/F Vestsalmon (pro zboží z produkce P/F Vestlax) | 43,8 |
          P/F PRG Export (pro zboží z produkce P/F Luna) | 54,4 % |
          Ostatní spolupracující společnosti | 49,3 % |
          (95) Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, metodologie použitá ke stanovení úrovně odstranění újmy popsaná v bodech odůvodnění 121 až 125 prozatímního nařízení se potvrzuje.
          2. Forma a výše cel
          (96) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla by být uložena konečná antidumpingová opatření v souvislosti s dovozy pocházejícími z Norska a Faerských ostrovů. Opatření by měla být uložena ve výši zjištěných rozpětí újmy nebo dumpingových rozpětí, podle toho, které z nich je nižší. Neexistuje žádný důvod, proč by tato opatření neměla mít formu valorického cla, stejně jako předběžná opatření.
          (97) Po zavedení konečných opatření přezkoumá Komise vývoj trhu, a zejména účinek rozšíření na trh Společenství, a případně navrhne změny pro používání opatření.
          3. Výběr prozatímních cel
          (98) Vzhledem ke zjištěné výši dumpingových rozpětí a vzhledem k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením byly s konečnou platností vybrány ve výši stanoveného konečného cla. Jestliže konečné clo je vyšší než prozatímní cla, měly by se s konečnou platností vybrat pouze částky ve výši prozatímního cla.
          (99) Jakákoliv žádost o použití těchto individuálních antidumpingových celních sazeb týkajících se jen uvedených společností (např. po změně jména subjektu nebo zahájení jiné výroby nebo prodejních míst) musí být zaslána Komisi [4] spolu se všemi důležitými informacemi, zejména o všech změnách činností společnosti spojených s produkcí, o prodejích na domácí trh a na vývoz, souvisejících například se změnou jména nebo výroby a prodejních míst. Komise po konzultaci s Poradním výborem pak případně odpovídajícím způsobem nařízení pozmění formou aktualizace seznamu společností, na které se výhody individuálních celních sazeb vztahují.
          4. Závazky
          (100) Komise nařízením č. 117/2004 ze dne 23. ledna 2004 o změně prozatímního nařízení přijala závazky nabídnuté dvěma vyvážejícími producenty na Faerských ostrovech. Důvody přijetí těchto dvou závazků jsou uvedeny v tomto nařízení. Rada uznává, že závazky odstraní škodlivý účinek dumpingu. Navíc budou společnosti Komisi pravidelně poskytovat podrobné informace týkající se jejich vývozů do Společenství, aby Komise mohla podniky účinně sledovat. Za těchto okolností se vychází z toho, že nebezpečí obcházení dohodnutých závazků je omezeno.
          (101) Upozorňuje se na to, že v případě domnělého či prokázaného porušení závazku nebo odvolání závazku podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení může být uloženo antidumpingové clo,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          Článek 1
          1. Ukládá se antidumpingové clo z dovozu velkých duhových pstruhů (Oncorhynchus mykiss), čerstvých, chlazených nebo zmrazených, v podobě celé ryby (s hlavou a žábrami, vykuchané, o hmotnosti nejméně 1,2 kg/kus, nebo bez hlavy a žaber, vykuchané, o hmotnosti nejméně 1 kg/kus) nebo v podobě filé (o hmotnosti nejméně 0,4 kg/ks), v současné době zařazených pod kódy KN 03021120, 03032120, 03041015, a 03042015, pocházejících z Norska a Faerských ostrovů.
          2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, pro výrobek uvedený v odstavci 1 a produkovaný všemi společnostmi v Norsku činí 19,9 %. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, pro výrobek uvedený v odstavci 1 a produkovaný následujícími společnostmi na Faerských ostrovech činí:
          Producent | Konečné antidumpingové clo (%) | Doplňkový kód TARIC |
          P/F PRG Export spolu s jejím spojeným producentem P/F Luna, FO-510 Gøta | 54,4 % | A474 |
          P/F Vestsalmon spolu s jejím spojeným producentem P/F Vestlax, PO Box 82, FO-410 Kollafjørður | 30,0 % | A475 |
          P/F Alistødin Á Bakka, Bakkavegur FO-625 Glyvlar | 42,6 % | A476 |
          P/F Atlantic Seafarm, FO-900 Vágur | 42,6 % | A477 |
          East Salmon, Box 177, FO-700 Klasvík | 42,6 % | A478 |
          Funningslaks PF, Miðrás 3, FO-100 Tórshavn | 42,6 % | A479 |
          Gulin PF, Miðrás 3, FO-100 Tórshavn | 42,6 % | A480 |
          P/F Hellisvað, FO-727 Árnafjørdur | 42,6 % | A481 |
          Kalbaks Laksaaling PF, Í Brekkum 1, FO-530 Fuglafjørdur | 42,6 % | A482 |
          Navir, P/F, Argjabodagøta 7, FO-160 Argir | 42,6 % | A483 |
          Všechny ostatní společnosti | 54,4 % | A999 |
          3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.
          Článek 2
          Dovozy zboží podle jednoho z následujících doplňkových kódů TARIC, které je vyrobeno a přímo vyváženo (tj. odesíláno a fakturováno) některou z níže uvedených společností pro některou společnost ve Společenství činnou jako dovozce, jsou osvobozeny od antidumpingového cla uloženého článkem 1, pokud jsou prováděny v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1628/2003.
          | Producent | Doplňkový kód TARIC |
          Faerské ostrovy | P/F PRG Export spolu s jejím spojeným producentem P/F Luna, FO-510 Gøta | A474 |
          Faerské ostrovy | P/F Vestsalmon spolu s jejím spojeným producentem P/F Vestlax, POBox 82, FO-410 Kollafjørður | A475 |
          Článek 3
          Pokud jde o dovozy produktu uvedeného v čl. 1 odst. 1 a pocházejícího z Norska a Faerských ostrovů, částky zajištěné formou prozatímních antidumpingových cel podle nařízení (ES) č. 1628/2003 se vyberou s konečnou platností v souladu s níže uvedenými pravidly.
          Zajištěné částky, které přesahují sazby konečného antidumpingového cla, se uvolní. Jestliže konečná cla jsou vyšší než cla prozatímní, vyberou se s konečnou platností pouze částky zajištěné ve výši prozatímních cel.
          Článek 4
          Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 8. března 2004.
          Za Radu
          předseda
          D. Ahern
          [1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2000 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).
          [2] Úř. věst. L 232, 18.9.2003, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 117/2004 (Úř. věst. L 17, 24. 1. 2004).
          [3] Úř. věst. L 133, 29.5.2003, s. 1.
          [4] Evropská komise -- Generální ředitelství pro obchod -- ředitelství B -- J-79 5/17 Rue de la Loi/Westraat 200 B 1049 Brusel.
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.