Nařízení Komise (ES) č. 1008/2004 ze dne 19. května 2004, kterým se ukládá prozatímní antisubvenční clo na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1008/2004/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Naøízení Komise  (ES) è. 1008/2004 ze dne  19. kvìtna 2004 , kterým se ukládá prozatímní antisubvenèní clo na dovozy nìkterých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie
          
          KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEÈENSTVÍ,
          s ohledem na Smlouvu o zalo¾ení Evropského spoleèenství,
          s ohledem na naøízení Rady (ES) è. 2026/97 ze dne  6. øíjna 1997 o ochranì pøed dovozem subvencovaných výrobkù ze zemí, které nejsou èleny Evropského spoleèenství(1), naposledy pozmìnìného naøízením (ES) è. 461/2004 ze dne 8. bøezna 2004(2) (dále jen  «základní naøízení» ), a zejména na èlánek 12 uvedeného naøízení,
          po konzultaci s Poradním výborem,
          vzhledem k tìmto dùvodùm:
          A. POSTUP
          
          1. OBECNÌ
          
          (1) Komise dne  21. srpna 2003  zveøejnìním oznámení v  Úøedním vìstníku Evropské unie (3) (dále jen  «oznámení o zahájení» ) informovala o zahájení antisubvenèního øízení s ohledem na dovozy nìkterých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Spoleèenství.
          
          (2) Øízení bylo zahájeno na základì stí¾nosti podané v èervenci 2003 Evropským sdru¾ením uhlíku a grafitu (ECGA) jednajícího za výrobce pøedstavující pøevá¾nou èást, v tomto pøípadì více ne¾ 50 %, celkové výroby nìkterých sad uhlíkových elektrod ve Spoleèenství. Stí¾nost obsahovala dùkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmì, která v jeho dùsledku nastala, pøièem¾ tyto dùkazy se pova¾ovaly za postaèující pro ospravedlnìní zahájení øízení.
          
          (3) Pøed zahájením øízení a v souladu s èl. 10 odst. 9 základního naøízení Komise oznámila indické vládì, ¾e obdr¾ela øádnì zdokumentovanou stí¾nost uvádìjící, ¾e subvencované vývozy nìkterých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie pùsobí podstatnou újmu výrobnímu odvìtví Spoleèenství. Indická vláda byl vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohlednì obsahu stí¾nosti a nalézt po vzájemné dohodì øe¹ení. Proto¾e indická vláda o konzultace nepo¾ádala, byly vzaty øádnì v úvahu její písemné pøipomínky k obvinìním obsa¾eným ve stí¾nosti, týkajícím se subvencovaných dovozù a podstatné újmy zpùsobené výrobnímu odvìtví Spoleèenství.
          
          (4) Oznámením zveøejnìným v  Úøedním vìstníku Evropské unie (4) ve stejný den bylo zveøejnìno zahájení soubì¾ného antidumpingového øízení ohlednì dovozù stejného výrobku pocházejícího z Indie do Spoleèenství.
          
          (5) Komise o zahájení øízení oficiálnì informovala stì¾ovatele a ostatní známé výrobce ve Spoleèenství, vyvá¾ející výrobce, dovozce, u¾ivatele a dodavatele o nich¾ je známo, ¾e se jich tato zále¾itost týká. Strany, jich¾ se to pøímo týká, dostaly pøíle¾itost písemnì pøedlo¾it svá stanoviska a po¾ádat o sly¹ení ve lhùtì stanovené v oznámení o zahájení.
          
          (6) Dva vyvá¾ející výrobci z Indie, indická vláda, jako¾ i výrobci ze Spoleèenství, u¾ivatelé a dovozci/obchodníci písemnì pøedlo¾ili svá stanoviska. V¹echny strany, které o sly¹ení ve stanovené lhùtì po¾ádaly a uvedly, ¾e existují konkrétní dùvody, proè by mìly být vysly¹eny, dostaly pøíle¾itost ke sly¹ení.
          
           2. VZOREK
          
          (7) Vzhledem k vysokému poètu dovozcù ve Spoleèenství, kteøí nejsou spøíznìní, bylo podle èlánku 27 základního naøízení pova¾ováno za vhodné pøezkoumat, zda se má pou¾ít metoda vzorku. Aby se Komise mohla rozhodnout, zda je metoda vzorku skuteènì nutná, a pokud ano, aby byl vzorek vybrán, v¹ichni známí dovozci, kteøí nejsou spøíznìní, byli podle èl. 27 odst. 2 základního naøízení po¾ádáni, aby se pøihlásili do 15 dnù od zahájení øízení a aby Komisi poskytli informace po¾adované v oznámení o zahájení, toti¾ za období od  1. dubna 2002  do  31. bøezna 2003 . Pouze dva dovozci, kteøí nejsou spøíznìní, souhlasili s tím, aby byli zahrnuti do vzorku a ve lhùtì poskytli po¾adované základní informace. Proto se do¹lo k názoru, ¾e metoda vzorku není v tomto øízení nutná.
          
          3. DOTAZNÍKY
          
          (8) Komise zaslala dotazníky v¹em stranám, o nich¾ bylo známo, ¾e se jich to týká, dvìma vý¹e uvedeným dovozcùm, kteøí nejsou spøíznìní, a v¹em ostatním spoleènostem, které se pøihlásily ve lhùtì stanovené v oznámení o zahájení, jako¾ i indické vládì.
          
          (9) Komise obdr¾ela odpovìdi od dvou indických vyvá¾ejících výrobcù, od dvou výrobcù ze Spoleèenství, kteøí si stì¾ovali, od osmi u¾ivatelských spoleèností a od dvou vý¹e uvedených dovozcù, kteøí nejsou spøíznìní. Jedna u¾ivatelská spoleènost navíc uèinila písemné podání obsahující nìkteré mno¾stevní údaje a dvì sdru¾ení u¾ivatelù pøedala Komisi písemná podání.
          
          (10) Komise si vy¾ádala a ovìøila v¹echny údaje, které pova¾ovala za nezbytné k pøedbì¾nému urèení existence subvencí, výsledné újmy a zájmu Spoleèenství. Inspekce na místì probìhly v prostorách následujících spoleèností:
           Výrobci ze Spoleèenství
          - SGL Carbon GmbH, Wiesbaden a Meitingen, Nìmecko;
          - SGL Carbon SA, La Coruñ>ISO_2>a, ©panìlsko;
          - UCAR SNC, Notre Dame de Briançon, Francie (vèetnì spoleènosti, s kterou je spøíznìná, toti¾ UCAR SA, Etoy, ©výcarsko);
          - UCAR Electrodos Ibérica SL, Pamplona, ©panìlsko;
          - Graftech SpA, Caserta, Itálie.
          
           Dovozci do Spoleèenství, kteøí nejsou spøíznìní:
          - Promidesa SA, Madrid, ©panìlsko;
          - AGC-Matov allied graphite & carbon GmbH, Berlín, Nìmecko.
          
           U¾ivatelé:
          - ISPAT Hamburger Stahlwerke GmbH, Hamburk, Nìmecko;
          - ThyssenKrupp Nirosta GmbH, Krefeld, Nìmecko;
          - Lech-Stahlwerke, Meitingen, Nìmecko;
          - Ferriere Nord, Osoppo, Itálie.
          
           Vyvá¾ející výrobci v Indii:
          - Graphite India Limited (GIL), Kalkata;
          - Hindustan Electro Graphite (HEG) Limited, Bhópál.
          
          
          
          (11) ©etøení subvencování a újmy se týkalo období od  1. dubna 2002  do  31. bøezna 2003  ( «posuzované období»  nebo  «PO» ). Posuzování trendù v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od roku 1999 do konce PO ( «uva¾ované období» ).
          
           B. DOTÈENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
          
          1. DOTÈENÝ VÝROBEK
          
          (12) Dotèeným výrobkem jsou uhlíkové elektrody a/nebo spojníky pou¾ívané pro takové elektrody, a» u¾ dová¾ené spoleènì nebo zvlá¹». Uhlíková elektroda je uhlíkový válec vytvarovaný v keramické formì nebo extrudovaný. Na obou koncích tohoto válce jsou obrobena zu¾ující se drá¾kovaná  «hrdla» , tak¾e dvì nebo více elektrod lze spojit tak, aby vytvoøily sloupec. Spojovací èást je rovnì¾ z grafitu a pou¾ívá se ke spojení dvou hrdel. Tato èást se nazývá  «spojník» . Jak uhlíková elektroda, tak spojník se obvykle dodávají ji¾ sestavené jako  «sada uhlíkových elektrod» .
          
          (13) Pro výrobu uhlíkových elektrod a spojníkù pou¾ívaných pro takové elektrody se pou¾ívá ropný koks, vedlej¹í výrobek ropného prùmyslu, a kamenouhelná smola. Výrobní postup se skládá z ¹esti krokù, toti¾ tváøení, výpalu, impregnace, opakovaného výpalu, grafitování a obrábìní. Bìhem fáze grafitování se výrobek elektricky zahøívá na teplotu pøevy¹ující 3000 °C a fyzikálnì se mìní na grafit, krystalickou formu uhlíku, co¾ je unikátní materiál s nízkou elektrickou, ale vysokou tepelnou vodivostí a vysokou pevností a úèinností pøi vysokých teplotách, èím¾ je vhodný k pou¾ití v elektrických obloukových pecích. Výroba sady uhlíkových elektrod trvá zhruba dva mìsíce. K sadám uhlíkových elektrod neexistují náhradní výrobky.
          
          (14) Sady uhlíkových elektrod pou¾ívají výrobci oceli v elektrických obloukových pecích, kterým se rovnì¾ øíká  «minihutì» , jako vodièe proudu pro výrobu oceli z recyklovaného odpadu. Uhlíkové elektrody a spojníky pou¾ívané pro takové elektrody, které spadají do rámce tohoto ¹etøení, jsou pouze ty, které mají mìrnou hmotnost 1,65 g/cm3 nebo vy¹¹í a specifický elektrický odpor 6,0 μΩ>ISO_2>*m nebo niΎΉν. Sady uhlνkovύch elektrod splςujνcν tyto parametry jsou schopny pψenαΉet velmi vysokι proudovι zatνΎenν.
          
          (15) Jeden indickύ vύvozce uvedl, Ύe v nμkterύch pψνpadech vyrαbν dotθenύ vύrobek bez pouΎitν koksu druhu  «premium needle coke» , coΎ je prvotψνdnν koks, jenΎ podle tιto spoleθnosti byl stμΎovateli povaΎovαn za nezbytnύ pro vύrobu produktu podle specifikace uvedenι ve 12. aΎ 14. bodu odωvodnμnν. Tento vύvozce proto tvrdil, Ύe uhlνkovι elektrody a spojnνky pro takovι elektrody, vyrobenι bez pouΎitν koksu kvality  «premium needle coke» , je tψeba vyjmout z rozsahu Ήetψenν. Pro vύrobu sad uhlνkovύch elektrod je opravdu moΎno pouΎνt ropnύ koks rωznι kvality. Urθenν vύrobku je vΉak dαno fyzikαlnνmi a technickύmi parametry koneθnιho vύrobku a jeho koneθnύm pouΎitνm, a to bez ohledu na pouΎitou surovinu. Pokud uhlνkovι elektrody a spojnνky pouΎνvanι pro takovι elektrody pochαzejνcν z Indie a dovαΎenι do Spoleθenstvν splςujν zαkladnν fyzikαlnν a technickι parametry tak, jak je uvedeno v popisu vύrobku, povaΎujν se za dotθenι vύrobky. Proto byla Ύαdost zamνtnuta.
          
          2. OBDOBNέ VέROBEK
          
          (16) Bylo zjiΉtμno, Ύe vύrobek vyvαΎenύ z Indie do Spoleθenstvν, vύrobek vyrαbμnύ a prodαvanύ na indickιm trhu i vύrobek vyrαbμnύ a prodαvanύ ve Spoleθenstvν vύrobci ze Spoleθenstvν majν stejnι zαkladnν fyzikαlnν a technickι parametry i stejnι pouΎitν, a proto se povaΎujν za obdobnι vύrobky ve smyslu θl. 1 odst. 5 zαkladnνho naψνzenν.
          
          C. SUBVENCOVΑNΝ
          
          1. ΪVOD
          
          (17) Na zαkladμ informacν obsaΎenύch ve stνΎnosti a v odpovμdνch na dotaznνk Komise bylo proΉetψeno pμt nνΎe uvedenύch reΎimω, v jejichΎ rαmci jsou ϊdajnμ poskytovαny vύvoznν dotace indickι vlαdy:
          (i) ReΎim Duty Entitlement Passbook (DEPB)
          (ii) ReΎim Export Promotion Capital Goods (EPCG)
          (iii) ReΎim Advance Licence Scheme (ALS)
          (iv) Oblasti pracujνcν pro vύvoz/vύvoznμ zamμψenι jednotky (EPZ/EOU)
          (v) Osvobozenν od danμ z pψνjmu
          
          
           (18) VύΉe uvedenι reΎimy (i), (ii), (iii), a (iv) se ψνdν zαkonem o (rozvoji a ψνzenν) zahraniθnνm obchodu z roku 1992 (θ. 22 z roku 1992), kterύ vstoupil v platnost 7. srpna1992 (dαle jen  «Zαkon o zahraniθnνm obchodu» ). Zαkon o zahraniθnνm obchodu opravςuje indickou vlαdu vydαvat oznαmenν o vύvoznν a dovoznν politice, souhrnnμ uvedenι v dokumentech  «Vύvoznν a dovoznν politika» , kterι vydαvα ministerstvo obchodu kaΎdύch pμt let a pravidelnμ je aktualizuje. Dokument Vύvoznν a dovoznν politika pψνsluΉnύ pro PO v tomto pψνpadμ je pμtiletύ plαn na obdobν od  1. dubna 2002  do  31. bψezna 2007 . Indickα vlαda rovnμΎ stanovν postupy pro ψνzenν zahraniθnμ-obchodnν politiky v  «Pψνruθce postupω -  1. dubna 2002  aΎ  31. bψezna 2007 »  (svazek 1), kterα je rovnμΎ pravidelnμ aktualizovαna.
          
          (19) Z dokumentu Vύvoznν a dovoznν politika na obdobν od  1. dubna 2002  do  31. bψezna 2007  je zψejmι, Ύe licence/osvμdθenν/povolenν vystavenι pψed vstupem tιto politiky v platnost budou i nadαle platnι pro ϊθel, kde kterιmu byly licence/osvμdθenν/povolenν vydαny, i bμhem PO, nebude-li stanoveno jinak.
          
          (20) Nαslednι odkazy v tomto textu na prαvnν zαklad pro vύΉe uvedenι Ήetψenι reΎimy (i) aΎ (iv) se vztahujν na Vύvoznν a dovoznν politiku pro obdobν od  1. dubna 2002  do  31. bψezna 2007  a na  «Pψνruθku postupω -  1. dubna 2002  aΎ  31. bψezna 2007 »  (svazek 1).
          
          (21) Osvobozenν od danμ z pψνjmu uvedenι vύΉe v bodu (v) se zaklαdα na Zαkonu o dani z pψνjmu z roku 1961, kterύ je kaΎdoroθnμ novelizovαn Finanθnνm zαkonem.
          
          (22) Θl. 14 odst. 5 pνsm. b) zαkladnνho naψνzenν stanovν, Ύe minimαlnν limit ( de minimis ) pro subvence ve vύΉi 3 % tύkajνcν se dovozω z nμkterύch rozvojovύch zemν, tj. rozvojovύch zemν, kterι jsou θleny WTO a kterι jsou uvedeny v pψνloze VII Dohody o subvencνch a vyrovnαvacνch opatψenνch (ASCM), jakoΎ i rozvojovύch zemν, kterι jsou θleny WTO a kterι zcela odstranily vύvoznν dotace, pψestane platit osm let po vstupu Dohody o WTO v platnost. ProtoΎe uvedenα Dohoda vstoupila v platnost  1. ledna 1995 , limit pro subvence jiΎ nenν platnύ. Minimαlnν ( de minimis ) limit tύkajνcν se dovozω ze vΉech rozvojovύch zemν je 2 %, jak je uvedeno v θl. 14 odst. 5 pνsm. a) zαkladnνho naψνzenν. Spoleθnμ s uplatnμnνm minimαlnνho ( de minimis ) limitu 3 %, kterύ se tύkα stαtω uvedenύch v pψνloze VII ASCM, je praxν ES, Ύe na uvedenι stαty pouΎνvα minimαlnν ( de minimis ) limit 0,3 % na jednotlivύ reΎim subvencν. ProtoΎe konkrιtnν minimαlnν ( de minimis ) limit, kterύ platil u stαtω uvedenύch v pψνloze VII ASCM, jiΎ neplatν, mα se za to, Ύe limit pro jednotlivι reΎimy by nemμl rovnμΎ platit.
          
          2. REIM DUTY ENTITLEMENT PASSBOOK (DEPB)
          
          (a) Prαvnν zαklad
          
          (23) ReΎim DEPB vstoupil v platnost  1. dubna 1997  prostψednictvνm Celnνho oznαmenν θ. 34/97. Podrobnύ popis tohoto reΎimu je v odstavci 4.3.1 aΎ 4.3.4 Vύvoznν a dovoznν politiky a v odstavci 4.37 aΎ 4.53 Pψνruθky postupω. ReΎim DEPB je nαsledovnνkem reΎimu Passbook, kterύ skonθil  31. bψezna 1997 . Od poθαtku existovaly dva druhy reΎimu DEPB, DEPB na pψedexportnνm zαkladu a DEPB na poexportnνm zαkladu.
          
          (24) Indickα vlαda zdωraznila, Ύe reΎim DEPB na pψedexportnνm zαkladu byl zruΉen  1. dubna 2000 , a proto tento reΎim nepψipadα pro PO v ϊvahu. Bylo zjiΉtμno, Ύe Ύαdnα ze spoleθnostν nemμla Ύαdnou vύhodu z reΎimu DEPB na pψedexportnνm zαkladu, a proto nenν nutnι stanovit napadnutelnost DEPB na pψedexportnνm zαkladu. Nαsledujνcν rozbor proto vychαzν pouze z reΎimu DEPB na poexportnνm zαkladu.
          
          (b) Zpωsobilost
          
          (25) ReΎim DEPB na poexportnνm zαkladu je k dispozici vyrαbμjνcνm vύvozcωm nebo obchodnνkωm-vύvozcωm (tj. obchodnνkωm).
          
           (c) Provαdμnν reΎimu DEPB na poexportnνm zαkladu v praxi
          
          (26) V rαmci tohoto reΎimu mωΎe kterύkoli zpωsobilύ vύvozce poΎαdat o kredity, kterι se poθνtajν jako procento z hodnoty vyvezenύch hotovύch vύrobkω. Takovι sazby DEPB byly stanoveny indickύmi ϊψady pro vμtΉinu vύrobkω, vθetnμ dotθenιho vύrobku, na zαkladμ standardnνch norem vstupω a vύstupω (SION). Po pψijetν Ύαdosti je automaticky vystavovαna licence s uvedenνm pψiznanιho kreditu.
          
          (27) ReΎim DEPB na poexportnνm zαkladu umoΎςuje tyto kredity pouΎνt k ϊhradμ dovoznνch cel na jakιkoli nαslednι dovozy, s vύjimkou zboΎν, kterι je pψedmμtem dovoznνch omezenν nebo zαkazω dovozu. ZboΎν dovezenι za takovι kredity lze nαslednμ prodat na vnitψnνm trhu (po pψipoθtenν danμ z obratu) nebo pouΎνt jinύm zpωsobem.
          
          (28) Licence DEPB jsou volnμ pψevoditelnι a v dωsledku toho se bμΎnμ prodαvajν. Licence DEPB podlιhα poplatku za Ύαdost ve vύΉi 0,5 % z pψiznanιho kreditu a je platnα 12 mμsνcω od data vystavenν. Proto byly licence vydanι ve dvouletιm obdobν od  1. 4. 2001  do  31. 3. 2003  k dispozici bμhem PO buο k prodeji nebo k pouΎitν na ϊhradu dovoznνch cel.
          
          (29) Do PO, tj. do  31. 3. 2002  pψedloΎenν licence DEPB opravςovalo k odpoθtu bμΎnιho dovoznνho cla aΎ do nominαlnν hodnoty licence. Licence DEPB navνc umoΎςovala osvobozenν od dalΉνho cla, tzv. zvlαΉtnνho dodatkovιho cla (SAD). SAD je hodnotovι ( ad valorem ) clo ve vύΉi 4 % z hodnoty zboΎν vθetnμ celnν hodnoty vμtΉiny zboΎν dovαΎenιho do Indie, vθetnμ dotθenιho vύrobku. Zatνmco osvobozenν od SAD v rαmci tohoto reΎimu bylo podmνnμno pψedloΎenνm licence DEPB, uΉetψenα θαstka SAD nebyla odeθtena z kreditu udμlenιho licencν. V dωsledku toho existovala v reΎimu DEPB dodateθnα vύhoda nad nominαlnν hodnotu licence DEPB.
          
          (30) Na zaθαtku PO, tj.  1. 4. 2002 , indickα vlαda zruΉila osvobozenν od SAD v rαmci reΎimu DEPB. Proto byl bμhem PO jakύkoli odpoθet SAD pψνmo odeθten z licence DEPB pψedloΎenι dovozcem. Aby se zohlednila tato zmμna reΎimu a aby se v podstatμ vύvozcωm nahradily vύhody, kterι mμli dψνve v dωsledku osvobozenν do SAD, indickα vlαda novelou SION u dotθenιho vύrobku zvύΉila od  1. 4. 2002  sazby DEPB. Indickα vlαda na zαkladμ Ύαdosti rovnμΎ vydαvala dodateθnι kredity na existujνcν licence, jeΎ byly vydαny pψed  1. 4. 2002  tak, aby zvύΉila pψiznanύ kredit na ϊroveς novelizovanι sazby DEPB.
          
          (d) Zαvμry k reΎimu DEPB na poexportnνm zαkladu
          
          (31) KdyΎ nμjakα spoleθnost vyveze zboΎν, je jν pψiznαn kredit, kterύ lze pouΎνt buο k vyrovnαnν celnνch poplatkω na budoucν dovozy rωznιho zboΎν nebo jej jednoduΉe prodat na volnιm trhu.
          
          (32) Θαstka kreditu se poθνtα automaticky na zαkladμ sazeb SION, a to bez ohledu na to, zda vstupy byly dovezeny, bylo z nich zaplaceno clo nebo zda vstupy byly ve skuteθnosti pouΎity pro vύrobu na vύvoz a bez ohledu na to, v jakιm mnoΎstvν. Spoleθnost mωΎe vskutku poΎαdat o licenci na zαkladμ minulύch vύvozω, a to bez ohledu na to, zda cokoli dovαΎν θi zda kupuje zboΎν z jinύch zdrojω. Kredity DEPB se povaΎujν za penμΎnν pψνspμvek, protoΎe jsou dotacν. Jejich souθαstν je pψνmύ pψevod prostψedkω, protoΎe je lze buοto prodat a pψemμnit na penμΎnν hotovost, nebo pouΎνt k ϊhradμ dovoznνch cel, θνmΎ se indickα vlαda zψνkα pψνjmω, kterι by jinak byly splatnι.
          
          (33) Θl. 2 odst. 1) pνsm. a) bod ii) zαkladnνho naψνzenν stanovν vύjimku, mimo jinι, pro systιmy navracenν nebo navracenν u nαhradnνch vstupω, kterι splςujν pψνsnι podmνnky stanovenι v pψνloze I bodu i), pψνloze II (definice a pravidla navracenν) a v pψνloze III (definice a pravidla pro navracenν u nαhradnνch vstupω).
          
          (34) Vύvozce nemα v tomto pψνpadμ Ύαdnou povinnost skuteθnμ spotψebovat zboΎν dovezenι bez cla ve vύrobnνm procesu a θαstka kreditu se nepoθνtα podle skuteθnμ pouΎitύch vstupω.
          
           (35) Navνc nenν zaveden systιm nebo postup pro zjiΉtμnν, kterι vstupy se spotψebovaly ve vύrobnνm procesu vyvαΎenιho vύrobku nebo zda doΉlo k nadmμrnι platbμ dovoznνch poplatkω ve smyslu ustanovenν bodu i) pψνlohy I a pψνloh II a III zαkladnνho naψνzenν.
          
          (36) Vύvozci jsou rovnμΎ zpωsobilν poΎνvat vύhody reΎimu DEPB bez ohledu na to, zda nμjakι vstupy vωbec dovαΎejν. K zνskαnν vύhody staθν vύvozci jednoduΉe vyvιzt zboΎν bez prokazovαnν, Ύe nμjakύ vstupnν materiαl byl dovezen. Proto jsou k zνskαvαnν vύhod reΎimu DEPB oprαvnμni i vύvozci, kteψν vyrαbμjν svι vstupy v tuzemsku a Ύαdnι zboΎν jako vstupy nedovαΎejν. ReΎim DEPB na poexportnνm zαkladu proto nesplςuje kritιria pψνloh I aΎ III zαkladnνho naψνzenν.
          
          (37) Pψi neexistenci i) poΎadavku, aby ve vύrobnνm procesu byly spotψebovαvαny dovoznν vstupy a ii) systιmu ovμψovαnν poΎadovanιho v pψνloze II zαkladnνho naψνzenν, nelze reΎim DEPB na poexportnνm zαkladu povaΎovat za povolenύ reΎim navracenν nebo navracenν u nαhradnνch vstupω (pψνloha III) podle θl. 2 odst. 1) pνsm. a) bodu ii) zαkladnνho naψνzenν.
          
          (38) ProtoΎe neplatν vύΉe uvedenα vύjimka z definice subvencν pro navracenν a navracenν u nαhradnνch vstupω zmiςovanα ve 33. bodu odωvodnμnν, nedochαzν k pψebytku vrαcenν, a vrαcenν veΉkerύch celnνch poplatkω, kterι jsou bμΎnμ splatnι u vΉech dovozω je napadnutelnou vύhodou.
          
          (39) ProtoΎe finanθnν pψνspμvek indickι vlαdy pψiznαvα drΎiteli DEPB vύhodu a protoΎe se vlαda vzdαvα pψνjmu, kterύ je jinak splatnύ, tvoψν tento reΎim subvenci. Jednα se o subvenci zαkonem stanovenou v zαvislosti na vύvoznν vύkonnosti ve smyslu θl. 3 odst. 4 pνsm. a) zαkladnνho naψνzenν, protoΎe, jak bylo vysvμtleno vύΉe, ji lze zνskat pouze vύvozem. Proto se povaΎuje za zvlαΉtnν, a proto napadnutelnou.
          
          (e) Vύpoθet vύΉe subvence u reΎimu DEPB na poexportnνm zαkladu
          
          (40) Vύhoda pro spoleθnosti byla vypoθtena na zαkladμ θαstky kreditu pψiznanιho v licencνch, kterι byly bμhem PO pouΎity nebo pψevedeny (prodαny). Za ϊθelem co nejpψesnμjΉνho urθenν uΉlιho pψνjmu je nutno rozliΉit licence vydanι a pouΎitι bμhem PO, licence vydanι a pψevedenι bμhem PO, licence vydanι pψed PO a pouΎitι bμhem PO a licence vydanι pψed PO a pψevedenι bμhem PO.
          
          (41) Pokud byla licence DEPB vydαna a pouΎita bμhem PO spolupracujνcνm vyvαΎejνcνm vύrobcem pro dovoz zboΎν bez zaplacenν pψνsluΉnιho cla (vθetnμ SAD), byla vύhoda vypoθtena na zαkladμ celkovύch uΉlύch dovoznνch poplatkω, odvozenύch od zωstatku kreditu na pψνsluΉnι licenci DEPB.
          
          (42) Pokud byla licence DEPB vydαna a pψevedena (prodαna) bμhem PO, byla vύhoda vypoθtena na zαkladμ kreditu pψiznanιho v licenci (nominαlnν hodnoty), a to bez ohledu na prodejnν cenu licence, protoΎe prodej licence je θistμ obchodnνm rozhodnutνm, kterύm se nemμnν θαstka vύhody (odpovνdajνcν pψevodu prostψedkω indickι vlαdy) zνskanα v rαmci reΎimu.
          
          (43) Pokud byla licence DEPB vystavena pψed PO a pouΎita bμhem PO spolupracujνcνm vyvαΎejνcνm vύrobcem pro dovoz zboΎν bez zaplacenν pψνsluΉnιho cla, byla vύhoda vypoθtena na zαkladμ celkovύch uΉlύch dovoznνch poplatkω (vθetnμ SAD), odeθtenύch ze zωstatku kreditu na pψνsluΉnι licenci DEPB. Pψi zjiΉ»ovαnν uΉlιho pψνjmu indickι vlαdy byly vzaty v ϊvahu i dodateθnι licence vydanι na zvύΉenι kredity DEPB, jak uvedeno vύΉe, a to v rozsahu v jakιm byly pouΎity na ϊhradu cel.
          
          (44) U licencν DEPB vydanύch pψed PO a pψevedenύch (prodanύch) bμhem PO bylo zjiΉtμno, Ύe tyto licence byly prodαvαny za cenu pψevyΉujνcν jejich nominαlnν hodnotu. Toto αΎio se vysvμtluje dodateθnύm osvobozenνm od SAD, jeΎ tyto licence umoΎςujν, jak bylo vysvμtleno vύΉe. Celkovou θαstku uΉlιho pψνjmu indickι vlαdy nelze zjistit bez znalosti vύrobkω, kterι byly dovezeny kupujνcνmi tμchto licencν. Podle opatrnιho odhadu vΉak tato θαstka musela bύt pψinejmenΉνm shodnα s prodejnν cenou licence, protoΎe prodej licence za cenu pψevyΉujνcν jejν hodnotu nemα z hospodαψskιho hlediska smysl. Vύhoda byla vypoθtena na zαkladμ prodejnν ceny licence.
          
           (45) Jak je uvedeno ve 26. bodu odωvodnμnν, vύhoda v rαmci reΎimu DEPB vychαzν z hodnoty vyvezenύch hotovύch vύrobkω a nenν pψiznαvαna s ohledem na zhotovenα, vyrobenα, vyvezenα a pψepravenα mnoΎstvν. Proto byla podle θl. 7 odst. 2 zαkladnνho naψνzenν θαstka vypoθtenι subvence propoθtena na celkovύ vύvoznν obrat bμhem PO. Pψi vύpoθtu vύhody byly podle θl. 7 odst. 1) pνsm. a) zαkladnνho naψνzenν odeθteny poplatky nezbytnμ vynaloΎenι na zνskαnν subvence.
          
          (46) Spoleθnosti poΎadovaly, aby pψi vύpoθtu vύhod zνskanύch v rαmci tohoto reΎimu byly odeθteny nαklady vzniklι placenνm specializovanύch zαstupcω, provize z prodeje a rωznι dalΉν nαklady. V tιto souvislosti je tψeba uvιst, Ύe pouΎνvαnν tψetνch stran pψi nαkupu a prodeji licencν je θistμ obchodnνm rozhodnutνm, kterύm se nemμnν θαstka kreditu v licencνch. Pψi vύpoθtu vύhody podle θl. 7 odst. 1) pνsm. a) zαkladnνho naψνzenν jsou odpoθitatelnι pouze poplatky nezbytnμ vynaloΎenι na zνskαnν subvence. ProtoΎe vύΉe uvedenι nαklady nejsou nezbytnι pro zνskαnν subvence, byly Ύαdosti zamνtnuty.
          
          (47) Spoleθnosti rovnμΎ tvrdily, Ύe vύhody z jejich licencν DEPB pψinesly dodateθnι pψνjmy a proto zvύΉily i jejich celkovou daςovou povinnosti, pψedevΉνm pak daς z pψνjmu spoleθnostν. Tvrdily, Ύe vύhody zνskanι v reΎimu DEPB by se proto mμly snνΎit o θαstku skuteθnμ splatnι danμ z pψνjmu.
          
          (48) Na zdanμnν spoleθnosti mωΎe mνt rozdνlnύ dopad, jak se rozhodne naloΎit s vύhodami poskytnutύmi v rαmci reΎimu subvencν, v danιm pψνpadμ buο pouΎitνm licence k ϊhradμ dovoznνch poplatkω nebo k prodeji licencν. Zkoumαnν moΎnύch dopadω takovι vύhody na daςovou situaci takovι spoleθnosti nenν vμcν proΉetψujνcνho orgαnu. Proto byla Ύαdost zamνtnuta.
          
          (49) Obμ spolupracujνcν spoleθnosti zνskaly bμhem PO z tohoto reΎimu vύhodu a obdrΎely subvence v rozmezν 14,5 % aΎ 20,4 %.
          
          3. REIM EXPORT PROMOTION CAPITAL GOODS (EPCG)
          
          (a) Prαvnν zαklad
          
          (50) ReΎim EPCG byl vyhlαΉen  1. dubna 1992 . V PO se reΎim ψνdil celnνmi oznαmenνmi θ. 28/97 a 29/97, jeΎ vstoupila v platnost  1. dubna 1997 . Podrobnι ϊdaje o reΎimu obsahuje kapitola 5 Vύvoznν a dovoznν politiky 2002/2007 a kapitola 5 Pψνruθky postupω.
          
          (b) Zpωsobilost
          
          (51) ReΎim je dostupnύ vύrobcωm/vύvozcωm (tj. vΉem vύrobcωm v Indii, kteψν vyvαΎejν) nebo obchodnνkωm/vύvozcωm (tj. obchodnνkωm)  «napojenύm»  na podporujνcν vύrobce.
          
          (c) Praktickι provαdμnν
          
          (52) Pro zνskαnν vύhody v rαmci reΎimu musν spoleθnost pψνsluΉnύm ϊψadωm pψedloΎit podrobnι ϊdaje o druhu a hodnotμ investiθnνho majetku, kterύ chce dovιzt. Podle vύvoznν angaΎovanosti, ke kterι je spoleθnost pψipravena, je jν povoleno dovιzt investiθnν majetek buο s nulovύm nebo se snνΎenύm clem. Pro splnμnν vύvoznνch zαvazkω musν bύt dovezenύ investiθnν majetek pouΎit k vύrobμ vyvezenιho zboΎν. Na Ύαdost vύvozce je vydαna licence povolujνcν dovoz se zvύhodnμnou sazbou. Pro zνskαnν licence je tψeba zaplatit poplatek za podαnν Ύαdosti.
          
          (53) DrΎitel licence EPCG mωΎe poψνdit investiθnν majetek rovnμΎ z tuzemskύch zdrojω. V takovιm pψνpadμ mωΎe tuzemskύ vύrobce investiθnνho majetku pouΎνt vύhodu k bezcelnνmu dovozu poloΎek, potψebnύch k vύrobμ takovιho investiθnνho majetku. Pψνpadnμ mωΎe tuzemskύ vύrobce Ύαdat o vύhodu danou uvaΎovanύm vύvozem vzhledem k dodαvce investiθnνho majetku od drΎitele licence EPCG.
          
          (54) Pro zνskαnν zpωsobilosti v rαmci reΎimu EPCG je nutno splnit vύvoznν povinnost. Tu je nutno realizovat vύvozem zboΎν zhotovenιho nebo vyrobenιho s pomocν investiθnνho majetku a hodnota takovιho vύvozu musν pψekroθit prωmμrnou ϊroveς vύvozu stejnιho vύrobku, dosahovanou spoleθnostν bμhem tψν let pψedchαzejνcνch udμlenν licence.
          
           (55) Nedαvno doΉlo ke zmμnμ podmνnek reΎimu ohlednμ vύpoθtu vύvoznν povinnosti. Podle novύch pravidel majν spoleθnosti na splnμnν vύvoznνho zαvazku osm let (θαstka vύvozu musν bύt pψinejmenΉνm Ήestinαsobkem celkovι hodnoty osvobozenν od cla na dovezenι zboΎν). Tato zmμna vΉak podstatnμ nemμnν zαkladnν fungovαnν reΎimu.
          
          (d) Zαvμry k reΎimu EPCG
          
          (56) Platba nulovιho nebo snνΎenιho dovoznνho cla vύvozcem je finanθnνm pψνspμvkem indickι vlαdy, protoΎe jinak splatnύ pψνjem je uΉlύ a pψνjemce zνskαvα vύhodu bμΎnμ splatnιho snνΎenιho cla nebo je od placenν tohoto cla osvobozen. Licenci nelze zνskat bez zαvazku vyvιzt zboΎν. ReΎim EPCG je proto subvencν stanovenou zαkonem v zαvislosti na vύvoznν vύkonnosti ve smyslu θl. 3 odst. 4 pνsm. a) zαkladnνho naψνzenν, a proto se povaΎuje za zvlαΉtnν a tνm napadnutelnύ.
          
          (e) Vύpoθet θαstky subvence
          
          (57) Vύhoda pro spoleθnosti byla podle θl. 7 odst. 3 zαkladnνho naψνzenν vypoθtena na zαkladμ θαstky nezaplacenιho dovoznνho cla na dovezenύ investiθnν majetek, rozloΎenι na dobu odpovνdajνcν bμΎnιmu odpisovιmu obdobν takovιho investiθnνho majetku ve vύrobnνm odvμtvν dotθenιho vύrobku. V souladu se zavedenou praxν byla θαstka vύhody, zapoθitatelnι bμhem PO pro zohlednμnν hodnoty vύhody v θase, navύΉena o ϊroky za PO, tak aby bylo moΎnι stanovit celkovou vύhodu tohoto reΎimu pro pψνjemce. Vzhledem k povaze subvence, kterα je rovnocennα s jednorαzovύm darem, se za vhodnou povaΎovala obchodnν ϊrokovα mνra pro spoleθnosti platnα bμhem PO. Jak je uvedeno v 54. bodu odωvodnμnν, vύhoda v rαmci reΎimu EPCG zαvisν na zvύΉenι hodnotμ vyvezenύch hotovύch vύrobkω a nenν pψiznαvαna s ohledem na zhotovenα, vyrobenα, vyvezenα a pψepravenα mnoΎstvν. Proto byla podle θl. 7 odst. 2 zαkladnνho naψνzenν θαstka subvence rozdμlena na celkovύ vύvoznν obrat bμhem PO.
          
          (58) Oba spolupracujνcν vύvozci zνskali bμhem PO z tohoto reΎimu vύhodu a obdrΎeli subvence v rozmezν 0,1 % aΎ 0,3 %.
          
          4. REIM ADVANCE LICENCE SCHEME (ALS)
          
          (a) Prαvnν zαklad
          
          (59) ReΎim ALS je uplatςovαn od obdobν let 1977-78. Je popsαn v odstavcνch 4.1.1 aΎ 4.1.7 Vύvoznν a dovoznν politiky a v θαstech kapitoly 4 Pψνruθky postupω.
          
          (b) Zpωsobilost
          
          (60) Licence ALS jsou k dispozici pro bezcelnν dovoz vstupω pouΎitύch pψi vύrobμ zboΎν na vύvoz vύvozcωm, vύrobcωm-vύvozcωm a obchodnνkωm-vύvozcωm  «napojenύm»  na podporujνcνho nebo podporujνcν vύrobce.
          
          (c) Praktickι provαdμnν
          
          (61) Objem dovozω povolenύch v rαmci tohoto reΎimu je vypoθten jako procento z objemu vyvezenύch hotovύch vύrobkω. Licence ALS mμψν jednotky povolenύch dovozω jak v mnoΎstvν tak v hodnotμ. Pro vμtΉinu vύrobkω, vθetnμ vύrobku dotθenιho, existujν sazby pouΎνvanι pro stanovenν povolenύch bezcelnνch nαkupω, a to na zαkladμ SION. Vstupnν poloΎky uvedenι v licencνch ALS jsou poloΎky pouΎitι pψi vύrobμ pψνsluΉnύch hotovύch vύrobkω.
          
          (62) Licence ALS lze vystavit na:
          (i) Fyzickι vύvozy: licence ALS lze vystavit pro dovoz vstupω pro vύrobu vύrobkω na vύvoz vyrαbμjνcνmu vύvozci nebo vyvαΎejνcνmu obchodnνkovi  «napojenιmu»  na podporujνcνho nebo podporujνcν vύvozce.
           (ii) Dodαvky meziproduktω: licence ALS lze vystavit na dodαvky meziproduktω pro vύrobce-vύvozce, a to na vstupy potψebnι pro vύrobu zboΎν, kterι bude dodαno koneθnιmu vύvozci/uvaΎovanιmu vύvozci, drΎiteli dalΉν licence ALS. DrΎitel licence ALS, kterύ mα v ϊmyslu zajistit si mνsto pψνmιho dovozu vstupy z tuzemskύch zdrojω, mα moΎnost si je zajistit proti licenci ALS na meziprodukty. V takovύch pψνpadech jsou mnoΎstvν, zakoupenα na domαcνm trhu, odepsαna z licence ALS a ve prospμch tuzemskιho dodavatele je vystavena licence ALS na meziprodukty. DrΎitel takovι licence ALS na meziprodukty mα nαrok na bezcelnν dovoz zboΎν potψebnιho pro vύrobu tμchto vstupω, jeΎ jsou dodαvαny koneθnιmu vύvozci.
          (iii) UvaΎovanι vύvozy: licenci ALS je moΎno vystavit na uvaΎovanύ vύvoz hlavnνmu smluvnνmu partnerovi na dovoz vstupω poΎadovanύch do vύroby zboΎν, kterι mα bύt dodαno kategoriνm uvedenύm v odstavci 8.2 Vύvoznν a dovoznν politiky. Podle indickι vlαdy se uvaΎovanύ vύvoz tύkα transakcν, kdy dodαvanι zboΎν neopouΉtν ϊzemν stαtu. Pokud je zboΎν vyrobeno v Indii, povaΎuje se za kategorie uvaΎovanιho vύvozu celα ψada dodαvek, napψ. dodαvky zboΎν vύvoznμ zamμψenύm jednotkαm, dodαvky investiθnνho majetku drΎitelωm licencν v reΎimu EPCG.
          (iv) Objednαvky ARO: drΎitel licence ALS, kterύ mα v ϊmyslu zajistit si mνsto pψνmιho dovozu vstupy z tuzemskύch zdrojω, mα moΎnost tak uθinit pomocν objednαvek ARO. V takovιm pψνpadμ jsou licence ALS uplatnμny jako objednαvky ARO a pψevedeny na dodavatele proti dodαvce poloΎek, kterι jsou v nich uvedeny. Pψevedenν objednαvky ARO opravςuje dodavatele, aby vyuΎil vύhod z uvaΎovanιho vύvoznνho navracenν a vrαcenν koneθnι spotψebnν danμ. Mechanismus ARO svύm zpωsobem vracν danμ a cla vύrobci dodαvajνcνmu vύrobek mνsto toho, aby stejnou θαstku vracel vύvozci v podobμ navracenν/vrαcenν cel. Vrαcenν danν/cel je k dispozici jak na tuzemskι tak i na dovezenι vstupy.
          
          
          (63) Pψi ovμψovαnν bylo zjiΉtμno, Ύe bμhem PO byl jednνm vύrobcem-vύvozcem pouΎνvαn pouze reΎim ALS uvedenύ vύΉe v bodu (i) (fyzickι vύvozy). Proto v rαmci tohoto Ήetψenν nenν nutno zjiΉ»ovat napadnutelnost vύΉeuvedenύch kategoriν (ii), (iii) a (iv) reΎimu ALS.
          
          (d) Zαvμry k reΎimu
          
          (64) Licence umoΎςujνcν uhradit celnν poplatky pψi dovozu jsou udμlovαny pouze vyvαΎejνcνm spoleθnostem. V tomto ohledu je reΎim podmνnμn vύvoznν vύkonnostν.
          
          (65) Jak je uvedeno vύΉe, bylo zjiΉtμno, Ύe reΎim ALS ve vztahu k  «fyzickύm dovozωm»  bμhem PO vyuΎνvala jedna Ήetψenα spoleθnost. Tato spoleθnost pouΎνvala ALS pro bezcelnν dovozy vstupω pro vyvαΎenι zboΎν.
          
          (66) Indickα vlαda tvrdila, Ύe reΎim ALS je zaloΎen na mnoΎstvν a Ύe vstupy povolenι v rαmci tιto licence se vztahujν k mnoΎstvν vύvozu. RovnμΎ bylo tvrzeno, Ύe jakιkoli vstupy, kterι jsou v rαmci reΎimu ALS dovezeny, musν bύt pouΎity pψi vύrobμ vyvαΎenύch vύrobkω nebo k doplnμnν zαsob vstupω, kterι byly pouΎity v jiΎ vyvezenύch vύrobcνch. Podle indickι vlαdy musν bύt dovezenι vstupy pouΎity vύvozcem a Ύαdnι takovι vstupy nesmν bύt prodαny nebo pψevedeny.
          
          (67) Bylo vΉak zjiΉtμno, Ύe nenν zaveden Ύαdnύ systιm pro kontrolu, zda a kterι vstupy jsou spotψebovαny ve vύrobμ vyvαΎenιho zboΎν. Systιm ukazuje pouze to, Ύe bezcelnμ dovezenι zboΎν bylo pouΎito ve vύrobnνm procesu, a to bez rozliΉenν urθenν zboΎν (pro tuzemsko nebo na vύvoz).
          
          (68) Θl. 2 odst. 1) pνsm. a) bod ii) zαkladnνho naψνzenν stanovν vύjimku, mimo jinι, pro systιmy navracenν nebo navracenν u nαhradnνch vstupω, kterι splςujν pψνsnι podmνnky stanovenι v pψνloze I bodu i), pψνloze II (definice a pravidla navracenν) a v pψνloze III (definice a pravidla pro navracenν u nαhradnνch vstupω) zαkladnνho naψνzenν.
          
           (69) ProtoΎe chybν systιm nebo postup pro zjiΉtμnν, kterι vstupy se spotψebovαvajν ve vύrobnνm procesu vyvαΎenιho vύrobku nebo zda doΉlo k nadmμrnι platbμ dovoznνch poplatkω ve smyslu ustanovenν bodu i) pψνlohy I a pψνloh II a III zαkladnνho naψνzenν, nelze reΎim ALS povaΎovat za povolenύ reΎim navracenν podle θl. 2 odst. 1 pνsm. a) bodu ii) zαkladnνho naψνzenν.
          
          (70) ProtoΎe neplatν vύΉe uvedenα vύjimka z definice subvencν pro navracenν a navracenν u nαhradnνch vstupω zmiςovanα v 68. bodu odωvodnμnν, nedochαzν k pψebytku vrαcenν a napadnutelnou vύhodou je vrαcenν veΉkerύch celnνch poplatkω, kterι jsou bμΎnμ splatnι u vΉech dovozω.
          
          (e) Vύpoθet θαstky subvence
          
          (71) Pψνnos pro spoleθnost byl vypoθten na zαkladμ θαstky kreditu pψiznanιho v licencνch, kterι byly pouΎity bμhem PO. Jak je uvedeno v bodu odωvodnμnν (61), je vύhoda v rαmci reΎimu ALS zaloΎena jak na mnoΎstvν, tak i na hodnotμ vyvαΎenύch hotovύch vύrobkω. Proto byla podle θl. 7 odst. 2 zαkladnνho naψνzenν θαstka vypoθtenι subvence propoθtena na celkovύ vύvoznν obrat bμhem PO. Pψi vύpoθtu vύhody byly podle θl. 7 odst. 1) pνsm. a) zαkladnνho naψνzenν odeθteny poplatky nezbytnμ vynaloΎenι na zνskαnν subvence. Na zαkladμ toho θinila subvence 0,2 %.
          
          5. OBLASTI PRACUJΝCΝ PRO VέVOZ/VέVOZNΜ ZAMΜΨENΙ JEDNOTKY (EPZ/EOU)
          
          (72) Bylo ovμψeno, Ύe Ύαdnύ vyvαΎejνcν vύrobce nenν umνstμn ani v EPZ ani v EOU. Proto se dalΉν rozbor tohoto reΎimu nepovaΎoval pro ϊθely tohoto Ήetψenν za nutnύ.
          
          6. OSVOBOZENΝ OD DANΜ Z PΨΝJMU
          
          (a) Prαvnν zαklad
          
          (73) Prαvnνm zαkladem pro pψiznαnν osvobozenν od danμ z pψνjmu je zαkon o dani z pψνjmu z roku 1961. Zαkon je kaΎdoroθnμ novelizovαn finanθnνm zαkonem a stanovν zαklad pro vύbμr danν i pro rωznα osvobozenν/odpoθty, jeΎ lze nαrokovat. K osvobozenν, kterι mohou firmy poΎadovat, patψν osvobozenν uvedenα v oddνlech 10A, 10B a 80HHC zαkona, jimiΎ se stanovν osvobozenν od danμ z pψνjmu u ziskω z prodejω na vύvoz.
          
          (b) Praktickι provαdμnν
          
          (74) Indickα vlαda uvedla, ze osvobozenν od danμ z pψνjmu bylo zruΉeno  31. 3. 2003  a toto tvrzenν doloΎila. ReΎim mohl poskytnout dotθenύm vύvozcωm vύhody bμhem PO, ale po uvedenιm datu Ύαdnι vύhody vyvαΎejνcνm spoleθnostem neposkytuje. Za tμchto okolnostν a podle θl. 15 odst. 1 zαkladnνho naψνzenν nenν nutno zjiΉ»ovat napadnutelnost osvobozenν od danμ z pψνjmu.
          
          7. Vέ©E NAPADNUTELNέCH SUBVENCΝ
          
          (75) VύΉe napadnutelnύch subvencν podle ustanovenν zαkladnνho naψνzenν, vyjαdψenα v hodnotμ, θinν u proΉetψovanύch vyvαΎejνcνch vύrobcω 14,6 % aΎ 20,9 %. ProtoΎe celkovα ϊroveς kooperace Indie byla vysokα (100 % vύvozω dotθenιho vύrobku z Indie do Spoleθenstvν), zbytkovι rozpμtν subvence bylo stanoveno ve vύΉi spoleθnosti s nejvyΉΉνm jednotlivύm rozpμtνm, tj. 20,9 %.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
           D. VέROBNΝ ODVΜTVΝ SPOLEΘENSTVΝ
          
          1. CELKOVΑ VέROBA VE SPOLEΘENSTVΝ
          
          (76) Obdobnύ vύrobek ve Spoleθenstvν vyrαbν SGL AG ( «SGL» ) a nμkolik poboθek UCAR SA ( «UCAR» ), konkrιtnμ UCAR SNC, UCAR Electrodos Ibιrica SL a Graftech SpA, za nμΎ byla stνΎnost podαna. Vύrobnν zαvody SGL a UCAR jsou umνstμny v Rakousku, Belgii, Nμmecku, Francii, Itαlii a ©panμlsku.
          
          (77) Kromμ dvou stμΎujνcνch si vύrobcω (SGL a UCAR) vyrαbμli obdobnύ vύrobek ve Spoleθenstvν v obdobν 1999-PO jeΉtμ dalΉν dva vύrobci. Jeden z nich se stal platebnμ neschopnύm a musel poΎαdat o soudnν ochranu podle nμmeckιho ϊpadkovιho prαva. Poslednμ jmenovanα spoleθnost pψestala obdobnύ vύrobek vyrαbμt v listopadu 2002. Tyto dvμ spoleθnosti vyjαdψily stνΎnosti svou podporu, ale odmνtly vύzvu Komise k aktivnν spoluprαci v rαmci Ήetψenν. Bylo zjiΉtμno, Ύe vΉechny θtyψi vύΉe uvedenι spoleθnosti lze povaΎovat za vύrobce ve Spoleθenstvν ve smyslu θl. 9 odst. 1 zαkladnνho naψνzenν.
          
          2. DEFINICE VέROBNΝHO ODVΜTVΝ SPOLEΘENSTVΝ
          
          (78) Dva stμΎujνcν si vύrobci ze Spoleθenstvν ψαdnμ odpovμdμli na dotaznνk a bμhem Ήetψenν plnμ spolupracovali. Bμhem PO pψedstavovali pψes 80 % vύroby ve Spoleθenstvν.
          
          (79) Proto se mα zato, Ύe pψedstavujν vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν podle θl. 9 odst. 1 a θl. 10 odst. 8 zαkladnνho naψνzenν a dαle budou uvαdμni jen jako  «vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν» .
          
          E. ΪJMA
          
          1. PΨEDBΜNΑ POZNΑMKA
          
          (80) Vzhledem k tomu, Ύe existujν pouze dva indiθtν vyvαΎejνcν vύrobci dotθenιho vύrobku a vzhledem k tomu, Ύe i vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν se sklαdα pouze ze dvou vύrobcω, bylo nutno ϊdaje o dovozech dotθenιho vύrobku do Spoleθenstvν pochαzejνcνch z Indie i o vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν indexovat za ϊθelem ochrany dωvμrnύch informacν podle θlαnku 29 zαkladnν naψνzenν.
          
          2. SPOTΨEBA VE SPOLEΘENSTVΝ
          
          (81) Spotψeba ve Spoleθenstvν byla zjiΉtμna na zαkladμ objemu prodeje vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν na trhu Spoleθenstvν, objemu prodeje ostatnνch vύrobcω Spoleθenstvν na trhu Spoleθenstvν na zαkladμ odhadu provedenιho podle nejspolehlivμjΉνch dostupnύch informacν, objemu prodeje dvou indickύch spolupracujνcνch vyvαΎejνcνch vύrobcω na trhu Spoleθenstvν, objemu dovozu z Polska, zνskanύch v kooperaci s SGL, ϊdajω Eurostatu pro zbύvajνcν dovozy do Spoleθenstvν, ψαdnμ upravenι v pψνpadμ potψeby.
          
          (82) Na tomto zαkladμ se spotψeba Spoleθenstvν dotθenιho vύrobku zvύΉila od roku 1999 do PO o 9 %. Konkrιtnμ se zvύΉila o 14 % mezi roky 1999 a 2000, poklesla o 7 % v roce 2001, o dalΉν 1 % v roce 2002 pψed nαrωstem o 3 % bμhem PO. ProtoΎe dotθenύ vύrobek se pouΎνvα pψedevΉνm v ocelαψskιm prωmyslu vyuΎνvajνcνm elektψinu, je tψeba vύvoj spotψeby posuzovat na zαkladμ trendω tohoto konkrιtnνho odvμtvν, jeΎ vykazuje velkι zrychlenν v roce 2000, po nμmΎ nαsledoval od roku 2001 pokles.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
           3. DOVOZY Z DOTΘENΙ ZEMΜ
          
          (a) Objem
          
          (83) Objem dovozu dotθenιho vύrobku z Indie do Spoleθenstvν se od roku 1999 do PO zvύΉil o 76 %. Konkrιtnμ se dovoz z Indie zvύΉil o 45 % mezi rokem 1999 a 2000, o dalΉνch 31 % v roce 2001 a na tιto ϊrovni zωstal v letech 2002 a v PO v podstatμ stabilnν.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (b) Podνl na trhu
          
          (84) TrΎnν podνl vύvozcω z dotθenιho stαtu se bμhem posuzovanιho obdobν zvύΉil o 3,4 % (resp. 61 %) a bμhem PO dosαhl 8 aΎ 10 %. Nejprve se zvύΉil o 1,5 % mezi roky 1999 a 2000, pak o dalΉν 2 % v roce 2001 a na tιto ϊrovni zωstal relativnμ stabilnν bμhem roku 2002 a PO. Je tψeba uvιst, Ύe v obdobν 1999 aΎ PO zvyΉovαnν dovozu a trΎnνho podνlu z dotθenιho stαtu probνhalo spoleθnμ se zvύΉenνm spotψeby o 9 %.
          
          (c) Ceny
          
          (i) Cenovύ vύvoj
          
          (85) Prωmμrnα cena dovozu dotθenιho vύrobku pochαzejνcνho z Indie se mezi 1999 a PO zvύΉila o 2 % v roce 2000, o dalΉνch 8 % v roce 2001 a potι klesla o 9 % v roce 2002; na tιto ϊrovni zωstala bμhem PO. Prωmμrnα dovoznν cena dotθenιho vύrobku pochαzejνcνho z Indie byla v PO o 1 % vyΉΉν neΎ v roce 1999.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (ii) Cenovι podbνzenν
          
          (86) U srovnatelnύch druhω dotθenιho vύrobku bylo provedeno porovnαnν prωmμrnι prodejnν ceny ve Spoleθenstvν mezi vyvαΎejνcνmi vύrobci a vύrobnνm odvμtvνm Spoleθenstvν. Byly porovnαvαny ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν zαkaznνkωm, kteψν nejsou spψνznμnν, v paritμ  «ze zαvodu»  (ex-works) bez jakύchkoli slev a danν a ceny vyvαΎejνcνch vύrobcω z Indie v paritμ CIF hranice Spoleθenstvν, ψαdnμ oθiΉtμnι s ohledem na nαklady vynaloΎenι po dovozu. Porovnαnνm bylo zjiΉtμno, Ύe bμhem PO dochαzelo u dotθenιho vύrobku, pochαzejνcνho z Indie, k cenovιmu podbνzenν cen vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν o 6,5 % aΎ 12,2 %.
          
          (87) Je tψeba uvιst, Ύe toto rozpμtν cenovιho podbνzenν plnμ neodrαΎν dopady subvencovanύch dovozω na ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν, protoΎe byl zjiΉtμn jak cenovύ pokles tak sniΎovαnν cen, coΎ prokazuje relativnμ nνzkα ziskovost dosahovanα vύrobnνm odvμtvνm Spoleθenstvν bμhem PO, zatνmco pψi neexistenci subvencovαnν by se dala oθekαvat pψimμψenμ vyΉΉν ziskovost.
          
           4. STAV VέROBNΝHO ODVΜTVΝ SPOLEΘENSTVΝ
          
          (88) Podle θl. 8 odst. 5 zαkladnνho naψνzenν Komise posoudila vΉechny pψνsluΉnι ekonomickι prvky a indexy, jeΎ majν dopad na stav vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          (a) PψedbμΎnι poznαmky
          
          (89) Aby bylo moΎno pψimμψenμ posoudit nμkterι ukazatele ϊjmy, bylo nutnι vhodnύm zpωsobem konsolidovat nμkterι ϊdaje tύkajνcν se spoleθnosti UCAR s ϊdaji jejνch vύrobnνch poboθek ve Spoleθenstvν (viz bod odωvodnμnν (76) vύΉe).
          
          (90) Komise vμnovala zvlαΉtnν pozornost vΉem moΎnύm dopadωm ukazatelω ϊjmy, vyplύvajνcνm z jednαnν potlaθujνcνho hospodαψskou soutμΎ dvou stμΎujνcνch si vύrobcω ze Spoleθenstvν v minulosti. Komise se konkrιtnμ ujistila, Ύe vύchozν bod pro posouzenν ϊjmy (1999) byl prostύ jakύchkoli postupω potlaθujνcνch hospodαψskou soutμΎ (viz nνΎe uvedenι body odωvodnμnν (120), (121), (125)). Dαle Komise pψi stanovenν nαkladω a ziskovosti vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν vύslovnμ poΎadovala a ovμψovala, zda pψνmι nαklady na platby a jakιkoli nepψνmι nαklady (vθetnμ finanθnνch nαkladω) na nμ, spojenι se sankcemi uloΎenύmi orgαny pro ochranu hospodαψskι soutμΎe, byly ψαdnμ vylouθeny, tak aby zνskanύ pohled na ziskovost byl prostύ jakύchkoli takovύch mimoψαdnύch vύdajω.
          
          (b) Vύroba
          
          (91) Produkce vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν se zvύΉila o 14 % v roce 2000, poklesla o 16 % v roce 2001, o dalΉν 4 % v roce 2002 a bμhem PO se zvύΉila o 5 %. Vysokύ nαrωst zjiΉtμnύ v roce 2000 byl dωsledkem pψνznivιho hospodαψskιho ovzduΉν, kterι se v danιm roce rovnμΎ odrazilo v rostoucνm vyuΎitνm kapacit.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (c) Kapacita a procento vyuΎitν kapacity
          
          (92) Vύrobnν kapacita se v roce 2000 snνΎila o cca 2 % a v roce 2001 zωstala na tιto ϊrovni. V roce 2002 a bμhem PO vύrobnν kapacita dαle klesla o 5, resp. 2 %. Bμhem PO byla vύrobnν kapacita o 9 % niΎΉν neΎ v roce 1999, pψedevΉνm v dωsledku zakonzervovαnν zαvodu vύrobce ve Spoleθenstvν, ke kterιmu doΉlo bμhem PO.
          
          (93) VyuΎitν kapacity zaθalo na 70 % v roce 1999 a v dωsledku silnι poptαvky, pψedevΉνm ocelαψskιho prωmyslu vyuΎνvajνcνho elektψinu, se zvύΉilo na 81 % v roce 2000. V letech 2001 a 2002 pokleslo zpμt na 70 % a bμhem PO se zvύΉilo na 76 %.
          
          (94) ©etψenνm bylo zjiΉtμno, Ύe pψνθin potνΎν uvedenιho zakonzervovanιho zαvodu je nμkolik, z nichΎ nejvύznamnμjΉν jsou: i) vysokι vύrobnν nαklady spojenι s cenou elektψiny v danιm konkrιtnνm stαtu a ii) konkurence subvencovanύch dovozω pochαzejνcνch z Indie. Vzhledem k potνΎνm pψi vzαjemnιm oddμlenν obou dvou pψνθin Komise zjiΉ»ovala, jakύ by byl bύval vύvoj kapacity a jejνho vyuΎitν v roce 2002 a bμhem PO, kdyby tento vύrobnν zαvod nebyl bύval zakonzervovαn. V tιto simulaci byl objem vύroby ponechαn na stejnι ϊrovni, protoΎe ostatnν vύrobnν zαvody tohoto vύrobce ze Spoleθenstvν zvύΉily svωj vύkon, aby mezeru zaplnily. Jak je patrnι z nνΎe uvedenι tabulky, kdyby tento vύrobnν zαvod nebyl bύval zakonzervovαn, byla by bύvala kapacita i jejν vyuΎitν za vύrobnν odvμtvν spoleθenstvν jako celek dosαhla bμhem PO ϊroveς velmi podobnou stavu z roku 1999.
          
          >TABELPOSITION>
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (d) Skladovι zαsoby
          
          (95) Skladovι zαsoby hotovύch vύrobku pψedstavovaly bμhem PO cca 3 % celkovιho objemu produkce vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν. Koneθnα ϊroveς zαsob vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν se bμhem posuzovanιho obdobν obecnμ zvύΉila a bμhem PO byla pμtkrαt vyΉΉν neΎ v roce 1999. ©etψenνm se vΉak zjistilo, Ύe vύvoj skladovύch zαsob nenν povaΎovαn za pψνliΉ vύznamnι hledisko hospodαψskι situace vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν, protoΎe vύrobci ve Spoleθenstvν obvykle vyrαbμjν na objednαvku a proto vμtΉinou skladujν pouze zboΎν, kterι θekα na odeslαnν zαkaznνkωm.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (e) Objem prodeje
          
          (96) Prodeje vlastnν vύroby vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν zαkaznνkωm, kteψν nejsou spψνznμnν, mezi rokem 1999 a PO klesly o 1 %. Konkrιtnμ se vύraznμ zvύΉily o 16 % v roce 2000, poklesly o 17 % v roce 2001 a o dalΉνch 5 % v roce 2002 pψed nαrωstem o 5 % bμhem PO. Vύvoj prodeje je ϊzce spojen s hospodαψskύm vύvojem ocelαψskιho prωmyslu vyuΎνvajνcνho elektψinu, kde po konjunkturnνm vzestupu, pozorovanιm v roce 2000 doΉlo v letech 2001 a 2002 k poklesu.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (f) Podνl na trhu
          
          (97) Po nνzkιm poθαteθnνm jednoprocentnνm rωstu v roce 2000 se podνl vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν na trhu aΎ do roku 2002 vύraznμ sniΎoval. Vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν ztratilo v roce 2001 6,5 % podνlu na trhu a dalΉν 2,8 % v roce 2002 a bμhem PO doΉlo k zotavenν o 1,9 %. Ve srovnαnν s rokem 1999 byl podνl vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν na trhu bμhem PO niΎΉν o 6,3 %, resp. o 9 %, posuzovαno indexy.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (g) Rωst
          
          (98) Mezi rokem 1999 a PO se objem prodeje vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν na trzνch Spoleθenstvν snνΎil o 1 %, zatνmco spotψeba ve Spoleθenstvν vzrostla o 9 %. Jak je vidμt vύΉe, vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν ztratilo v PO 6,3 % podνlu na trhu a subvencovanι dovozy ve stejnιm obdobν zνskaly 3,4 % tohoto podνlu.
          
          (h) Zamμstnanost
          
          (99) Ϊroveς zamμstnanosti vύrobnνho odvμtvν spoleθenstvν se mezi rokem 1999 PO snνΎila o cca 17 %. V roce 2000 klesl poθet pracovnνkω o 1 % a v roce 2001 o 5 %. V roce 2002 a v PO doΉlo k poklesu o 9 %, resp. 3 %, pψedevΉνm v dωsledku zakonzervovαnν vύrobnνho zαvodu jednoho z vύrobcω ve Spoleθenstvν a pψemνstμnν θαsti pracovnνkω do ziskovμjΉνch oblastν podnikαnν.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (i) Produktivita
          
          (100) Produktivita pracovnν sνly ve vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν, mμψenα jako roθnν vύkon na zamμstnanou osobu, nejprve vύraznμ vzrostla o 15 % v letech 1999 do 2000, klesla o 12 procentnνch bodω v roce 2001, znovu vzrostla o 5 procentnνch bodω v roce 2002 a o dalΉνch 11 procentnνch bodω bμhem PO. Na konci uvaΎovanιho obdobν byla produktivita o 19 % vyΉΉν neΎ na zaθαtku tohoto obdobν, coΎ odrαΎν racionalizaθnν ϊsilν, kterι bylo ve vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν vynaloΎeno s cνlem zachovat jeho konkurenceschopnost. Pro srovnαnν byl rωst prωmμrnι produktivity prαce v hospodαψstvν Spoleθenstvν jako celku (ve vΉech hospodαψskύch odvμtvνch) pouhύch 1,5 % za rok bμhem tιhoΎ obdobν.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (j) Mzdy
          
          (101) Mezi rokem 1999 a PO prωmμrnα mzda na zamμstnance vzrostla o 13 %. Toto θνslo se nachαzν mνrnμ pod tempem rωstu nαhrad zamμstnancωm (14 %) zaznamenanύm bμhem tιhoΎ obdobν v hospodαψstvν Spoleθenstvν jako celku (ve vΉech odvμtvνch)
          
          >TABELPOSITION>
          
          
           (k) Prodejnν ceny
          
          (102) Jednotkovι prodejnν ceny vlastnν vύroby vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν pro individuαlnν zαkaznνky ve Spoleθenstvν klesly o 6 % mezi lety 1999 a 2000, vzrostly o 9 procentnνch bodω v roce 2001, poklesly o 12 procentnνch bodω v roce 2002 a pψiblνΎily se hranici 1 procentnνho bodu v PO. Celkovμ mezi rokem 1999 a PO dosαhl pokles jednotkovύch prodejnνch cen 8 %. Tento pomμrnμ nerovnomμrnύ vύvoj je vysvμtlen tμmito skuteθnostmi.
          
          (103) Ceny jsou dαny dvμma hlavnνmi faktory: vύrobnνmi nαklady a stavem nabνdky a poptαvky na trhu. Zatνmco jednotkovι prodejnν ceny klesly o 8 % mezi rokem 1999 a PO, jednotkovι vύrobnν nαklady vzrostly o 2 %. Tento pomμrnμ pomalύ vύvoj nαkladω skrύvα skokovύ nαrωst o 10 procentnνch bodω zaznamenanύ v roce 2001 zpωsobenύ opoΎdμnou reakcν na zvύΉenν cen surovin v roce 2000. Dvμ hlavnν suroviny pouΎνvanι pψi vύrobμ sad uhlνkovύch elektrod, konkrιtnμ ropnύ koks a smola, pψedstavujν asi 34 % celkovύch vύrobnνch nαkladω. Energie, jejνΎ cena takι ϊzce souvisν s kolνsαnνm cen ropy, pψedstavuje dalΉνch 13 % celkovύch vύrobnνch nαkladω. Celkovμ tyto tψi zαkladnν nαkladovι poloΎky, jejichΎ cena je pψνmo ovlivnμna zmμnami ceny ropy, θinν tιmμψ 50 % celkovύch vύrobnνch nαkladω obdobnιho vύrobku. Vzhledem k tomu, Ύe se ceny prωmyslovι produkce Spoleθenstvν z dωvodu tlaku na ceny, jenΎ souvisν s dovozy subvencovanύch vύrobkω, nemohou pψizpωsobit zvύΉenν vύrobnνch nαkladω, zaznamenalo prωmyslovι odvμtvν Spoleθenstvν pokles ziskovosti.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (l) Faktory ovlivςujνcν ceny Spoleθenstvν
          
          (104) ©etψenνm se ukαzalo, Ύe dovozy subvencovanύch vύrobkω byly bμhem PO o 6 aΎ 12 % niΎΉν neΎ snνΎenι prωmμrnι prodejnν ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν (viz vύΉe uvedenύ 86. bod odωvodnμnν). Pψi posuzovαnν jednotlivύch druhω se vΉak zjistilo, Ύe v nμkterύch pψνpadech byly ceny nabνzenι dotθenύm vyvαΎejνcνm vύrobcem vύraznμ niΎΉν neΎ vύΉe uvedenι prωmμrnι podbνzenν cen vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν. Spojenν tohoto podbνzenν, zjiΉtμnιho podle podrobnμjΉνho θlenμnν jednotlivύch druhω vύrobkω, s rostoucνm podνlem subvencovanύch dovozω na trhu ovlivnilo samozψejmμ tuzemskι ceny ve vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          (m) Ziskovost a nαvratnost investic
          
          (105) Bμhem uvaΎovanιho obdobν ziskovost prodejω vlastnν produkce individuαlnνm odbμratelωm ve Spoleθenstvν ve vztahu k nαvratnosti θistύch prodejω pψed zdanμnνm klesla o 50 % v roce 2000, o dalΉν 3 procentnν body v roce 2001, o dalΉνch 18 procentnνch bodω v roce 2002, a nakonec vzrostla o 4 procentnν body bμhem PO. Mezi rokem 1999 a PO pokles ziskovosti θinil 66 %, tj. od rozpμtν mezi 12 aΎ 15 % v roce 1999 k rozpμtν mezi 3 aΎ 6 % v PO.
          
          (106) Nαvratnost investic vyjαdψenα jako procentuαlnν zisk ze θistι zωstatkovι hodnoty investic, do velkι mνry nαsledovala vύΉe uvedenύ vύvoj ziskovosti v celιm uvaΎovanιm obdobν. Poklesla o 34 % v roce 2000, o 23 procentnνch bodω v roce 2001, o 26 procentnνch bodω v roce 2002 a o dalΉνch 8 procentnνch bodω v PO. V porovnαnν se stavem v roce 1999 nαvratnost investic poklesla v PO pψibliΎnμ o 90 %, tj. od rozmezν 45 aΎ 55 % v roce 1999 do rozmezν 3 aΎ 10 % v PO.
          
           (107) Komise vyθlenila dopad vύΉe uvedenιho zakonzervovαnν (viz vύΉe uvedenύ 94. bod odωvodnμnν) v celkovι ziskovosti vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν bμhem PO. Bylo zjiΉtμno, Ύe ziskovost vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν by mohla bύt vyΉΉν o 0,8 procentnνho bodu v roce 2002 a o 0,5 procentnνho bodu v PO, coΎ by jejν vύvoj od roku 1999 vύraznμ nezmμnilo.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (n) PenμΎnν tok a schopnost zνskat kapitαl
          
          (108) Θistύ penμΎnν tok z provoznν θinnosti poklesl v roce 2000 o 40 %, stoupl o 24 procentnνch bodω v roce 2001, znovu klesl o 12 procentnνch bodω v roce 2002 a klesl o dalΉνch 7 procentnνch bodω v PO. PenμΎnν tok byl v PO o 35 % niΎΉν neΎ na zaθαtku uvaΎovanιho obdobν.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          (109) Oba vύrobci ze Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, dostali pokutu od rωznύch vnitrostαtnνch a regionαlnνch orgαnω pro hospodαψskou soutμΎ ve svμtμ za urθovαnν cen a rozdμlovαnν trhω v devadesαtύch letech. Kromμ tμchto pokut vznikly obou vύrobcωm ze Spoleθenstvν, kteψν podali pokutu, dalΉν nαklady spojenι jednak s vypoψαdαnνm soudnνch ψνzenν ve vμci skupinovι Ύaloby s odbμrateli a akcionαψi ze Spojenύch stαtω a Kanady a jednak s financovαnνm tμchto mimoψαdnύch vύdajω. Nαsledkem toho se zadluΎenost obou skupin vύraznμ zvύΉila a hodnocenν jejich ϊvμruschopnosti i schopnost zνskat kapitαl se zhorΉily. Praktickύm vύsledkem tιto situace je, Ύe nenν moΎnι provιst jasnι hodnocenν schopnosti zνskat kapitαl, kterα mωΎe bύt omezena na odvμtvν vyrαbμjνcν a prodαvajνcν obdobnύ produkt, oddμlenμ od protikartelovιho pozadν. ShromαΎdμnι dωkazy o ziskovosti, nαvratnosti investic a penμΎnνm toku uvedenι vύΉe i nνΎe uvedenι o investicνch, kterι se tύkajν vύhradnμ oblasti obdobnιho vύrobku a v jejichΎ pψνpadμ jakιkoli dopady tohoto jednαnν potlaθujνcνho hospodαψskou soutμΎ byly peθlivμ odstranμny, vΉak mohou bύt samozψejmμ nahlνΎeny jako θinitel, kterύ vedle vύΉe uvedenιho zhorΉuje napjatou finanθnν situaci.
          
          (o) Investice
          
          (110) Roθnν objem investic vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν v pψνpadμ dotθenιho vύrobku poklesl mezi rokem 1999 a PO asi o 50 %. Pψesnμji poklesl o 27 % v roce 2000, zvύΉil se o 4 procentnν body v roce 2001, znovu poklesl o 18 procentnνch bodω v roce 2002 a v PO se snνΎil o dalΉνch 8 procentnνch bodω.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
           (p) Velikost vyrovnαvacνho rozpμtν
          
          (111) Pokud jde o vliv velikosti souθasnιho subvenθnνho rozpμtν, kterύ je dαn objemem a cenami dovozω z dotθenι zemμ, na vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν, nelze tento vliv povaΎovat za zanedbatelnύ.
          
          (q) Pψekonαnν ϊθinkω dψνvμjΉνho subvencovαnν nebo dumpingu
          
          (112) Vzhledem k tomu, Ύe neexistujν Ύαdnι ϊdaje o tom, Ύe by jiΎ pψed stavem, kterύ je zkoumαn v souθasnιm ψνzenν, dochαzelo k subvencovαnν nebo dumpingu, je tato otαzka povaΎovαna za bezpψedmμtnou.
          
          5. ZΑVΜRY K ΪJMΜ
          
          (113) Mezi rokem 1999 a PO se objem subvencovanύch dovozω dotθenιho vύrobku pochαzejνcνho z Indie vύraznμ zvύΉil o 76 % a jeho podνl na trhu Spoleθenstvν vzrostl o 3,4 procentnνch bodω. Prωmμrnι ceny subvencovanύch dovozω z Indie byly bμhem uvaΎovanιho obdobν trvale niΎΉν neΎ ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν. Kromμ toho se bμhem PO ceny dovozω z dotθenι zemμ podbνzely cenαm vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν. Na zαkladμ vαΎenιho prωmμru θinilo cenovι podbνzenν v PO v prωmμru asi 6 aΎ 12 % a v pψνpadμ vύpoθtu na zαkladμ druhu vύrobku bylo v nμkterύch pψνpadech vύraznμ vyΉΉν.
          
          (114) Bylo zjiΉtμno, Ύe se stav vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν bμhem uvaΎovanιho obdobν zhorΉil. Mezi rokem 1999 a PO se vΉechny ukazatele ϊjmy pohybovaly v zαpornύch θνslech: objem vύroby klesl o 1 %, vύrobnν kapacita poklesla o 9 %, objem prodejω ve Spoleθenstvν klesl o 1 % a vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν ztratilo 6,3 procentnνch bodω podνlu na trhu. Jednotkovα prodejnν cena klesla o 8 % zatνmco jednotkovι vύrobnν nαklady se zvύΉily o 2 %, ziskovost klesla o 66 %, nαvratnost investic a penμΎnν tok z provoznνch θinnostν se vyvνjely stejnμ nepψνznivμ. Zamμstnanost se snνΎila o 17 %, investice klesly o 50 %.
          
          (115) U nμkterύch ukazatelω lze pozorovat zψetelnύ pψνznivύ vύvoj: bμhem uvaΎovanιho obdobν se zvύΉily mzdy o 13 %, coΎ lze povaΎovat za bμΎnι tempo rωstu, produktivita vzrostla o 19 %. Spolu s vύΉe uvedenύm snνΎenνm zamμstnanosti, dokazuje poslednμ uvedenύ ukazatel ϊsilν vynaloΎenι vύrobnνm odvμtvνm Spoleθenstvν na udrΎenν konkurenceschopnosti i pψes konkurenci v podobμ dovozω subvencovanύch vύrobkω z Indie.
          
          (116) S ohledem na vύΉe uvedenι se dospμlo k prozatνmnνmu zαvμru, Ύe vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν utrpμlo podstatnou ϊjmu ve smyslu θl. 8 odst. 5 zαkladnνho naψνzenν.
          
          F. PΨΝΘINNΙ SOUVISLOSTI
          
          1. ΪVOD
          
          (117) V souladu s θl. 8 odst. 6 a 7 zαkladnνho naψνzenν zkoumala Komise, zda dovozy subvencovanύch vύrobkω zpωsobily ϊjmu vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν do tι mνry, Ύe ji lze oznaθit za podstatnou. RovnμΎ byly zkoumαny jinι znαmι θinitele neΎ dovoz subvencovanύch vύrobkω, kterι mohly ve stejnou dobu pωsobit ϊjmu vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν, aby bylo zajiΉtμno, Ύe moΎnα ϊjma zpωsobenα tμmito jinύmi θiniteli nenν pψiθνtαna dovozu subvencovanύch vύrobkω.
          
          2. VLIV DOVOZU SUBVENCOVANέCH VέROBKΩ
          
          (118) K vύraznιmu zvύΉenν objemu dovozω subvencovanύch vύrobkω o 76 % od roku 1999 do PO a tomu odpovνdajνcνmu navύΉenν podνlu na trhu Spoleθenstvν, tj. asi o 3,5 procentnνho bodu, jakoΎ i zjiΉtμnιmu cenovιmu podbνzenν (v prωmμru asi 6 aΎ 12 % v PO) doΉlo ve stejnou dobu jako ke zhorΉenν ekonomickι situace vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν. Bμhem tιhoΎ obdobν doΉlo ve vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν ke snνΎenν objemu prodejω (- 1 %), trΎnνho podνlu (-6,3 procentnνch bodω) a ziskovosti (- 8,7 procentnνch bodω). Tento vύvoj je tψeba nahlνΎet v kontextu rostoucνho trhu Spoleθenstvν v letech 1999-PO. Navνc byly ceny subvencovanύch vύrobkω bμhem celιho uvaΎovanιho obdobν niΎΉν neΎ ceny prωmyslovιho odvμtvν Spoleθenstvν a tlaθily tak na ceny Spoleθenstvν. Vύslednύ pαd cen ve vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν (o 8 %), kterύ nastal ve chvνli, kdy se zvύΉily vύrobnν nαklady tιmμψ o 2 %, zpωsobil pokles ziskovosti. Proto se prozatνmnμ uznαvα, Ύe dovozy subvencovanύch vύrobkω mμly zαvaΎnύ nepψνznivύ dopad na stav vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν.
          
           3. VLIVY OSTATNΝCH ΘINITELΩ
          
          (a) Pokles poptαvky spojenύ se zpomalenνm na trhu s ocelν
          
          (119) Dvμ zϊθastnμnι strany tvrdily, Ύe jakαkoli ϊjma zpωsobenα vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν souvisela s poklesem, kterύ v roce 2001 a na zaθαtku 2002 zaznamenaly pψednν odbμratelι obdobnιho vύrobku, zejmιna ocelαψskύ prωmysl.
          
          (120) Bylo uznαno, Ύe v letech 2001-2002 doΉlo k poklesu v ocelαψskιm prωmyslu, coΎ potvrzuje i vύvoj spotψeby dotθenιho vύrobku a obdobnιho vύrobku, kterα dosαhla vrcholu v roce 2000 a nαslednμ poklesla v letech 2001 i 2002. Ziskovost vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν se skuteθnμ v letech 2000 aΎ 2002 vytrvale sniΎovala. Tohoto dωvodu se vΉak rozhodnμ nelze dovolαvat v pψνpadμ roku 2000, bμhem nμhoΎ vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν nemohlo tμΎit z rozmachu na trhu s ocelν, coΎ dokazuje velkύ propad prodejnνch cen a ziskovosti v uvedenιm roce. Naproti tomu objem dovαΎenύch vύrobkω z Indie tιhoΎ roku prudce vzrostl o 45 % a jejich podνl na trhu se zvύΉil o 1,5 procentnνch bodω. RovnμΎ je tψeba poznamenat, Ύe ϊroveς spotψeby byla od roku 2000 do PO vύraznμ vyΉΉν neΎ v roce 1999. Pokles v ocelαψskιm prωmyslu se proto neprojevil celkovύm poklesem poptαvky po dotθenιm vύrobku a obdobnιm vύrobku, i kdyΎ je jasnι, Ύe nebylo bμhem nαsledujνcνch let dosaΎeno rekordnν ϊrovnμ z roku 2000. Byl tedy prozatνmnμ uθinμn zαvμr, Ύe pokles poptαvky spojenύ se zpomalenνm rωstu na trhu s ocelν nenν uspokojivύm vysvμtlenνm ϊjmy zpωsobenι vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν, nύbrΎ pψispμl k ϊjmμ zpωsobenι vύrobnνmu odvμtvν pouze malou mμrou, pokud vωbec. Jeho vliv proto nemωΎe vyvrαtit prozatνmnν zjiΉtμnν, Ύe skuteθnμ existuje pψνθinnύ vztah mezi dovozy subvencovanύch vύrobkω pochαzejνcνch z dotθenι zemμ a podstatnou ϊjmou zpωsobenou vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          (b) Nαvrat k bμΎnύm podmνnkαm hospodαψskι soutμΎe po zαkazu kartelu
          
          (121) Nμkolik zϊθastnμnύch stran tvrdilo, Ύe jakαkoli ϊjma zpωsobenα vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν byla pouze dαna nαvratem k bμΎnύm podmνnkαch hospodαψskι soutμΎe na trhu Spoleθenstvν se sadami uhlνkovύch elektrod. Uvedenι strany pψipisovaly konkrιtnμ pokles cen a ziskovosti vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν od roku 1999 skuteθnosti, Ύe vύchozν ϊroveς byla z dωvodu existence kartelu nastavena umμle vysoko.
          
          (122) V rozhodnutν 2002/271/ES ze dne  18. θervence 2001 (5) Komise zjistila, Ύe dva vύrobci Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, pouΎνvali v obdobν od kvμtna 1992 a do bψezna 1998 spoleθnμ s dalΉνmi vύrobci kartelovι postupy. Posuzovanι obdobν pro stαvajνcν antisubvenθnν ψνzenν zahrnuje obdobν od  1. dubna 2002  do  31. bψezna 2003 , zatνmco obdobν, ve kterιm byly zkoumαny trendy umoΎςujνcν zhodnocenν ϊjmy zahrnuje obdobν od  1. ledna 1999  do konce PO. PO i uvaΎovanι obdobν jsou tedy dostateθnμ θasovμ vzdαlenι od obdobν pωsobenν kartelu. ©etψenν ukαzalo, Ύe aθkoli existujν rωznι druhy dohod a smluv, nejvμtΉν objem obchodω se odehrαvα v podmνnkαch roθnν smlouvy zaruθujνcν urθitou cenu pro urθitύ poθet dodαvek bμhem roku. K vyjednαvαnν roθnνch smluv obvykle dochαzν v ψνjnu aΎ v listopadu roku, kterύ pψedchαzν roku, ve kterιm smlouva vstoupν v platnost. ©etψenν ukαzalo, Ύe v obdobν od roku 1998 do roku 1999 roθnν smlouvy pokrύvaly 40 % obchodω, pωlroθnν smlouvy pokrύvaly asi 35 % a θtvrtletnν smlouvy nebo jednotlivι objednαvky pokrύvaly asi 25 %. Dlouhodobι smlouvy (napψ. tψνletι smlouvy) se zaθaly prosazovat pomμrnμ nedαvno a v letech 1997 aΎ 1998 pψedstavovaly zanedbatelnι mnoΎstvν, ba tιmμψ neexistovaly, coΎ by bylo logickι na trhu, kterύ se vyznaθuje vysokύmi cenami. Ze Ήetψenν tedy vyplύvα, Ύe prakticky vΉechny obchody skuteθnμ fakturovanι a zaplacenι v roce 1999 a odpovνdajνcν ceny zkoumanι ve vύΉe uvedenιm 102. a 103. bodμ odωvodnμnν vzeΉly z dohod mezi prodαvajνcνmi a kupujνcνmi, kterι byly uzavψeny aΎ po obdobν, ve kterιm bylo zjiΉtμno urθovαnν cen a rozdμlovαnν trhω.
          
           (123) Jako faktor podporujνcν vύΉe uvedenι tvrzenν, upozornily tytιΎ zϊθastnμnι strany Komisi na vύvoj cen elektrod o velkιm prωmμru (tj. o prωmμru nad 700 mm), jeΎ pψedstavujν θαst trhu, na kterύ ϊdajnμ indiθtν vύrobci nedovαΎejν. ©etψenν ukαzalo, Ύe aθkoli dva indiθtν vyvαΎejνcν vύrobci nevyvαΎeli tento sortiment vύrobkω do Spoleθenstvν bμhem PO, budovali technickou kapacitu k jejich vύrobμ. ©etψenνm se dαle zjistilo, Ύe ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν pro tuto Ήkαlu vύrobkω se mezi rokem 1999 a PO snνΎily v porovnαnν vνce neΎ prωmμrnι ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν obdobnιho vύrobku jako celku. Tento sortiment vύrobkω pψedstavuje omezenou θαst, asi 8 %, objemu celkovύch prodejω vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν na trhu Spoleθenstvν s obdobnύm vύrobkem. Tato konkrιtnν θαst trhu se vyznaθuje dvμma dalΉνmi rysy. Za prvι, je to pomμrnμ novύ a expandujνcν trh, coΎ konkurence na tomto trhu byla mezi rokem 1999 a PO stαle intenzivnμjΉν. Za druhι se vyznaθuje existencν malιho poθtu velkoodbμratelω, kteψν rovnμΎ nakupujν elektrody o menΉνm prωmμru. Proto tito vμtΉν zαkaznνci pouΎνvajν svoji velkou kupnν sνlu, aby zνskaly vμtΉν slevy neΎ mohou zνskat >ISO_8>8222>ISO_2>bμΎnν>ISO_8>8220>ISO_2> zαkaznνci. Vύvoj cen v tιto urθitι θαsti trhu je proto zkreslenύ rostoucν pψevahou vύΉe uvedenύch velkoodbμratelω. Koneθnμ, aθkoli indiθtν vύrobci ψαdnμ nevyvαΎeli tuto kategorii vύrobkω bμhem PO, Ήetψenν ukαzalo, Ύe θinili cenovι nabνdky na tyto vύrobky a Ύe odbμratelι ze Spoleθenstvν tyto nabνdky pouΎνvali jako dalΉν nαtlakovύ prostψedek pψi jednαnν o slevαch s vύrobnνm odvμtvνm Spoleθenstvν.
          
          (124) Komise se obrαtila na vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν, aby zνskala dlouhodobι cenovι ψady (od poloviny 80. let) tύkajνcν se reprezentativnνch prodejω obdobnιho vύrobku na trhu Spoleθenstvν. Tyto ψady ukazujν, Ύe ceny bμhem 90. let postupnμ rostly a dosαhly vrcholu v roce 1998. Mezi rokem 1998 a 1999 ceny prudce klesly o 14 %, coΎ zcela jasnμ odrαΎν konec obdobν, ve kterιm dochαzelo k rozdμlovαnν trhu a urθovαnν cen.
          
          (125) Kromμ toho, tvrzenν o nαvratu k bμΎnύm podmνnkαm hospodαψskι soutμΎe po zαkazu kartelu nevysvμtluje ztrαtu trΎnνho podνlu, jeΎ utrpμlo vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν od roku 1999 do PO a jeΎ je v pψνmιm protikladu k zisku trΎnνho podνlu zaznamenanιm v pψνpadμ dovozω subvencovanύch vύrobkω. Z vύΉe uvedenιho vyplύvα, Ύe nαvrat k bμΎnύm podmνnkαm hospodαψskι soutμΎe po zαkazu kartelu vysvμtluje pouze θαst ϊjmy zpωsobenι vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν a Ύe tento vliv nemωΎe proto vyvrαtit prozatνmnν zjiΉtμnν, Ύe skuteθnμ existuje pψνθinnύ vztah mezi dovozy subvencovanύch vύrobkω z dotθenι zemμ a podstatnou ϊjmou zpωsobenou vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          c) Vύkonnost ostatnνch vύrobcω ve Spoleθenstvν
          
          (126) αdnύ jinύ vύrobce Spoleθenstvν, kterύ nepψνsluΉν k vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν, nespolupracoval pψi Ήetψenν. Je vΉak tψeba poznamenat, Ύe jeden ze dvou ostatnνch znαmύch producentω Spoleθenstvν byl v platebnν neschopnosti a od listopadu 2002 pψestal vyrαbμt (viz vύΉe uvedenύ 77. bod odωvodnμnν). Na zαkladμ dostupnύch dωkazω se objem prodejω dvou ostatnνch vύrobcω v ES zvύΉil z asi 15000tun v roce 1999 na 21000tun v roce 2002, a potι klesl na asi 19000tun bμhem PO. Jejich podνl na trhu se zvύΉil z 12,5 % v roce 1999 na 16,6 % v roce 2002 a potι se snνΎil na 14,4 % bμhem PO. Pokud by Ήetψenν pokrύvalo celύ rok 2003, pak by trΎnν podνl jedinιho zbύvajνcνho vύrobce θinil 9,7 %. PψestoΎe je pravda, Ύe dva ostatnν vύrobci Spoleθenstvν zνskali 1,9 procentnνch bodω trΎnνho podνlu mezi rokem 1999 a PO, pak skuteθnost, Ύe se jeden z nich ocitl v platebnν neschopnosti, svμdθν o nepψνznivιm stavu, coΎ platν pro celι vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν. Prozatνmnμ se proto doΉlo k zαvμru, Ύe vύkonnost ostatnνch vύrobcω Spoleθenstvν pψispμla k ϊjmμ zpωsobenι vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν pouze malou mμrou, pokud vωbec, a jejν vliv nemωΎe vyvrαtit prozatνmnν zjiΉtμnν, Ύe skuteθnμ existuje pψνθinnύ vztah mezi dovozy subvencovanύch vύrobkω pochαzejνcνch z dotθenι zemμ a podstatnou ϊjmou zpωsobenou vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν.
          
           (d) Dovozy z ostatnνch zemν
          
          (127) Podle dostupnύch ϊdajω se objem celkovύch dovozω obdobnιho produktu pochαzejνcνho ze tψetνch zemνch kromμ Indie zvύΉil o 20 % z pψibliΎnμ 13000tun v roce 1999 na 15000tun v PO a jejich podνl na trhu se zvύΉil z 10,7 % v roce 1999 na 11,8 % v PO. VαΎenύ prωmμr cen CIF tμchto dovozω klesl o 8 % mezi rokem 1999 a PO, z pψibliΎnμ 2400EUR/t v roce 1999 na 2200EUR/t v PO. Je tψeba poznamenat, Ύe ceny vύrobkω dovezenύch ze tψetνch zemν kromμ Indie byly bμhem uvaΎovanιho obdobν podstatnμ vyΉΉν neΎ ceny dovozω z dotθenι zemμ.
          
          (128) Dαle bylo zjiΉtμno, Ύe kromμ Indie zνskaly trΎnν podνl vyΉΉν neΎ 1 % bμhem PO pouze dovozy ze tψech zemν, tj. Japonska, Polska a USA. Ukαzalo se, Ύe i) trΎnν podνl Japonska vzrostl z 2,1 % v roce 1999 na 2,6 % v PO, ii) trΎnν podνl Polska se zvύΉil z 3,3 % v roce 1999 na 4,4 % v PO a iii) trΎnν podνl USA klesl z 5,3 % v roce 1999 na 4,7 % v PO. Porovnajν-li se ceny CIF dovozω pωvodem z tμchto tψν zemν, ceny dovozω z Japonska a USA se zdajν bύt niΎΉν neΎ ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν, zatνmco ceny dovozω pωvodem z Polska jsou vyΉΉν. Kromμ toho jsou ceny CIF dovozω z tμchto tψν zemν stαle vyΉΉν neΎ ceny z dotθenι zemμ. Navνc nic nenasvμdθuje tomu, Ύe by byly tyto vύrobky dovαΎeny za subvencovanι ceny.
          
          (129) ©etψenν dokαzalo, Ύe dva zαvody vyrαbμjνcν obdobnύ produkt v Polsku a vyvαΎejνcν jej do Spoleθenstvν jsou dceψinnύmi spoleθnostmi jednoho vύrobce Spoleθenstvν, kterύ podal stνΎnost. Proto byly vΉechny vύΉe uvedenι objemy dovozω z Polska bμhem PO pψiθteny uvedenιmu vύrobci ze Spoleθenstvν. ©etψenν rovnμΎ dokαzalo, Ύe pψibliΎnμ 40 % objemu obdobnιho vύrobku dovezenιho z USA bylo ve skuteθnosti dovezeno ke koneθnιmu prodeji ve Spoleθenstvν druhύm vύrobcem ze Spoleθenstvν, kterύ podal stνΎnost. Nic nenasvμdθuje tomu, Ύe by odpovνdajνcν opμtovnι prodeje zpωsobily ϊjmu ostatnνm vύrobcωm Spoleθenstvν nebo Ύe by tyto dovozy byly uskuteθnμny k ϊjmμ vlastnν vύroby ve Spoleθenstvν.
          
          (130) Dva vύrobci Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, vlastnν dalΉν zαvody vyrαbμjνcν obdobnύ produkt ve tψetνch zemνch, ale Ήetψenν dokαzalo, Ύe objemy dovαΎenιho vύrobku byly jak samostatnμ, tak dohromady zanedbatelnι, tj. mιnμ neΎ 1 % spotψeby Spoleθenstvν. Dva vύrobci Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, jsou velkι spoleθnosti, kterι pωsobν na celosvμtovι ϊrovni. Jejich pole pωsobnosti se neomezuje pouze na Spoleθenstvν. Tyto spoleθnosti nedovαΎejν jen omezenα mnoΎstvν obdobnιho produktu ke koneθnιmu prodeji ve Spoleθenstvν, ale takι vyvαΎejν podstatnou θαst svι produkce vyrobenι ve Spoleθenstvν mimo Spoleθenstvν. Tyto dodαvky na svμtovι ϊrovni jsou odωvodnμny rostoucνm trendem ke specializaci rωznύch vύrobnνch linek podle velikosti a kategorie obdobnιho vύrobku, v pψνmιm dωsledku θehoΎ oba vύrobci Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, museli v pψνpadμ nμkterύch velikostν a kategoriν pouΎνt dovozy vύrobkω vyrobenύch mimo Spoleθenstvν, aby tak doplnili sortiment vύrobkω nabνzenύch zαkaznνkωm Spoleθenstvν.
          
          (131) S ohledem na prωmμrnι ceny, malύ objem tμchto dovozω, jejich omezenύ podνl na trhu a vύΉe uvedenι dωvody tύkajνcν se sortimentu vύrobkω, nic nenasvμdθuje tomu, Ύe by dovozy ze tψetνch zemν, a» uΎ pochαzejν z vύrobnνch zαvodω dvou vύrobcω Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, nebo nepochαzejν, pψispμly k nepψνznivιmu stavu vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν, zejmιna pokud jde o podνl na trhu, objemy prodejω, zamμstnanost, investice, ziskovost, nαvratnost investic a penμΎnν tok.
          
          (132) RovnμΎ se uvαdμlo, Ύe je toto ψνzenν diskriminaθnν, protoΎe nepψihlνΎν k dovozωm obdobnιho produktu pochαzejνcνho z Θνnskι lidovι republiky (dαle jen  «ΘLR» ), coΎ ϊdajnμ dokazujν pomμrnμ vύznamnα mnoΎstvν dovezenα z ΘLR vykazovanα pod kσdem KN 85451100. Nejprve je tψeba zdωraznit, Ύe kσd KN 85451100zahrnuje nejen dotθenύ vύrobek a obdobnύ vύrobek, ale takι jinι poloΎky. Nenν proto vhodnι vyvozovat zαvμry pouze na zαkladμ vύΉe uvedenιho kσdu KN. Tιto otαzce je vΉak tψeba vμnovat zvlαΉtnν pozornost bμhem inspekcν na mνstμ provαdμnύch v prostorαch spolupracujνcνch uΎivatelω. Nμkolik uΎivatelω uvedlo ve svύch odpovμdνch na dotaznνky, Ύe dovαΎejν obdobnι produkty z ΘLR, ale Ήetψenν na mνstμ ukαzalo, Ύe Ύαdnα z θνnskύch elektrod neodpovνdα parametrωm z definice dotθenιho vύrobku. Kromμ toho jedno ze dvou uΎivatelskύch sdruΎenν se jasnμ pνsemnμ vyjαdψilo, Ύe ΘLR nebyla schopna v obdobν od roku 1999 do PO vyrαbμt a vyvαΎet obdobnι vύrobky do Spoleθenstvν. Toto tvrzenν bylo proto zamνtnuto.
          
           (e) Vύvoznν vύkonnost vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν
          
          (133) Jedna ze zϊθastnμnύch stran zdωraznila znaθnύ pokles vύvoznνch cen vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν a prohlαsila, i) Ύe toto snνΎenν svμdθν o nepψνtomnosti pψνθinnιho vztahu mezi dovozy subvencovanύch vύrobkω a ϊjmou zpωsobenou vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν na trhu Spoleθenstvν a ii) Ύe si tuto ϊjmu zpωsobilo vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν samo.
          
          (134) Jak jiΎ bylo vύΉe objasnμno, dva vύrobci ze Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, pωsobν na celosvμtovι ϊrovni. ©etψenν ukαzalo, Ύe vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν objemovμ vyvαΎν o 15 % vνce neΎ kolik prodαvα ve Spoleθenstvν. Z poθαteθnν ϊrovnμ asi 100000tun v roce 1999 se objem prodejω vyvαΎenύch vύrobnνm odvμtvνm Spoleθenstvν zvύΉil o 12 % v roce 2000, poklesl o 20 procentnνch bodω v roce 2001, zvύΉil se o 2 procentnν body v roce 2002 a o dalΉνch 6 procentnνch bodω v PO. Bμhem PO se objem prodeje na vnμjΉν trhy velmi blνΎil ϊrovni zjiΉtμnι v roce 1999 a proto nelze pψiθνtat vύvoznν θinnosti ztrαtu ϊsporami z rozsahu. ©etψenνm se zjistilo, Ύe ceny pψi prodejνch na vnμjΉν trhy klesly o 14 % mezi rokem 1999 a PO. Izolovanμ od ostatnνch θinitelω, kterι mohou sehrαt ϊlohu na svμtovιm trhu, vΉak tyto pψipomνnky nejsou dωleΎitι z hlediska stαvajνcνho ψνzenν, kterι se tύkα trhu Spoleθenstvν a ne svμtovιho trhu. RovnμΎ je tψeba pψipomenout, Ύe vύvoj ziskovosti zkoumanύ v rαmci hodnocenν ϊjmy se vztahuje pouze na prodeje vlastnν vύroby vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν ve Spoleθenstvν. Aθkoli ziskovost prodejω na vnμjΉν trhy se vyvνjela o nμco hωψe neΎ ziskovost prodejω ve Spoleθenstvν, je tato skuteθnost ve stαvajνcνm ψνzenν rovnμΎ nahlνΎena jako bezpψedmμtnα. Vύvoznν θinnosti proto nemohly Ύαdnύm zpωsobem pψispμt k ϊjmμ zpωsobenι vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          4. ZΑVΜR UΘINΜNέ O PΨΝΘINNέCH SOUVISLOSTECH
          
          (135) Na zαvμr bylo potvrzeno, Ύe podstatnα ϊjma zpωsobenα vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν, jeΎ se hlavnμ vyznaθuje snνΎenνm podνlu na trhu mezi rokem 1999 a PO, snνΎenνm jednotkovι prodejnν ceny (o 8 %), zvύΉenνm jednotkovύch vύrobnνch nαkladω o 2 % a nαslednύm propadem ziskovosti, nαvratnosti investic a penμΎnνho toku z provoznν θinnosti, snνΎenνm investic a zamμstnanosti, byla zpωsobena dotθenύmi dovozy subvencovanύch vύrobkω.
          
          (136) Vliv poklesu poptαvky souvisejνcν se zpomalenνm na trhu s ocelν, nαvratem k bμΎnύm podmνnkαm hospodαψskι soutμΎe po odstranμnν kartelu, vύkonnostν ostatnνch vύrobcω Spoleθenstvν, dovozem z jinύch tψetνch zemν, vύvoznν vύkonnostν vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν ve skuteθnosti tιmμψ neexistoval nebo byl velmi omezenύ a v dωsledku toho nemohl vyvrαtit prozatνmnν zjiΉtμnν, Ύe skuteθnμ existuje pψνθinnύ vztah mezi dovozy subvencovanύch vύrobkω z dotθenι zemμ a podstatnou ϊjmou zpωsobenou vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          (137) Byl proto prozatνmnμ uθinμn zαvμr, Ύe dovozy subvencovanύch vύrobkω pochαzejνcνch z Indie zpωsobily podstatnou ϊjmu vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν ve smyslu θl. 8 odst. 6 zαkladnνho naψνzenν.
          
          G. ZΑJEM SPOLEΘENSTVΝ
          
          (138) omise zkoumala, zda, i pψes zαvμry o subvencovαnν, ϊjmμ a pψνθinnιm vztahu, existujν pψesvμdθivι dωvody, kterι by mohly vιst k zαvμru, Ύe nenν v zαjmu Spoleθenstvν pψijmout v tomto konkrιtnνm pψνpadμ opatψenν. Za tνmto ϊθelem a podle θl. 31 odst. 1 zαkladnνho naψνzenν provedla Komise rozbor moΎnύch dopadω opatψenν na vΉechny dotθenι strany.
          
           1. ZΑJEM VέROBNΝHO ODVΜTVΝ SPOLEΘENSTVΝ
          
          (139) Vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν je tvoψeno dvμma skupinami spoleθnostν, kterι dohromady zahrnujν celkem 9 vύrobnνch zαvodω v rωznύch zemνch Spoleθenstvν a zamμstnαvajν 1800osob pψνmo zapojenύch do vύroby, prodeje a ψνzenν obdobnιho vύrobku. Zavedenν opatψenν by mμlo vιst k rωstu jak objemu prodejω, tak prodejnνch cen vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν na trhu Spoleθenstvν. Rωst cen vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν vΉak v Ύαdnιm pψνpadμ nedosαhne ϊrovnμ vyrovnαvacνho cla, kterι bude pψνpadnμ zavedeno, protoΎe hospodαψskα soutμΎ se bude stαle odehrαvat mezi vύrobci Spoleθenstvν, vύrobky dovezenύmi z dotθenι zemμ za nesubvencovanou cenu a dovozy pochαzejνcνmi z ostatnνch tψetνch zemν. Zαvμrem se oθekαvα, Ύe zvύΉenν vύroby a objemu prodejω na jednι stranμ a dalΉν snνΎenν jednotkovύch nαkladω na druhι stranμ, spojenι s mνrnύm rωstem ceny, umoΎnν, aby se narovnala finanθnν situace vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν.
          
          (140) Pokud by se vΉak antisubvenθnν opatψenν nezavedla, je pravdμpodobnι, Ύe by pokraθoval nepψνznivύ vύvoj vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν. Vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν by pravdμpodobnμ dαle ztrαcelo svωj trΎnν podνl a sniΎovala by se jeho ziskovost. To by s nejvμtΉν pravdμpodobnostν vedlo ke sniΎovαnν vύroby a investic, jakoΎ i k uzavψenν nμkterύch vύrobnνch zαvodω a dalΉνmu ϊbytku pracovnνch mνst ve Spoleθenstvν.
          
          (141) Zαvμrem je, Ύe zavedenν antisubvenθnνch opatψenν umoΎnν vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν, aby se zotavilo z ϊθinkω zjiΉtμnι ϊjmy zpωsobenι subvencovαnνm.
          
          2. ZΑJEM INDIVIDUΑLNΝCH DOVOZCΩ/OBCHODNΝKΩ VE SPOLEΘENSTVΝ
          
          (142) Bμhem PO dva spolupracujνcν dovozci dovezli asi 20 % celkovιho objemu dovozω Spoleθenstvν dotθenιho vύrobku pochαzejνcνho z dotθenι zemμ. Z ϊdajω poskytnutύch dvμma spolupracujνcνmi indickύmi vyvαΎejνcνmi vύrobci vyplύvα, Ύe dovozci/obchodnνci ve Spoleθenstvν (jednak dva vύΉe uvedenν spolupracujνcν dovozci a jednak nespolupracujνcν dovozci/obchodnνci) zajiΉ»ujν asi 40 % celkovιho objemu dovozω Spoleθenstvν dotθenιho vύrobku pochαzejνcνho z Indie.
          
          (143) Pokud by byla zavedena vyrovnαvacν opatψenν, je moΎnι, Ύe by se objem dovozω pochαzejνcνch z dotθenι zemμ snνΎil. Kromμ toho nelze vylouθit, Ύe zavedenν antisubvenθnνch opatψenν pψinese mνrnι zvύΉenν cen dotθenιho vύrobku ve Spoleθenstvν, coΎ postihne ekonomickou situaci dovozcω/obchodnνkω. Pokud jde o dva spolupracujνcν dovozce, jejich obchodnν θinnosti spojenι s dotθenύm vύrobkem pochαzejνcνm z Indie pψedstavujν asi 40 % jejich celkovιho obratu. Z hlediska pracovnν sνly jsou z 10 zamμstnancω 4 pψνmo zapojenν do obchodu s dotθenύm vύrobkem pochαzejνcνm z Indie. Vliv zvύΉenν dovoznν ceny dotθenιho produktu na dovozce bude takι zαleΎet na jejich schopnosti pψevιst toto zvύΉenν na zαkaznνky. Dotθenύ produkt pψedstavuje pouze malou θαst celkovύch nαkladω uΎivatelω (viz 147. bod odωvodnμnν nνΎe), proto by mμlo bύt pro dovozce snazΉν pψevιst jakιkoli zvύΉenν ceny na uΎivatele.
          
          (144) Na tomto zαkladμ byl uθinμn prozatνmnν zαvμr, Ύe zavedenι antisubvenθnνch opatψenν by nemμlo mνt zαvaΎnύ nepψνznivύ vliv na postavenν dovozcω ve Spoleθenstvν.
          
          3. ZΑJMY VέROBNΝHO ODVΜTVΝ UIVATELΩ
          
          (145) Hlavnνm uΎivatelskύm vύrobnνm odvμtvνm, kterι pψedstavuje asi 80 % celkovι spotψeby ES dotθenιho vύrobku a obdobnι vύrobku, je ocelαψskύ prωmysl vyuΎνvajνcν elektψinu. Bμhem PO byla spotψeba osmi spolupracujνcνch koneθnύch uΎivatelω asi 27 % celkovιho dovoznνho objemu ES dotθenιho produktu pochαzejνcνho z dotθenι zemμ, dovezenιho buο pψνmo od dvou indickύch vyvαΎejνcνch vύrobcω nebo prostψednictvνm dovozcω/obchodnνkω. Z ϊdajω poskytnutύch dvμma spolupracujνcνmi indickύmi vyvαΎejνcνmi vύrobci vyplύvα, Ύe koneθnν uΎivatelι ve Spoleθenstvν (jednak osm vύΉe uvedenύch spolupracujνcνch uΎivatelω a jednak nespolupracujνcν uΎivatelι) pψedstavujν asi 56 % celkovιho objemu pψνmύch dovozω Spoleθenstvν dotθenιho vύrobku pochαzejνcνho z Indie. Zbύvajνcν θαst (4 %) byla dovezena vύrobnνm odvμtvνm Spoleθenstvν.
          
          (146) Spolupracujνcν uΎivatelι tvrdν, Ύe zavedenν antisubvenθnνch opatψenν by mohlo poΉkodit jejich finanθnν postavenν jednak pψνmo prostψednictvνm zvύΉenν ceny jejich spotψeby dodαvanι z Indie, jednak nepψνmo prostψednictvνm pravdμpodobnιho zvύΉenν ceny vύrobcω Spoleθenstvν tι θαsti jejich spotψeby, kterou jim dodαvajν vύrobci Spoleθenstvν.
          
           (147) ©etψenνm se ukαzalo, Ύe spotψeba dotθenιho produktu a obdobnιho produktu pψedstavuje v prωmμru 1 % celkovύch vύrobnνch nαkladω spolupracujνcνch uΎivatelω. MoΎnύ dopad na uΎivatele, pokud jde o nαklady, je nαsledujνcν. V pψνpadμ zavedenν vyrovnαvacνch opatψenν by se vύrobnν nαklady uΎivatelω zvύΉily o 0,15 % (v nejhorΉνm pψνpadμ, tj. pokud by se cena dotθenιho vύrobku a obdobnιho vύrobku zvύΉila o θαstku rovnajνcν se clu, nezαvisle na zemi jejich pωvodu) a o 0,03 % (pokud by byla ovlivnμna pouze cena spotψebovαvanιho vύrobku pochαzejνcνho z Indie). Po zvαΎenν vΉech ukazatelω se pψedpoklαdα, Ύe skuteθnύ vύsledek se bude pravdμpodobnμ nachαzet mezi tμmito dvμma moΎnostmi, a to z nαsledujνcνch dωvodω. Vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν mωΎe do urθitι mνry zvύΉit svι ceny, ale je takι moΎnι, Ύe vyuΎije menΉνho tlaku na ceny, aby znovu zνskalo ztracenύ podνl na trhu tνm, Ύe bude nabνzet konkurenceschopnι ceny vzhledem k indickύm cenαm. Existence nevyuΎitύch kapacit a nαvrat k podmνnkαm spravedlivιho a ziskovιho trhu zajistι rozΉνψν moΎnosti dodαvek z rωznύch zemν pωvodu a podpoψν novι investice. Kromμ toho asi 15 % spotψeby EU je zνskαvαna od jinύch dodavatelω (tj. jinύch vύrobcω Spoleθenstvν a z dovozω ze tψetνch zemν, mezi kterι nepatψν Indie). Proto je nepravdμpodobnι, Ύe nastane celkovι zvύΉenν cen. Koneθnμ lze pψedpoklαdat, Ύe alespoς θαst dopadu na vύrobnν nαklady uΎivatelω, kterα bude pravdμpodobnμ velmi omezenα, bude pψenesena na jejich zαkaznνky, coΎ zmνrnν koneθnύ dopad na zisk uΎivatelω.
          
          (148) Spolupracujνcν uΎivatelι rovnμΎ byli proti zavedenν vyrovnαvacνch opatψenν z toho dωvodu, Ύe budou pψekαΎkou konkurenθnνmu trhu a Ύe ve skuteθnosti povedou ke znovunastolenν kartelu, kterύ v roce 2001 odhalila Komise.
          
          (149) Dva vύrobci Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost a kteψν pouΎνvali kartelovι postupy od kvμtna 1992 do bψezna 1998, byli Komisν v roce 2001 pokutovαni. ©etψenν potvrdilo, Ύe dva vύrobci tvoψνcν vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν pψestali pouΎνvat postupy vedoucν ke rozdμlovαnν trhω a urθovαnν cen, coΎ nebylo Ύαdnou ze stran zpochybnμno. Za souθasnιho stavu je tψeba znovu zavιst podmνnky ψαdnι hospodαψskι soutμΎe, kterι byly pokψiveny nekalύmi postupy indickύch vύvozcω. Cνlem antisubvenθnνch opatψenν nenν zamezit dovozωm z dotθenι zemμ pψνstup do Spoleθenstvν, ale odstranit naruΉenν hospodαψskι soutμΎe, kterι vyplynulo z existence dovozu subvencovanύch vύrobkω. Z obnovenν podmνnek ψαdnιho trhu nebudou mνt prospμch pouze vύrobci Spoleθenstvν, ale takι ostatnν dodavatelskι zdroje, kterύmi jsou napψνklad dovozy nesubvencovanύch vύrobkω. Skuteθnost, Ύe se ve vύrobnνm odvμtvν Spoleθenstvν objevily v letech 1992 aΎ 1998 kartelovι postupy, by jej nemμlo pψipravit o prαvo na zνskαnν podpory proti nekalύm obchodnνm postupωm podle zαkladnνho naψνzenν.
          
          (150) S ohledem na tato zjiΉtμnν lze uθinit prozatνmnν zαvμr, Ύe zavedenνm antisubvenθnνch opatψenν i) nehrozν, Ύe bude vαΎnμ postiΎeno finanθnν postavenν uΎivatelω, ani ii) nelze oθekαvat pψνpadnύ nepψνznivύ vliv na celkovύ stav hospodαψskι soutμΎe na trhu Spoleθenstvν.
          
          4. ZΑVΜR K ZΑJMU SPOLEΘENSTVΝ
          
          (151) Ϊθinky vyplύvajνcν ze zavedenν opatψenν by mμly vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν umoΎnit, aby obnovilo ztracenι objemy prodejω a znovu zνskalo ztracenύ podνl na trhu a dosαhlo lepΉν ziskovosti. S ohledem na zhorΉenύ stav vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν, by vΉak v pψνpadμ nezavedenν opatψenν hrozilo, Ύe nμkteψν vύrobci Spoleθenstvν by moΎnα uzavψeli vύrobnν zαvody a propustili θαst zamμstnancω. Aθkoli se nμkterι nepψνznivι vlivy pravdμpodobnμ projevν v podobμ snνΎenύch objemω dovαΎenύch vύrobkω a mνrnύm zvύΉenνm cen pro dovozce/obchodnνky a pro uΎivatele, jejich vύznam mωΎe bύt zmνrnμn pψenesenνm zvύΉenν na jejich zαkaznνky. Na zαkladμ vύΉe uvedenύch skuteθnostν se prozatνmnμ uznαvα, Ύe neexistujν Ύαdnι pψesvμdθivι dωvody proti zavedenν opatψenν v tomto pψνpadμ a Ύe pouΎitν opatψenν je v souladu se zαjmem Spoleθenstvν.
          
          H. NΑVRH PROZATΝMNΝCH VYROVNΑVACΝCH OPATΨENΝ
          
          (152) S ohledem na zαvμry uθinμnι o subvencovαnν, ϊjmμ, pψνθinnύch souvislostech a zαjmu Spoleθenstvν, je tψeba pψijmout prozatνmnν opatψenν, aby se zabrαnilo dalΉν ϊjmμ zpωsobenι vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν dovozy subvencovanύch vύrobkω.
          
           1. ΪROVE ODSTRANΜNΝ ΪJMY
          
          (153) Ϊroveς prozatνmnνch vyrovnαvacνch opatψenν musν bύt dostateθnα na to, aby odstranila ϊjmu, kterα byla zpωsobena vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν dovozy subvencovanύch vύrobkω, ale nesmν bύt pψekroθena zjiΉtμnα subvenθnν rozpμtν. Pψi vύpoθtu vύΉe cla nutnιho k odstranμnν ϊθinkω subvence pωsobνcν ϊjmu, se uvaΎovalo, Ύe opatψenν by mμla umoΎnit vύrobnνmu odvμtvν Spoleθenstvν, aby realizovalo zisk pψed zdanμnνm, kterιho by bylo moΎnι dosαhnout za bμΎnύch podmνnek hospodαψskι soutμΎe, tj. bez pψνtomnosti dovozu subvencovanύch vύrobkω.
          
          (154) Na zαkladμ dostupnύch ϊdajω bylo pψedbμΎnμ zjiΉtμno, Ύe ziskovι rozpμtν 9,4 % z obratu lze brαt za pψimμψenou ϊroveς, kterι by mohlo vύrobnν odvμtvν dosαhnout, pokud by neexistovaly subvence pωsobνcν ϊjmu. Vύrobci Spoleθenstvν, kteψν podali stνΎnost, prohlαsili, Ύe v pψνpadμ nepψνtomnosti dovozω subvencovanύch vύrobkω by mohli oθekαvat ziskovι rozpμtν od 10 % do 15 %. ©etψenνm se zjistilo, Ύe vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν dosαhlo zisk od 12 do 15 % z obratu v roce 1999 (viz vύΉe uvedenύ 105. bod odωvodnμnν), kdy byl podνl subvencovanύch dovozω na trhu nejniΎΉν. Komise zkoumala, zda podmνnky na trhu v roce 1999 mohou bύt povaΎovαny za bμΎnι podmνnky na trhu s dotθenύm vύrobkem. ©etψenν dokαzalo, Ύe nαvrat k bμΎnύm podmνnkαm hospodαψskι soutμΎe po skonθenν obdobν, ve kterιm byly rozdμlovαny trhy a urθovαny ceny, mμl vliv na ceny a Ύe ceny klνθovύch surovin mezi rokem 1999 a PO podstatnμ vzrostly . Za tμchto okolnostν se povaΎuje za nepravdμpodobnι, Ύe by vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν realizovalo zisk v rozmezν 12 aΎ 15 % bμhem PO. Koneθnμ Komise zkoumala statistickι ϊdaje o rozvahαch jednotlivύch spoleθnostν, kterι podle odvμtvν shromαΎdily centrαlnν banky Nμmecka, Francie, Itαlie, Japonska a USA. Databαzi, v nνΎ jsou tyto ϊdaje shromαΎdμny, spravuje Komise. Zkoumαnνm se ukαzalo, Ύe spoleθnosti, kterι patψν k nejbliΎΉνmu odvμtvν, jeΎ lze nalιzt ve vύΉe uvedenύch prωmyslovμ vyspμlύch zemνch, dosαhly v roce 2002 v prωmμru zisku, pψed odpisem mimoψαdnύch poloΎek, ve vύΉi 9,4 %. S ohledem na vΉechny tyto skuteθnosti Komise pψedpoklαdα, Ύe 9,4 % je odpovνdajνcν vύΉe zisku, kterou mωΎe vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν dosαhnout, pokud nebudou dovαΎeny subvencovanι vύrobky.
          
          (155) Nezbytnι zvύΉenν ceny bylo stanoveno na zαkladμ porovnαnν, podle jednotlivύch transakcν, vαΎenιho prωmμru dovoznν ceny tak, jak byla stanoveno pro vύpoθet cenovιho podbνzenν, s cenou obdobnιho vύrobku nezpωsobujνcν ϊjmu, za kterou prodαvα vύrobnν odvμtvν Spoleθenstvν na trhu Spoleθenstvν. Cena nezpωsobujνcν ϊjmu byla stanovena ϊpravou prodejnν ceny vύrobnνho odvμtvν Spoleθenstvν tak, aby odrαΎela vύΉe zmνnμnι ziskovι rozpμtν. MoΎnι rozdνly, kterι z tohoto porovnαnν vyplynuly, byly nαslednμ vyjαdψeny jako procentuαlnν podνl z celkovι hodnoty dovozu CIF.
          
          (156) VύΉe uvedenι srovnαnν cen ukαzalo tato rozpμtν odstraςujνcν zpωsobenou ϊjmu:
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          2. PROZATΝMNΝ OPATΨENΝ
          
          (157) S ohledem na vύΉe uvedenι skuteθnosti je tψeba zavιst prozatνmnν vyrovnαvacν clo na ϊrovni zjiΉtμnιho subvenθnνho rozpμtν, kterι vΉak nesmν pψekroθit rozpμtν odstraςujνcν zpωsobenou ϊjmu, jeΎ bylo vypoθteno vύΉe v souladu s θl. 12 odst. 1 zαkladnνho naψνzenν.
          
          3. ZΑVΜREΘNΙ USTANOVENΝ
          
          (158) V zαjmu ψαdnιho ϊψednνho postupu se stanovν lhωta, bμhem kterι zϊθastnμnι strany, jeΎ se samy pψihlαsily ve lhωtμ uvedenι v oznαmenν o zahαjenν ψνzenν, mohou pνsemnμ pψedloΎit svα stanoviska a poΎαdat o slyΉenν. Dαle je jeΉtμ tψeba upψesnit, Ύe zαvμry o zavedenν cel uθinμnι pro ϊθely tohoto naψνzenν jsou prozatνmnν a mohou bύt pψezkoumαny za ϊθelem zavedenν jakιhokoli koneθnιho cla,
          
           PΨIJALA TOTO NAΨΝZENΝ:
          Θlαnek 1
          1.Tνmto se zavαdμjν prozatνmnν vyrovnαvacν cla na dovozy uhlνkovύch elektrod druhu, kterύ se pouΎνvα v elektrickύch pecνch, o mμrnι hmotnosti 1,65 g/cm3 nebo vyΉΉν a o elektrickιm odporu 6.0 >ISO_7>μΩ>ISO_2>*m nebo niΎΉνm, patψνcν do kσdu KN ex85451100(kσd TARIC 8545110010) a na spojnνky pouΎνvanι pro takovι elektrody patψνcν do kσdu KN 85459090(kσd TARIC 8545909010), a» uΎ dovαΎenι spoleθnμ nebo zvlαΉ», pochαzejνcν z Indie.
          2.Mνra prozatνmnνch vyrovnαvacνch cel pouΎitelnα na θistou cenu s dodαnνm na hranice Spoleθenstvν, pψed celnνm ψνzenνm, pro vύrobky vyrobenι spoleθnostmi z Indie na nνΎe uvedenιm seznamu se stanovν takto:
          
          >TABELPOSITION>
          
          3.Nenν-li stanoveno jinak, pouΎijν se platnα ustanovenν celnνho sazebnνku.
          4.Na propuΉtμnν vύΉe uvedenιho vύrobku do volnιho obμhu ve Spoleθenstvν se vztahujν ustanovenν o sloΎenν jistoty ve vύΉi θαstky prozatνmnνho cla.
          Θlαnek 2
          AniΎ je dotθen θlαnek 30 naψνzenν Rady (ES) θ. 2026/97, mohou zϊθastnμnι strany poΎαdat o zveψejnμnν zαvaΎnύch skuteθnostν a ϊvah, na jejichΎ zαkladμ bylo pψijato toto naψνzenν, pψedloΎit pνsemnμ svα stanoviska a poΎαdat o ϊstnν slyΉenν pψed Komisν ve lhωtμ 15 dnν od data vstupu tohoto naψνzenν v platnost.
          V souladu s θl. 31 odst. 4 naψνzenν Rady (ES) θ. 2026/97 se mohou zϊθastnμnι strany vyjαdψit k uplatnμnν tohoto naψνzenν ve lhωtμ jednoho mμsνce od data jeho vstupu v platnost.
          Θlαnek 3
          Toto naψνzenν vstupuje v platnost prvnνm dnem po vyhlαΉenν v  Ϊψednνm vμstnνku Evropskι unie .
          Θlαnek 1 tohoto naψνzenν se pouΎije po dobu θtyψ mμsνcω.
          Toto naψνzenν je zαvaznι v celιm rozsahu a pψνmo pouΎitelnι ve vΉech θlenskύch stαtech.
          V Bruselu dne  19. kvμtna 2004 .
           Za Komisi
          Pascal  Lamy
           θlen Komise
          (1) Ϊψ. vμst. L 288, 21.10.1997, s. 1.
          (2) Ϊψ. vμst. L 77, 13.3.2004, s. 12.
          (3) Ϊψ. vμst. C 197, 21.8.2003, s. 5.
          (4) Ϊψ. vμst. C 197, 21.8.2003, s. 2.
          (5) Ϊψ. vμst. L 100, 16.4.2002, s. 1.


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.