Nařízení Rady (ES) č. 1323/2004 ze dne 19. července 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1601/1999 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu nerezových ocelových drátů s průměrem méně nežli 1 mm pocházejících z Indie

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1323/2004/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Rady  (ES) č. 1323/2004 ze dne  19. července 2004 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1601/1999 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu nerezových ocelových drátů s průměrem méně nežli 1 mm pocházejících z Indie
          
          
RADA EVROPSKÉ UNIE,
          
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne  6. října 1997  o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství(1) ( Ťzákladní nařízeníť ), a obzvláště jeho článek 20,
          
s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,
          
vzhledem k těmto důvodům:
          
A. PŘEDCHOZÍ POSTUP
          
          
(1) Rada, nařízením (ES) č. 1601/1999(2), uložila definitivní vyrovnávací clo na dovozy nerezových ocelových drátů s průměrem méně nežli 1 mm ( Ťpříslušný výrobekť ) spadajících do kódu CN ex72230019 a pocházejících z Indie. Opatření byla provedena ve formě cla  ad valorem  v rozsahu mezi 0 % a 42,9 % pro jednotlivé vývozce, se sazbou 44,4 % pro nespolupracující vývozce.
          
          
B. AKTUÁLNÍ POSTUP
          
          
1. Žádost o revizi
          
          
(2) Po stanovení definitivních opatření Komise obdržela požadavek na zahájení zrychlené revize nařízení (ES) č. 1601/1999 podle článku 20 základního nařízení od indického výrobce, společnosti VSL Wires Limited ( Ťžadatelť ). Žadatel uvedl, že není spřízněn s žádnými jinými vývozci příslušného výrobku z Indie. Dále uvedl, že nevyvážel příslušný výrobek v původním období prováděného šetření (tj. od  1. dubna 1997  do  31. března 1998 ), ale vyvážel příslušný výrobek do Společenství po tomto období. Na základě výše uvedeného požadoval, aby pro něj byla stanovena individuální celní sazba.
          
          
2. Zahájení zrychlené revize
          
          
(3) Komise prozkoumala důkazy předložené žadatelem a shledala je za dostatečné k oprávněnosti zahájení revize v souladu s ustanoveními článku 20 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem a poskytnutí příležitosti k připomínkám příslušnému průmyslovému odvětví Společenství zahájila Komise, oznámením v  Úředním věstníku Evropské unie (3), zrychlenou revizi nařízení (ES) č. 1601/1999 z hlediska příslušné společnosti a započala své šetření.
          
          
3. Příslušný výrobek
          
          
(4) Výrobek, na který se vztahuje aktuální revize, je stejný výrobek, který je zvažován v nařízení (ES) č. 1601/1999, jmenovitě nerezové ocelové dráty s průměrem méně nežli 1 mm obsahující váhově 2,5 % niklu nebo více, kromě drátů obsahujících váhově 28 % niklu nebo více, nikoliv však více než 31 % a 20 % chrómu nebo více, nikoliv však více než 22 %.
          
          
4. Období šetření
          
          
(5) Šetření poskytování dotací se vztahovalo na období od  1. dubna 2002  do  31. března 2003  ( Ťobdobí revizního šetřeníť ).
          
          
5. Příslušné strany
          
          
(6) Komise oficiálně uvědomila žadatele a indickou vládu (Government of India -  ŤGOIť ) o zahájení této procedury. Navíc poskytla přímo zúčastněným jiným stranám příležitost k vyjádření svých názorů a požadování slyšení. Komise však žádné takovéto názory nebo jakoukoliv žádost o slyšení neobdržela.
          
          
(7) Komise zaslala žadateli dotazník a ve stanoveném termínu obdržela vyčerpávající odpověď. Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely šetření, a provedla ověřovací návštěvu v prostorách žadatele.
          
          
C. ROZSAH REVIZE
          
          
(8) Protože žadatel nepožadoval žádnou revizi zjištění škod, revize byla omezena na poskytování dotací.
          
          
(9) Komise prozkoumala stejné dotační programy, které byly analyzovány v původním šetření. Prozkoumala také, zda žadatel využil jakékoliv dotační programy, které údajně přinášely výhody podle původní stížnosti, ale nezjistila jejich využití při původním šetření. Nakonec bylo prozkoumáno, zda žadatel využil jakékoliv dotační programy, které byly vytvořeny po konci období původního šetření, nebo obdržel  ad hoc  dotace po tomto datu.
          
          
D. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
          
          
1. Kvalifikace nového vývozce
          
          
(10) Žadatel byl schopen uspokojivým způsobem prokázat, že není spřízněn, přímo ani nepřímo, s žádným indickým vyvážejícím výrobcem z hlediska platných vyrovnávacích opatření týkajících se příslušného výrobku.
          
          
(11) Šetření potvrdilo, že žadatel nevyvážel příslušný výrobek v období původního šetření, tj. od  1. dubna 1997  do  31. března 1998 .
          
          
(12) Bylo konstatováno, že žadatel realizoval pouze jeden prodej do Společenství, který se vlastně uskutečnil v srpnu 2001, tj. po období původního šetření, ale v dostatečném předstihu před obdobím revizního šetření.
          
          
(13) V odpovědi na dotazník žadatel označil pouze jednu smlouvu podepsanou v období revizního šetření, ale ověření na místě potvrdilo, že se prodej nikdy neuskutečnil. V důsledku toho žadatel nepřejal žádný nevratný smluvní závazek vývozu do Společenství.
          
          
(14) Je však nutné poznamenat, že společnost v období revizního šetření uskutečnila významné vývozní prodeje do jiných zemí, které umožnily výpočet výhod kumulovaných k vývozním prodejům z dotací, protože se takovéto výhody kumulují bez ohledu na destinaci těchto prodejů. V tomto ohledu se Komise rozhodla ověřit veškeré informace, které považovala za nutné pro účely šetření zrychlené revize, k výpočtu jakékoliv částky vyrovnávací dotace přidělením takovéto částky nad úroveň příslušného celkového obratu žadatele v období revizního šetření.
          
          
2. Dotace
          
          
(15) Na základě informací obsažených v odpovědi žadatele na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy:
          
Program výpisu účtu celních nároků,
          
Program osvobození od daně z příjmu,
          
Program podpory vývozu investičních prostředků,
          
Vývozní zpracovatelské zóny/Vývozně orientované jednotky
          
          
          
3. Program výpisu účtu celních nároků ( ŤDEPBť )
          
          
Obecně
          
(16) Bylo zjištěno, že žadatel v období revizního šetření získal výhody podle tohoto programu. Využil DEPB na povývozním základě. Podrobný popis programu je obsažen v odstavci 4.3 Vývozní a dovozní politiky (oznámení č. 1/2002-07 ze dne  31. března 2002  ministerstva obchodu a průmyslu indické vlády).
          
V rámci tohoto programu může každý způsobilý vývozce požádat o úvěry, které jsou vypočítány jako procentní část hodnoty vyvezených hotových produktů. Takovéto sazby DEPB stanovily indické úřady pro většinu výrobků, včetně příslušného výrobku, na základě norem standardního vstupu/výstupu (Standard Input/Output Norms - SION). Licence uvádějící částku poskytnutého úvěru je vydána automaticky. DEPB na povývozním základě umožňuje použití takovýchto úvěrů pro jakékoliv následné vývozy (např. suroviny nebo investiční prostředky), kromě zboží, jehož vývoz je omezen nebo zakázán. Takovéto dovezené zboží může být prodáno na domácím trhu (podléhá však dani z obratu), nebo může být použito jinak.
          
Úvěry DEPB jsou volně převoditelné. Licence DEPB je platná pro období 12 měsíců od data udělení licence.
          
          
(17) Charakteristika DEPB se od původního šetření nezměnila. Program je dotací stanovenou v zákoně, podmíněnou provedením vývozu, a proto byl při původním šetření označen tak, že má být považován za specifický a vyrovnávací podle článku 3(4)(a) základního nařízení.
          
          
Výpočet částky dotace
          
(18) Bylo konstatováno, že žadatel převedl všechny úvěry DEPB na svou spřízněnou společnost Viraj Alloys Ltd. Stejně také postupovaly tři jiné spřízněné indické společnosti žadatele, tj. Viraj Forgings Ltd, Viraj Impoexpo Ltd a Viraj Profiles Ltd. Šetření potvrdilo, že společnost Viraj Alloys Ltd je poskytovatel surovin všem dříve zmíněným společnostem a použila jejich úvěry DEPB k provedení bezcelních dovozů.
          
  Navíc bylo konstatováno, že vývozy příslušného produktu byly provedeny přes několik spřízněných společností. Při uvážení toho, že vlastníci žadatele ovládají všechny tyto spřízněné společnosti prostřednictvím rozsáhlého podílnického systému a že tyto spřízněné společnosti jsou účastny určitých aspektů výroby a distribuce příslušného výrobku, bylo považováno za vhodné považovat všechny tyto společnosti za jediného příjemce dávky.
          
Proto byla částka dotace v rámci programu DEPB založena na částce celkového úvěru v licencích udělených jak žadateli, tak jeho spřízněným společnostem. Vzhledem k tomu, že dotace nebyla udělena odkazem na vyvezená množství, byla částka dotace přidělena k celkovému vývoznímu obratu žadatele a jeho spřízněných společností podle ustanovení článku 7(2) základního nařízení.
          
Závěrem lze říci, že společnost VSL Wires Limited měla v období revizního šetření prospěch z tohoto programu a obdržela dotace 12,7 %.
          
          
4. Program osvobození od daně z příjmu ( ŤITESť )
          
          
Obecně
          
(19) Bylo zjištěno, že žadatel získal výhody podle tohoto programu a obzvláště podle paragrafu 80HCC indického zákona o dani z příjmu. Indický zákon o dani z příjmu z roku 1961 stanoví základní výjimky, které mohou firmy uplatňovat při výběru daní. Mezi tyto výjimky, které mohou být uplatňovány, jsou výjimky, na které se vztahuje paragraf 10A (platí pro společnosti v zónách volného obchodu), 10B (platí pro společnosti, které jsou vývozně orientovanými jednotkami) a 80HHC (platí pro společnosti vyvážející zboží) zákona. Pro uplatnění výhod v rámci programu ITES musí firma uplatnit příslušný nárok při podání daňového přiznání finančnímu úřadu. Fiskální rok trvá od 1. dubna do 31. března a daňové přiznání musí být podáno do 30. listopadu následujícího roku. V tomto případě období revizního šetření koincidovalo s fiskálním a finančním rokem  1. dubna 2002  až  31. března 2003 .
          
          
(20) Charakteristika ITES se od původního šetření nezměnila. Při původním šetření bylo konstatováno, že ITES je vyrovnávací dotací, protože GOI uděluje společnosti finanční příspěvek vzdáním se vládního výnosu ve formě přímých daní ze zisku z vývozů, které by jinak byly splatné, pokud by společnost neuplatňovala osvobození od daně. Bylo však zjištěno, že ITES se podle paragrafu 80HHC postupně přestává používat, počínaje finančním rokem 2000 - 2001 až do finančního roku 2004 - 2005, kdy nebude od daně z příjmu osvobozen žádný zisk z vývozu. V období revizního šetření bylo od daně z příjmu osvobozeno pouze 50 % zisků získaných z vývozů.
          
          
(21) Dotace je stanovena v zákoně s podmínkou provedení vývozu ve smyslu článku 3(4)(a) základního nařízení, protože osvobozuje zisky pouze z vývozních prodejů, a je proto považována za specifickou.
          
          
Výpočet výše dotace
          
(22) Prospěch pro žadatele byl vypočítán na základě rozdílu mezi částkou daně normálně splatnou s výhodou osvobození a bez ní v období revizního šetření. Sazba daně z příjmu, včetně daně z příjmu právnických osob plus navýšení, platná v tomto období byla 36,75 %. Pro stanovení celkového prospěchu žadatele a vzhledem ke skutečnosti, že tři společnosti spřízněné s žadatelem také vyvezly příslušný výrobek v období revizního šetření (viz bod (18) výše), byla výše dotace stanovena s uvážením osvobození od daně z příjmu žadatele, Viraj Forgings Ltd, Viraj Impoexpo Ltd a Viraj Profiles Ltd, podle paragrafu 80HHC. Vzhledem ke skutečnosti, že dotace nebyla poskytnuta odkazem na množství, částka dotace byla přidělena k celkovému vývoznímu obratu žadatele a jeho spřízněných společností podle ustanovení článku 7(2) základního nařízení. Na tomto základě bylo stanoveno, že společnost VSL Wires Limited obdržela v rámci tohoto programu dotace 1,4 %.
          
          
5. Program podpory vývozu investičních prostředků ( ŤEPCGSť )
          
          
(23) Bylo stanoveno, že žadatel nevyužil programu EPCGS.
          
          
6. Vývozní zpracovatelské zóny ( ŤEPZť )/Vývozně orientované jednotky ( ŤEOUť )
          
          
(24) Bylo stanoveno, že žadatel nemá sídlo v zóně EPZ a není jednotkou EOU, a tudíž tohoto programu nevyužil.
          
          
7. Jiné programy
          
          
(25) Bylo stanoveno, že žadatel nevyužil žádné nové programy dotací, které byly vytvořeny po konci období původního šetření, ani neobdržel ad hoc dotace po tomto datu.
          
          
8. Výše vyrovnávacích dotací
          
          
(26) Při uvážení konečných zjištění týkajících se různých programů, jak je uvedeno výše, je výše vyrovnávacích dotací pro žadatele následující:
          
          >TABELPOSITION>
          
          
          
E. ZMĚNA REVIDOVANÝCH OPATŘENÍ
          
          
(27) Na základě poznatků zjištěných při šetření se konstatuje, že dovozy do Společenství nerezových ocelových drátů s průměrem méně nežli 1 mm vyrobených a vyvezených společností VSL Wires Limited by měly být předmětem úrovně vyrovnávacího cla odpovídající jednotlivým částkám dotací zjištěných pro tuto společnost v období revizního šetření.
          
          
(28) Nařízení Rady (ES) č. 1601/1999 by proto mělo být příslušně pozměněno.
          
          
F. OZNÁMENÍ A TRVÁNÍ OPATŘENÍ
          
          
(29) Komise informovala žadatele a GOI o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo zamýšleno navrhnout změnu nařízení Rady (ES) č. 1601/1999. Byla jim také poskytnuta přiměřená lhůta k připomínkám.
          
          
(30) Ve své odpovědi na sdělení žadatel uvedl, že povývozní DEPB je program snížení náhrady/zpětného čerpání, který Komise nesprávně vyhodnotila z hlediska rozsahu dotace a částky vyrovnávací dávky. Argumentoval, že hodnocení prospěchu v rámci tohoto programu ze strany Komise bylo nesprávné, protože pouze zpětné čerpání nadměrného cla by mohlo být považováno za dotaci, a že praktické použití tohoto systému Komise nepřešetřila.
          
Komise došla opakovaně k závěru (viz například nařízení Rady (ES) č. 1338/2002(4) a obzvláště bod (14) až (20)), že povývozní DEPB není program zpětného čerpání nebo náhradního zpětného čerpání, protože nesplňuje žádné z ustanovení příloh I až III základního nařízení souvisejícího s tímto článkem 2(1)(ii). V programu chybí obsažená povinnost dovážet pouze zboží, které je spotřebováno při výrobě zboží vyváženého (příloha II základního nařízení), což by zajistilo splnění požadavků přílohy I (i). Navíc není zaveden žádný systém ověření pro kontrolu, zda jsou dovozy skutečně ve výrobním procesu spotřebovány. Také se nejedná o program náhradního zpětného čerpání, protože dovezené zboží nemusí být stejného množství a vlastností jako vstupy z domácích zdrojů, které byly použity pro výrobu vývozu (příloha III základního nařízení). Konečně, vyvážející výrobci jsou způsobilí pro výhody DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy dovážejí.
          
V případě žadatele šetření potvrdilo, že suroviny byly dovezeny bezcelně jednou ze spřízněných společností s využitím převedených úvěrů DEPB všech spřízněných společností získaných z vývozů jiných výrobků. Nebylo však zjištěno žádné spojení mezi úvěry každé společnosti a skutečně dovezeným zbožím od výhradní spřízněné společnosti pověřené úkolem dovozu surovin. Navíc indická vláda neměla zaveden žádný ověřovací systém ke kontrole toho, které dovozy byly skutečně spotřebovány ve kterém produktu a kterou společností. Protože výše uvedená výjimka z definice dotace tedy neplatí, vyrovnávací výhoda je částka celkového úvěru poskytnutého v rámci programu. Z těchto důvodů nemůže být žádost akceptována.
          
Žadatel dále uvedl, že  Ťslužby Komise nevykompenzovaly dovozní cla z nákladů, což vedlo k nesprávným a přehnaným výpočtům dotace.ť  Z tohoto hlediska je nutné poznamenat, že po žadateli bylo požadováno, předem a na základě situace popsané v bodě (18) výše, aby předložil seznamy povývozních úvěrů DEPB pro všechny své vývozy uskutečněné v období revizního šetření. Po žadateli bylo také požadováno předložení stejných informací pro všechny vývozy uskutečněné jeho spřízněnými společnostmi ve stejném období, současně s detaily všech poplatků k žádostem nebo jiných nákladů vynaložených k získání úvěrů. Žadatel však žádné takovéto podrobnosti neohlásil a nebyl schopen poskytnout takovéto informace při ověřování na místě. Proto vzhledem k absenci jakýchkoliv relevantních informací nemohla být provedena žádná úprava částky dotace z hlediska takovýchto nákladů, jak je stanoveno v bodě (18) výše.
          
          
(31) Tato revize nemá vliv na datum, ke kterému skončí platnost nařízení Rady (ES) č. 1601/1999 podle článku 18(1) základního nařízení,
          
          
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          
Článek 1
          
V tabulce v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1601/1999 se doplňuje nová položka, která zní:
          
          >TABELPOSITION>
          
          
Článek 2
          
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v  Úředním věstníku Evropské unie .
          
Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
V Bruselu dne  19. července 2004 .
          
  Za Radu
          
C.  Veerman
          
  Předseda nebo předsedkyně
          
(1) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12)
          
(2) Úř. věst. L 189, 22.7.1999, s. 26.
          
  (3) Úř. věst. C 161, 10.7.2003, s. 3.
          
(4) Úř. věst. L 196, 25.7.2002, s. 1


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.