Nařízení Komise (ES) č. 128/2005 ze dne 27. ledna 2005, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 128/2005/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Komise (ES) č. 128/2005
          ze dne 27. ledna 2005,
          kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky
          KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] ("základní nařízení"), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,
          po konzultaci s poradním výborem,
          vzhledem k těmto důvodům:
          A. POSTUP
          (1) Dne 29. dubna 2004 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie [2] oznámila zahájení antidumpingového řízení ohledně dovozů ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky ("ČLR") do Společenství.
          (2) Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti podané v březnu 2004 čtyřmi výrobci ve Společenství, kteří mají většinový podíl, v tomto případě více než 60 %, na celkové výrobě ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozků a hydrauliky, ve Společenství ("žadatelé"). Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, které byly považovány za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.
          (3) Komise oficiálně oznámila žádajícím výrobcům ve Společenství, dalším výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a zástupcům ČLR zahájení řízení. Vzhledem k vysokému počtu známých vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu, a to podle článku 17 základního nařízení. Při šetření však spolupracovali pouze čtyři čínští vyvážející výrobci, a proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný. Účastníci řízení dostali možnost, aby písemně předložili svá stanoviska a požádali o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.
          (4) Řada vyvážejících výrobců v ČLR, výrobců ve Společenství, dovozců, uživatelů, stejně jako sdružení dovozců písemně předložila svá stanoviska. Všichni účastníci, kteří požádali o slyšení ve výše uvedené lhůtě a uvedli, že existují zvláštní důvody ke slyšení, byli vyslyšeni.
          (5) Komise si podle potřeby vyžádala informace prostřednictvím dotazníků a formulářů žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice a formulářů žádosti o individuální zacházení zaslaných všem účastníkům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká. Získané informace byly ověřeny v možném rozsahu a v rozsahu považovaném za nezbytný za účelem předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. V tomto ohledu Komise získala zcela vyplněné dotazníky a případně formuláře žádostí od těchto společností:
          a) Výrobci ve Společenství
          -  Bolzoni-Auramo SpA, Piacenza, Itálie
          -  BT Products AB, Mjölby, Švédsko
          -  Franz Kahl GmbH, Lauterbach, Německo
          -  Pramac Lifter SpA, Casole d’Elsa, Itálie
          b) Vyvážející výrobci v Čínské lidové republice
          -  Ningbo Liftstar Material Transport Equipment Factory, Ningbo
          -  Ningbo N.F.T.Z. E-P Equipment Co. Ltd, Hangzhou (vývozce spřízněný se společností Ningbo Liftstar Material Equipment Factory)
          -  Ningbo Ruyi Joint Stock Co. Ltd, Ninghai
          -  Ningbo Tailong Machinery Co. Ltd, Ninghai
          -  Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd., Changxing
          c) Dovozci/obchodníci ve Společenství
          -  Chadwick Materials Handling Ltd., Corsham, Spojené království
          -  European Handling Equipment, Halesowen, Spojené království
          -  Gigant Arbetsplats AB, Alingsås, Švédsko
          -  Hu-Lift s.l., Barcelona, Španělsko
          -  Jungheinrich AG, Hamburg, Německo
          -  Mangrinox S.A., Athens, Řecko
          -  Manutan International S.A., Paris, Francie
          -  Lagertechnik Fischer GmbH, Dinslaken, Německo
          -  Levante S.R.L., Ostiglia, Itálie
          -  Linde AG, Aschaffenburg, Německo
          -  RAPID Transportgeräte GmbH, Beckum, Německo
          -  Teknion Ltd, Lanchashire, Spojené království
          -  TVH Handling Equipment N.V., Gullegem, Belgie
          d) Uživatelé
          -  Aldi Einkauf GmdH & Co. OHG, Essen, Německo
          -  M. Uno Trading SpA, Imola, Itálie.
          (6) Ověření na místě byla provedena v prostorách všech spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR a všech výrobců ve Společenství.
          (7) S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, proběhlo ověření na místě v prostorách tohoto výrobce v Kanadě, která byla použita jako analogická země:
          -  Lift Rite Inc., Brampton, Ontario.
          (8) Šetření dumpingu a újmy pokrývalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 ("období šetření"). Šetření trendů podstatných pro stanovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2000 do konce období šetření ("posuzované období").
          B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
          1. Obecně
          (9) Ruční paletové vozíky se používají pro manipulaci se zbožím a materiálem běžně umísťovaným na palety. Nejsou vybaveny vlastním pohonem, tj. jsou tahány a tlačeny lidskou silou. Ruční paletové vozíky se skládají ze čtyř hlavních dílů: podvozku (vyrobeného z oceli), hydrauliky, rukojeti a kol. Hlavními díly jsou podvozek, kam jsou pokládány palety, a hydraulika, která umožňuje zvedání nákladu ozubeným převodem.
          2. Dotčený výrobek
          (10) Dotčenými výrobky jsou ruční paletové vozíky bez vlastního pohonu používané pro manipulaci s materiály běžně umísťovanými na palety a jejich základní díly, tj. podvozek a hydraulika, pocházející z ČLR ("dotčený výrobek"), obvykle deklarované pod kódy KN ex84279000 a ex84312000. Existují různé druhy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, zejména v závislosti na nosnosti, délce vidlic, druhu oceli použité pro podvozek, druhu hydrauliky, druhu kol a vybavení brzdou. Všechny různé druhy mají však tytéž základní fyzické vlastnosti a použití. Následkem toho jsou pro účely tohoto šetření všechny stávající druhy považovány za jeden výrobek.
          (11) Během šetření předložili někteří účastníci řízení své připomínky ohledně definice dotčeného výrobku. Tito účastníci prohlašovali, že by podvozek a hydraulika neměly být zahrnuty do rozsahu dotčeného výrobku, protože a) trhy s podvozky a hydraulikou se liší od trhů s ručními paletovými vozíky; b) společnosti vyrábějící ruční paletové vozíky a podvozky a/nebo hydrauliku se liší, zejména čínští vyvážející výrobci nevyvážejí podvozky a hydrauliku do Společenství; a c) podvozky i hydraulika se používají také u jiných výrobků než jen u ručních paletových vozíků.
          (12) Pokud jde o tvrzení, že existují různé trhy pro podvozky a hydrauliku, je třeba vzít na vědomí, že žádné důkazy svědčící o existenci samostatných trhů pro tyto díly pro uživatele nebyly Komisi předány. Naopak připomínky všech účastníků ukazují, že výrobci ručních paletových vozíků rovněž vyrábějí základní díly a v některých případech je dodávají jako náhradní díly pro své vlastní vozíky. Je velmi obtížné, pokud ne nemožné, namontovat jakýkoli podvozek nebo hydrauliku jednoho výrobce do ručního paletového vozíku jiného výrobce. Výrobci běžně dodávali základní díly odběratelům, kteří si koupili jejich výrobek.
          (13) Pokud jde o druhé tvrzení týkající se výrobců podvozků a hydrauliky, je třeba vzít na vědomí, že ověřené informace získané od vyvážejících výrobců ukazují, že všichni vyvážející výrobci, kterých se šetření týká, sami vyrábějí podvozky a většina z nich vyrábí také hydrauliku. I když mohou existovat nespříznění výrobci takových dílů, jejich výroba je zakázková pro výrobce ručních paletových vozíků, a proto jsou tyto díly zřídkakdy prodávány na otevřeném trhu. Kromě toho šetření ukázalo, že tyto díly jsou dováženy do Společenství některými ze spolupracujících vyvážejících výrobců. Proto zaznamenané důkazy ukazují, že by mělo být zamítnuto i druhé tvrzení.
          (14) Pokud jde o třetí tvrzení, že podvozky a hydraulika se používají i v jiných výrobcích, je třeba vzít na vědomí, že výrobky uvedené účastníky řízení jako příklady se jasně odlišují od ručních paletových vozíků, a to nejen svými fyzickými vlastnostmi, ale i svým použitím. I kdyby tyto výrobky měly také hydraulické systémy a ocelové podvozky, měly by tyto hydraulické systémy a podvozky jinou velikost, tvar nebo nosnost než hydraulické systémy a podvozky používané u ručních paletových vozíků, a tak by nespadaly pod dotčený výrobek, jak je definován výše. Proto na základě dostupných informací a uvedených skutečností se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by hydraulika a/nebo podvozky ručních paletových vozíků mohly být namontovány bez jakýchkoli úprav do jiných výrobků.
          (15) Připomínky účastníků řízení byly následně analyzovány, neospravedlnily však změnu prozatímního závěru ohledně dotčeného výrobku, jak je uveden v bodě odůvodnění 10.
          3. Obdobný výrobek
          (16) Nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a ručními paletovými vozíky a jejich základními díly vyráběnými a prodávanými na tuzemském trhu Kanady jako analogické země. Uvedené ruční paletové vozíky a jejich základní díly mají opravdu stejné základní fyzické vlastnosti a použití jako vozíky vyvážené do Společenství.
          (17) Obdobně pak nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a ručními paletovými vozíky a jejich základními díly vyráběnými žadateli a prodávanými na trhu Společenství. Oba výrobky mají stejné fyzické vlastnosti a použití.
          (18) Následkem toho ruční paletové vozíky a jejich základní díly prodávané na tuzemském trhu Kanady jsou stejně jako ruční paletové vozíky a jejich základní díly vyráběné a prodávané ve Společenství považovány za podobné dotčenému výrobku ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
          C. DUMPING
          1. Zacházení jako v tržní ekonomice
          (19) Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota určuje podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku v případě výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud se ukáže, že existují podmínky tržního hospodářství, pokud jde o výrobu a prodej obdobného výrobku. Ve stručnosti a pouze pro usnadnění odkazování jsou tato kritéria shrnuta níže:
          1. obchodní rozhodnutí a náklady reagují na tržní podmínky, bez zásadních zásahů státu;
          2. účetnictví je prověřováno nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používáno ve všech oblastech;
          3. neexistují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;
          4. právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují právní jistotu a stabilitu;
          5. převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.
          (20) Čtyři čínští výrobci požádali o zacházení jako v tržní ekonomice podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpověděli na formulář žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice pro vyvážející výrobce ve stanovených lhůtách.
          (21) Komise si vyžádala všechny informace považované za nezbytné a v prostorách daných společností si ověřila všechny informace uvedené v žádostech o zacházení jako v tržní ekonomice.
          (22) Pro všechny čtyři společnosti bylo celkově prokázáno, že jejich rozhodnutí ohledně cen a nákladů byla přijata bez zásadního zásahu státu ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. c) a že náklady a ceny odrážely tržní hodnoty. Jejich výrobní náklady a finanční situace nepodléhaly podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, existovaly zde právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručující právní jistotu a stabilitu a převody směnných kurzů byly prováděny podle tržních kurzů. Žádná ze čtyř společností však nesplnila kritérium 2 týkající se existence nezávisle auditovaného účetnictví, které je v souladu s mezinárodními účetními standardy ("IAS"). Zjistilo se, že společnosti porušovaly jeden nebo několik z těchto standard: IAS 1, IAS 2, IAS 8, IAS 16, IAS 21, IAS 32 a IAS 36. Následkem toho byl vyvozen závěr, že žádná z těchto čtyř společností nesplnila podmínky uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení:
          -  Ningbo Liftstar Material Equipment Factory, Ningbo
          -  Ningbo Ruyi Joint Stock Co. Ltd, Ninghai
          -  Ningbo Tailong Machinery Co. Ltd, Ninghai
          -  Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd., Changxing.
          (23) Dotčení vyvážející výrobci a výrobní odvětví Společenství dostali příležitost vyjádřit se k uvedeným závěrům.
          (24) Všichni čtyři vyvážející výrobci tvrdili, že stanovení závěrů bylo špatné a že by jim mělo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice.
          (25) Jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že základním cílem čl. 2 odst. 7 základního nařízení je prokázat, zda společnosti reagují na signály trhu bez zásahu státu. Pět kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, zejména kritérium 2 týkající se účetních standard, by proto mělo být vždy vykládáno na základě tohoto základního cíle. Protože nebyl prokázán zásah státu, společnosti by mělo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice.
          (26) Je třeba vzít na vědomí, že pět kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení na sobě vzájemně nezávisí, a je tedy třeba splnit každé z nich, aby mohlo být uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Zásah státu není zmiňován ani jako nezávislé kritérium, ani jako kritérium, které by mohlo převážit nad dalšími kritérii. Pokud by neexistence zásahu státu byla pro udělení zacházení jako v tržní ekonomice dostatečná, nebyla by vlastně ostatní kritéria nutná. Kromě toho zjevné neprosazování IAS a účetní pravidla používaná v ČLR mohou být rovněž hodnocena jako forma zásahu státu do běžného fungování tržního hospodářství.
          (27) Jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že Komise neučinila své rozhodnutí o zacházení jako v tržní ekonomice ve tříměsíční lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tento vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že Komise již získala a ověřila odpovědi na svůj dotazník o dumpingu předtím, než rozhodla o podstatě žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice, což vyvolává závažné pochybnosti ohledně motivace Komise zamítnout žádost o zacházení jako v tržní ekonomice.
          (28) Pokud jde o tvrzení týkající se tříměsíční lhůty, je třeba vzít na vědomí, že v počáteční fázi tohoto případu bylo předpokládáno použití ustanovení o výběru vzorku kvůli velkému počtu dotčených vyvážejících výrobců. Kvůli nedostatečné spolupráci ze strany většiny vyvážejících výrobců však bylo později rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný a šetření bude probíhat pouze u spolupracujících vyvážejících výrobců, a to jak ohledně zacházení jako v tržní ekonomice, tak ohledně dumpingu. Tento postup zdržel šetření, kvůli čemuž bylo z praktických důvodů rozhodnuto provést ověření na místě ohledně žádostí o zacházení jako v tržní ekonomice a zároveň dotazníků o antidumpingu. Kromě toho je v tomto ohledu třeba vzít na vědomí, že nedodržení uvedené lhůty nepřináší žádné zřejmé právní důsledky a že výše uvedený vývozce nehlásil žádný nepříznivý dopad kvůli delšímu období potřebnému pro stanovení zacházení jako v tržní ekonomice. Kromě toho všechny obdržené žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice byly nedostatečné a vyžadovaly řadu důležitých objasnění a doplňujících informací, což šetření zdrželo. Ve skutečnosti tři vývozci, včetně vývozce, který předložil uvedené tvrzení k diskusi, předložili po dokončení stanovení zacházení jako v tržní ekonomice další připomínky. Vzhledem k tomu se dospělo k závěru, že stanovení zacházení jako v tržní ekonomice lze v tomto případě učinit nebo přijmout i po tříměsíční lhůtě.
          (29) Pokud jde o tvrzení týkající se ověřování odpovědí na dotaznících, je třeba vzít na vědomí, že základní nařízení nestanoví, že dumpingové šetření se zahajuje až po stanovení zacházení jako v tržní ekonomice. Ve skutečnosti je v čl. 5 odst. 10 a čl. 6 odst. 2 základního nařízení vyžadováno, aby všechny podstatné informace včetně odpovědí na dotaznících o dumpingu byly předloženy do 40 dnů od zahájení šetření nebo do 37 dnů od výběru vzorku, je-li výběr vzorku uplatněn. Uvedená lhůta ve všech případech spadá před stanovení zacházení jako v tržní ekonomice. Komise přezkoumá všechny žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice na základě jejich vlastní podstaty a na základě kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Dumpingová šetření obvykle probíhají současně s žádostmi o zacházení jako v tržní ekonomice.
          (30) Tři vyvážející výrobci tvrdili, že kritérium 2 musí být splněno, protože audit jejich účetnictví provádí nezávislá účetní firma, což je v souladu s čínskými všeobecně uznávanými účetními zásadami. Rovněž tvrdili, že jejich praxe spočívající v tom, že denně nepřevádějí směnné kurzy na renminbi, je v souladu s požadavky IAS 21. Tvrdili, že vzhledem k tomu, že čínské renminbi je vázáno na americký dolar, nezáleží na tom, zda jsou převody prováděny ročně nebo denně. Kromě toho dva vyvážející výrobci tvrdili, že IAS 21 umožňuje odchylky od běžného pravidla, pokud směnné kurzy výrazně nekolísají.
          (31) Je třeba vzít na vědomí, že podle kritérií čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení Komise přezkoumá, zda je účetnictví společností prověřováno auditory v souladu s IAS. Shoda nebo neshoda s čínskými standardy není v kontextu jednotlivých stanovení zacházení jako v tržní ekonomice rozhodující. Je však třeba vzít na vědomí, že pokud jde o dvě ze čtyř prošetřovaných společností, poznámky auditorů ve výročních zprávách společností poukazují na to, že účetnictví nebylo vyhotovováno v souladu s čínskými účetními standardy.
          (32) Pokud jde o porovnání s americkým dolarem, jsou podstatné dvě otázky: Zaprvé, i kdyby většina transakcí prošetřovaných společností byla prováděna v amerických dolarech, společnosti, které nesplňovaly IAS 21, prováděly rovněž transakce v jiných měnách a v těchto případech by mohlo dojít ke značným výkyvům. Navíc je třeba vzít na vědomí, že významné vývozní prodeje dotčených společností byly uskutečněny na trzích jiných, než je trh Společenství, a protože se šetření týká pouze trhu Společenství, nebyly takové transakce ověřovány. Zadruhé není podstatné ani to, že při zpětném pohledu na určité období byly zaznamenány menší výkyvy. Tuto skutečnost si nebylo možné uvědomit na začátku daného období, trvajícího rok nebo dokonce více, kdy dotčené společnosti stanovily směnné kurzy měn pro zaznamenávání vývozních prodejů ve svém účetnictví. Protože může dojít k pohybům, se kterými se nepočítalo a které mohou mít podstatný dopad na cenovou politiku a zisk společností, předem stanovený směnný kurz nemůže být v souladu s praxí společností fungujících v podmínkách tržního hospodářství.
          (33) Pokud jde o požadavky IAS 21, je třeba vzít na vědomí, že IAS 21 stanoví toto: "Transakce v cizí měně by měla být zaznamenána po počátečním uznání ve vykazované měně použitím směnného kurzu mezi vykazovanou měnou a cizí měnou ke dni transakce na částku cizí měny." V souvislosti s tímto standardem je rovněž poskytnuto toto vysvětlení: "Směnný kurz ke dni transakce je často označován jako okamžitý kurz. Z praktických důvodů je často používán kurz, který se blíží ke skutečnému kurzu ke dni transakce, např. je možné použít průměrný kurz za týden nebo měsíc pro všechny transakce v každé cizí měně uskutečněné v daném období. Pokud však směnné kurzy mají významné výkyvy, je používání průměrného kurzu za určité období nespolehlivé." Proto IAS 21 objasňuje, že v zásadě mají být používány denní sazby. Týdenní nebo měsíční průměry jsou povoleny pouze jako přibližné kurzy ke skutečnému kurzu ke dni transakce, pokud směnné kurzy nemají významné výkyvy. V tomto případě však společnosti aktualizovaly své kurzy používané v účetnictví jednou za rok nebo i méně častěji. Taková praxe nemůže být považována za praxi v souladu s IAS 21. Kromě toho i čínské účetní standardy vyžadují v tomto případě používání denních nebo měsíčních směnných kurzů. Proto skutečnost, že se auditoři nevyjadřovali k výše uvedené praxi týkající se transakcí v cizí měně, naznačuje, že audit nebyl prováděn v souladu s IAS. To vyvolává pochybnosti ohledně spolehlivosti účetních údajů.
          (34) Následkem toho je vyvozen závěr, že připomínky uvádějící důvody pro udělení zacházení jako v tržní ekonomice nejsou oprávněné.
          2. Individuální zacházení
          (35) Dále podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že jejich vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny, převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů a žádný zásah státu není takový, aby povolil obcházení opatření, pokud mají vývozci stanoveny různé celní sazby.
          (36) Čtyři vyvážející výrobci žádající o zacházení jako v tržní ekonomice rovněž požadovali individuální zacházení, pokud jim nebude uděleno zacházení jako v tržní ekonomice. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že všechny čtyři společnosti splnily všechny požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.
          (37) Proto byl učiněn závěr, že by individuální zacházení mělo být uděleno těmto čtyřem vyvážejícím výrobcům v ČLR:
          -  Ningbo Liftstar Material Transport Equipment Factory, Ningbo
          -  Ningbo Ruyi Joint Stock Co. Ltd, Ninghai
          -  Ningbo Tailong Machinery Co. Ltd, Ninghai
          -  Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd, Changxing.
          3. Běžná hodnota
          3.1. Analogická země
          (38) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení pro země bez tržního hospodářství a v rozsahu, v jakém nebylo možné udělit zacházení jako v tržní ekonomice, se pro země v procesu transformace běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.
          (39) V oznámení o zahájení Komise uvedla svůj záměr použít Kanadu jako vhodnou analogickou zemi za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR a vyzvala účastníky řízení, aby se k tomu vyjádřili.
          (40) Šetření ukázalo, že Kanada má konkurenceschopný trh s ručními paletovými vozíky, kdy přibližně 50 % trhu zásobuje místní výroba a zbytek dovozy ze třetích zemí. Objem výroby v Kanadě představuje více než 5 % objemu čínských vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Kanadský trh byl proto považován za dostatečně reprezentativní pro stanovení běžné hodnoty pro ČLR.
          (41) Dva vyvážející výrobci a sdružení dovozců/obchodníků protestovalo proti tomu, aby byla Kanada použita jako analogická země. Argumenty proti výběru Kanady byly tyto: a) kanadské výrobky jsou odlišné, protože jsou vyráběny za použití pevnějších součástek podle amerických norem, nikoli podle norem Společenství; b) kanadský a čínský trh nejsou srovnatelné, protože jsou na odlišné úrovni vývoje a mají odlišnou velikost; a c) spolupracující kanadský výrobce je závislý na jednom z výrobců Společenství. Uvedení vyvážející výrobci navrhovali jako vhodnou analogickou zemi Malajsii nebo Indii.
          (42) Na základě těchto připomínek Komise kontaktovala sedm indických výrobců a jednoho malajského výrobce, o nichž je známo, že vyrábí ruční paletové vozíky, a zaslala jim příslušný dotazník. Žádný z těchto výrobců však při šetření nespolupracoval a Komise z těchto dvou zemí nezískala žádné informace týkající se běžné hodnoty. Proto Komise nemohla považovat žádnou ze zemí navrhovaných vyvážejícími výrobci za alternativní analogickou zemi.
          (43) Pokud jde o připomínky účastníků týkající se rozdílů ohledně kvality a norem kanadských výrobků, bylo v podstatě namítáno, že průměrná hmotnost a šířka vidlic kanadských vozíků je větší než v případě čínských vozíků. Komise však nezjistila žádný celkový podstatný rozdíl, ať již ohledně hmotnosti, nebo šířky vidlic mezi kanadskými a čínskými výrobky. Kanadské i čínské výrobky mají různé kategorie hmotnosti a šířky vidlic a velké množství výrobků bylo navzájem srovnatelných. U těch výrobků, které nebyly přímo srovnatelné, mohly být provedeny vhodné úpravy, jak je vysvětleno v bodě odůvodnění 51. Dalším významným činitelem je nosnost vozíku. V tomto ohledu nebyly zjištěny žádné velké celkové rozdíly v nosnosti čínských a kanadských ručních paletových vozíků. Proto byl učiněn závěr, že mezi kanadskými a čínskými výrobky nejsou žádné podstatné rozdíly, co se týče kvality.
          (44) Pokud jde o připomínky vyvážejících vývozců týkající se úrovně vývoje a velikosti kanadského a čínského trhu, je třeba vzít na vědomí, že rozhodující je, zda je daný trh dostatečně velký, aby byl reprezentativní ve srovnání s objemem vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 40, v tomto případě se kanadský trh považuje za dostatečně velký, aby byl v tomto ohledu reprezentativní. Skutečnost, že čínský trh je celkově větší než trh kanadský, je v tomto případě pro posouzení vhodnosti použití Kanady jako možné analogické země nepodstatná. Pokud jde o skutečnost, že ČLR je považována za rozvojovou zemi, zatímco Kanada nikoli, je třeba vzít na vědomí, že, jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 43, kvalita kanadských a čínských výrobků je srovnatelná. Na základě ověření na místě prováděných v prostorách čínských i kanadských výrobců byl vyvozen závěr, že neexistují podstatné rozdíly mezi výrobními zařízeními a metodami čínských a kanadských výrobců. Z těchto důvodů není status ČLR jako rozvojové země v tomto ohledu podstatný a neznamená, že použití Kanady jako analogické země je v tomto případě nevhodné.
          (45) Pokud jde o tvrzení, že vztah mezi kanadským spolupracujícím výrobcem a výrobcem ve Společenství vyvolává závažné pochybnosti ohledně objektivity a přesnosti poskytnutých údajů, nebyl v průběhu šetření zjištěn žádný podklad pro toto tvrzení. Komise ověřila, zda tento vztah měl nějaký zkreslující účinek na ceny, výrobní náklady a ziskovost kanadského výrobce, zejména během ověření údajů společnosti na místě. Žádné známky o takových zkresleních nebyly zjištěny. Komise zjistila, že poskytnuté informace byly přesné a spolehlivé a že mohou být použity pro účely tohoto šetření.
          (46) S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že Kanada představuje vhodnou analogickou zemi podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.
          3.2. Stanovení běžné hodnoty
          (47) Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla stanovena běžná hodnota pro spolupracující vyvážející výrobce na základě ověřených informací získaných od výrobce v analogické zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na tuzemském trhu Kanady za srovnatelné druhy výrobků, protože bylo zjištěno, že uvedené ceny byly stanoveny při běžném obchodním styku.
          (48) Následkem toho byla běžná hodnota stanovena spolupracujícím výrobcem v Kanadě jako vážený průměr prodejní ceny na tuzemském trhu určené podle druhu výrobku pro nespřízněné odběratele.
          4. Vývozní ceny
          (49) Všechny vývozní prodeje dvou vyvážejících výrobců do Společenství byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Proto byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených, nebo cen, které je třeba zaplatit. Pokud jde o zbývající dva vyvážející výrobce, část jejich vývozních prodejů do Společenství tvořily prodeje dovozcům, se kterými měli vývozci uzavřenou dohodu o vyrovnání, následkem čehož jsou ceny nespolehlivé. V těchto případech, podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, byla vývozní cena vypočítána na základě cen při dalším prodeji nespřízněným odběratelům ve Společenství. Byly provedeny úpravy pro všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, obecných a správních nákladů, a pro zisk. Ziskem používaným pro tento účel byl průměrný zisk dosažený spolupracujícími nespřízněnými dovozci dotčeného výrobku.
          5. Srovnání
          (50) Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě cen ze závodu a na stejné obchodní úrovni. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na tomto základě byly v případě potřeby provedeny úpravy pro rozdíly u nákladů na přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku, balení a úvěry a u slev.
          (51) Pokud jde o analogickou zemi Kanadu, bylo při šetření zjištěno, že ruční brzda byla použita u všech kanadských ručních paletových vozíků, zatímco ve většině čínských výrobků použita nebyla. Proto byla provedena vhodná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení pro kanadské ceny, aby se tak odstranil vliv ruční brzdy. Kromě toho některé kanadské výrobky měly rovněž vidlice s menší výškou než čínské výrobky. Byla proto provedena vhodná úprava kanadských cen podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, pokud jde o tyto výrobky, aby se tak odstranil vliv uvedeného rozdílu.
          6. Dumpingové rozpětí
          6.1. Dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení
          (52) Pro čtyři vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty pro každý druh výrobku vyváženého do Společenství stanovený pro analogickou zemi porovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu výrobku vyváženého do Společenství vyvážejícími výrobci, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.
          6.2. Dumpingové rozpětí pro všechny ostatní vyvážející výrobce
          (53) Pro výpočet celostátního dumpingového rozpětí uplatňovaného na všechny ostatní vývozce v ČLR stanovila Komise nejdříve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovými dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, jak byly uvedeny ve statistice Eurostatu, a objemy vyváženými čtyřmi spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Vzhledem k tomu, že celkové objemy vývozu, jak byly vykázány spolupracujícími vyvážejícími výrobci, byly podstatně nižší než objem dovozu vykázaný ve statistice Eurostatu během období šetření, byl učiněn prozatímní závěr o zjištění závažné nedostatečné spolupráce (přibližně 47 % celkových dovozů dotčeného výrobku ve Společenství). Aby se zabránilo tomu, aby vyvážející výrobci těžili ze skutečnosti, že nespolupracovali, a protože nic nenasvědčovalo tomu, že by dumpingová rozpětí nespolupracujících výrobců byla nižší, bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno jako průměr dumpingových rozpětí stanovených pro ty druhy výrobků, které jsou nejvíce vyváženy spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Toto celostátní dumpingové rozpětí bylo vyšší než nejvyšší individuální dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.
          6.3. Prozatímní dumpingová rozpětí pro ČLR
          (54) Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl čisté ceny deklarované na hranici Společenství před proclením jsou:
          +++++ TABLE +++++
          D. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ
          1. Výroba Společenství
          (55) Při šetření se na základě informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi zjistilo, že během období šetření byly ruční paletové vozíky vyráběny:
          -  čtyřmi žádajícími výrobci Společenství,
          -  jedním dalším výrobcem, který však po období šetření výrobu ukončil a stal se dovozcem.
          Mohou existovat další velmi malí výrobci s nevýznamnými objemy výroby, kteří při šetření nespolupracovali.
          (56) Proto byl učiněn prozatímní závěr, že ruční paletové vozíky vyráběné uvedenými pěti výrobci představují výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.
          2. Definice výrobního odvětví Společenství
          (57) Stížnost podali čtyři výrobci, Bolzoni SpA, BT products AB, Franz Kahl GmbH a Pramac Lifters SpA, kteří při šetření spolupracovali. Tito výrobci společně představují více než 60 % celkové výroby ručních paletových vozíků ve Společenství. Proto tvoří „výrobní odvětví Společenství“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou takto dále označováni.
          E. ÚJMA
          1. Spotřeba společenství
          (58) Spotřeba Společenství byla založena na kombinaci objemu všech dovozů ručních paletových vozíků do Společenství na základě statistiky Eurostatu, celkových ověřených prodejů výrobního odvětví Společenství a prodejů jednoho dalšího výrobce ve Společenství, který výrobu ukončil v roce 2004.
          (59) Spotřeba Společenství činila ohledně ručních paletových vozíků v průběhu období šetření přibližně 493000 jednotek. Tento počet je o 17 % vyšší než na začátku posuzovaného období.
          +++++ TABLE +++++
          2. Dovozy ručních paletových vozíků z ČLR do společenství
          a) Objem a podíl dovozů na trhu
          (60) Na základě údajů Eurostatu se objem dovozů z ČLR během posuzovaného období podstatně zvýšil, tj. o 138 %. Zvýšení dovozů bylo zejména zaznamenáno mezi rokem 2002 a rokem 2003, kdy vzrostly o 51 %.
          +++++ TABLE +++++
          (61) Během posuzovaného období se podíl dumpingových dovozů na trhu prudce zvýšil o více než 100 %. Tento zvýšený podíl na trhu zcela ukrojil z podílu, který mělo dříve výrobní odvětví Společenství.
          +++++ TABLE +++++
          b) Ceny dumpingových dovozů
          (62) Podle údajů Eurostatu se průměrná cena dumpingových dovozů z ČLR snížila mezi rokem 2000 a obdobím šetření o 34 %. Ceny zůstaly stabilní do roku 2001, poté se v roce 2002 snížily o 12 % a v období mezi rokem 2002 a rokem 2003 se dále snížily o dalších 25 %.
          +++++ TABLE +++++
          c) Cenové podbízení
          (63) Pro stanovení cenového podbízení Komise analyzovala údaje o cenách za období šetření. Vážený průměr čisté prodejní ceny ze závodu nespřízněným odběratelům výrobního odvětví Společenství po odečtu slev a rabatů byl porovnán s váženým průměrem dovozní ceny srovnatelných druhů výrobků spolupracujících čínských vyvážejících výrobců na stejné úrovni obchodu, tj. na úrovni prodeje distributorům. Dovozní ceny byly na úrovni CIF (náklady, pojištění a přepravné) a byla provedena vhodná úprava, aby byla zahrnuta všechna cla běžně placená při dovozu. Ve dvou případech, kdy bylo zjištěno, že dovozci mají uzavřené dohody o vyrovnání s čínskými vyvážejícími výrobci, byly použity ceny dalšího prodeje nespřízněným odběratelům těchto vývozců.
          (64) Na tomto základě byla prozatímně zjištěna existence cenového podbízení pro dovozy z ČLR. Úroveň cenového podbízení, vyjádřená jako procentní podíl průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, byla u všech vyvážejících výrobců zjištěna větší než 55 %.
          3. Situace výrobního odvětví společenství
          a) Předběžná poznámka
          (65) Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví od roku 2000 (výchozí rok) do období šetření.
          b) Výroba, kapacita a využití kapacity
          +++++ TABLE +++++
          (66) Během posuzovaného období se výroba výrobního odvětví Společenství snížila o 33 %. Protože v tomto období zůstala výrobní kapacita víceméně stejná, využití kapacity se snížilo spolu s výrobou.
          c) Zásoby
          +++++ TABLE +++++
          (67) Následkem klesajících prodejů došlo k celkovému mírnému zvýšení zásob. Šetření však ukázalo, že vytváření zásob není považováno za zvláště podstatný ukazatel hospodářské situace výrobního odvětví, protože výrobci ve Společenství obecně vyrábějí na základě konkrétních objednávek, a proto zásoby obvykle tvoří zboží čekající na odeslání odběratelům.
          d) Objem prodeje, prodejní cena a podíl na trhu
          +++++ TABLE +++++
          (68) I když spotřeba Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření vzrostla, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se značně snížil. Následkem toho jeho podíl na trhu prudce klesl, jak je uvedeno výše. To je třeba vidět v protikladu s vývojem dovozů z ČLR, jejíž podíl na trhu za posuzované období značně vzrostl.
          (69) Výrobní odvětví Společenství ztratilo 34 % ze svého podílu na trhu mezi rokem 2000 a obdobím šetření.
          (70) Jednotkové ceny vlastní výroby výrobního odvětví Společenství pro prodej nespřízněným odběratelům ve Společenství se během posuzovaného období snížily. Tento pokles se projevil zejména v období mezi rokem 2001 a rokem 2003, kdy se prodejní ceny snížily o 6 %.
          (71) Na tomto trhu se ceny tradičně řídily kvalitou výrobku, poprodejním servisem a zárukami poskytovanými výrobci. Během posuzovaného období se však tato situace radikálně změnila a v průběhu období šetření se stala rozhodujícím činitelem prodeje cena. Zatímco se jednotkové prodejní ceny snížily o 8 % mezi rokem 2000 a obdobím šetření, jednotkové výrobní náklady se zvýšily, protože zejména během období šetření rostly ceny hlavní suroviny, oceli, která představuje významnou část výrobních nákladů.
          (72) Protože ceny výrobního odvětví Společenství nemohly vyrovnat zvýšení výrobních nákladů kvůli snižování cen spojenému s dumpingovými dovozy, výrobní odvětví Společenství zaznamenalo pokles ziskovosti.
          e) Činitelé ovlivňující ceny ve Společenství
          (73) Šetření ukázalo, že v období šetření měly dumpingové dovozy nižší ceny než průměrné snížené prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, a to o více než 59 % (viz bod odůvodnění 64). Toto cenové podbízení jednoznačně vedlo ke ztrátovým cenám pro výrobní odvětví Společenství v době, kdy je výrobci potřebovali zvýšit, aby pokryli zvýšené náklady.
          f) Růst
          (74) Mezi rokem 2000 a obdobím šetření, kdy se spotřeba Společenství zvýšila o 17 %, klesl objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství o 24 %. Výrobní odvětví Společenství ztratilo 12 % podílu na trhu, zatímco, jak bylo uvedeno, dumpingové dovozy získaly během stejného období 29 % podílu na trhu.
          g) Ziskovost
          (75) Ziskovost výrobního odvětví Společenství za dané období prudce klesla, což mělo za následek ztráty v roce 2002, které se během roku 2003 a období šetření neustále zhoršovaly.
          +++++ TABLE +++++
          h) Investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál
          +++++ TABLE +++++
          (76) Během posuzovaného období, zejména v letech 2001 a 2002, byly investovány velké částky. Je třeba vzít na vědomí, že výrobci ve Společenství jsou dobře zavedené společnosti s dlouhou tradicí výroby ručních paletových vozíků. Proto byly investice na obnovu, které tvořily podstatnou část investic, nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti.
          (77) Kvůli změně tržních podmínek, konkrétněji poklesu prodejních cen, byly nové investice během období šetření do velké míry odloženy nebo zrušeny i přes rostoucí expanzi spotřeby Společenství.
          (78) Návratnost investic, vyjádřená čistým ziskem výrobního odvětví Společenství a čistou účetní hodnotou jeho investic, sledovala trend ziskovosti a během posuzovaného období klesla o 1063 %.
          (79) Peněžní tok výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období v souladu s trendem ziskovosti snížil o 385 %.
          (80) Šetření ukázalo, že pro výrobní odvětví Společenství začalo být obtížnější získávat kapitál během posuzovaného období, zejména kvůli zvyšujícím se ztrátám utrpěným ke konci uvedeného období a v období šetření.
          i) Zaměstnanost, produktivita a mzdy
          +++++ TABLE +++++
          (81) Zaměstnanost se během posuzovaného období pro obdobný výrobek snížila. Produktivita na zaměstnance (stanovená na základě počtu vyrobených jednotek vyděleného počtem zaměstnanců) se mezi rokem 2000 a rokem 2002 snížila o 11 % a o další 3 % mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Tento stav je však následkem rychlejšího poklesu objemu výroby než zaměstnanosti. Průměrné náklady na zaměstnance, odrážející mzdy, se během posuzovaného období dokonce ani nezvyšovaly spolu s inflací, ale zůstaly spíše stabilní.
          (82) Úsilí racionalizovat výrobní zařízení projevili výrobci ve Společenství uzavřením továren a snížením počtu zaměstnanců. Výrobci ve Společenství byli schopni omezit počet nadbytečných zaměstnanců přeřazením části pracovní síly na výnosnější činnosti svého podnikání.
          j) Vystupňování dumpingu, překonání účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování
          (83) Dopad vystupňování skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství nemůže být považován za nepatrný s ohledem na objem a ceny dotčených dovozů.
          (84) Kromě toho nic nenasvědčovalo tomu, že výrobní odvětví Společenství během období šetření překonalo účinky jakéhokoli dřívějšího dumpingu nebo subvencování.
          4. Závěr o újmě
          (85) Během posuzovaného období se výskyt dumpingových výrobků s nízkými cenami z ČLR na trhu Společenství podstatně zvýšil a všechny příslušné ukazatele újmy pro situaci výrobního odvětví Společenství ukázaly nepříznivý vývoj.
          (86) Některé ukazatele se během posuzovaného období velmi zásadně zhoršily. To byl případ objemu výroby, objemu prodeje, podílu na trhu, ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku.
          (87) Bereme-li v úvahu všechny činitele, zejména pokles podílu na trhu výrobního odvětví Společenství v době rostoucí spotřeby a významné finanční ztráty vedoucí ke klesajícím investicím během období šetření, má se prozatím za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 5 základního nařízení.
          F. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI ÚJMY
          1. Úvod
          (88) Podle čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingové dovozy ručních paletových vozíků pocházejících z ČLR způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství. Přezkoumány byly i známé činitele, jiné než dumpingové dovozy, které mohly zároveň poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se tak zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.
          2. Účinky dumpingových dovozů
          (89) Dumpingové dovozy z ČLR se za posuzované období zvýšily o 138 %. Tento nárůst byl rychlejší než nárůst spotřeby Společenství, která se během stejného období zvýšila o 17 %. Uvedené zvýšené dovozy a rostoucí spotřeba se kryly s obdobím klesajícího objemu prodeje pro výrobní odvětví Společenství. Podíl dumpingových dovozů na trhu se během posuzovaného období zvýšil o více než 100 %. Tento zvýšený podíl dovozů na trhu se kryl s odpovídajícím poklesem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu v období šetření. Je proto zřejmé, že dovozy převzaly část podílu na trhu, kterou ztratilo výrobní odvětví Společenství.
          (90) Tyto zvýšené dovozy rovněž snížily ceny výrobního odvětví Společenství velmi významnými rozpětími, takže je možné říci, že způsobily pokles cen, který vedl ke ztrátám pro výrobní odvětví Společenství. Nízké cenové úrovně dumpingových dovozů rovněž způsobily snižování cen a výrobní odvětví Společenství nemohlo zvýšit své ceny, aby pokrylo zvýšení nákladů. Kromě toho výrobní odvětví Společenství nemohlo zvýšit využití svých kapacit, ke kterému by pravděpodobně došlo s ohledem na zvyšování spotřeby, které bylo zaznamenáno v posuzovaném období.
          (91) Proto byl učiněn prozatímní závěr, že tlak vyvíjený dotčenými dovozy, které podstatně zvýšily svůj objem a podíl na trhu a které byly prováděny za nízké, dumpingové ceny, hrál rozhodující roli ve zhoršování situace výrobního odvětví Společenství, zejména pokud jde o ztracené objemy prodejů a podíl na trhu, ziskovost, návratnost investic a schopnost získat kapitál.
          3. Účinky dalších činitelů
          a) Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství
          (92) Je třeba vzít na vědomí, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství se během období šetření snížila. Objem vývozů mimo Společenství však během posuzovaného období představoval pouze 11 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství. Bylo zjištěno, že vývozní ceny byly během posuzovaného období v průměru nižší než ceny ve Společenství. To je však zejména způsobeno odlišnou skladbou sortimentu. Je třeba vzít na vědomí, že přítomnost čínských výrobců na vývozních trzích vedla ke sníženým ziskům pro vývozy výrobního odvětví Společenství. Přesto však, na rozdíl od prodejů ve Společenství, byly vývozy až do období šetření stále mírně ziskové, a proto nemohly významně přispět k újmě utrpěné výrobním odvětvím Společenství.
          +++++ TABLE +++++
          (93) S ohledem na skutečnost, že vývozní prodeje tvoří malou část celkového obchodu výrobního odvětví Společenství, není možné je považovat za činitele způsobujícího jakoukoli podstatnou újmu dotčeným společnostem.
          b) Investice výrobního odvětví Společenství
          (94) Je třeba vzít na vědomí, že během posuzovaného období byly provedeny velké a podstatné investice. Velké investice uskutečněné v letech 2001 a 2002 byly plánovány již v roce 1999, což znamená dříve, než došlo k rozsáhlému vstupu Číny na trh Společenství, a pokud by dumpingové dovozy neexistovaly, byly by považovány za racionální rozhodnutí. Kromě toho podstatnou část investic představovaly investice na obnovu.
          c) Dovozy z ostatních třetích zemí
          (95) Pokud jde o dovozy z ostatních třetích zemí, nemůže z těchto dovozů vzniknout žádná podstatná újma, protože jen velmi málo dovozů pochází z jiných zdrojů než z ČLR. Ostatní dovozy představují pouze 11 % celkových dovozů a jejich podíl na trhu, který od roku 2000 klesá, činil během období šetření pouze 4 %.
          +++++ TABLE +++++
          (96) Šetření také ukázalo, že rozšíření Společenství nezměnilo tyto závěry učiněné na základě "starých" patnácti členských států. V nových členských státech neprobíhá větší výroba, působí zde pouze malí výrobci, a to v Polsku, České republice, na Slovensku a ve Slovinsku.
          d) Směnný kurz EUR/USD
          (97) Někteří účastníci řízení tvrdili, že veškerá újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství byla následkem preferenčního směnného kurzu EUR/USD pro čínské výrobce.
          (98) V konkrétním případě dotčeného výrobku dovozy z jiných zemí než z ČLR rovněž těžily ze zhodnocení eura. Jejich objemy se však během posuzovaného období snížily, zatímco dovozy z ČLR se během stejného období zvýšily o 138 %. I když zjevně nelze vyloučit, že zhodnocení eura vůči USD mohlo zvýhodnit dovozy dotčeného výrobku z ČLR, skutečnost, že výkyvy měny neměly vliv na dovozy z jiných zemí, naznačuje, že zhodnocení eura nelze považovat za příčinný činitel pro nárůst dumpingových dovozů z ČLR.
          e) Prodejní chování
          (99) Někteří účastníci řízení rovněž tvrdili, že výrobní odvětví Společenství nabízelo výrobky některým z jejich největších odběratelů za ceny podstatně nižší, než ceny ručních paletových vozíků dovážených z ČLR. Podle nich byl důvod pro toto jednání ten, že ruční paletové vozíky se používají jako "nástroj prodeje" pro větší a dražší zařízení na manipulaci s materiálem. To by mohlo způsobit újmu uváděnou výrobním odvětvím Společenství.
          (100) Je třeba vzít na vědomí, že ruční paletové vozíky se skutečně často používají jako „nástroj prodeje“ s cílem přesvědčit odběratele, aby si koupili balíček ručních paletových vozíků a/nebo jiné, dražší zařízení na manipulaci s materiálem. Nic však nenasvědčuje tomu, že by k uvedenému docházelo ve významných objemech nebo za zvláště nízké ceny.
          f) Strategické chyby, kterých se dopustili výrobci v ES, jako jsou výrobky s nízkou kvalitou a výroba vlastních dílů
          (101) Dovozci Společenství tvrdili, že újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství je způsobená mimo jiné zavedením výrobků s nízkou kvalitou na trh Společenství a objednáváním dílů u externích společností.
          (102) Ve skutečnosti šetření zjistilo, že někteří výrobci ve Společenství zavedli nové modely s nižší kvalitou a za nižší cenu ve srovnání s jejich standardními modely. Trvají však na tom, že tak učinili v reakci na značný příliv dumpingových dovozů takových výrobků z ČLR spíše než na běžný vývoj trhu.
          (103) Tentýž důvod uvádějí výrobci ve Společenství, když vysvětlují, proč zadali externím společnostem dodávku některých dílů. Cítí se být nuceni maximalizovat zisky a snižovat ztráty, zatímco čínský dumping pokračuje.
          4. Závěry o příčinných souvislostech
          (104) Šetření ukázalo, že velká množství dumpingových dovozů způsobila velký pokles cen výrobního odvětví Společenství, kdy toto výrobní odvětví neúspěšně usilovalo o udržení podílu na trhu a uspokojivé využití kapacit, zejména kvůli cenovému podbízení čínských výrobců a snižování cen. Během téhož období se objem dovozů z ČLR a podíl těchto dovozů na trhu nadále prudce zvyšoval. Komise došla k prozatímnímu závěru, že čínské dovozy jsou hlavní, pokud ne jedinou, příčinou této újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.
          (105) S ohledem na uvedenou analýzu, která náležitě rozlišila a oddělila případné účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od poškozujících účinků dumpingových dovozů, je učiněn prozatímní závěr, že tyto ostatní činitele nepřispěli k žádnému podstatnému rozsahu újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství. Proto je učiněn prozatímní závěr, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství, jak je prokázána zhoršením všech ukazatelů újmy, a zejména situací výrobního odvětví Společenství vedoucí ke ztrátám, nepříznivou návratností prodeje a investicemi a potížemi při získávání kapitálu, byla způsobena dumpingovými dovozy pocházejícími z ČLR.
          G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ
          1. Obecné poznámky
          (106) Komise přezkoumala, zda navzdory prozatímnímu závěru o existenci dumpingu způsobujícího újmu existovaly přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení byl zvážen dopad případných opatření na všechny účastníky, kterých se toto řízení týká, a také následky nepřijetí opatření na základě předložených důkazů.
          2. Zájmy výrobního odvětví Společenství
          (107) Výrobní odvětví Společenství se v minulosti skládalo z velkého počtu malých i velkých výrobců ručních paletových vozíků. Šetření ukázalo, že několik společností ukončilo výrobu před posuzovaným obdobím, během něj a okamžitě po něm. Několik z těchto dřívějších výrobců změnilo svůj hlavní předmět podnikání a v současné době působí jako dovozci/obchodníci s dotčeným výrobkem. Čtyři společnosti tvořící výrobní odvětví Společenství musely rovněž přijmout drastická restrukturalizační opatření, jako uzavření výrobních závodů a provádění politik rozsáhlého propouštění z důvodu nadbytečnosti během roku 2003 a období šetření.
          (108) Po uložení antidumpingových opatření se očekává, že poroste jak objem prodeje, tak prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. To zlepší ziskovost výrobního odvětví Společenství a zmírní hrozbu dalšího zavírání závodů. Kromě toho se rovněž předpokládá, že některé z výrobních závodů, které musely být uzavřeny, bude možné znovu otevřít, přičemž vzniknou nové pracovní příležitosti.
          (109) Na druhé straně, pokud by nebyla uložena antidumpingová opatření, je pravděpodobné, že nepříznivý trend výrobního odvětví Společenství bude pokračovat. V krátkodobém výhledu bude výrobní odvětví Společenství pravděpodobně nadále ztrácet podíl na trhu a prohlubování ztrát bude pokračovat. V dlouhodobém výhledu by byla výroba ve Společenství ukončena.
          3. Zájmy dodavatelů ve Společenství
          (110) Žádní dodavatelé ručních paletových vozíků ve Společenství neuvedli svá stanoviska vyplněním dotazníku v daném šetření. Je však jasné, že kdyby opatření nebyla uložena, mělo by to vážný dopad na několik dodavatelů, kteří by pravděpodobně museli ukončit svoji činnost. Důvodem pro to je skutečnost, že živobytí těchto malých dodavatelů dílů pro výrobu hydrauliky nebo dodavatelů kol závisí na prodejích dílů výrobcům ručních paletových vozíků ve Společenství.
          4. Zájem nespřízněných dovozců/obchodníků
          (111) Na dotazník ve stanovené lhůtě odpovědělo a při šetření spolupracovalo velké množství nespřízněných dovozců/obchodníků. Všichni proti uložení opatření protestovali.
          (112) Dovozci/obchodníci, kteří v tomto případě uvedli své stanovisko, se hodně liší, pokud jde o jejich velikost nebo význam ručních paletových vozíků při jejich činnosti. Je pravda, že malý počet dovozců/obchodníků je poměrně závislý na obchodu s ručními paletovými vozíky, který může představovat až 95 % jejich obratu. U většiny dovozců a obchodníků však šetření ukázalo, že prodeje ručních paletových vozíků představují méně než 3 % jejich celkového obratu. Pokud by byla uložena antidumpingová opatření, není pravděpodobné, že by to mělo závažný dopad na tyto obchodníky, protože obchod s ručními paletovými vozíky není jejich hlavním předmětem činnosti a je pro ně velmi snadné změnit sortiment výrobků. Kromě toho řada z těchto dovozců/obchodníků jsou nebo byli odběrateli výrobního odvětví Společenství a v případě nutnosti mohou změnit své podnikání, pokud by byla uložena opatření.
          (113) Dovozci rovněž argumentovali, že výroba Společenství není dostatečná na to, aby uspokojila poptávku, a proto jsou dovozy nezbytné. Dále tvrdili, že výrobci ve Společenství nejsou schopni poskytnout stejnou kvalitu a pružnost, pokud jde o dodávky dotčeného výrobku. Je jasné, že výroba ve Společenství není schopna uspokojit veškeré potřeby spotřebitelů ve Společenství, ve Společenství však existuje významná nevyužitá kapacita a jsou zde další zdroje dovozů, které by mohly pokrýt část chybějících výrobků. Účelem antidumpingových opatření navíc není odstranění dumpingových dovozů, ale zajištění toho, aby výrobky vstupovaly do Společenství za přiměřené ceny.
          (114) Byl proto učiněn prozatímní závěr, že pokud budou uložena nějaká opatření, nebudou mít zásadní dopad na situaci nespřízněných dovozců a obchodníků s ručními paletovými vozíky ve Společenství.
          5. Zájem uživatelů
          (115) Mezi hlavní uživatele ručních paletových vozíků patří sklady, supermarkety a společnosti zabývající se přepravou a manipulací. Odpovědi na příslušné dotazníky byly získány od dvou uživatelů. Tito uživatelé byli k uložení opatření neutrální. Kromě toho se ani náznakem nezmínili o tom, jaký pravděpodobný dopad by mělo uložení jakýchkoli antidumpingových opatření na jejich činnost. V každém případě se zdá, že ruční paletové vozíky mají v jejich podnikání menší význam.
          (116) Neexistence další spolupráce uživatelů vede v tomto případě k prozatímnímu závěru, že antidumpingová opatření nebudou mít žádný zásadní dopad na situaci uživatelů ve Společenství.
          6. Závěr o zájmu Společenství
          (117) Je třeba vzít na vědomí, že ztrátová situace výrobního odvětví Společenství vznikla následkem jeho potíží ohledně soutěžení s nepřiměřeně lacinými dumpingovými dovozy.
          (118) Shledává se, že uložení opatření obnoví na trhu korektní hospodářskou soutěž. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být přinejmenším schopno zvýšit objem a, případně v omezeném rozsahu, ceny prodejů, a tím vytvořit nezbytný zisk, který by ospravedlňoval další investice do jeho výrobních zařízení. Neuložení opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Společenství, jehož ztráta by omezila dodávky a konkurenci pro uživatele.
          (119) Na základě výše uvedeného je učiněn prozatímní závěr, že uvalení prozatímních antidumpingových opatření by nebylo proti zájmu Společenství.
          H. PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
          1. Úroveň odstraňující újmu
          (120) S ohledem na prozatímní závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena, aby bylo zabráněno další újmě, která by byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.
          (121) Za účelem stanovení úrovně prozatímních opatření bylo přihlédnuto jak ke zjištěnému dumpingovému rozpětí, tak k výši cla, které je nezbytné pro odstranění újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství.
          (122) Prozatímní opatření by měla být uložena na úrovni dostatečné pro odstranění újmy způsobené těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu způsobujícího újmu bylo bráno na vědomí, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby pokrylo své výrobní náklady a dosáhlo celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo logicky dosáhnout výrobní odvětví tohoto druhu z prodeje obdobného výrobku ve Společenství za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 5 % obratu, protože bylo prokázáno, že právě to byla výše zisku, která by mohla být přiměřeně očekávána za neexistence dumpingu způsobujícího újmu, neboť to byla výše zisku výrobního odvětví Společenství předtím, než čínské dovozy do Společenství začaly během posuzovaného období významně růst. Na tomto základě byla vypočtena cena, která nezpůsobuje újmu, obdobného výrobku pro výrobní odvětví Společenství. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána připočtením uvedeného ziskového rozpětí ve výši 5 % k výrobním nákladům.
          (123) Na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení s průměrnou, újmu nezpůsobující cenou výrobků prodávaných výrobnímu odvětví Společenství na trhu Společenství pak bylo stanoveno nezbytné zvýšení ceny. Rozdíl vzniklý z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF (náklady, pojištění a přepravné). Tyto rozdíly ve všech případech překračovaly zjištěné dumpingové rozpětí.
          2. Prozatímní opatření
          (124) Protože úroveň odstraňující újmu je vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, měla by být prozatímní opatření založena na uvedeném rozpětí podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Sazby prozatímního antidumpingového cla pro ČLR by měly být tyto:
          +++++ TABLE +++++
          (125) Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na "všechny ostatní společnosti") jsou proto výhradně použitelné pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobené společnostmi, konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž jméno a adresa nebyly konkrétně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů spřízněných s konkrétně uvedenými společnostmi, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celní sazbě uplatňované na "všechny ostatní společnosti".
          (126) European Commission (Evropská komise)
          Directorate General for Trade (Generální ředitelství pro obchod)
          Directorate B (Ředitelství B)
          J-79 5/17
          Rue de la Loi/Wetstraat 200
          B-1049 Brussels (Brusel)
          [3] se všemi důležitými informacemi, zejména informacemi o jakýchkoli změnách činností společnosti spojených s výrobou, tuzemskými a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby tedy Komise po konzultaci s poradním výborem změní nařízení aktualizací seznamu společností využívajících individuální celní sazby.
          I. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
          (127) V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit období, během kterého mohou účastníci řízení, kteří se přihlásili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účel konečného cla,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          Článek 1
          1. Prozatímní antidumpingové clo je uloženo na dovozy ručních paletových vozíků a jejich základních dílů, tj. podvozky a hydrauliku, spadajících pod kódy KN ex84279000 a ex84312000 (kódy TARIC 8427900010 a 8431200010), pocházejících z Čínské lidové republiky.
          2. Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu deklarovanou na hranici Společenství před proclením pro výrobky vyrobené uvedenými společnostmi, jsou tyto:
          +++++ TABLE +++++
          3. Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá poskytnutí jistoty rovnající se výši prozatímního cla.
          4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.
          Článek 2
          Aniž by byl dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 384/96, mohou účastníci řízení žádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo přijato toto nařízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat Komisi o ústní slyšení do 30 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
          Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou dotčení účastníci vyjádřit k použitelnosti tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.
          Článek 3
          Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 27. ledna 2005.
          Za Komisi
          Peter Mandelson
          člen Komise
          --------------------------------------------------
          [1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).
          [2] Úř. věst. C 103, 29.4.2004, s. 85.
          [3]


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.