Nařízení Komise (ES) č. 211/2005 ze dne 4. února 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 1 a 2 a mezinárodní účetní standardy (IAS) 12, 16, 19, 32, 33, 38 a 39 (Text s významem pro EHP)

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 211/2005/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
Nařízení Komise (ES) č. 211/2005
          ze dne 4. února 2005
          kterým se mění nařízení (ES) č. 1725/2003, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 1 a 2 a mezinárodní účetní standardy (IAS) 12, 16, 19, 32, 33, 38 a 39
          (Text s významem pro EHP)
          KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
          s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
          s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů [1], a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,
          vzhledem k těmto důvodům:
          (1) Nařízením Komise (ES) č. 1725/2003 [2] byly přijaty některé mezinárodní standardy a výklady, které existovaly ke dni 1. září 2002.
          (2) Dne 19. února 2004 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 2 Úhrada akciemi. IFRS 2 poprvé požaduje, aby společnosti do svých výsledovek promítly dopad úhrady akciemi, a to včetně výdajů spojených s transakcemi, v nichž se řídicím pracovníkům a zaměstnancům poskytují akciové opce. V minulosti nebyly transakce, v nichž se zaměstnancům poskytovaly akciové opce, vykazovány ve výsledovkách společnosti, ale v komentáři, který nemá vliv na vykazování zisku pro účely kapitálových trhů.
          (3) Konzultace s technickými odborníky v této oblasti potvrzují, že IFRS 2 splňuje technická kritéria pro převzetí, jak jsou stanovena v článku 3 nařízení (ES) č. 1606/2002, a zejména požadavek, že musejí odpovídat evropskému veřejnému zájmu.
          (4) IFRS 2 nestanoví, které metody oceňování by měly být použity. Popisuje pouze faktory, které by měly být přinejmenším vzaty v úvahu při stanovování reálné hodnoty úhrad akciemi. Tato nekonkrétnost byla zvolena úmyslně, aby nebránila vývoji příslušných oceňovacích postupů, které dosud neexistují pro všechny formy úhrad akciemi (např. neobchodovatelné dlouhodobé akciové opce pro zaměstnance). V budoucnu však mohou být v zájmu naplnění potřeb společností, auditorů a investorů vyvinuty nové alternativní metody. Zejména nově kótované společnosti nebo společnosti obchodované na burze pouze krátce mohou mít problémy s určením budoucí ceny akcie.
          (5) Komise vzala na vědomí kritické připomínky ohledně složitosti IFRS 2 Úhrada akciemi, které v průběhu konzultačního procesu vzneslo několik dotčených stran. Komise si je vědoma otevřených technických otázek tohoto standardu a souvisejících obav týkajících se jejich hospodářského dopadu. Komise si uvědomuje, že je vzhledem k případnému dopadu, například na akciové opce pro zaměstnance, a možným důsledkům pro konkurenceschopnost společností v EU třeba jeho používání pravidelně sledovat. Jeho převzetí je však v zájmu evropských kapitálových trhů a evropských investorů. Komise bude proto sledovat budoucí účinky IFRS 2 na evropské společnosti a nejpozději do července 2007 použitelnost standardu přezkoumá.
          (6) Komise připomíná, že nařízení (ES) č. 1606/2002 (nařízení o IAS) ze dne 19. července 2002 vyžaduje, aby pro každé účetní období, které začíná dnem 1. ledna 2005 nebo později, sestavily společnosti řídící se právem členského státu své konsolidované účetní závěrky v souladu s mezinárodními účetními standardy přejatými postupem podle čl. 6 odst. 2, pokud jsou k rozvahovému dni jejich cenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 1 odst. 13 směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů [3].
          (7) V důsledku přijetí mezinárodního standardu IFRS 2 je třeba provést změny jiných mezinárodních účetních standardů, aby se zajistila soudržnost mezi mezinárodními účetními standardy. Uvedené změny se týkají mezinárodního standardu účetního výkaznictví (IFRS) 1, mezinárodních účetních standardů (IAS) 12, 16, 19, 32, 33, 38 a 39.
          (8) Nařízení (ES) č. 1725/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
          (9) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,
          PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
          Článek 1
          Příloha nařízení (ES) č. 1725/2003 se mění takto:
          1. Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 2 Úhrada akciemi se vkládá do přílohy nařízení (ES) č. 1725/2003.
          2. V zájmu zajištění soudržnosti mezi mezinárodními účetními standardy je třeba v důsledku přijetí standardu IFRS 2 provést změny standardu IFRS 1, mezinárodních účetních standardů (IAS) 12, 16, 19, 32, 33, 38 a 39.
          3. Text k vložení je uveden v příloze tohoto nařízení.
          Článek 2
          Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
          Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
          
          V Bruselu dne 4. února 2005.
          Za Komisi
          Charlie McCreevy
          člen Komise
          [1] Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
          [2] Úř. věst. L 261, 13.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2004 (Úř. věst. L 394, 31.12.2004, s. 1).
          [3] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).
          --------------------------------------------------
          PŘÍLOHA [1]
          MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ
          IFRS 2 Úhrada akciemi
          [1] Reprodukce je povolena v rámci Evropského hospodářského prostoru. Všechna stávající práva mimo EHP jsou vyhrazena, s výjimkou práva na reprodukci pro osobní potřebu nebo jiné poctivé využití ("fair dealing"). Dodatečné informace lze získat od IASB na internetové stránce www.iasb.org.uk
          --------------------------------------------------
          MEZINÁRODNÍ STANDARD ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ 2
          Úhrada akciemi
          OBSAH
          Účel
          Rozsah působnosti
          Uznání
          Úhrady akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem
          Souhrn
          Transakce, při nichž se přijímají služby
          Transakce oceněné odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu
          Stanovení reálné hodnoty poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu
          Podmínky převodu
          Opce s tzv. reload feature – právem automatického poskytnutí dodatečných opcí
          Po rozhodném datu
          Jestliže není možné spolehlivě odhadnout reálnou hodnotu nástrojů vlastního kapitálu
          Modifikace podmínek, za nichž byly poskytnuty nástroje vlastního kapitálu včetně zrušení a vypořádání
          Úhrady akciemi, jež se vypořádají hotovostí
          Úhrady akciemi s alternativou vypořádání hotovostí
          Úhrady akciemi, u nichž podmínky smlouvy umožňují protistraně volbu vypořádání
          Úhrady akciemi, u nichž podmínky smlouvy umožňují jednotce volbu způsobu vypořádání
          Zveřejnění
          Přechodná ustanovení
          Datum účinnosti
          ÚČEL
          1 Cílem tohoto IFRS je specifikace účetního výkaznictví jednotky tehdy, když provádí úhrady akciemi. Zvláště se zde požaduje, aby jednotka do své výsledovky a finanční pozice promítla dopad úhrady akciemi, a to včetně výdajů spojených s transakcemi, v nichž se zaměstnancům poskytují akciové opce.
          ROZSAH PŮSOBNOSTI
          2 Jednotka bude aplikovat tento IFRS při účtování veškerých úhrad akciemi včetně:
          (a) úhrad akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem, při nichž jednotka obdrží zboží nebo služby jako protihodnotu za nástroje vlastního kapitálu (včetně akcií nebo akciových opcí),
          (b) úhrad akciemi, jež se vypořádají hotovostí, při nichž jednotka obdrží zboží nebo služby proti závazku vůči dodavateli zboží nebo služeb v částkách, jež vycházejí z ceny (nebo hodnoty) akcií jednotky nebo jiných nástrojů vlastního kapitálu jednotky,
          a
          (c) transakcí, při nichž jednotka dostane nebo získá zboží nebo služby a podmínky této dohody umožní buď jednotce nebo dodavateli tohoto zboží nebo služeb, aby si vybral/a, zda se transakce vypořádá v hotovosti (nebo jinými aktivy) nebo tím, že se vydají kapitálové nástroje,
          s výjimkou uvedenou v odstavcích 5 a 6.
          3 Pro účely tohoto IFRS se převody nástrojů vlastního kapitálu jednotky jejími akcionáři stranám, jež dodaly jednotce zboží nebo služby (včetně zaměstnanců), považují za úhrady akciemi, pokud nepůjde zřetelně o převod za jiným účelem, než je platba za zboží nebo služby dodané jednotce. Toto se týká také převodů nástrojů vlastního kapitálu mateřské společnosti nebo nástrojů vlastního kapitálu jiné jednotky spadající do stejné skupiny jako jednotka, na strany, jež dodaly jednotce zboží nebo služby.
          4 Transakce se zaměstnancem (nebo jinou stranou) v postavení držitele nástrojů vlastního kapitálu jednotky není pro účely tohoto IFRS úhradou akciemi. Například tehdy, když jednotka udělí veškerým držitelům určité třídy jejích nástrojů vlastního kapitálu právo nabývat dodatečné nástroje vlastního kapitálu jednotky za cenu, která je nižší než reálná hodnota těchto nástrojů vlastního kapitálu, a zaměstnanec dostane takovéto právo, protože je držitelem nástrojů vlastního kapitálu této konkrétní třídy, udělení nebo výkon takového práva nepodléhá požadavkům tohoto IFRS.
          5 Jak je uvedeno v odstavci 2, tento IFRS platí pro úhrady akciemi, při nichž jednotka obdrží nebo přijme zboží nebo služby. Zboží zahrnuje zásoby, spotřební materiál, pozemky, budovy a zařízení, nehmotná aktiva a jiná nefinanční aktiva. Jednotka však nebude aplikovat tento IFRS na transakce, při nichž nabývá zboží jako součást čistých aktiv nabytých v podnikové kombinaci, na kterou se vztahuje IAS 22 Podnikové kombinace. Z toho důvodu nástroje vlastního kapitálu vydané v podnikové kombinaci výměnou za kontrolu nabývaného podniku nejsou v rozsahu působnosti tohoto IFRS. Avšak nástroje vlastního kapitálu poskytované zaměstnancům nabývaného podniku v jejich postavení zaměstnanců (například výměnou za pokračující služby) jsou v rozsahu působnosti tohoto IFRS. Podobně také zrušení, nahrazení nebo jiná modifikace dohod o úhradách akciemi z důvodu podnikové kombinace nebo jiné restrukturalizace jednotky se budou posuzovat v souladu s tímto IFRS.
          6 Tento IFRS se nevztahuje na úhrady akciemi, při nichž jednotka dostává nebo nabývá zboží nebo služby na základě kontraktu v rozsahu působnosti článků 8-10 IAS 32 Finanční nástroje: Zveřejnění a prezentace (podle novelizace v roce 2003) nebo článků 5–7 IAS 39 Finanční nástroje: Účtování a oceňování (podle novelizace v roce 2003).
          UZNÁNÍ
          7 Jednotka vykáže zboží nebo služby přijaté nebo nabyté při úhradách akciemi tehdy, když obdrží zboží nebo přijme služby. Jednotka vykáže odpovídající zvýšení vlastního kapitálu, jestliže přijala zboží nebo služby při úhradě akciemi, jež se vypořádala vlastním kapitálem, nebo vykáže závazek, jestliže došlo k nabytí zboží nebo služeb v úhradě akciemi, jež se vypořádává hotovostí.
          8 Jestliže zboží nebo služby přijaté nebo získané při úhradách akciemi nevyhovují tomu, aby byly uznány jako aktiva, budou vykázány jako náklad.
          9 Obvykle vzniká náklad při spotřebě zboží nebo služeb. Například služby jsou obvykle spotřebovány okamžitě a v takovém případě je náklad uznán, když protistrana poskytne službu. Zboží by mohlo být po určitou dobu spotřebováváno nebo - v případě zásob - může být později prodáno a v takovém případě se náklad uznává tehdy, když se zboží spotřebuje nebo prodá. Někdy je však nutné uznat náklad předtím, než dojde ke spotřebě nebo prodeji zboží nebo služeb, protože tyto nevyhovují tomu, aby byly uznány jako aktiva. Jednotka by mohla například nabýt zboží v rámci výzkumné fáze projektu, při němž vyvíjí nový produkt. Ačkoli nedošlo ke spotřebě takového zboží, nemuselo by toto zboží splňovat podmínky pro to, aby bylo kvalifikováno jako aktivum podle příslušného IFRS.
          ÚHRADY AKCIEMI, JEŽ SE VYPOŘÁDAJÍ VLASTNÍM KAPITÁLEM
          Souhrn
          10 V případě úhrad akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem, jednotka ocení přijaté zboží nebo služby a odpovídající zvýšení vlastního kapitálu přímo reálnou hodnotou přijatého zboží nebo služeb, pokud není nemožné tuto reálnou hodnotu spolehlivě určit. Jestliže není možné spolehlivě určit reálnou hodnotu přijatého zboží nebo služeb, jednotka stanoví jejich hodnotu a odpovídající zvýšení vlastního kapitálu nepřímo, s odkazem na [1] reálnou hodnotu vydaných nástrojů vlastního kapitálu.
          11 Budeme-li aplikovat požadavky odstavce 10 na transakce se zaměstnanci a ostatními poskytovateli podobných služeb [2], jednotka stanoví reálnou hodnotu přijatých služeb odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu, neboť obvykle není možné spolehlivě stanovit reálnou hodnotu přijatých služeb, jak je vysvětleno v odstavci 12. Reálná hodnota těchto nástrojů vlastního kapitálu bude stanovena v den vydání.
          12 Obvykle jsou akcie, akciové opce nebo jiné nástroje vlastního kapitálu poskytovány zaměstnancům jako součást jejich odměn, vedle výplaty v hotovosti a jiných zaměstnaneckých požitků. Obvykle není možné přímo ocenit služby přijaté proti určité složce balíčku odměn zaměstnance. Také nemusí být možné stanovit reálnou cenu celkového balíčku odměn zaměstnance nezávisle, aniž by se stanovila přímo reálná hodnota vydaných nástrojů vlastního kapitálu. Akcie nebo akciové opce jsou dále někdy poskytovány jako součást dohody o prémiích, a nikoli jako součást základního odměňování. Například je to pro zaměstnance stimul k tomu, aby zůstali zaměstnáni v jednotce nebo jsou takto odměňováni za své snahy zlepšit výkon jednotky. Tím, že jednotka poskytne akcie nebo akciové opce vedle jiného odměňování, platí dodatečnou odměnu pro získání dodatečných požitků. Stanovení reálné hodnoty těchto dodatečných požitků bude pravděpodobně obtížné. Vzhledem k obtížnosti přímého stanovení reálné hodnoty přijatých služeb stanoví jednotka reálnou hodnotu přijatých služeb zaměstnanců odkazem na reálnou hodnotu vydaných nástrojů vlastního kapitálu.
          13 Pro aplikaci požadavků odstavce 10 na transakce s jinými stranami, než jsou zaměstnanci, bude existovat vyvratitelná domněnka, že je možné spolehlivě určit reálnou hodnotu přijatého zboží nebo služeb. Tato reálná hodnota bude stanovena v den, kdy jednotka obdrží zboží nebo kdy protistrana poskytne službu. Ve vzácných případech, jestliže jednotka vyvrátí tuto domněnku, neboť nebude moci spolehlivě určit reálnou hodnotu přijatého zboží nebo služeb, ocení jednotka přijaté zboží nebo služby a odpovídající zvýšení vlastního kapitálu nepřímo, odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu stanovenou v den, kdy jednotka obdrží zboží nebo kdy protistrana poskytne službu.
          Transakce, při nichž se přijímají služby
          14 Jestliže budou poskytnuté nástroje vlastního kapitálu převedeny okamžitě, nebude se požadovat, aby protistrana dovršila stanovené období dodávání služeb před získáním bezpodmínečného nároku na tyto nástroje vlastního kapitálu. Pokud nebude prokázán opak, jednotka bude předpokládat, že služby poskytnuté protistranou coby plnění za nástroje vlastního kapitálu byly přijaty. V tomto případě v den převodu vykáže jednotka přijaté služby plně s odpovídajícím zvýšením vlastního kapitálu.
          15 Pokud nebudou poskytnuté nástroje vlastního kapitálu převedeny, dokud protistrana nedovrší stanovené období dodávání služeb, jednotka bude přepokládat, že služby, jež má protistrana poskytnout jako protihodnotu za tyto nástroje vlastního kapitálu, se přijmou v budoucnosti, během rozhodného období. Jednotka zaúčtuje tyto služby v době, kdy je protistrana poskytne během rozhodného období, s odpovídajícím zvýšením vlastního kapitálu. Například:
          (a) jestliže jsou zaměstnanci poskytnuty akciové opce za podmínky, že dovrší tři služební roky, potom bude jednotka předpokládat, že služby, které má poskytnout zaměstnanec jako protihodnotu za akciové opce, budou přijaty v budoucnosti, během tohoto tříletého rozhodného období.
          (b) jestliže jsou zaměstnanci poskytnuty akciové opce za podmínky, že dosáhne určitého výkonu a zůstane zaměstnancem jednotky, dokud nebude splněna podmínka tohoto výkonu, a délka rozhodného období se mění v závislosti na tom, kdy bude tato výkonnostní podmínka splněna, bude jednotka předpokládat, že služby, jež má zaměstnanec poskytnout jako protihodnotu za akciové opce, budou přijaty v budoucnosti, během očekávaného rozhodného období. Jednotka odhadne délku očekávaného rozhodného období v den poskytnutí na základě nejpravděpodobnějšího výsledku podmínky výkonu. Jestliže je výkonnostní podmínka tržní podmínkou, odhad délky očekávaného rozhodného období bude odpovídat předpokladům použitým při odhadování reálné hodnoty poskytnutých opcí a tato délka nebude následně revidována. Jestliže podmínka výkonu není tržní podmínkou, jednotka bude v případě nutnosti revidovat svůj odhad délky rozhodného období, pokud následné informace naznačují, že délka rozhodného období se bude lišit od předchozích odhadů.
          Transakce oceněné odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu
          Stanovení reálné hodnoty poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu
          16 U transakcí oceněných odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu stanoví jednotka reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu k datu ocenění na bázi tržních cen, budou-li tyto k dispozici, a vezme v úvahu podmínky, za nichž byly tyto nástroje vlastního kapitálu poskytnuty (s výhradou požadavků odstavců 19-22).
          17 Pokud nebudou tržní ceny k dispozici, stanoví jednotka reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu za použití oceňovacího postupu, jehož cílem bude stanovit, jaká by byla cena těchto nástrojů vlastního kapitálu k datu ocenění za obvyklých podmínek transakce mezi informovanými a s transakcí svolnými stranami. Oceňovací postup bude v souladu s obecně přijímanými metodami oceňování při stanovení cen finančních nástrojů a bude zahrnovat veškeré faktory a předpoklady, které by znalí a k transakci ochotní účastníci trhu brali v úvahu při stanovení ceny (s výhradou požadavků článku 19-22).
          18 Příloha B obsahuje další pravidla stanovení reálné hodnoty akcií a akciových opcí a zaměřuje se na konkrétní podmínky, jež jsou společné při poskytování akcií nebo akciových opcí zaměstnancům.
          Podmínky převodu
          19 Poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu může záviset na uspokojení konkrétních rozhodných podmínek. Například poskytnutí akcií nebo akciových opcí zaměstnanci obvykle závisí na tom, zda zaměstnanec setrvá v zaměstnaneckém poměru v jednotce po určitou dobu. Mohou existovat podmínky výkonnostní, jež je potřeba splnit, jako například to, že jednotka dosáhne stanoveného růstu zisku nebo stanoveného zvýšení ceny akcie jednotky. Rozhodné podmínky, kromě tržních podmínek, se nebudou brát v úvahu při stanovení reálné hodnoty akcií nebo akciových opcí v den ocenění. Avšak budou se brát v úvahu rozhodné podmínky při stanovení počtu nástrojů vlastního kapitálu zahrnutých do ocenění částky transakce, takže nakonec bude částka vykázaná za přijaté zboží a služby jako protihodnota poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu vycházet z počtu nástrojů vlastního kapitálu, jež budou případně převedeny. Z toho důvodu nebude na kumulativní bázi vykázána žádná částka za přijaté zboží nebo služby, jestliže poskytnuté nástroje vlastního kapitálu nebudou převedeny z důvodu nesplnění rozhodných podmínek, například tehdy, jestliže protistrana nedodrží stanovené období pro službu nebo některou výkonovou podmínku, a to s výhradou požadavků odstavce 21.
          20 Pro uplatnění požadavků odstavce 19 vykáže jednotka částku za zboží nebo služby přijaté během rozhodného období na bázi nejlepšího dostupného odhadu počtu nástrojů vlastního kapitálu, které by se měly podle očekávání převést, a tento odhad bude revidovat, pokud to bude nutné, jestliže bude následná informace naznačovat, že počet nástrojů vlastního kapitálu, které by se měly podle očekávání převést, se liší od předchozích odhadů. K rozhodnému datu přezkoumá jednotka odhad, aby vyrovnala počet nástrojů vlastního kapitálu, které se nakonec převedly, a to s výhradou ustanovení odstavce 21.
          21 Tržní podmínky, jako je například cílová cena akcie, které podmiňují převod (nebo vykonatelnost), budou vzaty v úvahu při odhadu reálné hodnoty poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu. Proto při poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu vázaného tržními podmínkami vykáže jednotka zboží nebo služby přijaté od protistrany, která vyhověla všem dalším rozhodným podmínkám (například služby od zaměstnance, jenž zůstává v pracovním poměru po určité služební období) bez ohledu na to, zda se uspokojí tržní podmínka.
          Opce s tzv. "reload feature" – právem automatického poskytnutí dodatečných opcí
          22 U opcí s právem automatického poskytnutí dodatečných opcí se možnost dodatečného poskytnutí nebude brát v úvahu při stanovení reálné hodnoty opcí poskytnutých v den ocenění. Místo toho se právo automatického poskytnutí dodatečných opcí zaúčtuje jako nové poskytnutí opce, pokud a když se následně dodatečná opce poskytne.
          Po rozhodném datu
          23 Po vykázání zboží nebo služeb přijatých v souladu s odstavci 10–22 a následném zvýšení vlastního kapitálu nebude provádět jednotka žádné následné úpravy celkového vlastního kapitálu po rozhodném datu. Jednotka například následně nesníží částku vykázanou pro přijaté služby od zaměstnance, jestliže převedené nástroje vlastního kapitálu později propadnou nebo - v případě akciových opcí - jestliže se opce nerealizují. Tento požadavek však nebrání jednotce v tom, aby vykázala převod v rámci vlastního kapitálu, tj.převod z jedné komponenty vlastního kapitálu do jiné.
          Jestliže není možné spolehlivě odhadnout reálnou hodnotu nástrojů vlastního kapitálu
          24 Požadavků v odstavcích 16-23 se použije, jestliže se požaduje, aby jednotka ocenila úhradu akciemi odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu. Ve vzácných případech se může stát, že jednotka nebude schopna spolehlivě odhadnout reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů ke dni ocenění v souladu s požadavky v odstavcích 16–22. Pouze v těchto vzácných případech místo toho jednotka učiní následující:
          (a) Ocení nástroje vlastního kapitálu jejich vnitřní hodnotou, poprvé v den, kdy jednotka obdrží zboží nebo protistrana poskytne službu a následně ke každému datu rozvahy a ke dni konečného vypořádání s tím, že jakákoli změna vnitřní hodnoty bude vykázána ve výsledovce. Při poskytnutí akciových opcí se dohodnutá platba na bázi akcií konečně vypořádá tehdy, když se opce realizují, opce propadnou (například při ukončení pracovního poměru) nebo když zaniknou (například exspirací).
          (b) Vykáže přijaté zboží nebo služby na bázi počtu nástrojů vlastního kapitálu, které se nakonec převedou nebo (tam, kde to lze aplikovat) které se nakonec realizují. Při aplikaci tohoto požadavku například v případě akciových opcí vykáže jednotka přijaté zboží nebo služby během rozhodného období, je-li stanoveno, v souladu s odstavci 14 a 15, s výjimkou takového případu, kdy nebudou platit požadavky odstavce 15(b) týkající se tržní podmínky. Vykázaná částka za zboží nebo služby přijaté během rozhodného období bude vycházet z objemu akciových opcí, jejichž převedení se očekává. Pokud to bude nutné, jednotka zreviduje tento odhad, jestliže následné informace naznačují, že počet akciových opcí, jejichž převedení se očekává, se liší od předchozích odhadů. K rozhodnému datu jednotka upraví odhad, aby se rovnal počtu nástrojů vlastního kapitálu, které byly nakonec převedeny. Po rozhodném datu jednotka zruší částku vykázanou za přijaté zboží a služby, jestliže akciové opce později propadnou nebo skončí jejich platnost na konci jejich života (exspirují, vyprší).
          25 Jestliže jednotka použije odstavec 24, nebude nutné použít odstavce 26–29, neboť budou vzaty v úvahu veškeré modifikace podmínek, za nichž byly poskytnuty nástroje vlastního kapitálu, po aplikaci metody vnitřní hodnoty uvedené v odstavci 24. Avšak jestliže jednotka vypořádá poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, na něž byl aplikován odstavec 24:
          (a) během rozhodného období, zaúčtuje vypořádání jako urychlení převodu, a proto okamžitě vykáže částku, která by byla jinak vykázána za přijaté služby během zbytku rozhodného období.
          (b) jakákoli platba uskutečněná při vypořádání bude zaúčtovaná jako zpětný odkup nástrojů vlastního kapitálu, tj. jako snížení vlastního kapitálu s výjimkou částky, o který bude platba přesahovat vnitřní hodnotu nástrojů vlastního kapitálu, oceněných v den zpětného odkupu. Jakýkoli takový přesah bude vykázán jako náklad.
          Modifikace podmínek, za nichž byly poskytnuty nástroje vlastního kapitálu včetně zrušení a vypořádání
          26 Jednotka může modifikovat podmínky, za nichž byly poskytnuty nástroje vlastního kapitálu. Například může snížit realizační cenu opcí poskytnutých zaměstnancům (tj. přecenit opce), což zvýší reálnou hodnotu těchto opcí. Požadavky odstavců 27-29 týkající se zaúčtování dopadu modifikací jsou vyjádřeny v kontextu úhrad akciemi vůči zaměstnancům. Požadavky však budou také aplikovány na úhrady akciemi ve vztahu k jiným stranám, než jsou zaměstnanci, jež se oceňují odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu. V tomto případě se budou veškeré odkazy k datu poskytnutí v odstavcích 27–29 místo toho vztahovat k datu, kdy jednotka obdrží zboží nebo kdy protistrana poskytne služby.
          27 Jednotka vykáže minimálně ty přijaté služby, které byly oceněny k datu poskytnutí reálnou hodnotou poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu, s výjimkou případu, kdy tyto nástroje vlastního kapitálu nejsou převedeny z důvodu nesplnění rozhodné podmínky (jiné než je tržní podmínka), která byla stanovená v den poskytnutí. Toto platí nezávisle na veškerých modifikacích podmínek, za kterých byly poskytnuty nástroje vlastního kapitálu, nebo zrušení či vypořádání tohoto poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu. Navíc jednotka vykáže dopad modifikací, jež zvyšují celkovou reálnou hodnotu dohody o úhradě akciemi nebo jsou jinak pro zaměstnance příznivé. Pokyny k aplikaci tohoto požadavku jsou uvedeny v příloze B.
          28 Jestliže jednotka zruší nebo vypořádá poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu během rozhodného období (v situaci jiné než je propadnutí z důvodu nesplnění rozhodných podmínek):
          (a) jednotka zaúčtuje zrušení nebo vypořádání jako urychlení převodu, a proto okamžitě vykáže částku, která by byla jinak vykázána za přijaté služby během zbytku rozhodného období.
          (b) jakákoli platba zaměstnanci při zrušení nebo vypořádání poskytnutí bude zaúčtována jako zpětný odkup nástrojů vlastního kapitálu, tj. jako snížení vlastního kapitálu, s výjimkou objemu, o který bude platba přesahovat reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu, oceňovaných v den zpětného odkupu. Jakýkoli takový přesah bude vykázán jako náklad.
          (c) pokud budou zaměstnancům poskytnuty nové nástroje vlastního kapitálu a v den, kdy jsou tyto nové nástroje vlastního kapitálu poskytnuty, označí jednotka tyto nové poskytnuté nástroje vlastního kapitálu za nástroje vlastního kapitálu nahrazující zrušené nástroje vlastního kapitálu, zaúčtuje jednotka poskytnutí těchto náhradních nástrojů vlastního kapitálu stejným způsobem jako modifikaci původního poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu v souladu s odstavcem 27 a pokyny v Příloze B. Poskytnutá přírůstková reálná hodnota je rozdíl mezi reálnou hodnotou nahrazujících nástrojů vlastního kapitálu a čistou reálnou hodnotou zrušených nástrojů vlastního kapitálu ke dni, kdy jsou náhradní nástroje vlastního kapitálu poskytnuty. Čistá reálná hodnota zrušených nástrojů vlastního kapitálu je jejich reálná hodnota bezprostředně před zrušením snížená o částky jakékoli platby uhrazené zaměstnancům při zrušení nástrojů vlastního kapitálu účtovaném jako snížení vlastního kapitálu v souladu s výše uvedeným bodem (b). Pokud jednotka nebude identifikovat nové poskytnuté nástroje vlastního kapitálu jako nástroje náhradní za zrušené nástroje vlastního kapitálu, zaúčtuje tyto nové nástroje vlastního kapitálu jako nové poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu.
          29 Pokud provede jednotka zpětný odkup převedených nástrojů vlastního kapitálu, platba zaměstnancům se zaúčtuje jako snížení vlastního kapitálu s výjimkou objemu, o který bude platba přesahovat reálnou hodnotu zpětně odkoupených nástrojů vlastního kapitálu oceněných v den zpětného odkupu. Jakýkoli takový přesah bude vykázán jako náklad.
          ÚHRADY AKCIEMI, JEŽ SE VYPOŘÁDAJÍ HOTOVOSTÍ
          30 U úhrad akciemi, jež se vypořádají hotovostí, ocení jednotka získané zboží nebo služby a vzniklý závazek reálnou hodnotou závazku. Dokud nebude závazek vypořádán, jednotka opakovaně přecení závazek reálnou hodnotou ke každému datu rozvahy a v den vypořádání s tím, že veškeré změny reálné hodnoty se vykáží ve výsledovce za dané období.
          31 Jednotka by mohla například poskytnout zaměstnancům v rámci jejich odměn za práci práva ze zhodnocení akcií. Zaměstnanci tak získají právo na budoucí platbu v hotovosti (a nikoli na nástroj vlastního kapitálu), jež bude vycházet ze zvýšení ceny akcie jednotky od určité úrovně a po určité období. Nebo by mohla jednotka poskytnout svým zaměstnancům právo získat budoucí hotovostní platbu tím, že jim poskytne právo na akcie (včetně akcií emitovaných při realizaci akciových opcí), které budou umořitelné, ať již povinně (například při skončení pracovního poměru) nebo z vůle zaměstnance.
          32 Jednotka vykáže přijaté služby a závazek zaplatit za tyto služby tak, jak budou zaměstnanci poskytovat své služby. Například některá práva ze zhodnocení akcií se převádějí okamžitě a od zaměstnanců se proto nepožaduje, aby dovršili určité služební období, chtějí-li získat nárok na platbu v hotovosti. Pokud nebude prokázán opak, jednotka bude předpokládat, že služby poskytnuté zaměstnanci výměnou za práva ze zhodnocení akcií, byly přijaty. Jednotka tak okamžitě vykáže přijaté služby a závazek zaplatit za ně. Jestliže nebudou práva ze zhodnocení akcií převedena, dokud zaměstnanci nedovrší určité služební období, jednotka bude vykazovat přijaté služby a závazek zaplatit za tyto služby tak, jak budou zaměstnanci během tohoto období poskytovat služby.
          33 Závazek bude oceněn na začátku a ke každému datu rozvahy až do jeho vypořádání reálnou hodnotou práva ze zhodnocení akcií za použití oceňovacího modelu opcí s tím, že se vezmou v úvahu podmínky, za nichž byla poskytnuta práva ze zhodnocení akcií a rozsah, v jakém zaměstnanci k příslušnému dni poskytovali své služby.
          ÚHRADY AKCIEMI S ALTERNATIVOU VYPOŘÁDÁNÍ HOTOVOSTÍ
          34 U úhrad akciemi, při nichž podmínky smlouvy dávají buď jednotce nebo protistraně možnost volby, zda jednotka vypořádá transakci hotově (nebo v jiných aktivech) nebo emitováním nástrojů vlastního kapitálu, zaúčtuje jednotka takovouto transakci nebo její komponenty jako úhradu akciemi, jež se vypořádají hotovostí, v příslušné výši, pokud jí vznikl závazek vypořádat hotově nebo jinými aktivy, nebo v příslušné výši jako úhradu akciemi s vypořádáním vlastním kapitálem pokud jí takovýto závazek nevznikl.
          Úhrady akciemi, u nichž podmínky smlouvy umožňují protistraně volbu vypořádání
          35 Pokud dala jednotka protistraně právo zvolit si, zda bude úhrada akciemi vypořádaná hotově [3] nebo emitováním nástrojů vlastního kapitálu, poskytla tak kombinovaný finanční nástroj, který zahrnuje závazkovou složku (tj. právo protistrany žádat platbu v hotovosti) a kapitálovou složku (tj. právo protistrany požadovat vypořádání v nástrojích vlastního kapitálu a nikoli hotově). U transakcí s jinými stranami, než jsou zaměstnanci, při nichž je reálná hodnota přijatého zboží nebo služeb oceňována přímo, bude jednotka oceňovat kapitálovou složku kombinovaného finančního nástroje jako rozdíl mezi reálnou hodnotou přijatého zboží nebo služeb a reálnou hodnotou závazkové složky ke dni, kdy dojde k přijetí zboží nebo služeb.
          36 U ostatních transakcí včetně transakcí se zaměstnanci stanoví jednotka reálnou hodnotu kombinovaného finančního nástroje ke dni ocenění s tím, že se vezmou v úvahu podmínky, za nichž byla poskytnuta práva na hotovost nebo nástroje vlastního kapitálu.
          37 Při aplikaci odstavce 36 nejprve jednotka stanoví reálnou hodnotu závazkové složky a potom stanoví reálnou hodnotu kapitálové složky s tím, že vezme v úvahu, že protistrana se musí vzdát práva na hotovost, aby získala nástroj vlastního kapitálu. Reálná hodnota kombinovaného finančního nástroje je součtem reálných hodnot jeho dvou složek. Úhrady akciemi, u nichž má protistrana možnost výběru způsobu vypořádání, jsou však často strukturovány tak, že reálná hodnota jedné alternativy vypořádání je stejná jako ta druhá. Protistrana by mohla mít například možnost přijmout akciové opce nebo práva ze zhodnocení akcií vypořádané hotovostí. V takových případech je reálná hodnota kapitálové složky nula a reálná hodnota kombinovaného finančního nástroje je tedy stejná jako reálná hodnota závazkové složky. A naopak, jestliže jsou reálné hodnoty možností vypořádání různé, reálná hodnota kapitálové složky bude obvykle vyšší než nula. V tomto případě bude reálná hodnota kombinovaného finančního nástroje vyšší než reálná hodnota závazkové složky.
          38 Jednotka bude účtovat samostatně o zboží nebo službách přijatých nebo nabytých s ohledem na každou složku kombinovaného finančního nástroje. Pro závazkovou složku vykáže jednotka získané zboží nebo služby a závazek zaplatit za toto zboží nebo služby tehdy, až protistrana dodá zboží nebo poskytne službu v souladu s požadavky, které platí pro úhrady akciemi vypořádané hotovostí (odstavce 30–33). Pro kapitálovou složku (existuje-li), vykáže jednotka přijaté zboží nebo služby a navýšení vlastního kapitálu tehdy, až protistrana dodá zboží nebo poskytne služby v souladu s požadavky, které platí pro úhrady akciemi vypořádané vlastním kapitálem (odstavce 10 a 29).
          39 V den vypořádání jednotka znovu přecení závazek v jeho reálné hodnotě. Pokud jednotka vydá nástroje vlastního kapitálu při vypořádání a nebude vyplácet hotovost, závazek se převede přímo na vlastní kapitál jako protihodnota za vydané nástroje vlastního kapitálu.
          40 Pokud zaplatí jednotka v hotovosti při vypořádání a nebude vydávat nástroje vlastního kapitálu, tato platba se použije pro plné vypořádání závazku. Jakákoli složka vlastního kapitálu, která byla dříve vykázaná, zůstane ve vlastním kapitálu. Jestliže se zvolí úhrada v hotovosti při vypořádání, protistraně zaniká právo na získání nástrojů vlastního kapitálu. Tento požadavek však nebrání jednotce v tom, aby vykázala převod v rámci vlastního kapitálu, tj. převod z jedné složky vlastního kapitálu do jiné.
          Úhrady akciemi, u nichž podmínky smlouvy umožňují jednotce volbu způsobu vypořádání
          41 Při úhradě akciemi tam, kde podmínky smlouvy poskytnou jednotce možnost výběru, zda vypořádat v hotovosti nebo vydáním nástrojů vlastního kapitálu, jednotka stanoví, zda má aktuální závazek vypořádat v hotovosti a zaúčtovat odpovídajícím způsobem úhradu akciemi. Jednotka má aktuální závazek vypořádat v hotovosti, jestliže možnost vypořádání v nástrojích vlastního kapitálu nemá obchodní smysl (například tehdy, když má jednotka ze zákona zakázáno vydávat akcie) nebo má jednotka praxi z minulosti nebo vyhlášenu politiku vypořádávání v hotovosti nebo je pro ni obvyklé vypořádání v hotovosti kdykoli protistrana požádá o vypořádání v hotovosti.
          42 Pokud má jednotka aktuální závazek vypořádat v hotovosti, zaúčtuje transakci v souladu s požadavky, které platí pro úhrady akciemi s hotovostním vypořádáním podle odstavců 30-33.
          43 Jestliže neexistuje takovýto závazek, jednotka zaúčtuje transakci v souladu s požadavky, které platí pro úhrady akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem, podle odstavců 10–29. Při vypořádání:
          (a) Pokud se jednotka rozhodne vypořádat v hotovosti, hotovostní platba se zaúčtuje jako zpětný odkup podílu na vlastním kapitálu, tj. jako snížení vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v bodě (c) níže.
          (b) Jestliže si jednotka zvolí vypořádání vydáním nástrojů vlastního kapitálu, nepožaduje se žádné další účtování (pouze převod z jedné složky vlastního kapitálu do jiné, pokud to bude nutné), s výjimkou uvedenou v bodě (c) níže.
          (c) Jestliže si jednotka zvolí možnost vypořádání s vyšší reálnou hodnotou k datu vypořádání, vykáže dodatečný náklad vzhledem k předanému hodnotovému přebytku, tj. rozdíl mezi zaplacenou hotovostí a reálnou hodnotou nástrojů vlastního kapitálu, které by se jinak byly vydaly nebo rozdíl mezi reálnou hodnotou vydaných nástrojů vlastního kapitálu a částkou hotovosti, která by se jinak byla zaplatila - podle toho, o který případ se jedná.
          ZVEŘEJNĚNÍ
          44 Jednotka zveřejní informace, jež umožní osobám používajícím finanční výkazy pochopit podstatu a rozsah dohod o úhradách akciemi, které existovaly během období.
          45 Aby se mohl uplatnit princip v odstavci 44, jednotka zveřejní minimálně následující:
          (a) Popis každého typu dohody o úhradě akciemi, která existovala kdykoli během období, včetně obecných podmínek každé dohody jako jsou požadavky převodu, maximální doba života opce a metoda vypořádání (např. buď hotově nebo vlastním kapitálem). Jednotka s podstatně podobnými typy dohod o úhradách akciemi může tyto informace agregovat, pokud nebude nutné zvláštní zveřejnění každé dohody pro naplnění principu v odstavci 44.
          (b) Počet a vážený průměr realizačních cen akciových opcí pro každou z následujících skupin opcí:
          (i) v oběhu na začátku období;
          (ii) poskytnuté během období;
          (iii) propadlé během období;
          (iv) realizované během období;
          (v) jejichž platnost skončila během období (expirované, které vypršely);
          (vi) v oběhu na konci období;
          (vii) realizovatelné na konci období.
          (c) U akciových opcí realizovaných během lhůty vážený průměr ceny akcie ke dni uplatnění. Jestliže byly opce realizovány na pravidelné bázi během období, jednotka může zveřejnit vážený průměr ceny akcie během období.
          (d) U akciových opcí, které byly v oběhu ke konci období, rozsah realizačních cen a vážený průměr pro zbývající dobu života podle smlouvy. Jestliže je rozsah realizačních cen široký, neuhrazené opce budou rozděleny do pásem, která mají význam pro stanovení počtu a lhůt dodatečných akcií, které by mohly být případně vydány, a hotovosti, která může být přijata při realizaci těchto opcí.
          46 Jednotka zveřejní informace, jež umožní uživatelům finančních výkazů pochopit, jak byla během daného období určena reálná hodnota přijatého zboží nebo služeb nebo reálná hodnota poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu.
          47 Jestliže jednotka stanovila reálnou hodnotu přijatého zboží nebo služeb přijatých protihodnotou za nástroje vlastního kapitálu jednotky nepřímo, odkazem na reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu, v zájmu uplatnění principu odstavce 46 zveřejní minimálně následující:
          (a) U akciových opcí poskytnutých během období vážený průměr reálné ceny těchto opcí ke dni ocenění a informaci o tom, jak byla tato reálná hodnota stanovena včetně těchto faktorů:
          (i) Použitý model oceňování opcí a vstupy do tohoto modelu včetně váženého průměru ceny akcie, realizační ceny, očekávané volatility, délky života opce, očekávaných dividend, bezrizikových úrokových sazeb a jakýchkoli ostatních vstupů do tohoto modelu včetně použité metody a předpokladů, z nichž se vycházelo při zahrnutí dopadu očekávané brzké realizace;
          (ii) Jak byla určena očekávaná volatilita a do jaké míry očekávaná volatilita vycházela z volatility v minulosti;
          a
          (iii) Zda a jak byly ostatní charakteristiky poskytnuté opce, jako například tržní podmínky, zabudovány do stanovení reálné hodnoty.
          (b) Pro ostatní nástroje vlastního kapitálu (tj. jiné než akciové opce) poskytnuté během období počet a vážený průměr reálné ceny těchto nástrojů vlastního kapitálu ke dni ocenění a informaci o tom, jak byla tato reálná hodnota stanovena včetně:
          (i) Jestliže nebyla reálná hodnota stanovena na bázi zjistitelné tržní ceny, jak byla stanovena;
          (ii) Zda a jak byly očekávané dividendy zahrnuty do stanovení reálné hodnoty;
          a
          (iii) Zda a jak byly do stanovení reálné hodnoty zahrnuty některé ostatní charakteristiky poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu.
          (c) Pro dohody o úhradách akciemi, které byly během období modifikovány:
          (i) Vysvětlení těchto modifikací;
          (ii) Poskytnutá dodatečná reálná hodnota (jako výsledek těchto modifikací);
          a
          (iii) Informace o tom, jak byla oceněna poskytnutá dodatečná reálná hodnota konzistentně s požadavky výše uvedených bodů (a) a (b) tam, kde je to aplikovatelné.
          48 Pokud jednotka stanovila přímo reálnou hodnotu zboží nebo služeb přijatých během daného období, zveřejní, jak byla tato reálná hodnota určena, například zda byla stanovena reálná hodnota tohoto zboží nebo služeb v tržní ceně.
          49 Pokud jednotka vyvrátila předpoklad odstavce 13, zveřejní tuto skutečnost a vysvětlí, proč byl předpoklad vyvrácen.
          50 Jednotka zveřejní informace, které umožní uživatelům finančních výkazů pochopit dopad úhrad akciemi na zisk nebo ztrátu jednotky v daném období a na její finanční situaci.
          51 Aby se mohl uplatnit princip v odstavci 50, jednotka zveřejní minimálně následující:
          (a) Celkové náklady vykázané za dané období plynoucí z úhrad akciemi, v nichž přijaté zboží nebo služby nevyhovovaly tomu, aby mohly být vykázány jako aktiva, a byly tudíž okamžitě vykázány jako náklad včetně samostatného zveřejnění této části celkových nákladů, jež vyplynuly z transakcí zúčtovaných jako úhrady akciemi vypořádané vlastním kapitálem;
          (b) Pro závazky vyplývající z úhrad akciemi:
          (i) Celkovou účetní hodnotu na konci období;
          a
          (ii) Celkovou vnitřní hodnotu na konci období u těch závazků, kde právo protistrany na hotovost nebo jiná aktiva bylo převedeno na konci příslušného období (např. převedená práva ze zhodnocení akcií).
          52 Jestliže informace, která má být podle tohoto IFRS zveřejněna, nevyhovuje principům odstavců 44, 46 a 50, jednotka takovouto informaci zveřejní dodatečně, neboť je nutné tyto principy splnit.
          PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
          53 U úhrad akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem, použije jednotka tento IFRS při poskytnutí akcií, akciových opcí nebo jiných nástrojů vlastního kapitálu, které byly poskytnuty po 7. listopadu 2002 a k datu platnosti tohoto IFRS dosud nebyly převedeny.
          54 Jednotce se doporučuje, ale není to požadavkem, aby aplikovala tento IFRS na jiná poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, jestliže jednotka zveřejnila reálnou hodnotu těchto nástrojů vlastního kapitálu stanovenou k datu ocenění.
          55 U všech poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, na něž se aplikuje tento IFRS, jednotka znovu stanoví komparativní informaci a tam, kde to lze aplikovat, upraví počáteční stavy nerozdělených zisků za nejstarší vykazované období.
          56 U veškerých poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, na něž se neaplikoval tento IFRS (např. nástroje vlastního kapitálu poskytnuté 7. listopadu 2002 nebo dříve), však jednotka přesto zveřejní informace požadované v odstavcích 44 a 45.
          57 Pokud jednotka změní podmínky poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, na něž nebyl aplikován tento IFRS poté, co tento IFRS nabude účinnosti, použije přesto odstavce 26-29 pro zúčtování veškerých takových modifikací.
          58 U závazků vyplynuvších z úhrad akciemi, jež existovaly k datu účinnosti tohoto IFRS, bude jednotka aplikovat IFRS retrospektivně. U těchto závazků jednotka znovu stanoví komparativní informaci s úpravou počátečních stavů nerozdělených zisků za nejstarší vykazované období, pro něž byla komparativní informace znovu stanovena s výjimkou případu, kdy se nepožaduje, aby jednotka znovu stanovila komparativní informaci v takovém rozsahu, v jakém se tato informace vztahuje na období nebo datum před 7. listopadem 2002.
          59 Bude vítáno, ale nikoli požadováno, aby jednotka aplikovala IFRS zpětně na ostatní závazky vyplývající z úhrad akciemi, například na závazky, jenž byly vypořádány během období, za něž se předkládá komparativní informace.
          DATUM ÚČINNOSTI
          60 Jednotka bude tento IFRS používat pro roční účetní období začínající 1. ledna 2005 nebo později. Dřívější aplikace je vítána. Pokud bude podnik aplikovat IFRS na období před 1. lednem 2005, tuto skutečnost zveřejní.
          [1] Tento IFRS používá frázi "odkazem na" a nikoli "v", neboť konečné ocenění transakce se provádí vynásobením reálné hodnoty poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu stanovené k datu uvedenému v odstavci 11 nebo 13 (podle toho, co lze aplikovat) počtem nástrojů vlastního kapitálu, jež se převádějí, jak je vysvětleno v odstavci 19.
          [2] Ve zbývající části tohoto IFRS zahrnují veškeré odkazy na zaměstnance také ostatní osoby poskytující podobné služby.
          [3] V odstavcích 35-43 zahrnují veškeré odkazy na hotovost také jiná aktiva jednotky.
          --------------------------------------------------
          DODATEK A
          Definice pojmů
          Tato příloha je nedílnou součástí IFRS.
          úhrady akciemi, jež se vypořádají hotovostí: Úhrady akciemi, při nichž jednotka obdrží zboží nebo služby proti závazku vůči dodavateli tohoto zboží nebo služeb převést dodavateli hotovost nebo jiná aktiva v částkách, jež vycházejí z ceny (nebo hodnoty) akcií jednotky nebo jiných jejích nástrojů vlastního kapitálu.
          zaměstnanci a ostatní poskytovatelé podobných služeb: Jednotlivci, kteří poskytují jednotce osobně služby, a jsou to (a) fyzické osoby, které jsou pro daňové nebo právní účely považovány za zaměstnance, (b) fyzické osoby, které pracují pro jednotku pod jejím vedením stejným způsobem jako fyzické osoby, které jsou považovány za zaměstnance pro daňové nebo právní účely nebo (c) poskytovatelé služeb podobných těm, které poskytují zaměstnanci. Tento termín například zahrnuje veškerý personál managementu, tj. osoby s oprávněním a zodpovědností při plánování, řízení a kontrole aktivit jednotky, včetně pracovníků vedení bez výkonných pravomocí.
          nástroj vlastního kapitálu: Smlouva, která prokazuje zbývající podíl na aktivech podniku po odečtení všech jeho závazků [1].
          poskytnutý nástroj vlastního kapitálu: Právo (podmíněné nebo nepodmíněné) na nástroj vlastního kapitálu jednotky, jenž byl poskytnut jednotkou jiné straně na základě dohody o úhradě akciemi.
          úhrady akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem: Úhrady akciemi, při nichž jednotka obdrží zboží nebo služby jako protihodnotu za nástroje vlastního kapitálu jednotky (včetně akcií nebo akciových opcí).
          reálná hodnota: Částka, za níž by se mohlo vyměnit aktivum, vypořádat závazek nebo vyměnit poskytnutý nástroj vlastního kapitálu mezi znalými partnery ochotnými uskutečnit transakci za obvyklých podmínek.
          datum poskytnutí: Datum, k němuž se jednotka uzavře s jinou stranou (včetně zaměstnance) dohodu o úhradě akciemi, což nastane v okamžiku, když existuje mezi jednotkou a protistranou shoda v chápání podmínek takovéto smlouvy. Ke dni poskytnutí přizná jednotka protistraně právo na finanční hotovost, jiná aktiva nebo nástroje vlastního kapitálu jednotky za předpokladu, že budou splněny případné podmínky převodu. Pokud takováto dohoda podléhá schvalovacímu procesu (například schválení akcionářů), datem poskytnutí je datum, kdy se takovéto schválení obdrží.
          vnitřní hodnota: Rozdíl mezi reálnou hodnotou akcií, k jejichž upsání má protistrana právo (podmíněné nebo nepodmíněné) nebo které má právo přijmout, a případná cena, kterou má protistrana nyní (nebo v budoucnosti) za tyto akcie zaplatit. Například vnitřní hodnota akciové opce s realizační cenou CU15 [2] (15 měnových jednotek) k akcii, jejíž reálná hodnota činí CU20 (20 měnových jednotek), je CU5 (5 měnových jednotek).
          tržní podmínka: Podmínka, na níž závisí cena uplatnění, převod nebo uplatnitelnost nástroje vlastního kapitálu, a která souvisí s tržní cenou nástrojů vlastního kapitálu jednotky jako je například možnost dosáhnout určité ceny akcie nebo určité částky vnitřní hodnoty akciové opce nebo dosažení určitého cíle, jenž vychází z tržní ceny nástrojů vlastního kapitálu jednotky úměrné k indexu tržních cen nástrojů kmenového kapitálu jiných jednotek.
          datum ocenění: Datum, k němuž je stanovena reálná hodnota poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu pro účely tohoto IFRS. U transakcí se zaměstnanci a jinými osobami, jež poskytují podobné služby, je datum ocenění stejné jako datum poskytnutí. U transakcí s jinými stranami než zaměstnanci (a s těmi, kdo poskytují podobné služby) je datem ocenění datum, kdy jednotka obdrží zboží nebo kdy protistrana poskytne službu.
          tzv. "reload feature", akcie s právem na dodatečné opce: Vlastnost, která umožňuje automatické poskytnutí dodatečných akciových opcí, kdykoli držitel opce uplatní dříve poskytnuté opční právo a při úhradě ceny uplatnění se použijí akcie jednotky a nikoli finanční hotovost.
          tzv. "reload option": Nové právo akciové opce poskytnuté tehdy, když se akcie použije pro úhradu ceny uplatnění předchozí akciové opce.
          Dohoda o úhradě akciemi: Dohoda mezi jednotkou a jinou stranou (včetně zaměstnance) o úhradě akciemi, na jejímž základě se druhé straně dává právo přijmout hotovost nebo jiná aktiva jednotky za částky, které vycházejí z ceny akcií jednotky nebo jiných nástrojů vlastního kapitálu jednotky nebo přijmout nástroje vlastního kapitálu jednotky za předpokladu, že budou splněny určené podmínky převodu.
          úhrada akciemi: Transakce, při níž jednotka obdrží zboží nebo služby jako protihodnotu za své nástroje vlastního kapitálu (včetně akcií nebo akciových opcí) nebo získá zboží nebo služby a na dodavatele tohoto zboží nebo služeb se převedou závazky v částkách, jež vycházejí z ceny akcií jednotky nebo jiných nástrojů vlastního kapitálu jednotky.
          akciová opce: Kontrakt, který zakládá právo ale nikoli povinnost držitele získat akcie jednotky za stanovenou nebo stanovitelnou cenu během určeného časového období.
          Převést: Získat nárok. Na základě dohody o úhradě akciemi se převádí právo protistrany získat hotovost, jiná aktiva či nástroje vlastního kapitálu jednotky při splnění veškerých stanovených podmínek převodu.
          podmínky převodu: Podmínky, které musí být splněny, aby získala protistrana právo obdržet peníze, jiná aktiva nebo nástroje vlastního kapitálu jednotky na základě dohody o úhradě akciemi. Podmínky převodu zahrnují podmínky služby, na jejichž základě se požaduje, aby druhá strana dovršila stanovené služební období a podmínky výkonu, aby byly splněny stanovené výkonové cíle (jako je například stanovený růst zisku jednotky během určitého období).
          rozhodné období: Období, během něhož se musí splnit veškeré stanovené podmínky převodu dohody o úhradě akciemi.
          [1] Rámec definuje závazek jako existující závazek jednotky vyplývající z minulých událostí, u něhož se očekává, že jeho vypořádání bude mít za následek odliv zdrojů jednotky představujících ekonomický užitek (tj. odliv hotovosti nebo jiných aktiv jednotky).
          [2] V této příloze jsou peněžní částky uváděny v "měnových jednotkách" (CU)
          --------------------------------------------------
          DODATEK B
          Směrnice pro aplikaci
          Tato příloha je nedílnou součástí IFRS.
          Odhad reálné hodnoty poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu
          B1 Odstavce B2-B41 této přílohy pojednávají o stanovení reálné hodnoty akcií a poskytnutých akciových opcí se zaměřením na konkrétní podmínky, jež jsou společnou charakteristikou poskytnutí akcií nebo akciových opcí zaměstnancům. Proto se nejedná o vyčerpávající popis. Kromě toho, protože se níže uvedené otázky zaměřují na akcie a akciové opce poskytnuté zaměstnancům, se předpokládá, že reálná hodnota akcií nebo akciových opcí se stanoví k datu poskytnutí. Přesto se však mnohé níže uvedené otázky (například určení očekávané volatility) také aplikují v kontextu odhadnutí reálné hodnoty akcií nebo akciových opcí poskytnutých jiným stranám než zaměstnancům ke dni, kdy podnik obdrží zboží nebo protistrana poskytne službu.
          Akcie
          B2 U akcií poskytnutých zaměstnancům bude jejich reálná hodnota stanovena v tržní ceně akcií podniku (nebo odhadované tržní ceně, jestliže nejsou akcie podniku veřejně obchodované) a přizpůsobena tak, aby byly vzaty v úvahu podmínky, za nichž byly akcie poskytnuty (kromě podmínek převodu, které jsou vyňaty ze stanovení reálné hodnoty podle odstavců 19-21).
          B3 Například jestliže zaměstnanec nemá právo dostat během rozhodného období dividendy, bude tento faktor vzat v úvahu při stanovení reálné hodnoty poskytnutých akcií. Podobně jestliže podléhají akcie nějakým omezením převodu po rozhodném datu, bude tento faktor vzat v úvahu, avšak pouze v rozsahu, v jakém tato omezení po rozhodném datu ovlivňují cenu, kterou by za tuto akcii zaplatil informovaný a s transakcí svolný účastník trhu. Jestliže jsou například akcie aktivně obchodovány na tzv. "hlubokém" a likvidním trhu, případná omezení převodu po rozhodném období mohou mít malý, pokud vůbec nějaký, dopad na cenu, kterou je ochoten znalý a k transakci ochotný účastník trhu zaplatit za tyto akcie. Omezení převodu nebo jiné restrikce, jež existují během rozhodného období, nebudou brány v úvahu při stanovení reálné hodnoty poskytnutých akcií ke dni poskytnutí, neboť tyto restrikce vycházejí z existence podmínek převodu, které jsou vykázány v souladu s odstavci 19-21.
          Akciové opce
          B4 U akciových opcí poskytnutých zaměstnancům často nejsou k dispozici tržní ceny, neboť poskytnuté opce podléhají podmínkám, jež se nevztahují na obchodované opce. Pokud neexistují obchodované opce s podobnými podmínkami, reálná hodnota poskytnutých opcí bude stanovena použitím modelu pro oceňování opcí.
          B5 Při výběru modelu pro oceňování opcí podnik zváží všechny faktory, které by znalý a k transakci ochotný účastník trhu zvažoval při rozhodování o tom, jaký model oceňování se použije. Například mnohé zaměstnanecké opce mají dlouhou dobu platnosti, jsou obvykle realizovatelné během období mezi rozhodným datem a koncem platnosti opce a často jsou realizovány ročně. Tyto faktory by se měly vzít v úvahu při stanovení reálné hodnoty opcí k datu poskytnutí. Pro mnohé podniky by se tímto mohlo vyloučit použití vzorce "Black-Scholes-Merton", jenž nepočítá s možností realizace před koncem období platnosti opce a nemusí dostatečně odrážet dopady očekávané brzké realizace. Také nepřipouští možnost, že očekávaná volatilita a ostatní vstupy modelu by se mohly během platnosti opce měnit. Pro akciové opce s relativně krátkou dobou platnosti kontraktu nebo takové, které se musí realizovat během krátkého období po rozhodném datu, však výše uvedené faktory nemusí platit. V těchto případech může vzorec Black-Scholes-Merton vytvořit hodnotu, která je značně podobná flexibilnějšímu modelu oceňování opcí.
          B6 Veškeré modely pro oceňování opcí berou v úvahu jako minimum následující faktory:
          (a) realizační cena opce;
          (b) doba platnosti opce;
          (c) běžná cena podkladových akcií;
          (d) očekávaná volatilita ceny akcie;
          (e) očekávané dividendy z akcií (je-li to relevantní);
          a
          (f) bezriziková úroková sazba pro období platnosti opce.
          B7 Jiné faktory, které by znalí a k transakci ochotní účastníci trhu zvažovali při stanovení ceny, budou také vzaty v úvahu (s výjimkou podmínek převodu a možnosti poskytování dodatečných opcí, které jsou vyňaty ze stanovení reálné hodnoty v souladu s odstavci 19–22).
          B8 Například akciová opce poskytnutá zaměstnanci nemůže být obvykle realizována během stanovených období (např. během období převodu nebo během období stanovených regulátory cenných papírů). Tento faktor bude vzat v úvahu, jestliže by použitý model oceňování opcí jinak předpokládal, že opce může být realizována kdykoli během její doby platnosti. Pokud však použije jednotka model oceňování opce, který hodnotí opce, jež mohou být realizovány pouze na konci platnosti opce, nepožaduje se žádná úprava pro nemožnost jejich realizace během rozhodného období (nebo jiných období během platnosti opce), neboť model předpokládá, že opce nemohou být realizovány během těchto období.
          B9 A obdobně dalším faktorem společným pro akciové opce zaměstnanců je možnost brzké realizace opce, například proto, že opce není volně převoditelná nebo proto, že zaměstnanec musí uplatnit všechny převedené opce při ukončení pracovního poměru. Dopady očekávaného předčasného uplatnění budou vzaty v úvahu, jak je uvedeno v odstavcích B16-B21.
          B10 Faktory, které by znalý a k transakci ochotný účastník trhu nezvažoval při stanovení ceny akciové opce (nebo jiného nástroje vlastního kapitálu), nebudou při stanovení reálné hodnoty akciových opcí (nebo jiných nástrojů vlastního kapitálu) vzaty v úvahu. Například u akciových opcí poskytnutých zaměstnancům nebudou při stanovení ceny, která by byla stanovena znalým a k transakci ochotným účastníkem trhu, relevantní takové faktory, jenž ovlivňují hodnotu opce pouze z pohledu jednotlivého zaměstnance.
          Vstupy do modelů oceňování opcí
          B11 Při oceňování očekávané volatility podkladových akcií a dividend z těchto akcií je cílem přiblížit se očekávání, která by se odrazila na běžném trhu, nebo ceně za opci dojednané na burze. A podobně při stanovení dopadů předčasného realizace zaměstnaneckých akciových opcí je cílem přiblížit se očekávání, k nimž by dospěla nezávislá strana s přístupem k detailním informacím o chování zaměstnanců z hlediska uplatňování akcií na základě informací dostupných k datu poskytnutí.
          B12 Často bude pravděpodobně existovat určité rozmezí přiměřených očekávání o budoucí kolísavosti, dividendách a chování z hlediska realizace. Pokud tomu tak bude, očekávaná hodnota by se měla počítat zvažováním každé částky uvnitř tohoto rozmezí ve vztahu k pravděpodobnosti jejího výskytu.
          B13 Očekávání týkající se budoucnosti obvykle vycházejí ze zkušenosti, která je modifikovaná, jestliže se s přiměřenou pravděpodobností očekává, že budoucnost se bude lišit od minulosti. V některých případech mohou identifikovatelné faktory naznačovat, že neupravená historická zkušenost je relativně chabým modelem budoucí zkušenosti. Například jestliže jednotka se dvěma zřetelně odlišnými směry podnikání má jeden, který byl výrazně méně rizikový než druhý, historická kolísavost nemusí být tou nejlepší informací, z níž by měla vycházet přiměřená očekávání pro budoucnost.
          B14 Za jiných okolností nemusí být historická informace k dispozici. Například nově kótovaná jednotka bude mít málo historických dat nebo žádná taková data o volatilitě ceny její akcie. Nekótované a nově kótované jednotky se vysvětlují níže.
          B15 Stručně řečeno, jednotka by neměla při odhadování volatility, chování při uplatnění a dividend vycházet z jednoduché historické informace bez zvažování rozsahu, v němž se očekává, že minulá zkušenost bude přiměřeně naznačovat budoucí zkušenost.
          Očekávaná brzká realizace
          B16 Zaměstnanci často z různých důvodů realizují akciové opce předčasně. Například zaměstnanecké akciové opce jsou obvykle nepřevoditelné. Toto často způsobuje, že zaměstnanci uplatní své akciové opce předčasně, neboť to je jediný způsob, jak mohou dosáhnout likvidní pozice. Od zaměstnanců, kteří ukončí pracovní poměr, se obvykle požaduje, aby uplatnili jakékoli převedené opce v krátké době, jinak akciové opce propadnou. Tento faktor také způsobuje předčasné uplatnění akciových opcí zaměstnanců. Jiné faktory způsobující předčasné uplatnění jsou neochota přijmout riziko a nedostatečná diverzifikace majetku.
          B17 Způsob, jakým se zvažují dopady očekávaného předčasného uplatnění, závisí na typu použitého modelu pro oceňování opcí. Při zvažování očekávaného předčasného uplatnění by se mohlo vycházet z odhadu očekávané platnosti opce (jímž je u akciové opce zaměstnance časové období od poskytnutí opce až do data, kdy se očekává uplatnění opce) coby vstupu do modelu oceňování opce (např. vzorec Black-Scholes-Merton). Alternativně by se mohlo modelovat očekávané předčasné uplatnění pomocí binominálního nebo podobného modelu pro oceňování opcí, jenž využívá dobu platnosti kontraktu jako vstupu.
          B18 Faktory, jež by se měly vzít v úvahu při ocenění předčasného uplatnění, zahrnují:
          (a) Délku rozhodného období, neboť akciová opce obvykle nemůže být obvykle uplatněna do konce rozhodného období. Proto vychází určení důsledků ocenění očekávaného předčasného uplatnění z předpokladu, že opce budou převedeny. Důsledky podmínek převedení jsou popsány v odstavcích 19–21.
          (b) Průměrnou délku období, kdy v minulosti zůstaly podobné opce nerealizované.
          (c) Cenu podkladových akcií. Zkušenosti mohou naznačovat, že zaměstnanci obvykle uplatňují opce, když cena akcie dosáhne určité úrovně nad cenou uplatnění.
          (d) Úroveň zaměstnance v rámci organizace. Zkušenost může například naznačovat, že zaměstnanci na vyšší úrovni obvykle uplatňují opce později než zaměstnanci na nižší úrovni (viz dále v odstavci B21).
          (e) Očekávanou kolísavost podkladových akcií. V průměru by mohli mít zaměstnanci tendenci uplatňovat opce vysoce kolísavých akcií dříve než u akcií s nízkou kolísavostí.
          B19 Jak je uvedeno v odstavci B17, účinky předčasného uplatnění by mohly být zvažovány za použití odhadu očekávané doby platnosti opce coby vstupu do modelu pro oceňování opcí. Při odhadování očekávané doby platnosti akciových opcí poskytnutých skupině zaměstnanců by mohla jednotka svůj odhad opřít o vhodně vážený průměr očekávané doby platnosti pro celou skupinu zaměstnanců nebo o vhodně vážený průměr období platnosti pro podskupiny zaměstnanců v rámci jedné skupiny na bázi podrobnějších údajů o chování zaměstnanců ve vztahu k uplatňování opcí (viz níže).
          B20 Pravděpodobně bude důležité rozdělit poskytnutí opce do skupin pro zaměstnance s relativně homogenním chováním při uplatňování. Hodnota opce není lineární funkcí doby života opce; její hodnota se zvyšuje klesajícím tempem zároveň s prodlužováním doby života. Například jestliže jsou všechny ostatní předpoklady stejné, dvouletá opce má sice vyšší cenu než jednoletá opce, ale nestojí dvakrát tolik. To znamená, že výpočet odhadované hodnoty opce na bázi jednoduchého váženého průměru období platnosti, jenž zahrnuje velmi různá jednotlivá období platnosti, by nadhodnotil celkovou reálnou hodnotu poskytnutých akciových opcí. Rozdělení poskytnutých opcí do několika skupin, z nichž každá má relativně úzkou škálu období platnosti zahrnutých do váženého průměru jejich období platnosti, redukuje toto nadhodnocení.
          B21 Podobně se postupuje při použití binominálního nebo podobného modelu. Například zkušenost jednotky, která poskytuje opce široce na všech úrovních zaměstnanců, by mohla naznačovat, že nejvyšší management obvykle drží své opce déle než zaměstnanci středního managementu a že zaměstnanci na nejnižší úrovni uplatní své opce dříve než kterákoli jiná skupina. Navíc ti zaměstnanci, kteří jsou povzbuzováni k tomu, aby drželi minimum nástrojů vlastního kapitálu svého zaměstnavatele včetně opcí, nebo od kterých se toto přímo požaduje, by mohli v průměru uplatňovat opce později než ti zaměstnanci, kteří tomuto opatření nepodléhají. V takovýchto situacích rozdělení opcí podle skupin příjemců s relativně homogenním chováním z hlediska uplatnění bude mít za následek přesnější odhad celkové reálné hodnoty poskytnutých akciových opcí.
          Očekávaná volatilita
          B22 Očekávaná volatilita je měřítkem částky, o kterou cena bude dle očekávání kolísat v průběhu období. Měřítko kolísání používané v modelech oceňování opcí je roční směrodatná odchylka kontinuální složené míry návratnosti akcie během určitého období. Volatilita je obvykle vyjádřena v ročních obdobích, která jsou srovnatelná bez ohledu na časové období použité pro výpočet, například denní, týdenní nebo měsíční pozorování cen.
          B23 Míra výnosnosti akcie (která může být kladná nebo záporná) za určité období stanoví, jaký výtěžek (užitek) získal akcionář z dividend a ze zhodnocení (nebo znehodnocení) ceny akcie.
          B24 Očekávaná roční volatilita akcie je rozpětí, uvnitř něhož bude kontinuální složená roční míra výnosnosti pravděpodobně po dvě třetiny období. Řekneme-li například, že akcie s očekávanou kontinuálně sestavenou mírou výnosnosti 12 procent má volatilitu 30 procentních bodů, znamená to, že existuje dvoutřetinová pravděpodobnost, že výnosnost z akcie za jeden rok bude mezi -18 procenty (12 - 30 procent) a 42 procenty (12 + 30 procent). Je-li cena akcie 100CU na začátku roku a nejsou-li vypláceny žádné dividendy, očekávalo by se, že cena akcie na konci roku bude mezi CU83,53 (CU100 × e–0,18) a CU152,20 (CU100 × e0,42) přibližně po dvě třetiny času daného období.
          B25 Faktory, jež by se měly vzít v úvahu při odhadu očekávané volatility, zahrnují:
          (a) volatilita obchodovaných opcí na akcie společnosti nebo jiné obchodované nástroje společnosti, jež zahrnují případné prvky opce (jako například konvertibilní dluhopis).
          (b) minulou volatilitu ceny akcie v průběhu nejposlednějšího období, které je obecně srovnatelné s očekávaným obdobím platnosti opce (s tím, že se bere v úvahu zbývající smluvní doba trvání opce a dopad očekávaného předčasného uplatnění).
          (c) Délku období, po které byly akcie jednotky veřejně obchodovány. Nově kótovaná jednotka by mohla mít vysokou historickou volatilitu ve srovnání s podobnými jednotkami, které byly kótované delší dobu. Další pokyny pro nově kótované jednotky jsou popsány níže.
          (d) Tendenci volatility vracet se ke svému průměru, tj. na úroveň svého dlouhodobého průměru a ostatní faktory naznačující, že očekávaná budoucí volatilita by se mohla lišit od minulé volatility. Jestliže byla například cena akcie jednotky mimořádně kolísavá po určité identifikovatelné období kvůli neúspěšné nabídce na převzetí podniku nebo zásadní restrukturalizaci, nemuselo by se toto období brát v úvahu při výpočtu historické průměrné roční volatility.
          (e) Přiměřené a pravidelné intervaly pozorování cenového vývoje. Pozorování cenového vývoje by se měla důsledně provádět od období k období. Jednotka by například mohla využít konečné ceny za každý týden nebo nejvyšší ceny za týden, ale neměla by používat konečnou cenu za několik týdnů a nejvyšší cenu za jiné týdny. Pozorování cenového vývoje by se také mělo vyjádřit ve stejné měně jako realizační cena.
          Nově kótované jednotky
          B26 Jak je uvedeno v odstavci B25, jednotka by měla brát v úvahu historickou kolísavost ceny akcie během nejposlednějšího období, které je obecně srovnatelné s očekávaným obdobím platnosti opce. I když nemá nově kótovaná jednotka dostatečné informace o historickém kolísání, měla by vypočítat historické kolísání za nejdelší období, za které je k dispozici obchodní aktivita. Také by se mohlo brát v úvahu historické kolísání podobných jednotek sledováním srovnatelného období jejich existence. Například jednotka, která byla kótovaná pouze jeden rok a poskytuje opce s průměrnou pětiletou dobou platnosti, by mohla vzít v úvahu model a úroveň historické kolísavosti jednotek ve stejném oboru za prvních šest let, kdy byly akcie těchto jednotek veřejně obchodovány.
          Nekótované jednotky
          B27 Nekótovaná jednotka nebude mít k dispozici historické informace, o které by se mohla opřít při odhadu očekávané kolísavosti. Některé faktory, které by se měly vzít v úvahu, jsou uvedeny níže.
          B28 V některých případech by nekótovaná jednotka, která pravidelně emituje opce nebo akcie pro zaměstnance (nebo jiné strany), mohla mít vybudovaný vnitřní trh pro své akcie. Kolísavost těchto cen akcií by mohla být vzata v úvahu při stanovení očekávané kolísavosti.
          B29 Alternativně by mohla jednotka vzít při stanovení očekávané volatility v úvahu historickou nebo volatilitu cen akcií podobných kótovaných jednotek, u nichž je k dispozici informace o ceně akcie nebo o ceně opce. Toto by bylo vhodné, pokud by jednotka vycházela u hodnoty svých akcií z cen akcií podobných kótovaných jednotek.
          B30 Jestliže jednotka nevycházela při ocenění hodnoty svých akcií z cen akcií podobných kótovaných jednotek a místo toho použila jinou metodologii při ocenění svých akcií, jednotka by mohla vyvodit odhad očekávané kolísavosti v souladu s touto metodologií ocenění. Jednotka by například mohla ocenit své akcie na bázi čistých aktiv nebo zisků. Mohla by vzít v úvahu očekávanou kolísavost těchto hodnot čistých aktiv nebo zisků.
          Očekávané dividendy
          B31 To, zda by měly být očekávané dividendy vzaty v úvahu při stanovení reálné hodnoty poskytnutých akcií nebo opcí, závisí na tom, jestli má protistrana právo na dividendy nebo ekvivalenty dividend.
          B32 Jestliže by například zaměstnanci dostali opce a měli nárok na dividendy z podkladových akcií nebo na ekvivalenty dividend (které by se mohly zaplatit hotově nebo použít pro snížení realizační ceny) mezi datem poskytnutí a datem realizace, poskytnuté opce by se měly ocenit tak, jako by nebyly z podkladových akcií vyplaceny žádné dividendy, to znamená, že vstup pro očekávané dividendy by byl nula.
          B33 Podobně, když se odhaduje reálná hodnota akcií poskytnutých zaměstnancům k datu poskytnutí, nepožaduje se žádná úprava pro očekávané dividendy, jestliže má zaměstnanec právo získat dividendy zaplacené během rozhodného období.
          B34 A naopak, jestliže zaměstnanci nemají nárok na dividendy nebo ekvivalenty dividend během rozhodného období (nebo před uplatněním v případě opce), ocenění práv z akcií nebo opcí ke dni poskytnutí by mělo brát v úvahu očekávané dividendy. To znamená, že při stanovení reálné hodnoty poskytnutí opce by se měly očekávané dividendy zahrnout do aplikace modelu ocenění opcí. Při stanovení reálné hodnoty poskytnuté akcie, by se takovéto ocenění mělo snížit o současnou hodnotu dividend, jejichž výplata se očekává během rozhodného období.
          B35 Modely oceňování opcí obvykle vyžadují očekávaný dividendový výnos. Modely však lze modifikovat, aby se použila očekávaná částka dividendy a nikoli výnos. Jednotka může použít buď svůj očekávaný výnos nebo své očekávané platby. Pokud použije jednotka očekávané platby, měla by vzít v úvahu svůj historický vzorec nárůstu dividend. Jestliže byla například obvyklá politika jednotky taková, že se dividendy zvyšovaly přibližně o 3 procenta ročně, její oceněná hodnota opce by neměla předpokládat fixní částku dividendy během období existence opce, pokud nebude žádný důkaz, jenž by tento předpoklad podpořil.
          B36 Předpoklad očekávaných dividend by měl obecně vycházet z veřejně dostupných informací. Jednotka, která neplatí dividendy a nemá žádné plány tak činit, by měla vycházet z předpokladu, že očekávaný dividendový výnos bude nula. Avšak vznikající jednotka bez historie výplaty dividend by mohla očekávat, že začne vyplácet dividendy během očekávaných období existence akciových opcí svých zaměstnanců. Tyto jednotky by mohly použít průměr svých minulých dividendových výnosů (nula) a průměrný dividendový výnos srovnatelné profesní skupiny.
          Bezriziková úroková míra
          B37 Bezriziková úroková míra je obvykle výnos, jenž je běžný u vládních obligací s nulovým kupónem té země, v jejíž měně je vyjádřena realizační cena se zbývající dobou trvání, jež se rovná očekávané době trvání oceňované opce (na základě zbývající smluvní doby trvání opce a s přihlédnutím k dopadům očekávaného předčasného uplatnění). Může být nutné použít vhodnou náhradu, pokud žádné takovéto vládní obligace neexistují nebo pokud okolnosti naznačují, že implicitní výnos z vládních obligací s nulovým kupónem neodpovídá bezrizikové úrokové sazbě (například v ekonomikách s vysokou inflací). Také by se měla použít vhodná náhrada, jestliže by účastníci trhu obvykle stanovili bezrizikovou úrokovou sazbu za použití této náhrady, a nikoli implicitní výnos z vládních obligací s nulovým kupónem při stanovení reálné hodnoty opce s dobou platnosti, jež odpovídá očekávanému období opce, která se oceňuje.
          Dopady kapitálové struktury
          B38 Obchodované akciové opce vydávají obvykle třetí strany, a nikoli jednotka. Při realizaci těchto akciových opcí dodá akcie jejich držitel držiteli opce. Tyto akcie se získávají od současných akcionářů. A proto uplatnění obchodovaných akciových opcí nemá žádný ředící efekt.
          B39 Naopak, jestliže akciové opce vystavuje jednotka, nové akcie se emitují tehdy, když jsou tyto akciové opce uplatněny (buď skutečně emitované nebo v podstatě emitované, jestliže se použijí akcie předem zpětně odkoupené a držené mezi vlastními akciemi). Vzhledem k tomu, že akcie budou emitovány v ceně uplatnění, a nikoli v současné tržní ceně k datu uplatnění, toto současné nebo potenciální ředění by mohlo snížit cenu akcie, takže držitel opce nevydělá tolik peněz na uplatnění, jako kdyby uplatnil jinak podobnou obchodovanou opci, která nebude ředit cenu akcie.
          B40 Zda má toto významný vliv na hodnotu poskytnutých akciových opcí bude záviset na různých faktorech, jako je například počet nových akcií, jež budou emitovány při uplatnění opcí ve srovnání s počtem akcií, které již byly emitovány. Očekává-li již trh, že se uskuteční poskytnutí opce, je možné, že již ovlivnil potenciální ředění ceny akcie k datu poskytnutí opce.
          B41 Jednotka by však měla zvážit, zda by případný ředící efekt budoucí realizace vydaných akciových opcí mohl mít vliv na jejich odhadovanou reálnou cenu k datu poskytnutí. Modely oceňování opce mohou být přizpůsobeny tak, aby se zohlednil tento potenciální ředící efekt.
          Modifikace úhrad akciemi, jež se vypořádají vlastním kapitálem
          B42 Odstavec 27 stanoví, že bez ohledu na veškeré modifikace podmínek, za nichž byly poskytnuty nástroje vlastního kapitálu, nebo zrušení nebo vypořádání tohoto poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, by měla jednotka vykazovat minimálně přijaté služby oceněné reálnou hodnotou poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu ke dni poskytnutí, pokud se nestane, že tyto nástroje nebudou převedeny z důvodu nesplnění podmínky převedení (jiné než tržní podmínky), jež byla stanovena v den poskytnutí. Navíc by jednotka měla vykázat dopad modifikací, jež zvyšují celkovou reálnou hodnotu dohody o platbě akciemi nebo jsou jinak pro zaměstnance příznivé.
          B43 Pro aplikaci požadavků odstavce 27:
          (a) Jestliže modifikace zvyšuje reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu (například snížením ceny uplatnění) stanovenou bezprostředně před modifikací a po ní, jednotka zahrne dodatečnou reálnou hodnotu poskytnutou při stanovení hodnoty vykázané pro přijaté služby jako protihodnotu za poskytnuté nástroje vlastního kapitálu. Poskytnutá dodatečná reálná hodnota je rozdíl mezi reálnou hodnotou modifikovaného nástroje vlastního kapitálu a hodnotou původního nástroje vlastního kapitálu s tím, že obojí je oceněno ke dni modifikace. Pokud se provede modifikace během rozhodného období, poskytnutá dodatečná reálná hodnota je zahrnuta do ocenění částky vykázané pro přijaté služby během období ode dne modifikace až do dne, kdy se modifikované nástroje vlastního kapitálu převádějí, kromě částky vycházející z reálné hodnoty původních nástrojů vlastního kapitálu ke dni poskytnutí, která je vykazována během zbývající části původního rozhodného období. Pokud dojde k modifikaci po dni převodu, poskytnutá dodatečná reálná hodnota je vykázaná okamžitě nebo během rozhodného období, jestliže se požaduje, aby zaměstnanec dovršil dodatečné služební období před tím, než získá bezpodmínečný nárok na tyto modifikované nástroje vlastního kapitálu.
          (b) A podobně, jestliže modifikace zvýší množství poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu, jednotka zahrne reálnou hodnotu dodatečných poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu oceněných ke dni modifikace v hodnotě částky vykázané za přijaté služby jako protihodnotu za poskytnuté nástroje vlastního kapitálu v souladu s požadavky ve výše uvedeném bodě (a). Například jestliže k modifikaci dojde během rozhodného období, reálná hodnota dodatečných poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu je zahrnuta v ocenění částky vykázané za přijaté služby během období ode dne modifikace až do data, kdy se dodatečné nástroje vlastního kapitálu převádějí, vedle částky vycházející z reálné hodnoty původně poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu ke dni poskytnutí, která je vykázaná během zbývající části původního rozhodného období.
          (c) Jestliže jednotka bude modifikovat podmínky převodu způsobem, který je výhodný pro zaměstnance – například zkrácením rozhodného období nebo modifikací nebo zrušením podmínky výkonu (jiné než je tržní podmínka, kde se změny účtují v souladu s výše uvedeným bodem (a)), – vezme při aplikaci požadavků odstavců 19-21 v úvahu modifikované podmínky převodu.
          B44 Jestliže jednotka modifikuje podmínky poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu takovým způsobem, který sníží celkovou reálnou hodnotu dohody o úhradě akciemi nebo přinese zaměstnanci jinou nevýhodu, bude přesto nadále účtovat přijaté služby jako protihodnotu za poskytnuté nástroje vlastního kapitálu jako kdy by k této modifikaci vůbec nedošlo (s výjimkou zrušení některých nebo veškerých poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu, o nichž se bude účtovat v souladu s odstavcem 28). Například:
          (a) Jestliže modifikace sníží reálnou hodnotu poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu oceněných bezprostředně před a po modifikaci, jednotka nevezme v úvahu toto snížení reálné hodnoty a bude nadále oceňovat vykázanou částku za přijaté služby jako protihodnotu za nástroje vlastního kapitálu na základě reálné hodnoty poskytnutých nástrojů vlastního kapitálu ke dni poskytnutí.
          (b) Jestliže modifikace sníží množství nástrojů vlastního kapitálu poskytnutých zaměstnanci, takovéto snížení se zaúčtuje jako zrušení této části poskytnutých nástrojů v souladu s požadavky odstavce 28.
          (c) Jestliže jednotka bude modifikovat podmínky převodu způsobem, který není výhodný pro zaměstnance – například prodloužením rozhodného období nebo modifikací nebo zavedením podmínky výkonu (jiné než je tržní podmínka, kde se změny účtují v souladu s výše uvedeným bodem (a)), jednotka při aplikaci požadavků odstavců 19-21 nebude brát v úvahu modifikované podmínky převodu.
          --------------------------------------------------
          DODATEK C
          Dodatky k jiným IFRS
          Změny v tomto dodatku se aplikují na účetní období začínající 1. ledna 2005 nebo později. Pokud bude podnik aplikovat tento IFRS na dřívější období, tyto změny se aplikují na toto dřívější období.
          C1 IAS 12 Daně ze zisku se mění následovně:
          V odstavci 57 se odkaz na odstavce 58 až 68 mění na 58 až 68C.
          Odstavce 68A-68C a podnadpis se vkládají následovně:
          "Splatná a odložená daň vyplývající z transakcí spočívajících v úhradách akciemi.
          68A. V některých daňových jurisdikcích získá podnik daňovou slevu (tj. částku, která je odčitatelná při určování zdanitelného zisku), která se vztahuje k odměně placené v akciích, akciových opcích nebo jiných nástrojích vlastního kapitálu podniku. Částka této daňové slevy se může lišit od souvisejícího kumulativního nákladu na odměňování a může vzniknout v pozdějším účetním období. Například v některých jurisdikcích může podnik vykázat náklad na spotřebu služeb zaměstnanců přijatých protihodnotou za poskytnuté akciové opce v souladu s IFRS 2 Úhrada akciemi a nedostane daňový odpočet, dokud nebudou akciové opce uplatněny s tím, že daňový odpočet bude vypočten na základě ceny akcie podniku ke dni uplatnění.
          68B. Stejně jako u nákladů na výzkum diskutovaných v odstavcích 9 a 26(b) tohoto standardu je rozdíl mezi daňovou základnou přijatých služeb zaměstnanců k danému datu (což je částka, kterou daňové úřady povolí jako odpočet v budoucích obdobích) a nulovou účetní hodnotou odčitatelný přechodný rozdíl, jehož výsledkem je odložená daňová pohledávka. Jestliže částka, kterou povolí daňové úřady jako odpočet v budoucích obdobích, není na konci období známa, měla by se odhadnout na základě informací dostupných na konci období. Jestliže například částka, kterou daňové úřady povolí jako odpočet v budoucích obdobích, závisí na ceně akcie podniku k budoucímu datu, ocenění odčitatelného přechodného rozdílu by mělo vycházet z ceny akcie podniku na konci období.
          68C. Jak je uvedeno v odstavci 68A, částka daňového odpočtu (nebo odhadovaného budoucího daňového odpočtu stanovená v souladu s odstavcem 68B) se může lišit od souvisejícího kumulativního nákladu na odměňování. V odstavci 58 tohoto standardu je požadováno, aby se splatná a odložená daň vykázala jako výnos nebo náklad a zahrnula do zisku nebo ztráty za příslušné období s výjimkou rozsahu, v jakém daň vznikla v důsledku (a) transakce nebo události, která je vykázaná ve stejném nebo jiném období přímo ve vlastním kapitálu, nebo (b) podnikové kombinace, která je akvizicí. Pokud částka daňového odpočtu (nebo odhadovaného budoucího daňového odpočtu) přesahuje částku souvisejícího kumulativního nákladu na odměňování, znamená to, že daňový odpočet se vztahuje nejen k nákladu na odměňování, ale také k položce vlastního kapitálu. V této situaci by přebytek splatné nebo odložené daně měl být vykázán přímo ve vlastním kapitálu."
          C2 V odstavci 6 IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, odstavci 7 IAS 38 Nehmotná aktiva a odstavci 5 IAS 40 Investice do nemovitostí podle novelizace v roce 2003 se pozměňuje definice pořizovací ceny následovně:
          "Pořizovací cena je zaplacená částka peněžních prostředků nebo jejich ekvivalentů nebo reálná hodnota jiné protihodnoty předané za nabytí aktiva v době jeho koupě nebo vytvoření nebo, tam, kde to je aplikovatelné, je to částka přisouzená tomuto aktivu při prvotním vykázaní v souladu s konkrétními požadavky jiných IFRS, např. IFRS 2 Úhrada akciemi."
          C3 IAS 19 Zaměstnanecké požitky se pozměňují, jak je popsáno níže.
          Úvod
          Odstavec 2 se pozměňuje následovně:
          "2. Standard rozlišuje čtyři skupiny zaměstnaneckých požitků:
          …
          (c) …;
          a
          (d) požitky při ukončení pracovního poměru."
          Odstavec 11 se vypouští.
          Standard
          Odstavec 1 se pozměňuje následovně:
          "1. Tento standard musí být aplikován zaměstnavatelem při vykazování veškerých zaměstnaneckých požitků s výjimkou těch, k nimž se vztahuje IFRS 2 Úhrada akciemi."
          Odstavec 3 se pozměňuje následovně:
          "3. Zaměstnanecké požitky, na které se aplikuje tento standard, zahrnují tyto: …"
          Odstavec 4 se pozměňuje následovně:
          "4. Zaměstnanecké požitky zahrnují:
          …
          (c) …;
          a
          (d) požitky při ukončení pracovního poměru.
          Neboť každá kategorie identifikovaná ve výše uvedených bodech (a)-(d) má různé charakteristiky, …"
          V odstavci 7:
          -  Definice odměn vázaných na vlastní kapitál a plánů odměn vázaných na vlastní kapitál se vypouštějí.
          -  V definicích krátkodobých zaměstnaneckých požitků, požitků po skončení pracovního poměru a jiných dlouhodobých zaměstnaneckých požitků se vypouštějí odkazy na odměny vázané na vlastní kapitál.
          V odstavci 22 se vypouští poslední věta.
          Odstavce 144–152 se vypouštějí.
          C4 IAS 32 Finanční nástroje: zveřejňování a prezentace, nový odstavec 4(f) se vkládá následovně:
          "(f) finanční nástroje, kontrakty a závazky, které vyplývají z transakcí, jejichž předmětem jsou úhrady akciemi a na které se vztahuje IFRS 2 Úhrada akciemi, s výjimkou
          (i) kontraktů v působnosti odstavců 8-10 tohoto standardu, na něž se vztahuje tento standard,
          (ii) odstavců 33 a 34 tohoto standardu, které musí být aplikovány na vlastní akcie podniku, které jsou nakoupené, prodané, emitované nebo zrušené v souvislosti s plány zaměstnaneckých akciových opcí, plány zaměstnaneckých akcií a se všemi ostatními smlouvami, které představují úhrady akciemi."
          C5 IAS 33 Zisk na akcii se pozměňuje, jak je popsáno níže.
          Odstavec 47A se vkládá následovně:
          "47A. U akciových opcí a jiných dohod o úhradách akciemi, na které se vztahuje IFRS 2 Úhrada akciemi, bude emisní cena zmíněná v odstavci 46 a realizační cena zmíněná v odstavci 47 zahrnovat reálnou hodnotu veškerého zboží a služeb, které podnik v budoucnosti dodá na základě dohody o akciových opcích nebo jiné dohody o úhradě akciemi."
          C6 V IAS 38 Nehmotná aktiva se vypouští odstavec 26.
          C7 V IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování se vkládá nový odstavec 2(j) následovně:
          "(j) finanční nástroje, kontrakty a závazky, které vyplývají z transakcí, jejichž předmětem jsou úhrady akciemi a na které se vztahuje IFRS 2 Úhrada akciemi s výjimkou kontraktů v působnosti odstavců 5-7 tohoto standardu, na něž se tento standard vztahuje."
          C8 IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví se pozměňuje, jak je popsáno níže.
          V odstavci 12 se odkaz na odstavce 13-25A mění na 13-25C.
          Odstavec 13(f) a (g) se mění a nový pododstavec (h) se vkládá následovně:
          "(f) aktiva a závazky dceřiných podniků, přidružených podniků a společných podniků (odstavce 24 a 25);
          (g) vymezení dříve vykázaných finančních nástrojů (odstavec 25A);
          a
          (h) transakce spočívající v úhradách akciemi (odstavce 25B a 25C)."
          Nové odstavce 25B a 25C se vkládají následovně:
          "25B Podniku, který je přijímá poprvé, se doporučuje, ale nevyžaduje se, aby aplikoval IFRS 2 Úhrada akciemi na nástroje vlastního kapitálu, jež byly poskytnuty 7. listopadu 2002 nebo dříve. Podniku, který je přijímá poprvé, se také doporučuje, ale nevyžaduje se, aby aplikoval IFRS 2 na nástroje vlastního kapitálu poskytnuté po 7. listopadu 2002, které byly převedeny k pozdějšímu z následujících dat: (a) datum přechodu na IFRS, (b) 1. ledna 2005. Pokud se však podnik, který je přijímá poprvé, rozhodne, že bude aplikovat IFRS 2 na takovéto nástroje vlastního kapitálu, může tak učinit pouze tehdy, jestliže zveřejnil reálnou hodnotu těchto nástrojů vlastního kapitálu stanovenou k datu ocenění, jak je definováno v IFRS 2. U všech poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, na něž nebylo aplikováno IFRS 2 (například nástroje vlastního kapitálu poskytnuté 7. listopadu 2002 nebo dříve) musí podnik, který je přijímá poprvé, přesto zveřejnit informace požadované v odstavcích 44 a 45 IFRS 2. Pokud takový podnik změní podmínky nebo termíny poskytnutí nástrojů vlastního kapitálu, na něž se neaplikoval IFRS 2, nebude požadováno, aby aplikoval odstavce 26-29 IFRS 2, jestliže ke změně došlo před pozdějším z následujících dat: (a) datum přechodu na IFRS a (b) 1. ledna 2005.
          25C Podniku, který je přijímá poprvé, se doporučuje, ale nevyžaduje se v, aby aplikoval IFRS 2 na závazky vyplývající z úhrad akciemi, které byly vypořádány před datem přechodu na IFRS. Podniku, který je přijímá poprvé, se také doporučuje, ale nevyžaduje se, aby aplikoval IFRS 2 na závazky, které byly vypořádány před 1. lednem 2005. Pro závazky, na něž se aplikuje IFRS 2, nemusí podnik přepočítávat srovnávací informace v rozsahu, v jakém se informace vztahuje na období nebo datum, které je dřívější než 7. listopad 2002."
          --------------------------------------------------


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.