Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1754 ze dne 29. září 2016, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32016D1754 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 268/82
            
   
   ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/1754
   ze dne 29. září 2016,
   kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1601, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka
   RADA EVROPSKÉ UNIE
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 3 této smlouvy,
   s ohledem na návrh Evropské komise,
   s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
   vzhledem k těmto důvodům:
   
               (1)
            
               Na základě čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské Unie přijala Rada dvě rozhodnutí, která stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka. Podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 (2) má být z Itálie a Řecka přemístěno do jiných členských států 40 000 žadatelů o mezinárodní ochranu. Podle rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 (3) má být z Itálie a Řecka přemístěno do jiných členských států 120 000 žadatelů o mezinárodní ochranu.
            
   
               (2)
            
               V souladu s 4 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 by od 26. září 2016 mělo být přemístěno z Itálie a Řecka na území jiných členských států 54 000 žadatelů, pokud podle čl. 4 odst. 3 uvedeného rozhodnutí Komise do zmíněného data nenavrhne přidělit je určitým členským státům, které jsou příjemci pomoci a které čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem osob.
            
   
               (3)
            
               V čl. 1 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2015/1601 se stanoví, že Komise má situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sledovat. Komise má podle potřeby předložit návrhy na změnu uvedeného rozhodnutí s cílem zohlednit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména ty, jež jsou vystaveny největšímu náporu.
            
   
               (4)
            
               S cílem ukončit nelegální migraci z Turecka do EU se dne 18. března 2016 (4) EU a Turecko dohodly na řadě opatření, například na tom, že za každého Syřana, kterého Turecko zpětně převezme z řeckých ostrovů, bude z Turecka přesídlen jiný Syřan do členských států, a to v rámci stávajících závazků. Přesídlování v rámci tohoto mechanismu bude probíhat v prvé řadě naplňováním závazků, které členské státy přijaly v závěrech zástupců vlád členských států zasedajících v Radě dne 20. července 2015. Veškeré další potřeby přesídlování mají být zajišťovány prostřednictvím obdobného dobrovolného ujednání, a to až do limitu dalších 54 000 osob, přičemž bude možné, aby byl jakýkoli závazek k přesídlení učiněný v rámci uvedeného ujednání kompenzován z nepřidělených míst v rámci rozhodnutí (EU) 2015/1601.
            
   
               (5)
            
               Lze očekávat, že přesídlování, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné formy legálního přijímání osob z Turecka podle národních nebo mezinárodních režimů zmírní migrační tlak na členské státy, které jsou příjemci relokace podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, protože vytvoří legální a bezpečnou cestu pro vstup do Unie a budou odrazovat od nelegálních vstupů. Solidární úsilí členských států, které na své území dobrovolně přijmou syrské státní příslušníky, kteří pobývají v Turecku a jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, by proto mělo být zohledněno ve vztahu k 54 000 žadatelům o mezinárodní ochranu zmíněným výše. Počet osob, které určitý členský stát takto přijme z Turecka, by měl být odečten od počtu osob, které mají být do daného členského státu přemístěny podle rozhodnutí (EU) 2015/1601, pokud jde o uvedených 54 000 žadatelů.
            
   
               (6)
            
               Mechanismy pro přijímání mohou zahrnovat přesídlení, přijímání z humanitárních důvodů nebo jiné legální cesty pro přijímání syrských státních příslušníků, kteří pobývají v Turecku a jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, například programy humanitárních víz, humanitární přesuny, programy pro sloučení rodin, projekty soukromých sponzorů, stipendijní programy, programy pracovní mobility a jiné.
            
   
               (7)
            
               Závazky, které členské státy přijaly jako součást programu přesídlení dohodnutého v závěrech zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015, by neměly být tímto rozhodnutím dotčeny a neměly by se započítávat jako splnění povinností podle rozhodnutí (EU) 2015/1601. Členský stát, který se rozhodne splnit své povinnosti podle rozhodnutí (EU) 2015/1601 tím, že přijme Syřany pobývající v Turecku prostřednictvím přesídlení, by tedy neměl mít možnost tento počin započítat jako součást svého závazku podle programu znovuusídlování ze dne 20. července 2015.
            
   
               (8)
            
               Aby se zajistila řádná kontrola situace, měl by členský stát poté, co se rozhodne využít této možnosti, podávat Komisi každý měsíc zprávy o Syřanech pobývajících v Turecku, které přijal na své území podle možnosti stanovené touto změnou, a upřesnit, podle kterého režimu, to jest národního nebo mezinárodního, byla daná osoba přijata a o jakou formu legálního přijetí se jedná.
            
   
               (9)
            
               Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále je „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
            
   
               (10)
            
               Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie.
            
   
               (11)
            
               V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
            
   
               (12)
            
               V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž jsou dotčeny články 4 a 4a uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
            
   
               (13)
            
               V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.
            
   
               (14)
            
               S ohledem na naléhavost situace by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
            
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   V článku 4 rozhodnutí (EU) 2015/1601 se vkládá nový odstavec, který zní:
   
      „3a.   Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c), členské státy se mohou rozhodnout, že svou povinnost splní tím, že přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program znovuusídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Počet osob, který členský stát takto přijme, povede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.
      Na každý případ takového legálního přijetí, které vede ke snížení závazku ohledně relokace, se obdobně použije článek 10.
      Členské státy, které se rozhodnou využít možnosti stanovené v tomto odstavci, každý měsíc informují Komisi o počtu osob legálně přijatých pro účely tohoto odstavce a uvedou, podle kterého režimu k přijetí došlo a o jakou formu legálního přijetí se jedná.“
   
   Článek 2
   1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   2.   Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.
   3.   Toto rozhodnutí se použije na osoby, které byly pro účely čl. 4 odst. 3a rozhodnutí (EU) 2015/1601 přijaty členskými státy po 30. dubnu 2016 z území Turecka.
   
      V Bruselu dne 29. září 2016.
      
         
            Za Radu
         
         
            předseda
         
         P. ŽIGA
      
   
   
   
      (1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
   
      (2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 ze dne 14. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 146).
   
      (3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 80).
   
      (4)  Prohlášení EU a Turecka ze dne 18. března 2016.
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.