Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/2276 ze dne 15. prosince 2016 o rovnocennosti regulačního rámce pro ústřední protistrany v Brazílii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32016D2276 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 342/61
            
   
   PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2016/2276
   ze dne 15. prosince 2016
   o rovnocennosti regulačního rámce pro ústřední protistrany v Brazílii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
               (1)
            
               Cílem postupu uznávání ústředních protistran usazených ve třetích zemích, stanoveného v článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, je umožnit ústředním protistranám usazeným a povoleným ve třetích zemích, jejichž regulační normy jsou rovnocenné podmínkám stanoveným ve výše uvedeném nařízení, poskytovat clearingové služby členům clearingového systému nebo obchodním systémům usazeným v Unii. Tento postup uznávání a v něm stanovené přijetí rozhodnutí o rovnocennosti tak přispívají k dosažení ústředního cíle nařízení (EU) č. 648/2012, jímž je snížit systémové riziko rozšířením používání bezpečných a spolehlivých ústředních protistran k provádění clearingu mimoburzovních („OTC“) derivátových smluv, včetně případů, kdy jsou tyto ústřední protistrany usazeny a povoleny ve třetí zemi.
            
   
               (2)
            
               K tomu, aby byl právní režim třetí země považován za rovnocenný právnímu režimu Unie, pokud jde o ústřední protistrany, měl by být hmotněprávní výsledek platných právních předpisů a předpisů o dohledu rovnocenný požadavkům Unie, pokud jde o regulační cíle, kterých dosahují. Účelem tohoto posouzení rovnocennosti je tedy ověřit, zda právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zajišťují, že ústřední protistrany, které jsou v Brazílii usazeny a povoleny, nevystavují členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vyššímu riziku, než by tomu mohlo být ze strany ústředních protistran povolených v Unii, a tudíž nepředstavují nepřijatelnou míru systémového rizika v Unii. Přitom by měla být zejména zohledněna výrazně nižší rizika spojená s clearingovými činnostmi na finančních trzích, které jsou menší než finanční trh Unie.
            
   
               (3)
            
               V souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 je nutno splnit tři podmínky k tomu, aby bylo možno konstatovat, že právní předpisy a předpisy o dohledu třetí země týkající se ústředních protistran, které jsou v této třetí zemi povoleny, jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení.
            
   
               (4)
            
               Podle první z těchto podmínek musí ústřední protistrany povolené ve třetí zemi splňovat právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.
            
   
               (5)
            
               Právně závazné požadavky Brazílie pro ústřední protistrany povolené v Brazílii vycházejí ze zákona č. 10,214 ze dne 27. března 2001 a rozhodnutí vydaných Národní měnovou radou (CMN), oběžníků vydaných Centrální bankou Brazílie (BCB) a instrukcí vydaných brazilskou Komisí pro cenné papíry a burzu (CVM) ustavenou v souladu s tímto zákonem. Zejména rozhodnutí č. 2,882 ve znění rozhodnutí 3,081 upravuje činnosti clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb a stanoví zásady platné pro fungování clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb a svěřují BCB pravomoci regulovat clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb, udělovat jim povolení a provádět nad nimi dohled.
            
   
               (6)
            
               Clearingovým institucím a poskytovatelům clearingových služeb usazeným v Brazílii musí BCB udělit povolení k poskytování clearingových služeb. Při udělování povolení clearingovým institucím nebo poskytovatelům clearingovým služeb musí BCB zohlednit aspekty týkající se dobrého stavu, běžného fungování a zlepšení brazilského platebního systému. BCB může rovněž na základě stability finančního systému, rizika a účinnosti clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb před udělením těchto povolení nebo poté stanovit „podmínky, které uzná za vhodné“. Clearingové instituce, které provozují systémově významný systém, jenž vytváří rizika pro dobré a bezproblémové fungování brazilského finančního systému, což určí BCB na základě objemu a povahy clearingového systému, mohou podléhat odlišným pravidlům než ostatní clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb.
            
   
               (7)
            
               BCB přijala různá opatření s cílem provést rozhodnutí č. 2,882 a zajistit, aby clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb působili v souladu s hodnotami, zásadami a pravidly platnými pro platební systém. Zejména oběžník č. 3,057 obsahuje podrobné předpisy pro fungování clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb a stanoví řadu požadavků, které musí splňovat, včetně kapitálových požadavků, norem transparentnosti, opatření pro řízení rizik a provozních požadavků. BCB vydala politické prohlášení č. 25,097 o přijetí Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů – které v dubnu 2012 vydaly Výbor pro platební a vypořádací systémy (2) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry – jehož prostřednictvím provádí Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů v rámci svého dozoru a dohledu nad clearingovými institucemi a poskytovateli clearingových služeb.
            
   
               (8)
            
               Podle oběžníku č. 3,057 musí clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb přijmout vnitřní pravidla a postupy zajišťující soulad se všemi příslušnými požadavky a obsahující všechny příslušné aspekty související s jejich funkcí, včetně opatření pro řízení úvěrového rizika, rizika likvidity a provozního rizika. Tato vnitřní pravidla a postupy jsou předloženy BCB, která je nejprve posoudí ve schvalovacím řízení. Zásadní změny vnitřních pravidel a postupů musí být rovněž schváleny BCB. Jakékoli další nevýznamné změny vnitřních pravidel a postupů musí být sděleny BCB ve lhůtě kratší než třicet dnů poté, co byly provedeny, aby BCB mohla vyjádřit námitky.
            
   
               (9)
            
               Právně závazné požadavky uplatnitelné na ústřední protistrany schválené v Brazílii tedy mají dvoustupňovou strukturu. Hlavní zásady obsažené v zákoně č. 10,214 a nařízeních, oběžnících a instrukcích vydaných na základě tohoto zákona stanoví přísné normy, které musí clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb (spolu se „základními pravidly“) splnit, aby mohli získat povolení k poskytování clearingových služeb v Brazílii. Tato základní pravidla představují první stupeň právně závazných požadavků Brazílie. Za účelem prokázání souladu se základními pravidly musí clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb předložit svá vnitřní pravidla a postupy BCB, aby je schválila nebo potvrdila, že nemá námitek. Tato vnitřní pravidla a postupy tvoří druhý stupeň právně závazných požadavků Brazílie a musí poskytovat podrobné informace o tom, jak budou clearingové clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb tyto normy dodržovat. BCB posoudí, jak clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb tyto normy a Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů dodržují. Jakmile jsou vnitřní pravidla a postupy ze strany BCB schváleny, stávají se pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb právně závaznými.
            
   
               (10)
            
               Posouzení rovnocennosti právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb v Brazílii by rovněž mělo vzít v úvahu účinek zmírňování rizika, který zajišťují, pokud jde o míru rizika, jemuž jsou vystaveni členové clearingového systému nebo obchodní systémy usazení v Unii a které vyplývá z jejich účasti v těchto subjektech. Účinek zmírňování rizika určuje jednak míra rizika spojeného s clearingovými činnostmi prováděnými dotčenou ústřední protistranou, která závisí na velikosti finančního trhu, na němž ústřední protistrana působí, a jednak vhodnost právních předpisů a předpisů o dohledu platných pro ústřední protistrany ke zmírňování tohoto rizika. Za účelem dosažení stejného účinku zmírňování rizika jsou v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na větších finančních trzích, jejichž míra rizika je vyšší, zapotřebí přísnější požadavky na zmírňování rizika než v případě ústředních protistran vykonávajících činnost na menších finančních trzích, jejichž míra rizika je nižší.
            
   
               (11)
            
               Clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb usazení v Brazílii vykonávají své clearingové činnosti na výrazně menším finančním trhu, než je finanční trh, na němž vykonávají činnost ústřední protistrany usazené v Unii. Celková hodnota transakcí s deriváty, jejichž clearing byl v Brazílii během posledních tří let proveden, představovala méně než 3 % celkové hodnoty transakcí s deriváty, jejichž clearing byl proveden v Unii. Účast v clearingových institucích a v subjektech, které jsou poskytovateli clearingových služeb, tedy členy clearingového systému a obchodní systémy usazené v Unii vystavuje výrazně nižšímu riziku než jejich účast v ústředních protistranách povolených v Unii.
            
   
               (12)
            
               Právní předpisy a předpisy o dohledu vztahující se na clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb usazené v Brazílii tedy mohou být považovány za rovnocenné, pokud jsou vhodné ke zmírňování uvedené nižší míry rizika. Základní pravidla platná pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb usazené v Brazílii doplněná jejich vnitřními pravidly a postupy, které vyžadují soulad se Zásadami pro subjekty infrastruktury finančních trhů, zmírňují uvedenou nižší míru rizika existující v Brazílii a dosahují účinku zmírnění rizika rovnocenného s účinkem, o nějž usiluje nařízení (EU) č. 648/2012.
            
   
               (13)
            
               Lze proto vyvodit závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zajišťují, že clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb usazení v Brazílii splňují právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012.
            
   
               (14)
            
               Podle druhé podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie platné pro ústřední protistrany povolené v Brazílii zajišťovat, že ústřední protistrany podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.
            
   
               (15)
            
               BCB průběžně sleduje, jak clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb dodržují právně závazné požadavky, které se na ně vztahují. BCB má kromě toho řadu prostředků pro zajištění dodržování těchto požadavků. Především má BCB pravomoc od clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb požadovat informace, vydávat varovná upozornění a pokud to považuje za nutné, požadovat určité změny jejich pravidel. Kromě toho může BCB rovněž ukládat pokuty v případě porušení povinnosti ze strany clearingových institucí nebo poskytovatelů clearingových služeb, pokud jde o dodržování právně závazných požadavků, které se na ně vztahují, a má i pravomoc zrušit jejich povolení.
            
   
               (16)
            
               Lze proto vyvodit závěr, že clearingové instituce a poskytovatelé clearingových služeb povolení v Brazílii podléhají průběžnému účinnému dohledu a vynucování.
            
   
               (17)
            
               Podle třetí podmínky v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 musí právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zahrnovat účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí („ústřední protistrany z třetích zemí“).
            
   
               (18)
            
               Ústřední protistrany povolené ve třetí zemi mohou v Brazílii poskytovat služby, pokud právní předpisy a předpisy o dohledu této země zajišťují podobné účinky jako právní předpisy a předpisy o dohledu uplatňované v Brazílii, pokud tato země dodržuje Zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů, má rovnocenné právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a pokud ústřední protistrany v ní povolené podléhají účinnému dohledu. Aby bylo možno ústřední protistranu uznat, je nezbytné, aby byla uzavřena ujednání o spolupráci mezi BCB a příslušným orgánem dohledu třetí země žádající ústřední protistrany.
            
   
               (19)
            
               Měl by proto být vyvozen závěr, že právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie zajišťují účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran ze třetích zemí.
            
   
               (20)
            
               Toto rozhodnutí je založeno na právně závazných požadavcích týkajících se clearingových institucí a poskytovatelů clearingových služeb, které jsou platné v Brazílii v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise by měla i nadále průběžně sledovat vývoj právního a dohledového rámce pro clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb a plnění podmínek, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.
            
   
               (21)
            
               Pravidelným přezkumem právních předpisů a předpisů o dohledu platných v Brazílii pro ústřední protistrany povolené v Brazílii by neměla být dotčena možnost Komise provést kdykoli mimo obecný přezkum ještě zvláštní přezkum, vyžádá-li si situace, aby Komise znovu posoudila rovnocennost udělenou tímto rozhodnutím. Na základě tohoto opětovného posouzení může být toto rozhodnutí zrušeno.
            
   
               (22)
            
               Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,
            
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Pro účely čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012 se právní předpisy a předpisy o dohledu Brazílie sestávající ze zákona č. 10,214 a nařízení, oběžníků a instrukcí vydaných na základě tohoto zákona, doplněné politickým prohlášením č. 25,097 o přijetí Zásad pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které se vztahují na ústřední protistrany zapojené do brazilského platebního systému a které se použijí na clearingové instituce a poskytovatele clearingových služeb, považují za rovnocenné s požadavky stanovenými v nařízení (EU) č. 648/2012.
   Článek 2
   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      V Bruselu dne 15. prosince 2016.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
   
      (2)  Výbor pro platební a vypořádací systémy změnil k 1. září 2014 svůj název na Výbor pro platební a tržní infrastrukturu (Committee on Payment and Market Infrastructures, „CPMI“).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.