Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2371 ze dne 14. prosince 2016 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32016D2371 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 352/18
            
   
   ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2371
   ze dne 14. prosince 2016
   o poskytnutí další makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království
   EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,
   s ohledem na návrh Evropské komise,
   po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
   v souladu s řádným legislativním postupem (1),
   vzhledem k těmto důvodům:
   
               (1)
            
               Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Jordánským hášimovským královstvím (dále jen „Jordánsko“) jsou rozvíjeny v rámci evropské politiky sousedství. Jordánsko dne 24. listopadu 1997 podepsalo s Unií dohodu o přidružení (2), která vstoupila v platnost dne 1. května 2002. Na základě dohody o přidružení Unie a Jordánsko postupně vytvořily zónu volného obchodu s přechodným obdobím dvanácti let. Kromě toho vstoupila v roce 2007 v platnost dohoda o další liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty (3). V roce 2010 uzavřela Unie s Jordánskem partnerství s „rozšířeným statusem“, což obnáší rozšířené oblasti spolupráce. Protokol o mechanismu pro urovnávání sporů v oblasti obchodu mezi EU a Jordánskem parafovaný v prosinci 2009 vstoupil v platnost dne 1. července 2011. Dvoustranný politický dialog a hospodářská spolupráce se dále rozvíjejí na základě dohody o přidružení a jednotného rámce pro podporu na období 2014–2017.
            
   
               (2)
            
               Od roku 2011 Jordánsko zahájilo řadu politických reforem s cílem posílit parlamentní demokracii a právní stát. Vznikl Ústavní soud, došlo k vytvoření nezávislé volební komise a jordánský parlament přijal řadu důležitých zákonů, zejména volební zákon, zákon o politických stranách, jakož i zákony o decentralizaci a o obecním zřízení.
            
   
               (3)
            
               Na jordánské hospodářství významně dopadly pokračující nepokoje v regionu, zejména v sousedním Iráku a Sýrii. Spolu s narůstající globální nestabilitou znamenaly tyto regionální nepokoje značné ztráty vnějších příjmů a nadměrné zatížení veřejných financí. Negativní dopady pocítil cestovní ruch i příliv přímých zahraničních investic, došlo k zablokování obchodních cest a narušení dodávek zemního plynu z Egypta. Kromě toho bylo jordánské hospodářství zasaženo velkým přílivem syrských uprchlíků, který zvýšil tlak na jeho fiskální pozici, veřejné služby a infrastrukturu.
            
   
               (4)
            
               Od vypuknutí konfliktu v Sýrii v roce 2011 vyjádřila Unie svůj jednoznačný závazek podpořit Jordánsko při řešení hospodářských a sociálních důsledků krize v Sýrii, zejména spojených s přítomností velkého počtu syrských uprchlíků na jeho území. Zvýšila svoji finanční podporu pro Jordánsko, posílila svoji spolupráci v mnoha oblastech, včetně občanské společnosti, volebního systému, bezpečnosti, regionálního rozvoje a sociálních a hospodářských reforem. Dále Unie nabídla Jordánsku možnost uzavřít dohodu o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu.
            
   
               (5)
            
               V této složité hospodářské a finanční situaci se jordánské orgány a Mezinárodní měnový fond (MMF) v srpnu 2012 dohodly na prvním ekonomickém ozdravném programu, který byl podpořen tříletou dohodou o pohotovostním úvěru ve výši 2 000 milionů USD. Tento program byl úspěšně završen v srpnu 2015. V rámci tohoto programu dosáhlo Jordánsko značného pokroku ve fiskální konsolidaci, rovněž díky poklesu cen ropy, a při provádění řady strukturálních reforem.
            
   
               (6)
            
               V prosinci 2012 požádalo Jordánsko Unii o doplňující makrofinanční pomoc. Odpovědí na tuto žádost bylo rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci ve výši 180 milionů EUR ve formě úvěrů, které bylo přijato v prosinci 2013 (4) (MFA-I). Memorandum o porozumění, v němž jsou stanovena hospodářská opatření podmiňující čerpání MFA-I, vstoupilo v platnost dne 18. března 2014. Po provedení dohodnutých hospodářských opatření dne 10. února 2015 vyplacena první tranše MFA-I a dne 15. října 2015 tranše druhá.
            
   
               (7)
            
               Od vypuknutí krize v Sýrii přidělila Unie Jordánsku finanční prostředky ve výši téměř 1 130 milionů EUR. To zahrnuje mimo částky 180 milionů EUR z první operace makrofinanční pomoci, 500 milionů EUR v rámci pravidelně naplánované dvoustranné spolupráce s Jordánskem financovaných v rámci evropského nástroje sousedství, přibližně 250 milionů EUR z rozpočtu na humanitární pomoc a více než 30 milionů EUR z nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru. Kromě toho Evropská investiční banka uvolnila od roku 2011 úvěry ve výši 264 milionů EUR.
            
   
               (8)
            
               Vystupňování syrské krize v roce 2015 mělo pro Jordánsko vážné následky, pokud jde o obchod, cestovní ruch a důvěru investorů. Jordánsko dále pocítilo pokles finanční podpory ze strany zemí Rady pro spolupráci v Zálivu postižených poklesem cen ropy. V důsledku toho zpomalil hospodářský růst, vzrostla nezaměstnanost a objevily se nové fiskální potřeby a potřeby financování z vnějších zdrojů.
            
   
               (9)
            
               V této složité situaci Unie znovu potvrdila svůj závazek podpořit Jordánsko v jeho procesu ekonomických a sociálních reforem. Tento závazek byl vyjádřen především na konferenci na podporu Sýrie a okolního regionu, která se konala v Londýně dne 4. února 2016 a na níž Unie přislíbila poskytnout v letech 2016–2017 zemím nejvíce zasaženým uprchlickou krizí, včetně Jordánska, finanční podporu ve výši 2 390 milionů EUR. Politická a hospodářská podpora procesu reforem v Jordánsku poskytovaná Unií je v souladu s politikou Unie vůči regionu jižního Středomoří, jak je stanovena v rámci evropské politiky sousedství.
            
   
               (10)
            
               Po zhoršení hospodářské a finanční situace v Jordánsku MMF a Jordánsko zahájily diskuze o následné dohodě, která by mohla mít podobu rozšířené finanční facility (dále jen „program MMF“) a pravděpodobně by byla zahájena ve druhé polovině roku 2016 a pokrývala by tříleté období. Cílem nového programu MMF by bylo zmírnit potíže Jordánska s platební bilancí v krátkém období a podporovat provádění účinných nápravných opatření.
            
   
               (11)
            
               Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a hospodářskému výhledu požádalo Jordánsko v březnu 2016 Unii o další makrofinanční pomoc.
            
   
               (12)
            
               Vzhledem k tomu, že Jordánsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.
            
   
               (13)
            
               Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, pokud jde o bezprostřední zajištění vnějšího financování a měla by podpořit provádění hospodářského programu, jehož součástí jsou silná okamžitá nápravná opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.
            
   
               (14)
            
               Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Jordánska přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Jordánska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Jordánska a jordánský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.
            
   
               (15)
            
               Makrofinanční pomoc Unie by se měla zaměřit na podporu obnovy udržitelného stavu financování Jordánska z vnějších zdrojů, a podpořit tak jeho hospodářský a sociální rozvoj.
            
   
               (16)
            
               Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Jordánska z vnějších zdrojů a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou rovněž zohledněny očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Jordánsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.
            
   
               (17)
            
               Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami a cíli jednotlivých oblastí vnější činnosti, opatřeními, která byla přijata v rámci těchto oblastí, a s dalšími příslušnými politikami Unie.
            
   
               (18)
            
               Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Jordánsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu provádění makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.
            
   
               (19)
            
               Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Jordánska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.
            
   
               (20)
            
               Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Jordánsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly v Jordánsku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.
            
   
               (21)
            
               Pro zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Jordánsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nesrovnalostem souvisejícím s pomocí a jejich potírání. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.
            
   
               (22)
            
               Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady, jakožto rozpočtového orgánu.
            
   
               (23)
            
               Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.
            
   
               (24)
            
               Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.
            
   
               (25)
            
               Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5).
            
   
               (26)
            
               Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s jordánskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by poradní postup měl být obecně použit ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Jordánsku poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,
            
   PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   1.   Unie poskytne Jordánsku makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 200 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Jordánska a jeho obsáhlý program reforem. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Jordánska v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.
   2.   Celá částka makrofinanční pomoci Unie se Jordánsku poskytne ve formě úvěrů. Komise je zmocněna vypůjčit si jménem Unie potřebné prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí a dále je půjčit Jordánsku. Úvěry mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.
   3.   Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Jordánskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Jordánskem, jednotném rámci pro podporu na období 2014–2017 a budoucích prioritách partnerství. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a včas předkládá těmto orgánům příslušné dokumenty.
   4.   Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let počínaje prvním dnem po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.
   5.   V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Jordánska oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.
   Článek 2
   1.   Podmínkou poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je, že Jordánsko respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručuje dodržování lidských práv.
   2.   Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění podmínky stanovené v odstavci 1 po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.
   3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (6).
   Článek 3
   1.   Komise vyjedná přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s jordánskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují k makrofinanční pomoci Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude zahrnovat časový rámec pro jejich plnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Jordánskem za podpory MMF.
   2.   Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Jordánsku, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok v plnění těchto cílů.
   3.   Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a jordánskými orgány.
   4.   Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky uvedené v čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Jordánska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.
   Článek 4
   1.   Za podmínek stanovených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie úvěrem ve dvou splátkách. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění.
   2.   Je-li to potřeba, dojde ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie k poskytnutí prostředků pro Záruční fond pro vnější vztahy EU v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (7).
   3.   Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   
               a)
            
               podmínka stanovená v článku 2;
            
   
               b)
            
               průběžné uspokojivé výsledky při provádění hospodářského programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter, a
            
   
               c)
            
               uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.
            
   K čerpání druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.
   4.   Nejsou-li plněny podmínky uvedené v odst. 3 prvním pododstavci, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.
   5.   Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí Jordánské centrální bance. S výhradou ustanovení dohodnutých v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny jordánskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.
   Článek 5
   1.   Výpůjční a úvěrové operace související s makrofinanční pomocí Unie se provádějí v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb nebo jinému obchodnímu riziku.
   2.   Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Jordánska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru bylo zahrnuto ustanovení o předčasném splacení a aby byla provázáno s odpovídajícím ustanovením v podmínkách výpůjčních operací.
   3.   Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Jordánska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat své původní úvěry nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.
   4.   Veškeré náklady vzniklé Unii související s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Jordánsko.
   5.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.
   Článek 6
   1.   Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (8) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (9).
   2.   Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.
   3.   Smlouva o úvěru podle čl. 3 odst. 3 musí obsahovat ustanovení, jež:
   
               a)
            
               zajistí, aby Jordánsko pravidelně kontrolovalo, že financování z rozpočtu Unie bylo použito řádně, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;
            
   
               b)
            
               zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, úplatkářství a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12);
            
   
               c)
            
               výslovně povolí Komisi i Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo jejich zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;
            
   
               d)
            
               výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení, a
            
   
               e)
            
               zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení úvěru, pokud se prokáže, že Jordánsko se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustilo jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.
            
   4.   Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Jordánska, které mají pro tuto pomoc význam.
   Článek 7
   1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
   2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
   Článek 8
   1.   Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:
   
               a)
            
               vyhodnotí, jakého pokroku bylo v provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;
            
   
               b)
            
               posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Jordánska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;
            
   
               c)
            
               uvede souvislost mezi podmínkami v oblasti hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Jordánska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.
            
   2.   Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o ex post hodnocení, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.
   Článek 9
   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      Ve Štrasburku dne 14. prosince 2016.
      
         
            Za Evropský parlament
         
         
            předseda
         
         M. SCHULZ
      
      
         
            Za Radu
         
         
            předseda
         
         I. KORČOK
      
   
   
   
      (1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2016.
   
      (2)  Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé (Úř. věst. Úř. věst. L 129, 15.5.2002, s. 3).
   
      (3)  Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Jordánským hášimovským královstvím o vzájemných liberalizačních opatřeních a o změně Dohody o přidružení mezi ES a Jordánskem, jakož i o nahrazení příloh I, II, III a IV a protokolů č. 1 a 2 k uvedené dohodě (Úř. věst. L 41, 13.2.2006, s. 3).
   
      (4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1351/2013/EU ze dne 11. prosince 2013 o poskytnutí makrofinanční pomoci Jordánskému hášimovskému království (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 4).
   
      (5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
   
      (6)  Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
   
      (7)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).
   
      (8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
   
      (9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
   
      (10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
   
      (11)  Nařízení Rady (, Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
   
      (12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
   
   
      Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise
      Vzhledem k fiskálním problémům a mimořádným okolnostem, jimž Jordánsko čelí v důsledku přijetí více než 1,3 milionu Syřanů, předloží Komise v roce 2017 případně nový návrh na prodloužení a navýšení makrofinanční pomoci Jordánsku, poté, co bude úspěšně uzavřena druhá makrofinanční pomoc, a za předpokladu splnění obvyklých podmínek pro tento druh pomoci, včetně aktualizovaného posouzení potřeby financování Jordánska z vnějších zdrojů, jež provede Komise. Tato kriticky důležitá pomoc by Jordánsku pomohla udržet makroekonomickou stabilitu, současně také zachovat zisky vyplývající z rozvoje a pokračovat v programu reforem.
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.