Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 794/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 135/53
            
   
   NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/794
   ze dne 11. května 2016
   o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV
   EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 88 této smlouvy,
   s ohledem na návrh Evropské komise,
   po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
   v souladu s řádným legislativním postupem (1),
   vzhledem k těmto důvodům:
   
               (1)
            
               Europol byl zřízen rozhodnutím Rady 2009/371/SVV (2) jako subjekt Unie financovaný ze souhrnného rozpočtu Unie s cílem podporovat a posilovat činnost příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti organizované trestné činnosti, terorismu a dalším formám závažné trestné činnosti ohrožujícím dva nebo více členských států. Rozhodnutí 2009/371/SVV nahradilo Úmluvu o zřízení Evropského policejního úřadu, založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva o Europolu) (3).
            
   
               (2)
            
               Podle článku 88 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se Europol řídí nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Tento článek dále vyžaduje stanovení způsobů kontroly činností Europolu Evropským parlamentem, do které jsou zapojeny vnitrostátní parlamenty podle čl. 12 písm. c) Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 9 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 1“), za účelem posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Europolu vůči občanům Unie. Rozhodnutí 2009/371/SVV by proto mělo být nahrazeno nařízením, jež stanoví mimo jiné pravidla pro parlamentní kontrolu.
            
   
               (3)
            
               Dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ (4) vyzývá, aby se Europol rozvinul a stal se centrem pro výměnu informací mezi orgány členských států pro vymáhání práva, poskytovatelem služeb a platformou pro služby v oblasti vymáhání práva. V zájmu splnění tohoto cíle je nezbytné na základě přezkumu fungování Europolu zvýšit operativní účinnost této agentury.
            
   
               (4)
            
               Rozsáhlé zločinecké a teroristické sítě představují podstatnou hrozbu pro vnitřní bezpečnost Unie a pro bezpečnost a životy jejích občanů. Z dostupných posouzení hrozeb vyplývá, že zločinecké skupiny stále častěji páchají různé druhy trestné činnosti a zároveň působí v několika zemích. Vnitrostátní orgány pro vymáhání práva musí proto úžeji spolupracovat se svými protějšky v ostatních členských státech. Je proto nezbytné vybavit Europol tak, aby mohl členským státům poskytovat větší podporu při předcházení trestné činnosti v celé Unii a při provádění analýz a vyšetřování. Tento závěr byl potvrzen i v hodnocení rozhodnutí 2009/371/SVV.
            
   
               (5)
            
               Cílem tohoto nařízení je pozměnit a rozšířit ustanovení rozhodnutí 2009/371/SVV a rozhodnutí Rady 2009/934/SVV (5), 2009/935/SVV (6), 2009/936/SVV (7) a 2009/968/SVV (8), kterými se provádí rozhodnutí 2009/371/SVV. Vzhledem k tomu, že změny, které mají být provedeny, jsou podstatné z hlediska počtu i obsahu, tato rozhodnutí by v zájmu jasnosti měla být nahrazena v plném rozsahu ve vztahu k členským státům, pro něž je toto nařízení závazné. Europol zřízený tímto nařízením by měl nahradit Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV, které by proto mělo být zrušeno, a převzít jeho funkce.
            
   
               (6)
            
               Vzhledem k tomu, že závažná trestná činnost je často páchána přes vnitřní hranice, měl by Europol podporovat a posilovat činnost členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení a boji proti závažné trestné činnosti ohrožující dva nebo více členských států. Protože terorismus představuje jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro bezpečnost Unie, měl by Europol rovněž napomáhat členským státům při řešení společných problémů v této oblasti. Jako agentura Unie v oblasti prosazování práva by měl Europol rovněž podporovat a posilovat činnost a spolupráci zaměřené na potírání forem trestné činnosti, které ohrožují zájmy Unie. Pokud jde o formy trestné činnosti, k jejichž řešení má Europol pravomoc, bude mezi jeho hlavní cíle i nadále patřit potírání organizované trestné činnosti, která vzhledem ke svému rozsahu, významu a následkům rovněž vyžaduje společný postup členských států. Europol by měl rovněž nabízet podporu při předcházení souvisejícím trestným činům, které jsou spáchány s cílem obstarání prostředků pro páchání trestných činů spadajících do působnosti Europolu nebo napomáhání těmto trestným činům či jejich páchání anebo zajišťování jejich beztrestnosti, a podporu při boji proti těmto souvisejícím trestným činům.
            
   
               (7)
            
               Europol by měl předkládat strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti a v rámci operativního provádění těchto priorit. Pokud o to Komise požádá v souladu s článkem 8 nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (9), Europol by měl rovněž provádět analýzy rizik, včetně analýz rizik týkajících se organizované trestné činnosti, pokud by dotčená rizika mohla narušovat uplatňování schengenského acquis členskými státy. Dále by na žádost Rady nebo Komise měl Europol v případě potřeby předkládat strategické analýzy a posouzení hrozeb s cílem přispět k hodnocení států, které jsou kandidáty na přistoupení k Unii.
            
   
               (8)
            
               Útoky proti informačním systémům ohrožující instituce Unie nebo dva nebo více členských států představují rostoucí hrozbu v Unii, zejména vzhledem k jejich rychlosti a dopadu a k obtížím při identifikaci jejich zdrojů. Při zvažování žádostí Europolu o zahájení vyšetřování závažného útoku proti informačním systémům, u něhož existuje podezření na jeho trestnou povahu a který ohrožuje instituce Unie nebo dva nebo více členských států, by členské státy měly odpovědět Europolu bezodkladně, a zohlednit přitom skutečnost, že rychlost reakce je klíčovým faktorem úspěšného boje proti počítačové trestné činnosti.
            
   
               (9)
            
               Vzhledem k významu vzájemné spolupráce mezi agenturami by Europol a Eurojust měly zajistit, že budou přijata nezbytná opatření pro optimalizaci jejich operativní spolupráce, a to s řádným ohledem na jejich příslušné úkoly a mandáty a na zájmy členských států. Europol a Eurojust by se měly zejména navzájem informovat o veškeré činnosti zahrnující financování společných vyšetřovacích týmů.
            
   
               (10)
            
               Jakmile je společný vyšetřovací tým zřízen, měla by příslušná dohoda stanovit podmínky týkající se účasti zaměstnanců Europolu v tomto týmu. Europol by o své účasti v těchto společných vyšetřovacích týmech zabývajících se trestnou činností, jež spadá do jeho působnosti, měl vést záznam.
            
   
               (11)
            
               Europolu by měla být udělena pravomoc žádat členské státy o zahájení, vedení nebo koordinaci trestních vyšetřování v konkrétních případech, u nichž by přeshraniční spolupráce znamenala přínos. Europol by o takových žádostech měl informovat Eurojust.
            
   
               (12)
            
               Europol by měl být centrem pro výměnu informací v Unii. Informace shromažďované, uchovávané, zpracované, analyzované a vyměňované Europolem zahrnují zpravodajství o trestné činnosti, které se týká informací o trestném činu nebo trestné činnosti spadající do působnosti Europolu, získané za účelem zjistit, zda byly nebo mohou být v budoucnosti spáchány konkrétní trestné činy.
            
   
               (13)
            
               K zajištění účinnosti Europolu jako centra pro výměnu informací by měly být jasně vymezeny povinnosti členských států poskytovat Europolu údaje nezbytné pro dosažení jeho cílů. Při plnění těchto povinností by se členské státy měly zaměřit zejména na poskytování údajů důležitých pro boj proti trestným činům, jež jsou podle příslušných politických nástrojů Unie považovány za strategické a operativní priority, zejména pak priority stanovené Radou v rámci cyklu politiky EU pro organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činnost. Členské státy by se měly snažit Europolu rovněž poskytovat kopie informací z dvoustranných a vícestranných výměn s jinými členskými státy o trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu. Při poskytování nezbytných informací Europolu by členské státy měly rovněž dodat informace o jakýchkoli údajných kybernetických útocích ohrožujících instituce Unie, které se nacházejí na jejich území. V zájmu prohloubení vzájemné spolupráce a sdílení informací by měl Europol zároveň poskytovat členským státům podporu ve větším rozsahu. O informacích poskytnutých jednotlivými členskými státy by měl Europol předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
            
   
               (14)
            
               Za účelem zajištění účinné spolupráce mezi Europolem a členskými státy by v každém členském státě měla být zřízena národní jednotka (dále jen „národní jednotka“). Národní jednotka by měla být spojkou mezi příslušnými vnitrostátními orgány a Europolem, a mít tak koordinační úlohu při spolupráci členských států s Europolem, čímž by napomohla zaručit, aby všechny členské státy reagovaly na požadavky Europolu jednotně. V zájmu trvalé a účinné výměny informací mezi Europolem a národními jednotkami a usnadnění jejich spolupráce by měla každá národní jednotka přidělit k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka.
            
   
               (15)
            
               S ohledem na decentralizovanou strukturu v některých členských státech a na potřebu zajistit rychlou výměnu informací by měl být Europol oprávněn spolupracovat přímo s příslušnými orgány v členských státech, a to za podmínek vymezených těmito členskými státy, a současně by měl na jejich žádost informovat národní jednotky.
            
   
               (16)
            
               Mělo by být podpořeno zřizování společných vyšetřovacích týmů a zaměstnanci Europolu by měli mít možnost se do nich zapojit. S cílem umožnit toto zapojení ve všech členských státech nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 (10) stanoví, že zaměstnanci Europolu účastnící se práce společných vyšetřovacích týmů nepožívají imunit.
            
   
               (17)
            
               Je rovněž nezbytné zlepšit řízení Europolu prostřednictvím úspor na základě vyšší efektivity a zjednodušením postupů.
            
   
               (18)
            
               V zájmu účinné kontroly fungování Europolu by ve správní radě Europolu (dále jen „správní rada“) měla být zastoupena Komise a členské státy. Členové a náhradníci správní rady by měli být jmenováni s ohledem na své relevantní manažerské a administrativní dovednosti a dovednosti v oblasti řízení rozpočtu a znalost problematiky spolupráce v oblasti prosazování práva. Náhradníci by v případě nepřítomnosti členů měli jednat jako členové.
            
   
               (19)
            
               S cílem zajistit kontinuitu práce správní rady by se všechny strany zastoupené v této radě měly snažit omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany by měly usilovat o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.
            
   
               (20)
            
               Správní rada by měla mít možnost přizvat k účasti na jednání pozorovatele bez hlasovacího práva, jejichž názor může být relevantní, včetně zástupců určených skupinou pro společnou parlamentní kontrolu.
            
   
               (21)
            
               Správní rada by měla mít nezbytné pravomoci, zejména pravomoc stanovovat rozpočet, ověřovat jeho plnění a přijímat příslušná finanční pravidla a plánovací dokumenty, jakož i přijímat pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, vypracovávat jasné pracovní postupy, jimiž výkonný ředitel Europolu přijímá rozhodnutí, a přijímat výroční zprávu o činnosti. Ve vztahu k zaměstnancům agentury, včetně výkonného ředitele, by měla vykonávat pravomoci přiznané orgánu oprávněnému ke jmenování.
            
   
               (22)
            
               V zájmu efektivity běžného provozu Europolu by jeho právním zástupcem a vedoucím pracovníkem měl být výkonný ředitel, který při provádění svých úkolů jedná nezávisle a zaručuje, aby Europol plnil úkoly stanovené tímto nařízením. Výkonný ředitel by měl odpovídat zejména za přípravu rozpočtových a plánovacích dokumentů, které se předkládají správní radě k rozhodnutí, a za provádění víceletého programování a ročních pracovních programů Europolu a dalších plánovacích dokumentů.
            
   
               (23)
            
               Za účelem předcházení trestné činnosti v působnosti Europolu a boje proti této trestné činnosti je nezbytné, aby měl Europol co nejúplnější a nejaktuálnější informace. Aby se mohl Europol obeznámit s aspekty a trendy trestné činnosti, shromažďovat informace o sítích organizované trestné činnosti a nalézat souvislosti mezi různými trestnými činy, měl by být oprávněn ke zpracování údajů poskytovaných členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a, za přísných podmínek stanovených tímto nařízením, i soukromými subjekty, jakož i ke zpracování údajů pocházejících z veřejně přístupných zdrojů.
            
   
               (24)
            
               Europol by měl v zájmu zlepšení své efektivity, pokud jde o poskytování přesných analýz trestné činnosti příslušným orgánům členských států, využívat ke zpracování údajů nových technologií. Europol by měl rychle odhalovat vazby mezi vyšetřováními a obvyklými způsoby fungování různých zločineckých skupin, provádět křížovou kontrolu údajů a mít jasný přehled o trendech, přičemž musí zaručovat vysokou úroveň ochrany osobních údajů fyzických osob. Databáze Europolu by proto měly být strukturovány tak, aby si Europol mohl zvolit nejúčinnější informatickou strukturu. Europol by měl být rovněž schopen působit jako poskytovatel služeb, zejména pak poskytováním zabezpečené sítě pro výměnu údajů, jako je aplikace sítě pro bezpečnou výměnu informací Europolu (SIENA), jejímž cílem je usnadňovat výměnu informací mezi členskými státy, Europolem, dalšími institucemi Unie, třetími státy a mezinárodními organizacemi. S cílem zajištění vysoké úrovně ochrany údajů by měl být stanoven účel zpracování, přístupová práva a zvláštní dodatečné záruky. Zpracování osobních údajů by se mělo zejména řídit zásadou nezbytnosti a zásadou odpovídající ochraně.
            
   
               (25)
            
               Europol by měl zajistit, aby veškeré osobní údaje zpracované pro operativní analýzy byly určeny pro konkrétní účely. Aby však Europol mohl plnit své poslání, mělo by mu být umožněno zpracovávat veškeré obdržené osobní údaje k určení souvislosti mezi různými oblastmi trestné činnosti a vyšetřováními bez omezení na určení souvislostí pouze v jedné oblasti trestné činnosti.
            
   
               (26)
            
               V zájmu respektování vlastnictví údajů a ochrany osobních údajů by členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace měly mít možnost určovat účel nebo účely, za jakými může Europol zpracovávat jimi poskytované údaje, jakož i omezovat přístupová práva. Omezení účelu je základní zásadou zpracování osobních údajů; přispívá zejména k transparentnosti, právní jistotě a předvídatelnosti a je velmi důležité zejména v oblasti spolupráce při prosazování práva, při níž dochází ke shromažďování a zpracování osobních údajů obvykle bez vědomí dotčených subjektů údajů a použití osobních údajů může mít velice významný dopad na život a svobody jednotlivců.
            
   
               (27)
            
               V zájmu zajištění přístupu k údajům pouze osobám, pro něž je přístup při plnění jejich úkolů nezbytný, by toto nařízení mělo stanovit podrobná pravidla o různých stupních práva na přístup k údajům zpracovávaným Europolem. Těmito pravidly by neměla být dotčena omezení přístupu uložená poskytovateli údajů, jelikož je třeba dodržet zásadu vlastnictví údajů. V zájmu účinnějšího předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu a boji proti této trestné činnosti by měl Europol sdělovat členským státům informace, jež se jich týkají.
            
   
               (28)
            
               V zájmu prohloubení operativní spolupráce agentur a zejména propojení údajů, které již mají různé agentury k dispozici, by měl Europol umožnit přístup k údajům, které uchovává, agentuře Eurojust a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a to na základě systému hit/no hit (vyhledávání shod položek bez uveřejnění dodatečných informací). Europol a Eurojust by měly mít možnost uzavírat pracovní ujednání zajišťující recipročně v rámci jejich příslušných mandátů přístup a možnost vyhledávání ohledně všech informací, které byly poskytnuty pro účely křížové kontroly v souladu se zvláštními zárukami a zárukami týkajícími se ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení. Veškerý přístup k údajům dostupným v rámci Europolu by měl být po technické stránce omezen na informace spadající do příslušných mandátů těchto institucí Unie.
            
   
               (29)
            
               V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by měl Europol udržovat spolupráci s dalšími institucemi Unie, s orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty.
            
   
               (30)
            
               V zájmu zajištění operativní účinnosti by měl mít Europol možnost výměny všech příslušných informací, s výjimkou osobních údajů, s dalšími institucemi Unie, s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, a to v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů. Europol by měl mít možnost vyměňovat si takové informace i se soukromými subjekty, neboť společnosti, firmy, sdružení podniků, nevládní organizace a další soukromé subjekty mají znalosti a informace s bezprostředním významem pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. V zájmu předcházení kyberkriminalitě, která souvisí s incidenty v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a v zájmu boje proti této trestné činnosti by měl Europol na základě příslušného legislativního aktu Unie, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii, spolupracovat a vyměňovat si informace, s výjimkou osobních údajů, s vnitrostátními orgány odpovědnými za bezpečnost sítí a informačních systémů.
            
   
               (31)
            
               Europol by měl mít možnost výměny příslušných osobních údajů s jinými institucemi Unie v rozsahu nezbytném pro plnění svých nebo jejich úkolů.
            
   
               (32)
            
               Vazby závažné trestné činnosti a terorismu často sahají nad rámec území Unie. V rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů by proto Europol měl mít možnost výměny osobních údajů s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je Mezinárodní organizace kriminální policie – Interpol.
            
   
               (33)
            
               Všechny členské státy jsou členy Interpolu. Aby Interpol mohl plnit své poslání, přijímá, ukládá a šíří údaje s cílem napomáhat příslušným orgánům pro vymáhání práva při prevenci a potírání mezinárodní trestné činnosti. Je proto vhodné posilovat spolupráci mezi Europolem a Interpolem podporou efektivní výměny osobních údajů za současného zajištění respektování základních práv a svobod, pokud jde o automatizované zpracování osobních údajů. Při předávání osobních údajů z Europolu do Interpolu by se mělo uplatňovat toto nařízení, zejména ustanovení o předávání údajů na mezinárodní úrovni.
            
   
               (34)
            
               Pro zaručení účelového omezení je důležité zajistit, aby Europol předával osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení a potírání trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu. Za tímto účelem je při předávání osobních údajů nezbytné zajistit, aby se v případě předávání osobních dat příjemce zavázal, že údaje použije nebo předá příslušnému orgánu třetí země pouze pro účely, pro které byly původně předány. Další předávání údajů by mělo probíhat v souladu s tímto nařízením.
            
   
               (35)
            
               Europol by měl mít možnost předávat osobní údaje orgánu třetí země nebo mezinárodní organizaci na základě rozhodnutí Komise, které shledá, že daná země nebo mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“), nebo pokud rozhodnutí o odpovídající ochraně nebylo přijato, na základě mezinárodní dohody uzavřené Unií podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřené mezi Europolem a danou třetí zemí před vstupem tohoto nařízení v platnost. S ohledem na článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU by právní účinky takovýchto dohod měly být zachovány až do zrušení, zániku nebo změny těchto dohod za použití Smluv. Před zahájením jednání o mezinárodních dohodách a během takových jednání by Komise, pokud je to vhodné a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (11), měla mít možnost konzultovat evropského inspektora ochrany údajů. Pokud správní rada stanoví operativní potřebu spolupráce s některou třetí zemí nebo mezinárodní organizací, měla by mít možnost navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo doporučení ohledně zahájení jednání o mezinárodní dohodě, jak je uvedeno výše.
            
   
               (36)
            
               Pokud nelze předat osobní údaje na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo mezinárodní dohody uzavřené Unií nebo existující dohody o spolupráci, správní rada a evropský inspektor ochrany údajů by měli mít po vzájemné dohodě pravomoc povolit předávání údajů, vyžadují-li to konkrétní okolnosti, a pod podmínkou, že jsou zajištěny odpovídající záruky. Výkonný ředitel Europolu by měl mít pravomoc předání údajů ve výjimečných případech a na základě individuálního posouzení povolit, pokud je toto předání dat vyžádáno za zvláštních přísných podmínek.
            
   
               (37)
            
               Europol by měl zpracovávat osobní údaje od soukromých subjektů nebo soukromých osob, pouze pokud tyto údaje předá Europolu jeden z těchto subjektů: národní jednotka v souladu s vnitrostátním právem členského státu; kontaktní místo v třetí zemi nebo mezinárodní organizace, s nimiž byla navázána spolupráce prostřednictvím dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů uzavřené podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV před vstupem tohoto nařízení v platnost; orgán třetí země nebo mezinárodní organizace, na něž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Avšak v případech, kdy Europol obdrží osobní údaje přímo od soukromých subjektů a nelze identifikovat národní jednotku, kontaktní místo nebo dotyčný orgán, by měl mít Europol možnost uvedené osobní údaje zpracovat pouze za účelem identifikace těchto subjektů a tyto údaje by měly být vymazány, pokud je uvedené subjekty neposkytnou znovu do čtyř měsíců po uskutečnění předání. Europol by měl pomocí technických prostředků zajistit, aby během tohoto období nebyly uvedené údaje dostupné pro zpracování pro jiné účely.
            
   
               (38)
            
               S ohledem na výjimečnou a konkrétní hrozbu, kterou pro mezinárodní bezpečnost Unie představuje terorismus a další formy závažné trestné činnosti, zejména činnosti usnadňované, podporované nebo páchané za použití internetu, by do 1. května 2019 měla Komise vyhodnotit činnosti, které by Europol měl provádět na základě tohoto nařízení a jež vyplývají z jeho provádění závěrů Rady ze dne 12. března 2015 a z výzvy zasedání Evropské rady ze dne 23. dubna 2015, zejména pokud jde o tyto prioritní oblasti, obzvláště pokud jde o odpovídající postupy přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty.
            
   
               (39)
            
               Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, by neměly být zpracovávány.
            
   
               (40)
            
               V zájmu zaručení vysoké úrovně ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů by se pravidla ochrany údajů v Europolu měla zpřísnit a měla by vycházet ze zásad stanovených nařízením (ES) č. 45/2001. S ohledem na skutečnost, že prohlášení č. 21 o ochraně osobních údajů v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce, připojené ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, uznává specifickou povahu zpracování osobních údajů v oblasti vymáhání práva, měla by být pravidla ochrany údajů v Europolu samostatná a zároveň sladěná s dalšími příslušnými nástroji pro ochranu údajů v oblasti policejní spolupráce v Unii. Tyto nástroje zahrnují zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (12), jakož i Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob v s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů a její doporučení č. R(87) 15 (13).
            
   
               (41)
            
               Jakékoli zpracování osobních údajů Europolem musí být vůči dotčeným subjektům údajů prováděno zákonným a korektním způsobem. Zásada korektního zpracování vyžaduje transparentnost zpracování umožňující dotčeným subjektům údajů vykonávat svá práva podle tohoto nařízení. Přístup k jejich osobním údajům může být nicméně zamítnut nebo omezen, pokud – při řádném zohlednění zájmů dotčených subjektů údajů – takové zamítnutí nebo omezení představuje nezbytné opatření umožňující Europolu řádně plnit jeho úkoly, chránit bezpečnost a veřejný pořádek či zabránit trestnému činu, zaručit, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování, nebo chránit práva a svobody třetích stran. V zájmu zvýšení transparentnosti by měl Europol zveřejnit dokument stanovující srozumitelnou formou příslušná ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a dostupných prostředků pro výkon práv subjektu údajů. Europol by měl na svých internetových stránkách rovněž zveřejnit seznam příslušných rozhodnutí o odpovídající ochraně, dohod a správních ujednání týkajících se předávání osobních údajů do třetích zemí a mezinárodním organizacím. V zájmu zvýšení transparentnosti Europolu vůči občanům Unie a jeho odpovědnosti by měl Europol případně zveřejňovat na svých webových stránkách seznam členů své správní rady a shrnutí výsledků zasedání správní rady a zároveň respektovat požadavky na ochranu údajů.
            
   
               (42)
            
               V mezích možností by se osobní údaje měly rozlišovat podle stupně přesnosti a spolehlivosti. Měla by se rozlišovat fakta od osobních hodnocení, aby se zajistila jak ochrana fyzických osob, tak i kvalita a spolehlivost informací zpracovávaných Europolem. V případě informací získaných z veřejně dostupných zdrojů, zejména zdrojů na internetu, by měl Europol v co největší míře a se zvláštní péčí posoudit přesnost takových informací a spolehlivost jejich zdrojů, s cílem čelit rizikům spojeným s internetem, pokud jde o ochranu osobních údajů a soukromí.
            
   
               (43)
            
               V oblasti spolupráce zaměřené na prosazování práva se zpracovávají osobní údaje různých kategorií subjektů údajů. Europol by měl mezi osobními údaji týkajícími se různých kategorií subjektů údajů co nejzřetelněji rozlišovat. Zejména je třeba chránit osobní údaje takových osob, jako jsou oběti, svědkové a osoby, které mohou poskytnout důležité informace, jakož i osobní údaje týkající se nezletilých. Citlivé údaje by Europol měl zpracovávat pouze tehdy, doplňují-li jiné osobní údaje, které již zpracovává.
            
   
               (44)
            
               S ohledem na základní právo na ochranu osobních údajů by Europol měl uchovávat osobní údaje pouze po dobu nezbytnou k plnění svých úkolů. Nejpozději do tří let po zahájení prvotního zpracování údajů by se měla přezkoumat nezbytnost jejich dalšího uchovávání.
            
   
               (45)
            
               K zaručení bezpečnosti osobních údajů by Europol a členské státy měly přijmout nezbytná technická a organizační opatření.
            
   
               (46)
            
               Každý subjekt údajů by měl mít právo na přístup k údajům, jež se ho týkají, právo na jejich opravu, pokud jsou nepřesné, a právo na výmaz nebo omezení, nejsou-li tyto údaje již dále potřebné. Náklady související s výkonem práva na přístup k osobním údajům by neměly nikdy představovat překážku pro účinný výkon tohoto práva. Práva subjektu údajů a jejich výkon by se neměly dotýkat povinností Europolu a měly by podléhat omezením stanoveným tímto nařízením.
            
   
               (47)
            
               Ochrana práv a svobod subjektů údajů vyžaduje jasné rozdělení povinností v tomto nařízení. Členské státy by měly odpovídat zejména za správnost a aktuálnost údajů předaných Europolu a za zákonnost takových předání údajů. Europol by měl odpovídat za správnost a aktuálnost údajů dodávaných jinými poskytovateli údajů nebo údajů, které vyplývají z vlastních analýz Europolu. Europol by měl zajistit, aby údaje byly zpracovávány korektně a zákonným způsobem a byly shromažďovány a zpracovávány za konkrétním účelem. Europol by měl rovněž zajistit, aby údaje byly odpovídající z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, byly pro něj relevantní a ve vztahu k němu přiměřené, nebyly uchovávány po dobu delší, než je pro tento účel nezbytné, a aby byly zpracovávány způsobem, který zajistí odpovídající bezpečnost osobních údajů a důvěrnost jejich zpracování.
            
   
               (48)
            
               Pro účely ověřování zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů by měl Europol vést záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Europol by měl mít povinnost spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů a na žádost tyto protokoly nebo dokumentaci v zájmu kontroly postupů zpracování údajů zpřístupnit.
            
   
               (49)
            
               Europol by měl ustanovit pověřence pro ochranu údajů, jenž bude nápomocen při sledování souladu s tímto nařízením. Tento pověřenec pro ochranu údajů by měl mít takové postavení, aby mohl plnit své povinnosti a úkoly nezávisle a účinně, a měl by k tomu mít k dispozici nezbytné zdroje.
            
   
               (50)
            
               Pro zajištění ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jak ji vyžaduje čl. 8 odst. 3 Listiny základních práv Evropské unie, je nezbytná nezávislá, transparentní, odpovědná a účinně fungující struktura dohledu. Vnitrostátní orgány příslušné k dohledu nad zpracováním osobních údajů by měly sledovat zákonnost osobních údajů poskytovaných členskými státy Europolu. Evropský inspektor ochrany údajů, vykonávající své funkce s naprostou nezávislostí, by měl sledovat zákonnost zpracování údajů prováděného Europolem. V tomto směru představuje mechanismus předběžných konzultací důležitou záruku pro nové druhy postupů zpracování údajů. Tento mechanismus by se neměl použít na konkrétní jednotlivé operativní činnosti, jako jsou projekty operativní analýzy, ale při používání nových systémů informačních technologií pro zpracování osobních údajů nebo při veškerých podstatných změnách těchto systémů.
            
   
               (51)
            
               Je důležité zajistit posílený a účinný dozor nad Europolem a zaručit, aby evropský inspektor ochrany údajů měl k dispozici příslušné odborné poznatky ohledně ochrany údajů v oblasti vymáhání práva, jakmile převezme odpovědnost za dozor nad Europolem v oblasti ochrany údajů. Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady by měli úzce spolupracovat na zvláštních případech vyžadujících účast členských států a měli by zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení v celé Unii.
            
   
               (52)
            
               Za účelem usnadnění spolupráce mezi evropským inspektorem ochrany údajů a vnitrostátními dozorovými úřady, avšak aniž je dotčena nezávislost evropského inspektora ochrany údajů a jeho odpovědnost za kontrolu Europolu v oblasti ochrany údajů, by mělo docházet k jejich pravidelným schůzkám v rámci rady spolupráce, která by jako poradní orgán měla vydávat stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy k různým otázkám vyžadujícím zapojení na vnitrostátní úrovni.
            
   
               (53)
            
               Vzhledem k tomu, že Europol zpracovává kromě operativních osobních údajů i další osobní údaje, které nesouvisejí s žádným trestním vyšetřováním, jako jsou osobní údaje zaměstnanců Europolu, poskytovatelů služeb nebo návštěvníků, mělo by se na zpracování těchto údajů vztahovat nařízení (ES) č. 45/2001.
            
   
               (54)
            
               Evropský inspektor ochrany údajů by se měl zabývat stížnostmi podanými subjekty údajů a tyto stížnosti šetřit. Šetření na základě podané stížnosti by se mělo s výhradou soudního přezkumu provést v rozsahu, jenž je v daném případě přiměřený. Vnitrostátní dozorový úřad by měl subjekt údajů v přiměřené lhůtě informovat o vývoji a výsledku stížnosti.
            
   
               (55)
            
               Každá fyzická osoba by měla mít právo na soudní opravný prostředek proti rozhodnutím evropského inspektora ochrany údajů, která se jí týkají.
            
   
               (56)
            
               Na Europol by se měla vztahovat obecná pravidla smluvní a mimosmluvní odpovědnosti platná pro orgány, agentury a instituce Unie, s výjimkou pravidel týkajících se odpovědnosti za protiprávní zpracování údajů.
            
   
               (57)
            
               Dotčená fyzická osoba by někdy mohla obtížně rozlišit, zda škoda, již utrpěla v důsledku protiprávního zpracování údajů, byla způsobena činností Europolu nebo členského státu. Europol a členský stát, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, by proto měly nést společnou a nerozdílnou odpovědnost.
            
   
               (58)
            
               Je třeba respektovat úlohu Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů při kontrole činností Europolu, avšak zároveň je nezbytné, aby Europol měl odpovědnou a transparentní vnitřní organizaci. Za tímto účelem by s ohledem na článek 88 Smlouvy o fungování EU měly být zavedeny postupy pro kontrolu činností Europolu Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty. Tyto postupy by se měly řídit čl. 12 písm. c) Smlouvy o EU, jakož i ustanoveními týkajícími se meziparlamentní spolupráce uvedenými v článku 9 protokolu č. 1, přičemž by Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty měly společně vymezit organizaci a podporu účinné a pravidelné meziparlamentní spolupráce v rámci Unie. Uvedené postupy pro kontrolu činností Europolu by měly být zavedeny při náležitém zohlednění potřeby zajistit rovnoprávné postavení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, jakož i potřebu důvěrnosti operativních informací. Způsob kontroly vlád vnitrostátními parlamenty, pokud jde o činnosti Evropské unie, je však záležitostí ústavního uspořádání a praxe každého členského státu.
            
   
               (59)
            
               Na zaměstnance Europolu by se měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie (dále jen „pracovní řád“), stanovené nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (14). Europol by měl mít možnost přijímat zaměstnance příslušných orgánů členských států jako dočasné zaměstnance s časově omezeným pracovním poměrem v zájmu dodržení zásady rotace, protože následné začlenění těchto zaměstnanců do jejich příslušného orgánu přispívá k úzké spolupráci mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Členské státy by měly přijmout všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zaměstnanci přijatí Europolem jako dočasní zaměstnanci mohli po skončení výkonu své služby v Europolu začlenit do svého původního orgánu státní správy.
            
   
               (60)
            
               Vzhledem k povaze úkolů Europolu a úloze výkonného ředitele by měl mít příslušný výbor Evropského parlamentu možnost vyzvat výkonného ředitele, aby před něj předstoupil před jeho jmenováním nebo před jakýmkoli prodloužením jeho funkčního období. Výkonný ředitel by měl rovněž předkládat výroční zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament a Rada by měly být dále oprávněny vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů.
            
   
               (61)
            
               Europol by měl v zájmu úplné samostatnosti a nezávislosti disponovat samostatným rozpočtem, jehož příjem tvoří zejména příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Unie a veškeré dotace ze souhrnného rozpočtu Unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.
            
   
               (62)
            
               Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (15).
            
   
               (63)
            
               Vzhledem ke zvláštním právním a správním pravomocím příslušných orgánů členských států a jejich odborné způsobilosti k provádění přeshraniční výměny informací, operací a vyšetřování, mimo jiné v rámci společných vyšetřovacích týmů, a k poskytování prostředků za účelem odborné přípravy a výcviku, by tyto příslušné orgány členských států měly mít možnost přijímat granty Europolu bez výzvy k podávání návrhů v souladu s čl. 190 odst. 1 písm. d) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16).
            
   
               (64)
            
               Na Europol by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17).
            
   
               (65)
            
               Europol zpracovává údaje vyžadující zvláštní ochranu, protože obsahují citlivé neutajované a utajované informace EU. Měl by proto vypracovat pravidla týkající se důvěrnosti a zpracovávání těchto informací. Pravidla týkající se ochrany utajovaných informací EU by měla být v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (18).
            
   
               (66)
            
               Je vhodné pravidelně hodnotit uplatňování tohoto nařízení.
            
   
               (67)
            
               Potřebná ustanovení týkající se umístění Europolu v Haagu, kde má ústředí, a zvláštní pravidla pro všechny zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky by měla být stanovena v dohodě o ústředí. Hostitelský členský stát by měl dále zajistit nezbytné podmínky pro hladké fungování Europolu, včetně mnohojazyčných a evropsky orientovaných školních zařízení a vhodných dopravních spojení, aby byl přitažlivý pro vysoce kvalitní lidské zdroje z co nejširší zeměpisné oblasti.
            
   
               (68)
            
               Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a je jeho nástupcem. Měl by proto být právním nástupcem pro všechny jeho smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV a dohody uzavřené Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu před 1. lednem 2010 by měly zůstat v platnosti.
            
   
               (69)
            
               Aby Europol mohl nadále plnit úkoly Europolu zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV podle svých nejlepších možností, měla by se stanovit přechodná opatření, zejména pokud jde o správní radu, výkonného ředitele a zaměstnance, s nimiž Europol zřízený Úmluvou o Europolu uzavřel smlouvu na dobu neurčitou jakožto s místními zaměstnanci, kterým by měla být nabídnuta možnost zaměstnání jakožto dočasných nebo smluvních zaměstnanců za podmínek pracovního řádu.
            
   
               (70)
            
               Akt Rady ze dne 3. prosince 1998 (19) o služebním řádu pro zaměstnance Europolu byl zrušen článkem 63 rozhodnutí 2009/371/SVV. Nadále by se však měl použít na zaměstnance zaměstnané Europolem před vstupem rozhodnutí 2009/371/SVV v platnost. Proto by přechodná ustanovení měla stanovit, že uvedený služební řád se má i nadále vztahovat na smlouvy, které byly uzavřeny na jeho základě.
            
   
               (71)
            
               Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení subjektu zodpovědného za spolupráci na úrovni Unie v oblasti prosazování práva, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
            
   
               (72)
            
               V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.
            
   
               (73)
            
               V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
            
   
               (74)
            
               V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.
            
   
               (75)
            
               Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován a dne 31. května 2013 vydal stanovisko.
            
   
               (76)
            
               Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů a právo na soukromí chráněná články 8 a 7 Listiny a článkem 16 Smlouvy o fungování EU,
            
   PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
   KAPITOLA I
   
      OBECNÁ USTANOVENÍ, CÍLE A ÚKOLY EUROPOLU
   
   Článek 1
   Zřízení Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva
   1.   Zřizuje se Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) s cílem podporovat spolupráci mezi orgány pro vymáhání práva v Unii.
   2.   Europol zřízený tímto nařízením nahrazuje Europol, který byl zřízen rozhodnutím 2009/371/SVV, a navazuje na něj.
   Článek 2
   Definice
   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
   
               a)
            
               „příslušnými orgány členských států“ všechny policejní orgány a jiné orgány pro vymáhání práva v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Příslušnými orgány členských států jsou rovněž jiné veřejné orgány v členských státech, které jsou podle vnitrostátního práva odpovědné za předcházení trestné činnosti, spadající do působnosti Europolu, a boj proti ní;
            
   
               b)
            
               „strategickou analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem podporovat a rozvíjet politiku v oblasti trestního práva, která přispívá k účinnému a účelnému předcházení trestné činnosti a boji proti ní;
            
   
               c)
            
               „operativní analýzou“ všechny metody a postupy shromažďování, uchovávání, zpracovávání a posuzování informací s cílem poskytovat podporu při vyšetřování trestné činnosti;
            
   
               d)
            
               „institucemi Unie“ orgány, instituce a subjekty zřízené Smlouvou o EU a Smlouvou o fungování EU nebo na jejich základě;
            
   
               e)
            
               „mezinárodní organizací“ organizace a subjekty mezinárodního práva veřejného, které jsou jí podřízeny, nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;
            
   
               f)
            
               „soukromými subjekty“ subjekty a orgány zřízené podle práva členského státu nebo třetí země, zejména společnosti a firmy, sdružení podniků, neziskové organizace a jiné právnické osoby, na něž se nevztahuje písmeno e);
            
   
               g)
            
               „soukromými osobami“ všechny fyzické osoby;
            
   
               h)
            
               „osobními údaji“ veškeré informace o subjektu údajů;
            
   
               i)
            
               „subjektem údajů“ identifikovaná nebo identifikovatelná fyzická osoba, přičemž „identifikovatelnou osobou“ je osoba, kterou lze přímo nebo nepřímo identifikovat, zejména s odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, elektronický identifikátor nebo na jeden nebo více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo sociální identity této osoby;
            
   
               j)
            
               „genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdravotním stavu a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;
            
   
               k)
            
               „zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;
            
   
               l)
            
               „příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, kterým jsou údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu či nikoli;
            
   
               m)
            
               „předáním osobních údajů“ jakékoli sdělení osobních údajů, které jsou aktivně zpřístupněny omezenému počtu určených stran, přičemž strana předávající údaje má v úmyslu poskytnout příjemci přístup k osobním údajům nebo si toho je vědoma;
            
   
               n)
            
               „porušením ochrany osobních údajů“ porušení bezpečnosti, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému zveřejnění nebo zpřístupnění přenášených, uchovávaných nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;
            
   
               o)
            
               „souhlasem subjektu údajů“ jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;
            
   
               p)
            
               „administrativními osobními údaji“ veškeré osobní údaje zpracovávané Europolem kromě údajů zpracovávaných za účelem naplnění cílů stanovených v článku 3.
            
   Článek 3
   Cíle
   1.   Europol podporuje a posiluje činnost příslušných orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky Unie, a při boji proti takové trestné činnosti, jak je uvedeno v příloze I.
   2.   Kromě cílů uvedených v odstavci 1 spadají mezi cíle Europolu rovněž související trestné činy. Za související trestné činy se považují:
   
               a)
            
               trestné činy, jejichž účelem je obstarání prostředků pro spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;
            
   
               b)
            
               trestné činy, jejichž účelem je usnadnění nebo spáchání činů spadajících do působnosti Europolu;
            
   
               c)
            
               trestné činy, jejichž účelem je dosáhnout beztrestnosti pro pachatele činů spadajících do působnosti Europolu.
            
   Článek 4
   Úkoly
   1.   Europol plní za účelem dosažení cílů stanovených v článku 3 tyto úkoly:
   
               a)
            
               shromažďovat, uchovávat, zpracovávat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací o trestné činnosti;
            
   
               b)
            
               sdělovat členským státům prostřednictvím národních jednotek zřízených nebo určených podle čl. 7 odst. 2 bezodkladně veškeré informace a souvislosti mezi trestnými činy, které se jich týkají;
            
   
               c)
            
               koordinovat, organizovat a provádět vyšetřovací a operativní postupy s cílem podporovat a posilovat činnosti příslušných orgánů členských států, které jsou vykonávány:
               
                           i)
                        
                           společně s příslušnými orgány členských států, nebo
                        
               
                           ii)
                        
                           v rámci společných vyšetřovacích týmů podle článku 5, a to případně ve spojení s Eurojustem;
                        
            
   
               d)
            
               účastnit se společných vyšetřovacích týmů a navrhovat jejich vytvoření podle článku 5;
            
   
               e)
            
               poskytovat informace a analytickou podporu členským státům při významných mezinárodních událostech;
            
   
               f)
            
               připravovat posouzení hrozeb, strategické a operativní analýzy a všeobecné situační zprávy;
            
   
               g)
            
               rozvíjet, sdílet a šířit odborné znalosti týkající se metod předcházení trestné činnosti, vyšetřovacích postupů a technických a kriminalistických metod, jakož i poskytovat poradenství členským státům;
            
   
               h)
            
               podporovat členské státy v oblasti přeshraniční výměny informací, přeshraničních operací a přeshraničních vyšetřování, jakož i společné vyšetřovací týmy, mimo jiné poskytováním operativní, technické a finanční podpory;
            
   
               i)
            
               poskytovat specializovanou odbornou přípravu a výcvik a pomáhat členským státům při organizování odborné přípravy a výcviku mimo jiné poskytováním finanční podpory, a to v rámci svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici, a v koordinaci s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL);
            
   
               j)
            
               spolupracovat s institucemi Unie zřízenými na základě hlavy V Smlouvy o fungování EU a s úřadem OLAF, zejména prostřednictvím výměny informací a tím, že jim poskytuje analytickou podporu v oblastech jejich působnosti;
            
   
               k)
            
               poskytovat informace a podporu strukturám a misím EU pro řešení krizí zřízeným na základě Smlouvy o EU, a to v rámci cílů Europolu stanovených v článku 3;
            
   
               l)
            
               budovat specializovaná centra Unie pro boj proti určitým typům trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, především Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě;
            
   
               m)
            
               podporovat opatření členských států týkající se prevence a potírání forem trestné činnosti uvedených v příloze I, které jsou usnadňovány, propagovány nebo páchány za použití internetu, včetně – ve spolupráci s členskými státy – oznamování internetového obsahu, prostřednictvím něhož jsou takové formy trestné činnosti usnadňovány, propagovány nebo páchány, příslušným poskytovatelům online služeb, aby dobrovolně zvážili slučitelnost oznamovaného internetového obsahu s jejich vlastními podmínkami.
            
   2.   Europol poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb, jejichž účelem je pomáhat Radě a Komisi při stanovování strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti. Europol rovněž pomáhá při operativním provádění těchto priorit.
   3.   Europol poskytuje strategické analýzy a posouzení hrozeb, aby napomáhal účinnému a účelnému využívání zdrojů dostupných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie pro operativní činnosti a k podpoře takových činností.
   4.   Europol působí jako ústředna pro boj proti padělání eura v souladu s rozhodnutím Rady 2005/511/SVV (20). Europol rovněž podporuje koordinaci opatření prováděných příslušnými orgány členských států za účelem potírání padělání eura nebo v rámci společných vyšetřovacích týmů, případně ve spolupráci s institucemi Unie a orgány třetích zemí.
   5.   Europol při plnění svých úkolů nevyužívá donucovací opatření.
   KAPITOLA II
   
      SPOLUPRÁCE MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A EUROPOLEM
   
   Článek 5
   Účast ve společných vyšetřovacích týmech
   1.   Zaměstnanci Europolu se mohou účastnit činnosti společných vyšetřovacích týmů zabývajících se trestnou činností spadající do působnosti Europolu. Dohoda o zřízení společného vyšetřovacího týmu stanoví podmínky týkající se účasti zaměstnanců Europolu v tomto týmu a obsahuje informace týkající se pravidel odpovědnosti.
   2.   Zaměstnanci Europolu mohou v mezích právních předpisů členských států, v nichž společný vyšetřovací tým vyvíjí činnost, napomáhat při všech činnostech a výměnách informací se všemi členy společného vyšetřovacího týmu.
   3.   Zaměstnanci Europolu účastnící se společného vyšetřovacího týmu mohou v souladu s tímto nařízením poskytnout všem členům týmu nezbytné informace zpracovávané Europolem pro účely stanovené v čl. 18 odst. 2. Europol současně uvědomí národní jednotky členských států zastoupených v týmu, jakož i národní jednotky členských států, které poskytly informace.
   4.   Informace, které zaměstnanci Europolu získají při účasti ve společném vyšetřovacím týmu, mohou být se souhlasem a na odpovědnost členského státu, který informace poskytl, zpracovány Europolem pro účely stanovené v čl. 18 odst. 2 a za podmínek stanovených tímto nařízením.
   5.   Pokud se Europol důvodně domnívá, že by zřízení společného vyšetřovacího týmu prospělo vyšetřování, může je navrhnout dotčeným členským státům a přijmout opatření s cílem pomoci při zřízení takového společného vyšetřovacího týmu.
   Článek 6
   Žádost Europolu o zahájení trestního vyšetřování
   1.   Pokud se Europol v určitých případech domnívá, že by mělo být zahájeno trestní vyšetřování trestné činnosti spadající do jeho působnosti, požádá prostřednictvím národních jednotek příslušné orgány dotčených členských států, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly takové trestní vyšetřování.
   2.   Národní jednotky neprodleně informují Europol o rozhodnutí příslušných orgánů členských států ohledně žádosti předložené podle odstavce 1.
   3.   Pokud se příslušné orgány členského státu rozhodnou žádosti Europolu podle odstavce 1 nevyhovět, informují Europol o důvodech svého rozhodnutí, a to bez zbytečných odkladů, nejlépe do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Důvody však nemusejí být sděleny, pokud by jejich uvedení:
   
               a)
            
               bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu, nebo
            
   
               b)
            
               ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby.
            
   4.   Europol neprodleně informuje Eurojust o veškerých žádostech podle odstavce 1 a o veškerých rozhodnutích příslušného orgánu členského státu podle odstavce 2.
   Článek 7
   Národní jednotky Europolu
   1.   Členské státy a Europol spolupracují navzájem při plnění svých příslušných úkolů stanovených tímto nařízením.
   2.   Každý členský stát zřídí nebo určí národní jednotku, jež je styčným bodem mezi Europolem a příslušnými orgány daného členského státu. Každý členský stát jmenuje úředníka vedoucím své národní jednotky.
   3.   Každý členský stát zajistí, aby jeho národní jednotka byla podle vnitrostátního práva příslušná plnit úkoly určené tímto nařízením národním jednotkám, zejména aby měla přístup k vnitrostátním údajům v oblasti vymáhání práva a dalším relevantním údajům nezbytným pro spolupráci s Europolem.
   4.   Každý členský stát stanoví organizaci své národní jednotky a personálně ji obsadí v souladu se svým vnitrostátním právem.
   5.   V souladu s odstavcem 2 je národní jednotka styčným subjektem mezi Europolem a příslušnými orgány členských států. Za podmínek stanovených členskými státy, mezi něž patří předchozí zapojení národní jednotky, však mohou členské státy umožnit přímé styky mezi svými příslušnými orgány a Europolem. Národní jednotka současně od Europolu obdrží všechny informace vyměněné v průběhu přímých styků mezi Europolem a příslušnými orgány, pokud národní jednotka neuvede, že takové informace nepotřebuje.
   6.   Každý členský stát prostřednictvím své národní jednotky, nebo v případě odstavce 5 prostřednictvím příslušného orgánu, zejména:
   
               a)
            
               dodává Europolu informace nezbytné pro plnění jeho cílů, včetně informací týkajících se forem trestné činnosti, jejichž prevence a boj proti nim jsou Unií považovány za prioritní;
            
   
               b)
            
               zajišťuje účinnou komunikaci a spolupráci všech relevantních příslušných orgánů s Europolem;
            
   
               c)
            
               zvyšuje informovanost o činnostech Europolu.
            
   
               d)
            
               podle čl. 38 odst. 5 písm. a) zajišťuje soulad s vnitrostátními právními předpisy při předávání informací Europolu.
            
   7.   Aniž je dotčen výkon odpovědnosti členských států týkající se udržování práva a pořádku a zajištění vnitřní bezpečnosti, nejsou členské státy v žádném konkrétním případě povinny poskytovat informace podle odst. 6 písm. a), pokud by to:
   
               a)
            
               bylo v rozporu s podstatnými zájmy bezpečnosti dotčeného členského státu;
            
   
               b)
            
               ohrozilo úspěch probíhajícího vyšetřování nebo bezpečnost fyzické osoby, nebo
            
   
               c)
            
               vyzradilo informace týkající se organizací nebo zvláštních zpravodajských činností v oblasti národní bezpečnosti.
            
   Členské státy však informace poskytnou, jakmile se na tyto informace přestane vztahovat písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce.
   8.   Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (21) mohly prostřednictvím národních jednotek spolupracovat s Europolem v oblasti analýz, a to v rámci svého mandátu a pravomocí.
   9.   Vedoucí národních jednotek se pravidelně scházejí, zejména s cílem projednat a vyřešit problémy, které se objevují při operativní spolupráci s Europolem.
   10.   Náklady národních jednotek na komunikaci s Europolem nesou členské státy a s výjimkou nákladů na spojení nejsou Europolu účtovány.
   11.   Europol vypracuje o informacích poskytnutých jednotlivými členskými státy podle odst. 6 písm. a) výroční zprávu na základě kvantitativních a kvalitativních hodnotících kritérií stanovených správní radou. Výroční zpráva se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.
   Článek 8
   Styční důstojníci
   1.   Každá národní jednotka přidělí k Europolu alespoň jednoho styčného důstojníka. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, podléhají styční důstojníci vnitrostátnímu právu vysílajícího členského státu.
   2.   Styční důstojníci tvoří v Europolu národní styčné kanceláře a jsou pověřeni svou národní jednotkou, aby v Europolu zastupovali její zájmy v souladu s vnitrostátním právem vysílajícího členského státu a předpisy platnými pro správu Europolu.
   3.   Styční důstojníci napomáhají při výměně informací mezi Europolem a svými členskými státy.
   4.   Styční důstojníci napomáhají v souladu s jejich vnitrostátním právem při výměně informací mezi jejich členskými státy a styčnými důstojníky z jiných členských států, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Infrastrukturu Europolu lze v souladu s vnitrostátním právem pro takové dvojstranné výměny použít i v případě trestných činů nespadajících do působnosti Europolu. Veškeré takové výměny informací musí být v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem.
   5.   Práva a povinnosti styčných důstojníků ve vztahu k Europolu určí správní rada. Styční důstojníci požívají v souladu s čl. 63 odst. 2 výsad a imunit, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.
   6.   Europol zajistí, aby styční důstojníci byli v míře nezbytné pro plnění svých úkolů plně informováni o činnosti Europolu a zapojeni do ní.
   7.   Europol hradí náklady na poskytnutí potřebných prostor v budově Europolu členským státům a na přiměřenou podporu styčným důstojníkům při plnění jejich povinností. Nerozhodne-li Evropský parlament či Rada na doporučení správní rady jinak, všechny ostatní náklady, které vzniknou v souvislosti s vysláním styčných důstojníků, nese vysílající členský stát, včetně nákladů na vybavení styčných důstojníků.
   KAPITOLA III
   
      ORGANIZACE EUROPOLU
   
   Článek 9
   Správní a řídicí struktura Europolu
   Správní a řídicí strukturu Europolu tvoří:
   
               a)
            
               správní rada;
            
   
               b)
            
               výkonný ředitel;
            
   
               c)
            
               případně jiné poradní orgány zřízené správní radou v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. s).
            
   
      ODDÍL 1
   
   
      
         Správní rada
      
   
   Článek 10
   Složení správní rady
   1.   Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Každý zástupce má hlasovací právo.
   2.   Členové správní rady jsou jmenováni s ohledem na své znalosti problematiky spolupráce v oblasti prosazování práva.
   3.   Každý člen správní rady má náhradníka, jenž je jmenován s ohledem na kritérium stanovené v odstavci 2. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.
   Zohlední se rovněž zásada vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
   4.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté, aniž je dotčeno právo členských států a Komise mandát svých členů ukončit. Toto období lze prodloužit.
   Článek 11
   Funkce správní rady
   1.   Správní rada:
   
               a)
            
               každoročně přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů a v souladu s článkem 12 dokument obsahující víceleté programování Europolu a jeho roční pracovní program na následující rok;
            
   
               b)
            
               přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů roční rozpočet Europolu a vykonává další funkce v souvislosti s rozpočtem Europolu podle kapitoly X;
            
   
               c)
            
               přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu a zasílá ji do 1. července následujícího roku ji zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejní;
            
   
               d)
            
               přijímá finanční pravidla platná pro Europol v souladu s článkem 61;
            
   
               e)
            
               přijímá vnitřní strategii boje proti podvodům, která je úměrná rizikům podvodu a zohledňuje náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;
            
   
               f)
            
               přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, a to i v souvislosti s jejich prohlášením o zájmech;
            
   
               g)
            
               v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům Europolu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);
            
   
               h)
            
               přijímá vhodná prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;
            
   
               i)
            
               přijímá vnitřní pravidla upravující výběrové řízení na pozici výkonného ředitele, včetně pravidel týkajících se složení výběrové komise, která zajistí její nezávislost a nestrannost;
            
   
               j)
            
               navrhuje Radě užší seznam kandidátů na funkci výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele a případně navrhuje Radě, aby v souladu s články 54 a 55 jejich funkční období prodloužila nebo je odvolala z funkce;
            
   
               k)
            
               stanoví ukazatele výkonnosti a dohlíží na činnost výkonného ředitele, mimo jiné na to, jakým způsobem plní rozhodnutí správní rady;
            
   
               l)
            
               jmenuje pověřence pro ochranu údajů, který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;
            
   
               m)
            
               jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řádu a pracovní řád a který je při plnění svých povinností funkčně nezávislý;
            
   
               n)
            
               případně zřídí útvar interního auditu;
            
   
               o)
            
               zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů;
            
   
               p)
            
               vymezuje hodnotící kritéria pro výroční zprávu v souladu s čl. 7 odst. 11;
            
   
               q)
            
               přijímá pokyny dále specifikující postupy pro zpracování informací Europolem v souladu s článkem 18, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů;
            
   
               r)
            
               rozhoduje o uzavření pracovních ujednání podle čl. 23 odst. 4 a správních ujednání podle čl. 25 odst. 1;
            
   
               s)
            
               s přihlédnutím k funkčním a finančním požadavkům rozhoduje na návrh výkonného ředitele o vytvoření vnitřních struktur Europolu, mimo jiné specializovaných center Unie uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. l);
            
   
               t)
            
               přijímá svůj jednací řád, včetně ustanovení týkajících se úkolů a fungování jejího sekretariátu;
            
   
               u)
            
               v případě potřeby přijímá další vnitřní pravidla.
            
   2.   Pokud dojde správní rada k názoru, že je to nutné pro plnění úkolů Europolu, může navrhnout Radě, aby upozornila Komisi na nutnost přijetí rozhodnutí o odpovídající ochraně, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. a), nebo doporučení rozhodnutí o zmocnění k zahájení vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní dohodu, jak je vedeno v čl. 25 odst. 1 písm. b).
   3.   Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.
   Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může správní rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je může přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance než na výkonného ředitele.
   Článek 12
   Víceleté programování a roční pracovní programy
   1.   Správní rada každoročně do 30. listopadu přijme dokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceleté programování, po předchozí konzultaci se skupinou pro společnou parlamentní kontrolu. Správní rada předloží uvedený dokument Radě, Komisi a skupině pro společnou parlamentní kontrolu.
   2.   Víceleté programování stanoví celkové strategické programování, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců. Obsahuje rovněž strategii vztahů s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
   Víceleté programování se realizuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků externích a interních hodnocení. Závěry těchto hodnocení se případně zapracují i do ročního pracovního programu na následující rok.
   3.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle, předpokládané výsledky a ukazatele výkonnosti. Obsahuje také popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na každou činnost podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programováním. Jasně popíše úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny.
   4.   Pokud je Europol po přijetí ročného pracovního programu pověřen novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.
   5.   Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
   Článek 13
   Předseda a místopředseda správní rady
   1.   Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů zastupujících skupinu tří členských států, které společně připravily osmnáctiměsíční program Rady. Funkci vykonávají po dobu 18 měsíců odpovídající době trvání tohoto programu Rady. Skončí-li však členství předsedy nebo místopředsedy ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká současně automaticky též jejich funkční období.
   2.   Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady.
   3.   Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo bez dalšího zaujme místopředseda.
   Článek 14
   Zasedání správní rady
   1.   Zasedání správní rady svolává předseda.
   2.   Jednání správní rady se účastní výkonný ředitel.
   3.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy nebo na žádost Komise či alespoň třetiny svých členů.
   4.   Správní rada může na své zasedání přizvat jako pozorovatele bez hlasovacího práva každého, kdo může svým názorem přispět k jednání, a to případně i zástupce skupiny pro společnou parlamentní kontrolu.
   5.   Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci.
   6.   Sekretariát pro správní radu zajišťuje Europol.
   Článek 15
   Pravidla hlasování ve správní radě
   1.   Aniž jsou dotčeny čl. 11 odst. 1 písm. a) a b), čl. 13 odst. 2, čl. 50 odst. 2, čl. 54 odst. 8 a článek 64, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů.
   2.   Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti hlasujícího člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.
   3.   Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.
   4.   Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena, a v případě potřeby i pravidla týkající se usnášeníschopnosti.
   
      ODDÍL 2
   
   
      
         Výkonný ředitel
      
   
   Článek 16
   Povinnosti výkonného ředitele
   1.   Výkonný ředitel řídí Europol. Zodpovídá se správní radě.
   2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise nebo správní rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.
   3.   Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.
   4.   Výkonný ředitel je právním zástupcem Europolu.
   5.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených Europolu tímto nařízením, zejména za:
   
               a)
            
               běžnou správu Europolu;
            
   
               b)
            
               předkládání návrhů správní radě ohledně vytváření vnitřní struktury Europolu;
            
   
               c)
            
               provádění rozhodnutí přijatých správní radou;
            
   
               d)
            
               přípravu návrhu víceletého programování a ročních pracovních programů a jejich předložení správní radě po konzultaci s Komisí;
            
   
               e)
            
               provádění víceletého programování a ročních pracovních programů a podávání zpráv o jejich provádění správní radě;
            
   
               f)
            
               vypracování vhodných návrhů prováděcích pravidel k provedení služebního řádu a pracovního řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu;
            
   
               g)
            
               vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti Europolu a její předložení správní radě k přijetí;
            
   
               h)
            
               vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a na zprávy o vyšetřování a souvisejících doporučení ze strany úřadu OLAF a evropského inspektora ochrany údajů a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;
            
   
               i)
            
               ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním opatření pro předcházení podvodům, korupci a jakýmkoli jiným nedovoleným činnostem a, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi;
            
   
               j)
            
               vypracování návrhu interní strategie Europolu pro boj proti podvodům a jeho předložení správní radě k přijetí;
            
   
               k)
            
               vypracování návrhu vnitřních pravidel pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u členů správní rady a jeho předložení správní radě k přijetí;
            
   
               l)
            
               přípravu návrhu finančních pravidel Europolu;
            
   
               m)
            
               přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu a za plnění jeho rozpočtu;
            
   
               n)
            
               podporu předsedy správní rady při přípravě zasedání správní rady;
            
   
               o)
            
               pravidelné informování správní rady o plnění strategických a operativních priorit Unie v boji proti trestné činnosti;
            
   
               p)
            
               plnění dalších úkolů podle tohoto nařízení.
            
   KAPITOLA IV
   
      ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ
   
   Článek 17
   Zdroje informací
   1.   Europol zpracovává pouze informace, které mu poskytly:
   
               a)
            
               členské státy podle svého vnitrostátního práva a článku 7;
            
   
               b)
            
               instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace podle kapitoly V;
            
   
               c)
            
               soukromé subjekty a soukromé osoby podle kapitoly V.
            
   2.   Europol může přímo získávat a zpracovávat informace včetně osobních údajů z veřejně přístupných zdrojů, včetně internetu a veřejně přístupných údajů.
   3.   Pokud unijní, mezinárodní nebo vnitrostátní právní nástroje opravňují Europol k elektronickému přístupu k údajům obsaženým v unijních, mezinárodních či vnitrostátních informačních systémech, může Europol takovým způsobem informace, včetně osobních údajů, vyhledávat a zpracovávat, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Přístup k těmto údajům a jejich využívání Europolem se řídí příslušnými ustanoveními unijních, mezinárodních nebo vnitrostátních právních nástrojů, pokud obsahují pravidla pro přístup a využívání, která jsou přísnější než pravidla stanovená tímto nařízením. Přístup k těmto informačním systémům se udělí pouze řádně zmocněným zaměstnancům Europolu, a to pouze pokud je to nezbytné a přiměřené pro plnění jejich úkolů.
   Článek 18
   Účely zpracování informací
   1.   Je-li to nezbytné pro dosažení jeho cílů stanovených v článku 3, může Europol zpracovávat informace, včetně osobních údajů.
   2.   Osobní údaje mohou být zpracovávány pouze pro účely:
   
               a)
            
               křížové kontroly s cílem nalézt souvislosti nebo jiné důležité spojitosti mezi informacemi týkajícími se:
               
                           i)
                        
                           osob, které jsou podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu nebo za účast na něm odsouzeny,
                        
               
                           ii)
                        
                           osob, u nichž se má na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;
                        
            
   
               b)
            
               analýz strategické nebo tematické povahy;
            
   
               c)
            
               operativních analýz;
            
   
               d)
            
               usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
            
   3.   Zpracování pro účely operativních analýz podle odst. 2 písm. c) se provádí prostřednictvím projektů operativní analýzy, pro které se uplatní tyto zvláštní záruky:
   
               a)
            
               pro každý projekt operativní analýzy vymezí výkonný ředitel konkrétní účel, kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, zúčastněné strany, dobu uchovávání a podmínky pro přístup, předávání a použití dotčených údajů a informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů;
            
   
               b)
            
               osobní údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pouze pro účely konkrétně stanoveného projektu operativní analýzy. Pokud je zjevné, že osobní údaje mohou být významné i pro jiný projekt operativní analýzy, další zpracování takových osobních údajů se povolí pouze v případě, že toto další zpracování je nezbytné a přiměřené a osobní údaje jsou slučitelné s ustanoveními v písmenu a), které platí pro daný další projekt analýzy;
            
   
               c)
            
               pouze oprávnění zaměstnanci mají přístup k údajům příslušného projektu a mohou je zpracovávat.
            
   4.   Zpracování uvedené v odstavcích 2 a 3 se provádí v souladu se zárukami ochrany údajů stanovenými tímto nařízením. Europol toto zpracovávání náležitým způsobem zdokumentuje. Dokumentace se na vyžádání zpřístupní pověřenci pro ochranu údajů a evropskému inspektorovi ochrany údajů za účelem ověření zákonnosti zpracování.
   5.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány pro každý účel uvedený v odstavci 2, jsou uvedeny v příloze II.
   6.   Europol může dočasně zpracovávat údaje, aby určil, zda jsou tyto údaje důležité pro jeho úkoly a pokud ano, pro který z účelů uvedených v odstavci 2 jsou důležité. Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci evropského inspektora ochrany údajů dále upřesní podmínky pro zpracování těchto údajů, zejména pokud jde o přístup k údajům a jejich využívání, a lhůty pro uchování a vymazání údajů, které nesmějí přesahovat šest měsíců, s náležitým ohledem na zásady uvedené v článku 28.
   7.   Je-li to vhodné, správní rada přijme po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů pokyny dále upřesňující postupy pro zpracování informací pro účely uvedené v odstavci 2 v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. q).
   Článek 19
   Stanovení účelu zpracování informací Europolem a omezení tohoto zpracování
   1.   Členský stát, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které poskytují informace Europolu, stanoví účel nebo účely jejich zpracování podle článku 18. Pokud tak neučiní, Europol po dohodě s poskytovatelem dotyčných informací tyto informace zpracuje s cílem určit jejich důležitost a účel nebo účely jejich dalšího zpracování. Europol může zpracovávat informace za jiným účelem, než za jakým byly poskytnuty, pouze se souhlasem poskytovatele těchto informací.
   2.   Členské státy, instituce Unie, třetí země a mezinárodní organizace mohou při poskytnutí informací Europolu obecně či konkrétně omezit přístup k nim nebo jejich využití, a to též pokud jde o jejich předávání, výmaz nebo zničení. Pokud potřeba takových omezení vyvstane po poskytnutí informací, uvědomí o tom Europol. Europol musí taková omezení dodržovat.
   3.   V řádně odůvodněných případech může Europol omezit přístup k informacím získaným z veřejně přístupných zdrojů a jejich využívání ze strany členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních informací.
   Článek 20
   Přístup členských států a zaměstnanců Europolu k informacím uchovávaným Europolem
   1.   Členské státy mají v souladu s jejich vnitrostátním právem a čl. 7 odst. 5 přístup ke všem informacím poskytnutým pro účely podle čl. 18 odst. 2 písm. a) a b) a mohou v těchto informacích vyhledávat. Tímto není dotčeno právo členských států, institucí Unie, třetích zemí a mezinárodních organizací jakýmkoliv způsobem omezit přístup k těmto údajům nebo jejich využívání v souladu s čl. 19 odst. 2.
   2.   Členské státy mají v souladu s jejich vnitrostátním právem a čl. 7 odst. 5 nepřímý přístup k informacím poskytnutým pro účely podle čl. 18 odst. 2 písm. c) na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody. Tím nejsou dotčena jakákoli omezení určená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi poskytujícími informace podle čl. 19 odst. 2.
   V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k nalezení shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu.
   3.   V souladu s vnitrostátním právem jsou informace uvedené v odstavcích 1 a 2 členským státům přístupné a dále jimi zpracovávané pouze pro účely předcházení a boje proti:
   
               a)
            
               formám trestné činnosti, které spadají do působnosti Europolu, a
            
   
               b)
            
               dalším formám závažné trestné činnosti uvedeným v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (22).
            
   4.   Zaměstnanci Europolu řádně zmocnění výkonným ředitelem mají přístup k informacím zpracovávaným Europolem v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů a aniž je dotčen článek 67.
   Článek 21
   Přístup Eurojustu a úřadu OLAF k informacím uchovávaným Europolem
   1.   Europol přijme všechna vhodná opatření k tomu, aby Eurojustu a úřadu OLAF umožnil v rámci jejich pravomocí nepřímý přístup na základě systému výskyt shody/bez výskytu shody k informacím poskytnutým k účelům podle čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c), aniž jsou dotčena jakákoli omezení určená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi poskytujícími dané informace podle čl. 19 odst. 2.
   V případě výskytu shody zahájí Europol postup, kterým mohou být informace, jež vedly k výskytu shody, sdíleny v souladu s rozhodnutím poskytovatele informace Europolu, a to pouze do té míry, v jaké jsou údaje, které vedly k nalezení shody, nezbytně nutné pro plnění příslušných úkolů Eurojustu a úřadu OLAF.
   2.   Europol a Eurojust mohou uzavřít pracovní ujednání zajišťující recipročně a v rámci jejich příslušných pravomocí přístup ke všem informacím, které byly poskytnuty pro účely uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. a), a možnost jejich vyhledávání. Tím není dotčeno právo členských států, institucí Unie a třetích zemí i mezinárodních organizací určit omezení přístupu a využití takových údajů, a to v souladu se zárukami v oblasti ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení.
   3.   Vyhledávání informací podle odstavců 1 a 2 lze provádět pouze za účelem zjištění, zda se informace v držení Eurojustu nebo úřadu OLAF shodují s informacemi zpracovávanými Europolem.
   4.   Europol umožní vyhledávání podle odstavců 1 a 2 až poté, co jej Eurojust informuje, kteří národní členové, jejich zástupci a asistenti a zaměstnanci Eurojustu jsou oprávněni provádět taková vyhledávání, a úřad OLAF informuje, kteří zaměstnanci úřadu OLAF jsou oprávněni provádět taková vyhledávání.
   5.   Pokud během doby, kdy Europol zpracovává informace v souvislosti s určitým vyšetřováním, Europol nebo členský stát zjistí, že je nezbytná koordinace, spolupráce nebo podpora ze strany Eurojustu nebo úřadu OLAF v rámci jejich pravomocí, vyrozumí je Europol o této skutečnosti a v souladu s rozhodnutím členského státu, který informace poskytl, zahájí postup pro sdílení informací. V takovém případě Eurojust nebo úřad OLAF konzultují Europol.
   6.   Eurojust, počítaje v to kolegium, národní členy, jejich zástupce a asistenty, jakož i zaměstnance Eurojustu, a úřad OLAF dodržují všechna obecná i konkrétní omezení přístupu nebo využívání stanovená členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 19 odst. 2.
   7.   Europol, Eurojust a OLAF se navzájem informují, pokud po vzájemném konzultování údajů v souladu s odstavcem 2 nebo v důsledku výskytu shody v souladu s odstavcem 1 existují známky toho, že údaje mohou být nesprávné nebo v rozporu s jinými údaji.
   Článek 22
   Povinnost informovat členské státy
   1.   Europol v souladu se svými úkoly podle čl. 4 odst. 1 písm. b) neprodleně sdělí členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají. Jestliže se na tyto informace vztahuje omezení přístupu podle čl. 19 odst. 2 bránící jejich sdílení, obrátí se Europol ohledně omezení přístupu na poskytovatele těchto informací a vyžádá si od něj povolení ke sdílení.
   V takovém případě nelze informace sdílet bez výslovného povolení poskytovatele.
   2.   Bez ohledu na jakékoliv omezení přístupu oznámí Europol členskému státu informace, které se tohoto členského státu týkají, je-li to naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu ohrožení života.
   V takovém případě Europol souběžně informuje poskytovatele informací o sdílení těchto informací a uvede důvody, které jej k takovému vyhodnocení situace vedly.
   KAPITOLA V
   
      VZTAHY S PARTNERY
   
   
      ODDÍL 1
   
   
      
         Společná ustanovení
      
   
   Článek 23
   Společná ustanovení
   1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, Europol může navázat a udržovat spolupráci s institucemi Unie v souladu s cíli těchto institucí, s orgány třetích zemí, s mezinárodními organizacemi a se soukromými subjekty.
   2.   S výhradou omezení podle čl. 19 odst. 2 a aniž je dotčen článek 67 může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku přímo vyměňovat veškeré informace s výjimkou osobních údajů, je-li taková výměna významná pro plnění jeho úkolů.
   3.   Výkonný ředitel informuje správní radu o veškeré pravidelné spolupráci, kterou má Europol v úmyslu navázat a udržovat v souladu s odstavci 1 a 2, a o vývoji takové spolupráce po jejím navázání.
   4.   Pro účely uvedené v odstavcích 1 a 2 může Europol se subjekty uvedenými v odstavci 1 uzavírat pracovní ujednání. Tato pracovní ujednání neumožňují výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii a její členské státy závazná.
   5.   Europol může přijímat a zpracovávat osobní údaje od subjektů uvedených v odstavci 1, je-li to nezbytné a přiměřené pro řádné plnění jeho úkolů a pokud je to v souladu s ustanoveními této kapitoly.
   6.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 5, Europol předává osobní údaje institucím Unie, třetím zemím a mezinárodním organizacím, pouze pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, nebo boj proti ní a je-li to v souladu s tímto nařízením a pokud se příjemce zaváže, že údaje budou zpracovány pouze pro účely, pro které byly předány. Jestliže údaje, které mají být předány, poskytl členský stát, vyžádá si Europol jeho souhlas, ledaže by členský stát dal k takovému následnému předání předchozí souhlas, a to buď obecný, nebo omezený určitými podmínkami. Tento souhlas lze kdykoliv odvolat.
   7.   Další předání osobních údajů v držení Europolu členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi je zakázáno, pokud k němu Europol neudělil předchozí výslovné povolení.
   8.   Europol zajistí, aby v souladu s tímto nařízením byly vedeny podrobné záznamy o předání osobních údajů a o důvodech tohoto předání.
   9.   Informace, u nichž je zřejmé, že při jejich získání byla očividně porušena lidská práva, se nezpracovávají.
   
      ODDÍL 2
   
   
      
         Předávání a výměna osobních údajů
      
   
   Článek 24
   Předávání osobních údajů institucím Unie
   S výhradou případných omezení podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, může Europol přímo předávat osobní údaje instituci Unie, je-li to toto předání nezbytné pro plnění jeho úkolů nebo úkolů přijímající instituce Unie.
   Článek 25
   Předávání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím
   1.   S výhradou případných omezení podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67, může Europol předávat osobní údaje orgánu třetí země či mezinárodní organizaci, je-li toto předání nezbytné pro plnění jeho úkolů na základě:
   
               a)
            
               rozhodnutí Komise přijatého v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2016/680, kterým se shledává, že třetí země či území nebo zpracovávající útvar v této třetí zemi či dotyčná mezinárodní organizace zajišťuje odpovídající úroveň ochrany (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“);
            
   
               b)
            
               mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 218 Smlouvy o fungování EU, která poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí, základních práv a svobod fyzických osob;
            
   
               c)
            
               dohody o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, uzavřené před 1. květnem 2017 mezi Europolem a danou třetí zemí či mezinárodní organizací podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV.
            
   K provedení takových dohod či rozhodnutí o odpovídající ochraně může Europol uzavřít správní ujednání.
   2.   Výkonný ředitel informuje správní radu o výměně osobních údajů na základě rozhodnutí o odpovídající ochraně podle odstavce 1 písm. a).
   3.   Europol zveřejní na svých internetových stránkách seznam rozhodnutí o odpovídající ochraně, dohod, správních ujednání a dalších nástrojů souvisejících s předáváním osobních údajů v souladu s odstavcem 1 a tento seznam aktualizuje.
   4.   Do 14. června 2021 Komise posoudí ustanovení dohod o spolupráci uvedených v odst. 1 písm. c), zejména ta, která se týkají ochrany údajů. Komise informuje Evropský parlament a Radu o výsledcích tohoto posouzení a případně může předložit Radě doporučení pro rozhodnutí o zmocnění k zahájení vyjednávání s cílem uzavřít mezinárodní dohody uvedené v odst. 1 písm. b).
   5.   Odchylně od odstavce 1 může výkonný ředitel v jednotlivých případech povolit předání osobních údajů třetí zemi či mezinárodní organizaci, jestliže je předání:
   
               a)
            
               nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby;
            
   
               b)
            
               nezbytné k ochraně oprávněných zájmů subjektu údajů, jestliže tak stanoví právní předpisy členského státu, který osobní údaje předává;
            
   
               c)
            
               nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi;
            
   
               d)
            
               v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, nebo
            
   
               e)
            
               v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu nebo výkonem určitého trestu.
            
   Osobní údaje se nepředají, pokud výkonný ředitel rozhodne, že, základní práva a svobody dotčeného subjektu údajů převažují nad veřejným zájmem na předání uvedeným v písmenech d) a e).
   Odchylky nelze použít pro systematické, hromadné nebo strukturální předávání.
   6.   Odchylně od odstavce 1 může správní rada po dohodě s evropským inspektorem ochrany údajů povolit na období nepřesahující jeden rok, které lze obnovit, soubor předání v souladu s odst. 5 písm. a) až e), přičemž zohlední existenci odpovídajících záruk na ochranu soukromí a základních práv a svobod fyzických osob. Takové povolení musí být řádně odůvodněno a dokumentováno.
   7.   Výkonný ředitel co nejdříve informuje správní radu a evropského inspektora ochrany údajů o případech, u nichž byl použit odstavec 5.
   8.   Europol uchovává podrobné záznamy o všech předáních uskutečněných podle tohoto článku.
   Článek 26
   Výměny osobních údajů se soukromými subjekty
   1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol zpracovávat osobní údaje získané od soukromých subjektů za podmínky, že je obdržel prostřednictvím:
   
               a)
            
               národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;
            
   
               b)
            
               kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů v souladu s článkem 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo
            
   
               c)
            
               orgánu třetí země či mezinárodní organizace, na které se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.
            
   2.   V případech, kdy Europol přesto obdrží osobní údaje přímo od soukromých subjektů a kdy nelze identifikovat dotčenou národní jednotku, kontaktní místo nebo orgán podle odstavce 1, může Europol tyto osobní údaje zpracovat, a to výlučně za účelem takové identifikace. Osobní údaje jsou následně okamžitě předány dotčené národní jednotce, kontaktnímu místu nebo orgánu a jsou vymazány, ledaže národní jednotka, kontaktní místo nebo dotčený orgán tyto osobní údaje znovu poskytnou podle čl. 19 odst. 1 do čtyř měsíců po uskutečnění uvedeného převodu. Europol pomocí technických prostředků zajistí, aby během uvedeného období nebyly dotyčné údaje dostupné pro zpracování pro jakýkoli jiný účel.
   3.   Po předání osobních údajů podle odst. 5 písm. c) může Europol v této souvislosti obdržet přímo od soukromého subjektu osobní údaje, které je tento soukromý subjekt podle svého prohlášení oprávněn podle platných právních předpisů předávat, za účelem zpracování těchto údajů pro plnění úkolů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. m).
   4.   Pokud Europol obdrží osobní údaje od soukromého subjektu ve třetí zemi, se kterou není uzavřena dohoda buď na základě článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo na základě článku 218 Smlouvy o fungování EU, nebo na kterou se nevztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, může Europol tyto údaje předat pouze členskému státu nebo dotčené třetí zemi, se kterou byla dohoda uzavřena.
   5.   Europol nesmí předat osobní údaje soukromým subjektům, ledaže na základě individuálního posouzení, je-li to nezbytně nutné a s výhradou možných omezení stanovených podle čl. 19 odst. 2 nebo 3 a aniž je dotčen článek 67:
   
               a)
            
               předání je nade vši pochybnost v zájmu subjektu údajů a souhlas subjektu údajů byl buď udělen, nebo jej lze za daných okolností jasně předpokládat, nebo
            
   
               b)
            
               předání je naprosto nezbytné v zájmu zabránění bezprostřednímu spáchání trestného činu, včetně terorismu, spadajícího do působnosti Europolu, nebo
            
   
               c)
            
               předání veřejně dostupných osobních údajů je nezbytně nutné ke splnění úkolu stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) a jsou splněny tyto podmínky:
               
                           i)
                        
                           předání se týká jednotlivého konkrétního případu a
                        
               
                           ii)
                        
                           žádná základní práva a svobody dotčených subjektů údajů nepřevažují nad veřejným zájmem vyžadujícím předání v daném případě.
                        
            
   6.   Pokud jde o odst. 5 písm. a) a b) tohoto článku), není-li dotčený soukromý subjekt usazen v Unii nebo v zemi, s níž má Europol dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů, s níž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU nebo na niž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, je předání povoleno pouze tehdy, je-li:
   
               a)
            
               nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby, nebo
            
   
               b)
            
               nezbytné pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, nebo
            
   
               c)
            
               nezbytné, aby se zabránilo bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi, nebo
            
   
               d)
            
               v jednotlivých případech nutné pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů spadajících do pravomoci Europolu, nebo
            
   
               e)
            
               v jednotlivých případech nutné pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním určitého trestného činu spadajícího do pravomoci Europolu.
            
   7.   Europol zajistí dokumentaci podrobných záznamů o veškerých předáních osobních údajů a o důvodech těchto předání v souladu s tímto nařízením a tyto podrobné záznamy na vyžádání sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů podle článku 40.
   8.   Pokud jsou obdrženými osobními údaji nebo těmi, které mají být předány, dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku tohoto členského státu.
   9.   Europol nesmí kontaktovat soukromé subjekty s cílem získat osobní údaje.
   10.   Komise vyhodnotí praxi přímých výměn osobních údajů se soukromými subjekty do 1. května 2019.
   Článek 27
   Informace od soukromých osob
   1.   Je-li to nezbytné pro plnění jeho úkolů, může Europol obdržet a zpracovávat informace od soukromých osob. Europol může zpracovávat informace pocházející od soukromých osob pouze za podmínky, že je obdrží prostřednictvím:
   
               a)
            
               národní jednotky v souladu s vnitrostátním právem;
            
   
               b)
            
               kontaktního místa třetí země nebo mezinárodní organizace, s nimiž Europol uzavřel před 1. květnem 2017 dohodu o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů podle článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV, nebo
            
   
               c)
            
               orgánu třetí země či mezinárodní organizace, na které se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a) nebo s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.
            
   2.   Pokud Europol obdrží informace včetně osobních údajů od soukromé osoby s bydlištěm v třetí zemi, s níž nebyla uzavřena mezinárodní dohoda buď na základě článku 23 rozhodnutí 2009/371/SVV či na základě článku 218 Smlouvy o fungování EU, nebo na kterou se nevztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle čl. 25 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, může Europol takové informace předat pouze členskému státu či dotčené třetí zemi, s níž taková mezinárodní dohoda uzavřena byla.
   3   Pokud jsou obdrženými osobními údaji dotčeny zájmy některého členského státu, Europol bezodkladně informuje národní jednotku dotčeného členského státu.
   4.   Europol nesmí kontaktovat soukromé osoby s cílem získat informace.
   5.   Aniž jsou dotčeny články 36 a 37, Europol nesmí předávat osobní údaje soukromým osobám.
   KAPITOLA VI
   
      ZÁRUKY OCHRANY ÚDAJŮ
   
   Článek 28
   Obecné zásady ochrany údajů
   1.   Osobní údaje jsou:
   
               a)
            
               zpracovávány korektně a v souladu s právními předpisy;
            
   
               b)
            
               shromažďovány pro stanovené účely, výslovně vyjádřené a legitimní, a nesmí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Další zpracování údajů pro historiografické a statistické účely a účely vědeckého výzkumu se nepovažuje za neslučitelné za předpokladu, že Europol poskytne vhodné záruky, zejména zajistí, že údaje nebudou zpracovány k žádnému jinému účelu;
            
   
               c)
            
               z hlediska účelu, pro který jsou zpracovávány, odpovídající, relevantní a omezeny na to, co je nezbytné;
            
   
               d)
            
               přesné a aktuální; musí být přijata veškerá přiměřená opatření, aby osobní údaje, které jsou nepřesné z hlediska účelů, pro které se zpracovávají, byly bezodkladně vymazány nebo opraveny;
            
   
               e)
            
               uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účely, pro které jsou zpracovávány, a
            
   
               f)
            
               zpracovány způsobem, který zaručí náležité zabezpečení osobních údajů.
            
   2.   Europol zveřejní dokument, v němž jsou ve srozumitelné formě uvedena ustanovení týkající se zpracování osobních údajů a dostupných prostředků pro výkon práv subjektů údajů.
   Článek 29
   Hodnocení spolehlivosti zdroje a správnosti informací
   1.   Spolehlivost zdroje informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena členským státem poskytujícím informace za využití těchto kódů pro hodnocení zdroje:
   
                
            
               A): není pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje nebo informace jsou poskytovány zdrojem, který je vždy prokazatelně spolehlivý;
            
   
                
            
               B): informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně spolehlivý;
            
   
                
            
               C): informace jsou poskytovány zdrojem, který je většinou prokazatelně nespolehlivý;
            
   
                
            
               X): spolehlivost zdroje nelze posoudit.
            
   2.   Správnost informací pocházejících z členského státu je v co největší míře hodnocena poskytujícím členským státem za využití těchto kódů pro hodnocení informací:
   
                
            
               1): informace, o jejichž správnosti není pochyb;
            
   
                
            
               2): informace osobně známé zdroji, avšak nikoli osobně známé pracovníkovi, který je předává dále;
            
   
                
            
               3): informace nikoli osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaznamenanými informacemi;
            
   
                
            
               4): informace, které nejsou osobně známé zdroji a které nelze potvrdit.
            
   3.   Jestliže Europol na základě informací, které má již k dispozici, dospěje k závěru, že hodnocení podle odstavce 1 nebo 2 je třeba opravit, uvědomí dotčený členský stát a bude usilovat o dohodu o změně hodnocení. Bez této dohody Europol hodnocení nezmění.
   4.   Jestliže Europol obdrží od členského státu informace bez hodnocení podle odstavců 1 nebo 2, snaží se vyhodnotit spolehlivost zdroje nebo správnost informací na základě informací, které má již k dispozici. Konkrétní údaje a informace se hodnotí po dohodě s poskytujícím členským státem. Členský stát se může s Europolem rovněž dohodnout na obecných podmínkách hodnocení určitých druhů údajů a určitých zdrojů. Jestliže v konkrétním případě není dosaženo dohody, nebo neexistuje obecná dohoda, Europol vyhodnotí informace nebo údaje a přiřadí těmto informacím nebo údajům kód X podle odstavce 1 a kód 4 podle odstavce 2.
   5.   Pokud Europol obdrží údaje či informace od instituce Unie, třetí země, mezinárodní organizace či soukromého subjektu, použije se obdobně tento článek.
   6.   Informace z veřejně přístupných zdrojů Europol vyhodnotí s využitím kódů pro hodnocení informací uvedených v odstavcích 1 a 2.
   7.   Jestliže jsou informace výsledkem analýzy prováděné Europolem v rámci plnění jeho úkolů, Europol tyto informace vyhodnotí v souladu s tímto článkem a po dohodě s členskými státy podílejícími se na analýze.
   Článek 30
   Zpracovávání zvláštních kategorií osobních údajů a různých kategorií subjektů údajů
   1.   Zpracování osobních údajů týkajících se obětí trestných činů, svědků či jiných osob, které mohou poskytnout informace o trestných činech, nebo osobních údajů týkajících se osob mladších osmnácti let je povoleno, jestliže je to nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní.
   2.   Automatizované či jiné zpracovávání osobních údajů o rase či etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení nebo členství v odborových organizacích, genetických údajů či údajů o zdravotním stavu nebo sexuálním životě osoby je zakázáno, ledaže je to nezbytně nutné a přiměřené pro předcházení trestné činnosti spadající do působnosti Europolu nebo boj proti ní a pokud tyto údaje doplňují jiné osobní údaje, které Europol zpracovává. Výběr určité skupiny osob výlučně na základě takových osobních údajů je zakázán.
   3.   K osobním údajům uvedeným v odstavci 1 a 2 má přímý přístup pouze Europol. Výkonný ředitel k takovému přístupu řádně zmocní omezený počet úředníků Europolu, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
   4.   Příslušný orgán nesmí přijmout žádné rozhodnutí, které zakládá nepříznivé právní účinky vůči subjektu údajů, pouze na základě automatizovaného zpracování údajů uvedených v odstavci 2, ledaže je toto rozhodnutí výslovně povoleno podle vnitrostátních právních předpisů nebo právních předpisů Unie.
   5.   Osobní údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepředávají členským státům, institucím Unie, třetím zemím ani mezinárodním organizacím, pokud toto předání není v jednotlivých případech týkajících se trestné činnosti, která spadá do působnosti Europolu, a v souladu s kapitolou V naprosto nezbytné a přiměřené.
   6.   Každý rok podá Europol evropskému inspektoru ochrany údajů statistický přehled všech osobních údajů uvedených v odstavci 2, které zpracoval.
   Článek 31
   Lhůty pro uchovávání a výmaz osobních údajů
   1.   Europol uchovává osobní údaje, které zpracovává, pouze po dobu nutnou a odpovídající účelům, pro které jsou údaje zpracovávány.
   2.   Europol v každém případě přezkoumá nezbytnost dalšího uchování údajů do tří let po zahájení prvotního zpracování osobních údajů. Jestliže je v zájmu plnění úkolů Europolu další uchování údajů nadále nezbytné, může Europol rozhodnout o dalším uchování osobních údajů uchovávat až do následujícího přezkumu, který se uskuteční po dalších třech letech. Důvody k dalšímu uchování údajů se zaznamenají. Pokud není rozhodnuto o dalším uchování osobních údajů, tyto údaje se po třech letech automaticky vymažou.
   3.   Pokud se osobní údaje uvedené v čl. 30 odst. 1 a 2 uchovávají déle než pět let, je o této skutečnosti informován evropský inspektor ochrany údajů.
   4.   Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace stanovily podle čl. 19 odst. 2 v okamžiku předání informací jakékoli omezení týkající se dřívějšího výmazu či zničení osobních údajů, vymaže Europol tyto osobní údaje v souladu s těmito omezeními. Považuje-li se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, další uchování údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu, požádá Europol poskytovatele údajů o povolení k dalšímu uchování těchto údajů a tuto žádost zdůvodní.
   5.   Pokud členský stát, instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace vymaže ze svých vlastních datových souborů osobní údaje, které byly poskytnuty Europolu, sdělí tuto skutečnost Europolu. Europol tyto údaje vymaže, ledaže se na základě rozsáhlejších informací, než jaké má k dispozici poskytovatel údajů, považuje další uchování údajů za nezbytné pro plnění úkolů Europolu. Europol informuje poskytovatele údajů o dalším uchování těchto údajů a zdůvodní je.
   6.   Osobní údaje se nevymažou, pokud:
   
               a)
            
               by to poškodilo zájmy subjektu údajů, který vyžaduje ochranu. V takových případech se údaje použijí jen s výslovným a písemným souhlasem subjektu údajů;
            
   
               b)
            
               subjekt údajů zpochybňuje správnost údajů a údaje se nevymažou po dobu potřebnou k tomu, aby členské státy nebo případně Europol ověřily správnost těchto údajů;
            
   
               c)
            
               musí být uchovány pro účely dokazování nebo pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků, nebo
            
   
               d)
            
               subjekt údajů odmítá jejich výmaz a žádá místo toho o omezení jejich použití.
            
   Článek 32
   Bezpečnost zpracování
   1.   Europol provede vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nedovolenému zničení, náhodné ztrátě nebo neoprávněnému zveřejnění, úpravám a přístupu nebo jakýmkoli jiným nedovoleným formám zpracování.
   2.   Pokud jde o automatizované zpracování údajů, přijme Europol a každý členský stát opatření, jež:
   
               a)
            
               zabrání neoprávněným osobám v přístupu k zařízení využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízením);
            
   
               b)
            
               zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo odstraňování nosičů údajů (kontrola nosičů údajů);
            
   
               c)
            
               zabrání neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování nebo vymazávání uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);
            
   
               d)
            
               zabrání neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů pro zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);
            
   
               e)
            
               zajistí, aby osoby oprávněné k využívání určitého automatizovaného systému pro zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu (kontrola přístupu k údajům);
            
   
               f)
            
               zajistí, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům mohou být či byly předány osobní údaje za použití zařízení pro přenos údajů (kontrola přenosu);
            
   
               g)
            
               zajistí, aby bylo možné zpětně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů pro zpracování údajů a kdo a kdy je do těchto systémů vložil (kontrola vkládání);
            
   
               h)
            
               zajistí, aby bylo možné ověřit a stanovit, které údaje vyhledal který zaměstnanec a kdy (evidence přístupu);
            
   
               i)
            
               zabrání neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo vymazávání osobních údajů při předávání osobních údajů nebo při přepravě nosičů údajů (kontrola přepravy);
            
   
               j)
            
               zajistí, aby nainstalované systémy mohly být v případě přerušení okamžitě obnoveny (obnova), a
            
   
               k)
            
               zajistí, aby systém fungoval bezchybně, aby byl hlášen výskyt chyb ve funkcích (spolehlivost) a aby uložené údaje nebylo možné poškodit špatným fungováním systému (neporušenost).
            
   3.   Europol a členské státy zavedou mechanismy k zajištění toho, aby se požadavky na bezpečnost uplatňovaly uvnitř celého informačního systému.
   Článek 33
   Cílená ochrana údajů
   Europol provede vhodná technická a organizační opatření a postupy tak, aby zpracování údajů bylo v souladu s tímto nařízením a chránilo práva dotčených subjektů údajů.
   Článek 34
   Oznámení případů porušení ochrany osobních údajů dotčeným orgánům
   1.   V případě porušení ochrany osobních údajů oznámí Europol toto porušení bez zbytečného prodlení v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 evropskému inspektorovi ochrany údajů a příslušným orgánům dotčených členských států, jakož i poskytovateli dotyčných údajů.
   2.   V oznámení podle odstavce 1 musí být přinejmenším:
   
               a)
            
               popsána povaha daného případu porušení ochrany osobních údajů včetně, pokud je to možné a vhodné, kategorií a počtu dotčených subjektů údajů a kategorií a množství dotčených záznamů údajů;
            
   
               b)
            
               popsány možné důsledky porušení ochrany osobních údajů;
            
   
               c)
            
               popsána opatření, která Europol navrhl nebo přijal s cílem vyřešit dané porušení ochrany osobních údajů, a
            
   
               d)
            
               případně doporučena opatření ke zmírnění nežádoucích účinků, které by dané porušení ochrany osobních údajů mohlo mít.
            
   3.   Europol zdokumentuje veškeré případy porušení ochrany osobních údajů, včetně skutečností týkající se tohoto porušení, jeho účinků a kroků podniknutých pro jeho nápravu, čímž umožní evropskému inspektorovi ochrany údajů ověřit soulad s tímto článkem.
   Článek 35
   Sdělení případu porušení ochrany osobních údajů subjektu údajů
   1.   S výhradou odstavce 4 tohoto článku, pokud je pravděpodobné, že porušení ochrany osobních údajů uvedené v článku 34 závažně a nepříznivě ovlivní práva a svobody subjektu údajů, informuje Europol o daném porušení bez zbytečného odkladu subjekt údajů.
   2.   Ve sdělení subjektu údajů podle odstavce 1 se, je-li to možné, popíše povaha porušení ochrany osobních údajů, doporučí se opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků porušení ochrany osobních údajů a uvede se v něm totožnost a kontaktní údaje pověřence pro ochranu údajů.
   3.   Pokud Europol nemá kontaktní údaje dotčeného subjektu údajů, požádá poskytovatele údajů, aby sdělil dotčenému subjektu údajů porušení ochrany osobních údajů a informoval Europol o přijatém rozhodnutí. Členské státy, které poskytují údaje, informují o porušení ochrany osobních údajů dotčený subjekt údajů v souladu s postupy podle svého vnitrostátního práva.
   4.   Sdělení případu porušení ochrany osobních údajů subjektu údajů se nevyžaduje, pokud:
   
               a)
            
               Europol uplatnil na osobní údaje, jichž se porušení ochrany týká, vhodná technická ochranná opatření, a údaje jsou v důsledku toho nesrozumitelné pro kohokoli, kdo není k přístupu k nim oprávněn;
            
   
               b)
            
               Europol přijal následná opatření, která zajišťují, že práva a svobody subjektů údajů již zřejmě nebudou vážně narušena, nebo
            
   
               c)
            
               by takové sdělení vyžadovalo nepřiměřené úsilí, zejména z důvodu počtu dotčených případů. V takovém případě se namísto toho učiní veřejné sdělení nebo podobné opatření, s jehož pomocí jsou dotčené subjekty údajů informovány stejně účinným způsobem.
            
   5.   Sdělení subjektu údajů lze odložit, omezit či vynechat, pokud to s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčené osoby představuje nutné opatření:
   
               a)
            
               aby se zabránilo maření úředních nebo právních šetření, vyšetřování nebo řízení;
            
   
               b)
            
               aby se zabránilo ovlivňování prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů nebo k výkonu trestů;
            
   
               c)
            
               pro ochranu veřejné a národní bezpečnosti;
            
   
               d)
            
               k ochraně práv a svobod třetích stran.
            
   Článek 36
   Právo subjektu údajů na přístup
   1.   Každý subjekt údajů má právo získat v přiměřených intervalech informace, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se ho týkají.
   2.   Aniž je dotčen odstavec 5, Europol poskytne subjektu údajů tyto informace:
   
               a)
            
               potvrzení, zda údaje, které se ho týkají, jsou či nejsou zpracovávány;
            
   
               b)
            
               informace týkající se alespoň účelů postupů zpracování, kategorií údajů, na které se zpracování vztahuje, a příjemců nebo kategorií příjemců, kterým jsou údaje sdělovány;
            
   
               c)
            
               sdělení srozumitelnou formou o údajích, které jsou předmětem zpracování, a veškeré dostupné informace o původu údajů;
            
   
               d)
            
               uvedení právního rámce, na jehož základě se údaje zpracovávají;
            
   
               e)
            
               předpokládanou dobu, po kterou se budou osobní údaje uchovávat;
            
   
               f)
            
               informace o tom, zda má subjekt údajů právo požadovat od Europolu opravu, výmaz nebo omezené zpracování svých osobních údajů.
            
   3.   Subjekt údajů, který chce uplatnit své právo na přístup k osobním údajům, které se ho týkají, může bez vynaložení nepřiměřených nákladů podat žádost v jím zvoleném členském státě u orgánu, který je za tímto účelem v daném členském státě jmenován. Uvedený orgán předá bezodkladně tuto žádost Europolu, v každém případě do jednoho měsíce od doručení.
   4.   Europol potvrdí obdržení žádosti podle odstavce 3. Odpoví na žádost bez zbytečného odkladu, v každém případě do tří měsíců poté, co obdrží žádost od vnitrostátního orgánu.
   5.   Rozhodnutí, jež má být přijato, Europol konzultuje v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 s příslušnými orgány členských států a s poskytovatelem dotčených údajů. Rozhodnutí o přístupu k osobním údajům je podmíněno úzkou spoluprací mezi Europolem a členskými státy a poskytovatelem údajů, jehož se přímo týká přístup subjektu údajů k těmto údajům. Má-li členský stát nebo poskytovatel údajů námitku proti navrhované odpovědi Europolu, oznámí mu ji s uvedením důvodů v souladu s odstavcem 6 tohoto článku. Europol každou takovou námitku v co největší míře zohlední. Europol následně oznámí v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 7 odst. 5 své rozhodnutí dotčeným příslušným orgánům a poskytovateli údajů.
   6.   Poskytnutí informací v odpovědi na jakoukoli žádost podle odstavce 1 může být zamítnuto či omezeno, pokud takové zamítnutí nebo omezení představuje opatření nezbytné:
   
               a)
            
               k řádnému plnění úkolů Europolem;
            
   
               b)
            
               k ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku nebo předcházení trestné činnosti;
            
   
               c)
            
               k zaručení, že nebude ohroženo žádné vnitrostátní vyšetřování, nebo
            
   
               d)
            
               k ochraně práv a svobod třetích stran.
            
   Při posuzování použitelnosti výjimky se zohlední základní práva a zájmy subjektu údajů.
   7.   Europol informuje písemně subjekt údajů o každém zamítnutí či omezení přístupu, o důvodech takového rozhodnutí a jeho právu na podání stížnosti evropskému inspektorovi ochrany údajů. Pokud by v důsledku poskytnutí takové informace pozbyl odstavec 6 účinku, Europol dotčenému subjektu údajů pouze oznámí, že byly provedeny kontroly, přičemž neuvede žádné informace, na jejichž základě by daná osoba mohla zjistit, zda Europol zpracovává osobní údaje, které se jí týkají.
   Článek 37
   Právo na opravu, výmaz a omezení
   1.   Každý subjekt údajů, který měl přístup k osobním údajům, které se jej týkají, zpracovaným Europolem v souladu s článkem 36 tohoto nařízení, má právo požádat Europol prostřednictvím orgánu jmenovaného pro tento účel v jím zvoleném členském státě o opravu osobních údajů v držení Europolu, které se jej týkají, pokud jsou nesprávné, nebo o jejich doplnění či aktualizaci. Uvedený orgán předá bezodkladně tuto žádost Europolu, v každém případě do jednoho měsíce ode dne doručení.
   2.   Každý subjekt údajů, který měl přístup k osobním údajům, které se jej týkají, zpracovaným Europolem v souladu s článkem 36 tohoto nařízení, má právo požádat Europol prostřednictvím orgánu jmenovaného pro tento účel v jím zvoleném členském státě, o výmaz osobních údajů v držení Europolu, které se jej týkají, pokud již nejsou nutné pro účely, pro něž byly shromážděny či dále zpracovány. Uvedený orgán předá bezodkladně tuto žádost Europolu, v každém případě do jednoho měsíce ode dne doručení.
   3.   Europol osobní údaje uvedené v odstavci 2 namísto výmazu omezí, existuje-li oprávněný důvod k domněnce, že by výmaz poškodil oprávněné zájmy subjektu údajů. Omezené údaje lze zpracovat pouze k účelu, který zabránil jejich výmazu.
   4.   Jestliže osobní údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, které má Europol v držení, byly Europolu poskytnuty třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi nebo institucemi Unie, přímo poskytnuty soukromými subjekty nebo získány Europolem získal z veřejně dostupných zdrojů či z jeho vlastních analýz, provede opravu, výmaz či omezení těchto údajů Europol a případně informuje poskytovatele údajů.
   5.   Jestliže osobní údaje uvedené v odstavcích 1, 2 a 3, které má Europol v držení, byly Europolu poskytnuty členskými státy, provedou opravu, výmaz či omezení těchto údajů dotčené členské státy ve spolupráci s Europolem, a to v rámci svých příslušných pravomocí.
   6.   Pokud byly nesprávné osobní údaje předány jinými vhodnými prostředky nebo pokud jsou chyby v údajích poskytnutých členskými státy způsobeny nesprávným předáním nebo předáním, které je v rozporu s tímto nařízením, nebo pokud jsou tyto chyby důsledkem vložení, převzetí nebo uchovávání údajů nesprávným způsobem nebo v rozporu s tímto nařízením ze strany Europolu, provede opravu nebo výmaz těchto údajů Europol ve spolupráci s poskytovatelem dotčených údajů.
   7.   V případech uvedených v odstavcích 4, 5 a 6 jsou neprodleně informovány všechny subjekty, které dotčené údaje přijaly. Tyto subjekty pak provedou opravu, výmaz nebo omezení uvedených údajů ve svých systémech v souladu s pravidly, která se na ně vztahují.
   8.   Europol oznámí subjektu údajů písemně bez zbytečného prodlení a v každém případě do tří měsíců od přijetí žádosti v souladu s odstavci 1 nebo 2, že údaje, které se ho týkají, byly opraveny, vymazány nebo omezeny.
   9.   Do tří měsíců od přijetí žádosti v souladu s odstavci 1 nebo 2 Europol písemně informuje subjekt údajů o jakémkoli zamítnutí opravy, výmazu či omezení údajů a o důvodech takového zamítnutí, jakož i o možnosti podat stížnost evropskému inspektoru ochrany údajů a uplatnit soudní prostředek nápravy.
   Článek 38
   Odpovědnost za ochranu údajů
   1.   Europol uchovává osobní údaje způsobem, který umožňuje zjištění jejich zdroje uvedeného v článku 17.
   2.   Za kvalitu osobních údajů podle čl. 28 odst. 1 písm. d) odpovídá
   
               a)
            
               členský stát nebo instituce Unie, které osobní údaje Europolu poskytly;
            
   
               b)
            
               Europol v případě osobních údajů poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi nebo přímo soukromými subjekty; osobních údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz; a osobních údajů uchovávaných Europolem v souladu s čl. 31 odst. 5.
            
   3.   Pokud Europol zjistí, že osobní údaje poskytnuté podle čl. 17 odst. 1 písm. a) a b) jsou věcně nesprávné nebo jsou uchovávány protiprávně, informuje o tom poskytovatele těchto údajů.
   4.   Europol odpovídá za dodržování zásad uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f).
   5.   Za oprávněnost předání údajů odpovídá:
   
               a)
            
               členský stát, který poskytl osobní údaje Europolu;
            
   
               b)
            
               Europol v případě osobních údajů, které poskytl členským státům, třetím zemím či mezinárodním organizacím.
            
   6.   V případě předání mezi Europolem a institucí Unie odpovídá za oprávněnost předání Europol.
   Aniž je dotčen první pododstavce, pokud Europol předává údaje na žádost příjemce, odpovídají za oprávněnost tohoto předání Europol i příjemce.
   7.   Europol je odpovědný za veškeré operace zpracování údajů, které provádí, s výjimkou dvoustranných výměn údajů mezi členskými státy, institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi s využitím infrastruktury Europolu, ke kterým nemá Europol přístup. Za tyto dvoustranné výměny nesou odpovědnost dotčené subjekty a probíhají v souladu s jejich právem. Bezpečnost takových výměn musí být zajištěna v souladu s článkem 32.
   Článek 39
   Předběžná konzultace
   1.   Jakýkoliv nový druh zpracování, který má být proveden, podléhá předběžné konzultaci v těchto případech:
   
               a)
            
               zpracovávat se mají zvláštní kategorie údajů uvedené v čl. 30 odst. 2;
            
   
               b)
            
               typ zpracování, zejména využití nových technologií, mechanismů nebo postupů, představuje zvláštní rizika pro základní práva a svobody subjektů údajů, zejména pro právo na ochranu osobních údajů.
            
   2.   Předběžnou konzultaci provádí evropský inspektor ochrany údajů poté, co obdrží oznámení od pověřence pro ochranu údajů obsahující alespoň obecný popis plánovaného zpracování, posouzení rizik z hlediska práv a svobod subjektů údajů, plánovaná opatření k řešení těchto rizik, záruky a bezpečnostní opatření a mechanismy k zajištění ochrany osobních údajů a k prokázání souladu s opatřeními tohoto nařízení, a to s přihlédnutím k právům a oprávněným zájmům subjektů údajů a dalších dotčených osob.
   3.   Evropský inspektor ochrany údajů zaujme své stanovisko správní radě do dvou měsíců od přijetí oznámení. Běh lhůty může být pozastaven, dokud evropský inspektor ochrany údajů neobdrží požadované doplňující informace.
   Není-li stanovisko zaujato do čtyř měsíců, považuje se za kladné.
   Pokud může podle stanoviska evropského inspektora ochrany údajů oznámené zpracování způsobit porušení některého ustanovení tohoto nařízení, vypracuje případně návrh, jak tomuto porušení zamezit. Pokud Europol odpovídajícím způsobem zpracování nepozmění, může evropský inspektor ochrany údajů uplatnit pravomoci, které mu svěřuje čl. 43 odst. 3.
   4.   Evropský inspektor ochrany údajů vede seznam všech zpracování, která mu byla oznámena podle odstavce 1. Seznam není veřejný.
   Článek 40
   Vedení záznamů a dokumentace
   1.   Pro účely ověřování souladu zpracování údajů s právními předpisy, vlastní kontroly a zajištění neporušenosti a bezpečnosti údajů vede Europol záznamy o shromažďování, úpravě, zveřejnění, kombinaci a výmazu osobních údajů a o přístupu k těmto údajům. Tyto záznamy nebo dokumentace se po třech letech vymažou, pokud údaje, jež obsahují, nejsou dále požadovány pro účely probíhající kontroly. Záznamy není možno měnit.
   2.   Záznamy nebo dokumentace vypracované podle odstavce 1 se na požádání sdělí evropskému inspektorovi ochrany údajů, pověřenci pro ochranu údajů a vyžaduje-li to konkrétní vyšetřování, dotčené národní jednotce. Takto sdělené informace se použijí pouze pro kontrolu ochrany údajů a zajištění řádného zpracování údajů, jakož i neporušenosti a zabezpečení údajů.
   Článek 41
   Pověřenec pro ochranu údajů
   1.   Správní rada jmenuje pověřence pro ochranu údajů z řad zaměstnanců. Pověřenec jedná při výkonu svých povinností nezávisle.
   2.   Pověřenec pro ochranu údajů je vybírán na základě osobních a profesních kvalit, zejména na základě odborných znalostí v oblasti ochrany údajů.
   Při výběru pověřence pro ochranu údajů musí být zajištěno, že nemůže dojít k žádnému střetu zájmů mezi výkonem jeho povinností coby pověřence pro ochranu údajů a dalšími úředními povinnostmi, zejména těmi, které souvisejí s uplatňováním tohoto nařízení.
   3.   Pověřenec pro ochranu údajů je jmenován na období čtyř let. Může být jmenován opakovaně, avšak jeho funkční období nesmí přesáhnout osm let. Z funkce pověřence pro ochranu údajů ho může správní rada odvolat pouze se souhlasem evropského inspektora ochrany údajů, přestane-li splňovat podmínky požadované pro výkon této funkce.
   4.   Po jmenování pověřence pro ochranu údajů sdělí správní rada jeho jméno evropskému inspektorovi ochrany údajů.
   5.   Při výkonu svých povinností nesmí pověřenec pro ochranu údajů přijímat žádné pokyny.
   6.   Ve vztahu k osobním údajům, vyjma administrativních osobních údajů, plní pověřenec pro ochranu údajů zejména tyto úkoly:
   
               a)
            
               nezávisle zajišťuje, že je na vnitřní úrovni uplatňováno toto nařízení, pokud jde o zpracování osobních údajů;
            
   
               b)
            
               zajišťuje, že se v souladu s tímto nařízením vedou záznamy o předání a přijetí osobních údajů;
            
   
               c)
            
               zajišťuje, aby subjekty údajů byly na požádání poučeny o právech, která mají podle tohoto nařízení;
            
   
               d)
            
               spolupracuje se zaměstnanci Europolu odpovědnými za postupy, odbornou přípravu a výcvik a poradenství v oblasti zpracování údajů;
            
   
               e)
            
               spolupracuje s evropským inspektorem ochrany údajů;
            
   
               f)
            
               vypracovává výroční zprávu a předává ji správní radě a evropskému inspektoru ochrany údajů.
            
   
               g)
            
               vede seznam porušení ochrany osobních údajů.
            
   7.   Pověřenec pro ochranu údajů rovněž vykonává funkce stanovené nařízením (ES) č. 45/2001, pokud jde o administrativní osobní údaje.
   8.   Při plnění svých úkolů má pověřenec pro ochranu údajů přístup k veškerým údajům zpracovávaným Europolem a do všech prostor Europolu.
   9.   Pokud se pověřenec pro ochranu údajů domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto nařízení týkající se zpracování osobních údajů, informuje o tom výkonného ředitele a požádá jej, aby během stanovené lhůty zjednal nápravu.
   Pokud výkonný ředitel nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, informuje pověřenec pro ochranu údajů správní radu. Pověřenec pro ochranu údajů se dohodne se správní radou na konkrétní lhůtě pro její odpověď. Pokud správní rada nezjedná nápravu týkající se zpracování během stanovené lhůty, pověřenec pro ochranu údajů postoupí záležitost evropskému inspektoru ochrany údajů.
   10.   Správní rada přijme prováděcí pravidla pro činnost pověřence pro ochranu údajů. Tato prováděcí pravidla se týkají zejména výběrového řízení na místo pověřence pro ochranu údajů a jeho odvolání, úkolů, povinností a pravomocí i záruk zajišťujících nezávislost pověřence pro ochranu údajů.
   11.   Europol zajistí pověřenci pro ochranu údajů zaměstnance a zdroje nezbytné pro výkon jeho povinností. Tito zaměstnanci mají přístup ke všem údajům zpracovávaným v Europolu a do prostor Europolu pouze v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.
   12.   Pověřenec pro ochranu údajů a jeho zaměstnanci jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti podle článku 67 odst. 1.
   Článek 42
   Dohled vykonávaný vnitrostátním dozorovým úřadem
   1.   Každý členský stát určí vnitrostátní dozorový úřad. Úkolem vnitrostátního dozorového úřadu je nezávisle a v souladu s vnitrostátním právem dohlížet na oprávněnost předávání a vyhledávání osobních údajů i jejich sdělování příslušným členským státem Europolu a přezkoumávat, zda předání, vyhledání nebo sdělení těchto údajů neporušuje práva dotčených subjektů údajů. Za tímto účelem má vnitrostátní dozorový úřad v prostorách národní jednotky nebo v kancelářích styčných důstojníků přístup k údajům poskytnutým jeho členským státem Europolu v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy a k záznamům a dokumentaci uvedeným v článku 40.
   2.   Vnitrostátní dozorové úřady mají za účelem výkonu dohledu přístup do kanceláří a k dokumentům svých příslušných styčných důstojníků u Europolu.
   3.   Vnitrostátní dozorové úřady dohlížejí v souladu s příslušnými vnitrostátními postupy na činnost národních jednotek a styčných důstojníků, pokud je tato činnost významná pro ochranu osobních údajů. Rovněž informují evropského inspektora ochrany údajů o veškerých opatřeních, jež přijímají v souvislosti s Europolem.
   4.   Každý má právo požádat vnitrostátní dozorový úřad, aby ověřil oprávněnost jakéhokoli předání nebo sdělení údajů, které se jej jakkoli týkají, Europolu, jakož i přístupu k těmto údajům dotčeným členským státem. Toto právo je vykonáváno v souladu s vnitrostátním právem členského státu, v němž byla žádost podána.
   Článek 43
   Dohled vykonávaný evropským inspektorem ochrany údajů
   1.   Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za kontrolu a uplatňování ustanovení tohoto nařízení týkajících se ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Europolem a za poskytování poradenství Europolu a subjektům údajů ve všech záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů. Za tímto účelem plní úkoly stanovené v odstavci 2 a vykonává pravomoci stanovené v odstavci 3 v úzké spolupráci s vnitrostátními dozorovými úřady v souladu s článkem 44.
   2.   Evropský inspektor ochrany údajů má tyto úkoly:
   
               a)
            
               přijímá a posuzuje stížnosti a v přiměřené době informuje subjekt údajů o výsledku;
            
   
               b)
            
               vede vyšetřování buď z vlastního podnětu, nebo na základě stížnosti a v přiměřené době informuje subjekt údajů o výsledku;
            
   
               c)
            
               kontroluje a zajišťuje uplatňování tohoto nařízení a jiných aktů Unie, pokud jde o ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů Europolem;
            
   
               d)
            
               buď z vlastního podnětu nebo v rámci konzultace poskytuje poradenství Europolu o všech otázkách, které se týkají zpracování osobních údajů, zejména před tím, než Europol vypracuje vnitřní pravidla v oblasti ochrany základních práv a svobod v souvislosti se zpracováním osobních údajů;
            
   
               e)
            
               vede seznam nových druhů zpracování, která mu byla oznámena na základě čl. 39 odst. 1 a která byla zaznamenána v souladu s čl. 39 odst. 4;
            
   
               f)
            
               provádí předběžnou konzultaci ve věci zpracování, které mu bylo oznámeno.
            
   3.   Evropský inspektor ochrany údajů může podle tohoto nařízení:
   
               a)
            
               poskytovat poradenství subjektům údajů při výkonu jejich práv;
            
   
               b)
            
               předložit věc Europolu v případě údajného porušení ustanovení upravujících zpracování osobních údajů a případně podat návrhy na nápravu daného porušení a na zlepšení ochrany subjektů údajů;
            
   
               c)
            
               nařídit, aby žádosti o výkon určitých práv týkajících se údajů byly kladně vyřízeny, pokud byly tyto žádosti v rozporu s články 36 a 37 zamítnuty;
            
   
               d)
            
               varovat a napomínat Europol;
            
   
               e)
            
               nařídit Europolu provést opravu, omezení, výmaz nebo zničení osobních údajů, při jejichž zpracování byla porušena ustanovení upravující zpracování osobních údajů, a nařídit oznámení těchto opatření třetím osobám, kterým byly tyto údaje sděleny;
            
   
               f)
            
               zakázat dočasně nebo trvale ty operace zpracování Europolem, které jsou v rozporu s ustanoveními upravujícími zpracování osobních údajů;
            
   
               g)
            
               předložit věc Europolu a v případě potřeby Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;
            
   
               h)
            
               předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek, které stanoví Smlouva o fungování EU;
            
   
               i)
            
               zasahovat do právních sporů předložených Soudnímu dvoru Evropské unie.
            
   4.   Evropský inspektor ochrany údajů je oprávněn:
   
               a)
            
               získat od Europolu přístup ke všem osobním údajům a všem informacím nezbytným pro své šetření;
            
   
               b)
            
               získat přístup do všech prostor, v nichž Europol vykonává svou činnost, existují-li dostatečné důvody k předpokladu, že je tam vykonávána činnost, na niž se vztahuje toto nařízení.
            
   5.   Evropský inspektor ochrany údajů vypracuje každý rok po konzultaci s vnitrostátními dozorovými úřady zprávu o svém dohledu nad Europolem. Tato zpráva je součástí výroční zprávy evropského inspektora ochrany údajů uvedené v článku 48 nařízení (ES) č. 45/2001.
   Zpráva obsahuje statistické informace týkající se stížností, šetření a vyšetřování provedených v souladu s odstavcem 2, jakož i předání osobních údajů třetím zemím a mezinárodním organizacím, případů předběžné konzultace a využití pravomocí stanovených v odstavci 3.
   6.   Evropský inspektor ochrany údajů, úředníci a ostatní zaměstnanci sekretariátu evropského inspektora ochrany údajů jsou vázáni povinností zachování důvěrnosti stanovenou v čl. 67 odst. 1.
   Článek 44
   Spolupráce evropského inspektora ochrany údajů s vnitrostátními dozorovými úřady
   1.   Evropský inspektor ochrany údajů jedná v úzké spolupráci s vnitrostátními dozorovými úřady v záležitostech vyžadujících zapojení členských států, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní dozorový úřad zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předání informací prostřednictvím komunikačních kanálů Europolu, nebo v souvislosti s otázkami k provádění a výkladu tohoto nařízení vznesenými jedním či více vnitrostátními dozorovými úřady.
   2.   Evropský inspektor ochrany údajů při výkonu svých povinností stanovených v čl. 43 odst. 2 využívá odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních orgánů dohledu. Při provádění společných kontrol ve spolupráci s evropským inspektorem ochrany údajů mají členové a zaměstnanci vnitrostátních orgánů dohledu, při zohlednění zásady subsidiarity a proporcionality, rovnocenné pravomoci, jako jsou pravomoci stanovené v čl. 43 odst. 4, a jsou vázáni obdobnými povinnostmi, jako jsou povinnosti stanovené v čl. 43 odst. 6. Evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady, každý v rozsahu svých pravomocí, si vyměňují relevantní informace a vzájemně si pomáhají při provádění auditů a kontrol.
   3.   Evropský inspektor ochrany údajů v plném rozsahu informuje vnitrostátní dozorové úřady o všech otázkách, které na ně mají přímý dopad nebo jsou pro ně jinak důležité. Na žádost jednoho nebo více vnitrostátních orgánů dohledu evropský inspektor ochrany údajů tyto orgány informuje o konkrétních záležitostech.
   4.   V případech týkajících se údajů pocházejících z jednoho nebo více členských států, včetně případů uvedených v čl. 47 odst. 2, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje s dotčenými vnitrostátními dozorovými úřady. Evropský inspektor ochrany údajů nerozhodne o dalším opatření, které má být přijato, dokud tyto vnitrostátní dozorové úřady neinformují evropského inspektora ochrany údajů o svém postoji, a to ve lhůtě stanovené evropským inspektorem ochrany údajů, která není kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce. Evropský inspektor ochrany údajů příslušné postoje dotčených vnitrostátních orgánů dohledu v co největší míře zohlední. Nemá-li evropský inspektor ochrany údajů v úmyslu řídit se postojem vnitrostátního dozorového úřadu, informuje jej, poskytne mu zdůvodnění a předloží případ k projednání radě spolupráce zřízené článkem 45 odst. 1.
   V případech, které evropský inspektor ochrany údajů považuje za krajně naléhavé, může rozhodnout o přijetí okamžitých opatření. V takových případech evropský inspektor ochrany údajů neprodleně informuje dotčené vnitrostátní dozorové úřady a zdůvodní naléhavou povahu situace, jakož i opatření, která přijal.
   Článek 45
   Rada spolupráce
   1.   Zřizuje se Rada spolupráce s poradní funkcí. Rada spolupráce se skládá ze zástupce vnitrostátního dozorového úřadu každého členského státy a evropského inspektora ochrany údajů.
   2.   Rada spolupráce jedná při výkonu svých úkolů podle odstavce 3 nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá od nikoho pokyny.
   3.   Rada spolupráce má tyto úkoly:
   
               a)
            
               projednávat obecnou politiku a strategii Europolu v oblasti dohledu nad ochranou údajů a přípustnost předávání, vyhledávání a sdělování osobních údajů Europolu členskými státy;
            
   
               b)
            
               posuzovat potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení;
            
   
               c)
            
               zkoumat obecné obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů;
            
   
               d)
            
               projednávat a vypracovávat harmonizované návrhy společných řešení pro záležitosti uvedené v čl. 44 odst. 1;
            
   
               e)
            
               projednávat případy předložené evropským inspektorem ochrany údajů podle čl. 44 odst. 4;
            
   
               f)
            
               projednávat případy předložené vnitrostátními dozorovými úřady a
            
   
               g)
            
               podporovat informovanost o právech na ochranu údajů.
            
   4.   Rada spolupráce může vydávat stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy. Aniž je dotčena jejich nezávislost, evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorové úřady v rámci svých příslušných pravomocí uvedená stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy v co největší míře zohlední.
   5.   Rada spolupráce zasedá podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Náklady na zasedání Rady spolupráce nese a jejich organizaci hradí evropský inspektor ochrany údajů.
   6.   Jednací řád Rady spolupráce se přijme na prvním zasedání prostou většinou jejích členů. Podle potřeby se společně vypracují další pracovní metody.
   Článek 46
   Administrativní osobní údaje
   Na všechny administrativní osobní údaje uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.
   KAPITOLA VII
   
      SOUDNÍ PŘEZKUM A ODPOVĚDNOST
   
   Článek 47
   Právo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů
   1.   Každý subjekt údajů má právo podat stížnost evropskému inspektorovi ochrany údajů, jestliže se domnívá, že při zpracování osobních údajů Europolem, které se ho týkají, nebylo dodrženo toto nařízení.
   2.   Pokud se stížnost týká rozhodnutí uvedeného v článku 36 nebo 37, evropský inspektor ochrany údajů konzultuje vnitrostátní dozorové úřady členského státu, který údaje poskytl, nebo přímo dotčený členský stát. Při přijímání rozhodnutí, jež se může týkat i odmítnutí sdělit informace, evropský inspektor ochrany údajů zohlední stanovisko vnitrostátního dozorového úřadu.
   3.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytl členský stát, zajistí v rámci svých příslušných pravomocí evropský inspektor ochrany údajů a vnitrostátní dozorový úřad členského státu, který údaje poskytl, aby byly řádně provedeny nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.
   4.   Pokud se stížnost týká zpracování údajů, které Europolu poskytly instituce Unie, třetí země či mezinárodní organizace, nebo údajů, které Europol získal z veřejně přístupných zdrojů nebo které vyplývají z jeho vlastních analýz, zajistí evropský inspektor ochrany údajů, aby Europol řádně provedl nezbytné kontroly zákonnosti zpracování údajů.
   Článek 48
   Právo na soudní přezkum proti evropskému inspektorovi ochrany údajů
   Proti rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.
   Článek 49
   Obecná ustanovení o odpovědnosti a právu na náhradu škody
   1.   Smluvní odpovědnost Europolu se řídí právem rozhodným pro dotyčnou smlouvu.
   2.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené Europolem.
   3.   Aniž je dotčen článek 49, v případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Europol v souladu s obecnými zásadami, které jsou společné právním řádům členských států, škodu způsobenou jeho útvary nebo jeho zaměstnanci při plnění jejich úkolů.
   4.   Ve sporech o náhradu škody uvedených v odstavci 3 je příslušný Soudní dvůr Evropské unie.
   5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců Europolu vůči Europolu je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
   Článek 50
   Odpovědnost za nesprávné zpracování osobních údajů a právo na náhradu škody
   1.   Každá fyzická osoba, která utrpěla škodu v důsledku protiprávního postupu zpracování údajů, má právo na náhradu škody buď od Europolu podle článku 340 Smlouvy o fungování EU, nebo od členského státu, ve kterém došlo k události, ze které škoda vznikla, podle práva tohoto státu. Žalobu na Europol podá tato osoba u Soudního dvora Evropské unie a žalobu na členský stát u příslušného vnitrostátního soudu tohoto členského státu.
   2.   Spor mezi Europolem a členským státem o konečnou odpovědnost za náhradu škody vyplacenou fyzické osobě podle odstavce 1 se předloží správní radě, která rozhodne dvoutřetinovou většinou svých členů, aniž je dotčeno právo napadnout toto rozhodnutí podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.
   KAPITOLA VIII
   
      SPOLEČNÁ PARLAMENTNÍ KONTROLA
   
   Článek 51
   Společná parlamentní kontrola
   1.   Podle článku 88 Smlouvy o fungování EU je kontrola činností Europolu prováděna Evropským parlamentem společně s vnitrostátními parlamenty. Takto vytvořená specializovaná skupina pro společnou parlamentní kontrolu (dále jen „skupina“) je zřízena společně vnitrostátními parlamenty a příslušným výborem Evropského parlamentu. Organizaci a jednací řád skupiny určí společně Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty podle článku 9 protokolu č. 1.
   2.   Skupina politicky monitoruje činnosti Europolu při plnění jeho poslání, a to i pokud jde o dopad těchto činností na základní práva a svobody fyzických osob.
   Pro účely prvního pododstavce:
   
               a)
            
               předseda správní rady, výkonný ředitel nebo jejich zástupci vystoupí před skupinou na její žádost, aby projednali otázky týkající se činností uvedených v prvním pododstavci, včetně rozpočtových aspektů těchto činností, strukturní organizace Europolu a možného zřízení nových jednotek a specializovaných středisek, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti. Skupina může rozhodnout, že na svá zasedání případně pozve jiné příslušné osoby;
            
   
               b)
            
               evropský inspektor ochrany údajů vystoupí před skupinou na její žádost a minimálně jednou ročně, aby projednali otázky týkající se ochrany základních práv a svobod fyzických osob, zejména ochranu osobních údajů, s ohledem na činnost Europolu, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti;
            
   
               c)
            
               skupina je konzultována ohledně víceletého programování Europolu podle čl. 12 odst. 1.
            
   3.   Europol předá skupině pro informaci tyto dokumenty, přičemž zohlední povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti:
   
               a)
            
               posouzení hrozeb, strategické analýzy a všeobecné situační zprávy týkající se působnosti Europolu, jakož i výsledky studií a hodnocení zadaných Europolem;
            
   
               b)
            
               správní ujednání uzavřená podle čl. 25 odst. 1;
            
   
               c)
            
               dokument obsahující víceleté programování a roční pracovní program Europolu, uvedené v čl. 12 odst. 1;
            
   
               d)
            
               souhrnnou výroční zprávu o činnosti Europolu uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. c);
            
   
               e)
            
               hodnotící zprávu Komise uvedenou v čl. 68 odst. 1.
            
   4.   Aniž jsou dotčeny články 52 a 67 tohoto nařízení, může skupina požadovat další relevantní dokumenty nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti politické kontroly činnosti Europolu, s výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (23).
   5.   Skupina může vypracovat shrnující závěry o své politické kontrole činností Europolu a předložit je Evropskému parlamentu a vnitrostátním parlamentům. Evropský parlament je pro informaci předá Radě, Komisi a Europolu.
   Článek 52
   Přístup Evropského parlamentu k informacím zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím
   1.   V zájmu umožnění parlamentní kontroly činností Europolu podle článku 51 musí být přístup Evropského parlamentu na jeho žádost k citlivým neutajovaným informacím zpracovávaným Europolem či jeho prostřednictvím v souladu s pravidly uvedenými v čl. 67 odst. 1.
   2.   Přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím EU zpracovávaným Europolem nebo jeho prostřednictvím musí být v souladu s interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem a Radou ze dne 12. března 2014 o předávání utajovaných informací v držení Rady, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Evropskému parlamentu a jeho nakládání s nimi (24), jakož i v souladu s pravidly uvedenými v čl. 67 odst. 2 tohoto nařízení.
   3.   Nezbytné podrobnosti ohledně přístupu Evropského parlamentu k informacím uvedeným v odstavcích 1 a 2 jsou upraveny pracovními ujednáními uzavřenými mezi Europolem a Evropským parlamentem.
   KAPITOLA IX
   
      ZAMĚSTNANCI
   
   Článek 53
   Obecná ustanovení
   1.   Aniž je dotčen čl. 73 odst. 4 tohoto nařízení, vztahuje se na zaměstnance Europolu, s výjimkou zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. května 2017 zaměstnáni na základě smlouvy uzavřené Europolem zřízeným úmluvou o Europolu, služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení služebního řádu a pracovního řádu. Zmíněné smlouvy se nadále řídí aktem Rady ze dne 3. prosince 1998.
   2.   Zaměstnance Europolu tvoří dočasní zaměstnanci nebo smluvní zaměstnanci. Správní rada je každoročně informována o smlouvách na dobu neurčitou udělených výkonným ředitelem. Správní rada rozhodne, která dočasná místa stanovená v plánu pracovních míst mohou být obsazena pouze zaměstnanci z příslušných orgánů členských států. Zaměstnanci přijímaní na uvedená místa jsou dočasnými zaměstnanci a mohou s nimi být uzavřeny pouze smlouvy na dobu určitou, které lze jednou obnovit také na dobu určitou.
   Článek 54
   Výkonný ředitel
   1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Europolu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.
   2.   Výkonného ředitele jmenuje Rada z užšího seznamu kandidátů navržených správní radou po otevřeném a transparentním výběrovém řízení.
   Užší seznam kandidátů sestavuje výběrová komise zřízená správní radou a složená z členů určených členskými státy a zástupce Komise.
   Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je Europol zastoupen předsedou správní rady.
   Před jmenováním může být kandidát vybraný Radou vyzván, aby předstoupil před příslušný výbor Evropského parlamentu, který poté vydá nezávazné stanovisko.
   3.   Funkční období výkonného ředitele je čtyři roky. Před koncem tohoto období provede Komise spolu se správní radou posouzení, ve kterém zohlední:
   
               a)
            
               hodnocení výsledků práce výkonného ředitele a
            
   
               b)
            
               budoucí úkoly a výzvy Europolu.
            
   4.   Rada může na návrh správní rady, který zohledňuje posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující čtyři roky.
   5.   Správní rada uvědomí Evropský parlament o svém případném záměru navrhnout Radě, aby prodloužila funkční období výkonného ředitele. Výkonný ředitel může být do jednoho měsíce před prodloužením funkčního období vyzván, aby předstoupil před příslušný výbor Evropského parlamentu.
   6.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.
   7.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí Rady jednající na návrh správní rady. Evropský parlament je o takovém rozhodnutí informován.
   8.   Správní rada přijímá rozhodnutí týkající se návrhů na jmenování výkonného ředitele předkládaných Radě, na prodloužení jeho funkčního období nebo na jeho odvolání dvoutřetinovou většinou svých členů, kteří mají hlasovací právo.
   Článek 55
   Zástupci výkonného ředitele
   1.   Výkonnému řediteli jsou nápomocni tři zástupci výkonného ředitele. Jejich úkoly vymezí výkonný ředitel.
   2.   Na zástupce výkonného ředitele se vztahuje článek 54. Před jejich jmenováním, prodloužením jejich funkčního období či jejich odvoláním z funkce je konzultován výkonný ředitel.
   Článek 56
   Vyslaní národní odborníci
   1.   Europol může využívat vyslané národní odborníky.
   2.   Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Europolu.
   KAPITOLA X
   
      FINANČNÍ USTANOVENÍ
   
   Článek 57
   Rozpočet
   1.   Odhady všech příjmů a výdajů Europolu se vypracují pro každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a zanesou se do rozpočtu Europolu.
   2.   Europol má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.
   3.   Příjmy Europolu obsahují bez ohledu na další zdroje příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie.
   4.   Europol může využívat finanční prostředky Unie ve formě pověřovacích dohod nebo ad hoc grantů v souladu s jeho finančními pravidly uvedenými v článku 61 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politiky vnějších vztahů Unie.
   5.   Výdaje Europolu zahrnují odměny zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady.
   6.   Rozpočtové závazky na akce související s projekty velkého rozsahu, jež přesahují jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do několika ročních splátek.
   Článek 58
   Sestavování rozpočtu
   1.   Výkonný ředitel sestaví každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.
   2.   Správní rada na základě tohoto návrhu odhadu příjmů a výdajů přijme předběžný návrh týkající se odhadu příjmů a výdajů Europolu pro následující rozpočtový rok a zašle jej každoročně do 31. ledna Komisi.
   3.   Konečnou verzi návrhu odhadu příjmů a výdajů Europolu, jehož součástí je návrh plánu pracovních míst, předloží správní rada Evropskému parlamentu, Radě a Komisi každoročně do 31. března.
   4.   Komise předkládá odhad příjmů a výdajů Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.
   5.   Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.
   6.   Evropský parlament a Rada schválí prostředky, které Unie poskytne jako příspěvek Europolu.
   7.   Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst Europolu.
   8.   Rozpočet Europolu přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
   9.   Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet Europolu, se vztahují nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.
   Článek 59
   Plnění rozpočtu
   1.   Za plnění rozpočtu Europolu odpovídá výkonný ředitel.
   2.   Výkonný ředitel každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě veškeré důležité informace o výsledcích všech hodnotících postupů.
   Článek 60
   Předkládání účetní závěrky a absolutorium
   1.   Účetní Europolu předá předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N + 1).
   2.   Europol předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.
   3.   Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku Europolu za rozpočtový rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.
   4.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Europolu za rok N podle článku 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (25) vypracuje účetní Europolu konečnou účetní závěrku Europolu za uvedený rok. Výkonný ředitel předloží tuto závěrku k vyjádření správní radě.
   5.   Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce Europolu za rok N stanovisko.
   6.   Do 1. července roku N + 1 předloží účetní Europolu konečnou účetní závěrku za rok N se stanoviskem správní rady uvedeným v odstavci 5 Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a vnitrostátním parlamentům.
   7.   Do 15. listopadu roku N + 1 se konečná účetní závěrka za rok N zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
   8.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na připomínky uvedené v jeho výroční zprávě do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.
   9.   Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za rok N v souladu s čl. 109 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.
   10.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 15. května roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
   Článek 61
   Finanční pravidla
   1.   Finanční pravidla platná pro Europol přijme správní rada po konzultaci s Komisí. Tato pravidla se nesmí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, ledaže je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti Europolu a s předchozím souhlasem Komise.
   2.   Europol může udělovat granty na plnění úkolů uvedených v článku 4.
   3.   Europol může bez výzvy k podávání návrhů udělovat členským státům granty na jejich přeshraniční operace a vyšetřování a na poskytování odborné přípravy a výcviku v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. h) a i).
   4.   Pokud jde o finanční podporu pro činnosti společných vyšetřovacích týmů, stanoví Europol a Eurojust společně pravidla a podmínky, na základě kterých budou žádosti o tuto podporu vyřizovány.
   KAPITOLA XI
   
      RŮZNÁ USTANOVENÍ
   
   Článek 62
   Právní postavení
   1.   Europol je agenturou Unie. Má právní subjektivitu.
   2.   Ve všech členských státech má Europol nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Europol může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
   3.   V souladu s Protokolem č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 6“), je sídlo Europolu v Haagu.
   Článek 63
   Výsady a imunity
   1.   Na Europol a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU.
   2.   Výsady a imunity styčných důstojníků a jejich rodinných příslušníků jsou upraveny dohodou mezi Nizozemským královstvím a ostatními členskými státy. Tato dohoda stanoví výsady a imunity nezbytné pro řádné plnění úkolů styčných důstojníků.
   Článek 64
   Jazykový režim
   1.   Na Europol se vztahují ustanovení nařízení č. 1 (26).
   2.   O vnitřním jazykovém režimu Europolu rozhoduje správní rada dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.
   3.   Překladatelské služby potřebné pro fungování Europolu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.
   Článek 65
   Transparentnost
   1.   Na dokumenty uchovávané Europolem se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
   2.   Do 14. prosince 2016 přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 na dokumenty Europolu.
   3.   Proti rozhodnutím přijatým Europolem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.
   4.   Europol zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů správní rady a shrnutí výsledků jejích zasedání. Zveřejňování těchto shrnutí lze dočasně či trvale vynechat nebo omezit, pokud by takové zveřejňování ohrozilo plnění úkolů Europolu, a to s ohledem na jeho povinnost zachování mlčenlivosti a důvěrnosti a na operativní charakter Europolu.
   Článek 66
   Boj proti podvodům
   1.   V zájmu usnadnění boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí Europol do 30. října 2017 k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (27) a přijme příslušná ustanovení vztahující se na veškeré zaměstnance Europolu, přičemž použije šablonu stanovenou v příloze uvedené dohody.
   2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět audit formou kontroly dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od Europolu obdrželi finanční prostředky Unie.
   3.   Úřad OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem nebo veřejnou zakázkou udělenými Europolem nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. Tato vyšetřování se provádějí v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (28).
   4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí pracovní ujednání s institucemi Unie, orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijatá Europolem obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a vyšetřování uvedených v odstavcích 2 a 3 v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
   Článek 67
   Předpisy týkající se ochrany citlivých informací nepodléhající utajení a utajovaných informací
   1.   Europol vypracuje předpisy o povinnostech mlčenlivosti a důvěrnosti a o ochraně citlivých informací nepodléhajících utajení.
   2.   Europol vypracuje předpisy o ochraně utajovaných informací EU, jež budou v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU za účelem zajištění rovnocenné úrovně ochrany uvedených informací.
   Článek 68
   Hodnocení a přezkum
   1.   Do 1. května 2022 a poté každých pět let Komise zajistí vypracování hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a účelnost Europolu a jeho pracovních postupů. Toto hodnocení se může zabývat zejména tím, zda je třeba upravit strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu, a finančními dopady takových úprav.
   2.   Komise předá hodnotící zprávu správní radě. Správní rada poskytne své připomínky k hodnotící zprávě do tří měsíců od jejího obdržení. Komise poté předloží závěrečnou hodnotící zprávu spolu se svými závěry a s připomínkami správní rady v příloze Evropskému parlamentu, Radě, vnitrostátním parlamentům a správní radě. Hlavní zjištění hodnotící zprávy se případně zveřejní.
   Článek 69
   Správní šetření
   Činnost Europolu podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.
   Článek 70
   Ústředí
   Nezbytná ujednání související s umístěním Europolu v Nizozemském království a s prostory, které Nizozemské království dává k dispozici, a zvláštní předpisy, které se tam vztahují na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance Europolu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o ústředí uzavřené mezi Europolem a Nizozemským královstvím v souladu s protokolem č. 6.
   KAPITOLA XII
   
      PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
   
   Článek 71
   Právní nástupnictví
   1.   Europol zřízený tímto nařízením je právním nástupcem pro všechny smlouvy, které uzavřel, všechny závazky, které přijal, a všechen majetek, který nabyl Europol zřízený rozhodnutím 2009/371/SVV.
   2.   Toto nařízení se nedotýká právní síly smluv uzavřených Europolem zřízeným rozhodnutím 2009/371/SVV před 13. červnem 2016 nebo dohod uzavřených Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu před 1. lednem 2010.
   Článek 72
   Přechodná opatření týkající se správní rady
   1.   Funkční období členů správní rady ustavené na základě článku 37 rozhodnutí 2009/371/SVV končí dne 1. května 2017.
   2.   V období od 13. června 2016 do 1. května 2017 správní rada ustavená na základě článku 37 rozhodnutí 2009/371/SVV:
   
               a)
            
               vykonává funkce správní rady v souladu s článkem 11 tohoto nařízení;
            
   
               b)
            
               připraví přijetí pravidel týkajících se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001, pokud jde o dokumenty Europolu uvedené v čl. 65 odst. 2 tohoto nařízení, a pravidel uvedených v článku 67 tohoto nařízení;
            
   
               c)
            
               připraví veškeré nástroje nezbytné k uplatňování tohoto nařízení, zejména veškerá opatření týkající se kapitoly IV, a
            
   
               d)
            
               přezkoumá vnitřní pravidla a opatření, jež přijala na základě rozhodnutí 2009/371/SVV, aby správní rada ustavená podle článku 10 tohoto nařízení mohla přijímat rozhodnutí podle článku 76 tohoto nařízení.
            
   3.   Bezodkladně po 13. červnu 2016 přijme Komise nezbytná opatření k zajištění toho, aby správní rada ustavená podle článku 10 mohla zahájit činnost k 1. květnu 2017.
   4.   Do 14. prosince 2016 oznámí členské státy Komisi jména osob, které podle článku 10 jmenovaly členy a náhradníky správní rady.
   5.   První zasedání správní rady ustavené podle článku 10 se uskuteční dne 1. května 2017. Bude-li to nezbytné, přijme správní rada při té příležitosti rozhodnutí podle článku 76.
   Článek 73
   Přechodná opatření týkající se výkonného ředitele, jeho zástupců a zaměstnanců
   1.   Ředitel Europolu jmenovaný na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV vykonává po zbývající část svého funkčního období povinnosti výkonného ředitele podle článku 16 tohoto nařízení. Ostatní podmínky jeho smlouvy se nemění. Pokud funkční období končí mezi 13. červnem 2016 a 1. květnem 2017, automaticky se prodlouží do 1. května 2018.
   2.   Není-li ředitel jmenovaný na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV ochoten nebo schopen jednat v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, určí správní rada prozatímního výkonného ředitele, který bude plnit povinnosti výkonného ředitele nejdéle po dobu 18 měsíců, dokud nebudou provedena jmenování podle čl. 54 odst. 2 tohoto nařízení.
   3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí na zástupce ředitele jmenované na základě článku 38 rozhodnutí 2009/371/SVV.
   4.   V souladu s pracovním řádem učiní orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci pracovního řádu nabídku zaměstnaní na dobu neurčitou na pozici dočasného nebo smluvního zaměstnance všem osobám, které jsou ke dni 1. května 2017 zaměstnány jako místní zaměstnanci na základě pracovní smlouvy na dobu neurčitou uzavřené Europolem zřízeným Úmluvou o Europolu. Nabídka zaměstnání vychází z úkolů, které mají zaměstnanci vykonávat jakožto dočasní nebo smluvní zaměstnanci. Dotyčná smlouva nabude účinku nejpozději dne 1. května 2018. Zaměstnanec, který nabídku uvedenou v tomto odstavci nepřijme, může setrvat ve smluvním vztahu s Europolem podle čl. 53 odst. 1.
   Článek 74
   Přechodná rozpočtová ustanovení
   Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 42 rozhodnutí 2009/371/SVV se provádí v souladu s pravidly stanovenými článkem 43 uvedeného rozhodnutí.
   KAPITOLA XIII
   
      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
   
   Článek 75
   Nahrazení a zrušení
   1.   Rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV,2009/936/SVV a 2009/968/SVV se ve vztahu k členským státům vázaným tímto nařízením nahrazují s účinkem od 1. května 2017.
   Rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV se tedy zrušují s účinkem od 1. května 2017.
   2.   Ve vztahu k členským státům vázaným tímto nařízením se odkazy na rozhodnutí uvedená v odstavci 1 považují za odkazy na toto nařízení.
   Článek 76
   Zachování platnosti vnitřních pravidel přijatých správní radou
   Vnitřní pravidla a opatření přijatá správní radou na základě rozhodnutí 2009/371/SVV zůstávají v platnosti i po 1. květnu 2017, nerozhodne-li správní rada při uplatňování tohoto nařízení jinak.
   Článek 77
   Vstup v platnost a použitelnost
   1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   2.   Použije se od 1. května 2017.
   Články 71, 72 a 73 se však použijí ode dne 13. června 2016.
   
      Toto nařízení je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
      Ve Štrasburku dne 11. května 2016.
      
         
            Za Evropský parlament
         
         
            předseda
         
         M. SCHULZ
      
      
         
            Za Radu
         
         
            předsedkyně
         
         J.A. HENNIS-PLASSCHAERT
      
   
   
   
      (1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. února 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. března 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu z 11. května 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
   
      (2)  Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37).
   
      (3)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 1.
   
      (4)  Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.
   
      (5)  Rozhodnutí Rady 2009/934/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla upravující vztahy Europolu s partnery, včetně výměny osobních údajů a utajovaných informací (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 6).
   
      (6)  Rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví seznam třetích států a organizací, se kterými Europol uzavře dohody (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12).
   
      (7)  Rozhodnutí Rady 2009/936/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají prováděcí pravidla pro analytické pracovní soubory Europol (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 14).
   
      (8)  Rozhodnutí Rady 2009/968/SVV ze dne 30. listopadu 2009, kterým se přijímají pravidla o důvěrnosti informací Europolu (Úř. věst. L 332, 17.12.2009, s. 17).
   
      (9)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).
   
      (10)  Nařízení Rady (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69 ze dne 25. března 1969, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1969, s. 1).
   
      (11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
   
      (12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
   
      (13)  Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R(87) 15 upravující používání osobních údajů v policejním sektoru, 17.9.1987.
   
      (14)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
   
      (15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).
   
      (16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).
   
      (17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
   
      (18)  Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).
   
      (19)  Akt Rady ze dne 3. prosince 1998, kterým se stanoví služební řád pro zaměstnance Europolu (Úř. věst. C 26, 30.1.1999, s. 23).
   
      (20)  Rozhodnutí Rady 2005/511/SVV ze dne 12. července 2005 o ochraně eura proti padělání určením Europolu jako ústředny pro boj proti padělání eura (Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 35).
   
      (21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15).
   
      (22)  Rámcové Rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1).
   
      (23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
   
      (24)  Úř. věst. C 95, 1.4.2014, s. 1.
   
      (25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
   
      (26)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).
   
      (27)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
   
      (28)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
   
   
      PŘÍLOHA I
      
         Seznam forem trestné činnosti uvedených v čl. 3 odst. 1
      
      
                  —
               
                  terorismus,
               
      
                  —
               
                  organizovaná trestná činnost,
               
      
                  —
               
                  obchod s drogami,
               
      
                  —
               
                  praní peněz,
               
      
                  —
               
                  trestná činnost spojená s jadernými a radioaktivními látkami,
               
      
                  —
               
                  převaděčství přistěhovalců,
               
      
                  —
               
                  obchodování s lidmi,
               
      
                  —
               
                  trestná činnost související s motorovými vozidly,
               
      
                  —
               
                  vražda a těžké ublížení na zdraví,
               
      
                  —
               
                  nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,
               
      
                  —
               
                  únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí,
               
      
                  —
               
                  rasismus a xenofobie,
               
      
                  —
               
                  loupež a závažná krádež,
               
      
                  —
               
                  nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,
               
      
                  —
               
                  podvody,
               
      
                  —
               
                  trestná činnost proti finančním zájmům Unie,
               
      
                  —
               
                  obchodování zasvěcených osob a manipulace finančního trhu,
               
      
                  —
               
                  vydírání a vymáhání peněz za ochranu,
               
      
                  —
               
                  padělání a produktové pirátství,
               
      
                  —
               
                  padělání veřejných listin a obchodování s nimi,
               
      
                  —
               
                  padělání peněz a platebních prostředků,
               
      
                  —
               
                  počítačová trestná činnost,
               
      
                  —
               
                  korupce,
               
      
                  —
               
                  nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,
               
      
                  —
               
                  nedovolený obchod s ohroženými druhy živočichů,
               
      
                  —
               
                  nedovolený obchod s ohroženými druhy a odrůdami rostlin,
               
      
                  —
               
                  trestné činy proti životnímu prostředí, včetně znečištění z lodí,
               
      
                  —
               
                  nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,
               
      
                  —
               
                  pohlavní zneužívání a pohlavní vykořisťování, včetně dětské pornografie a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům,
               
      
                  —
               
                  genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.
               
   
   
   
      PŘÍLOHA II
      A.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje lze shromažďovat a zpracovávat pro účely křížové kontroly podle čl. 18 odst. 2 písm. a)
      
                  1.
               
                  Osobní údaje shromažďované a zpracovávané pro účely křížové kontroly se týkají:
                  
                              a)
                           
                              osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;
                           
                  
                              b)
                           
                              osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu.
                           
               
      
                  2.
               
                  Údaje týkající se osob uvedených v odstavci 1 mohou zahrnovat jen tyto kategorie osobních údajů:
                  
                              a)
                           
                              příjmení, rodné příjmení, jméno (jména) a veškeré přezdívky nebo přijatá jména;
                           
                  
                              b)
                           
                              datum a místo narození;
                           
                  
                              c)
                           
                              státní příslušnost;
                           
                  
                              d)
                           
                              pohlaví;
                           
                  
                              e)
                           
                              místo bydliště, povolání a místo pobytu dotyčné osoby;
                           
                  
                              f)
                           
                              čísla sociálního pojištění, řidičské průkazy, doklady totožnosti a údaje z cestovního pasu a
                           
                  
                              g)
                           
                              je-li to nezbytné, další charakteristiky, jež mohou napomoci zjištění totožnosti, včetně všech zvláštních objektivních tělesných znaků, které nelze změnit, jako jsou daktyloskopické údaje a profil DNA (určený z nekódující části DNA).
                           
               
      
                  3.
               
                  Kromě údajů uvedených v odstavci 2 mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů týkajících se osob uvedených v odstavci 1:
                  
                              a)
                           
                              trestné činy, údajné trestné činy a doba, místo a způsob jejich (údajného) spáchání;
                           
                  
                              b)
                           
                              prostředky, které byly použity nebo které mohou být použity ke spáchání trestných činů, včetně informací o právnických osobách;
                           
                  
                              c)
                           
                              orgány, které vedou vyšetřování případu a jejich spisové značky;
                           
                  
                              d)
                           
                              podezření z účasti na zločinném spolčení;
                           
                  
                              e)
                           
                              odsouzení, pokud se týkají trestných činů, které spadají do působnosti Europolu;
                           
                  
                              f)
                           
                              strana zadávající údaje.
                           
                  Tyto údaje mohou být poskytnuty Europolu také v době, kdy ještě neobsahují žádný odkaz na osoby.
               
      
                  4.
               
                  Doplňující informace o osobách uvedených v odstavci 1 uchovávané Europolem nebo národními jednotkami mohou být na žádost předány kterékoli národní jednotce nebo Europolu. Národní jednotky předávají tyto informace v souladu s ustanoveními svého vnitrostátního práva.
               
      
                  5.
               
                  Pokud je řízení proti dotyčné osobě pravomocně zastaveno nebo je tato osoba pravomocně zproštěna obžaloby, údaje související s případem, v souvislosti s nímž byla vydána tato rozhodnutí, se vymažou.
               
      B.   Kategorie osobních údajů a kategorie subjektů údajů, jejichž údaje mohou být shromažďovány a zpracovávány za účelem analýz strategické nebo tematické povahy, za účelem operativních analýz nebo za účelem usnadnění výměny informací podle čl. 18 odst. 2 písm. b), c) a d)
      
                  1.
               
                  Pro účely analýz strategické nebo tematické povahy, operativních analýz nebo za účelem usnadnění výměny informací mezi členskými státy, Europolem, jinými institucemi Unie, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi se shromažďují a zpracovávají osobní údaje týkající se:
                  
                              a)
                           
                              osob, které jsou podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu podezřelé ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo z účasti na takovém trestném činu nebo které byly za spáchání takového činu či účasti na něm odsouzeny;
                           
                  
                              b)
                           
                              osob, u nichž se má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že spáchají trestné činy, které spadají do působnosti Europolu;
                           
                  
                              c)
                           
                              osob, které mohou být předvolány jako svědci v souvislosti s danými trestnými činy nebo navazujícími trestními řízeními;
                           
                  
                              d)
                           
                              osob, které byly oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu;
                           
                  
                              e)
                           
                              kontaktních osob a společníků a
                           
                  
                              f)
                           
                              osob, které mohou poskytnout informace o daných trestných činech.
                           
               
      
                  2.
               
                  U kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b) mohou být zpracovávány tyto kategorie osobních údajů, včetně souvisejících správních údajů:
                  
                              a)
                           
                              osobní údaje:
                              
                                          i)
                                       
                                          současná a dřívější příjmení;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          současná a dřívější jména;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          rodné příjmení;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          jméno otce (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          jméno matky (je-li to nutné za účelem zjištění totožnosti);
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          pohlaví;
                                       
                              
                                          vii)
                                       
                                          datum narození;
                                       
                              
                                          viii)
                                       
                                          místo narození;
                                       
                              
                                          ix)
                                       
                                          státní občanství;
                                       
                              
                                          x)
                                       
                                          rodinný stav;
                                       
                              
                                          xi)
                                       
                                          pseudonym;
                                       
                              
                                          xii)
                                       
                                          přezdívka;
                                       
                              
                                          xiii)
                                       
                                          přijaté či falešné jméno;
                                       
                              
                                          xiv)
                                       
                                          současné a dřívější místo pobytu nebo bydliště;
                                       
                           
                  
                              b)
                           
                              fyzický popis:
                              
                                          i)
                                       
                                          fyzický popis;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          charakteristické rysy (znaménka/jizvy/tetování apod.);
                                       
                           
                  
                              c)
                           
                              prostředky k určení totožnosti:
                              
                                          i)
                                       
                                          doklady totožnosti / řidičský průkaz;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          číslo vnitrostátního průkazu totožnosti / pasu;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          případně vnitrostátní identifikační číslo / číslo sociálního pojištění;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          vizuální znázornění a další informace o vzhledu;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          kriminalistické informace o totožnosti, jako jsou otisky prstů, profil DNA (určený z nekódující části DNA), hlasový profil, krevní skupina, informace o chrupu;
                                       
                           
                  
                              d)
                           
                              povolání a dovednosti:
                              
                                          i)
                                       
                                          současné zaměstnání a povolání;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          dřívější zaměstnání a povolání;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          vzdělání (škola / vysoká škola / odborné vzdělání);
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          kvalifikace;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          dovednosti a další znalosti (jazyky/jiné);
                                       
                           
                  
                              e)
                           
                              informace o ekonomické a finanční situaci:
                              
                                          i)
                                       
                                          finanční údaje (bankovní účty a kódy, kreditní karty apod.);
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          finanční aktiva;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          držení akcií či dalších aktiv;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          údaje o majetku;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          vazba na společnosti;
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          bankovní a úvěrové kontakty;
                                       
                              
                                          vii)
                                       
                                          daňové postavení;
                                       
                              
                                          viii)
                                       
                                          další informace o správě svých finančních záležitostí dotčenou osobou;
                                       
                           
                  
                              f)
                           
                              údaje o chování:
                              
                                          i)
                                       
                                          životní styl (např. nad rámec svých finančních možností) a zvyklosti;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          pohyb;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          navštěvovaná místa;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          zbraně a další nebezpečné nástroje;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          nebezpečnost;
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          zvláštní rizika, jako pravděpodobnost útěku, využití dvojitých agentů, vazby na pracovníky orgánů pro vymáhání práva;
                                       
                              
                                          vii)
                                       
                                          kriminální rysy a profily;
                                       
                              
                                          viii)
                                       
                                          užívání drog;
                                       
                           
                  
                              g)
                           
                              kontaktní osoby a společníci, včetně druhu a povahy styku či společenství;
                           
                  
                              h)
                           
                              užívané komunikační prostředky, například telefon (pevná linka či mobilní telefon), fax, pager, elektronická pošta, poštovní adresy, internetové připojení;
                           
                  
                              i)
                           
                              užívané dopravní prostředky, například vozidla, čluny, letadla, včetně informací týkajících se identifikace těchto dopravních prostředků (registrační čísla);
                           
                  
                              j)
                           
                              informace týkající se trestné činnosti:
                              
                                          i)
                                       
                                          předchozí odsouzení;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          podezření ze zapojení do trestné činnosti;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          postupy (modi operandi);
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          prostředky, které byly nebo by mohly být využity k přípravě či spáchání trestné činnosti;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          účast ve zločineckých skupinách či organizacích a postavení ve skupině či organizaci;
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          úloha ve zločinecké organizaci;
                                       
                              
                                          vii)
                                       
                                          geografický rozsah trestné činnosti;
                                       
                              
                                          viii)
                                       
                                          materiál shromážděný během vyšetřování, například video a fotografie;
                                       
                           
                  
                              k)
                           
                              odkazy na další informační systémy, v nichž jsou uchovávány informace o dotčené osobě:
                              
                                          i)
                                       
                                          Europol;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          policejní a celní orgány;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          další orgány pro vymáhání práva;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          mezinárodní organizace;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          veřejné subjekty;
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          soukromé subjekty;
                                       
                           
                  
                              l)
                           
                              informace o právnických osobách, jichž se týkají údaje uvedené v písmenu e) a j):
                              
                                          i)
                                       
                                          název právnické osoby;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          adresa;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          datum a místo založení;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          správní registrační číslo;
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          právní forma;
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          kapitál;
                                       
                              
                                          vii)
                                       
                                          oblast činnosti;
                                       
                              
                                          viii)
                                       
                                          vnitrostátní a mezinárodní dceřiné společnosti;
                                       
                              
                                          ix)
                                       
                                          představenstvo;
                                       
                              
                                          x)
                                       
                                          vazba na banky.
                                       
                           
               
      
                  3.
               
                  „Kontaktní osoby a společníci“ uvedení v odst. 1 písm. e) jsou osoby, o nichž se lze důvodně domnívat, že jejich prostřednictvím je možné získat informace o osobách uvedených v odst. 1 písm. a) a b) této přílohy, které jsou důležité pro analýzu, a to za předpokladu, že tyto osoby nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), d) a f). „Kontaktní osoby“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují ojedinělé styky. „Společníci“ jsou osoby, které s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b) udržují pravidelné styky.
                  Pokud jde o kontaktní osoby a společníky, údaje uvedené v odstavci 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu vztahu těchto osob s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b). V této souvislosti je třeba dodržet tyto postupy:
                  
                              a)
                           
                              tento vztah je objasněn co nejdříve;
                           
                  
                              b)
                           
                              údaje podle odstavce 2 musí být ihned vymazány, ukáže-li se, že předpoklad existence tohoto vztahu není podložený;
                           
                  
                              c)
                           
                              veškeré údaje podle odstavce 2 mohou být uchovány, jsou-li kontaktní osoby a společníci podezřelí ze spáchání trestného činu, který spadá do působnosti Europolu, nebo pokud byli za spáchání takových činů odsouzeni, nebo jestliže se má podle vnitrostátního práva dotčeného členského státu na základě věcných zjištění nebo odůvodněných domněnek za to, že takový trestný čin spáchají;
                           
                  
                              d)
                           
                              údaje podle odstavce 2 o kontaktních osobách a společnících kontaktních osob, jakož i o kontaktních osobách a společnících společníků nesmějí být uchovávány, kromě údajů o druhu a povaze jejich kontaktu či společenství s osobami uvedenými v odst. 1 písm. a) a b);
                           
                  
                              e)
                           
                              není-li možné poskytnout vysvětlení podle předchozích písmen, tato skutečnost bude zohledněna při přijímání rozhodnutí o nezbytnosti a rozsahu uchovávání údajů pro další analýzu.
                           
               
      
                  4.
               
                  O osobách, které byly ve smyslu odst. 1 písm. d) oběťmi jednoho z daných trestných činů nebo u nichž určité skutečnosti vedou k závěru, že by mohly být oběťmi takového trestného činu, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i tyto kategorie údajů:
                  
                              a)
                           
                              údaje o totožnosti oběti;
                           
                  
                              b)
                           
                              důvody k viktimizaci;
                           
                  
                              c)
                           
                              újma (fyzická/finanční/psychická/jiná);
                           
                  
                              d)
                           
                              zda má být zaručena anonymita;
                           
                  
                              e)
                           
                              zda je možná účast na soudním jednání;
                           
                  
                              f)
                           
                              informace týkající se trestné činnosti poskytnuté osobami uvedenými v odst. 1 písm. d) nebo jejich prostřednictvím, v případě potřeby včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami, pro účely určení totožnosti osob uvedených v odst. 1 písm. a) a b).
                           
                  Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy dané osoby jakožto oběti nebo možné oběti.
                  Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.
               
      
                  5.
               
                  O osobách, které mohou být ve smyslu odst. 1 písm. c) předvolány jako svědci při vyšetřování daných trestných činů nebo při navazujícím trestním řízení, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i tyto kategorie údajů:
                  
                              a)
                           
                              informace týkající se trestné činnosti poskytnuté těmito osobami, včetně informací o jejich vztahu s dalšími osobami zahrnutými v analytickém pracovním souboru;
                           
                  
                              b)
                           
                              informace o zaručení anonymity;
                           
                  
                              c)
                           
                              informace o tom, zda a kým je zaručena ochrana;
                           
                  
                              d)
                           
                              informace o nové totožnosti;
                           
                  
                              e)
                           
                              informace o tom, zda je možná účast na soudním jednání.
                           
                  Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto svědků.
                  Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.
               
      
                  6.
               
                  O osobách, které mohou ve smyslu odst. 1 písm. f) poskytnout informace o daných trestných činech, mohou být uchovávány údaje podle odst. 2 písm. a) až písm. c) bodu iii), jakož i kategorie údajů splňujících tato kritéria:
                  
                              a)
                           
                              zakódované osobní údaje;
                           
                  
                              b)
                           
                              druh dodaných informací;
                           
                  
                              c)
                           
                              zda má být zaručena anonymita;
                           
                  
                              d)
                           
                              zda a kým je zaručena ochrana;
                           
                  
                              e)
                           
                              nová totožnost;
                           
                  
                              f)
                           
                              zda je možná účast na soudním jednání;
                           
                  
                              g)
                           
                              negativní zkušenosti;
                           
                  
                              h)
                           
                              odměny (finanční/protislužby).
                           
                  Ostatní údaje podle odstavce 2 mohou být uchovávány podle potřeby, pokud existují důvody k domněnce, že jsou nezbytné pro analýzu úlohy těchto osob jakožto informátorů.
                  Údaje, které nejsou nezbytné pro další analýzu, se vymažou.
               
      
                  7.
               
                  Pokud se na základě závažných a usvědčujících informací kdykoli v průběhu analýzy prokáže, že určitá osoba by měla být zařazena do jiné kategorie osob vymezené v této příloze, než do jaké byla tato osoba původně zařazena, může Europol o této osobě zpracovávat pouze takové údaje, které jsou povoleny v rámci této nové kategorie, a veškeré ostatní údaje se vymažou.
                  Pokud se na základě těchto informací prokáže, že by osoba měla být zařazena do dvou či více různých kategorií vymezených v této příloze, Europol může zpracovávat veškeré údaje povolené v rámci těchto kategorií.
               
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.