Nařízení Rady (EU, Euratom) 2016/804 ze dne 17. května 2016, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 804/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
                  CS
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
                  L 132/85
               
      
      NAŘÍZENÍ RADY (EU, Euratom) 2016/804
      ze dne 17. května 2016,
      kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků
      RADA EVROPSKÉ UNIE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 2 této smlouvy,
      s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,
      s ohledem na návrh Evropské komise,
      s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),
      s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora (2),
      vzhledem k těmto důvodům:
      
                  (1)
               
                  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 (3) bylo přepracováno nařízením Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 (4). Nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 vstupuje v platnost dnem vstupu v platnost rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (5). Uvedené rozhodnutí dosud v platnost nevstoupilo.
               
      
                  (2)
               
                  Aby měla Komise (Eurostat) dostatek času k posouzení příslušných údajů o hrubém národním důchodu (HND) a aby měl výbor pro HND dostatek času k těmto údajům zaujmout stanovisko, mělo by být možné provést jakékoli změny HND za daný rozpočtový rok až do 30. listopadu čtvrtého roku následujícího po uvedeném rozpočtovém roce. Lhůta pro uchovávání podkladů souvisejících s vlastními zdroji z daně z přidané hodnoty (DPH) a z HND by tak měla být rovněž prodloužena z 30. září do 30. listopadu čtvrtého roku následujícího po rozpočtovém roce, k němuž se vztahují.
               
      
                  (3)
               
                  Toto nařízení by mělo odrážet stávající praxi, kdy jsou účty Komise pro účely vlastních zdrojů uvedené v článku 9 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 (dále jen „účty Komise pro účely vlastních zdrojů“) vedeny u ministerstev financí členských států nebo u jejich národních centrálních bank. Pojem ministerstvo financí by měl zahrnovat také další veřejné subjekty vykonávající podobné funkce.
               
      
                  (4)
               
                  Účty Komise pro účely vlastních zdrojů by neměly být zatíženy žádnými poplatky ani úroky. Uplatňování poplatků nebo záporných úroků by snižovalo rozpočet Unie a vedlo k nerovnému zacházení s členskými státy. Pokud se tedy u účtu Komise pro účely vlastních zdrojů záporný úrok uplatní, měly by dotčené členské státy částku rovnající se výši záporného úroku připsat. Vzhledem k tomu, že některé členské státy nemají možnost vyloučit finanční dopad povinnosti připsat tyto částky negativního úroku na účet Komise pro účely vlastních zdrojů, je vhodné, aby Komise při krytí svých požadavků na peněžní prostředky usilovala o snížení tohoto dopadu tím, že přednostně čerpá částky připsané na dotyčné účty.
               
      
                  (5)
               
                  Z účtů Komise pro účely vlastních zdrojů by mělo být možné čerpat pouze na základě pokynu Komise. Tím by nemělo být dotčeno uplatnění záporného úroku.
               
      
                  (6)
               
                  Článek 10 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 by měl být v zájmu jasnosti a srozumitelnosti rozdělen do několika článků.
               
      
                  (7)
               
                  Komise by měla mít kdykoli k dispozici dostatečné peněžní prostředky, aby vyhověla platebním požadavkům vyplývajícím z plnění rozpočtu, které se obzvláště koncentrují do prvních měsíců roku. Komise již má možnost členské státy vyzvat, aby s předstihem zaúčtovaly až dvě další dvanáctiny na zvláštní potřeby plateb výdajů Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (6). Za účelem dalšího snížení rizika zpoždění plateb v důsledku dočasného nedostatku peněžních prostředků by Komise měla mít možnost členské státy vyzvat, aby s předstihem zaúčtovaly až další polovinu jedné dvanáctiny na zvláštní potřeby plateb výdajů evropských strukturálních a investičních fondů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (7), pokud je to odůvodněno hotovostními nároky. Aby se však zabránilo nadměrnému tlaku na státní pokladny, neměla by celková částka, kterou lze zaúčtovat s předstihem v rámci téhož měsíce, přesáhnout dvě další dvanáctiny. Vzhledem ke zvláštním platebním požadavkům týkajícím se EZZF navíc nemá být toto pravidlo uplatňováno na jeho úkor.
               
      
                  (8)
               
                  Podle nařízení (EU, Euratom) č. 1150/2000 má Komise vypočítat úpravy vlastních zdrojů z DPH a HND a včas je sdělit členským státům, aby tyto úpravy mohly v první prosincový pracovní den zapsat na účet Komise pro účely vlastních zdrojů. Upravené částky, které měly být poskytnuty v první pracovní den prosince 2014, dosáhly bezprecedentní výše. S cílem vyhnout se nepřiměřeně velké rozpočtové zátěži pro členské státy těsně před koncem roku bylo nařízením Rady (EU, Euratom) č. 1377/2014 (8) pozměněno nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 tak, aby členským státům za určitých výjimečných okolností umožňovalo odložit zapsání těchto úprav na účet Komise pro účely vlastních zdrojů.
               
      
                  (9)
               
                  Jakmile nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 vstoupí v platnost, nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 ve znění pozdějších předpisů se již nepoužije. Tím by však neměla být dotčena platnost těch odkladů zápisu úprav, o které již bylo formálně požádáno na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1377/2014 v době jeho platnosti.
               
      
                  (10)
               
                  V zájmu zjednodušení a za účelem snížení finanční zátěže pro členské státy a Komisi, zejména ke konci roku, by měl být postup pro úpravu vlastních zdrojů z DPH a HND racionalizován. Mezi formálním oznámením požadovaných úprav členským státům a jejich zapsáním na účet Komise pro účely vlastních zdrojů by měla být delší prodleva. Toto oznámení a zapsání by mělo proběhnout ve stejném roce, jenž je rovněž relevantní pro zaznamenání dopadu na účty vládních institucí a pro účely Paktu o stabilitě a růstu. Okamžitě by mělo dojít k přerozdělení celkové částky úprav mezi členské státy podle jejich příslušných podílů na vlastním zdroji z HND. Tím by se odstranila potřeba odchylky zavedené nařízením (EU, Euratom) č. 1377/2014.
               
      
                  (11)
               
                  K dosažení cílů Unie by měl postup pro výpočet úroků zejména zajistit, aby byly vlastní zdroje poskytovány včas a v plné výši.
               
      
                  (12)
               
                  Za účelem zlepšení právní jistoty a jasnosti by měly být pro vlastní zdroje z DPH a HND vymezeny případy, kdy vzniká úrok z prodlení. Vzhledem ke specifikům těchto vlastních zdrojů, jejichž ověřovací cyklus umožňuje opravy a úpravy po dobu čtyř let, by neměly žádné změny vlastních zdrojů z DPH a HND plynoucí z těchto oprav a úprav vést ke zpětnému výpočtu úroku. Ve vztahu k těmto zdrojům by tudíž měl být úrok splatný v případě opožděného zapisování měsíčních dvanáctin a částek vyplývajících z ročního výpočtu úprav za předchozí rozpočtové roky. V zájmu zachování náležité motivace k nápravným opatřením by měl být úrok rovněž splatný v případě prodlení se zapsáním částek vyplývajících z konkrétních oprav ve výkazech týkajících se DPH ke stanovenému dni na základě opatření, která Komise přijme podle čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 (9). Kromě toho pokud členský stát ve lhůtě výslovně stanovené Komisí neposkytne opravené údaje o HND, které jsou potřebné pro vyřešení bodů oznámených Komisí nebo členským státem, měl by se úrok uplatnit i u jakéhokoli zvýšení vlastních zdrojů vyplývajícího z úpravy provedené v důsledku řešení oznámeného bodu. Tento úrok by se měl uplatňovat od okamžiku, kdy měla být částka úpravy zapsána, tedy od prvního pracovního dne v červnu roku následujícího po roce, v němž výslovně stanovená lhůta uplynula, a do okamžiku, kdy je upravená částka zapsána na účet. V souladu se stávajícími pravidly i praxí by mělo k výpočtu úroku vést jakékoli prodlení se zápisem částky týkající se tradičních vlastních zdrojů.
               
      
                  (13)
               
                  Systém úrokových sazeb stanovený v článku 12 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 zahrnuje fixní navýšení základní sazby o 2 procentní body a postupné navyšování o 0,25 procentního bodu za každý měsíc prodlení, přičemž takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení. Tento systém úrokových sazeb má zásadní význam při zajišťování toho, aby byly vlastní zdroje poskytovány včas a v plné výši, a jeho hlavní prvky by proto měly být zachovány.
               
      
                  (14)
               
                  Ve výjimečných případech, kdy prodlení někdy trvalo mnoho let, však měla stávající pravidla, která stanoví stále rostoucí sazbu, za následek platbu velmi vysokých úrokových sazeb. V zájmu zajištění proporcionality systému při současném zachování jeho odrazujícího účinku by mělo být kumulované navýšení uvedené základní sazby omezeno ročním maximem ve výši 16 procentních bodů.
               
      
                  (15)
               
                  Na druhé straně stávající fixní navýšení základní sazby o 2 procentní body může zejména v případě krátkého prodlení odrazovat od včasného poskytnutí vlastních zdrojů, pokud jsou náklady na refinancování na peněžním trhu vyšší než splatný úrok. Za účelem další podpory hladkého fungování systému by mělo být fixní navýšení základní sazby zvýšeno na 2,5 procentního bodu a výsledná úroková sazba by neměla být nižší než uvedená procentní hodnota, a to ani kdyby byla příslušná základní sazba záporná. To by mělo především zabránit prodlevě při poskytování měsíčních dvanáctin vlastních zdrojů založených na DPH a HND, které v současnosti představují více než 80 % příjmů rozpočtu Unie.
               
      
                  (16)
               
                  V rámci prosazování účinné ochrany finančních zájmů Unie a za účelem zohlednění nově zavedených ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (10) by mělo být možné, aby byly členské státy zproštěny povinnosti poskytnout do rozpočtu Unie ty částky tradičních vlastních zdrojů, které nelze vybrat z důvodu odloženého zaúčtování nebo odloženého oznámení celního dluhu, aby nebylo ohroženo trestní vyšetřování mající dopad na finanční zájmy Unie. Komise by měla s co nejmenší prodlevou členské státy informovat o kritériích, jimiž se bude posuzování případů souvisejících s touto možností řídit, a v případě potřeby tyto informace aktualizovat.
               
      
                  (17)
               
                  Za účelem snížení administrativní zátěže pro členské státy i Komisi by měla být zvýšena prahová hodnota pro podávání zpráv o případech, kdy je prohlášeno nebo se má za to, že tradiční vlastní zdroje nelze vybrat.
               
      
                  (18)
               
                  Mělo by být upřesněno, že možnost podle čl. 14 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014, aby Komise s cílem splnit závazky Unie přečerpala aktiva, a to pouze v případě nedodržení závazku z úvěru nebo ze záruky za úvěr poskytnuté na základě nařízení a rozhodnutí Rady, se rovněž vztahuje na nařízení a rozhodnutí, která po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost nepřijímá pouze Rada, ale Evropský parlament a Rada v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie.
               
      
                  (19)
               
                  S výjimkou mimořádných případů by Komise měla členským státům nebo jejich národním centrálním bankám oznamovat své příkazy k převodu peněžních prostředků týkající se účtů zřízených pro účely vlastních zdrojů alespoň jeden den předtím, než mají být provedeny.
               
      
                  (20)
               
                  Nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
               
      
                  (21)
               
                  Z důvodů jednotnosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost ve stejný den jako nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014. Změna článku 18 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014, obsažená v tomto nařízení, by se měla použít od 1. ledna 2014, aby bylo zajištěno, že odchylka zavedená nařízením (EU, Euratom) č. 1377/2014 bude nadále uplatňována až do dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Změna článku 12 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014, obsažená v tomto nařízení, by se měla použít v případech, kdy den splatnosti daného vlastního zdroje nastává po vstupu tohoto nařízení v platnost. Z důvodu proporcionality by však členské státy měly mít rovněž možnost využívat jednak omezení celkového navýšení úrokové sazby, a jednak i omezení úhrady úroků za vlastní zdroje z DPH pouze v souvislosti s prodleními uvedenými v článku 12 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014, ve znění tohoto nařízení, a to u vlastních zdrojů splatných před vstupem tohoto nařízení v platnost, pokud tyto vlastní zdroje vešly ve známost po uvedeném dni,
               
      PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
      Článek 1
      Nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 se mění takto:
      
                  1)
               
                  V článku 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
                  „Podklady týkající se postupů a statistických základů uvedených v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 jsou členské státy povinny uchovávat do 30. listopadu čtvrtého roku následujícího po dotyčném rozpočtovém roce. Po stejnou dobu se uchovávají podklady týkající se základu pro výpočet vlastního zdroje z DPH.“
               
      
                  2)
               
                  Článek 6 se mění takto:
                  
                              a)
                           
                              odstavec 1 se nahrazuje tímto:
                              „1.   Účty vlastních zdrojů vede ministerstvo financí každého členského státu nebo veřejný subjekt vykonávající podobné funkce (dále jen „ministerstvo financí“) nebo národní centrální banka každého členského státu. Tyto účty jsou členěny podle jednotlivých druhů zdrojů.“;
                           
                  
                              b)
                           
                              v odstavci 3 se třetí pododstavec mění takto:
                              
                                          i)
                                       
                                          v první odrážce se odkaz na „čl. 10 odst. 3“ nahrazuje odkazem na „čl. 10a odst. 1“,
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          druhá odrážka se nahrazuje tímto:
                                          
                                                      „—
                                                   
                                                      výsledek výpočtu uvedeného v čl. 10b odst. 5 prvním pododstavci se zapisuje jednou ročně, s výjimkou částečných úprav uvedených v čl. 10b odst. 2 písm. b), které se zapisují na účty v první pracovní den měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo dosaženo dohody mezi dotčeným členským státem a Komisí.“
                                                   
                                       
                           
               
      
                  3)
               
                  Článek 9 se mění takto:
                  
                              a)
                           
                              odstavec 1 se mění takto:
                              
                                          i)
                                       
                                          první a druhý pododstavec se nahrazují tímto:
                                          „1.   Postupem podle článků 10, 10a a 10b připíše každý členský stát vlastní zdroje na účet vedený na jméno Komise u ministerstva financí nebo národní centrální banky. S výhradou uplatnění záporného úroku podle třetího pododstavce lze z tohoto účtu čerpat pouze na základě pokynu Komise.
                                          Tento účet je veden v národní měně a není zatížen žádnými poplatky ani úroky.“,
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          doplňuje se nový pododstavec, který zní:
                                          „Uplatní-li se u uvedeného účtu záporný úrok, připíše dotčený členský stát na tento účet částku odpovídající výši tohoto záporného úroku, který byl u tohoto účtu uplatněn, a to nejpozději v první pracovní den druhého měsíce následujícího po uplatnění tohoto záporného úroku.“;
                                       
                           
                  
                              b)
                           
                              odstavec 2 se nahrazuje tímto:
                              „2.   Členské státy nebo jejich národní centrální banky předají Komisi elektronickou cestou:
                              
                                          a)
                                       
                                          v pracovní den připsání vlastních zdrojů na účet Komise výpis z účtu nebo jiný dokument dokládající zapsání vlastních zdrojů na účet;
                                       
                              
                                          b)
                                       
                                          nejpozději druhý pracovní den po připsání na účet, aniž je dotčeno písmeno a), výpis z účtu jako doklad zapsání vlastních zdrojů na účet.“
                                       
                           
               
      
                  4)
               
                  Článek 10 se nahrazuje tímto:
                  „Článek 10
                  Poskytování tradičních vlastních zdrojů
                  1.   Po odečtení nákladů na výběr podle čl. 2 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom se tradiční vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) uvedeného rozhodnutí připisují na příslušné účty nejpozději v první pracovní den po devatenáctém dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byl nárok stanoven podle článku 2 tohoto nařízení.
                  Nároky uváděné na zvláštních účtech podle čl. 6 odst. 3 druhého pododstavce však musí být zaúčtovány nejpozději v první pracovní den po devatenáctém dni druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž byly nárokované částky uhrazeny.
                  2.   V případě potřeby může Komise členské státy vyzvat, aby s předstihem jednoho měsíce zaúčtovaly všechny zdroje, s výjimkou vlastního zdroje z DPH a vlastního zdroje z HND, na základě údajů, které mají k dispozici k patnáctému dni téhož měsíce.
                  Každá částka zaúčtovaná s předstihem se upraví v následujícím měsíci při zaúčtování podle odstavce 1. Touto úpravou se rozumí opačné zaúčtování částky rovnající se částce, která byla zaúčtována s předstihem.
                  Článek 10a
                  Poskytování vlastních zdrojů z DPH a HND
                  1.   Vlastní zdroj z DPH a vlastní zdroj z HND se s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná Spojenému království z důvodu rozpočtových nevyvážeností a hrubé snížení přiznané Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, připisují na příslušné účty v první pracovní den každého měsíce v částkách rovnajících se jedné dvanáctině odpovídajících celkových částek v rozpočtu, přepočtených na národní měny za použití směnných kursů platných posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku, jak byly zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
                  2.   Pro zvláštní potřeby vyplácení z EZZF podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (*) a v závislosti na finanční situaci Unie může Komise vyzvat členské státy, aby v prvním čtvrtletí rozpočtového roku zaúčtovaly s předstihem až dvou měsíců jednu dvanáctinu nebo určitý zlomek jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu na tento účel, které pocházejí z vlastního zdroje z DPH a z vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná Spojenému království z důvodu rozpočtových nevyvážeností a hrubé snížení přiznané Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku.
                  S výhradou třetího pododstavce Komise může pro zvláštní potřeby vyplácení z evropských strukturálních a investičních fondů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (**) a v závislosti na finanční situaci Unie vyzvat členské státy, aby v prvních šesti měsících rozpočtového roku zaúčtovaly s předstihem až další polovinu jedné dvanáctiny částek určených v rozpočtu na tento účel, které pocházejí z vlastního zdroje z DPH a z vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná Spojenému království z důvodu rozpočtových nevyvážeností a hrubé snížení přiznané Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku.
                  Celková částka, k jejímuž zaúčtování v témže měsíci mohou být členské státy Komisí podle prvního a druhého pododstavce vyzvány, v žádném případě nepřekročí částku odpovídající dvěma dalším dvanáctinám.
                  Po prvních šesti měsících nesmí měsíční požadovaná částka přesáhnout jednu dvanáctinu vlastních zdrojů z DPH a HND a musí zůstat v mezích částek určených v rozpočtu na tento účel.
                  Komise to členským státům oznámí s předstihem, nejpozději dva týdny před požadovaným zaúčtováním podle prvního a druhého pododstavce.
                  Komise informuje členské státy s předstihem a nejpozději šest týdnů před požadovaným zaúčtováním podle druhého pododstavce o svém úmyslu požádat o toto zaúčtování.
                  Na zaúčtování v předstihu se vztahují ustanovení odstavce 4 o částce připisované v měsíci lednu každého roku a ustanovení odstavce 5 týkající se případu, kdy nedojde ke konečnému přijetí rozpočtu před začátkem rozpočtového roku.
                  3.   Každá změna jednotné sazby pro vlastní zdroj z DPH, sazby pro vlastní zdroj z HND, opravy poskytované Spojenému království z důvodu rozpočtových nevyvážeností a jejího financování podle článků 4 a 5 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom a financování hrubého snížení přiznaného Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku vyžaduje konečné přijetí opravného rozpočtu a v jeho důsledku je nutné znovu upravit dvanáctiny, jež byly zaúčtovány od počátku rozpočtového roku.
                  Tyto úpravy se provedou při zaúčtování první částky po konečném přijetí opravného rozpočtu, je-li přijat před šestnáctým dnem v měsíci. V opačném případě se provedou při zaúčtování druhé částky po konečném přijetí opravného rozpočtu. Odchylně od článku 11 finančního nařízení se tyto opravné položky zapisují na účty rozpočtového roku, pro nějž byl opravný rozpočet přijat.
                  4.   Dvanáctiny pro zaúčtování částky za měsíc leden každého rozpočtového roku se vypočítávají na základě částek uvedených v návrhu rozpočtu zmíněném v čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a přepočtených na národní měny členských států za použití směnných kursů platných prvního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, po 15. prosinci kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku; úprava se provede při zaúčtování částky za následující měsíc.
                  5.   Není-li rozpočet s konečnou platností přijat alespoň dva týdny před zaúčtováním za leden následujícího rozpočtového roku, zaúčtují členské státy první pracovní den každého měsíce, včetně ledna, jednu dvanáctinu částky vlastního zdroje z DPH a vlastního zdroje z HND, s přihlédnutím k účinku, který má na tyto zdroje oprava poskytovaná Spojenému království z důvodu rozpočtových nevyvážeností a hrubé snížení přiznané Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku, zaúčtované v posledním rozpočtu, který byl přijat s konečnou platností; úprava se provede ke dni prvního odvodu vlastních zdrojů po konečném přijetí rozpočtu, je-li přijat před šestnáctým dnem v měsíci. V opačném případě se provede ke dni, kdy má být zaúčtována druhá částka po konečném přijetí rozpočtu.
                  6.   V případě změn údajů o HND podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 nebude financování hrubých snížení přiznaných Dánsku, Nizozemsku, Rakousku a Švédsku následně revidováno.
                  Článek 10b
                  Úpravy vlastních zdrojů z DPH a HND z předchozích rozpočtových let
                  1.   Podle ročního výkazu, v němž je uveden základ pro výpočet vlastního zdroje z DPH podle čl. 7 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89, je každý členský stát v roce následujícím po roce, kdy byl uvedený výkaz předán, zatížen částkou vypočtenou na základě údajů obsažených v uvedeném výkazu uplatněním jednotné sazby přijaté pro rozpočtový rok, jehož se daný výkaz týká, a zároveň se mu připíše dvanáct plateb provedených pro uvedený rozpočtový rok. Nicméně základ každého členského státu pro výpočet vlastního zdroje z DPH, na který se uplatní uvedená jednotná sazba, nesmí překročit procentní hodnotu jeho HND stanovenou v čl. 2 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom ve smyslu čl. 2 odst. 7 prvního pododstavce uvedeného rozhodnutí.
                  2.   V případě jakýchkoli oprav základu pro výpočet vlastního zdroje z DPH podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 se u každého dotčeného členského státu, jehož základ nepřesahuje s ohledem na tyto opravy procentní hodnoty stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, provedou úpravy zůstatku stanoveného podle odstavce 1 tohoto článku za těchto podmínek:
                  
                              a)
                           
                              opravy podle čl. 9 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 provedené do 31. července vyžadují v následujícím roce celkovou úpravu;
                           
                  
                              b)
                           
                              částečnou úpravu lze zapsat kdykoli, pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí v souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89;
                           
                  
                              c)
                           
                              pokud opatření, která Komise přijme podle čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 k opravě základu, vedou k částečné úpravě částek zapsaných na účtu uvedeném v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení, provede se tato úprava ke dni, který Komise stanoví na základě uvedených opatření.
                           
                  Změny HND uvedené v odstavci 4 tohoto článku také vyžadují úpravu zůstatku každého členského státu, jehož základ pro výpočet vlastního zdroje z DPH je s ohledem na opravy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce limitován procentními hodnotami stanovenými v čl. 2 odst. 1 písm. b) a čl. 10 odst. 2 rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom.
                  3.   Na základě údajů o agregovaném HND v tržních cenách a jeho složkách z předchozího roku poskytnutých členskými státy podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003 je každý členský stát v roce následujícím po roce, kdy byly údaje poskytnuty, zatížen částkou vypočtenou tak, že se na jeho HND uplatní sazba přijatá pro rok předcházející roku, kdy byly údaje poskytnuty, a zároveň se mu připíší platby provedené během uvedeného roku.
                  4.   Případné změny HND předchozích rozpočtových roků podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003, na které se vztahuje článek 5 uvedeného nařízení, budou mít pro každý dotčený členský stát za následek úpravu zůstatku podle odstavce 3 tohoto článku. Po 30. listopadu čtvrtého roku následujícího po daném rozpočtovém roce již nebudou žádné změny HND vzaty v úvahu, s výjimkou těch bodů, na které buď Komise, nebo daný členský stát upozorní ještě před tímto dnem.
                  5.   Komise pro každý členský stát vypočte rozdíl mezi částkami vyplývajícími z úprav uvedených v odstavcích 1 až 4, s výjimkou částečných úprav podle odst. 2 písm. b) a c), a součinem celkových částek úprav a procentního podílu, jenž HND daného členského státu představuje ke dni 15. ledna na HND všech členských států pro rozpočet platný pro rok následující po roce, kdy byly údaje pro tyto úpravy poskytnuty (dále jen „čistá částka“).
                  Pro účely tohoto výpočtu se převod částek mezi národní měnou a eurem provádí za použití směnných kursů platných posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího roku, kdy byly částky zapsány na účet, jak byly zveřejněny v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
                  Komise informuje členské státy o částkách vyplývajících z tohoto výpočtu před 1. únorem roku následujícího po roce, kdy byly údaje pro tyto úpravy poskytnuty. Každý členský stát zapíše čistou částku na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 v první pracovní den měsíce června téhož roku.
                  6.   Operace uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku představují příjmové operace týkající se rozpočtového roku, v němž mají být zapsány na účet uvedený v čl. 9 odst. 1.
                  
                     (*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608)."

                  
                     (**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).“"

               
      
                  5)
               
                  V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
                  „2.   Komise vypočítá úpravu během roku následujícího po daném rozpočtovém roce.
                  Výpočet se provede na základě těchto údajů za příslušný rozpočtový rok:
                  
                              a)
                           
                              údajů o agregovaném HND v tržních cenách a o jeho složkách, poskytnutých členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1287/2003;
                           
                  
                              b)
                           
                              údajů o rozpočtovém plnění operačních výdajů odpovídajících danému opatření nebo politice.
                           
                  Úprava se vypočítá tak, že se celková částka daných výdajů, kromě výdajů financovaných zúčastněnými třetími zeměmi, vynásobí procentní hodnotou, kterou v poměru k HND všech členských států představuje HND členského státu, který má na úpravu nárok. Úpravu financují zúčastněné členské státy podle stupnice stanovené tak, že se jejich HND vydělí HND všech zúčastněných členských států. Pro účely výpočtu úpravy se převod částek mezi národní měnou a eurem provádí za použití směnného kursu platného posledního dne, kdy jsou směnné kursy vyhlašovány, kalendářního roku předcházejícího danému rozpočtovému roku, zveřejněného v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.
                  Tato úprava za každý příslušný rok se provádí pouze jednou a v případě následné změny HND je konečná.“
               
      
                  6)
               
                  Článek 12 se nahrazuje tímto:
                  „Článek 12
                  Úroky z částek poskytnutých opožděně
                  1.   V případě jakéhokoli zpoždění v připisování částek na účet uvedený v čl. 9 odst. 1 zaplatí dotčený členský stát úroky.
                  2.   V případě vlastních zdrojů z DPH a HND se úroky platí pouze v souvislosti se zpožděním v připisování částek:
                  
                              a)
                           
                              uvedených v článku 10a;
                           
                  
                              b)
                           
                              vyplývajících z výpočtu podle čl. 10b odst. 5 prvního pododstavce v okamžiku uvedeném v čl. 10b odst. 5 třetím pododstavci;
                           
                  
                              c)
                           
                              vyplývajících z částečných úprav vlastních zdrojů z DPH podle čl. 10b odst. 2 písm. c) tohoto nařízení ke dni, který Komise stanoví na základě opatření, jež přijala podle čl. 9 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89;
                           
                  
                              d)
                           
                              vyplývajících z toho, že členský stát neposkytl opravy údajů o HND za účelem vyřešení bodů, které Komise nebo daný členský stát oznámily podle čl. 10b odst. 4, ve lhůtě výslovně stanovené Komisí. Úroky z úprav vyplývajících z těchto oprav se vypočítají od prvního pracovního dne měsíce června roku následujícího po roce, v němž lhůta výslovně stanovená Komisí uplynula.
                           
                  3.   Úroky nižší než 500 EUR se nevybírají.
                  4.   V případě členských států, které se účastní hospodářské a měnové unie, se úroková sazba rovná sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka používala pro své hlavní refinanční operace prvního dne měsíce splatnosti, nebo 0 procentům, podle toho, která sazba je vyšší, zvýšené o 2,5 procentního bodu.
                  Tato úroková sazba se zvyšuje o 0,25 procentního bodu za každý měsíc prodlení.
                  Celkové navýšení podle prvního a druhého pododstavce nesmí přesáhnout 16 procentních bodů. Takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení.
                  5.   V případě členských států, které se neúčastní hospodářské a měnové unie, se úroková sazba rovná sazbě, kterou centrální banky používaly prvního dne daného měsíce pro své hlavní refinanční operace, nebo 0 procentům, podle toho, která sazba je vyšší, zvýšené o 2,5 procentního bodu. V případě členských států, u nichž sazba centrální banky není k dispozici, se úroková sazba rovná nejvíce rovnocenné sazbě používané prvního dne daného měsíce na peněžním trhu dotyčného členského státu, nebo 0 procentům, podle toho, která sazba je vyšší, zvýšené o 2,5 procentního bodu.
                  Tato úroková sazba se zvyšuje o 0,25 procentního bodu za každý měsíc prodlení.
                  Celkové navýšení podle prvního a druhého pododstavce nesmí přesáhnout 16 procentních bodů. Takto zvýšená sazba se použije na celou dobu prodlení.
                  6.   Na úhradu úroků uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se obdobně použije čl. 9 odst. 2 a 3.“
               
      
                  7)
               
                  Článek 13 se mění takto:
                  
                              a)
                           
                              v odstavci 2 se vkládá druhý pododstavec, který zní:
                              „Členské státy mohou být zproštěny povinnosti poskytnout Komisi částky odpovídající nárokům stanoveným podle článku 2, které nemohou být vybrány z důvodu skutečnosti, že je zaúčtování nebo oznámení celního dluhu odloženo, aby nebylo ohroženo trestní vyšetřování mající dopad na finanční zájmy Unie.“;
                           
                  
                              b)
                           
                              v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
                              „3.   Do tří měsíců od správního rozhodnutí uvedeného v odstavci 2 nebo ve lhůtách uvedených v tomtéž odstavci podají členské státy Komisi zprávu obsahující informace o případech použití odstavce 2, pokud je částka dotyčných stanovených nároků vyšší než 100 000 EUR.“
                           
               
      
                  8)
               
                  V článku 14 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:
                  „3.   Pouze v případě nedodržení závazku z úvěru nebo ze záruky za úvěr poskytnuté na základě nařízení a rozhodnutí přijatých Radou nebo Evropským parlamentem a Radou, za okolností, kdy Komise nemůže včas využít jiná opatření stanovená v rámci finančních předpisů, jež se vztahují na tyto úvěry, aby zajistila plnění právních závazků Unie vůči věřitelům, mohou být k obsluze dluhů Unie přechodně použity odstavce 2 a 4 bez ohledu na podmínky uvedené v odstavci 2.
                  4.   S výhradou druhého pododstavce se rozdíl mezi celkovými aktivy a požadavky na peněžní prostředky pokud možno rozdělí mezi členské státy v poměru, jakým přispívají do rozpočtových příjmů.
                  Komise při krytí svých požadavků na peněžní prostředky usiluje o snížení dopadu povinnosti členských států připsat částky záporných úroků podle čl. 9 odst. 1 třetího pododstavce tím, že přednostně čerpá částky připsané na dotyčné účty.“
               
      
                  9)
               
                  Článek 15 se nahrazuje tímto:
                  „Článek 15
                  Provádění platebních příkazů
                  1.   Členské státy nebo jejich národní centrální banky provedou platební příkazy Komise podle pokynů Komise nejpozději do tří pracovních dnů od jejich obdržení. V případě převodů peněžních prostředků provádějí členské státy nebo jejich národní centrální banky příkazy ve lhůtě požadované Komisí, která je s výjimkou mimořádných případů informuje nejméně jeden den předtím, než má být příkaz proveden.
                  2.   Členské státy nebo jejich národní centrální banky zasílají Komisi elektronickou cestou výpis z účtu jako doklad o příslušných pohybech na účtu nejpozději druhý pracovní den po provedení každé transakce.“
               
      
                  10)
               
                  Článek 18 se nahrazuje tímto:
                  „Článek 18
                  Zrušení
                  1.   S výhradou odstavce 2 se nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.
                  2.   Ustanovení čl. 10 odst. 7a nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 se zrušuje s účinkem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
                  3.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze II.“
               
      Článek 2
      Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vstupu v platnost nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014.
      S výhradou třetího a čtvrtého pododstavce se použije od stejného dne.
      Ustanovení čl. 1 bodu 6 se použije na výpočet úroku z prodlení v případě opožděné platby vlastních zdrojů, které jsou splatné po dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Nicméně omezení celkového navýšení úrokové sazby na 16 procentních bodů, jakož i omezení úhrady úroků za vlastní zdroje z DPH pouze v souvislosti s prodleními při připisování částek vyplývajících z jejich částečných úprav ke dni stanovenému podle opatření přijatých Komisí se rovněž použije na výpočet úroku z prodlení v případě opožděné platby vlastních zdrojů, které byly splatné přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, jestliže se Komise nebo dotčený členský stát o těchto vlastních zdrojích dozvěděly až po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.
      Ustanovení čl. 1 bodu 10 se použije ode dne 1. ledna 2014.
      
         Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
         V Bruselu dne 17. května 2016.
         
            
               Za Radu
            
            
               předseda
            
            M.H.P. VAN DAM
         
      
      
      
         (1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2015.
      
         (2)  Úř. věst. C 5, 8.1.2016, s. 1.
      
         (3)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1).
      
         (4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39).
      
         (5)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).
      
         (6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).
      
         (7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
      
         (8)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1377/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (Úř. věst. L 367, 23.12.2014, s. 14).
      
         (9)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9).
      
         (10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
      
   

Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.