Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Text s významem pro EHP)

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1011/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
                  CS
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
                  L 171/1
               
      
      NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1011
      ze dne 8. června 2016
      o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014
      (Text s významem pro EHP)
      EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
      s ohledem na návrh Evropské komise,
      po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
      s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
      s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
      v souladu s řádným legislativním postupem (3),
      vzhledem k těmto důvodům:
      
                  (1)
               
                  U řady finančních nástrojů a smluv závisí tvorba cen na přesnosti a integritě referenčních hodnot. Závažné případy manipulace s referenčními hodnotami týkajícími se úrokových sazeb, jako jsou LIBOR a EURIBOR, jakož i obvinění, že došlo k manipulaci s referenčními hodnotami týkajícími se energie, ropy a směnných kurzů, jsou jasným dokladem toho, že referenční hodnoty mohou být předmětem střetu zájmů. Uplatňování volnosti rozhodování a nedostatečné systémy správy a řízení zvyšují náchylnost referenčních hodnot k manipulaci. Nepřesnost a nevěrohodnost indexů, které jsou používány jako referenční hodnoty, či pochybnosti, které v tomto směru vznikají, mohou podlomit důvěru trhu, způsobit ztráty spotřebitelům a investorům a narušit fungování reálné ekonomiky. Je proto nezbytné zajistit přesnost, spolehlivost a integritu referenčních hodnot a procesu jejich stanovování.
               
      
                  (2)
               
                  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) obsahuje určité požadavky týkající se spolehlivosti referenčních hodnot používaných při tvorbě cen kotovaných finančních nástrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES (5) obsahuje určité požadavky týkající se referenčních hodnot používaných emitenty. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (6) obsahuje určité požadavky vztahující se na používání referenčních hodnot ze strany subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (7) obsahuje určitá ustanovení, která zakazují manipulování s referenčními hodnotami používanými v souvislosti s produkty velkoobchodního trhu s energií. Tyto právní akty však mohou obsáhnout pouze určité aspekty určitých referenčních hodnot a neřeší všechna slabá místa v poskytování všech referenčních hodnot ani nepokrývají veškerá použití finančních referenčních hodnot ve finančním odvětví.
               
      
                  (3)
               
                  Referenční hodnoty jsou nezbytné pro stanovení cen při přeshraničních obchodech, čímž napomáhají účelnému fungování vnitřního trhu s množstvím nejrůznějších finančních nástrojů a služeb. Mnohé referenční hodnoty, které jsou používány jako referenční sazby ve finančních smlouvách, zejména hypotékách, jsou poskytovány v jednom členském státě, avšak jsou používány úvěrovými institucemi a spotřebiteli v jiných členských státech. Tyto úvěrové instituce navíc často zajišťují svá rizika nebo získávají finanční prostředky pro uzavírání těchto finančních smluv na přeshraničních mezibankovních trzích. Pouze několik členských států přijalo vnitrostátní pravidla týkající se referenčních hodnot, avšak v otázkách, jako je rozsah jejich uplatňování, se jejich právní rámce pro referenční hodnoty již zjevně liší. Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) se navíc dohodla dne 17. července 2013 na zásadách pro stanovování finančních referenčních hodnot (dále jen „zásady pro finanční referenční hodnoty organizace IOSCO“) a dne 5. října 2012 na zásadách pro agentury podávající přehledy o cenách ropy (dále jen „zásady organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách“) (společně jen „zásady organizace IOSCO“) a jelikož jsou tyto zásady, pokud jde o jejich oblast působnosti a prostředky jejich provádění, do jisté míry flexibilní, je pravděpodobné, že členské státy přijmou pravidla na vnitrostátní úrovni, která budou tyto zásady provádět různým způsobem.
               
      
                  (4)
               
                  Tyto odlišné přístupy by vedly k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť na administrátory a uživatele referenčních hodnot by se v jednotlivých členských státech vztahovala různá pravidla. Mohlo by tudíž dojít k tomu, že referenční hodnoty poskytované v jednom členském státě by nebylo možno používat v jiných členských státech. Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu referenčních hodnot, jež jsou v Unii používány ve finančních nástrojích a finančních smlouvách, nebo který by měřil výkonnost investičních fondů, je pravděpodobné, že rozdíly v právních předpisech členských států vytvoří překážky hladkému fungování vnitřního trhu při poskytování referenčních hodnot.
               
      
                  (5)
               
                  Na konkrétní otázku, jaké vhodné informace o referenčních hodnotách je vhodné používat ve finančních smlouvách, se nevztahují pravidla Unie na ochranu spotřebitele. Vzhledem ke stížnostem spotřebitelů a soudním řízením týkajícím se používání referenčních hodnot v některých členských státech je pravděpodobné, že by na vnitrostátní úrovni byla přijímána vzájemně neslučitelná opatření na ochranu spotřebitelů, což by mohlo vést k roztříštěnosti vnitřního trhu v důsledku rozdílných podmínek pro hospodářskou soutěž vyplývajících z různé úrovně ochrany spotřebitelů.
               
      
                  (6)
               
                  Za účelem zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zlepšení jeho podmínek, zejména co se týče finančních trhů, a v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů je proto žádoucí, aby byl pro referenční hodnoty stanoven regulační rámec na úrovni Unie.
               
      
                  (7)
               
                  Je vhodné a nezbytné, aby tento rámec měl formu nařízení, aby bylo zajištěno, že ustanovení, která přímo ukládají povinnosti osobám, jež se podílejí na poskytování, dodávání a používání referenčních hodnot, byla v celé Unii uplatňována jednotným způsobem. Jelikož právní rámec pro poskytování referenčních hodnot nutně zahrnuje také opatření, jež stanoví přesné požadavky týkající se aspektů souvisejících s tímto poskytováním referenčních hodnot, i malé rozdíly v přístupu k některému z těchto aspektů by mohly vyvolat významné překážky bránící přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot. Použití formy nařízení, které je použitelné přímo, by proto mělo omezit možnost přijímání rozcházejících se opatření na úrovni členských států a mělo by zajistit jednotný přístup, větší právní jistotu a zabránit vzniku vážných překážek bránících přeshraničnímu poskytování referenčních hodnot.
               
      
                  (8)
               
                  Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být natolik široká, aby bylo možné vytvořit preventivní regulační rámec. Poskytování referenčních hodnot je spojeno s volností rozhodování při jejich stanovování a dochází při něm k určitým druhům střetů zájmů vyplývajících ze samotné podstaty této činnosti, z čehož vyplývá, že existují příležitosti i motivace k manipulaci s referenčními hodnotami. Tyto rizikové faktory jsou charakteristické pro všechny referenční hodnoty, a měly by se proto na ně vztahovat náležité požadavky na správu, řízení a kontrolu. Stupeň rizika se však liší, a uplatňovaný přístup by proto měl být přizpůsoben konkrétním okolnostem. Jelikož se slabá místa a význam určité referenční hodnoty mění v čase, omezení oblasti působnosti na indexy, jež jsou v současnosti důležité nebo více ohrožené, by neřešilo rizika, jež bude kterákoli referenční hodnota představovat v budoucnu. Zejména pak referenční hodnoty, jež v současnosti nejsou široce používány, by mohly být takto více používány v budoucnu a tím by i drobná manipulace v souvislosti s nimi mohla mít významný dopad.
               
      
                  (9)
               
                  Z hlediska oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být rozhodující, zda výsledná hodnota referenční hodnoty určuje hodnotu určitého finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měří výkonnost určitého investičního fondu. Oblast působnosti by tak neměla být určována povahou vstupních údajů. Měly by do ní být zahrnuty referenční hodnoty vypočtené na základě ekonomických vstupních údajů, jako jsou ceny akcií a údaje, které nejsou ekonomického charakteru, nebo hodnoty jako jsou parametry počasí. Rámec stanovený tímto nařízením by měl rovněž uznávat existenci široké řady referenčních hodnot a různý dopad, který tyto hodnoty mají na finanční stabilitu a reálnou ekonomiku. Toto nařízení by rovněž mělo umožňovat přiměřeně reagovat na rizika, která představují různé referenční hodnoty. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat na referenční hodnoty používané při tvorbě cen finančních nástrojů kotovaných nebo obchodovaných v regulovaných obchodních systémech.
               
      
                  (10)
               
                  Vysoký počet spotřebitelů má uzavřeny finanční smlouvy, zejména smlouvy o spotřebitelském úvěru zajištěném hypotékou, které odkazují na referenční hodnoty, jež jsou vystaveny stejným rizikům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na smlouvy o úvěru definované ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (8) a 2014/17/EU (9).
               
      
                  (11)
               
                  Při stanovení řady investičních indexů dochází k závažným střetům zájmů, a přitom jsou používány k měření výkonnosti určitého fondu, např. fondu SKIPCP. Některé z těchto referenčních hodnot jsou zveřejňovány a jiné jsou bezplatně nebo po zaplacení určitého poplatku poskytovány veřejnosti nebo určité části veřejnosti a manipulace s nimi může mít nepříznivý dopad na investory. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat také na indexy nebo referenční sazby, které jsou používány k měření výkonnosti určitého investičního fondu.
               
      
                  (12)
               
                  Všichni dodavatelé vstupních údajů pro referenční hodnoty mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a podstupují riziko, že budou zdrojem manipulace. Dodávání vstupních údajů je činnost dobrovolná. Pokud by nějaká iniciativa vyžadovala, aby dodavatelé výrazně změnili své modely podnikání, mohli by přestat vstupní údaje dodávat. V případě subjektů, které jsou již regulovány a podléhají dohledu, se však neočekává, že by u nich požadavky na řádné systémy správy, řízení a kontroly vedly k významným nákladům nebo nepřiměřené administrativní zátěži. Toto nařízení proto ukládá určité povinnosti také dohlíženým dodavatelům. Pokud je referenční hodnota stanovena na základě snadno dostupných údajů, neměl by být zdroj takovýchto údajů považován za dodavatele.
               
      
                  (13)
               
                  Finanční referenční hodnoty nemají být používány pouze k vydávání a tvorbě finančních nástrojů a smluv. Finanční odvětví z nich vychází také při zpětném měření výkonnosti určitého investičního fondu, při stanovování alokace aktiv portfolia nebo při výpočtu poplatků spojených s výkonností. Určitou referenční hodnotu lze použít přímo jakožto odkaz pro finanční nástroje a finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti investičních fondů, nebo nepřímo v kombinaci s jinými referenčními hodnotami. V tomto druhém případě představuje nastavení a přezkoumání toho, jaká váha bude přiznána jednotlivým indexům v rámci kombinace za účelem určení výnosnosti nebo hodnoty finančního nástroje či finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu, rovněž použití referenční hodnoty, neboť s těmito úkony, na rozdíl od poskytování referenčních hodnot, není spojena volnost rozhodování. Držení finančních nástrojů odkazujících na určitou referenční hodnotu nemá být považováno za použití referenční hodnoty.
               
      
                  (14)
               
                  Centrální banky již vyhovují zásadám, normám a postupům, jež zajišťují, aby své činnosti vykonávaly bezúhonně a nezávisle. Není proto nutné, aby se na centrální banky toto nařízení vztahovalo. Jestliže centrální banky poskytují referenční hodnoty, zejména v případech, kdy mají tyto referenční hodnoty sloužit pro obchodní účely, nesou zodpovědnost za vytvoření vhodných vnitřních postupů k zajištění přesnosti, integrity, spolehlivosti a nezávislosti těchto referenčních hodnot, zejména pokud jde o transparentnost správy, řízení a metodiky výpočtu.
               
      
                  (15)
               
                  Mimoto by se toto nařízení nemělo vztahovat na veřejné orgány, včetně vnitrostátních statistických úřadů, pokud poskytují údaje pro referenční hodnoty pro účely veřejných politik, poskytují referenční hodnoty pro účely veřejných politik nebo mají kontrolu nad jejich poskytováním, a to včetně opatření v oblasti zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace.
               
      
                  (16)
               
                  Administrátorem je fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty a spravuje zejména úkony zaměřené na stanovení referenční hodnoty, shromažďuje a analyzuje vstupní údaje, stanoví referenční hodnotu a uveřejňuje ji. Administrátor by měl mít možnost svěřit jednu nebo více těchto funkcí externě třetí straně, a to včetně výpočtu nebo zveřejnění referenční hodnoty nebo jiných relevantních služeb a činností souvisejících s poskytováním referenčních hodnot. Pokud však nějaká osoba určitou referenční hodnotu pouze zveřejňuje nebo se o ní zmiňuje v rámci svých novinářských činností, avšak nemá kontrolu nad poskytováním této referenční hodnoty, pak by se na ni požadavky, jež klade toto nařízení na administrátory, vztahovat neměly.
               
      
                  (17)
               
                  Index se vypočítává pomocí vzorce nebo některé jiné metodiky na základě podkladových hodnot. Při sestavování tohoto vzorce, provádění nezbytného výpočtu a určování vstupních údajů, jež vytváří riziko manipulace, existuje prostor pro jistý stupeň volnosti rozhodování. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny referenční hodnoty, u kterých se tento jev volnosti rozhodování vyskytuje.
               
      
                  (18)
               
                  Pokud je však jako reference pro určitý finanční nástroj používána jedna cena nebo hodnota, například je-li referenční cenou pro určitou opci nebo futures cena jednoho cenného papíru, žádný výpočet, vstupní údaje ani volnost rozhodování v takovém případě neexistují. Referenční ceny založené na jedné ceně nebo na jedné hodnotě by proto za referenční hodnoty pro účely tohoto nařízení považovány být neměly.
               
      
                  (19)
               
                  Za referenční hodnoty by neměly být považovány ani referenční ceny nebo vypořádací ceny stanovené ústředními protistranami, protože jsou používány k určení výše vypořádání, marží a k řízení rizik, a neurčují tedy výši částky splatné podle určitého finančního nástroje ani hodnotu určitého finančního nástroje.
               
      
                  (20)
               
                  Poskytování úrokových sazeb půjček věřiteli by nemělo být pro účely tohoto nařízení považováno za poskytování referenčních hodnot. Úroková sazba půjček poskytnutá věřitelem je stanovena buď na základě vnitřního rozhodnutí, nebo vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu (např. EURIBOR). V prvním případě je věřitel v souvislosti s činností týkající se finančních smluv, které uzavřel se svými klienty, vyňat z působnosti tohoto nařízení, přičemž v druhém případě se věřitel považuje pouze za uživatele referenční hodnoty.
               
      
                  (21)
               
                  V zájmu zajištění integrity referenčních hodnot by jejich administrátoři měli mít povinnost zavést náležitý systém správy a řízení, který by umožňoval kontrolovat střety zájmů, a zajistit důvěru v integritu referenčních hodnot. Ale i tam, kde je zajištěna účinná správa, je většina administrátorů předmětem určitých střetů zájmů a může docházet k tomu, že budou činit úsudky a rozhodnutí, jež mají nepříznivý vliv na různé skupiny zúčastněných stran. Je tudíž důležité, aby administrátoři disponovali funkcí, která počítá s integritou dohledu nad prováděním a účinným fungováním mechanismu správy a řízení, který by zajišťoval účinný dohled.
               
      
                  (22)
               
                  Manipulace s referenčními hodnotami nebo jejich nespolehlivost může poškozovat investory i spotřebitele. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit rámec pro uchovávání záznamů administrátorů a dodavatelů a zajistit také transparentnost, pokud jde o účel referenčních hodnot a metodiku používanou při jejich stanovování, což napomůže účinnějšímu a spravedlivějšímu vypořádání případných nároků v souladu s vnitrostátním právem nebo právem Unie.
               
      
                  (23)
               
                  Provádění auditů a účinné uplatňování tohoto nařízení vyžadují provedení následné analýzy a získání průkazných údajů. Toto nařízení by proto mělo stanovit požadavky týkající se odpovídajících záznamů, které by měli po dostatečně dlouhou dobu uchovávat administrátoři referenčních hodnot o tom, jak byla referenční hodnota vypočítána. Je pravděpodobné, že reálný stav, který má daná referenční hodnota měřit, a prostředí, v němž toto měření probíhá, se budou v průběhu času měnit. Je proto nezbytné, aby proces poskytování referenčních hodnot a související metodika podléhaly pravidelnému přezkumu, který by umožňoval odhalovat nedostatky a nalézat možnosti zlepšení. Na mnohé zúčastněné strany mohou mít nedostatky v procesu poskytování referenčních hodnot nepříznivé dopady a tyto strany mohou i k odhalování takových nedostatků přispět. Toto nařízení by proto mělo stanovit rámec pro zavedení mechanismu projednávání stížností administrátory referenční hodnoty, který zúčastněným stranám umožní oznamovat své stížnosti administrátorovi referenční hodnoty a zajistí, aby administrátor referenční hodnoty tyto stížnosti objektivně posuzoval.
               
      
                  (24)
               
                  V rámci poskytování referenčních hodnot zajišťují často některé důležité funkce, jako jsou výpočet referenční hodnoty, shromažďování vstupních údajů a šíření referenční hodnoty, externí poskytovatelé. Za účelem zajištění účinného fungování systému správy a řízení je nezbytné zajistit, aby služby těchto externích poskytovatelů v žádném případě nezbavovaly administrátory referenční hodnoty žádné z jejich povinností a úkolů, za něž jsou odpovědní, a aby nenarušovaly schopnost administrátorů plnit jejich povinnosti a úkoly ani schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat nad nimi dohled.
               
      
                  (25)
               
                  Administrátor referenční hodnoty je ústředním příjemcem vstupních údajů, který je schopen soustavně vyhodnocovat integritu a přesnost těchto vstupních údajů. Je proto nezbytné, aby toto nařízení vyžadovalo, aby administrátoři přijali určitá opatření, pokud mají za to, že vstupní údaje neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, včetně opatření ke změně vstupních údajů, jejich dodavatelů nebo metodiky nebo k ukončení poskytování dané referenční hodnoty. Dále by měl administrátor jako součást svého kontrolního systému zavádět, je-li to možné, opatření ke sledování vstupních údajů před zveřejněním referenčních hodnot a ověřovat vstupní údaje po zveřejnění, včetně případného srovnání těchto údajů s historickými vzory.
               
      
                  (26)
               
                  Jakákoli volnost rozhodování v souvislosti s poskytováním vstupních údajů představuje příležitost pro manipulaci s referenčními hodnotami. Budou-li vstupní údaje vycházet z údajů o obchodech, bude existovat menší volnost rozhodování, a tedy i menší příležitost k manipulování s údaji. Mělo by proto být obecným pravidlem, aby administrátoři referenčních hodnot jako vstupní údaje pokud možno používali skutečné údaje o obchodech, avšak v případě, že by údaje o obchodech nepostačovaly nebo by byly nevhodné k zajištění integrity a přesnosti referenční hodnoty, mohou být používány i další údaje.
               
      
                  (27)
               
                  Přesnost a spolehlivost určité referenční hodnoty z hlediska měření ekonomické reality, která má být měřena, závisí na použité metodice a vstupních údajích. Je proto nutné zvolit transparentní metodiku, která zajistí spolehlivost a přesnost referenční hodnoty. Takovou transparentností se nerozumí zveřejnění vzorce použitého pro stanovení dané referenční hodnoty, ale zveřejnění prvků, které zúčastněným stranám budou postačovat k tomu, aby pochopily, jak byla referenční hodnota odvozena, a posoudily její reprezentativnost, relevantnost a vhodnost s ohledem na její zamýšlené použití.
               
      
                  (28)
               
                  V zájmu zajištění trvalé přesnosti referenční hodnoty může být nutné změnit metodiku. Veškeré změny metodiky mají ovšem dopad na uživatele této hodnoty a zúčastněné strany. Je proto nezbytné stanovit postupy, jimiž bude nutné se řídit při změně metodiky stanovování referenční hodnoty a jejichž součástí musí být i konzultace, tak aby uživatelé a zúčastněné strany mohli s ohledem na tyto změny přijmout nezbytná opatření nebo upozornit administrátora, budou-li mít k těmto změnám výhrady.
               
      
                  (29)
               
                  Zaměstnanci administrátora mohou zjistit možná porušení tohoto nařízení nebo potenciální slabá místa, jež by mohla vést k manipulaci nebo pokusu o manipulaci. Toto nařízení by proto mělo zavést rámec, který umožní zaměstnancům důvěrně upozornit administrátora na možná porušení tohoto nařízení.
               
      
                  (30)
               
                  Integrita a přesnost referenčních hodnot závisí na integritě a přesnosti vstupních údajů poskytovaných dodavateli. Je důležité, aby povinnosti dodavatelů vztahující se na tyto vstupní údaje byly jasně vymezené, aby bylo možné spoléhat na jejich soulad s těmito povinnostmi a aby dané povinnosti byly v souladu s kontrolními postupy a metodikou administrátora referenční hodnoty. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby administrátor referenční hodnoty sestavil kodex chování, v němž upřesní tyto požadavky a povinnosti dodavatelů týkající se poskytování vstupních údajů. Administrátor by se měl ujistit o tom, že dodavatelé tento kodex chování dodržují. Pokud se dodavatelé nacházejí ve třetích zemích, měl by o tom být administrátor ujištěn v maximální možné míře.
               
      
                  (31)
               
                  Dodavatelé mohou být předmětem střetu zájmů a mohou mít při stanovení vstupních údajů volnost rozhodování. Je proto nutné, aby dodavatelé podléhali systému správy a řízení, který zajistí řešení těchto střetů zájmů, přesnost těchto vstupních údajů a to, aby odpovídaly požadavkům administrátora, jakož i možnost jejich ověřování.
               
      
                  (32)
               
                  Mnohé referenční hodnoty jsou stanovovány na základě vzorce využívajícího vstupních údajů, jež poskytují tyto subjekty: obchodní systémy, schválené systémy zveřejňování, poskytovatelé konsolidovaných obchodních informací, schválené mechanismy pro hlášení obchodů, energetické burzy nebo platformy dražby povolenek na emise. V některých situacích je shromažďování údajů zajišťováno externě poskytovatelem služeb, který údaje získává v plném rozsahu a přímo od uvedených subjektů. V těchto případech zajišťuje stávající regulace a dohled integritu a transparentnost vstupních údajů a umožňuje stanovit požadavky na správu a řízení a postupy pro oznamování případů porušení pravidel. Tyto referenční hodnoty jsou proto méně ohrožené manipulací, podléhají nezávislému ověření, a příslušní administrátoři jsou tudíž zproštěni určitých povinností stanovených v tomto nařízení.
               
      
                  (33)
               
                  Různé typy referenčních hodnot a různá odvětví, v nichž se referenční hodnoty používají, mají různé vlastnosti a různé slabiny a rizika. Ustanovení tohoto nařízení by měla být blíže upřesněna s ohledem na jednotlivá odvětví a typy referenčních hodnot. Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb sehrávají důležitou roli při uplatňování měnové politiky a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty.
               
      
                  (34)
               
                  Trhy s fyzickými komoditami mají jedinečné vlastnosti, které je třeba zohlednit. Referenční hodnoty cen komodit jsou široce využívány a mohou mít určité odvětvové zvláštnosti, a je proto nezbytné v tomto nařízení zavést zvláštní ustanovení pro tyto referenční hodnoty. Určité referenční hodnoty cen komodit jsou vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení, nicméně měly by ale dodržovat příslušné zásady organizace IOSCO. Referenční hodnoty cen komodit mohou mít kritický význam, neboť režim se neomezuje na referenční hodnoty zakládající se na údajích předaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby. Na referenční hodnoty cen komodit s kritickým významem, na něž se vztahuje příloha II, se nepoužijí požadavky tohoto nařízení související s povinným dodáváním vstupních údajů a kolegii.
               
      
                  (35)
               
                  Nesrovnalosti v případě referenčních hodnot s kritickým významem mohou mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členských státech. Tyto potenciálně destabilizující účinky vyplývající z nesrovnalostí týkajících se referenční hodnoty s kritickým významem se mohou projevit v jednom členském státě či v několika z nich. Je proto zapotřebí, aby toto nařízení stanovilo proces stanovování takových referenčních hodnot, které by měly být považovány za referenční hodnoty s kritickým významem, a aby se na takovéto referenční hodnoty vztahovaly další požadavky, které zajistí jejich integritu a spolehlivost.
               
      
                  (36)
               
                  Referenční hodnoty s kritickým významem lze stanovit pomocí kvantitativních kritérií nebo kombinací kvantitativních a kvalitativních kritérií. Mimoto v případech, kdy referenční hodnota nesplňuje příslušnou kvantitativní prahovou hodnotu, ji lze označit za hodnotu s kritickým významem, pokud tato referenční hodnota nemá žádné tržní substituty nebo jich má jen velmi málo, její existence a přesnost má význam pro integritu trhu, finanční stabilitu nebo ochranu spotřebitelů v jednom či v několika členských státech a veškeré příslušné orgány souhlasí s tím, že by takováto referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem. V případě neshody mezi relevantními příslušnými orgány, zda by daná referenční hodnota měla být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, by mělo být rozhodující rozhodnutí orgánu příslušného pro daného administrátora. V takovémto případě by měl mít Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (10) možnost zveřejnit stanovisko týkající se posouzení provedeného orgánem příslušným pro administrátora. Dále může příslušný orgán rovněž označit referenční hodnotu za hodnotu s kritickým významem na základě určitých kvalitativních kritérií, a to v případě, že administrátor a většina dodavatelů týkajících se této referenční hodnoty sídlí v jeho členském státě. Veškeré referenční hodnoty s kritickým významem by měly být součástí seznamu Komise vytvořeného prováděcím aktem, který by měl být pravidelně přezkoumáván a aktualizován.
               
      
                  (37)
               
                  Ukončení administrace referenční hodnoty s kritickým významem ze strany administrátora by mohlo vést k tomu, že by finanční smlouvy nebo finanční nástroje pozbyly platnosti, ke ztrátám pro spotřebitele a investory a mohlo by mít dopad na finanční stabilitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat povinnou administraci referenční hodnoty s kritickým významem s cílem zachovat její existenci. V případě, že je administrátor referenční hodnoty v insolvenčním řízení, by měl příslušný orgán poskytnout hodnocení příslušnému soudnímu orgánu, který by měl zvážit, zda a jak by mohla být dotčená referenční hodnota s kritickým významem převedena na nového administrátora nebo by mohlo být ukončeno její poskytování.
               
      
                  (38)
               
                  Aniž je dotčeno uplatňování právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže a schopnost členských států přijímat opatření k usnadnění jejich dodržování, je nutné stanovit administrátorům referenčních hodnot s kritickým významem, včetně referenčních hodnot cen komodit s kritickým významem, povinnost přijímat náležitá opatření s cílem zajistit, aby byly licence a informace týkající se referenční hodnoty poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.
               
      
                  (39)
               
                  Dodavatelé, kteří přestanou své vstupní údaje pro referenční hodnoty s kritickým významem dodávat, mohou narušit věrohodnost takových referenčních hodnot, neboť by se tím snížila schopnost těchto referenčních hodnot měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu. Je proto nezbytné, aby měl relevantní příslušný orgán pravomoc vyžadovat od dohlížených osob povinné dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot s kritickým významem a mohl tak zajistit zachování věrohodnosti dotčené referenční hodnoty. Povinným dodáváním vstupních údajů nemá dohlíženým osobám vznikat povinnost zahajovat obchody, ani se k jejich zahájení zavazovat.
               
      
                  (40)
               
                  S ohledem na velkou rozmanitost, pokud jde o typy a velikosti referenčních hodnot, je důležité, aby se tímto nařízením vytvořila proporcionalita a zamezilo se tomu, aby administrátoři referenčních hodnot, jejichž zrušení by představovalo menší ohrožení pro širší finanční systém, byli vystaveni neúměrné administrativní zátěži. Proto by kromě systému referenčních hodnot s kritickým významem měly být vytvořeny dva rozdílné režimy: jeden pro referenční hodnoty se značným významem a jeden pro referenční hodnoty bez značného významu.
               
      
                  (41)
               
                  Administrátoři referenčních hodnot se značným významem by měli mít i možnost přijmout rozhodnutí, že nebudou uplatňovat omezený počet dílčích požadavků tohoto nařízení. Příslušné orgány by si však měly zachovat pravomoc požadovat uplatňování těchto požadavků založených na kritériích stanovených v tomto nařízení. Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které se vztahují na administrátory referenčních hodnot se značným významem, by měly zohledňovat zásadu proporcionality a jejich cílem by mělo být, pokud je to možné, zamezit administrativní zátěži.
               
      
                  (42)
               
                  Na administrátory referenčních hodnot bez značného významu se vztahuje méně důkladný režim, díky němuž by administrátoři měli mít možnost rozhodnout, že nebudou uplatňovat některé požadavky tohoto nařízení. V takovém případě by měl dotyčný administrátor vysvětlit ve svém prohlášení o shodě, které by mělo být zveřejněno a poskytnuto orgánu příslušnému pro administrátora, z jakého důvodu je přiměřené, aby některé požadavky neuplatňoval. Uvedený příslušný orgán by měl přezkoumat prohlášení o shodě a měl by požádat o další informace nebo požadovat změnu, aby byl zajištěn soulad s tímto nařízením. I když mohou být referenční hodnoty bez značného významu stále ohrožené manipulací, jsou snadněji nahraditelné, a tudíž by hlavním nástrojem využívaným účastníky trhu k přijímání informovaných rozhodnutí o tom, které referenční hodnoty považují za vhodné k použití, měla být transparentnost pro uživatele. Z tohoto důvodu by se akty v přenesené pravomoci v hlavě II neměly vztahovat na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.
               
      
                  (43)
               
                  K tomu, aby si uživatelé referenčních hodnot zvolili vhodné referenční hodnoty a aby rozuměli rizikům s nimi spojeným, potřebují vědět, co má daná referenční hodnota měřit a jaká jsou její slabá místa pro manipulaci. Administrátor referenční hodnoty by měl tudíž uveřejňovat prohlášení o referenční hodnotě, ve kterém tyto informace uvede. Aby se zajistilo jednotné uplatňování a to, aby byla prohlášení o referenčních hodnotách přiměřeně dlouhá a zaměřovala se snadno dostupným způsobem na poskytování klíčových informací, které uživatelé potřebují, měl by další podrobné informace o obsahu prohlášení o referenčních hodnotách poskytovat orgán ESMA, s náležitým rozlišením různých typů a specifik referenčních hodnot a jejich administrátorů.
               
      
                  (44)
               
                  Toto nařízení by mělo brát v úvahu zásady organizace IOSCO, které slouží jako celosvětový standard právních požadavků na referenční hodnoty. S cílem zajistit ochranu investorů by v rámci obecné zásady měly být dohled a právní podmínky v každé třetí zemi rovnocenné dohledu a právním podmínkám, jež pro referenční hodnoty platí v Unii. Proto mohou referenční hodnoty, které poskytují třetí země, využívat dohlížené osoby v Unii, pokud bylo přijato Komisí kladné rozhodnutí o rovnocennosti režimu dané třetí země. Za daných okolností by měly příslušné orgány navázat spolupráci s orgány dohledu ve třetích zemích a dojednat s nimi podmínky této spolupráce. Orgán ESMA by měl koordinovat sjednávání těchto podmínek spolupráce a výměnu informací získaných od orgánů třetích zemí mezi příslušnými orgány. Aby se však zamezilo jakýmkoli negativním dopadům, k nimž by mohlo dojít v důsledku možného náhlého ukončení používání referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí v Unii, stanoví toto nařízení rovněž další mechanismy (totiž uznání a přejímání), díky nimž mohou být referenční hodnoty poskytnuté třetími zeměmi používány dohlíženými osobami nacházejícími se v Unii.
               
      
                  (45)
               
                  Toto nařízení zavádí proces uznání administrátorů nacházejících se ve třetí zemi příslušným orgánem referenčního členského státu. Uznání by se mělo vztahovat na administrátory, kteří splňují požadavky tohoto nařízení. S ohledem na úlohu zásad organizace IOSCO jakožto globálních standardů pro poskytování referenčních hodnot by měl mít příslušný orgán referenčního členského státu možnost uznat administrátory na základě toho, že uplatňují zásady organizace IOSCO. Aby tak mohl učinit, měl by příslušný orgán posoudit, zda dotyčný administrátor zásady organizace IOSCO uplatňuje, a stanovit, zda je uplatňování v případě tohoto administrátora rovnocenné, pokud jde o dodržování různých požadavků stanovených v tomto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu uznávání ve srovnání s režimem rovnocennosti.
               
      
                  (46)
               
                  Toto nařízení rovněž zavádí režim přejímání umožňující za určitých podmínek administrátorům nebo dohlíženým osobám nacházejícím se v Unii, aby přejali referenční hodnoty poskytované třetí zemí k jejich používání v Unii. Pro tento účel by měl příslušný orgán zohlednit, zda by bylo při poskytování referenčních hodnot, které mají být přejaty, dodržování zásad organizace IOSCO rovnocenné dodržování tohoto nařízení, přičemž by měl zohlednit specifika režimu potvrzení ve srovnání s režimem rovnocennosti. Administrátor nebo dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu poskytnutou třetí zemí, by měli nést za tyto přejaté referenční hodnoty a za splnění příslušných podmínek stanovených v tomto nařízení plnou zodpovědnost.
               
      
                  (47)
               
                  Všichni administrátoři referenčních hodnot mohou uplatňovat volnost rozhodování, mohou být předmětem střetů zájmů a vystaveni riziku, že nebudou mít zavedeny odpovídající systémy správy a řízení a kontrolní systémy. Jelikož administrátoři kontrolují proces stanovování referenčních hodnot, je požadavek disponovat povolením k činnosti nebo registrací administrátorů a dohled nad administrátory nejúčinnějším způsobem, jak zajistit integritu referenčních hodnot.
               
      
                  (48)
               
                  Určitým administrátorům by měl udělovat povolení k činnosti příslušný orgán členského státu, v němž se dotyčný administrátor nachází, který by také měl dohlížet na jeho činnost. Subjekty, které již podléhají dohledu a které poskytují jiné finanční referenční hodnoty, než jsou referenční hodnoty s kritickým významem, by měl pro účely tohoto nařízení příslušný orgán registrovat a dohlížet nad nimi. Subjekty, které poskytují pouze indexy, jež se považují za referenční hodnoty bez značného významu, by relevantní příslušný orgán měl rovněž registrovat. Povolení k činnosti a registrace by měly být dva odlišné procesy, neboť povolení k činnosti vyžaduje rozsáhlejší posouzení žádosti administrátora. Skutečnost, zda má administrátor povolení k činnosti nebo je registrován, by neměla mít vliv na dohled relevantních příslušných orgánů nad tímto administrátorem. Kromě toho by měl být zaveden přechodný režim, v souladu s nímž by osoby poskytující referenční hodnoty, které nemají kritický význam a nejsou v rozsáhlé míře využívány v jednom nebo několika členských státech, mohly být registrovány, a to s cílem usnadnit úvodní fázi uplatňování tohoto nařízení. Na úrovni Unie by měl vést orgán ESMA registr, který obsahuje informace o administrátorech s povolením k činnosti nebo s registrací, referenčních hodnotách a administrátorech, kteří poskytují tyto referenční hodnoty na základě kladného rozhodnutí buď v rámci režimu rovnocennosti nebo v režimu uznání, o administrátorech Unie nebo dohlížených osobách, kteří přejali referenční hodnoty ze třetí země, a o jakýchkoli takto přejatých referenčních hodnotách a jejich administrátorech nacházejících se ve třetí zemi.
               
      
                  (49)
               
                  Za určitých okolností poskytuje index i osoba, která by si nemusela být vědoma, že je tohoto indexu používáno jako reference pro určitý finanční nástroj, finanční smlouvu nebo investiční fond. Dochází k tomu zejména v případech, kdy se uživatelé a administrátor referenční hodnoty nacházejí v různých členských státech. Je proto nezbytné, aby byla zvýšena úroveň transparentnosti, pokud jde o to, která konkrétní referenční hodnota je používána. Takové transparentnosti lze dosáhnout zlepšením obsahu prospektů a klíčových informačních dokumentů, které požadují právní předpisy Unie, a obsahu oznámení, které požaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (11).
               
      
                  (50)
               
                  Účinnost dohledu zaručuje soubor účinných nástrojů a pravomocí příslušných orgánů ve všech členských státech. Toto nařízení by proto mělo stanovit zejména minimální soubor pravomocí, pokud jde o dohled a šetření, jež by v souladu s vnitrostátním právem měly být svěřeny příslušným orgánům členských států. Při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgán ESMA měly postupovat objektivně a nestranně a ve svém rozhodování by měly zůstat nezávislé.
               
      
                  (51)
               
                  Za účelem odhalování případů porušení tohoto nařízení je nezbytné, aby příslušné orgány mohly ve shodě s vnitrostátními právními předpisy vstupovat do prostor právnických osob s cílem zajišťovat dokumenty. Přístup do takových prostor je nezbytný v případě, že existuje důvodné podezření, že jsou k dispozici dokumenty či jiné údaje týkající se věci, která je předmětem kontroly nebo šetření, a že by mohly být důležité jako důkaz porušování tohoto nařízení. Přístup do takových prostor je nutný i v některých dalších případech: neposkytne-li určitá osoba informace, o jejichž poskytnutí byla již dříve požádána, nebo jestliže se lze důvodně domnívat, že by takové žádosti, ani kdyby byla dotyčné osobě sdělena, nebylo vyhověno, nebo že by dokumenty či informace, které jsou předmětem žádosti, byly odstraněny, pozměněny či zničeny. Jestliže je v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu příslušného členského státu, měl by být vstup do daných prostor možný až poté, co bylo takové předchozí soudní povolení získáno.
               
      
                  (52)
               
                  Existující záznamy telefonních hovorů a záznamy datových přenosů poskytnuté dohlíženými osobami mohou představovat klíčový a někdy také jediný důkazní materiál umožňující odhalit a prokázat, že došlo k porušení tohoto nařízení, zejména pokud jde o dodržování požadavků na správu, řízení a kontrolu. Takové záznamy mohou totiž napomoci ověření totožnosti osoby, která je odpovědná za dodávání vstupních údajů, osoby odpovědné za jejich schvalování a za to, zda je zachováno organizační oddělení zaměstnanců. Příslušné orgány by proto měly mít možnost požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace a záznamy datových přenosů, jež uchovávají dohlížené osoby, v případech, kdy existuje důvodné podezření, že takové záznamy související s předmětem kontroly nebo šetření mohou mít význam z hlediska prokázání porušení tohoto nařízení.
               
      
                  (53)
               
                  Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, právo na svobodu projevu a informací, právo na svobodu podnikání, právo na ochranu spotřebitele, právo na účinnou právní ochranu, právo na obhajobu. Toto nařízení by proto mělo být vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami.
               
      
                  (54)
               
                  Mělo by být plně respektováno právo dotyčných osob na obhajobu. Osobám, s nimiž je vedeno řízení, by měl být zejména zajištěn přístup k nálezům, na nichž příslušné orgány založily svá rozhodnutí, a měly by mít právo být slyšeny.
               
      
                  (55)
               
                  Transparentnost referenčních hodnot je nezbytná z důvodů finanční stability trhů a ochrany investorů. Veškerá výměna či předávání informací mezi příslušnými orgány by měly probíhat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů, jež stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (12). Veškerá výměna či předávání informací ze strany orgánu ESMA by měly probíhat v souladu s pravidly pro předávání osobních údajů, jež stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13).
               
      
                  (56)
               
                  Členské státy by měly s přihlédnutím k zásadám, které stanoví sdělení Komise ze dne 8. prosince 2010 o posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb a právní akty Unie přijaté v návaznosti na toto sdělení a za účelem zajištění jednotného přístupu a odrazujícího účinku, stanovit správní sankce a jiná správní opatření, včetně peněžitých sankcí, použitelné na případy porušování tohoto nařízení a měly by zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto správní sankce a jiná správní opatření by měly být účinné, přiměřené a odrazující.
               
      
                  (57)
               
                  Správní sankce a jiná správní opatření, které se uplatňují v konkrétních případech, by případně měly být určovány s ohledem na takové faktory, jako je vrácení zjištěného finančního prospěchu, závažnost a doba trvání porušení pravidel, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti a potřeba toho, aby správní peněžité sankce měly odrazující účinek, a měly by případně zahrnovat určité zmírnění v případě spolupráce s příslušným orgánem. Zejména by mělo být možné, aby skutečná výše správních peněžitých sankcí, jež mají být v určitém konkrétním případě uloženy, dosahovala v případech velmi závažného porušení maximální výše stanovené v tomto nařízení nebo výše vyšší, stanoví-li tak vnitrostátní právo, zatímco u méně závažných porušení nebo v případě, že dojde k vyrovnání, by mělo být možné ukládat správní peněžité sankce výrazně nižší, než je tato maximální výše. Příslušný orgán by měl mít k dispozici možnost uložit osobám činným v rámci administrátorů referenční hodnoty nebo v rámci dodavatelů dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí.
               
      
                  (58)
               
                  Toto nařízení by nemělo omezovat možnost členských států ukládat správní sankce na vyšší úrovni a nemělo by jím být dotčeno jakékoli ustanovení právních předpisů členských států v oblasti trestních sankcí.
               
      
                  (59)
               
                  Ačkoliv nic nebrání členským státům ve stanovení pravidel týkajících se správních sankcí a trestních sankcí v případě téhož porušení, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za ta porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. V souladu s vnitrostátním právem nejsou členské státy povinny uložit za týž protiprávní čin správní sankce i trestní sankce, ale měly by mít možnost tak učinit, pokud to jejich vnitrostátní právo umožňuje. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včas spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným soudním orgánům k trestnímu stíhání.
               
      
                  (60)
               
                  Je nezbytné posílit ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány a posílit vzájemnou povinnost pomoci a spolupráce mezi těmito orgány. V souvislosti s narůstající přeshraniční činností by si příslušné orgány měly vzájemně poskytovat informace důležité k výkonu své funkce, aby zajistily účinné uplatňování tohoto nařízení, včetně situací, kdy se jeho skutečné nebo domnělé porušení může týkat orgánů dvou či více členských států. Pro zajištění hladkého předávání takových informací a ochrany individuálních práv je nezbytné při výměně informací důsledně dodržovat služební tajemství.
               
      
                  (61)
               
                  Aby bylo zajištěno, že rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření přijímaná příslušnými orgány, budou mít odrazující účinek ve vztahu k širší veřejnosti, měla by být uveřejňována. Zveřejňování rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření je rovněž důležitým způsobem, jímž mohou příslušné orgány informovat účastníky trhu o tom, jaké chování je považováno za porušení tohoto nařízení, a jímž lze i šířeji prosazovat mezi účastníky trhu řádné chování. V případě, že by hrozilo, že takové zveřejnění způsobí dotyčným osobám nepřiměřenou škodu, naruší stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, měly by příslušné orgány buď zveřejňovat uloženou správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně, nebo by měly zveřejnění odložit. Kromě toho by příslušné orgány měly mít možnost rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných správních opatření nezveřejňovat, mají-li za to, že anonymní nebo odložené zveřejnění nezajistí, že nedojde k narušení stability finančních trhů. Příslušné orgány rovněž nemusí zveřejňovat správní sankce nebo jiná správní opatření, jež považují za méně významná a jejichž zveřejnění by bylo nepřiměřené.
               
      
                  (62)
               
                  Referenční hodnoty s kritickým významem mohou mít dodavatele, administrátory a uživatele ve více než jednom členském státě. Ukončení poskytování takové referenční hodnoty nebo jiná událost, jež může vážně narušit její věrohodnost, by pak mohla mít dopad ve více než jednom členském státě, a to znamená, že dohled, který nad takovou referenční hodnotou vykonává pouze příslušný orgán členského státu, v němž se administrátor referenční hodnoty nachází, nebude z hlediska řešení rizik, která s sebou proces stanovování referenčních hodnot s kritickým významem nese, účinný a efektivní. V takovém případě by měla být za účelem zajištění efektivní výměny informací v oblasti dohledu mezi příslušnými orgány a koordinace jejich činností a opatření v oblasti dohledu vytvářena kolegia tvořená příslušnými orgány a orgánem ESMA. Činnost kolegií by měla přispívat k harmonizovanému uplatňování pravidel, jež stanoví toto nařízení, a ke sbližování postupů dohledu. Orgán příslušný pro administrátora by měl písemně stanovit podmínky týkající se výměny informací, rozhodovacích procesů, které by mohly zahrnovat pravidla pro postupy hlasování, veškeré spolupráce za účelem opatření v oblasti povinného dodání vstupních údajů a případů, kdy by příslušné orgány měly provádět vzájemné konzultace. Klíčovým prvkem pro dosažení koordinace, jednotného dohledu a sbližování postupů dohledu je právně závazná mediace prováděná orgánem ESMA.
               
      
                  (63)
               
                  Referenční hodnoty mohou odkazovat na finanční nástroje a finanční smlouvy s dlouhým trváním. Po vstupu tohoto nařízení v platnost hrozí v určitých případech nebezpečí, že poskytování takových referenčních hodnot již nebude povoleno, protože mají vlastnosti, které není možno přizpůsobit tak, aby vyhovovaly požadavkům tohoto nařízení. Zákaz dalšího poskytování takové referenční hodnoty by zároveň mohl vést k zániku či neplatnosti finančních nástrojů nebo finančních smluv, a poškodit tak investory. Je proto nezbytné přijmout ustanovení, jež by po určité přechodné období umožňovalo v poskytování takových referenčních hodnot pokračovat.
               
      
                  (64)
               
                  Orgán ESMA musí konzultovat s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) všechny případy, kdy se toto nařízení týká nebo by se mohlo týkat dohlížených osob a trhů, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1227/2011, a to za účelem využití odborných znalostí agentury ACER v oblasti energetických trhů a zmírnění případného zdvojení právní úpravy.
               
      
                  (65)
               
                  Za účelem upřesnění dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty týkající se upřesnění technických prvků; výpočtu nominální hodnoty finančních nástrojů, jmenovité hodnoty derivátů a čisté hodnoty aktiv investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu k určení toho, zda má takováto referenční hodnota kritický význam; přezkumu metod výpočtu použitých při stanovení prahové hodnoty pro určení referenčních hodnot s kritickým významem a referenčních hodnot se značným významem; určení objektivních důvodů pro přejímání referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot poskytovaných třetí zemí; stanovení prvků pro hodnocení toho, zda by ukončení nebo změna stávající referenční hodnoty mohly vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují; a prodloužení 24měsíčního období, které je plánováno pro registraci namísto povolení k činnosti určitých administrátorů. Při přijímání těchto aktů by Komise měla brát v úvahu vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku, především pak činnost organizace IOSCO. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
               
      
                  (66)
               
                  Technické normy by měly zajistit důslednou harmonizaci požadavků na poskytování a účast, pokud jde o indexy používané jako referenční hodnoty, a náležitou ochranu investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponuje orgán ESMA, by bylo účinné a vhodné tento orgán pověřit, aby vypracovával návrhy regulačních technických norem nezahrnujících politická rozhodnutí a předkládal je Komisi. Komise by měla přijímat návrhy regulačních technických norem, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, které se týkají postupů a charakteristik útvaru dozoru; způsobu, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů a vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele; informací, které mají být poskytovány administrátorem v souvislosti s údaji o referenčních hodnotách a metodice; prvků kodexu chování; požadavků týkajících se systémů a kontrol; kritérií, která by měl příslušný orgán zohledňovat při přijímání rozhodnutí o tom, zda uplatňovat určité dodatečné požadavky; obsahů prohlášení o referenčních hodnotách a případů, kdy je požadována aktualizace takovýchto prohlášení; minimálního obsahu ujednání o spolupráci mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA; formy a obsahu žádostí o uznání administrátora ze třetí země a předložení informací, které mají být společně s takovouto žádostí předloženy; a informací, které mají být poskytnuty v žádosti o povolení k činnosti nebo registraci.
               
      
                  (67)
               
                  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby sestavila seznam veřejných orgánů v Unii a prováděla jeho revizi, sestavila seznam referenčních hodnot s kritickým významem a prováděla jeho revizi, a stanovovala rovnocennost právního rámce, který se vztahuje na poskytovatele referenčních hodnot ze třetích zemí, a to za účelem plné či částečné rovnocennosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (15).
               
      
                  (68)
               
                  Komisi by rovněž měly být svěřeny pravomoci přijímat prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010 prováděcí technické normy a vzor prohlášení o shodě, jež vypracuje orgán ESMA a které stanoví postupy a formuláře pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgánem ESMA.
               
      
                  (69)
               
                  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit jednotný a účinný systém, který by umožnil odstranit slabá místa, jež referenční hodnoty mají, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k tomu, že celkový dopad problémů souvisejících s referenčními hodnotami je možné plně pojmout pouze v měřítku Unie, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
               
      
                  (70)
               
                  Vzhledem k naléhavé potřebě znovunastolit důvěru v referenční hodnoty a podpořit spravedlivé a transparentní finanční trhy, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení.
               
      
                  (71)
               
                  Spotřebitelé mohou uzavírat finanční smlouvy, které zejména v případě smluv hypotečních a smluv o spotřebitelském úvěru mohou odkazovat na určitou referenční hodnotu, avšak v důsledku nerovného vyjednávacího postavení a používání standardních smluvních podmínek se může stát, že mohou mít v otázce použití referenční hodnoty jen omezenou možnost volby. Je proto nutné zajistit, aby věřitelé nebo zprostředkovatelé úvěrů přinejmenším poskytovali spotřebitelům odpovídající informace. Za tímto účelem by měly být odpovídajícím způsobem změněny směrnice 2008/48/ES a 2014/17/EU.
               
      
                  (72)
               
                  Nařízení (EU) č. 596/2014 vyžaduje, aby osoby s řídicí pravomocí, jakož i osoby s nimi úzce propojené, emitenta a příslušný orgán informovaly o každém obchodě provedeném na jejich vlastní účet, který souvisí s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji jejich emitenta. Existuje však celá řada finančních nástrojů, které jsou spojeny s akciemi a dluhovými nástroji daného emitenta. Mezi takovéto finanční nástroje patří subjekty kolektivního investování, strukturované produkty finančních nástrojů zahrnující deriváty, které obnášejí expozici, pokud jde o výkonnost akcií nebo dluhových nástrojů vydaných emitentem. Každý obchod s takovýmito finančními nástroji nad minimální prahovou hodnotou by měl podléhat oznamovací povinnosti vůči emitentovi a příslušnému orgánu. Výjimkou by měly být případy, kdy spojený finanční nástroj obnáší expozici vůči akciím či dluhovým nástrojům emitenta v maximální výši 20 %, nebo případy, kdy osoba s řídicí pravomocí nebo osoba s ní úzce propojená neznala nebo nemohla znát investiční složení souvisejícího finančního nástroje. Nařízení (EU) č. 596/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
               
      PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
      HLAVA I
      
         PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
      
      Článek 1
      Předmět
      Toto nařízení zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů. Toto nařízení tak přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu při dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a investorů.
      Článek 2
      Oblast působnosti
      1.   Toto nařízení se vztahuje na poskytování referenčních hodnot, dodávání vstupních údajů pro stanovování referenčních hodnot a používání referenčních hodnot v Unii.
      2.   Toto nařízení se nevztahuje na:
      
                  a)
               
                  centrální banku;
               
      
                  b)
               
                  veřejný orgán, pokud dodává údaje pro stanovení referenčních hodnot pro účely veřejné politiky, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, nebo pokud poskytuje nebo má nad poskytováním těchto hodnot kontrolu;
               
      
                  c)
               
                  ústřední protistranu, pokud poskytuje referenční ceny nebo vypořádací ceny používané pro řízení rizik nebo vypořádání ústřední protistranou;
               
      
                  d)
               
                  poskytování jednotné referenční ceny pro jakýkoli finanční nástroj uvedený v příloze I oddílu C směrnice 2014/65/EU;
               
      
                  e)
               
                  tisk, jiné sdělovací prostředky a novináře, pokud referenční hodnotu pouze uveřejňují nebo na ni odkazují v rámci své novinářské činnosti, aniž by měli nad jejím poskytováním jakoukoli kontrolu;
               
      
                  f)
               
                  fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci svého podnikání nebo povolání poskytuje nebo slibuje poskytnout úvěr, za podmínky, že tato osoba zveřejňuje nebo veřejnosti zpřístupňuje své vlastní pohyblivé nebo pevné úrokové sazby půjček, které byly stanoveny na základě vnitřních rozhodnutí a které se vztahují pouze na finanční smlouvy, které tato osoba nebo společnost v rámci stejné skupiny uzavřela se svými vlastními klienty;
               
      
                  g)
               
                  referenční hodnotu cen komodit založenou na údajích předaných dodavateli, z nichž většina není dohlíženou osobou, a na něž se vztahují následující obě následující podmínky:
                  
                              i)
                           
                              na referenční hodnotu odkazují finanční nástroje, které byly předmětem žádosti o přijetí k obchodování pouze v jednom obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, nebo s nimiž se obchoduje pouze v rámci takového obchodního systému;
                           
                  
                              ii)
                           
                              celková jmenovitá hodnota finančních nástrojů odkazujících na referenční hodnotu nepřesahuje 100 milionů EUR;
                           
               
      
                  h)
               
                  poskytovatele indexu, který si ve vztahu k indexu, jenž poskytuje, není vědom a za přiměřených okolností si ani nemohl být vědom toho, že tento index je používán pro účely uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 3.
               
      Článek 3
      Definice
      1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
      
                  1)
               
                  „indexem“ číselná hodnota:
                  
                              a)
                           
                              která je uveřejňována nebo zpřístupňována veřejnosti;
                           
                  
                              b)
                           
                              která je pravidelně určována:
                              
                                          i)
                                       
                                          buď zcela, nebo zčásti výpočtem podle vzorce či jakoukoli jinou metodou výpočtu nebo na základě posouzení; a
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          na základě hodnoty jednoho či více podkladových aktiv nebo cen, včetně cen odhadovaných, skutečných nebo odhadovaných úrokových sazeb, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot či anket;
                                       
                           
               
      
                  2)
               
                  „poskytovatelem indexu“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určitého indexu;
               
      
                  3)
               
                  „referenční hodnotou“ index, na který se odkazuje při určování částky splatné z finančního nástroje či finanční smlouvy nebo při určování hodnoty finančního nástroje, nebo index, který se používá k měření výkonnosti určitého investičního fondu za účelem sledování výnosů takového indexu nebo stanovení alokace aktiv portfolia nebo za účelem výpočtu poplatků spojených s výkonností;
               
      
                  4)
               
                  „skupinou příbuzných referenčních hodnot“ skupina příbuzných referenčních hodnot, které jsou poskytovány týmž administrátorem a stanovovány na základě vstupních údajů stejné povahy a které měří stejný či podobný reálný stav trhu nebo ekonomickou realitu;
               
      
                  5)
               
                  „poskytováním referenční hodnoty“:
                  
                              a)
                           
                              spravování úkonů zaměřených na stanovení referenční hodnoty;
                           
                  
                              b)
                           
                              shromažďování, analyzování nebo zpracovávání vstupních údajů za účelem stanovení referenční hodnoty; a
                           
                  
                              c)
                           
                              stanovování referenční hodnoty za použití vzorce či jiné metody výpočtu nebo na základě posouzení vstupních údajů poskytnutých za tímto účelem;
                           
               
      
                  6)
               
                  „administrátorem“ fyzická nebo právnická osoba, která má kontrolu nad poskytováním určité referenční hodnoty;
               
      
                  7)
               
                  „používáním referenční hodnoty“:
                  
                              a)
                           
                              vydání finančního nástroje, který odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;
                           
                  
                              b)
                           
                              určení výše částky splatné podle určitého finančního nástroje či finanční smlouvy, a to odkazem na určitý index nebo kombinaci indexů;
                           
                  
                              c)
                           
                              skutečnost, že subjekt je smluvní stranou finanční smlouvy, která odkazuje na určitý index nebo kombinaci indexů;
                           
                  
                              d)
                           
                              poskytování úrokové sazby půjček ve smyslu čl. 3 písm. j) směrnice 2008/48/ES, která je vypočtena jako rozpětí nebo přirážka k indexu nebo kombinaci indexů a je výhradně používána jako odkaz ve finanční smlouvě, jejíž je věřitel stranou;
                           
                  
                              e)
                           
                              měření výkonnosti investičního fondu pomocí indexu nebo kombinace indexů s cílem sledovat výnosnost tohoto indexu či kombinace indexů nebo stanovit alokaci aktiv portfolia či vypočítat poplatky spojené s výkonností;
                           
               
      
                  8)
               
                  „dodáváním vstupních údajů“ poskytování vstupních údajů, jež nejsou snadno dostupné, administrátorovi nebo jiné osobě za účelem jejich předání administrátorovi, které jsou nezbytné k stanovení určité referenční hodnoty a jež jsou poskytovány za tímto účelem;
               
      
                  9)
               
                  „dodavatelem“ fyzická či právnická osoba dodávající vstupní údaje;
               
      
                  10)
               
                  „dohlíženým dodavatelem“ dohlížená osoba, která dodává vstupní údaje určitému administrátorovi nacházejícímu se v Unii;
               
      
                  11)
               
                  „přispěvatelem“ fyzická osoba zaměstnaná dodavatelem za účelem dodávání vstupních údajů;
               
      
                  12)
               
                  „posuzovatelem“ zaměstnanec administrátora referenční hodnoty cen komodit nebo jakákoli jiná fyzická osoba, jejíchž služeb administrátor využívá nebo kterou řídí, odpovídající za použití metodiky nebo úsudku na vstupní údaje a další informace s cílem dospět k průkaznému posouzení ceny určité komodity;
               
      
                  13)
               
                  „odborným úsudkem“ výkon pravomoci administrátora nebo dodavatele s ohledem na používání údajů při stanovení referenčních hodnot, včetně extrapolace hodnot z předchozích nebo souvisejících obchodů, úpravy hodnot v závislosti na činitelích, které by mohly ovlivnit kvalitu údajů, jako jsou například události na trhu nebo zhoršení úvěrové kvality kupujících či prodávajících nebo udělení větší váhy závazným poptávkám nebo nabídkám než jednotlivým uzavřeným obchodům;
               
      
                  14)
               
                  „vstupními údaji“ údaje vztahující se k hodnotě jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, včetně odhadu cen, kotací, závazných kotací nebo jiné hodnoty používané administrátorem ke stanovení referenční hodnoty;
               
      
                  15)
               
                  „údaji o obchodech“ sledovatelné ceny, sazby, indexy nebo hodnoty obchodů mezi nepřidruženými protistranami na aktivním trhu podléhající tržním silám nabídky a poptávky;
               
      
                  16)
               
                  „finančním nástrojem“ veškeré nástroje uvedené v příloze I oddíle C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, které jsou předmětem podané žádosti o přijetí k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo které jsou obchodovány v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 uvedené směrnice;
               
      
                  17)
               
                  „dohlíženou osobou“:
                  
                              a)
                           
                              úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (16);
                           
                  
                              b)
                           
                              investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;
                           
                  
                              c)
                           
                              pojišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (17);
                           
                  
                              d)
                           
                              zajišťovna ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES;
                           
                  
                              e)
                           
                              SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES nebo případně správcovská společnost SKIPCP ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice;
                           
                  
                              f)
                           
                              správce alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (18);
                           
                  
                              g)
                           
                              instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (19);
                           
                  
                              h)
                           
                              věřitel ve smyslu čl. 3 písm. b) směrnice 2008/48/ES pro účely úvěrových smluv ve smyslu čl. 3 písm. c) uvedené směrnice;
                           
                  
                              i)
                           
                              neúvěrová instituce ve smyslu čl. 4 bodu 10 směrnice 2014/17/EU pro účely smluv o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 uvedené směrnice;
                           
                  
                              j)
                           
                              organizátor trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/65/EU;
                           
                  
                              k)
                           
                              ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (20);
                           
                  
                              l)
                           
                              registr obchodních údajů ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 648/2012;
                           
                  
                              m)
                           
                              administrátor;
                           
               
      
                  18)
               
                  „finanční smlouvou“:
                  
                              a)
                           
                              jakákoli úvěrová smlouva ve smyslu čl. 3 písm. c) směrnice 2008/48/ES;
                           
                  
                              b)
                           
                              jakákoli smlouva o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice 2014/17/EU;
                           
               
      
                  19)
               
                  „investičním fondem“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU nebo SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES;
               
      
                  20)
               
                  „vedoucím orgánem“ orgán nebo orgány administrátora nebo jiné dohlížené osoby jmenovaný či jmenované v souladu s vnitrostátním právem, které jsou zmocněny určovat strategii, cíle a celkové směřování tohoto subjektu a které dozorují a sledují rozhodnutí vedení a které zahrnují osoby, jež skutečně řídí činnost daného subjektu;
               
      
                  21)
               
                  „spotřebitelem“ fyzická osoba, která ve finančních smlouvách, na něž se vztahuje toto nařízení, jedná za účelem, který nespadá do její obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti;
               
      
                  22)
               
                  „referenční hodnotou týkající se úrokových sazeb“ referenční hodnota, jež je pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce určena na základě sazby úroků, za niž banky mohou poskytovat či přijímat půjčky od jiných bank nebo jiných subjektů, než jsou banky, na peněžních trzích;
               
      
                  23)
               
                  „referenční hodnotou cen komodit“ referenční hodnota, jejímž podkladovým aktivem pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce je komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 (21), s výjimkou povolenek na emise podle přílohy I oddílu C bodu 11 směrnice 2014/65/EU;
               
      
                  24)
               
                  „referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů“ referenční hodnota stanovená uplatněním vzorce podle:
                  
                              a)
                           
                              vstupních údajů, které jsou dodávány v celém rozsahu a přímo:
                              
                                          i)
                                       
                                          z obchodního systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU nebo obchodního systému třetí země, pro který přijala Komise prováděcí rozhodnutí, že u právního a dohledového rámce uvedené země se rozumí, že má rovnocenný účinek ve smyslu čl. 28 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (22) nebo z regulovaného trhu považovaného za rovnocenný podle článku 2a nařízení (EU) č. 648/2012, avšak v každém případě pouze v souvislosti s údaji o obchodech týkajících se finančních nástrojů;
                                       
                              
                                          ii)
                                       
                                          ze schváleného systému pro uveřejňování informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 52 směrnice 2014/65/EU nebo od poskytovatele konsolidovaných obchodních informací ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 53 směrnice 2014/65/EU, v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu, avšak pouze s odkazem na údaje o obchodech týkajících se finančních nástrojů obchodovaných v obchodním systému;
                                       
                              
                                          iii)
                                       
                                          ze schváleného mechanismu pro hlášení obchodů ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 54 směrnice 2014/65/EU, avšak pouze s odkazem na údaje o obchodech týkajících se finančních nástrojů, které jsou obchodovány v obchodním systému a jež musí být zveřejněny v souladu s požadavky na povinnou transparentnost po uskutečnění obchodu;
                                       
                              
                                          iv)
                                       
                                          z burzy pro obchodování s elektřinou uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (23);
                                       
                              
                                          v)
                                       
                                          z burzy pro obchodování se zemním plynem uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (24);
                                       
                              
                                          vi)
                                       
                                          z dražební platformy uvedené v článku 26 nebo 30 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (25);
                                       
                              
                                          vii)
                                       
                                          od poskytovatele služeb, kterého administrátor referenční hodnoty v souladu s článkem 10 pověřil shromažďováním údajů, pokud tento poskytovatel služeb získává údaje v celém rozsahu a přímo od subjektu uvedeného v bodech i) až vi);
                                       
                           
                  
                              b)
                           
                              čisté hodnoty aktiv investičních fondů;
                           
               
      
                  25)
               
                  „referenční hodnotou s kritickým významem“ jakákoli jiná referenční hodnota, než je referenční hodnota týkající se regulovaných údajů, která splňuje kteroukoli z podmínek uvedených v čl. 20 odst. 1 a která je uvedena na seznamu vypracovaném Komisí podle uvedeného článku;
               
      
                  26)
               
                  „referenční hodnotou se značným významem“ referenční hodnota, která splňuje podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1;
               
      
                  27)
               
                  „referenční hodnotou bez značného významu“ referenční hodnota, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 20 odst. a čl. 24 odst. 1;
               
      
                  28)
               
                  „nacházejícím se“ pokud jde o právnickou osobu, země, kde má tato osoba své sídlo nebo jinou úřední adresu; a pokud jde o fyzickou osobu, země, kde je tato osoba rezidentem pro daňové účely;
               
      
                  29)
               
                  „veřejným orgánem“:
                  
                              a)
                           
                              vláda nebo jiný orgán veřejné správy, včetně subjektů, které jsou pověřeny správou veřejného dluhu nebo se na ní podílejí;
                           
                  
                              b)
                           
                              subjekt nebo osoba, která buď vykonává funkce ve veřejné správě podle vnitrostátního práva, nebo nese odpovědnost či má funkci ve veřejné správě nebo poskytuje veřejné služby, včetně měření zaměstnanosti, hospodářské činnosti a inflace, pod dohledem subjektu ve smyslu písmene a).
                           
               
      2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem upřesnění dalších technických prvků definic stanovených v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zejména upřesní, co pro účely definice pojmu index představuje zpřístupňování veřejnosti.
      Komise případně zohlední vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.
      3.   Komise přijme prováděcí akty za účelem sestavení a revize seznamu veřejných orgánů v Unii, na něž se vztahuje definice podle odst. 1 bodu 29 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
      Komise případně zohlední vývoj na trhu či v oblasti technologií a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.
      HLAVA II
      
         INTEGRITA A SPOLEHLIVOST REFERENČNÍCH HODNOT
      
      
         KAPITOLA 1
      
      
         
            Správa, řízení a kontrola administrátorů
         
      
      Článek 4
      Požadavky na správu a řízení a požadavky týkající se střetů zájmů
      1.   Administrátor musí mít zaveden spolehlivý systém správy a řízení, který má jasnou organizační strukturu, v níž mají všechny osoby podílející se na poskytování referenční hodnoty náležitě definované, transparentní a konzistentní role a povinnosti.
      Administrátoři učiní náležitá opatření pro zjišťování a prevenci nebo řešení vlastních střetů zájmů, včetně opatření týkajících se jejich vedoucích pracovníků, zaměstnanců a jakékoli další osoby, která je s nimi přímo či nepřímo spojena prostřednictvím kontroly, a dodavatelů nebo uživatelů a rovněž učiní veškerá opatření k tomu, aby v případech, kdy je nezbytné v rámci procesu stanovování referenčních hodnot provést určitý úsudek či uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a spravedlivě.
      2.   Poskytování referenčních hodnot musí být z provozního hlediska odděleno od všech součástí obchodní činnosti administrátora, které mohou způsobit skutečný nebo možný střet zájmů.
      3.   Pokud u administrátora kvůli jeho vlastnické struktuře, kontrolním podílům nebo jiným činnostem prováděným subjektem, který administrátora vlastní nebo řídí nebo jejž administrátor vlastní nebo řídí, či spřízněnými subjekty administrátora dojde ke střetu zájmů, který nelze odpovídajícím způsobem odstranit, může relevantní příslušný orgán od administrátora vyžadovat, aby zřídil nezávislý útvar dozoru s vyrovnaným zastoupením zúčastněných stran, včetně uživatelů a dodavatelů.
      4.   Není-li možné takový střet zájmů přiměřeným způsobem řešit, může relevantní příslušný orgán od administrátora vyžadovat, aby buď ukončil veškeré činnosti, nebo vztahy, jež jsou příčinou tohoto střetu zájmů, nebo přestal poskytovat referenční hodnoty.
      5.   Administrátor zveřejní nebo oznámí uživatelům referenční hodnotu a relevantnímu příslušnému orgánu a případně dodavatelům veškeré stávající nebo možné střety zájmů, včetně střetů zájmů vyplývajících z vlastnictví nebo ovládání administrátora.
      6.   Administrátor zavádí a přijímá odpovídající strategie a postupy, jakož i účinná organizační opatření ke zjišťování, zveřejňování, prevenci, řešení a zmírňování střetů zájmů s cílem chránit integritu a nezávislost určování referenční hodnoty. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizovány. Tyto strategie a postupy zohledňují a řeší střety zájmů, míru volnosti rozhodování v procesu stanovování referenčních hodnot a rizika, jež tyto referenční hodnoty představují, a:
      
                  a)
               
                  zajišťují důvěrnost informací, jež jsou administrátorovi dodávány nebo jež administrátor vytváří, v souladu s povinnostmi v oblasti zveřejňování a transparentnosti podle tohoto nařízení; a
               
      
                  b)
               
                  zmírňují zejména střety zájmů vyplývající z vlastnictví nebo ovládání administrátora nebo vyplývající z jiných zájmů ve skupině administrátora nebo ze zájmů jiných osob, jež mohou vykonávat na administrátora svůj vliv nebo jej ovládat, pokud jde o stanovení dané referenční hodnoty.
               
      7.   Administrátor zajistí, aby jeho zaměstnanci a další fyzické osoby, jejichž služeb využívá nebo které řídí a kteří se přímo podílejí na poskytování referenční hodnoty:
      
                  a)
               
                  disponovali potřebnými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi pro výkon svěřených povinností a byli účinným způsobem řízeni a kontrolováni;
               
      
                  b)
               
                  nebyli vystaveni nežádoucím vlivům a nebyli předmětem střetů zájmů a aby odměňování a hodnocení výkonů těchto osob nevytvářelo střet zájmů ani jinak nesnižovalo integritu procesu stanovování referenčních hodnot;
               
      
                  c)
               
                  neměli žádné zájmy ani obchodní styky, které by ohrožovaly činnosti dotyčného administrátora;
               
      
                  d)
               
                  měli zakázáno přispívat ke stanovení referenčních hodnot účastí na nabídkách, poptávkách a obchodech svým jménem či jménem účastníků trhu, s výjimkou případů, kdy je tento způsob přispívání výslovně vyžadován jako součást metodiky referenčních hodnot a řídí se zvláštními pravidly, které se na ně vztahují; a
               
      
                  e)
               
                  podléhali účinným postupům kontroly výměny informací s jinými zaměstnanci podílejícími se na činnostech, jež mohou vytvářet riziko střetu zájmů, nebo se třetími stranami, pokud tyto informace mohou ovlivnit referenční hodnotu.
               
      8.   Administrátor zavede zvláštní postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit věrohodnost a spolehlivost zaměstnance nebo osoby určující referenční hodnotu, včetně toho, že referenční hodnoty budou před šířením alespoň interně schváleny vedením.
      Článek 5
      Požadavky na útvar dozoru
      1.   Administrátor zavede a udržuje stálý a účinný útvar dozoru, který zajistí dohled nad všemi aspekty poskytování jeho referenčních hodnot.
      2.   Administrátor vypracuje a zachovává spolehlivé postupy týkající se jeho útvaru dozoru, které zpřístupní relevantním příslušným orgánům.
      3.   Tento útvar dozoru se řídí zásadou integrity a má následující povinnosti, které jsou administrátorem přizpůsobovány složitosti referenční hodnoty, jejímu používání a slabým místům:
      
                  a)
               
                  nejméně jednou ročně přezkum definice referenční hodnoty a metodiky pro její stanovení;
               
      
                  b)
               
                  dohled nad změnami metodiky pro stanovení referenční hodnoty a vyžadování, aby administrátor takové změny konzultoval
               
      
                  c)
               
                  dohled nad kontrolním systémem administrátora a nad jeho řízením a správou referenčních hodnot, a vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, dohled nad kodexem chování uvedeným v článku 15;
               
      
                  d)
               
                  přezkum a schvalování postupů pro ukončení referenční hodnoty včetně konzultací o tomto ukončení;
               
      
                  e)
               
                  dohled nad třetími stranami podílejícími se na poskytování referenční hodnoty včetně zástupců pro její výpočet nebo šíření;
               
      
                  f)
               
                  posuzování vnitřních a externích auditů a přezkumů a sledování, jak jsou prováděna stanovená nápravná opatření;
               
      
                  g)
               
                  vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, sledování vstupních údajů a dodavatelů a činností administrátora při rozporování nebo ověřování dodávaných vstupních údajů;
               
      
                  h)
               
                  vychází-li referenční hodnota ze vstupních údajů dodavatelů, přijímání účinných opatření v souvislosti s případy porušení kodexu chování uvedeného v článku 15; a
               
      
                  i)
               
                  podávání zpráv relevantním příslušným orgánům o případech pochybení dodavatelů, vychází-li referenční hodnota z vstupních údajů od dodavatelů, nebo administrátorů, o nichž se útvar dozoru dozví, a o anomálních nebo podezřelých vstupních údajích.
               
      4.   Útvar dozoru je vykonáván samostatným výborem nebo jiným vhodným systémem správy a řízení.
      5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit postupy týkající se útvaru dozoru a jeho vlastností, včetně jeho složení a umístění v rámci organizační struktury administrátora, aby byla zajištěna integrita tohoto útvaru a zabránilo se střetu zájmů. Orgán ESMA zejména vypracuje demonstrativní seznam vhodných systémů správy a řízení ve smyslu odstavce 4.
      Orgán ESMA rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení a vezme v úvahu rozdíly ve vlastnické a ovládací struktuře administrátorů a povahu, rozsah a složitost poskytování určité referenční hodnoty, slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou a jakýkoli dopad takové manipulace, jakož i vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích, včetně sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují či neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.
      Orgán ESMA uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      6.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.
      Článek 6
      Požadavky na kontrolní systém
      1.   Administrátor musí mít zaveden kontrolní systém, který zajistí, že je referenční hodnota poskytována a uveřejňována nebo zpřístupňována v souladu s tímto nařízením.
      2.   Kontrolní systém je přiměřený rozsahu zjištěných střetů zájmů, míře volnosti rozhodování při poskytování referenčních hodnot a povaze vstupních údajů pro výpočet referenčních hodnot.
      3.   Kontrolní systém zahrnuje:
      
                  a)
               
                  řízení provozních rizik;
               
      
                  b)
               
                  odpovídající a účinné plány zachování provozu a obnovy činnosti při mimořádné události;
               
      
                  c)
               
                  pohotovostní postupy, které jsou zavedeny pro případ přerušení procesu poskytování referenčních hodnot.
               
      4.   Administrátor zavede opatření:
      
                  a)
               
                  k zajištění toho, aby dodavatelé dodržovali kodex chování uvedený v článku 15 a normy použitelné pro poskytování vstupních údajů;
               
      
                  b)
               
                  ke sledování vstupních údajů, včetně pokud možno sledování vstupních údajů před zveřejněním referenční hodnoty a ověřování vstupních údajů po zveřejnění s cílem zjistit chyby a anomálie.
               
      5.   Kontrolní systém je podle potřeby dokumentován, přezkoumáván a aktualizován a zpřístupněn relevantnímu příslušnému orgánu a na požádání i uživatelům referenčních hodnot.
      Článek 7
      Požadavky na systém odpovědnosti
      1.   Administrátor musí zavést systém odpovědnosti, který zahrnuje uchovávání záznamů, provádění auditů a přezkum a postup pro řešení stížností a jenž zajišťuje doklady o dodržování požadavků tohoto nařízení.
      2.   Administrátor určí osobu pro výkon interní funkce s potřebnými schopnostmi, jejímž úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro stanovení referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom zprávy.
      3.   U referenčních hodnot s kritickým významem jmenuje administrátor nezávislého externího auditora, jehož úkolem je minimálně jednou za rok přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro stanovení referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy.
      4.   Administrátor poskytne relevantnímu příslušnému orgánu na jeho žádost podrobné údaje o přezkumech a zprávách uvedených v odstavci 2. Na žádost relevantního příslušného orgánu zveřejní administrátor podrobné údaje o auditech uvedených v odstavci 3.
      Článek 8
      Požadavky na uchovávání záznamů
      1.   Administrátor vede záznamy o:
      
                  a)
               
                  veškerých vstupních údajích, včetně využití těchto údajů;
               
      
                  b)
               
                  metodice, která byla použita pro stanovení referenční hodnoty;
               
      
                  c)
               
                  veškerých úsudcích nebo případech uplatnění volnosti rozhodování ze strany administrátora a případně posuzovatelů při stanovení referenčních hodnot, včetně zdůvodnění těchto případů úsudků nebo uplatnění volnosti rozhodování;
               
      
                  d)
               
                  o tom, že určité vstupní údaje nebyly vzaty v úvahu, zejména pokud vyhovovaly požadavkům metodiky pro stanovení referenčních hodnot, a zdůvodnění toho, proč tyto údaje nebyly vzaty v úvahu;
               
      
                  e)
               
                  jiných změnách nebo odchylkách od standardních postupů a metodik, včetně případů, kdy se tak stalo v době napětí na trhu nebo narušení trhu;
               
      
                  f)
               
                  totožnosti přispěvatelů a fyzických osob zaměstnaných administrátory za účelem stanovování referenčních hodnot;
               
      
                  g)
               
                  všech dokumentech týkajících se stížností, včetně dokumentů předložených stěžovatelem; a
               
      
                  h)
               
                  telefonních hovorech a elektronické komunikaci mezi osobami, jež administrátor zaměstnává, a dodavateli či přispěvateli týkajících se referenční hodnoty.
               
      2.   Záznamy uvedené v odstavci 1 uchovává administrátor nejméně po dobu pěti let ve formě, kterou je možné reprodukovat a plně z ní pochopit stanovení referenční hodnoty a která umožňuje provést audit nebo hodnocení vstupních údajů, výpočtů, úsudků a uplatnění volnosti rozhodování. Záznamy telefonních hovorů nebo elektronické komunikace pořízené v souladu s odst. 1 písm. h) se na požádání poskytnou účastníkům hovorů nebo komunikace a uchovávají se po dobu tří let.
      Článek 9
      Mechanismus pro vyřizování stížností
      1.   Administrátor má zavedeny písemné postupy pro přijímání, prošetřování a uchovávání záznamů o stížnostech, včetně stížností, které souvisí s procesem stanovování referenčních hodnot administrátorem, a tyto postupy zveřejní.
      2.   Tento mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:
      
                  a)
               
                  administrátor zpřístupní pravidla pro vyřizování stížností, která umožní, aby byly předkládány stížnosti ohledně toho, zda je konkrétní stanovení referenční hodnoty reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn procesu stanovování referenčních hodnot, použití metodiky při určitém stanovení referenční hodnoty a jiných rozhodnutí týkajících se procesu stanovování referenčních hodnot;
               
      
                  b)
               
                  stížnosti jsou vyřizovány řádně a včas a o výsledku šetření je stěžovatel vyrozuměn v přiměřené lhůtě s výjimkou případů, kdy by takové vyrozumění bylo v rozporu s cíli veřejné politiky nebo s nařízením (EU) č. 596/2014; a
               
      
                  c)
               
                  šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se předmět stížnosti mohl nebo může týkat;
               
      Článek 10
      Externí zajištění služeb nebo činností
      1.   Administrátor nesmí prostřednictvím externích poskytovatelů služeb zajišťovat funkce spojené s poskytováním určité referenční hodnoty takovým způsobem, aby to významně narušovalo kontrolu administrátora nad poskytováním referenční hodnoty nebo schopnost relevantního příslušného orgánu vykonávat dohled nad danou referenční hodnotou.
      2.   Využívá-li administrátor k zajištění určitých funkcí či souvisejících služeb a činností spojených s poskytováním určité referenční hodnoty externího poskytovatele služeb, odpovídá administrátor v celém rozsahu i nadále za plnění veškerých svých povinností, které mu na základě tohoto nařízení vznikají.
      3.   Administrátor využívající externích poskytovatelů služeb zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:
      
                  a)
               
                  poskytovatel služeb má schopnosti, kapacitu a veškerá povolení, která jsou podle právních předpisů vyžadována pro spolehlivý a profesionální výkon přenesených funkcí, služeb nebo činností;
               
      
                  b)
               
                  administrátor dá relevantním příslušným orgánům k dispozici údaje o totožnosti a úkolech poskytovatele služeb účastnícího se procesu stanovování referenčních hodnot;
               
      
                  c)
               
                  administrátor přijme vhodná opatření, ukáže-li se, že poskytovatel služeb zřejmě neplní přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;
               
      
                  d)
               
                  administrátor si udržuje odborné znalosti nezbytné pro řádný dohled nad funkcemi, které jsou zajišťovány prostřednictvím externích služeb nebo činností, a pro řízení rizik, která s tím souvisí;
               
      
                  e)
               
                  poskytovatel služeb informuje administrátora o veškerém vývoji, který může mít významný dopad na jeho schopnost vykonávat přenesené funkce efektivně a v souladu s platnými právními předpisy a regulačními požadavky;
               
      
                  f)
               
                  poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi, které na něj byly přeneseny, spolupracuje s relevantním příslušným orgánem, a administrátor a relevantní příslušný orgán mají faktický přístup k údajům o přenesených činnostech a do prostor pro výkon podnikání poskytovatele služeb a relevantní příslušný orgán je schopen tato práva na přístup vykonávat;
               
      
                  g)
               
                  administrátor je schopen v případě potřeby ujednání o externím poskytování služeb ukončit;
               
      
                  h)
               
                  administrátor přijme přiměřená opatření, včetně plánů pro mimořádné události, s cílem předejít nepřiměřenému provoznímu riziku spojenému s účastí poskytovatele služeb v procesu stanovování referenčních hodnot.
               
      
         KAPITOLA 2
      
      
         
            Vstupní údaje, metodika a oznamování případů porušení
         
      
      Článek 11
      Vstupní údaje
      1.   Poskytování referenční hodnoty se řídí následujícími požadavky, které se týkají jejích vstupních údajů:
      
                  a)
               
                  vstupní údaje musí být dostatečné, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit.
                  Jako vstupní údaje slouží údaje o obchodech, jsou-li k dispozici a je-li to vhodné. Pakliže údaje o obchodech nejsou dostatečné nebo nejsou vhodné k tomu, aby přesně a spolehlivě odrážely reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má příslušná referenční hodnota měřit, je možné použít vstupní údaje, které nejsou údaji o obchodech, včetně odhadovaných cen, kotací a závazných kotací nebo jiných hodnot;
               
      
                  b)
               
                  vstupní údaje uvedené v písmenu a) musí být ověřitelné;
               
      
                  c)
               
                  administrátor vypracuje a zveřejní jasné pokyny o typech vstupních údajů, pořadí využití různých typů vstupních údajů a využití odborného úsudku, aby byl zajištěn soulad s písmenem a) tohoto odstavce a příslušnou metodikou;
               
      
                  d)
               
                  pokud referenční hodnota vychází ze vstupních údajů získaných od dodavatelů, administrátor získává, je-li to vhodné, vstupní údaje od spolehlivého a reprezentativního souboru či vzorku dodavatelů, aby bylo zajištěno, že výsledná referenční hodnota bude představovat spolehlivou a reprezentativní výpověď o reálném stavu trhu či ekonomické realitě, které má tato referenční hodnota měřit;
               
      
                  e)
               
                  administrátor nepoužívá vstupní údaje od dodavatele, pokud má administrátor jakékoli náznaky o tom, že tento dodavatel nectí kodex chování uvedený v článku 15, a v takovém případě získá reprezentativní veřejně dostupné údaje.
               
      2.   Administrátor zajistí, aby jeho kontroly vstupních údajů zahrnovaly:
      
                  a)
               
                  kritéria, jež stanoví, kdo může administrátorovi dodávat vstupní údaje, a proces výběru dodavatelů;
               
      
                  b)
               
                  postup, jakým jsou vstupní údaje od dodavatele vyhodnocovány a jakým je poskytování dalších vstupních údajů tímto dodavatelem ukončeno, nebo případně postup, jakým jsou vůči dodavateli v případě nedodržení požadavků tohoto nařízení uplatňovány další sankce; a
               
      
                  c)
               
                  postup pro ověřování vstupních údajů, a to i oproti jiným ukazatelům nebo údajům, v zájmu zajištění jejich integrity a přesnosti.
               
      3.   Jestliže vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty dodává útvar poskytující služby přímo klientům, to znamená jakékoli oddělení, divize, skupina nebo zaměstnanci dodavatelů, nebo k němu přidružený subjekt plnící tuto funkci, který provádí jakékoli činnosti v oblasti výpočtu cen, obchodování, prodeje, uvádění na trh, reklamy, oslovování, strukturování a makléřství, administrátor musí:
      
                  a)
               
                  získat z jiných zdrojů údaje, jež tyto vstupní údaje potvrdí; a
               
      
                  b)
               
                  zajistit, aby dodavatelé měli zavedeny odpovídající vnitřní postupy pro dohled a ověřování.
               
      4.   Pokud se administrátor domnívá, že vstupní data neodrážejí reálný stav trhu či ekonomickou realitu, které má referenční hodnota měřit, musí v přiměřené lhůtě změnit vstupní údaje, dodavatele nebo metodiku, aby bylo zajištěno, že vstupní údaje odráží reálný stav trhu či ekonomickou realitu nebo v opačném případě poskytování této referenční hodnoty ukončit.
      5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní, jak zajistit vhodnost a ověřitelnost vstupních údajů, jak to je vyžadováno v odst. 1 písm. a) a b), jakož i vnitřní postupy pro dohled a ověřování pro dodavatele, kdy se administrátor musí ujistit, že byly dodavatelem zavedeny, v souladu s odst. 3 písm. b), aby byla zajištěna integrita a přesnost vstupních údajů. Tyto návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.
      Orgán ESMA zohledňuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení, povahu vstupních údajů, vlastnosti podkladového trhu nebo ekonomické reality a zásadu proporcionality, náchylnost referenční hodnoty k manipulaci a sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      6.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.
      Článek 12
      Metodika
      1.   Pro stanovení referenční hodnoty používá administrátor metodiku, která:
      
                  a)
               
                  je důkladná a spolehlivá;
               
      
                  b)
               
                  má jasná pravidla určující, jakým způsobem a kdy lze při stanovování referenční hodnoty uplatňovat volnost rozhodování;
               
      
                  c)
               
                  je přesná a důsledná, stabilní a ověřitelná, včetně příslušného zpětného testování oproti dostupným údajům o obchodech;
               
      
                  d)
               
                  je odolná a zajišťuje, že referenční hodnotu lze vypočítat za nejrůznějších možných okolností, aniž by byla ohrožena její integrita;
               
      
                  e)
               
                  je dohledatelná a ověřitelná.
               
      2.   Při vypracovávání metodiky pro stanovení referenčních hodnot administrátor referenční hodnoty:
      
                  a)
               
                  zohlední faktory, jako je velikost a obvyklá likvidita trhu, transparentnost obchodování a pozice účastníků trhu, koncentrace trhu, dynamika trhu a vhodnost každého vzorku z hlediska reálného stavu trhu a ekonomické reality, kterou má daná referenční hodnota měřit;
               
      
                  b)
               
                  určí, co představuje aktivní trh pro účely této referenční hodnoty; a
               
      
                  c)
               
                  stanoví prioritu různých druhů vstupních údajů.
               
      3.   Administrátor musí mít zavedena a zveřejněna jasná pravidla, jež stanoví, za jakých okolností kvantita nebo kvalita vstupních údajů nedosahuje standardů nezbytných pro to, aby bylo možno pomocí dané metodiky přesně a spolehlivě určit referenční hodnotu, a v nichž popíše, zda a jak se má referenční hodnota za takových okolností vypočítat.
      Článek 13
      Transparentnost metodiky
      1.   Referenční hodnoty a metodiku administrátor sestaví, provozuje a spravuje transparentním způsobem. Administrátor za tímto účelem zveřejní a poskytne tyto informace:
      
                  a)
               
                  klíčové prvky metodiky, kterou administrátor používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot;
               
      
                  b)
               
                  podrobné informace o interním přezkumu a schvalování dané metodiky a četnosti těchto přezkumů;
               
      
                  c)
               
                  postupy konzultace a zdůvodnění u každé navrhované podstatné změny v metodice administrátora, včetně vymezení toho, co představuje podstatnou změnu, a okolnosti, za nichž má administrátor oznámit všechny takové změny uživatelům.
               
      2.   Postupy, které jsou vyžadovány podle odst. 1 písm. c) musí stanovit:
      
                  a)
               
                  informování v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež umožní analyzovat dopad všech navrhovaných podstatných změn a připomínkovat je; a
               
      
                  b)
               
                  sdělování připomínek uvedených v písmenu a) tohoto odstavce a reakci administrátora na tyto připomínky, jež budou po každé konzultaci zpřístupněny, s výjimkou případů, kdy je požadováno zachování důvěrnosti původcem připomínky.
               
      3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní informace, které musí administrátor poskytovat na základě požadavků stanovených v odstavcích 1 a 2, přičemž rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení. Orgán ESMA vezme v úvahu potřebu zveřejňovat takové prvky metodiky, které umožní uživatelům na základě dostatečně podrobných informací získat přehled o tom, jak je referenční hodnota poskytována, posoudit její reprezentativnost, její relevantnost z hlediska konkrétních uživatelů a její vhodnost jakožto reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv a ve vztahu k zásadě proporcionality. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na administrátory referenčních hodnot bez značného významu.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      4.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené administrátorům referenčních hodnot bez značného významu, jimiž blíže upřesní prvky uvedené v odstavci 3 tohoto článku.
      Článek 14
      Oznamování případů porušení
      1.   Administrátor zavede odpovídající systémy a účinné kontroly, které zaručí integritu vstupních údajů, aby mohl zjistit a oznamovat příslušnému orgánu jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014.
      2.   Vstupní údaje a jejich dodavatele administrátor monitoruje, aby mohl příslušnému orgánu oznámit skutečnost, že nabyl podezření, že v souvislosti s příslušnou referenční hodnotou dochází k jednání, které by mohlo představovat manipulaci či pokus o manipulaci s referenční hodnotou ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014, a podat mu o tom veškeré potřebné informace, a to včetně jednání ve shodě za tímto účelem.
      Příslušný orgán administrátora případně postoupí tuto informaci příslušnému orgánu ve smyslu nařízení (EU) č. 596/2014.
      3.   Administrátor má zavedeny postupy, které jeho vedoucím pracovníkům, zaměstnancům a ostatním fyzickým osobám, jejichž služeb využívá nebo které řídí, umožní interně oznamovat případy porušení tohoto nařízení.
      
         KAPITOLA 3
      
      
         
            Kodex chování a požadavky na dodavatele
         
      
      Článek 15
      Kodex chování
      1.   Je-li referenční hodnota založena na vstupních údajích od dodavatelů, její administrátor vypracuje pro každou referenční hodnotu kodex chování, který jasně stanoví povinnosti dodavatelů spojené s dodáváním vstupních údajů, a zajistí, aby byl takový kodex chování v souladu s tímto nařízením. Administrátor se musí minimálně jednou za rok nebo v okamžiku změny v kodexu chování ujistit o tom, že jej dodavatelé soustavně dodržují.
      2.   Kodex chování obsahuje alespoň tyto prvky:
      
                  a)
               
                  jasný popis požadovaných vstupních údajů a požadavky, které zajistí, aby byly vstupní údaje poskytovány v souladu s články 11 a 14;
               
      
                  b)
               
                  označení osob, které mohou dodávat administrátorovi vstupní údaje a postupy ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, jakož i oprávnění přispěvatelů, kteří dodávají vstupní údaje jménem dodavatele;
               
      
                  c)
               
                  postupy, které zajistí, aby dodavatel poskytoval všechny důležité vstupní údaje;
               
      
                  d)
               
                  systémy a kontroly, jež je povinen zavést dodavatel, včetně:
                  
                              i)
                           
                              postupů pro dodávání vstupních údajů, včetně požadavků, aby dodavatel určil, zda jsou vstupními údaji údaje o obchodech a zda vstupní údaje vyhovují požadavkům administrátora;
                           
                  
                              ii)
                           
                              postupů pro uplatňování volnosti rozhodování při dodávání vstupních údajů;
                           
                  
                              iii)
                           
                              požadavků na ověřování vstupních údajů před jejich poskytnutím administrátorovi;
                           
                  
                              iv)
                           
                              postupů pro uchovávání záznamů;
                           
                  
                              v)
                           
                              požadavků na oznamování podezřelých vstupních údajů;
                           
                  
                              vi)
                           
                              požadavků ohledně řešení střetů zájmů.
                           
               
      3.   Administrátor může vytvořit samostatný kodex chování pro každou skupinu příbuzných referenčních hodnot, které poskytuje.
      4.   Pokud relevantní příslušný orgán při uplatnění své pravomoci uvedené v článku 41 shledá, že určité prvky kodexu chování nejsou v souladu s tímto nařízením, vyrozumí o tom dotyčného administrátora. Administrátor upraví do 30 dnů od tohoto vyrozumění kodex chování tak, aby byl zajištěn jeho soulad s tímto nařízením.
      5.   Do 15 pracovních dnů ode dne použití rozhodnutí o zařazení referenční hodnoty s kritickým významem na seznam uvedený v čl. 20 odst. 1 předloží administrátor této referenční hodnoty s kritickým významem kodex chování relevantnímu příslušnému orgánu. Relevantní příslušný orgán do 30 dnů ověří, zda je obsah kodexu chování v souladu s tímto nařízením. V případě, že relevantní příslušný orgán zjistí prvky kodexu chování, které nejsou v souladu s tímto nařízením, použije se odstavec 4 tohoto článku.
      6.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní prvky kodexu chování uvedené v odstavci 2 pro různé typy referenčních hodnot a aby zohlednil vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích.
      Orgán ESMA vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dodavatelů, zejména se zřetelem k rozdílnosti vstupních údajů a metodik, rizikům manipulace se vstupními údaji a ke sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Článek 16
      Požadavky na správu, řízení a kontrolu pro dohlíženého dodavatele
      1.   Na dohlíženého dodavatele se vztahují tyto požadavky na správu, řízení a kontrolu:
      
                  a)
               
                  dohlížený dodavatel zajistí, aby v souvislosti s dodáváním vstupních údajů nedocházelo ani nemohlo docházet ke střetu zájmů a aby v případech, kdy je nezbytné uplatnit volnost rozhodování, se tak stalo nezávisle a poctivě a na základě příslušných informací v souladu s kodexem chování uvedeným v článku 15;
               
      
                  b)
               
                  dohlížený dodavatel musí zavést kontrolní systém, díky němuž je schopen zajistit, aby vstupní údaje byly věrohodné, přesné a spolehlivé a aby byly poskytovány v souladu s tímto nařízením a kodexem chování uvedeným v článku 15.
               
      2.   Dohlížený dodavatel musí zavést účinné systémy a kontroly, jimiž zajišťuje integritu a spolehlivost všech vstupních údajů, které jsou dodávány administrátorovi, včetně:
      
                  a)
               
                  kontroly toho, kdo může předávat administrátorovi vstupní údaje, a v přiměřeném rozsahu také včetně postupu pro schvalování fyzickou osobou v pozici nadřízené přispěvateli;
               
      
                  b)
               
                  náležité odborné přípravy přispěvatelů pokrývající alespoň toto nařízení a nařízení (EU) č. 596/2014;
               
      
                  c)
               
                  opatření pro řešení střetů zájmů, včetně případného organizačního oddělení zaměstnanců a zvážení toho, jak lze odstranit podněty k manipulaci s referenčními hodnotami plynoucí z politik v oblasti odměňování;
               
      
                  d)
               
                  uchovávání záznamů po náležitou dobu o komunikaci v souvislosti s poskytováním vstupních údajů, veškerých informacích, které byly využity k tomu, aby dodavatel mohl učinit jednotlivá předložení, a veškerých stávajících nebo možných střetech zájmů, včetně mimo jiné o expozicích dodavatele vůči finančním nástrojům, které využívají referenční hodnotu jakožto referenci;
               
      
                  e)
               
                  uchovávání záznamů o interních a externích auditech.
               
      3.   V případech, kdy se vstupní údaje opírají o odborný úsudek, zavedou dohlížení dodavatelé kromě systémů a kontrol uvedených v odstavci 2 postupy, jimiž se řídí při použití úsudku nebo při uplatnění volnosti rozhodování, a uchovávají záznamy obsahující zdůvodnění takového úsudku nebo volného rozhodnutí. V přiměřeném rozsahu dohlížení dodavatelé zohlední povahu dané referenční hodnoty a jejích vstupních údajů.
      4.   Při provádění auditů a výkonu dohledu nad poskytováním referenční hodnoty dohlížený dodavatel plně spolupracuje s administrátorem a relevantním příslušným orgánem a umožní přístup k informacím a záznamům uchovávaným v souladu s odstavci 2 a 3.
      5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní požadavky týkající se správy a řízení, systémů a kontrol a politik uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.
      Orgán ESMA vezme v úvahu různé vlastnosti referenčních hodnot a dohlížených dodavatelů, zejména se zřetelem k rozdílnosti poskytovaných vstupních údajů a používaných metodik, riziku manipulace se vstupními údaji a povaze činností prováděných dohlíženými dodavateli a vývoj v oblasti referenčních hodnot a vývoj na finančních trzích, včetně sbližování postupů dohledu nad stanovováním referenčních hodnot v mezinárodním měřítku. Návrhy regulačních technických norem vypracované orgánem ESMA se však nevztahují ani neuplatňují na dohlížené dodavatele referenčních hodnot bez značného významu.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      6.   Orgán ESMA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracovat pokyny určené dohlíženým dodavatelům referenčních hodnot bez značného významu, aby upřesnil prvky uvedené v odstavci 5 tohoto článku.
      HLAVA III
      
         POŽADAVKY NA RŮZNÉ TYPY REFERENČNÍCH HODNOT
      
      
         KAPITOLA 1
      
      
         
            Referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů
         
      
      Článek 17
      Referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů
      1.   Ustanovení čl. 11 odst. 1 písm. d) a e), čl. 11 odst. 2 a 3, čl. 14 odst. 1 a 2, články 15 a 16 se nepoužijí na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty. Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na poskytování těch referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů, které vychází ze vstupních údajů dodaných v celém rozsahu a přímo ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 24.
      2.   Články 24 a 25 nebo článek 26 se případně použijí na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů a dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty, které se používají přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě do 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány.
      
         KAPITOLA 2
      
      
         
            Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb
         
      
      Článek 18
      Referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb
      Vedle požadavků stanovených v hlavě II nebo místo nich se na poskytování referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty použijí zvláštní požadavky stanovené v příloze I.
      Na poskytování referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se nevztahují články 24, 25 a 26.
      
         KAPITOLA 3
      
      
         
            Referenční hodnoty cen komodit
         
      
      Článek 19
      Referenční hodnoty cen komodit
      1.   Na poskytování referenčních hodnot cen komodit a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty, pokud se nejedná o referenční hodnoty týkající se regulovaných údajů nebo založené na údajích dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, se namísto požadavků podle hlavy II, s výjimkou článku 10, vztahují zvláštní požadavky stanovené v příloze II.
      Na poskytování referenčních hodnot cen komodit a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se nevztahují články 24, 25 a 26.
      2.   Pokud je referenční hodnota cen komodit referenční hodnotou s kritickým významem a podkladovým aktivem je zlato, stříbro nebo platina, tak se namísto přílohy II uplatňují požadavky hlavy II.
      
         KAPITOLA 4
      
      
         
            Referenční hodnoty s kritickým významem
         
      
      Článek 20
      Referenční hodnoty s kritickým významem
      1.   Komise přijme prováděcí akty přezkumným postupem uvedeným v čl. 50 odst. 2, aby sestavila seznam referenčních hodnot poskytovaných administrátory nacházejícími se v Unii, které se považují za referenční hodnoty s kritickým významem, a minimálně jednou za dva roky provedla jeho revizi, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
      
                  a)
               
                  referenční hodnota se používá přímo nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 500 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které je referenční hodnota stanovována;
               
      
                  b)
               
                  referenční hodnota vychází z údajů dodaných dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a je považována v tomto členském státě v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2, 3, 4 a 5 tohoto článku za referenční hodnotu s kritickým významem;
               
      
                  c)
               
                  referenční hodnota splňuje všechna následující kritéria:
                  
                              i)
                           
                              referenční hodnota se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové hodnotě nejméně 400 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, avšak nepřevyšuje hodnotu stanovenou v písmeni a);
                           
                  
                              ii)
                           
                              referenční hodnota nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo;
                           
                  
                              iii)
                           
                              neposkytování této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo v několika členských státech.
                           
                  Pokud referenční hodnota splňuje kritéria podle písm. c) bodů ii) a iii), avšak nesplňuje kritérium písm. c) bodu i), příslušné orgány dotčených členských států se mohou dohodnout s příslušným orgánem členského státu, v němž je usazen administrátor, že taková referenční hodnota má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce. Orgán příslušný pro administrátora však vždy musí vést konzultace s příslušnými orgány dotčených členských států. Nedosáhnou-li příslušné orgány shody, rozhodne orgán příslušný pro administrátora, zda má být referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem podle tohoto pododstavce, přičemž vezme v úvahu důvody neshody. Příslušné orgány či v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení Komisi. Komise poté, co takové posouzení obdrží, přijme v souladu s tímto odstavcem prováděcí akt. Kromě toho v případě, že není dosaženo shody, orgán příslušný pro administrátora postoupí své posouzení orgánu ESMA, který může zveřejnit stanovisko.
               
      2.   Pokud se příslušný orgán členského státu podle odst. 1 písm. b) domnívá, že administrátor podléhající jeho dohledu poskytuje referenční hodnotu, která má být považována za referenční hodnotu s kritickým významem, oznámí tuto skutečnost orgánu ESMA a postoupí mu posouzení s příslušnými podklady.
      3.   Příslušný orgán pro účely odstavce 2 posoudí, zda by ukončení této referenční hodnoty nebo její poskytování na základě vstupních údajů nebo skupiny dodavatelů, které již nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu, mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jeho členském státě. Příslušný orgán ve svém posouzení vezme v úvahu:
      
                  a)
               
                  hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska celkové hodnoty nevypořádaných finančních nástrojů a finančních smluv a celkové hodnoty investičních fondů v tomto členském státě;
               
      
                  b)
               
                  hodnotu finančních nástrojů a finančních smluv, které na tuto referenční hodnotu odkazují, a hodnotu investičních fondů, které používají odkaz na referenční hodnotu k měření své výkonnosti, v členském státě a jejich význam z hlediska hrubého národního produktu v daném členském státě;
               
      
                  c)
               
                  jakýkoliv jiný údaj, jímž lze objektivně posoudit možný dopad přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v daném členském státě.
               
      Příslušný orgán přezkoumá alespoň jednou za dva roky své posouzení kritického významu referenční hodnoty a toto nové posouzení oznámí a postoupí orgánu ESMA.
      4.   Orgán ESMA do šesti týdnů od přijetí oznámení podle odstavce 2 vydá stanovisko o tom, zda je posouzení příslušného orgánu v souladu s požadavky podle odstavce 3, a předá toto stanovisko spolu s posouzením příslušného orgánu Komisi.
      5.   Komise po obdržení stanoviska podle odstavce 4 přijme prováděcí akt v souladu s odstavcem 1.
      6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem:
      
                  a)
               
                  určení způsobu, jak je posuzována nominální hodnota finančních nástrojů jiných než derivátů, jmenovitá hodnota derivátů a čistá hodnota aktiv investičních fondů, a to i v případě nepřímého odkazu na referenční hodnotu v rámci kombinace referenčních hodnot, za účelem jejího srovnání s prahovými hodnotami podle odstavce 1 tohoto článku a čl. 24 odst. 1 písm. a);
               
      
                  b)
               
                  přezkoumání metody výpočtu použité pro stanovení prahových hodnot podle odstavce 1 tohoto článku, s ohledem na vývoj trhu, cen a regulace, jakož i vhodnosti zařazení referenčních hodnot, u nichž celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, na kterou odkazují, se blíží prahové hodnotě; tento přezkum se provádí alespoň jednou za dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018;
               
      
                  c)
               
                  určení způsobu, jak se uplatní kritéria podle odst. 1 písm. c) bodu iii) tohoto článku, přičemž se zohlední jakékoli údaje napomáhající objektivnímu posouzení možného dopadu přerušení poskytování referenční hodnoty či její nespolehlivosti na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo více z členských států.
               
      Komise případně zohlední relevantní vývoj na trhu či technologický vývoj.
      Článek 21
      Povinná administrace referenční hodnoty s kritickým významem
      1.   Pokud má administrátor referenční hodnoty s kritickým významem v úmyslu přestat tuto referenční hodnotu poskytovat, je povinen:
      
                  a)
               
                  tuto skutečnost okamžitě oznámit svému příslušnému orgánu; a
               
      
                  b)
               
                  do čtyř týdnů od takového oznámení předložit posouzení toho, jak má být tato referenční hodnota:
                  
                              i)
                           
                              převedena na nového administrátora; nebo
                           
                  
                              ii)
                           
                              jakým způsobem bude ukončeno její poskytování, přičemž vezme v úvahu postup stanovený v čl. 28 odst. 1.
                           
               
      Během období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat.
      2.   Příslušný orgán po obdržení posouzení vypracovaného administrátorem a uvedeného v odstavci 1:
      
                  a)
               
                  informuje orgán ESMA a případně kolegium zřízené podle článku 46; a
               
      
                  b)
               
                  do čtyř týdnů vypracuje své vlastní posouzení toho, jakým způsobem bude daná referenční hodnota převedena na nového administrátora nebo jak bude ukončeno její poskytování, přičemž přihlédne k postupu stanovenému podle čl. 28 odst. 1.
               
      Během období uvedeného v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce nepřestane administrátor tuto referenční hodnotu poskytovat, ledaže by k tomu měl písemný souhlas příslušného orgánu.
      3.   Po dokončení posouzení uvedeného v odst. 2 písm. b) je příslušný orgán oprávněn uložit administrátorovi, aby danou referenční hodnotu nadále uveřejňoval až do okamžiku, kdy:
      
                  a)
               
                  bude poskytování této referenční hodnoty převedeno na nového administrátora;
               
      
                  b)
               
                  je poskytování této referenční hodnoty možné řádně ukončit; nebo
               
      
                  c)
               
                  tato referenční hodnota již nebude mít kritický význam.
               
      Pro účely prvního pododstavce nesmí být období, pro které může příslušný orgán uložit administrátorovi, aby nadále zveřejňoval referenční hodnotu, delší než 12 měsíců.
      Na konci tohoto období může příslušný orgán své rozhodnutí, kterým ukládá administrátorovi nadále zveřejňovat referenční hodnotu, přezkoumat, a je-li to nezbytné, prodloužit uvedené období o příslušnou dobu, avšak nejdéle o dalších 12 měsíců. Celková doba povinné administrace referenční hodnoty administrátorem nesmí překročit 24 měsíců.
      4.   Aniž je dotčen odstavec 1, posoudí příslušný orgán v případě, že administrátor referenční hodnoty s kritickým významem má v souvislosti s insolvenčním řízením ukončit svou činnost, zda a jak lze referenční hodnotu s kritickým významem převést na nového administrátora či řádně ukončit její poskytování, přičemž zohlední postup stanovený podle čl. 28. odst. 1.
      Článek 22
      Omezení tržní síly administrátorů referenčních hodnot s kritickým významem
      Aniž je dotčeno uplatnění unijního práva hospodářské soutěže, učiní administrátor při poskytování referenčních hodnot s kritickým významem náležitá opatření, aby zajistil, že licence a informace týkající se referenční hodnoty jsou poskytovány všem uživatelům spravedlivým, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.
      Článek 23
      Povinné dodávání vstupních údajů u referenční hodnoty s kritickým významem
      1.   Tento článek se použije na referenční hodnoty s kritickým významem, které vycházejí z údajů dodaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby.
      2.   Administrátor jedné nebo více referenčních hodnot s kritickým významem předkládá každé dva roky svému příslušnému orgánu posouzení schopnosti každé referenční hodnoty s kritickým významem měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.
      3.   Pokud dohlížený dodavatel pro referenční hodnotu s kritickým významem má v úmyslu ukončit dodávání vstupních údajů, neprodleně tuto skutečnost písemně oznámí administrátorovi referenční hodnoty, který o tom neprodleně vyrozumí svůj příslušný orgán. Pokud se dohlížený dodavatel nachází v jiném členském státě, informuje orgán příslušný pro administrátora bezodkladně orgán příslušný pro tohoto dodavatele. Administrátor referenční hodnoty předloží svému příslušnému orgánu co nejdříve, nejpozději však do 14 dnů po obdržení oznámení učiněného dohlíženým dodavatelem, posouzení dopadů, které se týká schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh nebo ekonomickou realitu.
      4.   Orgán příslušný pro administrátora po obdržení posouzení od administrátora referenční hodnoty podle odstavců 2 a 3 tohoto článku a na základě takového posouzení neprodleně informuje orgán ESMA a případně kolegium zřízené podle článku 46 a vypracuje své vlastní posouzení schopnosti referenční hodnoty měřit podkladový trh a ekonomickou realitu, přičemž vezme v úvahu postupy administrátora pro ukončení jeho referenční hodnoty, které jsou stanoveny v souladu s čl. 29 odst. 1.
      5.   Ode dne, kdy je orgánu příslušnému pro administrátora oznámen záměr dodavatele přestat dodávat vstupní údaje, až do okamžiku, kdy je dokončeno posouzení podle odstavce 4, je tento orgán oprávněn vyžadovat od dodavatelů, kteří učinili oznámení podle odstavce 3, aby v dodávání vstupních údajů pokračovali, a to po dobu maximálně čtyř týdnů, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat či se k obchodu zavázat.
      6.   Pokud se příslušný orgán po uplynutí doby uvedené v odstavci 5 a na základě svého vlastního posouzení podle odstavce 4 domnívá, že je ohrožena reprezentativnost referenční hodnoty s kritickým významem, je tento orgán oprávněn:
      
                  a)
               
                  uložit dohlíženým osobám, které byly vybrány v souladu s odstavcem 7 tohoto článku, včetně osob, které dosud nejsou dodavateli pro stanovení příslušné referenční hodnoty s kritickým významem, aby administrátorovi dodávaly vstupní údaje v souladu s metodikou administrátora, kodexem chování uvedeným v článku 15 nebo jinými pravidly. Tento požadavek se uplatní po přiměřené období, které nepřesáhne 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato původní rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle odstavce 5, nebo v případě těch osob, které dosud nejsou dodavateli, ode dne, kdy je přijato rozhodnutí o povinném dodávání vstupních údajů podle tohoto písmene;
               
      
                  b)
               
                  po přezkumu podle odstavce 9 veškerých opatření přijatých v souladu s písmenem a) tohoto odstavce prodloužit přiměřeně období povinného dodávání vstupních údajů, a to nejvýše o 12 měsíců;
               
      
                  c)
               
                  stanovit formát veškerých dodávaných vstupních údajů a lhůtu pro jejich dodávání, aniž by ukládal dohlíženým osobám povinnost obchodovat nebo se k obchodu zavázat;
               
      
                  d)
               
                  vyžadovat od administrátora, aby změnil metodiku, kodex chování uvedený v článku 15 nebo jiná pravidla pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem.
               
      Maximální období povinného dodávání vstupních údajů podle prvního pododstavce písm. a) a b) nesmí celkově přesáhnout 24 měsíců.
      7.   Pro účely odstavce 6 jsou dohlížené osoby, které mají povinnost dodávat vstupní údaje, vybírány orgánem příslušným pro administrátora za úzké spolupráce s příslušnými orgány pro dohlížené osoby, a to na základě rozsahu skutečné a potenciální účasti dotyčné dohlížené osoby na trhu, který má tato referenční hodnota měřit.
      8.   Orgán příslušný pro dohlíženého dodavatele, od něhož je prostřednictvím opatření přijatých v souladu s odst. 6 prvním pododstavcem písm. a), b) nebo c) vyžadováno, aby dodával vstupní údaje pro stanovení referenční hodnoty, při vymáhání takových opatření spolupracuje s orgánem příslušným pro administrátora.
      9.   Orgán příslušný pro administrátora přezkoumá do konce období uvedeného v odst. 6 prvním pododstavci písm. a) opatření přijatá podle odstavce 6. Kterékoli z nich zruší, jestliže má za to, že:
      
                  a)
               
                  je pravděpodobné, že dodavatelé budou pokračovat v dodávání vstupních údajů nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena, což je doloženo přinejmenším:
                  
                              i)
                           
                              písemným závazkem, kterým se dodavatel administrátorovi a příslušnému orgánu zaváže, že bude pokračovat v dodávání vstupních údajů pro stanovení referenční hodnoty s kritickým významem nejméně po dobu jednoho roku, i kdyby byla tato povinnost zrušena;
                           
                  
                              ii)
                           
                              písemnou zprávou administrátora příslušnému orgánu, v níž budou poskytnuty důkazy, na základě kterých bude moci příslušný orgán posoudit, že další životaschopnost této referenční hodnoty s kritickým významem lze zajistit i po zrušení povinného dodávání vstupních údajů;
                           
               
      
                  b)
               
                  poskytování dané referenční hodnoty může pokračovat i poté, co dodavatelé, jimž byla uložena povinnost dodávat vstupní údaje, jejich dodávání ukončí;
               
      
                  c)
               
                  je k dispozici jiná přijatelná referenční hodnota, která může posloužit jako náhrada, a že uživatelé referenční hodnoty s kritickým významem mohou za minimálních nákladů na tuto náhradní referenční hodnotu přejít, což musí být doloženo přinejmenším písemnou zprávou administrátora, v níž jsou podrobně popsány podmínky přechodu na náhradní referenční hodnotu, schopnost uživatelů na tuto referenční hodnotu přejít a náklady, které jim v souvislosti s tím vzniknou; nebo
               
      
                  d)
               
                  není možné určit žádné vhodné alternativní dodavatele a ukončení dodávání vstupních údajů ze strany příslušných dohlížených osob by danou referenční hodnotu oslabilo natolik, že by bylo nutné jí ukončit.
               
      10.   V případě, že má být poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ukončeno, pokračují všichni dohlížení dodavatelé pro uvedenou referenční hodnotu s kritickým významem v dodávání vstupních údajů ještě po dobu stanovenou příslušným orgánem, která však nepřesahuje maximální období 24 měsíců stanovené v odst. 6 druhém pododstavci.
      11.   V případě, že některý dodavatel poruší požadavky odstavce 6, administrátor to v nejkratší možné přiměřené lhůtě oznámí relevantnímu příslušnému orgánu.
      12.   Je-li referenční hodnota považována za referenční hodnotu s kritickým významem v souladu s postupem stanoveným v čl. 20 odst. 2, 3, 4 a 5, orgán příslušný pro administrátora má pravomoc žádat, aby vstupní údaje byly v souladu s odstavcem 5 a odst. 6 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) tohoto článku dodávány pouze dohlíženými dodavateli, kteří se nacházejí v jeho členském státě.
      
         KAPITOLA 5
      
      
         
            Referenční hodnoty se značným významem
         
      
      Článek 24
      Referenční hodnoty se značným významem
      1.   Referenční hodnota, která nesplňuje některou z podmínek stanovených v čl. 20 odst. 1, má značný význam, jestliže:
      
                  a)
               
                  se používá přímo, nebo nepřímo v rámci kombinace referenčních hodnot jako reference u finančních nástrojů nebo finančních smluv nebo k měření výkonnosti investičních fondů o celkové průměrné hodnotě nejméně 50 miliard EUR, určené případně na základě celého spektra splatností, pro které jsou daný index či sazba stanovovány, za období šesti měsíců; nebo
               
      
                  b)
               
                  nemá žádné přiměřené tržní substituty nebo jich má jen velmi málo a v případě ukončení poskytování této referenční hodnoty nebo jejího poskytování na základě vstupních údajů, které již plně nereprezentují podkladový trh nebo ekonomickou realitu nebo které jsou nespolehlivé, by to mělo významný a nepříznivý dopad na integritu trhů, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v jednom nebo několika z členských států.
               
      2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem přezkoumání metody výpočtu používané ke stanovení prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) tohoto článku, aby odrážela vývoj trhů, cen a regulace, a vhodnosti klasifikace referenčních hodnot, u nichž se celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na ně odkazují, této prahové hodnotě blíží. Tento přezkum se provádí alespoň každé dva roky počínaje dnem 1. ledna 2018.
      3.   Administrátor okamžitě informuje svůj příslušný orgán, jakmile jeho referenční hodnota se značným významem poklesne pod prahovou hodnotu uvedenou v odst. 1 písm. a).
      Článek 25
      Výjimky ze zvláštních požadavků na referenční hodnoty se značným významem
      1.   Administrátor se může rozhodnout neuplatňovat čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) nebo a čl. 15 odst. 2 na své referenční hodnoty se značným významem, pokud má tento administrátor za to, že uplatňování jednoho nebo více z těchto ustanovení by bylo vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora nepřiměřené.
      2.   Pokud se administrátor rozhodne neuplatňovat jedno nebo více z ustanovení uvedených v odstavci 1, okamžitě to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu všechny relevantní informace, jež potvrzují jeho úsudek, že by uplatňování jednoho nebo více z uvedených ustanovení bylo vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora nepřiměřené.
      3.   Příslušný orgán může rozhodnout, že administrátor referenční hodnoty se značným významem má nicméně jeden nebo více požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) a čl. 15 odst. 2 uplatňovat, pokud má za to, že je to vzhledem k povaze nebo dopadu těchto referenčních hodnot nebo k velikosti administrátora přiměřené. Příslušný orgán bere ve svém posouzení, vycházejícím z informací poskytnutých administrátorem, v úvahu následující kritéria:
      
                  a)
               
                  slabá místa umožňující manipulaci s referenční hodnotou;
               
      
                  b)
               
                  povahu vstupních údajů;
               
      
                  c)
               
                  rozsah střetů zájmů;
               
      
                  d)
               
                  stupeň volnosti rozhodování administrátora;
               
      
                  e)
               
                  dopad referenční hodnoty na trhy;
               
      
                  f)
               
                  povahu, rozsah a složitost poskytování referenční hodnoty;
               
      
                  g)
               
                  význam referenční hodnoty pro finanční stabilitu;
               
      
                  h)
               
                  hodnotu finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů, které na referenční hodnotu odkazují;
               
      
                  i)
               
                  velikost, organizační formu nebo strukturu administrátora.
               
      4.   Do 30 dnů od obdržení oznámení od administrátora podle odstavce 2 sdělí příslušný orgán administrátorovi své rozhodnutí o uplatňování dodatečného požadavku podle odstavce 3. Pokud je oznámení příslušnému orgánu učiněno v průběhu postupu povolování k činnosti či registrace administrátora, použijí se lhůty uvedené v článku 34.
      5.   Při výkonu své dohledové pravomoci v souladu s článkem 41 příslušný orgán pravidelně přezkoumává, zda je jeho posouzení podle odstavce 3 tohoto článku stále platné.
      6.   Pokud příslušný orgán dospěje k dostatečně odůvodněnému závěru, že informace, které mu byly podle odstavce 2 tohoto článku předloženy, jsou neúplné nebo že jsou zapotřebí dodatečné informace, běží lhůta 30 dnů uvedená v odstavci 4 tohoto článku až ode dne, kdy administrátor takové doplňující informace poskytne, ledaže se na základě odstavce 4 tohoto článku uplatňují lhůty uvedené v článku 34.
      7.   V případě, že administrátor referenční hodnoty se značným významem nesplňuje jeden nebo více z požadavků stanovených v čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 11 odst. 3 písm. b) a čl. 15 odst. 2, zveřejní a zachovává prohlášení o shodě, v němž jsou jasně uvedeny náležité důvody, proč uvedená ustanovení nedodržuje.
      8.   Vzor prohlášení o shodě podle odstavce 7 vypracuje orgán ESMA prostřednictvím návrhů prováděcích technických norem.
      Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci do 1. dubna 2017 Komisi.
      Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      9.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní kritéria uvedená v odstavci 3.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      
         KAPITOLA 6
      
      
         
            Referenční hodnoty bez značného významu
         
      
      Článek 26
      Referenční hodnoty bez značného významu
      1.   Administrátor se může rozhodnout neuplatňovat čl. 4 odst. 2, čl. 4 odst. 7 písm. c), d) a e), čl. 4 odst. 8, čl. 5 odst. 2, 3 a 4, čl. 6 odst. 1, 3 a 5, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1 písm. b), čl. 11 odst. 2 písm. b) a c), čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 2 a 3 na své referenční hodnoty bez značného významu.
      2.   Administrátor okamžitě informuje svůj příslušný orgán, jakmile jeho referenční hodnota bez značného významu přesáhne prahovou hodnotu uvedenou v čl. 24 odst. 1 písm. a). V takovém případě musí do tří měsíců splnit požadavky platné pro referenční hodnoty se značným významem.
      3.   V případě, že se administrátor referenční hodnoty bez značného významu rozhodne neuplatňovat jedno nebo více z ustanovení uvedených v odstavci 1, zveřejní a zachovává prohlášení o shodě, v němž jsou uvedeny náležité důvody, proč tato ustanovení nedodržuje. Toto prohlášení o shodě poskytne administrátor svému příslušnému orgánu.
      4.   Relevantní příslušný orgán posoudí prohlášení o shodě uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Příslušný orgán si může rovněž od administrátora vyžádat další informace týkající se jeho referenčních hodnot bez značného významu v souladu s článkem 41 a může požadovat provedení změn za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.
      5.   Vzor prohlášení o shodě podle odstavce 3 vypracuje orgán ESMA prostřednictvím návrhů prováděcích technických norem.
      Orgán ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci do 1. dubna 2017 Komisi.
      Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      HLAVA IV
      
         TRANSPARENTNOST A OCHRANA SPOTŘEBITELŮ
      
      Článek 27
      Prohlášení o referenční hodnotě
      1.   Do dvou týdnů od zanesení administrátora do registru uvedeného v článku 36 uveřejní administrátor prohlášení o referenční hodnotě způsobem, který zajistí spravedlivý a snadný přístup, a to pro každou referenční hodnotu nebo případně pro každou skupinu příbuzných referenčních hodnot, které mohou být v souladu s článkem 29 používány v Unii.
      Jestliže tento administrátor začne poskytovat novou referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot, které mohou být v souladu s článkem 29 používány v Unii, uveřejní do dvou týdnů způsobem, který zajistí spravedlivý a snadný přístup, prohlášení o referenční hodnotě pro každou novou referenční hodnotu nebo případně skupinu příbuzných referenčních hodnot.
      V případě jakýchkoli změn informací, jež mají být podle tohoto článku poskytovány, a nejméně jednou za dva roky přezkoumá administrátor prohlášení o referenční hodnotě ke každé referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot a v případě potřeby je aktualizuje.
      Toto prohlášení o referenční hodnotě:
      
                  a)
               
                  jasně a jednoznačně definuje reálný stav trhu a ekonomickou realitu, které tato referenční hodnota měří, a okolnosti, za nichž by se takové měření mohlo stát nespolehlivým;
               
      
                  b)
               
                  stanoví technické specifikace, v nichž jsou jasně a jednoznačně uvedeny ty části výpočtu referenční hodnoty, u kterých se může uplatňovat volné rozhodování, kritéria jeho uplatňování a postavení osob, které je mohou uplatňovat, a dále způsob, jakým může být takové volné rozhodnutí následně hodnoceno;
               
      
                  c)
               
                  obsahuje upozornění, že v důsledku určitých faktorů včetně faktorů vnějších, které administrátor nemůže nijak ovlivnit, může dojít v poskytování dané referenční hodnoty k určitým změnám, anebo k ukončení jejího poskytování; a
               
      
                  d)
               
                  obsahuje doporučení pro uživatele, že změny v poskytování dané referenční hodnoty nebo ukončení jejího poskytování mohou mít dopad na finanční smlouvy a finanční nástroje odkazující na tuto referenční hodnotu nebo na měření výkonnosti investičních fondů.
               
      2.   Prohlášení o referenční hodnotě musí obsahovat alespoň:
      
                  a)
               
                  definice všech klíčových pojmů souvisejících s referenční hodnotou;
               
      
                  b)
               
                  zdůvodnění přijetí metodiky pro tuto referenční hodnotu a postupů pro přezkum a schvalování této metodiky;
               
      
                  c)
               
                  kritéria a postupy používané ke stanovení referenční hodnoty, včetně popisu vstupních údajů, stanovení priority jednotlivých druhů vstupních údajů, minimálních údajů nutných ke stanovení referenční hodnoty, použití modelů nebo extrapolačních metod a jakýchkoli postupů pro vyvážení složek indexu referenční hodnoty;
               
      
                  d)
               
                  kontroly a pravidla, jimiž se řídí administrátor nebo dodavatelé při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování, které slouží k zajištění konzistentnosti při uplatňování úsudku nebo volnosti rozhodování;
               
      
                  e)
               
                  postupy pro stanovování referenčních hodnot v obdobích vysoké zátěže nebo v obdobích, kdy mohou být zdroje údajů o obchodech nedostatečné, nepřesné nebo nespolehlivé, a potenciální omezení referenčních hodnot v těchto obdobích;
               
      
                  f)
               
                  postupy pro řešení chyb ve vstupních údajích nebo při stanovování referenčních hodnot, včetně případů, kdy je nezbytné referenční hodnotu stanovit znovu; a
               
      
                  g)
               
                  identifikaci případných omezení referenční hodnoty, včetně jejího použití na nelikvidních nebo roztříštěných trzích a možné koncentrace vstupů.
               
      3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní obsah prohlášení o referenční hodnotě a případy, kdy je nutné toto prohlášení aktualizovat.
      Orgán ESMA rozlišuje různé typy referenčních hodnot a odvětví podle tohoto nařízení a vezme v úvahu zásadu proporcionality.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Článek 28
      Změny a ukončení poskytování referenční hodnoty
      1.   Administrátor uveřejní spolu s prohlášením o referenční hodnotě podle článku 27 postup týkající se toho, jaká opatření učiní v případě změn určité referenční hodnoty, která může být v souladu s čl. 29 odst. 1 používána v Unii, nebo v případě ukončení jejího poskytování. Tento postup může být případně vypracován pro skupiny příbuzných referenčních hodnot, a dojde-li k podstatné změně, musí být aktualizován a zveřejněn.
      2.   Dohlížené osoby, které nejsou administrátory uvedenými v odstavci 1 a které používají určitou referenční hodnotu, vypracují a uchovávají podložené písemné plány, v nichž stanoví, jaká opatření učiní v případě, že se tato referenční hodnota podstatně změní nebo že její poskytování bude ukončeno. Je-li to možné a vhodné, určí v těchto plánech jednu nebo více alternativních referenčních hodnot, na něž by mohlo být odkazováno náhradou za referenční hodnoty, které již nejsou poskytovány, a uvedou, proč by tyto referenční hodnoty byly vhodnou alternativou. Dohlížené osoby na vyžádání předloží tyto plány a veškeré aktualizace relevantnímu příslušnému orgánu a odpovídajícím způsobem je promítnou do smluvního vztahu s klienty.
      HLAVA V
      
         POUŽÍVÁNÍ REFERENČNÍCH HODNOT V UNII
      
      Článek 29
      Používání referenční hodnoty
      1.   Dohlížená osoba může používat referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot v Unii, je-li referenční hodnota poskytována administrátorem nacházejícím se v Unii, jenž je uveden v registru podle článku 36, nebo je referenční hodnotou, jež je uvedena v registru podle článku 36.
      2.   Týká-li se prospekt, jenž má být zveřejněn v souladu se směrnicí 2003/71/ES nebo směrnicí 2009/65/ES, převoditelných cenných papírů nebo jiných investičních produktů, které odkazují na referenční hodnotu, zajistí emitent, předkladatel nabídky nebo osoba, která žádá o přijetí k obchodování na regulovaném trhu, aby prospekt obsahoval rovněž jasné a podstatné informace o tom, zda je referenční hodnota poskytována administrátorem uvedeným v registru podle článku 36 tohoto nařízení.
      Článek 30
      Rovnocennost
      1.   Aby mohla být referenční hodnota nebo kombinace referenčních hodnot poskytovaná administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi používána v Unii v souladu s čl. 29 odst. 1, musí být tato referenční hodnota a administrátor uvedeni v registru podle článku 36. Pro zápis do registru musí být splněny tyto podmínky:
      
                  a)
               
                  Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku;
               
      
                  b)
               
                  dotyčný administrátor má v dané třetí zemi povolení k činnosti nebo je v ní registrován a podléhá v ní dohledu;
               
      
                  c)
               
                  administrátor oznámil orgánu ESMA svůj souhlas s tím, že jeho zavedené nebo potenciální referenční hodnoty mohou být používány dohlíženými osobami v Unii, poskytl mu seznam referenčních hodnot, k jejichž používání v Unii dává svůj souhlas, a uvedl příslušný orgán odpovědný za dohled nad ním ve třetí zemi; a
               
      
                  d)
               
                  funguje mechanismus spolupráce uvedený v odstavci 4 tohoto článku.
               
      2.   Komise může přijmout prováděcí rozhodnutí, ve kterém bude stanoveno, že právní rámec třetí země a její postupy dohledu zaručují, že:
      
                  a)
               
                  administrátoři, kteří mají v této třetí zemi povolení k činnosti či registraci, splňují závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy; a
               
      
                  b)
               
                  tyto závazné požadavky jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání jejich plnění.
               
      Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
      3.   Komise může případně přijmout prováděcí rozhodnutí, v němž bude stanoveno, že:
      
                  a)
               
                  závazné požadavky, které se ve třetí zemi použijí pro zvláštní administrátory nebo zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jsou rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, zejména se zřetelem k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy;
               
      
                  b)
               
                  tito zvláštní administrátoři nebo tyto zvláštní referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot jsou v této třetí zemi předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání dodržování předpisů.
               
      Toto prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.
      4.   Orgán ESMA vytvoří mechanismy spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní rámec a postupy dohledu byly uznány jako rovnocenné v souladu s ustanoveními odstavce 2 nebo 3. V rámci těchto mechanismů musí být stanoveny přinejmenším:
      
                  a)
               
                  mechanismus pro výměnu informací mezi orgánem ESMA a příslušnými orgány dotčených třetích zemí včetně přístupu ke všem relevantním informacím, jež si orgán ESMA vyžádá o administrátorovi, který má povolení k činnosti v této třetí zemi;
               
      
                  b)
               
                  mechanismus rychlého vyrozumění orgánu ESMA pro případ, kdy se příslušný orgán třetí země domnívá, že administrátor, který má povolení k činnosti v této třetí zemi, nad nímž vykonává dohled, neplní v této třetí zemi podmínky vyplývající z povolení či jiné vnitrostátní právní předpisy;
               
      
                  c)
               
                  postupy týkající se koordinace činností spojených s výkonem dohledu, včetně kontrol na místě.
               
      5.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž stanoví minimální obsah mechanismů spolupráce uvedených v odstavci 4, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány a orgán ESMA mohou v souladu s tímto nařízením vykonávat veškeré své pravomoci v oblasti dohledu.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Článek 31
      Zrušení registrace administrátora nacházejícího se ve třetí zemi
      1.   Orgán ESMA zruší registraci administrátora nacházejícího se ve třetí zemi jeho vyškrtnutím z registru uvedeného v článku 36, má-li na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že tento administrátor:
      
                  a)
               
                  jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů; nebo
               
      
                  b)
               
                  hrubě porušil vnitrostátní právní předpisy nebo jiná ustanovení, která pro něj platí v příslušné třetí zemi a na jejichž základě přijala Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3.
               
      2.   Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:
      
                  a)
               
                  orgán ESMA postoupil danou záležitost příslušnému orgánu třetí země a tento příslušný orgán nepřijal náležitá opatření, která jsou potřebná pro ochranu investorů a řádné fungování trhů v Unii, nebo neprokázal, že dotyčný administrátor plní požadavky, které pro něj v této třetí zemi platí;
               
      
                  b)
               
                  orgán ESMA informoval příslušný orgán třetí země o svém úmyslu zrušit registraci administrátora, a to nejméně 30 dnů před zrušením této registrace.
               
      3.   Orgán ESMA bezodkladně informuje ostatní příslušné orgány o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s odstavcem 1, a své rozhodnutí uveřejní na svých internetových stránkách.
      Článek 32
      Uznání administrátora nacházejícího se ve třetí zemi
      1.   Dokud není přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 30 odst. 2 nebo 3, mohou dohlížené osoby v Unii používat referenční hodnotu poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, pokud tento administrátor předem získá uznání příslušného orgánu svého referenčního členského státu v souladu s tímto článkem.
      2.   Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1 tohoto článku, musí splňovat požadavky stanovené tímto nařízením, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23. Administrátor může tuto podmínku splnit uplatňováním zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, pokud je takové uplatňování rovnocenné splnění požadavků stanovených tímto nařízením, s výjimkou čl. 11 odst. 4 a článků 16, 20, 21 a 23.
      Pro účely stanovení, zda je podmínka uvedená v prvním pododstavci splněna, a v zájmu posouzení dodržování zásad organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně zásad organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, se může příslušný orgán referenčního členského státu spoléhat na posouzení nezávislého externího auditora nebo, podléhá-li administrátor nacházející se ve třetí zemi dohledu, na certifikaci, kterou poskytne příslušný orgán třetí země, kde se administrátor nachází.
      Pokud je administrátor schopen prokázat, a pouze do té míry, do jaké je schopen prokázat, že jím poskytovaná referenční hodnota je referenční hodnotou týkající se regulovaných údajů nebo je referenční hodnotou cen komodit, která není založena na údajích dodávaných dodavateli, z nichž většinu tvoří dohlížené osoby, nevzniká administrátorovi žádná povinnost, aby splňoval požadavky, které se nevztahují na poskytování referenčních hodnot týkajících se regulovaných údajů, jak stanoví článek 17, a na poskytování referenčních hodnot cen komodit, jak stanoví čl. 19 odst. 1.
      3.   Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, musí mít zákonného zástupce usazeného ve svém referenčním členském státě. Tímto zákonným zástupcem musí být fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, kterou administrátor nacházející se ve třetí zemi výslovně jmenoval, aby jeho jménem jednala s orgány a veškerými dalšími osobami v Unii, pokud jde o povinnosti administrátora stanovené tímto nařízením. Zákonný zástupce vykonává útvar dozoru nad poskytováním referenčních hodnot administrátorem podle tohoto nařízení, společně s administrátorem a v tomto ohledu je odpovědný příslušnému orgánu referenčního členského státu.
      4.   Referenční členský stát administrátora nacházejícího se ve třetí zemi se určí takto:
      
                  a)
               
                  pokud je administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje právě jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba. Tato dohlížená osoba je jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;
               
      
                  b)
               
                  nepoužije-li se písmeno a) a je-li administrátor součástí skupiny, jež zahrnuje více než jednu dohlíženou osobu nacházející se v Unii, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší. Jedna z těchto dohlížených osob nacházejících se v referenčním členském státě stanoveném podle tohoto písmene musí být jmenována zákonným zástupcem pro účely odstavce 3;
               
      
                  c)
               
                  jestliže se nepoužije písmeno a) ani písmeno b) tohoto odstavce a pokud se jedna nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používá v jednom nebo více členských státech jako reference pro finanční nástroje přijaté k obchodování v obchodním systému ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice 2014/65/EU, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž byl finanční nástroj, který na kteroukoli z těchto referenčních hodnot odkazuje a který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo byl poprvé obchodován v obchodním systému. Pokud byl příslušný finanční nástroj, který je stále obchodován, přijat k obchodování nebo poprvé obchodován v několika obchodních systémech v různých členských státech současně, je referenčním členským státem ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;
               
      
                  d)
               
                  jestliže se nepoužijí písmena a), b) ani c) a pokud jednu nebo více referenčních hodnot poskytovaných administrátorem používají dohlížené osoby v jednom nebo více členských státech, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází nejvíce těchto dohlížených osob, nebo v případě, že dohlížených osob je stejný počet, považuje se za referenční členský stát ten, ve kterém je hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na referenční hodnotu nejvyšší;
               
      
                  e)
               
                  jestliže se nepoužijí písmena a), b), c) ani d) a pokud administrátor uzavřel dohodu s dohlíženou osobou, v níž administrátor souhlasí s používáním referenční hodnoty, kterou poskytuje, je referenčním členským státem ten členský stát, v němž se nachází tato dohlížená osoba.
               
      5.   Administrátor nacházející se ve třetí zemi, který má v úmyslu předem získat uznání podle odstavce 1, požádá o uznání příslušný orgán svého referenčního členského státu. Žádající administrátor předloží veškeré informace nezbytné k tomu, aby příslušnému orgánu prokázal, že v okamžiku uznání bude mít zavedena veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavci 2, a poskytne seznam svých zavedených či potenciálních referenčních hodnot, které lze používat v Unii, a případně uvede příslušný orgán, jenž odpovídá za dohled nad ním ve třetí zemi.
      Příslušný orgán do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce ověří, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.
      Pokud se příslušný orgán domnívá, že podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 nebyly splněny, zamítne žádost o uznání a uvede důvody tohoto zamítnutí. Kromě toho nelze udělit uznání, pokud nejsou splněny tyto další podmínky:
      
                  a)
               
                  pokud administrátor nacházející se ve třetí zemi podléhá dohledu, existuje mezi příslušným orgánem referenčního členského státu a příslušným orgánem třetí země, v nichž se administrátor nachází, odpovídající ujednání o spolupráci, které je v souladu s regulačními technickými normami přijatými podle čl. 30 odst. 5 a jehož cílem je zajistit účinnou výměnu informací, jež příslušnému orgánu umožní plnit jeho povinnosti v souladu s tímto nařízením;
               
      
                  b)
               
                  příslušným orgánům nebrání v účinném vykonávání jejich funkcí dohledu podle tohoto nařízení ani právní a správní předpisy třetí země, v níž se administrátor nachází, ani případná omezení pravomocí dohledu a šetření orgánu dohledu této třetí země.
               
      6.   Pokud se příslušný orgán referenčního členského státu domnívá, že administrátor nacházející se ve třetí zemi poskytuje referenční hodnotu, která splňuje podmínky pro referenční hodnotu se značným významem podle článku 24 nebo referenční hodnotu bez značného významu podle článku 26, bez zbytečného odkladu to oznámí orgánu ESMA. Ke svému posouzení přiloží informace, které poskytl administrátor v příslušné žádosti o uznání.
      Orgán ESMA poskytne příslušnému orgánu do jednoho měsíce od obdržení oznámení podle prvního pododstavce doporučení ohledně typu referenční hodnoty a požadavků platných na její poskytnutí podle článků 24, 25 a 26. Toto doporučení se může týkat zejména otázky, zda se orgán ESMA domnívá na základě informací, které poskytl administrátor v žádosti o uznání, že jsou splněny podmínky pro tento typ.
      Ode dne, kdy orgán ESMA oznámení obdržel, až do okamžiku, než vydá orgán ESMA doporučení podle tohoto odstavce, se pozastavuje lhůta uvedená v odstavci 5.
      Jestliže příslušný orgán referenčního členského státu navrhuje udělit uznání navzdory doporučení orgánu ESMA podle druhého pododstavce, informuje o tom orgán ESMA a uvede své důvody. Orgán ESMA tuto skutečnost, že příslušný orgán nepostupuje nebo nehodlá postupovat v souladu s jeho doporučením, uveřejní. Orgán ESMA může v jednotlivých případech rovněž rozhodnout o tom, že uveřejní i důvody, které příslušný orgán vedly k tomu, že se jeho doporučením neřídí. Dotyčný příslušný orgán je o zamýšleném zveřejnění předem informován.
      7.   Příslušný orgán referenčního členského státu oznámí do pěti pracovních dnů orgánu ESMA každé rozhodnutí týkající se uznání administrátora nacházejícího se ve třetí zemi spolu se seznamem referenčních hodnot poskytovaných tímto administrátorem, které mohou být používány v Unii, a případně s příslušným orgánem odpovědným za dohled nad tímto administrátorem ve třetí zemi.
      8.   Příslušný orgán referenčního členského státu pozastaví, případně zruší uznání udělené v souladu s odstavcem 5, jestliže má na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že dotyčný administrátor jedná způsobem, který jednoznačně poškozuje zájmy uživatelů jeho referenčních hodnot či řádné fungování trhů, nebo že tento administrátor hrubě porušil příslušné požadavky uvedené v tomto nařízení nebo ve snaze o získání uznání učinil nepravdivá prohlášení či použil jakýchkoli jiných nedovolených prostředků.
      9.   Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, jimiž stanoví formu a obsah žádosti podle odstavce 5, a zejména předkládání informací požadovaných v odstavci 6.
      Pokud takové regulační technické normy orgán ESMA vypracovává, předloží je Komisi.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Článek 33
      Přejímání referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi
      1.   Administrátor nacházející se v Unii, který má povolení k činnosti nebo je registrován v souladu s článkem 34, nebo jakákoli jiná dohlížená osoba nacházející se v Unii, která má jasnou a dobře definovanou úlohu v kontrolním systému nebo systému odpovědnosti administrátora ve třetí zemi, která může účinně sledovat poskytování referenční hodnoty, může požádat relevantní příslušný orgán, aby přejal referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovaných ve třetí zemi k jejich používání v Unii, pokud jsou splněny tyto podmínky:
      
                  a)
               
                  potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba ověřili a jsou schopni svému příslušnému orgánu průběžně prokazovat, že poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, jež mají být přejaty, splňuje – ať je to pro ně povinné, nebo dobrovolné – požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení;
               
      
                  b)
               
                  potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba mají nezbytné odborné znalosti pro účinné sledování činnosti týkající se poskytování referenční hodnoty ve třetí zemi a řízení s ním spojených rizik; a
               
      
                  c)
               
                  pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod.
               
      Pro účely písmene a), totiž při posuzování, zda poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot, které mají být přejaty, splňuje požadavky, jež jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení, může příslušný orgán přihlížet k tomu, zda by byla skutečnost, že je poskytování referenčních hodnot nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot v souladu se zásadami organizace IOSCO pro stanovování finančních referenčních hodnot nebo případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, rovnocenná plnění požadavků podle tohoto nařízení.
      2.   Administrátor nebo jiná dohlížená osoba, kteří podávají žádost o přejímání podle odstavce 1, poskytnou veškeré informace nezbytné k tomu, aby příslušnému orgánu prokázali, že jsou v okamžiku podání žádosti splněny všechny podmínky zmíněné v uvedeném odstavci.
      3.   Příslušný orgán do 90 pracovních dnů od obdržení žádosti o přejímání podle odstavce 1, tuto žádost posoudí a přijme rozhodnutí, kterým schválí přejímání, nebo jej zamítne. Příslušný orgán informuje o přejaté referenční hodnotě nebo přejaté skupině příbuzných referenčních hodnot orgán ESMA.
      4.   Přejatá referenční hodnota nebo přejatá skupiny příbuzných referenčních hodnot se považuje za referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovanou potvrzujícím administrátorem nebo dohlíženou osobou. Potvrzující administrátor nebo jiná dohlížená osoba nesmí použít toto přejímání s úmyslem vyhnout se požadavkům tohoto nařízení.
      5.   Administrátor nebo jiná dohlížená osoba, kteří přejali referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot poskytovanou ve třetí zemi, jsou i nadále plně odpovědní za tuto referenční hodnotu nebo skupinu příbuzných referenčních hodnot a za to, že splňuje povinnosti stanovené v tomto nařízení.
      6.   Jestliže má příslušný orgán potvrzujícího administrátora nebo jiné dohlížené osoby oprávněné důvody domnívat se, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku nejsou dále plněny, je oprávněn požadovat od tohoto přejímajícího administrátora nebo jiné dohlížené osoby, aby toto přejímání ukončili, a informuje o tom orgán ESMA. V případě ukončení přejímání se použije článek 28.
      7.   Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci týkající se opatření pro stanovení podmínek, za nichž může relevantní příslušný orgán posoudit, zda pro poskytování referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot ve třetí zemi a pro jejich přejímání k používání v Unii existuje objektivní důvod. Komise přihlíží k prvkům, jako je zvláštní povaha podkladového trhu nebo ekonomické reality, kterou má referenční hodnota měřit, potřeba blízkosti při poskytování referenční hodnoty pro tento trh a ekonomickou realitu, potřeba blízkosti při poskytování referenční hodnoty dodavatelům, materiální dostupnost vstupních údajů s ohledem na odlišná časová pásma nebo zvláštní dovednosti, které poskytování referenční hodnoty vyžaduje.
      HLAVA VI
      
         POVOLENÍ K ČINNOSTI A REGISTRACE ADMINISTRÁTORŮ A DOHLED NAD NIMI
      
      
         KAPITOLA 1
      
      
         
            Povolení k činnosti a registrace
         
      
      Článek 34
      Povolení k činnosti a registrace administrátora
      1.   Fyzická nebo právnická osoba nacházející se v Unii, která hodlá jednat jako administrátor, požádá příslušný orgán určený podle článku 40 pro členský stát, v němž se tato osoba nachází, o:
      
                  a)
               
                  povolení k činnosti, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení;
               
      
                  b)
               
                  registraci, pokud je dohlíženou osobou, jenž není administrátorem, a poskytuje nebo hodlá poskytovat indexy, jež jsou používány nebo jsou zamýšleny k použití jako referenční hodnoty ve smyslu tohoto nařízení, pokud je splněna podmínka, že činnosti poskytování referenční hodnoty nebrání oborová pravidla, která se na tuto dohlíženou osobu použijí, a žádný z poskytovaných indexů by nebyl referenční hodnotou s kritickým významem; nebo
               
      
                  c)
               
                  registraci, pokud poskytuje nebo hodlá poskytovat pouze indexy, které by byly referenčními hodnotami bez značného významu.
               
      2.   Administrátor s povolením k činnosti nebo registrací dodržuje neustále podmínky stanovené v tomto nařízení a veškeré jejich podstatné změny oznámí příslušnému orgánu.
      3.   Žádost uvedená v odstavci 1 se podává do 30 pracovních dnů ode dne, kdy dohlížená osoba uzavře jakoukoli dohodu o tom, že určitý index poskytovaný žadatelem bude používán jako reference u určitého finančního nástroje nebo finanční smlouvy nebo k měření výkonnosti určitého investičního fondu.
      4.   Žadatel poskytne veškeré informace potřebné k tomu, aby prokázal příslušnému orgánu, že v okamžiku vydání povolení k činnosti nebo registrace má zavedena veškerá opatření nezbytná pro splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.
      5.   Do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti posoudí relevantní příslušný orgán, zda je žádost úplná, a vyrozumí o tom žadatele. Je-li žádost neúplná, předloží žadatel další informace, které si relevantní příslušný orgán vyžádá. Lhůta uvedená v tomto odstavci se uplatňuje ode dne, kdy žadatel takové další informace poskytne.
      6.   Relevantní příslušný vnitrostátní orgán:
      
                  a)
               
                  žádost o povolení k činnosti posoudí a do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti přijme rozhodnutí, jímž povolení k činnosti žadateli vydá, nebo jej odmítne vydat;
               
      
                  b)
               
                  žádost o registraci posoudí a do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o registraci přijme rozhodnutí, jímž žadatele registruje, nebo jej odmítne registrovat.
               
      Do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci jej příslušný orgán oznámí žadateli. Pokud příslušný orgán odmítne žadateli povolení k činnosti vydat nebo jej odmítne registrovat, uvede důvody tohoto rozhodnutí.
      7.   Příslušný orgán oznámí každé své rozhodnutí, jímž vydal žadateli povolení k činnosti nebo jímž žadatele zaregistroval, do pěti pracovních dnů ode dne jeho přijetí orgánu ESMA.
      8.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž blíže upřesní informace, jež mají být uvedeny v žádosti o povolení k činnosti a v žádosti o registraci, přičemž zohlední skutečnost, že povolení k činnosti a registrace jsou odlišné procesy, kdy povolení k činnosti vyžaduje důkladnější posouzení žádosti administrátora, zásady proporcionality, povahy dohlížených osob žádajících o registraci podle odst. 1 písm. b) a nákladů vzniklých žadatelům a příslušným orgánům.
      Orgán ESMA tyto návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. dubna 2017.
      Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Článek 35
      Odebrání či pozastavení povolení k činnosti nebo zrušení či pozastavení registrace
      1.   Příslušný orgán může administrátorovi odebrat povolení k činnosti či zrušit jeho registraci nebo pozastavit jejich platnost v případě, že administrátor:
      
                  a)
               
                  se tohoto povolení k činnosti nebo registrace výslovně zřekne nebo po dobu předchozích dvanácti měsíců neposkytoval žádné referenční hodnoty;
               
      
                  b)
               
                  získal povolení k činnosti či byl registrován nebo přejal referenční hodnotu na základě nepravdivého prohlášení nebo pomocí jakýchkoli jiných protiprávních prostředků;
               
      
                  c)
               
                  již nesplňuje podmínky, za nichž mu bylo vydáno povolení k činnosti nebo byl zaregistrován; nebo
               
      
                  d)
               
                  závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto nařízení.
               
      2.   Své rozhodnutí oznámí příslušný orgán do pěti pracovních dnů od jeho přijetí orgánu ESMA.
      Orgán ESMA neprodleně aktualizuje registr uvedený v článku 36.
      3.   Pokud bylo přijato rozhodnutí o pozastavení povolení k činnosti nebo registrace administrátora a pokud by ukončení dané referenční hodnoty vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem porušilo podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují, jak to upřesňuje akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 51 odst. 6, může být poskytování dané referenční hodnoty povoleno relevantním příslušným orgánem členského státu, v němž se administrátor nachází, až do doby, než bude rozhodnutí o pozastavení zrušeno. Během tohoto období je dohlíženým osobám povoleno tuto referenční hodnotu používat pouze u finančních smluv, finančních nástrojů a investičních fondů, které již na tuto referenční hodnotu odkazují.
      4.   Po přijetí rozhodnutí o odebrání povolení k činnosti nebo zrušení registrace administrátora se použije čl. 28 odst. 2.
      Článek 36
      Registr administrátorů a referenčních hodnot
      1.   Orgán ESMA zřídí a spravuje veřejný registr, který obsahuje tyto informace:
      
                  a)
               
                  totožnost administrátorů, kteří získali povolení k činnosti nebo byli zaregistrováni podle článku 34, a příslušné orgány odpovědné za dohled nad nimi;
               
      
                  b)
               
                  totožnost administrátorů, kteří splňují podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. c) a příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;
               
      
                  c)
               
                  totožnost administrátorů, kteří získali uznání v souladu s článkem 32, seznam referenčních hodnot uvedený v čl. 32 odst. 7 a případně příslušné orgány třetí země odpovědné za dohled nad nimi;
               
      
                  d)
               
                  referenční hodnoty přejaté v souladu s postupem stanoveným v článku 33, totožnost jejich administrátorů a totožnost přejímajících administrátorů nebo přejímajících dohlížených osob.
               
      2.   Registr uvedený v odstavci 1 je veřejně přístupný na internetových stránkách orgánu ESMA a v případě potřeby je neprodleně aktualizován.
      
         KAPITOLA 2
      
      
         
            Spolupráce v oblasti dohledu
         
      
      Článek 37
      Postoupení úkolů mezi příslušnými orgány
      1.   V souladu s článkem 28 nařízení (EU) č. 1095/2010 může příslušný orgán své úkoly, které mu svěřuje toto nařízení, postoupit příslušnému orgánu jiného členského státu, který s tím předem souhlasí.
      Příslušné orgány oznámí každé navrhované postoupení úkolů 60 dnů před tím, než takové postoupení vstoupí v platnost, orgánu ESMA.
      2.   Pokud s tím orgán ESMA vysloví souhlas, může příslušný orgán některé své úkoly, které mu ukládá toto nařízení, postoupit orgánu ESMA.
      3.   Navrhované postoupení úkolů oznámí orgán ESMA do sedmi dnů členským státům. Orgán ESMA uveřejní podrobné informace o každém dohodnutém postoupení úkolů do pěti pracovních dnů od jeho oznámení.
      Článek 38
      Zpřístupňování informací od jiného členského státu
      Příslušný orgán může zveřejnit informace, které obdrží od jiného příslušného orgánu, pouze v případě, že:
      
                  a)
               
                  k tomu získal písemný souhlas tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto informace jsou zpřístupněny pouze pro účely, pro které tento příslušný orgán vyslovil svůj souhlas; nebo
               
      
                  b)
               
                  zpřístupnění těchto informací je nutné pro účely soudního řízení.
               
      Článek 39
      Spolupráce při kontrolách na místě a šetření
      1.   Příslušný orgán může v souvislosti s prováděním kontrol na místě nebo šetření požádat o pomoc jiný příslušný orgán. Příslušný orgán, který takovou žádost obdrží, spolupracuje v nejvyšší možné a vhodné míře.
      2.   Příslušný orgán, který žádost uvedenou v odstavci 1 předloží, o tom informuje orgán ESMA. Provádí-li se šetření nebo kontroly s přeshraniční působností, mohou příslušné orgány požádat orgán ESMA o koordinaci kontrol na místě nebo šetření.
      3.   Obdrží-li příslušný orgán žádost jiného příslušného orgánu, aby provedl určitou kontrolu na místě nebo určité šetření, může:
      
                  a)
               
                  provést tuto kontrolu na místě nebo šetření sám;
               
      
                  b)
               
                  umožnit příslušnému orgánu, který se na něj s touto žádostí obrátil, aby se kontroly na místě nebo šetření účastnil;
               
      
                  c)
               
                  jmenovat auditory či odborníky, kteří poskytnou při provádění kontroly na místě nebo šetření podporu nebo kontrolu na místě nebo šetření provedou.
               
      
         KAPITOLA 3
      
      
         
            Úloha příslušných orgánů
         
      
      Článek 40
      Příslušné orgány
      1.   Pro administrátory a dohlížené osoby určí každý členský stát relevantní příslušný orgán, který je odpovědný za výkon povinností stanovených v tomto nařízení, a informuje o tom Komisi a orgán ESMA.
      2.   Určí-li členský stát více než jeden příslušný orgán, jasně vymezí úlohu každého z nich a určí jeden orgán, který bude odpovědný za koordinování spolupráce a výměnu informací s Komisí, orgánem ESMA a příslušnými orgány jiných členských států.
      3.   Orgán ESMA uveřejní na svých internetových stránkách seznam příslušných orgánů určených v souladu s odstavci 1 a 2.
      Článek 41
      Pravomoci příslušných orgánů
      1.   K plnění svých povinností podle tohoto nařízení mají příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy přinejmenším tyto pravomoci v oblasti dohledu a šetření:
      
                  a)
               
                  mají přístup k jakýmkoli dokumentům a jiným údajům v jakékoli podobě a mohou přijímat či pořizovat jejich kopie;
               
      
                  b)
               
                  mohou žádat či požadovat informace od jakékoli osoby, která se podílí na poskytování referenční hodnoty a na dodávání vstupních údajů pro tuto referenční hodnotu, včetně veškerých externích poskytovatelů služeb, kteří zajišťují určité funkce, služby či činnosti spojené s poskytováním určité referenční hodnoty podle článku 10, jakož i osob, jež je k tomu zmocnily, a je-li třeba, předvolat a vyslechnout každou takovou osobu za účelem získání informací;
               
      
                  c)
               
                  požadovat informace ve vztahu k referenčním hodnotám cen komodit od dodavatelů týkající se souvisejících spotových trhů, a to případně podle standardizovaných formátů, a zprávy o obchodech a mít přímý přístup k systémům obchodníků;
               
      
                  d)
               
                  provádět kontroly na místě nebo šetření v jiných prostorách než v soukromých bytech fyzických osob;
               
      
                  e)
               
                  vstupovat do prostor právnických osob, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, za účelem zajištění dokumentů a jiných údajů v jakékoli podobě, existuje-li důvodné podezření, že tyto dokumenty a jiné údaje týkající se předmětu dané kontroly nebo šetření mohou být relevantní pro prokazování porušování tohoto nařízení. Je-li v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytné získat předchozí povolení soudního orgánu daného členského státu, může být tato pravomoc využita pouze po získání takového předchozího povolení;
               
      
                  f)
               
                  požadovat existující záznamy telefonních hovorů, elektronické komunikace či jiných datových přenosů uchovávané dohlíženými osobami;
               
      
                  g)
               
                  požadovat zmrazení nebo obstavení aktiv nebo obojí;
               
      
                  h)
               
                  požadovat dočasné ukončení jakéhokoli jednání, které je podle názoru příslušného orgánu v rozporu s tímto nařízením;
               
      
                  i)
               
                  uložit dočasný zákaz výkonu profesní činnosti;
               
      
                  j)
               
                  přijmout veškerá nezbytná opatření, jimiž zajistí, že veřejnost obdrží pravdivé informace o poskytování určité referenční hodnoty, včetně toho, že je příslušnému administrátorovi nebo osobě, která tuto referenční hodnotu uveřejnila nebo šířila, uložena povinnost uveřejnit opravné prohlášení ohledně dříve dodaných vstupních údajů pro stanovení této referenční hodnoty nebo údajů o výši referenční hodnoty.
               
      2.   Příslušné orgány vykonávají své funkce a pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku a pravomoci ukládat sankce uvedené v článku 42 v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem některým z následujících způsobů:
      
                  a)
               
                  přímo;
               
      
                  b)
               
                  ve spolupráci s jinými orgány nebo podniky na trhu;
               
      
                  c)
               
                  v rámci své odpovědnosti přenesením pravomoci na tyto orgány nebo podniky na trhu;
               
      
                  d)
               
                  podáním žádosti u příslušných soudních orgánů.
               
      V souvislosti s výkonem těchto pravomocí musí mít příslušné orgány zavedeny náležité a účinné záruky na ochranu práva na obhajobu a základních práv.
      3.   Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci týkající se dohledu a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.
      4.   Má se za to, že administrátor nebo jakákoli dohlížená osoba, kteří předávají příslušnému orgánu informace v souladu s odstavcem 1, neporušují žádné omezení ohledně zveřejnění informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy.
      Článek 42
      Správní sankce a jiná správní opatření
      1.   Aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci příslušných orgánů v souladu s článkem 41 a právo členských států stanovovat a ukládat trestní sankce, členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoci přijímat vhodné správní sankce a jiná správní opatření za přinejmenším tato porušení pravidel:
      
                  a)
               
                  porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34, jsou-li použitelné; a
               
      
                  b)
               
                  neochotu spolupracovat nebo podrobit se šetření, kontrole nebo žádosti podle článku 41.
               
      Tyto správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.
      2.   V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uložit přinejmenším tyto správní sankce a jiná správní opatření:
      
                  a)
               
                  příkaz administrátorovi nebo dohlížené osobě, kteří nesou odpovědnost za porušování pravidel, aby toto jednání ukončili a zdrželi se jeho opakování;
               
      
                  b)
               
                  vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit;
               
      
                  c)
               
                  veřejnou výstrahu, která označí odpovědného administrátora nebo dohlíženou osobu a povahu porušení pravidel;
               
      
                  d)
               
                  odebrání nebo pozastavení platnosti povolení k činnosti vydaného administrátorovi či zrušení nebo pozastavení registrace administrátora;
               
      
                  e)
               
                  dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí u administrátora nebo dohlíženého dodavatele určený fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;
               
      
                  f)
               
                  udělení správních peněžitých sankcí, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se dotyčná osoba díky porušení vyhnula, pokud je lze stanovit; nebo
               
      
                  g)
               
                  pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:
                  
                              i)
                           
                              v případě porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3 a článků 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34 nejméně 500 000 EUR nebo v členských státech, jejich úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016; nebo
                           
                  
                              ii)
                           
                              v případě porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 nejméně 100 000 EUR nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016;
                           
               
      
                  h)
               
                  pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí:
                  
                              i)
                           
                              v případě porušení článků 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e), čl. 11 odst. 2 a 3 a článků 12, 13, 14, 15, 16, 21, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 34 buď nejméně 1 000 000 EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016, nebo nejméně 10 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší; nebo
                           
                  
                              ii)
                           
                              v případě porušení čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 buď nejméně 250 000 EUR, nebo v členských státech, jejichž úřední měnou není euro, odpovídající hodnotu ve vnitrostátní měně ke dni 30. června 2016, nebo nejméně 2 % jejich celkového ročního obratu podle poslední dostupné účetní závěrky schválené vedoucím orgánem, podle toho, která částka je vyšší.
                           
               
      Pro účely prvního pododstavce písm. h) bodů i) a ii), pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (26), příslušný celkový roční obrat je celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů v souladu se směrnicí Rady 86/635/ES (27) pro banky a směrnicí Rady 91/674/ES (28) pro pojišťovny podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku nebo v případě, že je tato právnická osoba sdružením, 10 % souhrnných obratů jejích členů.
      3.   Do 1. ledna 2018 oznámí členské státy pravidla týkající se odstavců 1 a 2 Komisi a orgánu ESMA.
      Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce, jak je stanoveno v odstavci 1, pokud porušení pravidel zmíněných v uvedeném odstavci podléhají trestním sankcím podle jejich vnitrostátního práva. V tom případě informují členské státy Komisi a orgán ESMA při předložení oznámení podle prvního pododstavce tohoto odstavce o příslušných ustanoveních trestního práva.
      Komisi a orgán ESMA také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.
      4.   Členské státy mohou příslušným orgánům formou vnitrostátního právního předpisu stanovit kromě pravomocí uvedených v odstavci 1 i jiné pravomoci k ukládání sankcí a mohou stanovit vyšší sazby sankcí, než jsou ty, které stanovuje odstavec 2.
      Článek 43
      Výkon dohledových pravomocí a ukládání sankcí
      1.   Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při stanovování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:
      
                  a)
               
                  závažnosti a délky trvání porušování pravidel;
               
      
                  b)
               
                  kritického významu referenční hodnoty pro finanční stabilitu a reálnou ekonomiku;
               
      
                  c)
               
                  míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;
               
      
                  d)
               
                  finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým ročním obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;
               
      
                  e)
               
                  výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;
               
      
                  f)
               
                  míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vrácení zisku plynoucího z porušení pravidel nebo ztráty, které se uvedená osoba vyhnula, pokud je lze stanovit;
               
      
                  g)
               
                  předchozích případů porušení pravidel dotyčnou osobou;
               
      
                  h)
               
                  opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.
               
      2.   Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 42 příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby uplatňování pravomocí v oblasti dohledu a vyšetřování a správních sankcí a jiných správních opatření dosáhlo žádoucích výsledků z hlediska tohoto nařízení. Koordinují rovněž svůj postup, aby se vyhnuly případné duplicitě a překrývání při uplatňování dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správních sankcí, včetně peněžitých sankcí, a jiných správních opatření v rámci přeshraničních případů.
      Článek 44
      Povinnost spolupracovat
      1.   Pokud se členské státy v souladu s článkem 42 rozhodnou stanovit za porušení ustanovení zmíněných v uvedeném článku trestní sankce, zajistí, aby byla učiněna vhodná opatření, která příslušným orgánům zaručí veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci se soudními orgány v rámci jejich jurisdikce za účelem získání konkrétních informací o trestním vyšetřování či řízení zahájeném ve věci možného porušení tohoto nařízení. Tyto příslušné orgány poskytnou tyto informace dalším příslušným orgánům a orgánu ESMA, aby mohly plnit svou povinnost vzájemné spolupráce a spolupráce s orgánem ESMA pro účely tohoto nařízení.
      2.   Příslušné orgány jsou nápomocny příslušným orgánům jiných členských států. Zejména si vyměňují informace a spolupracují při vyšetřování nebo činnostech dohledu. Příslušné orgány mohou rovněž spolupracovat s příslušnými orgány jiných členských států za účelem snazšího vybírání peněžitých sankcí.
      Článek 45
      Zveřejnění rozhodnutí
      1.   S výhradou odstavce 2, příslušný orgán uveřejní jakékoli rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení na svých oficiálních internetových stránkách, poté co o tomto rozhodnutí informuje osobu, které se dané rozhodnutí týká. Takové zveřejnění musí obsahovat přinejmenším informaci o typu a povaze porušení předpisů a o totožnosti osoby, které se dané rozhodnutí týká.
      První pododstavec se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.
      2.   Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti uveřejnění těchto údajů za to, že uveřejnění totožnosti právnické osoby nebo osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené, nebo pokud by takové uveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající šetření, příslušný orgán:
      
                  a)
               
                  zveřejnění rozhodnutí odloží, dokud důvody pro toto odložení nepominou;
               
      
                  b)
               
                  rozhodnutí zveřejní anonymně a způsobem v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud toto zveřejnění zajistí účinnou ochranu dotyčných osobních údajů;
               
      
                  c)
               
                  rozhodnutí nezveřejní v případě, že příslušný orgán má za to, že zveřejnění podle písmen a) nebo b) nebude dostatečné, aby zajistilo, že:
                  
                              i)
                           
                              stabilita finančních trhů nebude ohrožena; nebo
                           
                  
                              ii)
                           
                              přiměřenost pro zveřejňování takových rozhodnutí s ohledem na opatření považována za méně významná.
                           
               
      Pokud se příslušný orgán rozhodne zveřejnit rozhodnutí anonymně podle prvního pododstavce písm. b), může uveřejnění příslušných údajů o určitou přiměřenou dobu odložit, jestliže se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou.
      3.   Je-li rozhodnutí předmětem odvolání k vnitrostátnímu soudnímu, správnímu nebo jinému orgánu, příslušný orgán rovněž tuto informaci okamžitě uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace o výsledku takového odvolání. Zveřejněno musí být jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší dříve přijaté rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření.
      4.   Příslušný orgán zajistí, aby každé rozhodnutí uveřejněné v souladu s tímto článkem zůstalo přístupné na jeho oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po svém uveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.
      5.   Členské státy poskytují každoročně orgánu ESMA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních uložených v souladu s článkem 42. Tato povinnost se nevztahuje na opatření vyšetřovací povahy. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.
      Pokud se členské státy rozhodnou stanovit v souladu s článkem 42 za porušení ustanovení zmíněných v uvedeném článku trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány každý rok orgánu ESMA anonymní souhrnné údaje o veškerých provedených trestních vyšetřováních a o uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.
      Článek 46
      Kolegia
      1.   Do 30 pracovních dnů ode dne, kdy je referenční hodnota uvedená v čl. 20 odst. 1 písm. a) a c) zařazena na seznam referenčních hodnot s kritickým významem, s výjimkou referenčních hodnot, u kterých není většina dodavatelů dohlíženou osobou, zřídí příslušný orgán kolegium.
      2.   Kolegium tvoří orgán příslušný pro daného administrátora, orgán ESMA a orgány příslušné pro dohlížené dodavatele.
      3.   Právo stát se členem kolegia mají i příslušné orgány jiných členských států, pokud by to v případě, že by poskytování této referenční hodnoty s kritickým významem mělo být ukončeno, mělo významný nepříznivý dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo financování domácností a podniků těchto členských států.
      Jestliže příslušný orgán zamýšlí stát se členem kolegia, podá žádost u orgánu příslušného pro administrátora obsahující důkazy, že jsou splněny požadavky podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Relevantní orgán příslušný pro administrátora žádost posoudí a do 20 pracovních dnů od jejího obdržení oznámí žádajícímu orgánu, zda považuje tyto požadavky za splněné. Pokud má za to, že tyto požadavky splněny nejsou, může žádající orgán postoupit tuto záležitost orgánu ESMA v souladu s odstavcem 9.
      4.   Orgán ESMA přispívá k podpoře a sledování účinného, efektivního a jednotného fungování kolegií uvedených v tomto článku v souladu s článkem 21 nařízení (EU) č. 1095/2010. Za tímto účelem se orgán ESMA vhodným způsobem účastní jejich činnosti a je pro tento účel považován za příslušný orgán.
      Jedná-li orgán ESMA ve věci referenční hodnoty s kritickým významem v souladu s čl. 17 odst. 6 nařízení (EU) č. 1095/2010, zajistí náležitou výměnu informací a spolupráci s ostatními členy kolegia.
      5.   Orgán příslušný pro administrátora předsedá zasedáním kolegia, koordinuje činnost kolegia a zajišťuje účinnou výměnu informací mezi členy kolegia.
      Pokud administrátor poskytuje více než jednu referenční hodnotu s kritickým významem, může orgán příslušný pro daného administrátora ustavit jediné kolegium pro všechny referenční hodnoty poskytované tímto administrátorem.
      6.   Orgán příslušný pro administrátora v rámci kolegia zavede písemné opatření se zaměřením na tyto otázky:
      
                  a)
               
                  informace, které si mají příslušné orgány vyměňovat;
               
      
                  b)
               
                  postup přijímání rozhodnutí příslušných orgánů a lhůtu, v níž má být každé rozhodnutí přijato;
               
      
                  c)
               
                  případy, ve kterých příslušné orgány musí vzájemně konzultovat;
               
      
                  d)
               
                  spolupráce, jež má být poskytnuta podle čl. 23 odst. 7 a 8.
               
      7.   Před odsouhlasením konečného znění věnuje orgán příslušný pro administrátora náležitou pozornost veškerým doporučením orgánu ESMA týkajícím se písemných opatření podle odstavce 6. Písemná opatření jsou stanovena v jednom dokumentu, který obsahuje podrobné zdůvodnění jakékoli významné odchylky od doporučení orgánu ESMA. Dokument obsahující písemná opatření předá orgán příslušný pro administrátora členům kolegia a orgánu ESMA.
      8.   Před přijetím jakéhokoli opatření uvedeného v čl. 23 odst. 6, 7 a 9 a v článcích 34, 35 a 42 provede orgán příslušný pro administrátora konzultaci s členy kolegia. Členové kolegia v rámci svých pravomocí učiní vše pro to, aby dosáhli dohody ve lhůtě stanovené v písemných opatřeních uvedených v odstavci 6 tohoto článku.
      Orgán příslušný pro administrátora v každém svém rozhodnutí ohledně přijetí takových opatření vezme v úvahu dopad na ostatní dotčené členské státy, zejména možný dopad na stabilitu jejich finančních systémů.
      V případě rozhodnutí o odebrání povolení vydaného administrátorovi nebo zrušení registrace administrátora v souladu s článkem 35, pokud by ukončení poskytování referenční hodnoty vedlo ke vzniku události způsobené vyšší mocí nebo by zmařilo či jiným způsobem porušilo podmínky finanční smlouvy nebo finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu v Unii odkazují, ve smyslu aktů v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle čl. 51 odst. 6, příslušné orgány v rámci kolegia zváží, zda budou přijata opatření ke zmírnění účinků uvedených v tomto odstavci, včetně:
      
                  a)
               
                  změny kodexu chování uvedeného v článku 15, metodiky nebo jiných pravidel týkajících se této referenční hodnoty;
               
      
                  b)
               
                  přechodného období, po které se uplatňují postupy uvedené v čl. 28 odst. 2.
               
      9.   Nedosáhnou-li členové kolegia dohody, příslušné orgány mohou upozornit orgán ESMA, pokud:
      
                  a)
               
                  některý příslušný orgán nesdělil informace zásadního významu;
               
      
                  b)
               
                  po podání žádosti podle odstavce 3 orgán příslušný pro administrátora oznámil žádajícímu orgánu, že požadavky uvedeného odstavce nebyly splněny, anebo takové žádosti v přiměřené lhůtě nevyhověl;
               
      
                  c)
               
                  se příslušné orgány nedohodly na záležitostech uvedených v odstavci 6;
               
      
                  d)
               
                  nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s články 34, 35 a 42;
               
      
                  e)
               
                  nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s čl. 23 odst. 6;
               
      
                  f)
               
                  nebylo dosaženo shody ohledně toho, jaké opatření má být přijato v souladu s odst. 8 třetím pododstavcem tohoto článku.
               
      10.   V situacích uvedených v odst. 9 písm. a), b), c), d) a f), není-li tato záležitost vyřešena do 30 dnů od jejího postoupení orgánu ESMA, přijme orgán příslušný pro administrátora konečné rozhodnutí a příslušným orgánům uvedeným v uvedeném odstavci a orgánu ESMA poskytne podrobné písemné zdůvodnění svého rozhodnutí.
      Lhůta uvedená v čl. 34 odst. 6 písm. a) je pozastavena ode dne postoupení orgánu ESMA, dokud není přijato rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.
      Pokud se orgán ESMA domnívá, že orgán příslušný pro administrátora přijal opatření podle odstavce 8 tohoto článku, která zřejmě nejsou v souladu s unijním právem, postupuje podle článku 17 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      11.   V situacích uvedených v odst. 9 písm. e) tohoto článku, aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu jsou svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Pravomoci orgánu příslušného pro administrátora podle čl. 23 odst. 6 mohou být vykonávány, dokud orgán ESMA nezveřejní své rozhodnutí.
      Článek 47
      Spolupráce s orgánem ESMA
      1.   Příslušné orgány pro účely tohoto nařízení spolupracují s orgánem ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.
      2.   Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své úkoly podle článku 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      3.   Pro účely výměny informací uvedených v odstavci 2 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem pro stanovení příslušných postupů a formulářů.
      Návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci předloží orgán ESMA Komisi do 1. dubna 2017.
      Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
      Článek 48
      Služební tajemství
      1.   Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v odstavci 2.
      2.   Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán či jakýkoli orgán nebo podnik na trhu či pro fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušný orgán přenesl své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušným orgánem.
      3.   Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, vyjma na základě ustanovení unijního či vnitrostátního práva.
      4.   Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro účely soudního řízení.
      HLAVA VII
      
         AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY
      
      Článek 49
      Výkon přenesené pravomoci
      1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
      2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 30. června 2016.
      3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
      4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s odborníky určenými každým členským státem v souladu se zásadami stanovenými interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
      5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
      6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
      Článek 50
      Postup projednávání ve výboru
      1.   Komisi je nápomocen Evropský výbor pro cenné papíry. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
      2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 8 uvedeného nařízení.
      HLAVA VIII
      
         PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
      
      Článek 51
      Přechodná ustanovení
      1.   Poskytovatel indexu poskytující určitou referenční hodnotu ke dni 30. června 2016 požádá o povolení nebo o registraci podle článku 34 do 1. ledna 2020.
      2.   Do 1. ledna 2020 je příslušný orgán členského státu, v němž se nachází poskytovatel indexu, který požádal o povolení podle článku 34, oprávněn rozhodnout o registraci tohoto poskytovatele indexu jako administrátora, i když se nejedná o dohlíženou osobu, jsou-li splněny následující podmínky:
      
                  a)
               
                  poskytovatel indexu neposkytuje referenční hodnotu s kritickým významem;
               
      
                  b)
               
                  příslušný orgán si je přiměřeně vědom toho, že index či indexy poskytnuté tímto poskytovatelem indexu nejsou ve smyslu tohoto nařízení široce používány v členském státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, ani v jiných členských státech.
               
      Své rozhodnutí přijaté v souladu s prvním pododstavcem příslušný orgán oznámí orgánu ESMA.
      Příslušný orgán uchovává záznam o důvodech, na nichž se zakládá jeho rozhodnutí přijaté v souladu s prvním pododstavcem, v takové podobě, aby bylo možné plně pochopit hodnocení příslušného orgánu, že index nebo indexy poskytnuté poskytovatelem indexu se nepoužívají v širší míře, včetně údajů o trhu, úsudku či jiných informací, jakož i informací obdržených od poskytovatele indexu.
      3.   Poskytovatel indexu může v poskytování určité stávající referenční hodnoty, kterou mohou využívat dohlížené osoby, pokračovat do 1. ledna 2020, nebo v případě, kdy poskytovatel indexu podává žádost o povolení k činnosti nebo o registraci v souladu s odstavcem 1, není-li tato žádost o povolení či registraci zamítnuta, a to až do okamžiku případného zamítnutí.
      4.   Nesplňuje-li určitá stávající referenční hodnota požadavky tohoto nařízení, avšak ukončení poskytování nebo změna této referenční hodnoty, aby vyhověla požadavkům tohoto nařízení, by vedly k události způsobené vyšší mocí nebo by zmařily či jiným způsobem porušily podmínky finanční smlouvy, finančního nástroje nebo pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují, příslušný orgán členského státu, v němž se poskytovatel indexu nachází, používání referenční hodnoty povolí. Od 1. ledna 2020 již nesmějí žádné finanční nástroje, finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičního fondu začít na takovou stávající referenční hodnotu odkazovat.
      5.   Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 30 odst. 2 nebo 3 nebo pokud nebyl uznán administrátor podle článku 32 nebo nebyla přejata referenční hodnota podle článku 33, používají dohlížené osoby v Unii referenční hodnotu poskytnutou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, je-li referenční hodnota již používána v Unii jako reference pro finanční nástroje, finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičních fondů, pouze u těch finančních nástrojů, finančních smluv a měření výkonnosti investičních fondů, které na tuto referenční hodnotu v Unii již odkazují nebo které začaly odkazovat na tuto referenční hodnotu před 1. lednem 2020.
      6.   Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49, kterými stanoví opatření ke stanovení podmínek, za nichž může relevantní příslušný orgán posoudit, zda by ukončení poskytování nebo změna existující referenční hodnoty tak, aby splňovala požadavky tohoto nařízení, mohly reálně vést k události způsobené vyšší mocí nebo zmařit či jiným způsobem porušit podmínky finanční smlouvy, finančního nástroje či pravidla investičního fondu, které na tuto referenční hodnotu odkazují.
      Článek 52
      Lhůta pro aktualizaci prospektů a klíčových informačních dokumentů
      Ustanovením čl. 29 odst. 2 nejsou dotčeny existující prospekty schválené podle směrnice 2003/71/ES před 1. lednem 2018. U prospektů schválených před 1. lednem 2018 podle směrnice 2009/65/ES jsou podkladové dokumenty aktualizovány při nejbližší příležitosti nebo nejpozději dvanáct měsíců od uvedeného dne.
      Článek 53
      Přezkum orgánem ESMA
      1.   Orgán ESMA usiluje o vytváření jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a současně zajišťuje, aby příslušné orgány používaly články 32 a 33 konzistentním způsobem. Za tímto účelem provádí orgán ESMA každé dva roky přezkum uznání udělených v souladu s článkem 32 a přejímání schválených v souladu s článkem 33.
      Orgán ESMA vydá stanovisko pro každý příslušný orgán, který uznal administrátora třetí země nebo přejal referenční hodnotu třetí země, a posoudí v něm, do jaké míry příslušný orgán vyhověl příslušným požadavkům článků 32 a 33 a požadavkům veškerých příslušných aktů v přenesené pravomoci a regulačních či prováděcích technických norem vycházejících z tohoto nařízení.
      2.   Orgán ESMA je oprávněn požadovat od příslušného orgánu podložené důkazy pro každé rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 51 odst. 2 prvním pododstavcem, čl. 24 odst. 1 a čl. 25 odst. 2.
      Článek 54
      Přezkum
      1.   Do 1. ledna 2020 Komise toto nařízení přezkoumá a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování, a zejména o:
      
                  a)
               
                  fungování a účinnosti systému referenčních hodnot s kritickým významem, povinné administraci a povinném dodávání vstupních údajů podle článků 20, 21 a 23 a vymezení referenční hodnoty s kritickým významem uvedené v čl. 3 odst. 1 bodě 25;
               
      
                  b)
               
                  účinnosti systému povolování a registrace administrátorů a dohledu nad nimi podle hlavy VI a kolegií podle článku 46 a vhodnosti dohledu orgánu Unie nad určitými referenčními hodnotami;
               
      
                  c)
               
                  fungování a účinnosti čl. 19 odst. 2, zejména oblasti jeho působnosti.
               
      2.   Komise přezkoumá vývoj mezinárodních zásad platných pro referenční hodnoty, právních rámců a postupů dohledu ve třetích zemích v souvislosti s poskytováním referenčních hodnot a každých pět let ode dne 1. ledna 2018 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva zejména posoudí, zda je potřeba toto nařízení změnit, a případně se k ní připojí legislativní návrh.
      3.   Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem prodloužení 42měsíční lhůty uvedené v čl. 51 odst. 2 o 24 měsíců, pokud zpráva uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku prokazuje, že přechodný systém registrace podle čl. 51 odst. 2 není na úkor jednotné evropské kultury dohledu a jednotných postupů dohledu a přístupů k dohledu uplatňovaných příslušnými orgány.
      Článek 55
      Oznámení týkající se referenčních hodnot, na něž je odkazováno, a jejich administrátorů
      Je-li na referenční hodnotu odkazováno ve finančním nástroji, na nějž se vztahuje čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014, uvádí se v oznámení podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení název referenční hodnoty, na kterou je odkazováno, a jejího administrátora.
      Článek 56
      Změny nařízení (EU) č. 596/2014
      Nařízení (EU) č. 596/2014 se mění takto:
      
                  1)
               
                  Článek 19 se mění takto:
                  
                              a)
                           
                              vkládá nový odstavec, který zní:
                              „1a.   Oznamovací povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na obchody s finančními nástroji spojenými s akciemi nebo dluhovými nástroji emitenta zmíněného v uvedeném odstavci, pokud je v okamžiku uskutečnění obchodu splněna některá z těchto podmínek:
                              
                                          a)
                                       
                                          tento finanční nástroj je podílovou jednotkou nebo akcií subjektu kolektivního investování, jehož expozice akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta nepřesahuje 20 % aktiv držených subjektem kolektivního investování;
                                       
                              
                                          b)
                                       
                                          tento finanční nástroj představuje expozici vůči portfoliu aktiv, v jehož rámci expozice akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta nepřesahuje 20 % aktiv portfolia;
                                       
                              
                                          c)
                                       
                                          tento finanční nástroj je podílovou jednotkou nebo akcií subjektu kolektivního investování nebo představuje expozici vůči portfoliu aktiv a osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou nezná, a nemůže znát, skladbu investic ani expozici daného subjektu kolektivního investování nebo portfolia aktiv ve vztahu k akciím nebo dluhovým nástrojům emitenta a navíc nemá tato osoba důvod se domnívat, že akcie nebo dluhové nástroje emitenta přesahují prahové hodnoty uvedené v písmenech a) nebo b).
                                       
                              Jsou-li k dispozici informace o skladbě investic subjektu kolektivního investování nebo o expozici portfoliu aktiv, vynaloží osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby tyto informace využila.“
                           
                  
                              b)
                           
                              v odstavci 7 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
                              „Pro účely písmene b) není třeba oznamovat obchody s akciemi nebo dluhovými nástroji emitenta nebo deriváty či jinými finančními nástroji s nimi spojenými uskutečněné správci subjektu kolektivního investování, do nichž investovala osoba s řídicí pravomocí nebo osoba úzce propojená s touto osobou, pokud správce subjektu kolektivního investování jedná plně podle svého uvážení, aniž by mu investoři v daném subjektu kolektivního investování přímo nebo nepřímo vydávali pokyny nebo předkládali návrhy týkající se skladby portfolia.“
                           
               
      
                  2)
               
                  Článek 35 se mění takto:
                  
                              a)
                           
                              v odstavcích 2 a 3 se výraz „a čl. 19 odst. 13 a 14“ nahrazuje výrazem „čl. 19 odst. 13 a 14 a článku 38“;
                           
                  
                              b)
                           
                              odstavec 5 se nahrazuje tímto:
                              „5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3, čl. 19 odst. 13 nebo 14 nebo článku 38 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce“.
                           
               
      
                  3)
               
                  V článku 38 se doplňují nové pododstavce, které znějí:
                  „Do 3. července 2019 předloží Komise po konzultaci s orgánem ESMA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni prahových hodnot pro obchody osob s řídicí pravomocí stanovených v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), pokud jsou akcie nebo dluhové nástroje emitenta součástí subjektu kolektivního investování nebo představují expozici vůči portfoliu aktiv, s cílem posoudit, zda je úroveň těchto hodnot přiměřená, nebo zda by měly být upraveny.
                  Dospěje-li Komise v této zprávě k závěru, že by prahové hodnoty stanovené v čl. 19 odst. 1a písm. a) a b), měly být upraveny, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, kterými se tyto prahové hodnoty upravují.“
               
      Článek 57
      Změny směrnice 2008/48/EU
      Směrnice 2008/48/ES se mění takto:
      
                  1)
               
                  v čl. 5 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
                  „Pokud úvěrová smlouva odkazuje na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (*), sdělí věřitel, popřípadě zprostředkovatel úvěru, spotřebiteli ve zvláštním dokumentu, který může být připojen k formuláři ‚standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru‘, název referenční hodnoty a jejího administrátora a možné důsledky pro spotřebitele.
                  
                     (*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“."

               
      
                  2)
               
                  V čl. 27 odst. 1 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
                  „Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 5 odst. 1 třetím pododstavcem a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“
               
      Článek 58
      Změny směrnice 2014/17/EU
      Směrnice 2014/17/EU se mění takto:
      
                  1)
               
                  v čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:
                  
                              „ea)
                           
                              jsou-li k dispozici smlouvy, které odkazují na referenční hodnotu ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (**), názvy referenčních hodnot a jejich administrátorů a možné důsledky pro spotřebitele;
                           
                  
                     (**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).“"

               
      
                  2)
               
                  v čl. 42 odst. 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:
                  „Do 1. července 2018 členské státy přijmou a zveřejní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 13 odst. 1 druhým pododstavcem písm. ea) a sdělí je Komisi. Tyto předpisy použijí od 1. července 2018.“;
               
      
                  3)
               
                  V čl. 43 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
                  „Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce písm. ea) se nepoužije na úvěrové smlouvy existující před 1. červencem 2018.“
               
      Článek 59
      Vstup v platnost
      Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
      Použije se od 1. ledna 2018.
      Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 5, čl. 11 odst. 5, čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 6, čl. 16 odst. 5, článek 20 (vyjma odst. 6 písm. b), články 21 a 23, čl. 25 odst. 8 a 9, čl. 26 odst. 5, čl. 27 odst. 3, čl. 30 odst. 5, čl. 32 odst. 9, čl. 33 odst. 7, čl. 34 odst. 8, článek 46, čl. 47 odst. 3 a čl. 51 odst. 6 použijí ode dne 30. června 2016.
      Bez ohledu na druhý pododstavec tohoto článku se článek 56 použije ode dne 3. července 2016.
      
         Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
         Ve Štrasburku dne 8. června 2016.
         
            
               Za Evropský parlament
            
            
               předseda
            
            M. SCHULZ
         
         
            
               Za Radu
            
            
               předseda
            
            A.G. KOENDERS
         
      
      
      
         (1)  Úř. věst. C 113, 15.4.2014, s. 1.
      
         (2)  Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 42.
      
         (3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. května 2016.
      
         (4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
      
         (5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).
      
         (6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
      
         (7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).
      
         (8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
      
         (9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
      
         (10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
      
         (11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).
      
         (12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).
      
         (13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
      
         (14)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
      
         (15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
      
         (16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
      
         (17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejímu výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
      
         (18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
      
         (19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).
      
         (20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
      
         (21)  Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1).
      
         (22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
      
         (23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
      
         (24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
      
         (25)  Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).
      
         (26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
      
         (27)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).
      
         (28)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).
      
      
         PŘÍLOHA I
         
            REFERENČNÍ HODNOTY TÝKAJÍCÍ SE ÚROKOVÝCH SAZEB
         
         Přesné a dostatečné údaje
         
                     1.
                  
                     Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. a) a c) je pořadí využití vstupních údajů zpravidla následující:
                     
                                 a)
                              
                                 obchody dodavatele na podkladovém trhu, jejž má referenční hodnota měřit, nebo – pokud to nepostačuje – jeho obchody na souvisejících trzích, jako například na:
                                 
                                             —
                                          
                                             trhu nezajištěných mezibankovních vkladů;
                                          
                                 
                                             —
                                          
                                             jiných trzích nezajištěných vkladů včetně depozitních certifikátů a obchodních cenných papírů a
                                          
                                 
                                             —
                                          
                                             jiných trzích, jako jsou jednodenní indexové swapy (Overnight Index Swap), repo obchody, měnové forwardy, úrokové futures a opce, pokud tyto obchody odpovídají požadavkům na vstupní údaje stanoveným v kodexu chování;
                                          
                              
                     
                                 b)
                              
                                 poznámky dodavatele k obchodům třetích stran na trzích uvedených v písmenu a);
                              
                     
                                 c)
                              
                                 závazné kotace;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 nezávazné kotace nebo odborné úsudky.
                              
                  
         
                     2.
                  
                     Pro účely čl. 11 odst. 1 písm. a) a čl. 11 odst. 4 lze vstupní údaje upravovat.
                     Vstupní údaje lze upravovat zejména za uplatňování těchto kritérií:
                     
                                 a)
                              
                                 časový interval mezi dobou obchodů a dobou poskytnutí vstupních údajů a dopad událostí na trhu v době mezi obchody a poskytnutím vstupních údajů;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 interpolace nebo extrapolace údajů o obchodech;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 úpravy z účelem zohlednění změn v úvěrovém hodnocení dodavatelů a jiných účastníků trhu.
                              
                  
         Útvar dozoru
         
                     3.
                  
                     Tyto požadavky se použijí místo požadavků podle čl. 5 odst. 4 a 5:
                     
                                 a)
                              
                                 administrátor referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb musí zřídit nezávislý výbor pro dohled. Údaje o členství v tomto výboru se zveřejní spolu s prohlášeními o střetu zájmů a s postupy volby nebo jmenování jeho členů.
                              
                     
                                 b)
                              
                                 výbor pro dohled zasedá nejméně jednou za čtyři měsíce a z každého zasedání pořizuje zápisy.
                              
                     
                                 c)
                              
                                 výbor pro dohled administrátora vykonává svou činnost v souladu se zásadou integrity a má všechny povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 3.
                              
                  
         Audity
         
                     4.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb jmenuje nezávislého externího auditora, jehož úkolem je přezkoumávat, jak administrátor dodržuje metodiku pro určování referenčních hodnot a toto nařízení, a podávat o tom příslušné zprávy. Externí audit u administrátora se provede poprvé po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.
                     Výbor pro dohled může požádat o externí audit u dodavatelů pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb, jestliže není spokojen s jakýmikoli z aspektů jejich chování.
                  
         Systémy a kontroly dodavatele
         
                     5.
                  
                     Vedle požadavků stanovených v článku 16 se vůči dodavatelům pro referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb uplatní níže uvedené požadavky. Ustanovení čl. 16 odst. 5 se nepoužije.
                  
         
                     6.
                  
                     Každý přispěvatel v rámci dodavatele a přímí vedoucí pracovníci tohoto přispěvatele písemně stvrdí, že si přečetli kodex chování a že ho budou dodržovat.
                  
         
                     7.
                  
                     Systémy a kontroly dodavatele zahrnují:
                     
                                 a)
                              
                                 vymezení povinností v rámci každé společnosti včetně interních linií výkaznictví a odpovědnosti, včetně pozice předkladatelů a vedoucích pracovníků a jmen příslušných osob a náhradníků;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 vnitřní postupy pro schvalování dodávaných vstupních údajů;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 kázeňské postupy pro případ pokusů o manipulaci se vstupními údaji nebo jakýchkoli nesrovnalostí v oblasti podávání zpráv a skutečné manipulace nebo pokusů o manipulaci ze strany subjektů, jež nejsou zapojeny do procesu dodávání údajů;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 účinné postupy zajišťující řešení střetů zájmů, a kontroly komunikace v rámci dodavatelů i mezi dodavateli a jinými třetími stranami, tak aby nebyly zvnějšku nežádoucím způsobem ovlivňovány osoby odpovědné za předkládání sazeb. Přispěvatelé musí svou činnost vykonávat v prostorách fyzicky oddělených od obchodníků s úrokovými deriváty;
                              
                     
                                 e)
                              
                                 účinné postupy za účelem prevence nebo kontroly výměny informací mezi osobami podílejícími se na činnostech, pokud existuje riziko střetu zájmů a pokud výměna takových informací může ovlivnit dodávané referenční údaje;
                              
                     
                                 f)
                              
                                 pravidla pro předcházení nekalé spolupráci mezi dodavateli a mezi dodavateli a administrátory referenčních hodnot;
                              
                     
                                 g)
                              
                                 opatření za účelem prevence nebo omezení toho, aby mohl kdokoli nežádoucím způsobem ovlivňovat, jakým způsobem vykonávají osoby podílející se na dodávání vstupních údajů tyto činnosti;
                              
                     
                                 h)
                              
                                 odstranění přímé vazby mezi odměňováním zaměstnanců podílejících se na dodávání vstupních údajů a odměňováním nebo příjmy osob, jež se podílejí na jiných činnostech, pokud v souvislosti s těmito činnostmi může vzniknout střet zájmů;
                              
                     
                                 i)
                              
                                 kontrolní postupy za účelem zjištění reverzních obchodů provedených po poskytnutí vstupních údajů.
                              
                  
         
                     8.
                  
                     Dodavatel pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb vede podrobné záznamy o:
                     
                                 a)
                              
                                 všech důležitých aspektech dodávaných vstupních údajů;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 postupech pro určování vstupních údajů a jejich schvalování;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 jménech přispěvatelů a jejich odpovědnosti;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 veškeré komunikaci mezi přispěvateli a jinými osobami včetně interních a externích obchodníků a makléřů v souvislosti s určováním nebo dodáváním vstupních údajů;
                              
                     
                                 e)
                              
                                 interakcích mezi přispěvateli a administrátorem nebo zástupci provádějícími výpočty;
                              
                     
                                 f)
                              
                                 dotazech ohledně vstupních údajů a výsledcích těchto dotazů;
                              
                     
                                 g)
                              
                                 citlivostních zprávách o obchodním portfoliu úrokových swapů a jiných obchodních portfoliích derivátů, jež mají význam pro stanovení úrokových sazeb v souvislosti se vstupními údaji.
                              
                  
         
                     9.
                  
                     Záznamy musí být vedeny způsobem, který umožňuje zpřístupnění uchovávaných informací pro budoucí potřebu, se zdokumentovanou auditní stopou.
                  
         
                     10.
                  
                     Funkce kontroly dodržování předpisů u dodavatele pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb pravidelně oznamuje svému vedení veškerá zjištění včetně reverzních obchodů.
                  
         
                     11.
                  
                     Vstupní údaje a postupy podléhají pravidelnému internímu přezkumu.
                  
         
                     12.
                  
                     Externí audit, jehož předmětem jsou vstupní údaje daného dodavatele pro referenční hodnotu týkající se úrokových sazeb a dodržování kodexu chování a tohoto nařízení, se provede poprvé po šesti měsících od zavedení kodexu chování a následně každé dva roky.
                  
      
      
      
         PŘÍLOHA II
         
            REFERENČNÍ HODNOTY CEN KOMODIT
         
         Metodika
         
                     1.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které administrátor při výpočtu referenční hodnoty používá. Tato metodika obsahuje a popisuje přinejmenším:
                     
                                 a)
                              
                                 všechna kritéria a postupy používané pro vytvoření referenční hodnoty včetně toho, jak administrátor používá vstupní údaje včetně konkrétních objemů, uzavřených a nahlášených obchodů, nabídek, poptávek a veškerých dalších informací o trhu při svém posuzování nebo v obdobích či časových úsecích, za něž posouzení provádí, dále včetně toho, proč je používána konkrétní referenční jednotka, jak administrátor takové vstupní údaje shromažďuje, pokyny pro kontrolu úsudků posuzovatelů a veškeré další informace, například hypotézy, modely nebo extrapolace na základě shromážděných údajů, které jsou zvažovány při posuzování;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 postupy a praktické kroky směřující ke sjednocování přístupů posuzovatelů při uplatňování úsudku;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 relativní význam, jaký se přisuzuje každému z kritérií používaných při výpočtu referenční hodnoty, zejména druh používaných vstupních údajů, a druh kritéria, na základě kterého jsou činěny úsudky, s cílem zajistit kvalitu a integritu výpočtů referenčních hodnot;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 kritéria pro stanovení minimálního množství údajů o obchodech požadovaného pro výpočet konkrétní referenční hodnoty. Pokud není takový práh stanoven, měly by být vysvětleny důvody, proč tak nebylo učiněno, včetně stanovení postupů, které se použijí v případě, že neexistují žádné údaje o obchodech;
                              
                     
                                 e)
                              
                                 kritéria pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že předložené údaje nedosahují minima údajů o obchodech doporučovaného metodikou nebo potřebných kvalitativních standardů administrátora, včetně alternativních metod posuzování včetně teoretických modelů pro provádění odhadů. Tato kritéria vysvětlí postupy, které se použijí v případě, že neexistují žádné údaje o obchodech;
                              
                     
                                 f)
                              
                                 kritéria pro včasnost dodávaných vstupních údajů a způsoby takového dodávání vstupních údajů, ať již elektronicky, telefonicky, nebo jiným způsobem;
                              
                     
                                 g)
                              
                                 kritéria a postupy pro období, za něž je prováděno posouzení, pro případ, že jeden nebo více dodavatelů předkládá vstupní údaje, jež představují významný podíl na celkových vstupních údajích pro danou referenční hodnotu. Administrátor rovněž v těchto kritériích a postupech stanoví, co představuje významný podíl pro výpočet každé referenční hodnoty;
                              
                     
                                 h)
                              
                                 kritéria, podle kterých lze údaje o obchodech vyloučit z výpočtu referenční hodnoty.
                              
                  
         
                     2.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit zveřejní nebo zpřístupní klíčové prvky metodiky, kterou používá u každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnoty cen komodit nebo případně u každé poskytnuté a zveřejněné skupiny příbuzných referenčních hodnot.
                  
         
                     3.
                  
                     Spolu s metodikou uvedenou v bodě 2 administrátor referenční hodnoty cen komodit popíše a zveřejní:
                     
                                 a)
                              
                                 důvody, proč byla přijata konkrétní metodika, včetně technik úpravy cen a zdůvodnění, proč období nebo časový úsek, ve kterém jsou vstupní údaje přijímány, je spolehlivým ukazatelem cen na fyzickém trhu.
                              
                     
                                 b)
                              
                                 postup pro interní přezkum a schvalování dané metodiky a četnost těchto přezkumů;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 postup pro externí přezkum dané metodiky včetně postupů pro získání souhlasu trhu s touto metodikou prostřednictvím konzultací s uživateli o důležitých změnách postupů pro výpočet jimi používaných referenčních hodnot.
                              
                  
         Změny v metodice
         
                     4.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit přijme a zveřejní pro uživatele explicitní postupy při návrhu podstatné změny své metodiky a odůvodnění této změny. Tyto postupy musí být v souladu s převažujícím cílem, tj. že administrátor musí zajistit trvalou integritu výpočtů svých referenčních hodnot a musí provádět změny v zájmu řádného fungování konkrétního trhu, jehož se takové změny týkají. Takové postupy zajistí:
                     
                                 a)
                              
                                 oznámení v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež poskytne uživatelům dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na hodnocení celkové situace provedené administrátorem;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 aby připomínky uživatelů a reakce administrátora na tyto připomínky byly vždy po uplynutí doby vymezené pro konzultace zpřístupněny všem uživatelům trhu, kromě případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.
                              
                  
         
                     5.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit pravidelně přezkoumává svou metodiku s cílem zajistit, že bude spolehlivým obrazem posuzovaného fyzického trhu, a zavede postup pro zohledňování názorů příslušných uživatelů.
                  
         Kvalita a integrita výpočtů referenční hodnoty
         
                     6.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:
                     
                                 a)
                              
                                 stanovit kritéria definující fyzickou komoditu, která je předmětem konkrétní metodiky;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 upřednostnit vstupní údaje v tomto pořadí, pokud je to v souladu s metodikami:
                                 
                                             i)
                                          
                                             uzavřené a nahlášené obchody;
                                          
                                 
                                             ii)
                                          
                                             nabídky a poptávky;
                                          
                                 
                                             iii)
                                          
                                             jiné informace.
                                          
                                 Není-li dána přednost uzavřeným a nahlášeným obchodům, musí být vysvětleny důvody, jak je vyžadováno v bodě 7 písm. b);
                              
                     
                                 c)
                              
                                 používat dostatečná opatření umožňující využití vstupních údajů, jež jsou předkládány a zohledňovány ve výpočtech referenčních hodnot, které vycházejí ze zásady dobré víry, tj. že strany předkládající vstupní údaje provedly nebo hodlají provést obchody, jež povedou ke vzniku takových vstupních údajů, a že uzavřené obchody se uskutečnily za běžných tržních podmínek, přičemž zvláštní pozornost je nutno věnovat obchodům mezi spřízněnými subjekty;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 zavést a využívat postupy pro určování anomálních nebo podezřelých údajů o obchodech a uchovávat záznamy o rozhodnutích vyloučit určité údaje o obchodech z procesu výpočtů referenčních hodnot prováděných administrátorem;
                              
                     
                                 e)
                              
                                 vést dodavatele k tomu, aby předkládali veškeré vstupní údaje, jež splňují kritéria administrátora pro daný výpočet. Administrátoři musí usilovat, nakolik je to v jejich silách a nakolik je to přiměřené, o to, aby předkládané vstupní údaje byly reprezentativní pro obchody skutečně uzavírané dodavateli; a
                              
                     
                                 f)
                              
                                 využívat systém vhodných opatření s cílem zajistit, aby dodavatelé dodržovali platné standardy kvality a integrity vstupních údajů stanovené administrátorem.
                              
                  
         
                     7.
                  
                     Aniž je dotčeno řádné zveřejňování referenčních hodnot, administrátor referenční hodnoty cen komodit při každém výpočtu pokud možno podá a zveřejní:
                     
                                 a)
                              
                                 stručné vysvětlení, jež uživatelům referenční hodnoty nebo příslušnému orgánu umožní pochopit, jak byl výpočet proveden, a jež bude uvádět minimálně velikost a likviditu posuzovaného fyzického trhu (jako například počet a objem obchodů, jež tvoří základ předložených údajů), rozpětí objemu, průměrný objem, cenové rozpětí, průměrnou cenu a indikativní procentní podíl jednotlivých druhů vstupních údajů, jež byly zvažovány při výpočtu; toto vysvětlení musí uvádět pojmy odkazující na metodiku pro určování cen, např. založeno na obchodech, založeno na maržových rozpětích nebo interpolováno nebo extrapolováno; a
                              
                     
                                 b)
                              
                                 stručné vysvětlení toho, v jaké míře a na základě čeho byl v určitém výpočtu použit jakýkoli úsudek, včetně vyloučení údajů, jež by jinak vyhovovaly požadavkům příslušné metodiky, stanovení cen na základě maržových rozpětí nebo na základě interpolace, extrapolace nebo důvod, proč byla udělena větší váha nabídkám nebo poptávkám než uzavřeným obchodům, pokud k něčemu takovému došlo.
                              
                  
         Integrita procesu podávání zpráv
         
                     8.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:
                     
                                 a)
                              
                                 stanovit kritéria vymezující, kdo mu může předkládat vstupní údaje;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 mít zavedeny postupy řízení kvality pro ověřování totožnosti dodavatele a všech přispěvatelů, kteří oznamují vstupní údaje, a ověřování toho, že tito přispěvatelé mají povolení od dodavatele, že mohou jeho jménem oznamovat vstupní údaje;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 stanovit kritéria, jaká musí splňovat zaměstnanci dodavatele, kteří smějí jeho jménem předkládat vstupní údaje administrátorovi; vést dodavatele k tomu, aby předkládali údaje o obchodech získané od podpůrných útvarů, a pokud byly údaje o obchodech získány přímo od obchodníka, aby se snažili potvrzovat je z jiných zdrojů; a
                              
                     
                                 d)
                              
                                 zavést opatření vnitřní kontroly a písemné postupy, které slouží k doložení komunikace mezi dodavateli a posuzovateli, kteří se pokoušejí ovlivnit výpočet ve prospěch kterékoli obchodní pozice (ať již se jedná o dodavatele, jeho zaměstnance, nebo jakoukoli třetí stranu) či se pokoušejí přimět posuzovatele k porušení pravidel nebo pokynů administrátora, nebo které slouží k odhalování dodavatelů, kteří zpravidla předkládají anomální nebo podezřelé údaje o obchodech. Tyto postupy musí v co největší míře zahrnovat ustanovení o rozšíření šetření administrátorem ve společnosti dodavatele. Kontroly musí zahrnovat křížové kontroly tržních ukazatelů za účelem ověření předkládaných informací.
                              
                  
         Posuzovatelé
         
                     9.
                  
                     Ve vztahu k roli posuzovatele administrátor referenční hodnoty cen komodit musí:
                     
                                 a)
                              
                                 přijmout a mít zavedena explicitní interní pravidla a pokyny pro výběr posuzovatelů, včetně minimální předepsané úrovně jejich odborné přípravy, praxe a dovedností, jakož i postup pro pravidelný přezkum jejich odborné způsobilosti;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 mít zavedena opatření, jimiž zajišťuje, aby bylo možno výpočty provádět konzistentně a pravidelně;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 mít nastaveno plánování, jak zachovat kontinuitu a jak předávat funkci posuzovatele, s cílem zajistit, aby byly výpočty prováděny konzistentně a aby je prováděli zaměstnanci s náležitou úrovní odborných znalostí; a
                              
                     
                                 d)
                              
                                 zavést postupy vnitřní kontroly s cílem zajistit integritu a spolehlivost výpočtů. Tyto vnitřní kontroly a postupy musejí stanovit alespoň průběžný dohled nad posuzovateli, aby bylo zajištěno řádné uplatňování metodiky, a postupy pro interní schvalování orgánem dohledu před uvolněním cen k šíření na trhu.
                              
                  
         Auditní stopy
         
                     10.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla a postupy pro zdokumentování významných informací k určitému okamžiku, včetně:
                     
                                 a)
                              
                                 veškerých vstupních údajů;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 úsudků, jež činí posuzovatelé při dosahování každého výpočtu referenčních hodnot;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 toho, zda z výpočtu byl vyloučen nějaký konkrétní obchod, který jinak splňoval požadavky příslušné metodiky pro tento výpočet, a zdůvodnění, proč se tak stalo;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 totožnosti každého posuzovatele a všech dalších osob, jež předkládaly nebo jinak vytvářely informace uvedené v písmenech a), b) nebo c).
                              
                  
         
                     11.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla a postupy, jež zajistí, aby auditní stopa u příslušných informací byla uchovávána alespoň po dobu pěti let, a aby tak bylo možné zdokumentovat strukturu jeho výpočtů.
                  
         Střety zájmů
         
                     12.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit zavede odpovídající strategie a postupy pro zjišťování, zveřejňování, řešení nebo zmírňování střetu zájmů, pro předcházení jejich vzniku a pro ochranu integrity a nezávislosti výpočtů. Tyto strategie a postupy jsou pravidelně podrobovány přezkumu a aktualizaci a musí:
                     
                                 a)
                              
                                 zajistit, aby výpočty referenčních hodnot nebyly ovlivňovány existencí nebo možností vzniku obchodních nebo osobních pracovních vztahů nebo zájmů mezi administrátorem nebo jeho spřízněnými subjekty, jejich zaměstnanci, zákazníky, jakýmikoli účastníky trhu nebo osobami s nimi spojenými;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 nedovolit, aby funkci administrátora mohly ohrozit osobní zájmy a pracovní styky zaměstnanců administrátora včetně vedlejších zaměstnání, cestování a přijímání zábavy, darů a pohostinnosti poskytovaných zákazníky administrátora nebo jinými účastníky komoditního trhu;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 s ohledem na zjištěné střety zájmů zajistit náležité oddělení funkcí v rámci struktury administrátora prostřednictvím dohledu, odměňování, přístupu k systémům a toků informací;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 chránit důvěrnost informací předkládaných administrátorovi nebo jím vytvářených, s výhradou povinností administrátora v oblasti zveřejňování informací;
                              
                     
                                 e)
                              
                                 zakázat vedoucím pracovníkům, posuzovatelům a dalším zaměstnancům administrátora, aby přispívali k výpočtu referenčních hodnot účastí v nabídkách, poptávkách a obchodech, a to ani za vlastní osobu, ani jménem jiných účastníků trhu; a
                              
                     
                                 f)
                              
                                 účinně řešit jakékoli zjištěné střety zájmů, jež mohou existovat mezi poskytováním referenčních hodnot dotyčným administrátorem (včetně všech zaměstnanců, kteří plní povinnosti při výpočtu referenční hodnoty nebo se na něm jinak podílejí) a jakýmikoli jinými obchodními činnostmi tohoto administrátora.
                              
                  
         
                     13.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit zajistí, aby v rámci jeho jiné obchodní činnosti byly zavedeny náležité postupy a mechanismy zaměřené na minimalizaci pravděpodobnosti toho, že v důsledku střetu zájmů dojde k ovlivnění integrity výpočtů referenčních hodnot.
                  
         
                     14.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit zajistí, aby měl zavedeny oddělené linie pro předávání zpráv mezi svými vedoucími pracovníky, posuzovateli a dalšími zaměstnanci a od vedoucích pracovníků k vrcholovému vedení administrátora a k jeho správní radě, s cílem zajistit:
                     
                                 a)
                              
                                 aby administrátor uspokojivě plnil požadavky tohoto nařízení; a
                              
                     
                                 b)
                              
                                 aby byly jasně vymezeny povinnosti a aby tyto povinnosti nebyly ve vzájemném střetu nebo nevzbuzovaly dojem střetu.
                              
                  
         
                     15.
                  
                     Jakmile se administrátor referenční hodnoty cen komodit dozví o střetu zájmů vyplývajícím z vlastnictví administrátora, oznámí to uživatelům svých referenčních hodnot.
                  
         Stížnosti
         
                     16.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit musí mít zavedena pravidla pro vyřizování stížností, jež stanoví postupy pro přijímání, šetření a uchovávání záznamů o stížnostech souvisejících s procesem výpočtů daného administrátora a musí tato pravidla zveřejnit. Takový mechanismus pro vyřizování stížností musí zajistit, že:
                     
                                 a)
                              
                                 zákazníci referenční hodnoty mohou podávat stížnosti ohledně toho, zda konkrétní výpočet referenční hodnoty je reprezentativní pro určení tržní hodnoty, a ohledně navrhovaných změn ve výpočtu referenčních hodnot, použití určité metodiky při určitém výpočtu referenční hodnoty a jiných rozhodnutí administrátora týkajících se postupů pro výpočet referenčních hodnot;
                              
                     
                                 b)
                              
                                 je zaveden cílový harmonogram pro vyřizování stížností;
                              
                     
                                 c)
                              
                                 formální stížnosti vůči administrátorovi a jeho zaměstnancům prošetří tento administrátor řádně a včas;
                              
                     
                                 d)
                              
                                 šetření se provádí nezávisle na zaměstnancích, kterých se může týkat předmět stížnosti;
                              
                     
                                 e)
                              
                                 administrátor usiluje o rychlé vyřízení šetření;
                              
                     
                                 f)
                              
                                 výsledek šetření sdělí administrátor písemně a v přiměřené lhůtě stěžovateli a všem ostatním zainteresovaným stranám;
                              
                     
                                 g)
                              
                                 není-li stěžovatel spokojen s tím, jak byla stížnost příslušným administrátorem vyřízena, nebo s rozhodnutím administrátora v dané situaci, existuje možnost odvolání k nezávislé třetí straně jmenované administrátorem, a to nejpozději do šesti měsíců od podání původní stížnosti; a
                              
                     
                                 h)
                              
                                 veškeré dokumenty týkající se stížnosti včetně dokumentů předložených stěžovatelem a vlastních záznamů administrátora se uchovávají nejméně po dobu pěti let.
                              
                  
         
                     17.
                  
                     Spory týkající se určování každodenních cen, které nejsou formálními stížnostmi, řeší administrátor referenční hodnoty cen komodit s odkazem na své standardní příslušné postupy. Dojde-li v důsledku stížnosti ke změně ceny, musí se o podrobnostech této změny ceny dozvědět trh co nejdříve.
                  
         Externí audit
         
                     18.
                  
                     Administrátor referenční hodnoty cen komodit jmenuje nezávislého externího auditora s odpovídajícími zkušenostmi a způsobilostí, jehož úkolem je přezkoumávat, zda administrátor dodržuje kritéria své metodiky a požadavky tohoto nařízení, a podávat o tom zprávy. Audit je prováděn jednou ročně a zpráva o auditu je zveřejněna tři měsíce po jeho dokončení; další průběžné audity jsou prováděny podle potřeby.
                  
      
      
   

Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.