Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1778 ze dne 6. října 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1778/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
                  CS
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
                  L 272/33
               
      
      PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1778
      ze dne 6. října 2016,
      kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
      s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,
      po konzultaci s členskými státy,
      Vzhledem k těmto důvodům:
      1.   POSTUP
      
      1.1.   Zahájení řízení
      
      
                  (1)
               
                  Dne 4. ledna 2016 podalo Evropské sdružení oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 90 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné hrozící podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.
               
      
                  (2)
               
                  Na základě tohoto podnětu Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 13. února 2016 zahájila antidumpingové šetření dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli do Unie pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základně článku 5 nařízení Rady (EU) 2009/1225 (2) (dále jen „základní nařízení“). V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila příslušné oznámení (3) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).
               
      
                  (3)
               
                  Následně Komise také zahájila následující dvě šetření:
                  
                              a)
                           
                              Dne 13. května 2016 (4) antisubvenční šetření dovozu téhož výrobku z Čínské lidové republiky;
                           
                  
                              b)
                           
                              Dne 7. července 2016 (5) antidumpingové šetření dovozu téhož výrobku pocházejícího z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny.
                           
               
      1.2.   Celní evidence
      
      
                  (4)
               
                  Dne 5. dubna 2016 žadatel předložil žádost o registraci dovozu dotčeného výrobku z ČLR. Dne 2. června 2016 žadatel žádost aktualizoval poskytnutím novějších finančních informací, ale dne 11. srpna 2016 ji stáhl.
               
      1.3.   Zúčastněné strany
      
      
                  (5)
               
                  V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily a mohly se tak zúčastnit šetření. O zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.
               
      
                  (6)
               
                  Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Vyslechnuty byly všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení.
               
      1.4.   Výběr vzorku
      
      
                  (7)
               
                  V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.
               
      1.4.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii
      
      
                  (8)
               
                  V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že by vzhledem k jejich velkému počtu vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise následně vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Tyto prozatímně vybrané společnosti a žadatele Komise informovala. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.
               
      
                  (9)
               
                  Jeden prozatímně vybraný výrobce v Unii Komisi informoval, že nebude moci spolupracovat. Navíc Italské sdružení železa a oceli (Federacciai) a Eurofer připomněly, že jižní Evropa není v prozatímním vzorku zastoupena. V zájmu zajištění lepšího zastoupení Komise nahradila výrobce v Unii, který se rozhodl nespolupracovat, výrobcem v Unii z Jižní Evropy.
               
      
                  (10)
               
                  Díky tomu se konečný vzorek skládal z pěti výrobců v Unii nacházejících se v pěti různých členských státech. Představuje víc než 45 % výroby Unie.
               
      1.4.2.   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení
      
      
                  (11)
               
                  Komise požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.
               
      
                  (12)
               
                  Čtyři výrobci poskytli požadované informace. Proto nebyl nutný výběr vzorků a dotazník pro dovozce byl zaslán všem.
               
      
                  (13)
               
                  Přestože je Komise kontaktovala ve snaze shromáždit relevantní informace, žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl kompletně vyplněný dotazník pro potřeby tohoto šetření.
               
      1.4.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR
      
      
                  (14)
               
                  Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek pro ČLR vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.
               
      
                  (15)
               
                  Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třináct skupin vyvážejících výrobců v ČLR. Komise navrhla vzorek tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Vyzvala všechny známé dotčené vyvážející výrobce a úřady ČLR, aby se k navrhovanému vzorku vyjádřili.
               
      
                  (16)
               
                  Jeden vyvážející výrobce, Jiangsu Tiangong Tools Company Limited (dále jen „Tiangong Tools“), tvrdil, že by měl být do vzorku zahrnut, protože na rozdíl od vybraných vyvážejících výrobců vyrábí nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel. Namítal, že pokud je jeho výrobek považován za dotčený výrobek, vzorek by měl být reprezentativnější a měl by do něj být zahrnut.
               
      
                  (17)
               
                  Tato žádost byla zamítnuta. Společnost Tiangong Tools do Unie vyvážela pouze malá množství konkrétního typu výrobku. Proto by se vzorek nestal po zahrnutí tohoto vyvážejícího výrobce reprezentativnějším. Komise dále analyzovala problém reprezentativnosti v kontextu rozsahu výroby.
               
      
                  (18)
               
                  Na základě toho se Komise rozhodla zachovat navržený vzorek tří skupin vyvážejících výrobců. Vzorek vyvážejících výrobců představuje 57 % celkového dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie a 58 % celkového dovozu dotčeného výrobku od čínských spolupracujících vyvážejících výrobců.
               
      1.5.   Individuální zjišťování
      
      
                  (19)
               
                  Pouze jeden vyvážející výrobce, Tiangong Tools, požadoval individuální šetření podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a pro tento účel předložil odpovědi na dotazník. Komise předběžně tuto žádost přijala a na místě ověřila poskytnuté informace.
               
      
                  (20)
               
                  Šetření však prokázalo, že tato společnost vyrábí a do Unie vyváží pouze nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel. Vzhledem k tomu, že jak je vysvětleno v 29. až 35. bodě odůvodnění níže, Komise rozhodla o prozatímním vyjmutí nástrojové oceli a rychlořezné oceli z rozsahu tohoto šetření, pro společnost Tiangong Tool nebylo stanoveno žádné prozatímní dumpingové rozpětí. Pokud však Komise v konečné fázi změní své rozhodnutí ohledně vymezení výrobků, žádost tohoto vyvážejícího výrobce o individuální šetření bude přehodnocena.
               
      1.6.   Odpovědi na dotazník
      
      
                  (21)
               
                  Komise odeslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. Vyplněné dotazníky zaslal Eurofer, pět výrobců v Unii a jejich ocelářská servisní střediska, jeden uživatel, tři skupiny vyvážejících výrobců v ČLR a jeden výrobce ve srovnatelné zemi.
               
      1.7.   Inspekce na místě
      
      
                  (22)
               
                  Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení existence dumpingu, výsledného rizika újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností/sdružení:
                  
                               
                           
                              Sdružení výrobců v Unii:
                              
                                          —
                                       
                                          Eurofer, Brusel, Belgie
                                       
                           
                  
                               
                           
                              výrobci v Unii:
                              
                                          —
                                       
                                          ThyssenKrupp Steel Europe AG, Duisburg, Německo
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          Tata Steel IJmuiden BV, Velsen-Noord, Nizozemí
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          Tata Steel UK Limited, Port Talbot, Jižní Wales, Spojené království
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          ArcelorMittal France S.A., Francie vlastnící následující dceřiné společnosti:
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      ArcelorMittal Mediterranee SAS, Fos-sur-Mer, Francie
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      ArcelorMittal Atlantique Et Lorraine, Dunkerque, Francie
                                                   
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          ArcelorMittal España SA, Gozón, Španělsko
                                       
                           
                  
                               
                           
                              Uživatel:
                              
                                          —
                                       
                                          Marcegaglia Carbon Steel Spa, Gazoldo degli Ippoliti, Itálie
                                       
                           
                  
                               
                           
                              Vyvážející výrobci v ČLR a obchodníci ve spojení:
                              
                                          —
                                       
                                          Benxi Iron & Steel Group:
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Bengang Steel Plates Co., Ltd, Benxi, provincie Liaoning, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Benxi Iron & Steel Hong Kong Limited, Hongkong
                                                   
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          Jiangsu Shagang Group Co., Ltd.:
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Zhangjiagang Hongchang Plate Co., Ltd. Jinfeng Town, Zhangjiagang City, provincie Jiangsu, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Zhangjiagang GTA Plate Co., Ltd. Jinfeng Town, Zhangjiagang City, provincie Jiangsu, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Jiangsu Shagang International Trade Co., Ltd., Jinfeng Town, Zhangjiagang City, provincie Jiangsu, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Shagang South-Asia Trading Co., Hongkong
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Xinsha International PTE. Ltd., Singapur
                                                   
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          Hebei Iron and Steel Group (HBIS):
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Handan Iron & Steel Group Han-Bao Co., Ltd., Handan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Hebei Iron & Steel Co., Ltd. Tangshan Branch, Tangshan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Hebei Iron & Steel Co., Ltd. Chengde Branch, Chengde City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Handan Iron and Steel Group Import and Export Co Ltd, Handan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Hebei Iron and Steel (Singapore) PTE Ltd, Handan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Hebei Iron and Steel (Hong Kong) International Trade Co Ltd, Handan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Hebei Iron and Steel Group (Shanghai) International Trade Co Ltd, Handan City and Chengde City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Tangshan Iron and Steel Group Co Ltd, Tangshan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Sinobiz Holdings Limited (British Virgin Islands), Tangshan City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Chengde Steel Logistics Co Ltd, Chengde City, provincie Hebei, ČLR
                                                   
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Duferco SA, Lugano, Švýcarsko
                                                   
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          Jiangsu Tiangong Tools Company Limited:
                                          
                                                      —
                                                   
                                                      Tiangong Aihe Company Limited, Danbei County, Danyang City, provincie Jiangsu, ČLR
                                                   
                                       
                           
                  
                               
                           
                              Dovozci v Unii, kteří jsou ve spojení:
                              
                                          —
                                       
                                          Benxi Iron and Steel Group Europe GmbH, Dusseldorf, Německo
                                       
                              
                                          —
                                       
                                          Duferco Commerciale SPA, Janov, Itálie
                                       
                           
                  
                               
                           
                              Výrobce ve srovnatelné zemi:
                              
                                          —
                                       
                                          ArcelorMittal USA, Chicago, USA
                                       
                           
               
      1.8.   Období šetření a posuzované období
      
      
                  (23)
               
                  Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“). Posuzování tendencí v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).
               
      2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
      
      2.1.   Dotčený výrobek
      
      
                  (24)
               
                  Dotčeným výrobkem jsou určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené.
                  Dotčený výrobek nezahrnuje:
                  
                              —
                           
                              výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrotechnické oceli s orientovanou strukturou,
                           
                  
                              —
                           
                              výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli (6),
                           
                  
                              —
                           
                              výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, a
                           
                  
                              —
                           
                              výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.
                           
                  Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 90, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, 7226 91 91 a 7226 91 99 a pochází z ČLR.
               
      
                  (25)
               
                  Ploché za tepla válcované ocelové výrobky jsou vyráběny válcováním za tepla; jedná se o proces tváření kovu, během nějž horký kov prochází jedním nebo více páry horkých válců, které snižují a sjednocují jeho tloušťku, přičemž teplota kovu je nad rekrystalizační teplotou. Dodávají se v různých podobách: ve svitcích (olejovaných nebo neolejovaných, mořených nebo nemořených), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech.
               
      
                  (26)
               
                  Ploché za tepla válcované ocelové výrobky mají dvě použití. Zaprvé jde o prvotní materiál pro výrobu různých ocelových výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými (7) plochými a plátovanými ocelovými výrobky. Zadruhé se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, automobilů, tlakových nádob a energetických potrubí.
               
      2.2.   Obdobný výrobek
      
      
                  (27)
               
                  Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:
                  
                              a)
                           
                              dotčený výrobek;
                           
                  
                              b)
                           
                              dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR a USA;
                           
                  
                              c)
                           
                              výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                           
               
      
                  (28)
               
                  Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
               
      2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku
      
      
                  (29)
               
                  Zaprvé jeden vyvážející výrobce (Jiangsu Tiangong Tools Company Limited) a jeden vývozce ve spojení s jiným čínským vyvážejícím výrobcem (Duferco S.A.) požadovali, aby určité typy za tepla válcovaných ocelových výrobků, v oboru známých jako nástrojová ocel a rychlořezná ocel, byly vyňaty z definice výrobku. Tvrdili, že nástrojová ocel a rychlořezná ocel mají výrazně jiné vlastnosti, ceny, odlišné specifikace a použití.
               
      
                  (30)
               
                  Dne 21. dubna 2016 v rámci obchodního řízení proběhlo s tímto čínským vyvážejícím výrobcem slyšení v přítomnosti úředníka pro slyšení. Navíc dne 22. června 2016 proběhlo slyšení s dovozcem o jeho žádosti o vynětí výrobku.
               
      
                  (31)
               
                  Žadatel zastával názor, že tyto požadavky nemají dobré opodstatnění a že existuje riziko obcházení v případě, že by Komise těmto žádostem vyhověla.
               
      
                  (32)
               
                  Komise shledala, že skutečně existují výrazné fyzikální a chemické rozdíly mezi jinými typy dotčeného výrobku, než je nástrojová ocel a rychlořezná ocel na jedné straně, a nástrojovou ocelí a rychlořeznou ocelí na straně druhé. Existuje několik chemických prvků (8) přirozeně přítomných v nástrojové oceli a rychlořezné oceli, které se nenacházejí v dotčeném výrobku.
               
      
                  (33)
               
                  Kromě toho existují rozdíly ve výrobním procesu, odlišná použití a podstatné cenové rozdíly mezi nástrojovou ocelí a rychlořeznou ocelí na jedné straně a dalšími typy dotčeného výrobku. Například nástrojová ocel a rychlořezná ocel, na rozdíl od jiných typů dotčeného výrobku, se používají pro zpracování, obrábění, řezání, lisování a perforování jiných materiálů, což není konvenční použití jiných typů dotčeného výrobku. Navíc výroba nástrojové oceli probíhá podle jiného výrobního procesu, přičemž specifických vlastností se dosahuje během všech fází výrobního procesu. Díky tomuto rozdílu ve výrobním procesu je proces výroby nástrojové oceli a rychlořezné oceli nákladnější, což také do určité míry vysvětluje rozdíl v prodejní ceně oproti jiným typům dotčeného výrobku.
               
      
                  (34)
               
                  Dovoz nástrojové oceli a rychlořezné oceli představuje z hlediska objemu 1,25 % celkového čínského dovozu v roce 2015. Nástrojová ocel a rychlořezná ocel také spadají pod různé specifické kódy KN.
               
      
                  (35)
               
                  Proto Komise prozatím vyňala nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel, přičemž uvědomila národní celní orgány o možném riziku obcházení.
               
      
                  (36)
               
                  Zadruhé dne 5. srpna 2016 jeden italský uživatel, společnost Marcegaglia Carbon Steel Spa, žádal, aby byly následující typy dotčeného výrobku vyňaty z definice výrobku: typy ocelí bez intersticií (IF), typy dvoufázových ocelí, typy vysokouhlíkových ocelí a typy ocelí s neorientovanou strukturou. Důvodem pro žádost o vynětí těchto typů ocelí je především následující:
                  
                              a)
                           
                              tyto typy výrobku mají výrazně odlišné vlastnosti, použití a ceny v porovnání se všemi ostatními typy dotčeného výrobku;
                           
                  
                              b)
                           
                              nejedná se o výrobky zaměnitelné s jinými typy dotčeného výrobku.
                           
               
      
                  (37)
               
                  Tentýž uživatel také žádal, aby typy výrobků používané pro válcování za studena byly vyňaty na základě jejich dalšího použití.
               
      
                  (38)
               
                  Při zvažování žádosti o vynětí typů oceli bez intersticií, typů dvoufázových ocelí, typů vysokouhlíkových ocelí a typů ocelí s neorientovanou strukturou z dotčeného výrobku, Komise shledala, že nebylo doloženo, že tyto výrobky mají odlišné vlastnosti a použití. Navíc konečná podrobná žádost o vynětí výrobku byla doručena ve velmi pozdní fázi. Proto v této fázi Komise tuto žádost zamítla, ale bude ji nadále prošetřovat.
               
      
                  (39)
               
                  Z hlediska typů výrobku používaných pro opakované válcování jde o jedno z hlavních použití dotčeného výrobku, jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění výše. Samotné odlišné použití není důvodem k vynětí. Kromě toho vynětí těchto typů výrobků by vedlo k vynětí většiny všech dovážených typů dotčeného výrobku, nehledě na složité, ne-li nemožné administrativní monitorování k rozlišení dotčeného výrobku na typy, které jsou používány k opakovanému válcování, a které ne. Proto v této fázi Komise tuto žádost rovněž zamítla.
               
      3.   DUMPING
      
      3.1.   Běžná hodnota
      
      
                  (40)
               
                  Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení Komise určí běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro vyvážející výrobce v ČLR, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a může jim být proto přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců o takové zacházení nepožádal.
               
      
                  (41)
               
                  Proto podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota určena na základě cen nebo běžné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).
               
      
                  (42)
               
                  V oznámení o zahájení řízení Komise navrhla použití třetí země s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Komise rozeslala dotazníky všem známým výrobcům v 11 zemích s tržním hospodářstvím uvedeným v oznámení o zahájení řízení (9) a dalším osmi zemím, v nichž existují náznaky výroby a prodeje obdobného výrobku, konkrétně Argentině, Austrálii, Egyptu, Íránu, Japonsku, Jižní Africe, Korejské republice a Tchaj-wanu. Celkem bylo kontaktováno 62 výrobců v 19 potenciálně srovnatelných zemích. Pouze jedna společnost v USA (ArcelorMittal USA) vyjádřila svou ochotu ke spolupráci a předložila vyplněný dotazník.
               
      
                  (43)
               
                  USA jsou považovány za vhodný srovnatelný trh, jelikož jde o otevřený trh s deseti domácími výrobci obdobného výrobku a dovoz z jiných zemí představuje více než 10 % celkové spotřeby. Proto, a vzhledem k tomu, že pouze jediný výrobce z USA vyjádřil svou ochotu ke spolupráci, byly USA prozatímně vybrány jako vhodná srovnatelná země.
               
      
                  (44)
               
                  Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomuto výběru vyjádřily. Jelikož nebyla přijata žádná vyjádření, USA byly vybrány jako srovnatelná země.
               
      
                  (45)
               
                  Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v USA nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující výrobce prodává obdobný výrobek na domácím trhu v reprezentativním množství v porovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.
               
      
                  (46)
               
                  Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší. Výrobní náklady amerického výrobce během období šetření byly tedy stanoveny.
               
      
                  (47)
               
                  U typů výrobků, u nichž se více než 80 % objemu prodeje daného typu na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší, než jsou výrobní náklady, a vážený průměr prodejní ceny daného typu dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr skutečných cen na domácím trhu veškerého prodeje daného typu bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.
               
      
                  (48)
               
                  Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku nepřesahoval 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku nebo pokud vážená průměrná cena daného typu výrobku nedosahovala jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla určena jako vážená průměrná cena pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku uskutečněného během období šetření.
               
      
                  (49)
               
                  V případě typů výrobku, které nebyly ziskové, byla běžná hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení s využitím výrobních nákladů amerického výrobce plus prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro typy výrobků amerického výrobce, které jsou ziskové.
               
      
                  (50)
               
                  Některé typy výrobku vyráběné ve srovnatelné zemi nebylo možné porovnat s typy výrobku vyváženými z ČLR do Unie, protože nejsou prodávány americkým výrobcem. Proto musela být běžná hodnota neodpovídajících typů výrobku stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů výrobce ze srovnatelné země. Komise použila náklady nejblíže odpovídajícího výrobku a upravila je o náklady na nezbytnou úpravu (rozstřihování a řezání), aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání. Komise následně přidala přiměřenou částku na prodejní, správní a režijní náklady (7 %–13 %) na základě skutečných dat o výrobě a prodeji, jak to upravuje čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Nakonec přidala přiměřenou výši zisku (10 %–15 %) použitím průměrného ziskového rozpětí prodeje ziskových výrobků.
               
      3.2.   Vývozní ceny
      
      
                  (51)
               
                  Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie jak přímo nezávislým odběratelům, tak prostřednictvím společností ve spojení.
               
      
                  (52)
               
                  V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení vývozní ceny pro přímý prodej proto vycházely z cen dotčeného výrobku skutečně zaplacených nebo splatných.
               
      
                  (53)
               
                  U transakcí, v rámci kterých vyvážející výrobci vyvážejí dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem.
               
      3.3.   Srovnání
      
      
                  (54)
               
                  Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Dumpingová rozpětí byla stanovena srovnáním jednotlivých cen ze závodu účtovaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s cenami výrobce ve srovnatelné zemi při prodeji na domácím trhu nebo případně s početně zjištěnou běžnou hodnotou.
               
      
                  (55)
               
                  Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.
               
      
                  (56)
               
                  Na tomto základě byly ve vhodných případech provedeny úpravy o dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady (4 %), bankovní poplatky (0,02 %), úvěrové náklady (0,05 %), provize (0,6 %) a nepřímé zdanění (4 %).
               
      3.4.   Dumpingové rozpětí
      
      
                  (57)
               
                  U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku v USA srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
               
      
                  (58)
               
                  Dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku bylo stanoveno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo vypočítáno jako vážený průměr na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.
               
      
                  (59)
               
                  Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce v ČLR. Byla měřena hodnocením podílu objemu vývozu spolupracujících výrobců do Unie na celkovém objemu vývozu z dotčené země do Unie.
               
      
                  (60)
               
                  Úroveň spolupráce je vysoká. Na tomto základě bylo zbytkové dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR prozatímně stanoveno na úrovni odpovídající nejvyššímu dumpingovému rozpětí zjištěnému u spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.
               
      
                  (61)
               
                  Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
                  
                     Tabulka 1
                  
                  
                     Dumpingová rozpětí, ČLR
                  
                  
                              Společnost
                           
                              Prozatímní dumpingové rozpětí
                           
                              Bengang Steel Plates Co., Ltd.
                           
                              96,5 %
                           
                              Hebei Iron & Steel Group
                           
                              95,0 %
                           
                              Jiangsu Shagang Group
                           
                              106,9 %
                           
                              Ostatní spolupracující společnosti
                           
                              100,1 %
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                              106,9 %
                           
               
      4.   ÚJMA
      
      4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
      
      
                  (62)
               
                  V rámci Unie poskytlo při ověřování postavení údaje o výrobě a prodeji 17 společností, které uvedly, že vyráběly obdobný výrobek během období šetření. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu těchto 17 společností představuje 90 % výroby obdobného výrobku v Unii.
               
      
                  (63)
               
                  Vedle těchto 17 společností existovalo v období šetření dalších pět společností vyrábějících obdobný výrobek.
               
      
                  (64)
               
                  Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 74,7 milionu tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například informací získaných od žadatele a všech známých výrobců v Unii. Jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, do vzorku bylo vybráno pět výrobců v Unii, kteří představují 45 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Jedná se o reprezentativní vzorek.
               
      
                  (65)
               
                  Výrobci v Unii představující celkovou výrobu v Unii proto představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, a jsou označováni jako „výrobní odvětví Unie“.
               
      
                  (66)
               
                  Podnikatelský model výrobců v Unii a jejich stupeň vertikální integrace se různí. Výrobní odvětví Unie lze celkem charakterizovat jako odvětví s vysokým stupněm vertikální integrace, jak je vysvětleno dále v 68. bodě odůvodnění.
               
      4.2.   Spotřeba v Unii
      
      
                  (67)
               
                  Jak je uvedeno v 24. bodě odůvodnění výše, dotčený výrobek spadá do několika kódů KN včetně některých kódů ex. Aby se spotřeba v Unii nepodhodnotila a s ohledem na zjevně okrajový dopad těchto kódů na celkovou spotřebu, byly objemy dovozu kódů ex KN pro účely stanovení spotřeby v Unii plně zohledněny.
               
      
                  (68)
               
                  Jelikož je výrobní odvětví Unie z větší části vertikálně integrované a dotčený výrobek je považován za primární surovinu pro výrobu navazujících za studena válcovaných výrobků s přidanou hodnotou, byly spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu analyzovány odděleně.
               
      
                  (69)
               
                  Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené k využití pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem a převodní ceny se stanovují v rámci skupin podle různých cenových politik. Naproti tomu výroba určená pro volný trh podstupuje přímou hospodářskou soutěž s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou cenami na volném trhu.
               
      
                  (70)
               
                  Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě obdobného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Komise zjistila, že přibližně 60 % celkové výroby výrobců v Unii je určena k využití pro vlastní spotřebu.
               
      4.2.1.   Vlastní spotřeba na trhu Unie
      
      
                  (71)
               
                  Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 2
                  
                  
                     Vlastní spotřeba na trhu Unie (v tunách)
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Vlastní spotřeba
                           
                              40 775 889
                           
                              42 418 062
                           
                              42 887 175
                           
                              42 271 071
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              
                                 105
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
               
      
                  (72)
               
                  V průběhu posuzovaného období se vlastní spotřeba na trhu v Unii zvýšila přibližně o 4 %. Tento přírůstek byl vyvolán zejména růstem závislých trhů, včetně výrobních segmentů například pro automobilový průmysl.
               
      4.2.2.   Spotřeba na volném trhu v rámci Unie
      
      
                  (73)
               
                  Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na trhu Unie, b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu a rovněž při zohlednění údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v dotčené zemi. Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 3
                  
                  
                     Spotřeba na volném trhu (v tunách)
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Spotřeba na volném trhu
                           
                              31 405 157
                           
                              32 292 192
                           
                              33 139 474
                           
                              35 156 318
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 103
                              
                           
                              
                                 106
                              
                           
                              
                                 112
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
               
      
                  (74)
               
                  V průběhu posuzovaného období se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila přibližně o 12 %. K růstu došlo zejména v důsledku hospodářského oživení v navazujících odvětvích.
               
      4.3.   Dovoz z dotčené země
      
      4.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu
      
      
                  (75)
               
                  Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou výše v tabulce v 73. bodě odůvodnění.
               
      
                  (76)
               
                  Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:
                  
                     Tabulka 4
                  
                  
                     Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Objem dovozu z ČLR
                           
                              246 720
                           
                              336 028
                           
                              592 104
                           
                              1 519 304
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 136
                              
                           
                              
                                 240
                              
                           
                              
                                 616
                              
                           
                              Podíl ČLR na trhu
                           
                              0,79 %
                           
                              1,04 %
                           
                              1,79 %
                           
                              4,32 %
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 132
                              
                           
                              
                                 227
                              
                           
                              
                                 550
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat
                           
               
      
                  (77)
               
                  Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se vývoz z dotčené země během posuzovaného období významně zvýšil. Souběžně s tím vzrostl celkový podíl na trhu v případě čínského dovozu do Unie během posuzovaného období více než pětinásobně.
               
      4.3.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení
      
      
                  (78)
               
                  Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 5
                  
                  
                     Dovozní ceny (v EUR za tunu)
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu
                           
                              600
                           
                              505
                           
                              463
                           
                              404
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 84
                              
                           
                              
                                 77
                              
                           
                              
                                 67
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat
                           
               
      
                  (79)
               
                  Průměrné ceny dovozu klesly z 600 EUR za tunu v roce 2012 na 404 EUR za tunu během období šetření. Během posuzovaného období činil pokles průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu přibližně 33 %.
               
      
                  (80)
               
                  Cenové podbízení během období šetření posoudila Komise na základě srovnání:
                  
                              —
                           
                              vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku pěti výrobců v Unii účtovaných odběratelům na volném trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, a
                           
                  
                              —
                           
                              odpovídajících vážených průměrných cen dovozu na úrovni CIF s dodáním na hranice Unie podle typu výrobku od spolupracujících výrobců z dotčené země prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.
                           
               
      
                  (81)
               
                  Toto cenové srovnání bylo provedeno podle typu u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období šetření. Hlavní úprava související s náklady na dodávku (kolísající mezi 2,7 % a 6,3 % na jednoho unijního výrobce ze vzorku) a slevy (kolísající mezi 0,1 % a 19,5 %). Jelikož v tomto případě nepřihlásil žádný výrobce, který není ve spojení, byl přidán podovozový poplatek 7 EUR za tunu, což představuje úpravu podle šetření ohledně určitých plochých za studena válcovaných ocelových výrobků (10). To bylo vyhodnoceno jako nejvhodnější postup, jelikož dotčený výrobek v současném šetření je v mnoha ohledech podobný určitým plochým za studena válcovaným výrobkům, jak je vysvětleno v 221. bodě odůvodnění.
               
      
                  (82)
               
                  Na základě výše uvedených skutečností bylo shledáno, že čínský dumpingový dovoz se podbízí cenám výrobního odvětví Unie v rozsahu mezi 2,7 % a 5,6 %.
               
      4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
      
      4.4.1.   Obecné poznámky
      
      
                  (83)
               
                  V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.
               
      
                  (84)
               
                  Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, zásoby, růst, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a velikost dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení vycházelo z informací poskytnutých žadatelem, porovnaných s údaji poskytnutými výrobci v Unii a s dostupnými oficiálními statistikami (Eurostat).
               
      
                  (85)
               
                  Analýza mikroekonomických ukazatelů (prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Posouzení se zakládalo na jejich údajích, které byly řádně ověřeny.
               
      
                  (86)
               
                  Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě dotčeného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. U některých ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie Komise analyzovala samostatně údaje vztahující se k volnému a závislému trhu a provedla srovnávací analýzu. Těmito činiteli jsou: prodej, podíl na trhu, jednotkové ceny, jednotkové výrobní náklady, ziskovost a peněžní tok. Ostatní hospodářské ukazatele však mohou být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisí na celé činnosti, ať už je výroba určena pro závislý trh, nebo prodávána na volném trhu. Těmito činiteli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita, zásoby a náklady práce. V případě těchto činitelů se vyžaduje analýza celého výrobního odvětví Unie, aby bylo možné vytvořit úplný obraz újmy výrobního odvětví Unie, protože příslušné údaje není možné rozčlenit na závislý prodej a volný prodej.
               
      4.4.2.   Makroekonomické ukazatele
      
      4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
      
                  (87)
               
                  Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 6
                  
                  
                     Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Objem výroby (v tunách)
                           
                              73 050 974
                           
                              74 588 182
                           
                              75 509 517
                           
                              74 718 189
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 102
                              
                           
                              
                                 103
                              
                           
                              
                                 102
                              
                           
                              Výrobní kapacita (v tunách)
                           
                              102 247 218
                           
                              100 667 836
                           
                              100 040 917
                           
                              98 093 841
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 99
                              
                           
                              
                                 98
                              
                           
                              
                                 96
                              
                           
                              Využití kapacity
                           
                              71,4 %
                           
                              74,1 %
                           
                              75,5 %
                           
                              76,2 %
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
               
      
                  (88)
               
                  V průběhu posuzovaného období objem výrobního odvětví Unie vzrostl o 2 % navzdory skutečnosti, že jeden italský unijní výrobce během stejného období podstatně snížil svou výrobu (– 3 miliony tun).
               
      
                  (89)
               
                  Oznámené hodnoty kapacity se týkají technické kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce. Výrobní kapacita se během posuzovaného období snížila díky zastavení výroby v Belgii a Itálii.
               
      
                  (90)
               
                  Zvýšení míry využití kapacity vyplynulo z mírného zvýšení objemu výroby, poháněného především zvýšením vlastní spotřeby (+ 4 %) a volné spotřeby (+ 12 %) a to navzdory podstatnému snížení objemu výroby především jednoho italského unijního výrobce.
               
      4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu
      
                  (91)
               
                  Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 7
                  
                  
                     Objem prodeje a podíl na trhu (volný trh)
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Objem prodeje (v tunách)
                           
                              27 273 319
                           
                              27 468 243
                           
                              27 910 748
                           
                              27 327 906
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 101
                              
                           
                              
                                 102
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              Podíl na trhu
                           
                              86,8 %
                           
                              85,1 %
                           
                              84,2 %
                           
                              77,7 %
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 98
                              
                           
                              
                                 97
                              
                           
                              
                                 90
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník a Eurostat
                           
               
      
                  (92)
               
                  Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal během posuzovaného období relativně stabilní, t.j. mezi 27 a 28 miliony tun.
               
      
                  (93)
               
                  Během posuzovaného období podíl výrobního odvětví Unie na trhu z hlediska spotřeby v Unii poklesl o více než 9 procentních bodů, tj. z 86,8 % na 77,7 %. Pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu významně převýšil mírný pokles jeho prodeje na volném trhu v Unii.
               
      
                  (94)
               
                  Pokud jde o závislý trh v rámci trhu Unie, objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 8
                  
                  
                     Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie a podíl na trhu
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Objem pro vlastní spotřebu na trhu Unie (v tunách)
                           
                              40 775 889
                           
                              42 418 062
                           
                              42 887 175
                           
                              42 271 071
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              
                                 105
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              Celková výroba výrobního odvětví Unie (v tunách)
                           
                              73 050 974
                           
                              74 588 182
                           
                              75 509 517
                           
                              74 718 189
                           
                              % objemu pro vlastní spotřebu v porovnání s celkovou výrobou
                           
                              55,7 %
                           
                              56,7 %
                           
                              56,6 %
                           
                              56,4 %
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník a Eurostat
                           
               
      
                  (95)
               
                  Objem pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie (složený z využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie) na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšil o 4 %, ze zhruba 40,7 milionu tun v roce 2011 na 42,2 milionu tun během období šetření.
               
      
                  (96)
               
                  Podíl výrobního odvětví Unie na trhu pro vlastní spotřebu (vyjádřený jako procento celkové výroby) zůstal v průběhu posuzovaného období stabilní, v rozsahu mezi 55,7 % a 56,7 %.
               
      4.4.2.3.   Zaměstnanost a produktivita
      
                  (97)
               
                  Zaměstnanost byla vypočítána na základě počtu zaměstnanců přímo pracujících na obdobném výrobku v různých ocelárnách výrobců v Unii. Tato metoda poskytuje přesná data, která lze relativně snadno stanovit.
               
      
                  (98)
               
                  Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 9
                  
                  
                     Zaměstnanost a produktivita
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Počet zaměstnanců
                              (plný pracovní úvazek/zaměstnanec)
                           
                              18 729
                           
                              18 632
                           
                              17 739
                           
                              17 829
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 99
                              
                           
                              
                                 95
                              
                           
                              
                                 95
                              
                           
                              Produktivita (tuny/zaměstnanec)
                           
                              3 900
                           
                              4 003
                           
                              4 257
                           
                              4 191
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 103
                              
                           
                              
                                 109
                              
                           
                              
                                 107
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
               
      
                  (99)
               
                  Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla, aby se snížily výrobní náklady a zvýšila efektivita vzhledem k rostoucí konkurenci čínského a dalšího dovozu na trhu. To během posuzovaného období vedlo ke snížení počtu zaměstnanců o 5 %, bez zohlednění nepřímé zaměstnanosti. V důsledku toho a s ohledem na mírné zvyšování objemu výroby (+ 2 %) v průběhu posuzovaného období byl růst produktivity pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřené jako výstup na zaměstnance na rok, mnohem vyšší (+ 7 %) než růst skutečné výroby. Z toho je patrné, že výrobní odvětví Unie bylo ochotné přizpůsobit se měnícím se tržním podmínkám, aby bylo i nadále konkurenceschopné.
               
      4.4.2.4.   Zásoby
      
                  (100)
               
                  Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 10
                  
                  
                     Zásoby
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Konečný stav zásob (v tunách)
                           
                              2 908 745
                           
                              2 646 989
                           
                              2 653 224
                           
                              2 798 420
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 91
                              
                           
                              
                                 91
                              
                           
                              
                                 96
                              
                           
                              Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby
                           
                              4,0 %
                           
                              3,5 %
                           
                              3,5 %
                           
                              3,7 %
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 89
                              
                           
                              
                                 88
                              
                           
                              
                                 94
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
               
      
                  (101)
               
                  Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob mírně snížila. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak vyplývá z výše uvedeného, tento ukazatel zůstal relativně stabilní na úrovni přibližně 3,5 % až 4 % objemu výroby.
               
      4.4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí
      
                  (102)
               
                  Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad skutečných vysokých dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.
               
      4.4.2.6.   Růst
      
                  (103)
               
                  Spotřeba v Unii (volný trh) vzrostla během posuzovaného období zhruba o 12 %, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal stabilní. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčené země a jenž se během posuzovaného období podstatně zvýšil.
               
      4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele
      
      4.4.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny
      
                  (104)
               
                  Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii na volném trhu v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 11
                  
                  
                     Prodejní ceny na volném trhu v Unii
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Prodejní cena (v EUR za tunu)
                           
                              553
                           
                              498
                           
                              471
                           
                              427
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 90
                              
                           
                              
                                 85
                              
                           
                              
                                 77
                              
                           
                              Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)
                           
                              572
                           
                              511
                           
                              469
                           
                              431
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 89
                              
                           
                              
                                 82
                              
                           
                              
                                 75
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpověď výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník
                           
               
      
                  (105)
               
                  Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na volném trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. Prodejní ceny byly v průměru nižší než jednotkové výrobní náklady, s výjimkou roku 2014, kdy začal trh ožívat a podíl čínského vývozu byl nižší než v průběhu šetření.
               
      
                  (106)
               
                  V letech 2012 a 2013 měly negativní vliv na výkon výrobního odvětví Unie vedle klesající poptávky po oceli v roce 2012 i dopady dluhové krize eurozóny. V roce 2014 a také v první polovině roku 2015 se výrobní odvětví Unie začalo zotavovat díky zvýšenému úsilí o zachování konkurenceschopnosti, především zvyšováním produktivity pracovní síly výrobního odvětví Unie, jak je popsáno v 99. bodě odůvodnění, což vedlo k nárůstu produktivity a lepšímu využití kapacity.
               
      
                  (107)
               
                  Nehledě na toto úsilí výrobní náklady zůstaly obecně vyšší než klesající prodejní ceny a v zájmu omezení ztrát podílu na trhu výrobci v Unii sledovali sestupnou spirálu cen a výrazně snižovali své prodejní ceny, především v průběhu roku 2015. Jelikož dotčený výrobek je komoditou, výrobci v Unii museli sledovat sestupnou spirálu cen.
               
      
                  (108)
               
                  Určité ploché za tepla válcované výrobky ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pro vlastní spotřebu byly u výrobců zařazených do vzorku převáděny nebo dodávány za převodní ceny k dalšímu navazujícímu zpracování za použití různých cenových politik (náklady, náklady a přirážky, tržní cena). Z vývoje cen, pokud jde o využití pro vlastní spotřebu, proto nelze vyvodit žádný významný závěr.
               
      4.4.3.2.   Náklady práce
      
                  (109)
               
                  Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 12
                  
                  
                     Průměrné náklady práce na zaměstnance
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)
                           
                              63 722
                           
                              63 374
                           
                              66 039
                           
                              66 023
                           
                              
                                 Index (2011 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 99
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpověď výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník
                           
               
      
                  (110)
               
                  Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance zvýšila o 4 %.
               
      4.4.3.3.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál
      
                  (111)
               
                  Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 13
                  
                  
                     Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Ziskovost prodeje v Unii na volném trhu (procentní podíl na obratu z prodeje)
                           
                              – 3,3 %
                           
                              – 2,7 %
                           
                              0,4 %
                           
                              – 0,8 %
                           
                              Peněžní tok (v tisících EUR)
                           
                              150 190
                           
                              139 285
                           
                              221 982
                           
                              122 723
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 93
                              
                           
                              
                                 148
                              
                           
                              
                                 82
                              
                           
                              Investice (v tisících EUR)
                           
                              334 789
                           
                              256 013
                           
                              289 581
                           
                              291 771
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 76
                              
                           
                              
                                 86
                              
                           
                              
                                 87
                              
                           
                              Návratnost investic
                           
                              – 4,5 %
                           
                              – 3,5 %
                           
                              0,5 %
                           
                              – 1,0 %
                           
                              
                                 Zdroj: Odpověď výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník
                           
               
      
                  (112)
               
                  Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii tak, že čistou ztrátu před zdaněním z prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.
               
      
                  (113)
               
                  Ziskovost se v posuzovaném období vyvíjela negativně: ke ztrátám docházelo během všech tří let, s výjimkou roku 2014. Zatímco ztráty v letech 2012 a 2013 jsou částečně spojeny s dopady dluhové krize eurozóny (spolu s klesající poptávkou po oceli v roce 2012), výrobci v Unii se mohli v roce 2014 a první polovině roku 2015 částečně zotavit.
               
      
                  (114)
               
                  Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Trend čistého peněžního toku během posuzovaného období hodně kolísal, ale celkově zůstal z velké části pozitivní, především díky nehotovostním výdajům, jako jsou odpisy.
               
      
                  (115)
               
                  Jelikož návratnost investic byla během všech let, s výjimkou roku 2014, i nadále celkově negativní, výrobní odvětví Unie snížilo úroveň svých investic v období mezi rokem 2012 a 2015 o 13 %. Schopnost získat kapitál byla ovlivněna ztrátou vzniklou během posuzovaného období, jak vyplývá z poklesu investic.
               
      
                  (116)
               
                  Níže uvedená tabulka obsahuje rozpis roku 2015 po čtvrtletích, jelikož žadatel ve svém podnětu tvrdil, že v druhé polovině roku 2015 došlo k podstatnému zhoršení. Údaje v tabulce skutečně potvrzují podstatné zhoršení ziskovosti a čisté hodnoty prodeje v druhé polovině roku 2015 díky dalšímu poklesu prodejních cen na volném trhu v Unii.
                  
                     Tabulka 14
                  
                  
                     Ziskovost dle čtvrtletí výrobců v Unii zařazených do vzorku
                  
                  
                              Čtvrtletí roku 2015
                           
                              Ziskovost (ztráta) dle čtvrtletí společností (v milionech EUR)
                           
                              Čistá prodejní cena na tunu
                           
                              Čistý prodej na volném trhu
                              (v milionech EUR)
                           
                              Procento ziskovosti
                           
                              První
                           
                              37,98
                           
                              444,71
                           
                              1 073,34
                           
                              3,5 %
                           
                              Druhé
                           
                              22,78
                           
                              436,19
                           
                              1 001,60
                           
                              2,3 %
                           
                              Třetí
                           
                              – 22,92
                           
                              426,36
                           
                              857,49
                           
                              – 2,7 %
                           
                              Čtvrté
                           
                              – 69,80
                           
                              392,92
                           
                              699,47
                           
                              – 10,0 %
                           
                              Celkem
                           
                              – 31,9
                           
                              427,2
                           
                              3 631,9
                           
                              – 0,8 %
                           
                              
                                 Zdroj: Odpověď výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník
                           
               
      4.4.4.   Závěr ohledně podstatné újmy
      
      
                  (117)
               
                  Na jedné straně by výrobní odvětví Unie jako celek mohlo mírně zvýšit objem své výroby (nehledě na výrazný pokles výroby především jednoho velkého italského výrobce) a zlepšit míru využití kapacity díky nárůstu vlastní i volné spotřeby. Podniklo také konkrétní kroky pro zlepšení efektivity zachováním striktní kontroly výrobních nákladů (hlavně surovin) a zvýšením produktivity na jednoho zaměstnance. Díky tomu výrobní náklady poklesly o 25 %. Navíc peněžní toky zůstaly pozitivní po celé posuzované období. Výrobci v Unii zahrnutí do vzorku po celé posuzované období nadále investovali zhruba 250–300 milionů EUR za rok.
               
      
                  (118)
               
                  Na druhé straně i přes úsilí výrobního odvětví Unie zlepšit celkový výkon v průběhu posuzovaného období další ukazatele újmy svědčí o zhoršení situace na volném trhu. S výjimkou roku 2014 a počátku roku 2015, kdy se výrobní odvětví Unie začalo mírně zotavovat, v průběhu celého posuzovaného období vznikly ztráty, které v druhé polovině roku 2015 dosáhly neudržitelné úrovně. Nehledě na skutečnost, že objemy prodeje na volném trhu Unie zůstávaly relativně stabilní, výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu a vzhledem k negativní návratnosti investic muselo investice snížit.
               
      
                  (119)
               
                  Vzhledem k výše uvedenému se v této fázi má za to, že výše uvedená data naznačují, že výrobní odvětví Unie bylo na konci období šetření oslabeno, ale ne do takové míry, aby výrobní odvětví Unie během posuzovaného období utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.
               
      5.   HROZÍCÍ ÚJMA
      
      5.1.   Úvod
      
      
                  (120)
               
                  V rámci analýzy rizika podstatné újmy působené výrobnímu odvětví Unie v souladu s čl. 3 odst. 9 druhým pododstavcem základního nařízení jsou níže zvažovány následující činitele:
                  
                              i)
                           
                              významná míra zvýšení objemu dumpingového dovozu na trh Unie, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dovozu;
                           
                  
                              ii)
                           
                              dostatečná volně dostupná kapacita vyvážejícího výrobce na straně vývozce nebo bezprostředně očekávané podstatné zvýšení jeho kapacity, naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dumpingového dovozu do Unie, přičemž je nutno vzít v úvahu, do jaké míry mohou dodatečný vývoz vstřebat ostatní vývozní trhy;
                           
                  
                              iii)
                           
                              dovoz uskutečňovaný za ceny, které by významnou měrou způsobily pokles cen nebo zabránily výrazně jejich růstu, ke kterému by jinak došlo, a které zřejmě zvýší poptávku po dalším dovozu, a,
                           
                  
                              iv)
                           
                              stav zásob.
                           
               
      
                  (121)
               
                  Jak naznačuje výraz „mimo jiné“ v čl. 3 odst. 9 druhém pododstavci, vedle těchto čtyř činitelů lze pro stanovení hrozby újmy analyzovat i další činitele. Komise především dále analyzovala činitele, jako je ziskovost a příjem objednávek, pro něž jsou dostupné údaje z období šetření a po období šetření.
               
      
                  (122)
               
                  Vzhledem k posuzovanému období Komise znovu prostudovala údaje shromážděné za období 2012–2015, protože stanovení existence hrozby újmy pro výrobní odvětví Unie vyžaduje pochopení jeho aktuální situace (11). Následně provedla analýzu perspektivy všech činitelů. Kromě toho se podařilo shromáždit údaje o dumpingovém dovozu, čínské kapacitě a dovozních cenách za období leden–červen 2016, aby bylo možné předpověď potvrdit nebo vyvrátit, jak to vyžaduje Soudní dvůr (12). Komplexní údaje o ziskovosti a příjmu objednávek za období leden–červen 2016 nebyly k dispozici a pro období do konce března 2016 byly k dispozici jen neúplné údaje. Nepodařilo se najít komplexní údaje o objemu zásob do konce června 2016, především pro výrobní odvětví Unie. Tyto údaje budou ale aktualizovány po vydání tohoto nařízení a, pokud to bude možné, budou analyzovány další činitele. V této fázi byly údaje o ziskovosti, příjmu objednávek a objemu zásob těmi nejlepšími dostupnými údaji.
               
      
                  (123)
               
                  V čl. 3 odst. 9 prvním pododstavci druhé větě základního nařízení se stanoví, že změna okolností musí být zřetelně předvídatelná a bezprostřední.
               
      5.2.   Hrozící újma
      
      5.2.1.   Významná míra zvýšení objemu dumpingového dovozu na trh Unie naznačující pravděpodobné podstatné zvýšení dovozu
      
      
                  (124)
               
                  Dovoz z dotčené země podstatně vzrostl z 246 720 na 1 519 304 tun v období mezi rokem 2012 a obdobím šetření, jak ukazuje tabulka v 76. bodě odůvodnění výše. Tento dovoz byl soustavně realizován za trvale snížené ceny. Výrazný nárůst podílu tohoto čínského dumpingového dovozu na trhu (+550 %) potvrzuje, že vývoj tohoto dovozu nebyl důsledkem zvýšení poptávky (+12 %). Čínští vyvážející výrobci pronikali na nový trh a získávali podíly na trhu pomocí dovozu za nízkou cenu na úkor jiných ekonomických hráčů, včetně výrobců v Unii. Tento objem čínského dovozu dále rostl (o 8,5 %) v první polovině roku 2016 (773 275 tun) (zdroj: Eurostat) v porovnání s první polovinou roku 2015 (712 390 tun). Dostupné údaje naznačují, že nejen čínský dumpingový dovoz vykázal významný nárůst během posuzovaného období, ale že tento trend nebyl zastaven nebo zvrácen v období po šetření.
               
      5.2.2.   Dostatečná volně dostupná kapacita
      
      5.2.2.1.   Kapacita ČLR (surová ocel a obdobný výrobek)
      
                  (125)
               
                  Dostupné informace o čínské kapacitě týkající se surové oceli naznačují, že čínská kapacita v oblasti oceli dlouhodobě rychle rostla. Zatímco ČLR v roce 2004 představovala 25,6 % celkové světové výroby surové oceli (13), svou skutečnou výrobu do roku 2015 téměř zdvojnásobila na 50,3 %. V tomto ohledu sdělení Komise o ocelářství konstatuje následující: „… dramaticky vzrostl objem volných výrobních kapacit v některých třetích zemích, zejména v Číně. Pouze v této zemi se nadměrná kapacita odhaduje na zhruba 350 milionů tun, tedy téměř dvojnásobek roční výroby Unie. (14)“
               
      
                  (126)
               
                  V tomto ohledu OECD odhadovala, že celková čínská kapacita výroby oceli činí 1 140 milionů tun (15) v roce 2014, přičemž skutečná čínská výroba byla stanovena na 822,8 milionů tun (16). V důsledku toho dostupná čínská nadměrná kapacita jistě tvoří více než 300 milionů tun.
               
      
                  (127)
               
                  Taková nadměrná kapacita ocelářství neodpovídá ani poptávce po obdobném výrobku v ČLR nebo jiných zemích. Ve skutečnosti růst poptávky na globálních trzích zpomaluje a rozdíl mezi kapacitou a poptávkou rostl, jak ukazuje nedávná studie OECD (17).
               
      
                  (128)
               
                  Skutečnost, že dotčená země má ohromnou nadměrnou ocelářskou kapacitu, čínské orgány nezpochybňují: zaprvé Čínská státní rada dne 1. února 2016 vydala „Stanovisko k řešení nadměrné ocelářské kapacity“, které vytyčuje celkový čínský přístup pro důslednější řešení nadměrné kapacity čínského ocelářského průmyslu. Opatření budou mimo jiné zahrnovat snížení kapacity surové oceli o 100–150 milionů tun v průběhu pěti let a přísný zákaz budování nové výrobní kapacity. Zadruhé, Čínské sdružení výrobců železa a oceli (China Iron & Steel Association – CISA) ve svém stanovisku také uvedlo, že „v posledních několika letech čínská vláda a čínské ocelářské sdružení přijaly účinná opatření…Od roku 2011 Čína aktivně eliminovala zastaralé kapacity a posílila opatření na úsporu energie. (18)“
               
      
                  (129)
               
                  V poslední době jsou však hlášeny rozpory mezi výše uvedeným čínským prohlášením o snižování kapacity v období po šetření a skutečnou situací, jak je popsáno níže:
                  
                              —
                           
                              Podle určitých zpráv dotčená země trpí fenoménem tzv. „zombie“ oceláren (19): jde o ocelárny, o kterých se neustále říká, že zanikají, ale ve skutečnosti nikdy nezaniknou.
                           
                  
                              —
                           
                              Další zdroj také oznámil, že 41 vysokých pecí bylo znovu otevřeno a novější zprávy dokonce naznačují, že od začátku roku 2016 byl v ČLR obnoven provoz ocelářské kapacity o objemu přes 50 milionů tun (20).
                           
                  
                              —
                           
                              Světové sdružení výrobců oceli uvádí o světové výrobě surové oceli během prvních šesti měsíců roku 2016 následující: „Světová výroba surové oceli v prvních šesti měsících roku 2016 činila 794,8 Mt, což znamená pokles – 1,9 % v porovnání se stejným obdobím roku 2015… Výroba surové oceli … poklesla o – 6,1 % v EU-28… Čínská výroba surové oceli za červen 2016 činila 69,5 Mt, což představuje nárůst o 1,7 % v porovnání s červnem 2015…
                                  (21)“
                           
               
      
                  (130)
               
                  Nakonec Komise analyzovala přísliby a závazky čínských úřadů uvedené ve 128. bodě odůvodnění. Přes prohlášení z počátku roku 2016 se doposud nestaly realitou.
               
      
                  (131)
               
                  Proto se má za to, že problém nadměrné kapacity ocelářství v ČLR je všeobecně známý a zároveň uznávaný čínskými orgány.
               
      
                  (132)
               
                  Obdobný výrobek je z následujících důvodů považován za velkou část celkové výroby surové oceli: jelikož celková čínská výroba surové oceli činila 822 000 miliónů tun, celková čínská výroba plochých za tepla válcovaných výrobků činila 311 564 milionů tun (neboli asi 37,9 % celkové výroby surové oceli) v roce 2013 a 317 387 milionů tun (neboli asi 38,6 % celkové výroby surové oceli) v roce 2014 (22). Proto i výše uvedené údaje o surové oceli představují dobré ukazatele nadměrné kapacity obdobného výrobku v ČLR.
               
      
                  (133)
               
                  Zadruhé, existuje odkaz na tabulku ve 185. bodě odůvodnění, v níž je skutečná výroba obdobného výrobku v ČLR porovnávána se skutečnou výrobou v jiných zemích za roky 2014 a 2013. Tato tabulka například ukazuje, že skutečná výroba obdobného výrobku v roce 2014 v ČLR (317,4 milionu tun) je asi pětinásobkem celkové agregované produkce v Rusku, na Ukrajině, v Íránu a Brazílii dohromady (57,4 milionu tun). To je známkou enormní výrobní kapacity obdobného výrobku v ČLR.
               
      
                  (134)
               
                  Zatřetí, šetření potvrdilo, že během období šetření čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku v průměru využívali kapacitu na 65 %. To činí více než 14 milionů metrických tun volné kapacity dotčeného výrobku mezi pouhými třemi společnostmi. To je dalším ukazatelem volné kapacity obdobného výrobku. Z předpokladu obdobné míry u dalších čínských výrobců plochých za tepla válcovaných ocelových výrobků (PTV) lze odvodit vysokou celkovou rezervní kapacitu PTV v Číně.
               
      
                  (135)
               
                  Kromě toho je trh Unie otevřeným trhem s velkým objemem dovozu z několika zemí, jak ukazuje tabulka ve 177. bodě odůvodnění. Jak vyplývá z tabulky 4 v 76. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci vyváželi na trh Unie především od roku 2012 a rychle získávali podíl na trhu pomocí dovozu za nízké ceny, k újmě dalších ekonomických hráčů, včetně výrobců z Unie. To dokazuje, že pronikání bylo během posuzovaného období pro čínské vyvážející výrobce relativně snadné a velmi úspěšné a je tak ukazatelem atraktivity trhu Unie pro čínské a další vyvážející výrobce.
               
      5.2.2.2.   Absorpční kapacity třetích zemí
      
                  (136)
               
                  V souladu s čl. 3 odst. 9 druhým pododstavcem pism. b) základního nařízení Komise analyzovala dostupnost jiných vývozních trhů pro čínské vyvážející výrobce pro absorpci dalších vývozů.
               
      
                  (137)
               
                  Přístup na některé (hlavní) vývozní trhy je pro čínské vyvážející výrobce čím dál obtížnější kvůli obchodním ochranným opatřením (zemí jako USA, Malajsie, Indie a Mexiko) a/nebo šetřením (země jako Thajsko) nebo zvýšeným celním poplatkům (Jižní Afrika).
               
      
                  (138)
               
                  Statistické údaje o vývozu – pro rok 2015 a prvních šest měsíců roku 2016 – pro vzorek (23) kódů KN souvisejících s obdobným výrobkem – ukazují aktuální objemy čínského vývozu do zbytku světa.
               
      
                  (139)
               
                  Zaprvé, dotčená země vyvezla zhruba stejný objem během prvních šesti měsíců roku 2016, pokud by tato čísla byla přepočítána na celý rok a porovnána s rokem 2015. Průměrné jednotkové prodejní ceny byly však v prvních šesti měsících roku 2016 nižší než v roce 2015. Zadruhé, ztráta podílu na trhu v některých zemích (např. Indonésie a Vietnam) během prvních šesti měsíců roku 2016, v porovnání s rokem 2015, je kompenzována ziskem podílu na trhu v jiných zemích (např. Bangladéš a Korejská lidově demokratická republika). Komise proto dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by třetí země samy absorbovaly obrovský objem volné čínské kapacity. Nehledě na současný stav čínského vývozu do dalších třetích zemí bude atraktivní trh Unie, jak je zmíněno ve 135. bodě odůvodnění, nadále mezi hlavními cíli čínského dumpingového vývozu.
               
      5.2.2.3.   Absorpční kapacita ČLR
      
                  (140)
               
                  V ČLR také neexistuje dostatečná absorpční kapacita. Domácí poptávka po oceli v ČLR zpomaluje: Podle Světového sdružení výrobců oceli čínská poptávka po oceli měla dle očekávání poklesnout nejdříve o – 3,5 % v roce 2015 a o – 2,0 % v roce 2016, když v roce 2013 dosáhla svého vrcholu (24). Tato čísla byla ale stejnou organizací následně upravena následujícím způsobem: „očekávaný pokles poptávky po oceli v Číně by měl činit – 4,0 % v roce 2016 a následně – 3,0 % v roce 2017. To naznačuje poptávku v roce 2017 po 626,1 Mt oceli (15 % pokles proti roku 2013), snížení světového používání oceli na 41,9 % z 47,9 % v roce 2009 a 44,8 % v roce 2015“ (25).
               
      5.2.2.4.   Závěr ohledně kapacity
      
                  (141)
               
                  Na závěr je třeba uvést, že je pravděpodobné, že podstatný objem stávající ohromné nadbytečné kapacity ocelářství, včetně obdobného výrobku, bude nadále směřovat na trh Unie. Současná nadměrná kapacita a nedostatečná absorpční kapacita třetích zemí nebo samotné ČLR naznačují pravděpodobný výrazný nárůst čínského vývozu do Unie, do níž byl průnik během posuzovaného období zjevně relativně snadný a velmi úspěšný.
               
      5.2.3.   Cenová hladina dovozu
      
      
                  (142)
               
                  Jak je popsáno v 78. bodě odůvodnění, během posuzovaného období poklesly průměrné dovozní ceny z dotčené země o 33 %, z 600 EUR za tunu v roce 2012 na 404 EUR za tunu v roce 2015.
               
      
                  (143)
               
                  Níže uvedená tabulka porovnává průměrné čínské dovozní jednotkové ceny pěti výrobců z Unie zařazených do vzorku.
                  
                     Tabulka 15
                  
                  
                     Prodejní ceny volného trhu v Unii v porovnání s čínskými dovozními cenami během posuzovaného období
                  
                  
                               
                           
                              Viz bod odůvodnění
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Prodejní cena 5 výrobců z Unie zařazených do vzorku (v EUR za tunu)
                           
                              104
                           
                              553
                           
                              498
                           
                              471
                           
                              427
                           
                              Průměrná cena čínského dovozu podle Eurostatu
                              (EUR za tunu)
                           
                              78
                           
                              600
                           
                              505
                           
                              463
                           
                              404
                           
                              Rozdíl (v EUR za tunu)
                           
                               
                           
                              – 47
                           
                              – 7
                           
                              + 8
                           
                              + 23
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi výrobců a vyvážejících výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník a Eurostat
                           
               
      
                  (144)
               
                  Průměrné čínské ceny byly v roce 2012 výrazně vyšší než ceny výrobců v Unii. V roce 2015 ale ceny čínského dovozu výrazně poklesly (404 EUR za tunu) oproti cenám výrobního odvětví Unie (427 EUR za tunu). To potvrzuje i analýza podbízení v 82. bodě odůvodnění výše.
               
      
                  (145)
               
                  Následující tabulka ukazuje další pokračující pokles čínských jednotkových cen v období po šetření leden–červen 2016 při vstupu na trh Unie.
                  
                     Tabulka 16
                  
                  
                     Čínské dovozní ceny v období po šetření
                  
                  
                              Průměrné dovozní ceny čínského dovozu
                              (EUR za tunu)
                           
                              leden 2016
                           
                              únor 2016
                           
                              březen 2016
                           
                              duben 2016
                           
                              květen 2016
                           
                              červen 2016
                           
                               
                           
                              326
                           
                              318
                           
                              313
                           
                              303
                           
                              299
                           
                              308
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat
                           
               
      
                  (146)
               
                  Nízké ceny čínského dovozu mají dvojí negativní dopad:
                  
                              i)
                           
                              na jedné straně podstatný rozdíl v cenách pravděpodobně způsobí (další) posun směrem k dumpingovému dovozu, protože uživatelé pravděpodobně nakoupí rostoucí množství zboží, prodávaného za nízké ceny;
                           
                  
                              ii)
                           
                              na druhé straně existenci tak nízkých cen na trhu kupující pravděpodobně využijí jako nástroj vyjednávání ke stlačení cen výrobců z Unie a z dalších zdrojů, což bude mít vliv na další pokles objemů, tak cen. Zatímco v situacích, kdy rozdíly v cenách nejsou velké, mohou být tyto účinky zpochybnitelné, v daném případě a s ohledem na zjištěné cenové podbízení lze očekávat, že výsledná škoda způsobená výrobnímu odvětví Unie bude závažná.
                           
               
      5.2.4.   Stav zásob
      
      
                  (147)
               
                  Komise dospěla k názoru, že tento činitel není pro analýzu nijak zvlášť významný, protože normální zásoby drží obchodníci (velkoobchodníci) a ne výrobci. Navíc výrobci v Unii vyrábějí především na objednávku, což jim umožňuje udržovat co nejnižší zásoby. Tento činitel, který je výslovně uveden v čl. 3, odst. 9 druhém pododstavci základního nařízení (viz 120. bod odůvodnění výše), však analyzovala.
               
      
                  (148)
               
                  V ČLR i na trhu Unie (26) byly na konci období šetření zaznamenány klesající zásoby. Lze to vysvětlit v rámci poklesu cen v roce 2015 a 2016 následujícím způsobem: pokud výrobce nebo obchodník očekává, že ceny porostou, začne si urychleně budovat zásobu v očekávání, že po nárůstu cen dosáhne proporcionálně vyšších zisků.
               
      
                  (149)
               
                  Komise navzdory žádostem a vlastnímu výzkumu nedokázala najít komplexní údaje o zásobách pro období po šetření. Dospěla však k tomu, že objem zásob dotčeného výrobku v Unii pravděpodobně počátkem roku 2016 zůstane nízký: například v Německu „podle Německého sdružení distributorů oceli (BDS) na konci loňského roku zásoby plochých ocelových výrobků poklesly na nejnižší úroveň od prosince 2003. Nejnovější údaje naznačují určité zlepšení, ale při objemu 1,4 milionu tun v únoru zůstaly o 7 % nižší než loni. (27)“
               
      
                  (150)
               
                  V ČLR zásoby oceli ve skladech ve 40 největších čínských městech údajně poklesly na 8,86 tuny koncem června 2016 z 9,47 tuny koncem května 2016, v porovnání s 12,86 tuny koncem června 2015. Během měsíce května 2016 zásoby oceli v 80 největších čínských ocelárnách činily 14,47 tuny v porovnání s 16,71 tuny koncem května 2015 (28).
               
      
                  (151)
               
                  Z toho vyplývá, že zásoby oceli klesají jak ke konci období šetření, tak po období šetření. Přestože nejde o rozhodující faktor analýzy, může naznačovat potenciální další pokles cen, posilující riziko újmy.
               
      5.2.5.   Ostatní prvky: ziskovost a příjem objednávek v Unii výrobního odvětví Unie
      
      
                  (152)
               
                  Výrobní odvětví Unie potřebuje udržitelné zisky. Proto je tento ukazatel újmy velmi důležitý. Příjmy objednávek jsou potvrzenými závazky odběratelů a naznačují vývoj prodeje výrobního odvětví Unie v následujících měsících. Komisi se podařilo shromáždit a analyzovat údaje o zisku a příjmu objednávek za období šetření a po něm.
               
      
                  (153)
               
                  Jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění, výrobci v Unii se během roku 2014 a prvních dvou čtvrtletí roku 2015 začali z hlediska ziskovosti mírně zotavovat. Jak je uvedeno ve 116. bodě odůvodnění, v druhé polovině roku 2015 ziskovost v Unii přešla ve ztráty, které ve 4. čtvrtině období šetření dosáhly neudržitelné úrovně – 10 %.
               
      
                  (154)
               
                  Pro období po šetření nebyla čísla o ziskovosti pro celé výrobní odvětví Unie k dispozici. Čísla o ziskovosti se ale podařilo shromáždit od žadatelů, což představuje asi 90 % celkové výroby výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v 62. bodě odůvodnění. Tyto údaje budou aktualizovány po vydání tohoto nařízení a, pokud to bude možné, budou analyzovány další činitele. V této fázi šetření byly údaje o ziskovosti a příjmu objednávek nejlepšími dostupnými údaji.
               
      
                  (155)
               
                  Jak ukazuje tabulka ve 145. bodě odůvodnění, čínské vývozní ceny dále poklesly během první poloviny roku 2016 a to pod výrobní náklady výrobců v Unii. To jasně ukazuje agresivní čínské stanovování cen na trhu Unie, které je pro výrobce v Unii v budoucnosti neudržitelné. Potvrzuje to níže uvedená tabulka, která poskytuje informace o ziskovosti žadatelů. Šetření zjistilo další zhoršování ziskovosti pro žadatele.
                  
                     Tabulka 17
                  
                  
                     Vývoj ziskovosti a příjmu objednávek žadatelů
                  
                  
                              Popis
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              2015
                           
                              Duben 2015 – březen 2016
                           
                              Ziskovost
                           
                              – 1,31 %
                           
                              – 4,86 %
                           
                              – 1,28 %
                           
                              – 3 až – 5 %
                           
                              – 5 % až – 7 %
                           
                              Příjem objednávek
                           
                              16 763 734
                           
                              16 631 630
                           
                              16 677 099
                           
                              15 529 155
                           
                              15 636 444
                           
                              
                                 Zdroj: Eurofer
                           
               
      5.2.6.   Předvídatelnost a akutnost změn okolností
      
      
                  (156)
               
                  V čl. 3 odst. 9 základního nařízení se uvádí, že „… změna okolností, jež by přivodila stav, v němž by dumping působil újmu, musí být zřetelně předvídatelná a musí hrozit bezprostředně.“
               
      
                  (157)
               
                  Všechny výše uvedené činitele byly analyzovány a ověřeny s ohledem na období šetření. Především ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku dosáhla ve 4. čtvrtletí roku 2015 neudržitelné úrovně – 10 %, kdy byl čínský tlak nejcitelnější. Navíc údaje z období po šetření odhalily, že tento negativní trend, který započal v druhé polovině roku 2015, nebyl v první polovině roku 2016 přerušen. Pokud bude tento trend pokračovat, křehká situace výrobního odvětví Unie se brzy promění v podstatnou újmu. Na základě údajů pro období šetření tedy Komise dospěla k názoru, že došlo k zřetelněpředvídatelné a bezprostřední změně okolností na konci období šetření, což vytvoří situaci, v níž dumping způsobí újmu.
               
      5.3.   Závěr ohledně hrozící újmy
      
      
                  (158)
               
                  Přestože se výrobní odvětví Unie během roku 2014 a v prvních dvou čtvrtletích roku 2015 vzpamatovávalo, téměř všechny ukazatele újmy se v druhé polovině roku 2015 začaly dramaticky propadat. Šetření odhalilo, že tento negativní trend, který započal v druhé polovině roku 2015, nebyl v první polovině roku 2016 přerušen. Výhled výrobního odvětví Unie ohledně budoucí ziskovosti a budoucího prodeje je negativní a lze jej potvrdit (viz tabulka 17 ve 155. bodě odůvodnění). Snížení prodeje a nižší nebo záporné marže velmi pravděpodobně povedou k velkým ztrátám, ztraceným objednávkám a úbytku pracovních míst. Díky tomu všechny činitele hodnocené v rámci čl. 3 odst. 9 základního nařízení, především výrazné zvýšení dumpingového dovozu v roce 2015 (pokračující v roce 2016) za stále se snižujících cen, obrovský přebytek kapacity v ČLR a negativní vývoj ziskovosti výrobního odvětví Unie, ukazují stejným směrem.
               
      
                  (159)
               
                  S ohledem na tuto analýzu Komise v této fázi dospěla k závěru, že na konci období šetření existovala hrozba zřetelně předvídatelné a bezprostřední újmy pro výrobní odvětví Unie.
               
      6.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
      
      
                  (160)
               
                  V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda byla hrozba podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie způsobena stávajícím dumpingovým dovozem z dotčené země. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohlo hrozit riziko újmy zapříčiněné i jinými známými činiteli. Komise zajistila, aby případná hrozba újmy, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z ČLR, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: hospodářská krize a pokles poptávky po oceli, náklady na suroviny způsobující pokles prodejních cen, dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a tvrzení, že jeden výrobce v Unii poškozuje výrobní odvětví Unie.
               
      6.1.   Účinky dumpingového dovozu
      
      
                  (161)
               
                  Prodejní ceny čínských vyvážejících výrobců v průměru klesly během období šetření z 600 EUR za tunu v roce 2012 na 404 EUR za tunu (– 33 %). Stálým snižováním svých jednotkových prodejních cen během posuzovaného období dokázali čínští vyvážející výrobci významně zvýšit svůj podíl na trhu v období od roku 2012 (0,79 %) do období šetření (4,32 %), jak je uvedeno v 76. bodě odůvodnění. Konkrétně během období šetření došlo v porovnání s předchozími lety k výraznému nárůstu čínského dovozu.
               
      
                  (162)
               
                  Přestože pokles poptávky po oceli a následky dluhové krize eurozóny negativně ovlivnily výkonnost výrobního odvětví Unie v roce 2012 a 2013, výrobní odvětví Unie se v roce 2014 dokázalo mírně zotavit. Nicméně především od druhé poloviny roku 2015 neustálý nárůst dovozu z dotčené země za podbízivé ceny měl jasně negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie. Zatímco výrobní odvětví Unie v roce 2015 snižovalo své náklady zvyšováním produktivity, včetně určitého snižování počtu zaměstnanců a využitím poklesu cen surovin, dumpingový dovoz stále rostl a přinutil výrobní odvětví Unie ještě více snižovat prodejní ceny v Unii, aby tak omezilo ztrátu svého podílu na trhu. Proto ačkoli ziskovost výrobního odvětví Unie vykázala mírné zlepšení omezením ztrát v roce 2014 a v prvním pololetí roku 2015, trend se počínaje druhým pololetím roku 2015 úplně obrátil: objem čínského dovozu se ještě zvýšil a čínské ceny dále klesly, zatímco ceny a ziskovost výrobního odvětví Unie dále klesaly.
               
      
                  (163)
               
                  Vzhledem k časovému souběhu stále se zvyšující úrovně dumpingového dovozu za trvale se snižující ceny na jedné straně a na druhé straně ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Unie a stlačení cen vedoucího ke ztrátovosti, především v druhém pololetí 2015 a dále, Komise vyvozuje, že dumpingový dovoz měl negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie.
               
      
                  (164)
               
                  Navíc postupující zpomalování čínské ekonomiky a velmi značná nadměrná kapacita čínského ocelářského průmyslu přiměly čínské výrobce oceli k tomu, aby přesměrovali přebytečnou výrobu na vývozní trhy, přičemž trh Unie je atraktivní vývozní destinací. Některé jiné tradiční důležité exportní trhy uplatnily opatření vůči čínským ocelářským výrobkům, včetně plochých za tepla válcovaných ocelových výrobků.
               
      
                  (165)
               
                  Trh Unie se v důsledku rostoucího ukládání opatření na ochranu obchodu po celém světě pravděpodobně stal jednou z nejatraktivnějších destinací čínského dumpingového dovozu dotčeného výrobku, a to na úkor výrobního odvětví Unie. Tento závěr je podpořen následujícími fakty:
                  
                              —
                           
                              dovozní statistikou Eurostatu, podle níž míra čínského dovozu je nadále výrazná i po konci období šetření,
                           
                  
                              —
                           
                              slabší vnitřní čínskou poptávkou po oceli.
                           
               
      6.2.   Účinky jiných činitelů
      
      6.2.1.   Hospodářská krize
      
      
                  (166)
               
                  Pokles poptávky po oceli především v roce 2012 a dopady dluhové krize eurozóny negativně ovlivnily výkon ocelářství v Unii v roce 2012 a 2013. Jak je uvedeno ve 106. bodě odůvodnění, Komise uznává negativní dopad. Zároveň však podotýká, že výrobní odvětví Unie se v roce 2014 a 2015 začalo vzpamatovávat.
               
      
                  (167)
               
                  Proto i když bylo na jedné straně výrobní odvětví Unie zasaženo dluhovou krizí eurozóny, především v průběhu let 2012–2013, trh se z těchto dopadů mírně vzpamatovával s relativně stabilní, dokonce rostoucí poptávkou na trhu Unie počínaje rokem 2013. Díky tomu v letech 2014 a 2015 mohlo mít výrobní odvětví Unie větší prospěch z oživení trhu, ale bránilo mu v tom další výrazné zvýšení dovozu z ČLR. Čínský dovoz za nízké ceny postupně rostl a získával další podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Neustálý tlak dovozu začal být plně pociťován od druhého pololetí 2015.
               
      
                  (168)
               
                  Komise tedy v této fázi dospěla k názoru, že dluhová krize eurozóny měla negativní dopad především během let 2012 a 2013 posuzovaného období a před obdobím šetření. Nicméně nepřispěla k hrozbě újmy zjištěné na konci roku 2015.
               
      6.2.2.   Pokles nákladů hlavních surovin (železné rudy, koksovatelného uhlí a šrotu) dotčeného výrobku / obdobného výrobku.
      
      
                  (169)
               
                  Jedna zúčastněná strana namítla, že ceny dotčeného výrobku a obdobného výrobku se vyvíjely podle jediného celosvětového cenového trendu a v podstatě odrážejí klesající ceny železné rudy. Stlačení cen a výsledné riziko újmy tedy nezavinil čínský dovoz, ale celosvětový trend.
               
      
                  (170)
               
                  Komise analyzovala vývoj cen surovin PTV pro posuzované období.
               
      
                  (171)
               
                  Zaprvé, na zavedených ocelářských trzích, jako je trh Unie, domácí výrobci konkurovali mnoha zdrojům dovozů, jak ukazuje tabulka 18 v bodu odůvodnění (177) níže, což vedlo k rostoucímu tlaku na ceny a následně erozi cen.
               
      
                  (172)
               
                  Za druhé, přestože ČLR patří k zemím s největší spotřebou oceli na světě, má výraznou přebytečnou kapacitu. Čínští výrobci jsou tedy pobízeni k exportu svého přebytku výroby za nízké ceny na nejatraktivnější trhy, včetně trhu Unie. Proto trend cen surovin není jediným faktorem, který má dopad na celosvětové ceny.
               
      
                  (173)
               
                  Zatřetí, je zřejmé, že ceny hlavních surovin (železné rudy, koksovatelného uhlí a šrotu) pro výrobu PTV mezi lety 2012 a 2015 výrazně poklesly následujícím způsobem:
                  
                              —
                           
                              cena železné rudy klesla ze 141 USD za metrickou tunu na 56 USD za metrickou tunu, tedy poklesla o 60 %,
                           
                  
                              —
                           
                              cena demoličního šrotu klesla z 327 EUR za metrickou tunu na 159 EUR za metrickou tunu, tedy poklesla o 51 %,
                           
                  
                              —
                           
                              cena koksovatelného uhlí klesla ze zhruba 252 USD za metrickou tunu na 121 USD za metrickou tunu (– 52 %).
                           
               
      
                  (174)
               
                  Z analýzy výrobních nákladů největšího výrobce v Unii zařazeného do vzorku vyplynulo, že dopad klesajících cen surovin byl mnohem menší než uvedený vývoj cen. Vývoj je otázkou průměrných hodnot a neodráží náklady výrobců v Unii, které závisí také na kvalitě, množství a smluvních vztazích. Například vstup tvořený třemi výše uvedenými surovinami představoval asi 60 % celkových výrobních nákladů jednoho velkého výrobce v roce 2012, byl však stále na úrovni 50 % jeho celkových výrobních nákladů v roce 2015. Z toho vyplývá, že neexistuje přímý vztah mezi poklesem cen surovin a poklesem výrobních nákladů PTV.
               
      
                  (175)
               
                  Kromě toho výrobní náklady ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období celkově poklesly o 25 % (viz 104. bod odůvodnění ), což bylo důsledkem nejen nižších nákladů na suroviny, ale také vyšší efektivity dosažené výrobci v Unii. Navíc průměrné dovozní ceny poklesly o větší procentní podíl, tj. o 33 % za stejné období (viz 78. a 79. bod odůvodnění).
               
      
                  (176)
               
                  Za spravedlivých tržních podmínek by mohlo výrobní odvětví Unie zachovat úroveň svých prodejních cen, aby tak těžilo z výhod poklesu nákladů a opět dosáhlo ziskovosti. Výrobci v Unii však museli sledovat trend cen na trhu Unie, přičemž ceny klesly. Během období šetření byly výrobci z Unie dokonce donuceni prodávat za ceny pod výrobními náklady, přestože se jim již podařilo svoje výrobní náklady podstatně snížit.
               
      6.2.3.   Dovoz ze třetích zemí
      
      
                  (177)
               
                  Objem dovozu a podíl na trhu (v objemu celkového dovozu) ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:
                  
                     Tabulka 18
                  
                  
                     Objemy, jednotkové ceny a podíly na trhu ze třetích zemí
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              BRAZÍLIE
                           
                              Objem dovozu z Brazílie
                           
                              69 457
                           
                              41 895
                           
                              108 973
                           
                              580 525
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 60
                              
                           
                              
                                 157
                              
                           
                              
                                 836
                              
                           
                              Dovozní jednotkové ceny z Brazílie
                           
                              515
                           
                              461
                           
                              433
                           
                              386
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 89
                              
                           
                              
                                 84
                              
                           
                              
                                 75
                              
                           
                              Podíl na trhu
                           
                              0,22 %
                           
                              0,13 %
                           
                              0,33 %
                           
                              1,65 %
                           
                              Podíl na celkovém objemu dovozu do Unie
                           
                              1,68 %
                           
                              0,87 %
                           
                              2,08 %
                           
                              7,42 %
                           
                              ÍRÁN
                           
                              Objem dovozu z Íránu
                           
                              96 505
                           
                              125 202
                           
                              527 161
                           
                              1 015 088
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 130
                              
                           
                              
                                 546
                              
                           
                              
                                 1 052
                              
                           
                              Dovozní jednotkové ceny z Íránu
                           
                              499
                           
                              454
                           
                              415
                           
                              369
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 91
                              
                           
                              
                                 83
                              
                           
                              
                                 74
                              
                           
                              Podíl na trhu
                           
                              0,31 %
                           
                              0,39 %
                           
                              1,59 %
                           
                              2,89 %
                           
                              Podíl na celkovém objemu dovozu do Unie
                           
                              2,34 %
                           
                              2,60 %
                           
                              10,08 %
                           
                              12,97 %
                           
                              RUSKO
                           
                              Objem dovozu z Ruska
                           
                              1 341 666
                           
                              1 334 322
                           
                              1 376 412
                           
                              1 714 880
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 99
                              
                           
                              
                                 103
                              
                           
                              
                                 128
                              
                           
                              Dovozní jednotkové ceny z Ruska
                           
                              500
                           
                              448
                           
                              431
                           
                              387
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 90
                              
                           
                              
                                 86
                              
                           
                              
                                 77
                              
                           
                              Podíl na trhu
                           
                              4,27 %
                           
                              4,13 %
                           
                              4,15 %
                           
                              4,88 %
                           
                              Podíl na celkovém objemu dovozu do Unie
                           
                              32,47 %
                           
                              27,66 %
                           
                              26,32 %
                           
                              21,90 %
                           
                              SRBSKO
                           
                              Objem dovozu ze Srbska
                           
                              156 894
                           
                              155 055
                           
                              211 835
                           
                              427 558
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 99
                              
                           
                              
                                 135
                              
                           
                              
                                 273
                              
                           
                              Dovozní jednotkové ceny ze Srbska
                           
                              523
                           
                              468
                           
                              442
                           
                              400
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 89
                              
                           
                              
                                 84
                              
                           
                              
                                 77
                              
                           
                              Podíl na trhu
                           
                              0,50 %
                           
                              0,48 %
                           
                              0,64 %
                           
                              1,22 %
                           
                              Podíl na celkovém objemu dovozu do Unie
                           
                              3,8 %
                           
                              3,21 %
                           
                              4,05 %
                           
                              5,46 %
                           
                              UKRAJINA
                           
                              Objem dovozu z Ukrajiny
                           
                              906 872
                           
                              905 397
                           
                              939 545
                           
                              1 084 477
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 104
                              
                           
                              
                                 120
                              
                           
                              Dovozní jednotkové ceny z Ukrajiny
                           
                              478
                           
                              429
                           
                              415
                           
                              370
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 90
                              
                           
                              
                                 87
                              
                           
                              
                                 78
                              
                           
                              Podíl na trhu
                           
                              2,89 %
                           
                              2,81 %
                           
                              2,84 %
                           
                              3,08 %
                           
                              Podíl na celkovém objemu dovozu do Unie
                           
                              21,95 %
                           
                              18,77 %
                           
                              17,97 %
                           
                              13,85 %
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat
                           
               
      
                  (178)
               
                  Jak je uvedeno v tabulce v 76. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 616 %. Přestože míra růstu v průběhu posuzovaného období byla ještě vyšší pro Brazílii (+ 836 %) a Írán (+ 1 052 %), objem jejich dovozu (580 525 tun z Brazílie, a 1 015 088 tun z Íránu) byl během posuzovaného období v absolutních číslech mnohem nižší než dovoz z ČLR (1 519 304 tun z ČLR).
               
      
                  (179)
               
                  Kromě toho po porovnání absolutních čísel týkajících se vývozu bylo zjištěno, že dotčená země byla během posuzovaného období po Rusku druhým největším vývozcem na trh Unie. Ruský dovoz (29) mohl přispět k hrozbě újmy, nenarušil však příčinnou souvislost z následujících důvodů.
               
      
                  (180)
               
                  Zaprvé, míra růstu ČLR během posuzovaného období (+ 616 %) je mnohem vyšší než u Ruska (+ 28 %).
               
      
                  (181)
               
                  Zadruhé, ČLR snížila rozdíl oproti Rusku, které vyvezlo pouze o málo více, tj. 773 tun (zdroj: Eurostat) během prvního pololetí 2016 v porovnání s objemem 773 275 tun (zdroj: Eurostat) z ČLR ve stejném období.
               
      
                  (182)
               
                  Zatřetí, nadbytečná kapacita Ruska není tak významná jako nadbytečná kapacita v ČLR, jak vyplývá z následující tabulky:
                  
                     Tabulka 19
                  
                  
                     Skutečná výroba obdobného výrobku v třetích zemích (v tisících tun)
                  
                  
                              Země
                           
                              Kapacita surové oceli odhadovaná pro rok 2014
                           
                              Výroba surové oceli v roce 2013
                           
                              Výroba surové oceli v roce 2014
                           
                              Skutečná výroba PTV v roce 2013
                           
                              Skutečná výroba PTV v roce 2014
                           
                              Rusko
                           
                              89 000
                           
                              69 008
                           
                              71 461
                           
                              26 140
                           
                              26 996
                           
                              ČLR
                           
                              1 140 000
                           
                              822 000
                           
                              822 698
                           
                              311 564
                           
                              317 387
                           
                              
                                 Zdroj dat o kapacitě: OECD ()
                              
                              
                                 Zdroj dat o výrobě: Světová asociace výrobců oceli (World Steel Association), Steel Statistical Yearbook 2015 ()
                              
                           
               
      
                  (183)
               
                  Přestože se výše uvedená čísla o kapacitě týkají výhradně surové oceli, a dokonce dle velmi nepravděpodobného předpokladu, že by veškerá surová ocel v Rusku byla použita na výrobu obdobného výrobku, nadbytečná kapacita Ruska je i v tak nepravděpodobném scénáři mnohem nižší než nadbytečná kapacita Číny.
               
      
                  (184)
               
                  Komise pak navíc zhodnotila ceny a podíly dovozu ze třetích zemí na trhu. Bylo zjištěno, že dovoz obdobného výrobku z některých jiných zemí, jako je Írán, Rusko a Ukrajina, byly za ceny ještě nižší než dovoz z dotčené země. Avšak při analýze trendů a objemů dovozu je jasné, že objem dovozu z Íránu byl mnohem nižší než objem dovozu z ČLR za období šetření a že dovoz z Ruska a Ukrajiny skutečně během posuzovaného období vzrostl co do objemu, ale mnohem pomalejším tempem než dovoz z ČLR. Na rozdíl od ČLR se rovněž podíl dovozu z Ruska a Ukrajiny na celkovém objemu dovozu do Unie během posuzovaného období výrazně snížil.
               
      
                  (185)
               
                  Komise také nakonec porovnala skutečnou výrobu třetích zemí s výrobou dotčené země a ukázalo se, že Čína překoná všechny ostatní země jak ve výrobě obdobného výrobku, tak v kapacitě surové oceli.
                  
                     Tabulka 20
                  
                  
                     Skutečná výroba obdobného výrobku ve třetích zemích (v tisících tun)
                  
                  
                              Země
                           
                              Kapacita surové oceli odhadovaná pro rok 2014 (1)
                           
                              Výroba surové oceli v roce 2013
                           
                              Výroba surové oceli v roce 2014 (2)
                           
                              Teoretická nadbytečná kapacita v roce 2014 (1)
                           
                              Skutečná výroba PTV v roce 2013
                           
                              Skutečná výroba PTV v roce 2014
                           
                              Rusko
                           
                              89 000
                           
                              69 008
                           
                              71 461
                           
                              17 539
                           
                              26 140
                           
                              26 996
                           
                              ČLR
                           
                              1 140 000
                           
                              822 000
                           
                              822 698
                           
                              317 302
                           
                              311 564
                           
                              317 387
                           
                              Ukrajina
                           
                              42 500
                           
                              32 771
                           
                              27 170
                           
                              15 330
                           
                              8 929
                           
                              7 867
                           
                              Írán
                           
                              27 000
                           
                              15 422
                           
                              16 331
                           
                              10 669
                           
                              8 250
                           
                              8 276
                           
                              Brazílie
                           
                              48 000
                           
                              34 163
                           
                              33 897
                           
                              14 103
                           
                              15 014
                           
                              14 229
                           
                              
                                 Zdroj údajů o kapacitě: OECD ()
                              
                              
                                 Zdroj údajů o výrobě: Světová asociace výrobců oceli (World Steel Association), Steel Statistical Yearbook 2015 ()
                              
                           
               
      
                  (186)
               
                  Výše uvedená čísla týkající se výroby obdobného výrobku ukazují, že dotčená země zdaleka překoná ostatní velké vývozní země. Navíc výše uvedená čísla týkající se výroby surové oceli také naznačují, že takovou ohromnou nadbytečnou kapacitu má pouze ČLR.
               
      
                  (187)
               
                  Komise tudíž shledala, že ČLR představuje hrozbu bezprostřední újmy pro výrobní odvětví Unie. Jak již bylo uvedeno, tato hrozba újmy se stala ještě reálnější díky kombinovanému účinku klesající čínské poptávky po oceli a čím dál obtížnějšího přístupu na jiné čínské exportní trhy. V důsledku toho část čínských objemů bude pravděpodobně v blízké budoucnosti nadále směřovat do Unie.
               
      
                  (188)
               
                  Je však také pravděpodobné, že k hrozbě podstatné újmy přispěl dovoz z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny. Nicméně příslušná výroba, dovozní trendy a konkrétní objem dovozu v absolutních číslech nedosahují takového rozsahu, aby narušily příčinnou souvislost mezi neustále rostoucím a neustále intenzivnějším dumpingovým dovozem z ČLR a hrozbou újmy pro výrobní odvětví Unie.
               
      6.2.4.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie
      
      
                  (189)
               
                  Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:
                  
                     Tabulka 21
                  
                  
                     Objemy vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům, kteří nejsou ve spojení
                  
                  
                               
                           
                              2012
                           
                              2013
                           
                              2014
                           
                              OŠ
                           
                              Objem vývozu pro odběratele, kteří nejsou ve spojení
                           
                              2 344 463
                           
                              2 379 035
                           
                              2 777 446
                           
                              2 409 721
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 101
                              
                           
                              
                                 118
                              
                           
                              
                                 103
                              
                           
                              Průměrná cena (v EUR za tunu)
                           
                              516
                           
                              463
                           
                              459
                           
                              391
                           
                              
                                 Index (2011 = 100)
                              
                           
                              
                                 100
                              
                           
                              
                                 90
                              
                           
                              
                                 89
                              
                           
                              
                                 76
                              
                           
                              
                                 Zdroj: Odpověď výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník
                           
               
      
                  (190)
               
                  Objem vývozu odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vzrostl během období šetření o 3 %. Ceny v průběhu posuzovaného období výrazně poklesly, a to o – 24 %.
               
      
                  (191)
               
                  Prodej na vývoz nepředstavoval během období šetření více než 4 % celkové výroby Unie a 22 % celkového prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Rovněž pokles vývozních cen v procentuálním vyjádření sledoval stejný trend jako prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Proto Komise v této fázi dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobců v Unii přispěla k oslabení odvětví. Ani tento činitel však nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a hrozbou podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie.
               
      6.2.5.   Specifická situace týkající se jednoho italského výrobce v Unii
      
      
                  (192)
               
                  Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jeden italský výrobce potenciálně způsoboval újmu výrobnímu odvětví Unie. Tvrdila, že tento italský výrobce využívá nelegální státní podpory na úkor dalších výrobců v Unii na trhu Unie, a to možná „do té míry, že došlo k narušení příčinné souvislosti…“ Rovněž tvrdila, že skutečná výroba italského výrobce během posuzovaného období podstatně klesla.
               
      
                  (193)
               
                  Zaprvé, definice a analýza výrobního odvětví Unie je založena na celém výrobním odvětví Unie, včetně italského výrobce. Nehledě na fakt, že italský výrobce během posuzovaného období ve skutečnosti podstatně snížil svou úroveň výroby, celková úroveň výroby výrobního odvětví Unie (viz 87. bod odůvodnění) vzrostl o 2 %. V důsledku toho v čistém výsledku všichni ostatní výrobci v Unii v posuzovaném období zvýšili svou úroveň výroby.
               
      
                  (194)
               
                  Zadruhé, tvrzení, že italský výrobce využívá nelegální státní podpory, je stále předmětem šetření Komise, a to do roku 2017. Zahájení šetření nepředjímá výsledek řízení. V důsledku toho nelze ohledně tohoto tvrzení vyvodit žádné závěry. Nicméně Komise poznamenala, že prodejní ceny tohoto italského výrobce byly nižší než průměrné prodejní ceny v Unii v době šetření. Pokud měl italský výrobce významný vliv na prodejní ceny v Unii, dalo by se očekávat, že průměrné ceny v Unii by po snížení jeho výroby stouply. K tomu však nedošlo.
               
      
                  (195)
               
                  Zatřetí, skutečnost, že určití výrobci v Unii si vedou lépe na trzích v Unii než jiní, může být způsobena různými činiteli, ale neovlivňuje to prozatímní závěr, že výrobní odvětví Unie jako celek trpí dumpingovým dovozem.
               
      
                  (196)
               
                  Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že specifická situace jednoho italského výrobce nepřispěla k oslabení výrobního odvětví Unie.
               
      6.3.   Závěr týkající se příčinné souvislosti
      
      
                  (197)
               
                  Bylo prozatímně stanoveno, že mezi čínským dumpingovým dovozem a hrozbou podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie je příčinná souvislost. Existuje jasná spojitost v čase mezi prudkým nárůstem především úrovně dumpingového dovozu za neustále klesající prodejní ceny z ČLR a poklesem výkonnosti Unie, především počínaje druhým pololetím roku 2015. Výrobní odvětví Unie nemělo jinou volbu než sledovat cenovou hladinu nastavenou dumpingovým dovozem, aby se vyhnulo dalšímu snižování podílu na trhu. To vedlo ke ztrátovosti, která se pravděpodobně bude dále zhoršovat.
               
      
                  (198)
               
                  Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci ve výrobním odvětví Unie od škodlivých účinků dumpingového dovozu, způsobujícího hrozbu podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie jako celek na konci období šetření. Situace italského výrobce nepřispěla k oslabení výrobního odvětví Unie. Další zjištěné činitele, jako je hospodářská krize, náklady na suroviny, dovoz ze třetích zemí a vývozní výkonnost výrobců v Unii, podle zjištění nenarušily příčinnou souvislost mezi hrozbou podstatné újmy a čínským dumpingovým dovozem. Komise na základě výše uvedených skutečností v této fázi dospěla k názoru, že dumpingový dovoz z ČLR během období šetření způsoboval výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Další známé činitele, vyjma dumpingového dovozu z ČLR, který měl také vliv na situaci ve výrobním odvětví Unie, nenarušily příčinnou souvislost.
               
      7.   ZÁJEM UNIE
      
      
                  (199)
               
                  V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Konkrétně přihlížela k nutnosti odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které spočívají v narušení obchodu, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.
               
      7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie
      
      
                  (200)
               
                  Výrobní odvětví Unie je rozmístěno v několika členských státech (Spojené království, Francie, Německo, Česká republika, Slovenská republika, Itálie, Lucembursko, Belgie, Polsko, Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Švédsko, Portugalsko, Maďarsko a Španělsko) a zaměstnává přímo v souvislosti s plochými za tepla válcovanými výrobky z oceli přibližně 18 000 zaměstnanců.
               
      
                  (201)
               
                  Při šetření spolupracovalo sedmnáct výrobců. Žádný ze známých výrobců nebyl proti zahájení šetření. Jak je uvedeno výše, při analýze ukazatelů újmy celé výrobní odvětví Unie během období šetření vykazovalo některé známky újmy. Závažně ovlivněny byly zejména ukazatele újmy související s finančními výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku, jako je například ziskovost. Setkali se především se zhoršováním své situace, především počínaje druhým pololetím roku 2015, a negativně je ovlivnil dumpingový dovoz, způsobující hrozbu újmy, která se na konci období šetření stala bezprostřední.
               
      
                  (202)
               
                  Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, ukončí stlačování cen a umožní výrobnímu odvětví Unie, aby se zotavilo. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň považovanou pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou. Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, kdy nedochází k dumpingu, nebo na úroveň, kdy nedochází k újmě, aby tak mohli všichni jednotliví výrobci působit na trhu Unie za spravedlivých obchodních podmínek. Nebudou-li opatření přijata, je velmi pravděpodobné, že se hrozba újmy naplní a že dojde ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Negativní výkonnost v segmentu plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli by měla dopad na předcházející a navazující segmenty řady výrobců v Unii, jelikož je využití kapacity v těchto segmentech úzce spojeno s výrobou výrobku, který je předmětem šetření.
               
      
                  (203)
               
                  V této fázi proto Komise dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.
               
      7.2.   Zájem dovozců
      
      
                  (204)
               
                  Jak je uvedeno v 11. a 13. bodě odůvodnění, žádný dovozce, který není ve spojení, nevyplnil dotazník ani neposkytl Komisi podklady prokazující, do jaké míry by dovozcům uložení opatření způsobilo újmu. Z tohoto důvodu a rovněž vzhledem k tomu, že vedle ČLR do Unie vyváží mnoho dalších třetích zemí, Komise prozatímně dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že uložení opatření nemusí být v zájmu dovozců.
               
      7.3.   Zájem uživatelů
      
      
                  (205)
               
                  Ploché za tepla válcované ocelové výrobky se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, tlakových nádob a energetických potrubí.
               
      
                  (206)
               
                  Pouze jeden uživatel z Itálie (Marcegaglia Carbon Spa) s dovozem z dotčených zemí a vyrábějící mimo jiné trubky, potrubí a další ocelové výrobky poskytl odpovědi na dotazník. Dotčený výrobek / obdobný výrobek je pro tohoto uživatele nákladová položka.
               
      
                  (207)
               
                  Tento italský uživatel tvrdil, že zavedení opatření na dovoz z dotčené země by vedlo k situaci, v níž by již neměl přístup ke spolehlivému zdroji dotčeného výrobku na trhu Unie, především ke svitkům vysoké kvality používaným pro opakované válcování. Tvrdil, že 88 % celkové výroby Unie připadá pouze na 16 společností, patřících do osmi velkých skupin, přičemž největší část výroby (zhruba 70 %) se používá na závislém trhu. V důsledku toho prý výrobci v Unii mohou díky svému stále vysokému podílu na trhuvyvíjet příliš velký tlak jak na trh dotčeného výrobku, tak i na následný trh.
               
      
                  (208)
               
                  Zaprvé, Komise poznamenala, že cílem antidumpingových cel není uzavřít trh Unie před dovozem, ale obnovit rovné obchodní podmínky odstraněním vlivu dumpingu působícího újmu. Nelze tedy očekávat, že by dovoz z ČLR skončil, ale že bude pokračovat, i když ne za dumpingové ceny.
               
      
                  (209)
               
                  Zadruhé, Komise zjistila, že uživatel není závislý výhradně na čínském dovozu, ale dotčený výrobek také nakupoval během období šetření od výrobců v Unii i od dalších výrobců v jiných třetích zemích, než je dotčená země.
               
      
                  (210)
               
                  Zatřetí, i kdyby se ceny čínského dotčeného výrobku měly zvýšit asi o 30 %, mělo by to jen 3 % vliv na výrobní náklady tohoto italského uživatele. Takový dopad je považován za zanedbatelný.
               
      
                  (211)
               
                  Začtvrté, vzhledem k tomu, že dovoz z dotčené země a z dalších zemí bude pravděpodobně pokračovat i po zavedení antidumpingových cel, a jelikož takové alternativní zdroje zásob nadále existují, tvrzení, že zavedení antidumpingových cel by způsobilo, že výrobní odvětví Unie by bylo schopno vyvíjet silný cenový tlak, je nepodložené. Výrobní odvětví Unie tvoří 23 výrobců, kteří poskytují uživatelům už jen v rámci Unie širokou škálu dodávek, přičemž existuje i možnost dovozu z jiných třetích zemí, které vyrábějí a vyvážejí obdobný výrobek. Proto v této fázi Komise odmítla tvrzení, že uložení opatření by vedlo k nedostatečné nabídce dotčeného výrobku / obdobného výrobku.
               
      
                  (212)
               
                  Vzhledem k potenciálním negativním dopadům na konkurenci na trhu Unie je pravda, že pravidla hospodářské soutěže EU ukládají přísnější normy chování společnostem s významným podílem na trhu. Nicméně v konečném důsledku je záležitostí příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž, aby stanovily, zda existuje dominantní postavení a zda je zneužíváno.
               
      
                  (213)
               
                  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se v této fázi má za to, že uložení opatření by sice nebylo v zájmu uživatelů, nemělo by na ně však žádné disproporční negativní dopady. Především bylo zohledněno široké spektrum nabídky, která je dostupná na trhu, a zjištění vyplývající z šetření, podle kterého byly dopady opatření na náklady uživatele, který se přihlásil, méně výrazné, než se tvrdilo.
               
      7.4.   Závěr ohledně zájmu Unie
      
      
                  (214)
               
                  V této fázi Komise dospěla k závěru, že uložení opatření by přispělo k zotavení výrobního odvětví Unie z hlediska ziskovosti. Uložení opatření by umožnilo výrobcům v Unii nezbytné investice do výzkumu a vývoje, aby získali lepší vybavení pro svou výrobu plochých za tepla válcovaných ocelových výrobků a zvýšili svou konkurenceschopnost.
               
      
                  (215)
               
                  Ve výrobním odvětví Unie již v (nedávné) minulosti došlo k významné restrukturalizaci. Pokud nebudou zavedena žádná opatření, je pravděpodobné, že se hrozba bezprostřední újmy na konci období šetření naplní. Někteří výrobci výrobků z ploché za tepla válcované oceli v Unii by možná museli ukončit/omezit svou činnost v oblasti výroby plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli, propustit zaměstnance a řada uživatelů v Unii by pak měla k dispozici omezené zdroje dodávek.
               
      
                  (216)
               
                  Vzhledem k zájmům dovozců, kteří nejsou ve spojení, a uživatelůKomise dospěla v této fázi k závěru, že uložení opatření v navrhované míře by mělo jen omezený účinek. Konkrétněji by ceny, jejich ziskovost a zaměstnanost v odvětví uživatelů nebyly neúměrně ovlivněny. Uložení opatření na navrhované úrovni tedy má pouze omezený dopad na ceny dodavatelského řetězce a výkonnost uživatelů. Úroveň opatření zajistí rovné podmínky, nicméně stále umožní dovoz z dotčené země za spravedlivé ceny.
               
      
                  (217)
               
                  Zvážením a vyvážením silných zájmů důležitého výrobního odvětví Unie, které je potřeba chránit před nekalými praktikami, na jedné straně, a omezeného pravděpodobného účinku opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele, kteří mají nadále prospěch z široké nabídky v Unii, Komise dospěla v této fázi k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody, díky nimž by nebylo v zájmu Unie zavést opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země.
               
      8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
      
      
                  (218)
               
                  Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, hrozící újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo splnění bezprostřední hrozby podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu.
               
      8.1.   Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)
      
      
                  (219)
               
                  Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění hrozby podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie. Podle judikatury je nejvyšší cena taková cena, kterou by výrobní odvětví Unie mohlo účtovat za normálních podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu. V běžné rozhodovací praxi Komise je cílová cena zpravidla stanovena určením výrobních nákladů pro obdobný výrobek a přičtením ziskového rozpětí, které by výrobní odvětví Unie mohlo účtovat za běžných podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu.
               
      
                  (220)
               
                  Pokud jde o stanovení cílového zisku, Komise nejdříve analyzovala návrh žadatele, který uváděl rozpětí 12,9 % převzaté z předchozího rozhodnutí Komise ohledně stejného výrobku (30). Tento údaj však pochází z roku 2000 a údaje staré více než 15 let již nelze vzhledem k technologickým a finančním změnám, k nimž od té doby ve výrobním odvětví Unie došlo, považovat za reprezentativní.
               
      
                  (221)
               
                  Komise tedy využila údaje o ziskovosti z roku 2008, který považovala za nejreprezentativnější rok pro následné výrobky, především pro výrobky válcované za studena (31). Dotčený výrobek, který je předmětem současného šetření, se v mnoha ohledech podobá určitým plochým za studena válcovaným výrobkům z oceli (dále jen „výrobky válcované za studena“), z následujících důvodů:
                  
                              a)
                           
                              U obou výrobků (železná ruda a koksovatelné uhlí) tvoří určité slitiny hlavní položky jejich výrobních nákladů a procházejí podobnými procesy (pec, válcování pásů za tepla).
                           
                  
                              b)
                           
                              Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, dotčený výrobek je primárním materiálem pro výrobu různých následných výrobků z oceli s přidanou hodnotou, počínaje výrobky válcovanými za studena.
                           
                  Na tomto základě Komise stanovila ziskové rozpětí 14,4 %.
               
      
                  (222)
               
                  Různé prvky, které existovaly v uvedeném případě týkajícím se dumpingu z Číny a Ruska působícího újmu, však nejsou přítomny v tomto případě, v němž Komise zjistila hrozbu újmy v důsledku čínského vývozu a který zahrnuje analýzu zaměřenou na budoucnost. Konkrétně v uvedeném případě se dovoz za nízké ceny ze zemí, jež jsou předmětem šetření, uskutečňoval během čtyřletého období před obdobím šetření.
               
      
                  (223)
               
                  Komise se následně pokusila stanovit cílový zisk simulací způsobu, jakým by probíhalo ozdravení výrobního odvětví Unie z recese způsobené hospodářskou a finanční krizí v roce 2009, pokud by nebylo přerušeno vysokými objemy čínského dovozu, jež stlačovaly ceny. Pro tento účel spoléhala na novější údaje a na analýzu zaměřenou na budoucnost předloženou výboru OECD pro ocel v prosinci 2013. Odborné stanovisko obsažené ve studii nazvané „Laying the foundations for a financially sound industry“ (Stanovení základů pro finančně stabilní průmysl) se zaměřilo na ziskovost světového ocelářství v posledních letech a byl v něm stanoven práh zisku pro dlouhodobou udržitelnost. V této studii se konkrétně argumentuje ve prospěch globálního průměrného rozpětí EBITDA (hospodářský výsledek před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací) ve výši 17 % (32). Zpráva také poukazuje na průměr investičních nákladů ve výši 7 % a na průměrné náklady na dluh ve výši 3 %. Komise tyto dvě položky odečetla a dospěla k úrovni hospodářského výsledku před zdaněním (EBT) ve výši 7 %. Jelikož neexistovaly žádné jiné spolehlivé údaje, použila tato čísla pro ocelářství jako celek na dotčený výrobek, jelikož PTV tvoří velkou část výroby surové oceli.
               
      
                  (224)
               
                  Na závěr je třeba uvést, že Komise v této fázi dospěla k prozatímnímu závěru, že cílový zisk ve výši 7 % lze použít k výpočtu rozpětí hrozby újmy pro odvětví PTV v Unii, ale bude nadále šetřit, zda jsou pro dotčený výrobek dostupné přesnější údaje.
               
      8.2.   Prozatímní opatření
      
      
                  (225)
               
                  Na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.
               
      
                  (226)
               
                  Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:
                  
                              Společnost
                           
                              Dumpingové rozpětí
                           
                              Rozpětí újmy
                           
                              Prozatímní antidumpingové clo
                           
                              Bengang Steel Plates Co., Ltd.
                           
                              96,5 %
                           
                              17,1 %
                           
                              17,1 %
                           
                              Hebei Iron & Steel Group
                           
                              95,0 %
                           
                              13,2 %
                           
                              13,2 %
                           
                              Jiangsu Shagang Group
                           
                              106,9 %
                           
                              22,6 %
                           
                              22,6 %
                           
                              Ostatní spolupracující společnosti
                           
                              100,1 %
                           
                              18,0 %
                           
                              18,0 %
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                              106,9 %
                           
                              22,6 %
                           
                              22,6 %
                           
               
      
                  (227)
               
                  Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.
               
      
                  (228)
               
                  Pokud společnost změní název svého subjektu nebo založí nový výrobní či obchodní subjekt, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (33). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace, včetně: informací o změně v činnostech společnosti spojených s výrobou, o domácím prodeji a prodeji na vývoz např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Komise v odůvodněných případech aktualizuje seznam společností, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby.
               
      
                  (229)
               
                  Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti by se neměla vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.
               
      9.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
      
      
                  (230)
               
                  Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
               
      
                  (231)
               
                  Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,
               
      PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
      Článek 1
      1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých válcovaných výrobků ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracovaných, neplátovaných, nepokovených ani nepotažených.
      Dotčený výrobek nezahrnuje:
      
                  —
               
                  výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrotechnické oceli s orientovanou strukturou,
               
      
                  —
               
                  výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli,
               
      
                  —
               
                  výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, a
               
      
                  —
               
                  výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.
               
      Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kód TARIC 7226191090), 7226 91 91 a 7226 91 99 a pocházející z Čínské lidové republiky.
      2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:
      
                  Země
               
                  Společnost
               
                  Sazba prozatímního cla
               
                  Doplňkový kód TARIC
               
                  ČLR
               
                  Bengang Steel Plates Co., Ltd.
               
                  17,1 %
               
                  C157
               
                  Handan Iron & Steel Group Han-Bao Co., Ltd.
               
                  13,2 %
               
                  C158
               
                  Hebei Iron & Steel Co., Ltd. Tangshan Branch
               
                  13,2 %
               
                  C159
               
                  Hebei Iron & Steel Co., Ltd. Chengde Branch
               
                  13,2 %
               
                  C160
               
                  Zhangjiagang Hongchang Plate Co., Ltd.
               
                  22,6 %
               
                  C161
               
                  Zhangjiagang GTA Plate Co., Ltd.
               
                  22,6 %
               
                  C162
               
                  Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze I
               
                  18,0 %
               
                  Viz příloha
               
                  Všechny ostatní společnosti
               
                  22,6 %
               
                  C999
               
      3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.
      4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.
      5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.
      Článek 2
      1.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost mohou zúčastněné strany:
      
                  a)
               
                  požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;
               
      
                  b)
               
                  předložit Komisi své písemné připomínky; a
               
      
                  c)
               
                  požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
               
      2.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost se mohou strany uvedené v čl. 21 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 vyjádřit k uplatňování prozatímních opatření.
      Článek 3
      Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
      Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.
      
         Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
         V Bruselu dne 6. října 2016.
         
            
               Za Komisi
            
            
               předseda
            
            Jean-Claude JUNCKER
         
      
      
      
         (1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
      
         (2)  Toto nařízení bylo nahrazeno dne 20. července 2016 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (kodifikovaná verze).
      
         (3)  Úř. věst. C 58, 13.2.2016, s. 9.
      
         (4)  Úř. věst. C 172, 13.5.2016, s. 29, Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky.
      
         (5)  Úř. věst. C 246/08, 7.7.2016, s. 7, Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny.
      
         (6)  Tyto výrobky nejsou zahrnuty na základě žádosti o vyloučení výrobku (viz 29. bod odůvodnění a násl.).
      
         (7)  Válcováním za studena se rozumí proces, při kterém plech nebo pás, které byly předtím válcovány za tepla a namořeny, procházejí mezi válci za studena, tj. za teploty nižší, než je teplota měknutí kovu.
      
         (8)  Mezi tyto chemické prvky mimo jiné patří: wolfram, molybden, chrom a vanad.
      
         (9)  Kanada, Jižní Afrika, Thajsko, Indie, Malajsie, Mexiko, Vietnam, Turecko, Rusko, Ukrajina a Brazílie.
      
         (10)  Prováděcí nařízení Komise EU 2016/1328 (Úř. věst. L 210, 4.8.2016, s. 20).
      
         (11)  Světová obchodní organizace, WT/DS132/R, 28. ledna 2000, Mexiko – Antidumpingové šetření kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy (HFCS) ze Spojených států – Zpráva skupiny odborníků, bod 7.140, str. 214 (Anti-dumping investigation of high fructose corn syrup (HFCS) from the United States – Report of the Panel). Skupina odborníků Světové obchodní organizace uvedla: „aby bylo možné stanovit, zda existuje hrozba podstatné újmy působené domácímu odvětví, které v současnosti újmou netrpí i přes dopady dumpingového dovozu během období šetření, je nezbytné pochopit aktuální stav odvětví. Fakt, že dumpingový dovoz poroste a bude mít negativní dopad na ceny, nevede, ipso facto, k závěru, že domácí odvětví utrpí újmu – pokud je odvětví ve velmi dobrém stavu, nebo pokud zde působí i jiné faktory, dumpingový dovoz nemusí představovat riziko újmy“.
      
         (12)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. dubna 2016 ve věci C-186/14, bod 72, kterým se potvrzuje rozsudek Tribunálu ze dne 29. ledna 2014 ve věci T-528/09, Hubei Xinyegang Steel Co. Ltd v. Rada Evropské unie,
      
         (13)  Světové ocelářství v číslech 2015, Světová asociace výrobců oceli, s. 14, http//www.worldsteel.org/publications/bookshop/product-details.~World-Steel-in-Figures-2015~PRODUCT~World-Steel-in-Figures-2015~.html
      
         (14)  COM(2016) 155 final, Brusel, 16.3.2016, Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance, Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst, s.2.
      
         (15)  OECD, DSTI/SU/SC(2015)8/final, Ředitelství pro vědu, technologii a inovace, Capacity developments in the world steel industry (Vývoj kapacit světového ocelářství), Tabulka 1, str. 10, http://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=DSTI/SU/SC(2015)8/FINAL&docLanguage=En
      
         (16)  Světová asociace výrobců oceli, Světové ocelářství v číslech 2016, tabulka „hlavní země vyrábějící ocel 2014 a 2015“, s. 9, http://www.worldsteel.org/media-centre/press-releases/2016/World-Steel-in-Figures-2016-is-available-online.html
      
         (17)  OECD Rada pro vědu, technologii a inovace (2015): „Rezervní kapacita globálního ocelářství: aktuální situace a cesty vpřed“, Zprávy o politice technologie a průmyslu, č. 18, OECD Publishing, strany 5 a 6. http://dx.doi.org/10.1787/5js65x46nxhj-en
      
         (18)  Stanovisko firmy Dentons jménem Čínského sdružení výrobců železa a oceli (CISA) a jeho členů, Připomínky během antidumpingového řízení ohledně dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, 21. března 2016, bod 24, str. 7.
      
         (19)  Reuters, tisková zpráva, Čínské zombie ocelárny roztápějí pece, čímž zhoršují světový přebytek, http://in.reuters.com/article/china-steel-overcapacity-idINKCN0XI070
      
         (20)  Tisková zpráva Reuters, BHP tvrdí, že v Číně byl obnoven provoz kapacit více než 50 milionů tun oceli, http://www.reuters.com/article/us-bhp-china-idUSKCN0YA09E
      
         (21)  Světové sdružení výrobců oceli, mediální středisko, June 2016 crude steel production (výroba surové oceli, červen 2016) https://www.worldsteel.org/media-centre/press-releases/2016/June-2016-crude-steel-production0.html
      
         (22)  Světové sdružení výrobců oceli, Steel Statistical Yearbook 2015, tabulka 1 na straně 2 a tabulka 13 na straně 35, http://www.worldsteel.org/statistics/statistics-archive/yearbook-archive.html
      
         (23)  Vzorek představoval 679,4 milionu tun čínského vývozu obdobného výrobku za rok 2015 a 343,8 milionu tun čínského vývozu obdobného výrobku za prvních šest měsíců roku 2016.
      
         (24)  Krátkodobý výhled světového ocelářství 2014 – 2015, Světové sdružení výrobců oceli, https://www.worldsteel.org/media-centre/press-releases/2015/worldsteel-Short-Range-Outlook-2015-2016.html
      
         (25)  Viz také 103. bod odůvodnění, v němž se uvádí mírný pokles zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku jako procentní podíl výroby.
      
         (26)  Viz také 100. bod odůvodnění, v němž se uvádí mírný pokles zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku jako procentní podíl výroby.
      
         (27)  European steel producers on the offensive, but will price increases stick? (Evropští výrobci oceli jdou do útoku, ale vydrží i růst cen?) Článek, http://blogs.platts.com/2016/04/05/european-steel-producers-on-offensive/
      
         (28)  Světové sdružení výrobců oceli, Čínský ocelářský průmysl, Měsíční aktualizace pro členy Světového sdružení, vydání 115, červen 2016.
      
         (29)  Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, Komise dne 7. července 2016 zahájila šetření dovozu stejného výrobku pocházejícího mimo jiné z Ruska. Zahájení samotné však nepředjímá výsledek šetření.
      
         (*)  OECD, DSTI/SU/SC(2015)8/final, Ředitelství pro vědu, technologii a inovace, Capacity developments in the world steel industry (Vývoj kapacit světového ocelářství), Tabulka 1, str. 10, http://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=DSTI/SU/SC(2015)8/FINAL&docLanguage=En
      
         (**)  Světové sdružení výrobců oceli, Steel Statistical Yearbook 2015, tabulka 1 na straně 1 a 2 a tabulka 13 na straně 35, http://www.worldsteel.org/statistics/statistics-archive/yearbook-archive.html
      
         (***)  OECD, DSTI/SU/SC(2015)8/final, Ředitelství pro vědu, technologii a inovace, Capacity developments in the world steel industry (Vývoj kapacit světového ocelářství), Tabulka 1, str. 10, http://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=DSTI/SU/SC(2015)8/FINAL&docLanguage=En
      
         (****)  Světové sdružení výrobců oceli, Steel Statistical Yearbook 2015, tabulka 1 na straně 1 a 2 a tabulka 13 na straně 35, http://www.worldsteel.org/statistics/statistics-archive/yearbook-archive.html
      
         (30)  Viz rozhodnutí Komise č. 284/2000/ESUO ze dne 4. února 2000 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli o šířce nejméně 600 mm, neplátovaných, nepokovených ani nepovlakovaných, ve svitcích, pouze válcovaných za tepla, pocházejících z Indie a Tchaj-wanu, a o přijetí závazků některých vyvážejících výrobců a ukončení řízení týkajícího se dovozu pocházejícího z Jižní Afriky, Úř. věst. L 31, 2000, s. 44, bod 338.
      
         (31)  Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1328 ze dne 29. července 2016 o uložení konečného antidumpingového clana dovoz některých plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Ruské federace a o konečném výběru prozatímního cla, Úř. věst L 210, 2016, s. 1, 156. bod odůvodnění.
      
         (32)  McKinsey & Company, Laying the foundations for a financially sound industry (Vytvoření základů pro finančně stabilní průmysl), zasedání výboru pro ocelářství OECD ze dne 5. prosince 2013, s. 7.
      
         (33)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.
      
      
         PŘÍLOHA
         
                     Země
                  
                     Název
                  
                     Doplňkový kód TARIC
                  
                     ČLR
                  
                     Angang Steel Company Limited
                  
                     C150
                  
                     ČLR
                  
                     Inner Mongolia Baotou Steel Union Co., Ltd.
                  
                     C151
                  
                     ČLR
                  
                     Jiangyin Xingcheng Special Steel Works Co., Ltd.
                  
                     C147
                  
                     ČLR
                  
                     Shanxi Taigang Stainless Steel Co., Ltd.
                  
                     C163
                  
                     ČLR
                  
                     Shougang Jingtang United Iron & Steel Co., Ltd
                  
                     C164
                  
                     ČLR
                  
                     Maanshan Iron & Steel Co., Ltd
                  
                     C165
                  
                     ČLR
                  
                     Rizhao Steel Wire Co., Ltd.
                  
                     C166
                  
                     ČLR
                  
                     Rizhao Baohua New Material Co., Ltd.
                  
                     C167
                  
                     ČLR
                  
                     Tangshan Yanshan Iron and Steel Co., Ltd.
                  
                     C168
                  
                     ČLR
                  
                     Wuhan Iron & Steel Co., Ltd.
                  
                     C156
                  
      
      
   

Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.