Nařízení Komise (EU) 2016/1977 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1977/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 305/1
            
   
   NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1977
   ze dne 11. listopadu 2016,
   kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 tohoto nařízení,
   po konzultaci se členskými státy,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   ŘÍZENÍ
   
   1.1.   Zahájení řízení
   
   
               (1)
            
               Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila dne 13. února 2016 antidumpingové šetření týkající se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (2). V Úředním věstníku Evropské unie
                   (3) Komise uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).
            
   
               (2)
            
               Komise šetření zahájila v návaznosti na podnět, který dne 4. ledna 2016 podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatelé“). Žadatelé představují více než 25 % celkové unijní výroby bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem, o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení šetření.
            
   1.2.   Zúčastněné strany
   
   
               (3)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se šetření zúčastnili.
            
   
               (4)
            
               Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
   
               (5)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že jako o případné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení uvažuje o Japonsku, Rusku, Jižní Koreji a USA. Komise výrobce z těchto zemí, a rovněž i výrobce z Kanady, Indie, Mexika a Venezuely, kontaktovala a vyzvala je, aby se šetření zúčastnili.
            
   1.3.   Výběr vzorku
   
   
               (6)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná přistoupí k výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.
            
   1.3.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii
   
   
               (7)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že provedla předběžný výběr vzorku výrobců v Unii, a to na základě výroby dotčeného výrobku. Předběžný vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. Tito výrobci představovali 51 % celkové výroby výrobního odvětví v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela nicméně žádná stanoviska.
            
   
               (8)
            
               Z provedeného šetření vyplynulo, že hospodářská situace a struktura největší společnosti zahrnuté do vzorku nejsou ve vztahu k výrobnímu odvětví Unie reprezentativní. Dotčená společnost má odlišný obchodní model, jelikož více než 60 % jejího prodeje závisí na obchodu s ropou a zemním plynem a jelikož vyrábí řadu dalších špičkových výrobků a výrobků vytvořených na míru. Kromě toho je třeba uvést, jak je vysvětleno v 107. a 108. bodě odůvodnění, že se ziskovost této společnosti po celé sledované období zhoršovala, což je další podstatné hledisko, kterým se od ostatních výrobců v Unii liší. Z tohoto důvodu Komise dále prošetří, zda je daná společnost reprezentativní z hlediska stavu výrobního odvětví v Unii. Bude-li to vhodné, Komise uváží další opatření, včetně vážení příslušných společností.
            
   
               (9)
            
               Komise rozhodla, že v předběžné fázi tuto společnost do vzorku zahrne, nicméně tuto otázku ještě přehodnotí s ohledem na stanoviska, která od zúčastněných stran obdrží.
            
   1.3.2.   Výběr vzorku dovozců
   
   
               (10)
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutné přistoupit k výběru vzorku, a aby mohla vzorek vybrat, pokud rozhodne, že je to nutné, požádala Komise dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby jí poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.
            
   
               (11)
            
               Pět dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku vyslovilo souhlas. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří dovozců, a to na základě největšího objemu dovozu do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl se všemi známými dotčenými dovozci výběr vzorku konzultován. Žádné připomínky nebyly vzneseny.
            
   1.3.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice
   
   
               (12)
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.
            
   
               (13)
            
               Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvanáct vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek čtyř společností, který mohl být v daném čase přiměřeně prošetřen, a to na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli konzultováni ohledně výběru vzorku všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi. Od zúčastněných stran v Čínské lidové republice Komise neobdržela žádná stanoviska.
            
   1.4.   Individuální zjišťování
   
   
               (14)
            
               Šest vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice požádalo o individuální zjišťování ve smyslu čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Tři z nich jsou zařazeni do vzorku, a tedy jsou individuálnímu zjišťování podrobeni. Individuální zjišťování zbývajících tří žadatelů v předběžné fázi šetření by bylo nepřiměřeně zatěžující s ohledem na omezený čas, který je na provedení šetření k dispozici, omezené zdroje a na aktuální pracovní vytížení útvarů Komise. V návaznosti na předběžnou fázi šetření Komise rozhodne, zda žádostem o provedení individuálního zjišťování vyhoví.
            
   1.5.   Formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství
   
   
               (15)
            
               Pro účely ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v Čínské lidové republice, kteří byli zahrnuti do vzorku, známým sdružením vyvážejících výrobců a orgánům Čínské lidové republiky. Žádný z vyvážejících výrobců formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství nepředložil.
            
   1.6.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě
   
   
               (16)
            
               Komise ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení zaslala všem společnostem zahrnutým do vzorku dotazníky. Komise obdržela odpovědi od čtyř spolupracujících (skupin) vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice zahrnutých do vzorku, čtyř výrobců v Unii zahrnutých do vzorku a tří dovozců, kteří nejsou ve spojení. Na dotazník neodpověděl žádný uživatel.
            
   1.7.   Inspekce na místě
   
   
               (17)
            
               Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení přítomnosti dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:
               
                           a)
                        
                           
                              výrobci v Unii:
                           
                           
                                       —
                                    
                                       ArcelorMittal Tubular products Roman, Rumunsko
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Huta Batory, Polsko
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Vallourec Deutschland GmbH, Německo
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Z-Group, Česká republika
                                    
                        
               
                           b)
                        
                           
                              vyvážející výrobci v Čínské lidové republice (ČLR):
                           
                           
                                       —
                                    
                                       Hubei Xinyegang Group:
                                       
                                                   —
                                                
                                                   Hubei Xinyegang Steel Co., Ltd. (vývozce ve spojení v Čínské lidové republice)
                                                
                                       
                                                   —
                                                
                                                   Hubei Xinyegang Special Tube Co., Ltd. (výrobce ve spojení v Čínské lidové republice)
                                                
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Yangzhou Chengde Steel Pipe Co., Ltd.
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Hengyang Valin Group:
                                       
                                                   —
                                                
                                                   Hengyang Steel Tube Group International Trading Inc. (vývozce ve spojení v Čínské lidové republice)
                                                
                                       
                                                   —
                                                
                                                   Hengyang Valin MPM Co., Ltd. (výrobce ve spojení v Čínské lidové republice)
                                                
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Yangzhou Lontrin Steel Tube Co., Ltd.
                                    
                        
               
                           c)
                        
                           
                              výrobce ve srovnatelné zemi:
                           
                           
                                       —
                                    
                                       TAMSA, Mexiko
                                    
                        
            
   1.8.   Období šetření a posuzované období
   
   
               (18)
            
               Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2012 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).
            
   2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
   
   2.1.   Dotčený výrobek
   
   
               (19)
            
               Dotčeným výrobkem jsou určité bezešvé trubky a duté profily ze železa (jiného než litiny) nebo oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN 7304 19 90, ex 7304 29 90, 7304 39 98 a 7304 59 99 (dále jen „dotčený výrobek“).
            
   
               (20)
            
               Dotčený výrobek má širokou škálu využití, například v odvětví ropy a zemního plynu, v elektrárnách a ve stavebnictví.
            
   2.2.   Obdobný výrobek
   
   
               (21)
            
               Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:
               
                           —
                        
                           dotčený výrobek,
                        
               
                           —
                        
                           dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na vnitrostátním trhu Mexika, které posloužilo jako srovnatelná země, a dále
                        
               
                           —
                        
                           dotčený výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                        
            
   
               (22)
            
               Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
            
   2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku
   
   
               (23)
            
               Ve vztahu k definici výrobku nebyly vzneseny žádné námitky.
            
   3.   DUMPING
   
   3.1.   Srovnatelná země
   
   
               (24)
            
               V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, a to z toho důvodu, že žádnému vyvážejícímu výrobci nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Pro tento účel bylo nutné vybrat třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).
            
   
               (25)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že jako o vhodné srovnatelné zemi uvažuje o Japonsku, Rusku, Jižní Koreji a USA, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise neobdržela žádná stanoviska.
            
   
               (26)
            
               Komise požádala třináct výrobců obdobného výrobku v Kanadě, Indii, Japonsku, Rusku, Jižní Koreji, Mexiku, USA a Venezuele o informace. Ke spolupráci se uvolila jediná společnost se sídlem v Mexiku. Tato společnost odpověděla na dotazník pro výběr srovnatelné země a souhlasila s ověřením své odpovědi na místě.
            
   
               (27)
            
               Na mexickém domácím trhu panuje dostatečná konkurence a velikost tohoto trhu lze považovat za dostatečnou, přičemž se pohybuje okolo 20 000 tun za rok. Na dovoz většiny bezešvých trubek a dutých profilů ze všech zemí je uvaleno clo ve výši 5 %. Spolupracující společnost představuje na domácím trhu více než 60 % tržní podíl. Dovoz má nicméně na mexickém domácím trhu také významný tržní podíl přesahující 22 %, což dokládá, že na tomto trhu je přítomna hospodářská soutěž.
            
   
               (28)
            
               Komise v této fázi dospěla k závěru, že Mexiko je vhodnou srovnatelnou zemí ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.
            
   3.2.   Běžná hodnota
   
   
               (29)
            
               Informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.
            
   
               (30)
            
               Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, jestliže celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie ze strany vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku spolupracujícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.
            
   
               (31)
            
               Komise následně určila typy výrobků prodávaných na domácím trhu srovnatelné země, které byly shodné nebo srovnatelné s typem výrobků prodávaných na vývoz do Unie vyvážejícími výrobci v dotčené zemi s reprezentativním domácím prodejem.
            
   
               (32)
            
               Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je objem jeho domácího prodeje reprezentativní. V této souvislosti Komise zjistila, že domácí prodej některých typů výrobku ve srovnatelné zemi dosahoval méně než 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie, a proto není reprezentativní.
            
   
               (33)
            
               Dále Komise u každého typu výrobku stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu ve srovnatelné zemi v průběhu období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.
            
   
               (34)
            
               Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že veškerý domácí prodej byl ziskový a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla tudíž vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje v průběhu období šetření.
            
   
               (35)
            
               Jelikož běžný prodej některých typů obdobného výrobku byl ve srovnatelné zemi nulový nebo nedostatečný, Komise vypočítala běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.
            
   
               (36)
            
               U typů výrobku, které se na domácím trhu srovnatelné země neprodávají v reprezentativním množství, byly použity průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí na domácím trhu pro tyto typy. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu srovnatelné země neprodávají vůbec, byly použity průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí v rámci běžného obchodního styku na domácím trhu.
            
   
               (37)
            
               Velké množství typů výrobku vyvážených z dotčené země do Unie nebylo možno přiřadit k typům výrobků vyráběných ve srovnatelné zemi. Běžná hodnota typů výrobků, které nebylo možno přiřadit, proto musela být vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů výrobce ve srovnatelné zemi s přičtením přiměřených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Běžná hodnota byla proto stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení tak, že se k průměrným výrobním nákladům dotčeného typu výrobku přičetly vážené průměrné prodejní, režijní a správní výdaje (4) [1 %–10 %] a vážený průměrný zisk (4) [9 %–19 %], kterého během období šetření v běžném obchodním styku dosáhl výrobce ve srovnatelné zemi z prodeje na domácím trhu.
            
   3.3.   Vývozní cena
   
   
               (38)
            
               Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo odběratelům, kteří nejsou ve spojení, nebo prostřednictvím vývozních společností ve spojení v dotčené zemi. Prostřednictvím dovozců ve spojení usazených v Unii nebyl realizován žádný dovoz.
            
   
               (39)
            
               Jelikož vyvážející výrobci dotyčný výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.
            
   3.4.   Srovnání
   
   
               (40)
            
               Komise porovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.
            
   
               (41)
            
               Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.
            
   
               (42)
            
               V případech, kdy byl prokázán vliv na srovnatelnost cen, byla provedena úprava nákladů na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů v rozsahu 2 % až 12 %, nákladů úvěru v rozsahu 0,01 % až 0,3 %, nákladů na provizi v rozsahu 0,1 % až 2 % a na bankovní poplatky v rozsahu 0,02 % až 0,3 %.
            
   
               (43)
            
               Čína v případě vývozu uplatňuje politiku jen částečného vrácení DPH, přičemž v tomto případě se DPH ve výši 8 % nevrací. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, byla běžná hodnota upravena směrem nahoru o tu část DPH zaplacenou při vývozu bezešvých trubek s vyšším průměrem, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela (5).
            
   3.5.   Dumpingová rozpětí
   
   
               (44)
            
               U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi (viz 29. až 37. bod odůvodnění výše) s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
            
   
               (45)
            
               Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Dumpingové rozpětí tak bylo stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.
            
   
               (46)
            
               U všech ostatních vyvážejících výrobců v dotčené zemi stanovila Komise dumpingová rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.
            
   
               (47)
            
               Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření asi 85 % celkového vývozu do Unie. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.
            
   
               (48)
            
               Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
               
                           Společnost
                        
                           Prozatímní dumpingové rozpětí (v %)
                        
                           Yangzhou Chengde Steel Pipe Co., Ltd.
                        
                           45,4
                        
                           Hubei Xinyegang Special Tube Co., Ltd.
                        
                           103,8
                        
                           Yangzhou Lontrin Steel Tube Co., Ltd.
                        
                           43,5
                        
                           Hengyang Valin MPM Co., Ltd.
                        
                           94,1
                        
                           Ostatní spolupracující výrobci
                        
                           74,7
                        
                           Všichni ostatní výrobci
                        
                           103,8
                        
            
   4.   VÝROBNÍ ODVĚTVÍ UNIE
   
   4.1.   Výrobní odvětví Unie
   
   
               (49)
            
               V období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii sedm výrobců. Má se za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, proto budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.
            
   4.2.   Výroba v Unii
   
   
               (50)
            
               Ke zjištění celkové výroby v Unii v průběhu období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.
            
   
               (51)
            
               Na tomto základě byl učiněn odhad celkové výroby Unie v období šetření ve výši přibližně 227 000 tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, jak těch, kteří byli zařazeni do vzorku, tak odhad výroby výrobců do vzorku nezařazených.
            
   4.3.   Výběr vzorku výrobců v Unii
   
   
               (52)
            
               Jak bylo uvedeno v 7. bodě odůvodnění, do vzorku byli zařazeni čtyři výrobci v Unii představující 51 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.
            
   5.   ÚJMA
   
   5.1.   Spotřeba v Unii
   
   
               (53)
            
               Spotřeba v Unii byla stanovena na základě údajů o celkovém objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o celkovém objemu dovozu. Spotřeba v Unii mezi lety 2012 a 2014 poklesla a v roce 2015 se mírně zlepšila. Spotřeba v Unii se během posuzovaného období celkově snížila o 10 %.
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Spotřeba (v tunách)
                        
                           176 751
                        
                           171 538
                        
                           155 031
                        
                           158 539
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              97
                           
                        
                           
                              88
                           
                        
                           
                              90
                           
                        
                           
                              Zdroj: Evropská komise (Eurostat), podnět a odpovědi na dotazník.
                        
            
   5.2.   Dovoz z dotčené země do Unie
   
   5.2.1.   Objem dotčeného dovozu a podíl na trhu
   
   
               (54)
            
               Pokud jde o objem dovozu z Čínské lidové republiky do Unie, v posuzovaném období se z hlediska objemu a tržního podílu vyvíjel takto:
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Objem (v tunách)
                        
                           39 195
                        
                           35 337
                        
                           41 590
                        
                           42 539
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              90
                           
                        
                           
                              106
                           
                        
                           
                              109
                           
                        
                           Tržní podíl na spotřebě Unie (%)
                        
                           22,2
                        
                           20,6
                        
                           26,8
                        
                           26,8
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              93
                           
                        
                           
                              121
                           
                        
                           
                              121
                           
                        
                           
                              Zdroj: Evropská komise (Eurostat), podnět a odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (55)
            
               Po propadu v roce 2013 objem dovozu z Číny v roce 2014 prudce rostl a v roce 2015 zůstal stabilní. Celkově se dovoz během posuzovaného období zvýšil o 9 %, a to z 39 000 tun na 42 500 tun v období šetření, a to v kontextu snížení spotřeby v Unii. Podíl dovozu z Číny na trhu se v posuzovaném období zvýšil z 22,2 % na 26,8 %.
            
   5.2.2.   Cena dovozu a cenové podbízení
   
   
               (56)
            
               Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z Číny:
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Průměrná cena (EUR/t)
                        
                           913
                        
                           927
                        
                           965
                        
                           910
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              102
                           
                        
                           
                              106
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              Zdroj: Evropská komise (Eurostat).
                        
            
   
               (57)
            
               Průměrné dovozní ceny byly stanoveny na základě statistik Eurostatu o dovozu. Průměrné dovozní ceny z Číny byly ve sledovaném období poměrně stabilní. Dovozní ceny byly v roce 2014 mírně vyšší než v předchozích letech, avšak v roce 2015 ceny opět klesly na původní úroveň.
            
   
               (58)
            
               Průměrné dovozní ceny nicméně závisí na složení sortimentu výrobků, zejména na třídě oceli, což ze statistik nelze vyčíst. Zatímco průměrná prodejní cena na vývoz všech čínských vyvážejících výrobců činila ve sledovaném období 910 EUR/tunu, průměrná prodejní cena na vývoz čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činila 1 102 EUR/tunu, přičemž se pohybovala v rozpětí 946 EUR/tunu až 1 444 EUR/tunu.
            
   
               (59)
            
               Jak je zřejmé ze 79. bodu odůvodnění, dovozní ceny z Číny zůstaly po celé období výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.
            
   
               (60)
            
               S cílem určit, zda a do jaké míry docházelo během období šetření k cenovému podbízení, byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu odečtením skutečných nákladů na dodání (43,4 EUR/t), provizí (51 EUR/t), odložené slevy (132,2 EUR/t) a nákladů úvěru (3,28 EUR/t), porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobků z dumpingového dovozu účtovanými čínskými výrobci zařazenými do vzorku prvnímu odběrateli, který není ve spojení, na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF po připočtení nákladů po dovozu a manipulačních nákladů (1,82 % hodnoty CIF).
            
   
               (61)
            
               Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání na obchodní úrovni shodné s čínským dovozem, byl vzat v úvahu pouze unijní prodej obchodníkům a distributorům. Přímý prodej konečným uživatelům byl z analýzy vyloučen, jelikož přímý prodej konečným uživatelům obvykle zahrnuje další požadavky podle přání zákazníka, což vede k nárůstu ceny oproti prodeji obchodníkům a distributorům, při kterém se uplatňují běžné standardy. Průměrná prodejní cena unijního výrobního odvětví, která byla použita pro srovnání pro účely analýzy cenového podbízení, byla v důsledku těchto kroků 1 359 EUR/t (v průběhu období šetření), zatímco průměrná prodejní cena při zahrnutí všech prodejů činí 1 584 EUR/t.
            
   
               (62)
            
               Z výsledku srovnání vyjádřeného jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření vyplývá cenové podbízení v rozmezí od 15,1 % do 30,2 %.
            
   5.3.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
   
   5.3.1.   Předběžné poznámky
   
   
               (63)
            
               V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo v rámci zkoumání dopadu dumpingového dovozu z Číny na výrobní odvětví Unie provedeno posouzení veškerých hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.
            
   
               (64)
            
               Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění výše, byl za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku.
            
   
               (65)
            
               Pro účely analýzy újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Jako makroekonomické ukazatele Komise použila výrobu, výrobní kapacity, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivitu, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Dále Komise analyzovala u vzorku unijních výrobců průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní toky, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál, zásoby a náklady práce jakožto mikroekonomické ukazatele.
            
   
               (66)
            
               Ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po něm, odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a zejména údaje týkající se výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku. Statistické údaje uváděné žadateli byly ověřeny v prostorách žadatelů.
            
   
               (67)
            
               Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě ověřených informací, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník.
            
   5.3.2.   Makroekonomické ukazatele
   
   5.3.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
   
   
               (68)
            
               Pokud jde o výrobu v Unii, výrobní kapacitu a její využití, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto: Šetření ukázalo, že některé z výrobních linek, které byly používány na výrobu dotčeného výrobku, byly rovněž používány na výrobu jiných výrobků, konkrétně trubek s menším průměrem. Tato tabulka proto zahrnuje celkový objem výroby, včetně jiných výrobků, jakož i objem výroby dotčeného výrobku.
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Objem výroby (v tunách)
                        
                           300 714
                        
                           313 941
                        
                           288 749
                        
                           227 023
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              104
                           
                        
                           
                              96
                           
                        
                           
                              75
                           
                        
                           Objem výroby všech výrobků (v tunách)
                        
                           404 996
                        
                           415 552
                        
                           378 981
                        
                           321 378
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              103
                           
                        
                           
                              94
                           
                        
                           
                              79
                           
                        
                           Výrobní kapacita všech výrobků (v tunách)
                        
                           644 339
                        
                           644 339
                        
                           644 339
                        
                           644 339
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           Využití kapacity všech výrobků (%)
                        
                           63
                        
                           64
                        
                           59
                        
                           50
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              103
                           
                        
                           
                              94
                           
                        
                           
                              79
                           
                        
                           
                              Zdroj: Podnět, odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (69)
            
               Unijní výroba dotčeného produktu se během posuzovaného období snížila. Tento pokles ve výrobě byl rychlejší než pokles spotřeby v Unii.
            
   
               (70)
            
               Vzhledem k tomu, že stejné strojní zařízení lze používat jak pro výrobu obdobného výrobku, tak bezešvých trubek a dutých profilů s menším průměrem, výrobní kapacita a její využití byly vypočteny pro všechny typy bezešvých trubek a dutých profilů. Žádné výrobní stroje nejsou omezeny pouze na bezešvé trubky a duté profily o průměru převyšujícím 406,4 mm, a není tedy možno je zohlednit při výpočtu kapacity a využití kapacit výhradně na obdobný produkt. V každém případě bylo zjištěno, že propad v objemu výroby všech výrobků odráží propad v objemu výroby dotčeného výrobku. Kapacita se v průběhu sledovaného období nezměnila, nebyly přidány žádné nové výrobní kapacity ani žádné uzavřeny. Míra využití kapacit se snížila spolu s propadem prodeje unijních výrobců.
            
   5.3.2.2.   Objem prodeje, podíl na trhu a růst
   
   
               (71)
            
               Prodej výrobců v Unii zahrnoval malou část prodeje společnostem ve spojení. Tento prodej ve spojení představoval 3 % spotřeby v Unii. Objem prodeje, podíl na trhu a růst byly tudíž posouzeny odděleně pro prodej odběratelům ve spojení a pro volný trh (prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení).
            
   
               (72)
            
               Pokud jde o trendy v oblasti objemu prodeje, podílu na trhu a růstu, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Objem prodeje (v tunách)
                        
                           132 241
                        
                           119 894
                        
                           95 054
                        
                           100 975
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              91
                           
                        
                           
                              72
                           
                        
                           
                              76
                           
                        
                           Tržní podíl na spotřebě EU (%)
                        
                           75
                        
                           70
                        
                           61
                        
                           64
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              93
                           
                        
                           
                              82
                           
                        
                           
                              85
                           
                        
                           Objem prodeje odběratelům ve spojení (v tunách)
                        
                           11 505
                        
                           5 689
                        
                           7 171
                        
                           4 971
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              49
                           
                        
                           
                              62
                           
                        
                           
                              43
                           
                        
                           Tržní podíl prodeje odběratelům ve spojení (%)
                        
                           7
                        
                           3
                        
                           5
                        
                           3
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              51
                           
                        
                           
                              71
                           
                        
                           
                              48
                           
                        
                           
                              Zdroj: Evropská komise (Eurostat), podnět, odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (73)
            
               V souvislosti se snižující se spotřebou v Unii se objemy prodeje v letech 2012 až 2014 snižovaly a v roce 2015 se mírně zlepšily. Celkově se prodej v Unii během posuzovaného období snížil o 24 %. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil ze 75 % na 64 %.
            
   
               (74)
            
               Prodej odběratelům ve spojení klesl více než o polovinu, z 11 000 tun na méně než 5 000 tun. Celkový podíl prodeje odběratelům ve spojení byl nízký, během období šetření dosahoval 3 % unijní spotřeby. K tomuto prodeji docházelo v souvislosti s obchodní činností. Výrobky byly následně prodány a nebyly využity pro vlastní potřebu společností ve spojení.
            
   5.3.2.3.   Zaměstnanost a produktivita
   
   
               (75)
            
               Zaměstnanost se snížila z 3 256 osob v roce 2012 na 2 824 osob v období šetření (2015). Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie byla vypočítána zohledněním počtu zaměstnanců, kteří pracovali přímo s dotčeným výrobkem (pokud byly takové údaje k dispozici), nebo poměrným rozdělením celkové zaměstnanosti výrobců na podíl výroby dotčeného výrobku. Produktivita, měřená jako výstup v tunách na zaměstnance na rok, se nejprve v roce 2013 zlepšila, když se unijní produktivita zvýšila, ale následně opět, ruku v ruce se snižující se unijní výrobou, poklesla. Pokles výroby přinutil unijní výrobní odvětví omezit počet směn na zaměstnance, díky čemuž nebylo snižování stavů tak drastické, jako byl pokles unijní výroby.
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Počet zaměstnanců
                        
                           3 256
                        
                           2 851
                        
                           3 192
                        
                           2 824
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              88
                           
                        
                           
                              98
                           
                        
                           
                              87
                           
                        
                           Produktivita (megatuny/zaměstnanec)
                        
                           92
                        
                           110
                        
                           90
                        
                           80
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              119
                           
                        
                           
                              98
                           
                        
                           
                              87
                           
                        
                           
                              Zdroj: Podnět, odpovědi na dotazník.
                        
            
   5.3.2.4.   Velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu
   
   
               (76)
            
               Dumpingová rozpětí čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou značná (viz 48. bod odůvodnění). Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z Číny rozebraným výše nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie pokládat za zanedbatelný.
            
   
               (77)
            
               Žádné dřívější případy dumpingu nebyly zjištěny.
            
   5.3.3.   Mikroekonomické ukazatele
   
   5.3.3.1.   Průměrné jednotkové prodejní ceny na trhu Unie a jednotkové výrobní náklady
   
   
               (78)
            
               Od roku 2012 do období šetření (OŠ) klesly průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku odběratelům, kteří nejsou ve spojení, o 14 %.
            
   
               (79)
            
               Ve stejném období se náklady unijního výrobního odvětví zvýšily o 8 %. To bylo způsobeno zejména zvyšujícími se režijními náklady na tunu. Objem prodeje se snížil a v důsledku toho byly režijní náklady rozloženy na menší objem prodeje, tudíž se průměrné režijní náklady na tunu zvýšily. Z tohoto důvodu je výrobní odvětví od roku 2013 ve ztrátě.
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Průměrná jednotková prodejní cena v Unii pro odběratele, kteří nejsou ve spojení
                        
                           1 839
                        
                           1 679
                        
                           1 773
                        
                           1 584
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              91
                           
                        
                           
                              96
                           
                        
                           
                              86
                           
                        
                           Jednotkové výrobní náklady prodaného zboží (v EUR za tunu)
                        
                           1 733
                        
                           1 713
                        
                           1 942
                        
                           1 873
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              99
                           
                        
                           
                              112
                           
                        
                           
                              108
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   5.3.3.2.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál
   
   
               (80)
            
               V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost opatřit si kapitál vyvíjely takto:
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl obratu z prodeje)
                        
                           + 5,7
                        
                           – 2,0
                        
                           – 9,5
                        
                           – 18,3
                        
                           Peněžní tok (v EUR)
                        
                           9 480 887
                        
                           8 224 523
                        
                           14 894
                        
                           3 814 661
                        
                           Investice (v EUR)
                        
                           2 522 406
                        
                           5 241 449
                        
                           2 642 167
                        
                           2 465 992
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              208
                           
                        
                           
                              105
                           
                        
                           
                              98
                           
                        
                           Návratnost investic (%)
                        
                           16,6
                        
                           – 6,2
                        
                           – 27,7
                        
                           – 53,6
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (81)
            
               Ziskovost byla stanovena na základě zisku před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii vyjádřeného jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.
            
   
               (82)
            
               Výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, byli v roce 2012 v zisku (5,7 %), ale následně se od roku 2013 propadli do ztráty.
            
   
               (83)
            
               Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, zůstal během posuzovaného období sice kladný, avšak na velice nízké úrovni.
            
   
               (84)
            
               Vývoj v oblasti ziskovosti a peněžního toku v posuzovaném období snížil schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku investovat do vlastních činností a ohrozil jejich rozvoj. Vzhledem k povaze daného odvětví však investice směřují k výrobě různých velikostí bezešvých trubek a dutých profilů, včetně výrobků, na které se toto šetření nevztahuje. Z toho důvodu nebylo možné přímo stanovit investice ani návratnost investic konkrétně ve vztahu k výrobku, který je předmětem šetření. Místo toho se vycházelo z předpokladu, že celkové investice výrobního odvětví připadající na dotčený výrobek odpovídá jeho podílu na celkovém obratu.
            
   
               (85)
            
               S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že finanční situace výrobců v Unii zařazených do vzorku zůstala v průběhu období šetření záporná.
            
   5.3.3.3.   Zásoby
   
   
               (86)
            
               Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostla v posuzovaném období o 65 %. Výroba se však obvykle řídí objednávkami, takže úroveň zásob byla celkově nízká, přičemž za období šetření odpovídala 3 % výroby.
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           Konečný stav zásob (v tunách)
                        
                           4 129
                        
                           5 619
                        
                           10 107
                        
                           6 821
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              136
                           
                        
                           
                              245
                           
                        
                           
                              165
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   5.3.3.4.   Náklady práce
   
   
               (87)
            
               Průměrné náklady práce v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku mírně vzrostly v roce 2013, kdy se zvýšila výroba, a následně poklesly v letech 2014–2015 o 8 % pod úroveň roku 2012, a to v návaznosti na pokles výroby. Výrobci v Unii na základě poptávky upravili počet směn.
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           období šetření
                        
                           Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)
                        
                           53 499
                        
                           54 868
                        
                           48 770
                        
                           49 057
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              103
                           
                        
                           
                              91
                           
                        
                           
                              92
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   5.4.   Závěr ohledně újmy
   
   
               (88)
            
               Jak bylo demonstrováno výše, v průběhu posuzovaného období výroba unijního výrobního odvětví klesla a v důsledku toho klesla i zaměstnanost. Výrobní odvětví v Unii přišlo o prodej a podíl na trhu, zatímco dovoz z Číny byl levnější než výroba v Unii, čímž se vytvářel tlak na cenu. V důsledku toho prodejní ceny klesly. Důležitější však je, že výrobní odvětví se stalo ztrátovým: ziskovost se v průběhu posuzovaného období zhoršila a dosáhla nejhorších výsledků v období šetření se ztrátou 18,3 %.
            
   
               (89)
            
               S ohledem na výše uvedené se dospělo k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.
            
   6.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
   
   6.1.   Úvod
   
   
               (90)
            
               V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobovat výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovému dovozu.
            
   6.2.   Vliv dumpingového dovozu
   
   
               (91)
            
               Ze šetření vyplynulo, že se objem dovozu z Číny zvýšil, zatímco spotřeba v Unii klesla. Jak je objasněno v 54. a 72. bodě odůvodnění, dovoz z Číny se zvýšil z 39 195 tun v roce 2012 na 42 539 tun v období šetření. Prodej výrobního odvětví v Unii poklesl z 132 241 tun v roce 2012 na 100 975 tun v období šetření.
            
   
               (92)
            
               Co se týče cenového tlaku na trhu Unie v posuzovaném období, bylo zjištěno, že průměrné dovozní ceny z Číny byly trvale nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Čínský dovoz pomocí nižší ceny, než kterou nabízelo výrobní odvětví v Unii, zvýšil svůj podíl na trhu z 22,2 % na 26,8 %, zatímco tržní podíl výrobního odvětví Unie se snížil.
            
   
               (93)
            
               Kvůli tlaku na cenu, který vytvářel rostoucí objem dumpingového dovozu z Číny, nebylo výrobní odvětví Unie schopno pokrýt své náklady. Výrobní odvětví Unie se v roce 2013 propadlo do ztráty.
            
   
               (94)
            
               Komise zjistila, že vývoj dovozu z Číny mezi lety 2012 a 2015 a vývoj újmy, kterou v tomto období utrpělo výrobní odvětví v Unii, na roční bázi plně nekorelují. V roce 2014 nicméně čínský podíl na trhu významně vzrostl, zatímco ve stejné době ukazatele újmy vykazovaly jasně negativní trend, který pokračoval i v roce 2015. Od roku 2014 není Unie schopna překonat známky slabosti, které se začaly projevovat v roce 2013.
            
   
               (95)
            
               Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že nárůst dumpingového dovozu z Číny s cenami, které byly vůči cenám výrobního odvětví Unie trvale podbízivé, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.
            
   6.3.   Vliv dalších činitelů
   
   6.3.1.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie
   
   
               (96)
            
               Vývoz do třetích zemí, jak odběratelům ve spojení, tak odběratelům, kteří ve spojení nejsou, v průběhu posuzovaného období klesl. Jelikož unijní prodej ve stejné době klesl podobným tempem, podíl vývozu zůstal vysoký, přičemž klesl z podílu 59 % veškerého prodeje v roce 2012 na 56 % veškerého prodeje v období šetření. Některý prodej na vývoz se uskutečnil prostřednictvím společností ve spojení v zemích vývozu. Výrobky byly následně prodány a nebyly využity pro vlastní potřebu společností ve spojení.
            
   
               (97)
            
               Vysoký podíl vývozu ukazuje konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie a jeho schopnost prodávat své výrobky na jiné trhy.
            
   
               (98)
            
               Pokles prodeje na vývoz přispěl k újmě výrobního odvětví Unie. Podle výrobního odvětví Unie (6) se tento pokles ve vývozu odehrál v souvislosti se všeobecným zpomalením světových trhů. Komise zúčastněné strany vyzývá, aby poskytly další informace umožňující posoudit, zda výkon výrobního odvětví Unie odpovídal výkonu světového trhu, či zda byl horší. V každém případě došla Komise v předběžné fázi k závěru, že vývoj v oblasti vývozu nemůže vysvětlit prudký nárůst čínského tržního podílu od roku 2014 a z něj vyplývající újmu. Pokles prodeje na vývoz tedy nepřerušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.
            
   6.3.2.   Prodej odběratelům ve spojení
   
   
               (99)
            
               Jak bylo vysvětleno v 72. až 74. bodě odůvodnění, prodej odběratelům ve spojení v rámci Unie v období šetření dosáhl 4 971 tun, což odpovídá 2 % celkových prodejů a 5 % prodejů na trhu Unie. Prodej odběratelům ve spojení se odehrával v souvislosti s obchodní činností. Výrobky byly následně prodány a nebyly využity pro vlastní potřebu společnostmi ve spojení.
            
   
               (100)
            
               Vzhledem k malému objemu nemůže být prodej v Unii odběratelům ve spojení potenciální příčinou újmy.
            
   6.3.3.   Dovoz ze třetích zemí
   
   
               (101)
            
               Na dumpingový dovoz z Číny připadalo 74 % celkového dovozu na trh Unie během období šetření. Dováželo se také z dalších zemí, včetně Japonska, které byly v souvislosti s příčinnou souvislostí zkoumány.
            
   
               (102)
            
               Celkový dovoz z jiných zemí než z Číny se v posuzovaném období zvýšil z 5 313 tun na 15 024 tun. Jeho tržní podíl vzrostl z 3,0 % na 9,5 %. Průměrná cena tohoto dovozu zůstala výrazně vyšší než cena dovozu z Číny a vyšší než prodejní ceny v Unii výrobního odvětví Unie.
            
   
               (103)
            
               Japonsko bylo po Číně největším dovozcem. Tržní podíl japonského dovozu se pohyboval v rozmezí 1,3 % a 5,2 % spotřeby v Unii. Během období šetření japonské dovozy představovaly 3,6 % spotřeby Unie. Průměrné prodejní ceny japonských vyvážejících výrobců zůstaly vysoko nad prodejními cenami čínských vyvážejících výrobců.
            
   
               (104)
            
               Dovoz z ostatních zemí byl ještě nižší než dovoz z Japonska, přičemž další největší dovozci (USA, Korea a Rusko) představují každý 1–2 % unijní spotřeby. Objem dovozu z těchto zemí proto nebyl dostatečně významný, aby mohl unijnímu výrobnímu odvětví způsobit újmu.
            
   
               (105)
            
               Na základě výše uvedených skutečností byl proto vyvozen závěr, že dopad tohoto dovozu nebyl natolik silný, aby narušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.
               
                           Země
                        
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OŠ (2015)
                        
                           ČLR
                        
                           Objem (tuny)
                        
                           39 195
                        
                           35 337
                        
                           41 590
                        
                           42 539
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              90
                           
                        
                           
                              106
                           
                        
                           
                              109
                           
                        
                           Tržní podíl na spotřebě Unie (%)
                        
                           22,2
                        
                           20,6
                        
                           26,8
                        
                           26,8
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              93
                           
                        
                           
                              121
                           
                        
                           
                              121
                           
                        
                           Průměrná cena (v EUR za tunu)
                        
                           913
                        
                           927
                        
                           965
                        
                           910
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              102
                           
                        
                           
                              106
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           Japonsko
                        
                           Objem (tuny)
                        
                           2 222
                        
                           8 922
                        
                           3 690
                        
                           5 757
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              402
                           
                        
                           
                              166
                           
                        
                           
                              259
                           
                        
                           Tržní podíl na spotřebě Unie (%)
                        
                           1,3
                        
                           5,2
                        
                           2,4
                        
                           3,6
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              414
                           
                        
                           
                              166
                           
                        
                           
                              259
                           
                        
                           Průměrná cena (v EUR za tunu)
                        
                           2 146
                        
                           1 700
                        
                           2 779
                        
                           1 143
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              79
                           
                        
                           
                              130
                           
                        
                           
                              53
                           
                        
                           Součet všech třetích zemí kromě Číny
                        
                           Objem (tuny)
                        
                           5 313
                        
                           16 308
                        
                           18 387
                        
                           15 024
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              307
                           
                        
                           
                              346
                           
                        
                           
                              283
                           
                        
                           Tržní podíl na spotřebě Unie (%)
                        
                           3,0
                        
                           9,5
                        
                           11,9
                        
                           9,5
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              316
                           
                        
                           
                              394
                           
                        
                           
                              315
                           
                        
                           Průměrná cena (v EUR za tunu)
                        
                           2 717
                        
                           2 060
                        
                           2 889
                        
                           4 073
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              76
                           
                        
                           
                              106
                           
                        
                           
                              150
                           
                        
                           
                              Zdroj: Evropská komise (Eurostat).
                        
            
   6.3.4.   Snížení spotřeby v odvětví ropy a plynu z důvodu krize
   
   
               (106)
            
               Klesající ceny ropy měly za následek zpomalení investic v odvětví ropy a zemního plynu. To mělo negativní dopad na poptávku po trubkách s velkým průměrem určených k pažení a vrtání, které výrobní odvětví Unie prodává. Uvedená situace tak přispěla k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Toto nicméně nevysvětluje prudký nárůst čínského podílu na trhu v roce 2014 a z toho plynoucí újmu. Krize v odvětví ropy a plynu tedy nepřerušila příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.
            
   6.4.   Nesrovnalosti odhalené v nákladech a rozpětí ziskovosti v rámci výrobního odvětví Unie
   
   
               (107)
            
               Komise zjistila, že náklady jednoho z unijních výrobců zařazených do vzorku byly výrazně vyšší než náklady ostatních tří unijních výrobců zařazených do vzorku. Sortiment tohoto výrobce je širší a zahrnuje kategorie výrobků a druhy zákazníků, které nejsou u ostatních unijních výrobců přítomny. Ziskovost tohoto výrobce se soustavně zhoršovala, a to i v době, kdy se dovoz z Číny snižoval, případně stagnoval.
            
   
               (108)
            
               Důvody tohoto stavu dosud nebyly plně zjištěny.
            
   
               (109)
            
               Komise se touto otázkou jakožto možným faktorem narušujícím příčinnou souvislost bude dále zabývat. V této souvislosti Komise rovněž zjistila, že jakožto největší ze společností zařazených do vzorku má tento výrobce silný vliv na výslednou situaci ohledně újmy.
            
   
               (110)
            
               Jestliže další analýza ukáže, že i) újma způsobená společnosti Vallourec Deutschland GmbH nemá s dumpingovým dovozem příčinnou souvislost, ale je způsobena jinými důvody, a že ii) by při nezařazení Vallourec Deutschland GmbH do analýzy újmy bylo zjištění o újmě neudržitelné, může Komise vzít vliv na příčinnou souvislost v úvahu i ve srovnání se situací celého výrobního odvětví Unie.
            
   
               (111)
            
               Komise vyzývá zúčastněné strany, aby se k dané otázce vyjádřily.
            
   6.5.   Závěr týkající se příčinné souvislosti
   
   
               (112)
            
               V posuzovaném období došlo k nárůstu objemu dumpingového dovozu z Číny (z 39 195 tun v roce 2012 na 42 539 tun v roce 2015) a jeho tržního podílu (z 22,2 % v roce 2012 na 26,8 % v roce 2015). Kromě toho byly ceny tohoto dovozu podbízivé ve vztahu k cenám, které si účtovalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie. V průběhu období šetření se míra podbízení pohybovala mezi 15,1 % a 30,2 % oproti srovnatelným typům výrobků.
            
   
               (113)
            
               Toto zvýšení objemu a tržního podílu dumpingového dovozu z Číny se časově shodovalo se zhoršováním finanční situace výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit svůj odbyt a ceny, a tedy i finanční ukazatele, jako je ziskovost, se staly zápornými.
            
   
               (114)
            
               Zkoumání ostatních známých činitelů, jako jsou prodej stranám ve spojení, dovoz z jiných třetích zemí a pokles spotřeby, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, ukázalo, že tyto činitele nebyly takové povahy, aby narušily zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Komise nicméně dále prozkoumá důvody, které vedly k výraznému snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie.
            
   
               (115)
            
               Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, se vyvozuje předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.
            
   7.   ZÁJEM UNIE
   
   7.1.   Obecné informace
   
   
               (116)
            
               V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému zjištění dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.
            
   7.2.   Zájem výrobního odvětví Unie
   
   
               (117)
            
               Výrobní odvětví Unie je tvořeno sedmi známými výrobci představujícími veškerou výrobu obdobného výrobku v Unii. Výrobci působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou obdobného výrobku v období šetření přímo zaměstnávají 2 800 osob. Čtyři z unijních výrobců spolupracovali v rámci šetření.
            
   
               (118)
            
               Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z Číny. Je nutno připomenout, že výrobní odvětví Unie ztratilo objem prodeje a tržní podíl a finanční situace výrobního odvětví Unie zůstala zranitelná.
            
   
               (119)
            
               Předpokládá se, že uložením antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví spravedlivé obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny obdobného výrobku výrobním nákladům.
            
   
               (120)
            
               Lze rovněž očekávat, že uložení takových opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o který přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci.
            
   
               (121)
            
               Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a ziskovost výrobního odvětví Unie by dále klesala.
            
   
               (122)
            
               Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z Číny by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.
            
   7.3.   Zájem uživatelů
   
   
               (123)
            
               V rámci šetření neprojevil zájem o spolupráci žádný uživatel. Přímými zákazníky výrobního odvětví Unie jsou obvykle obchodníci a distributoři, takže konečný zákazník je ne vždy v přímém kontaktu s výrobcem. V případě velkých stavebních projektů, například elektráren, může být konečný uživatel v přímém kontaktu s výrobcem. Dovozy z Číny však patrně v případě těchto zakázek nevstupují do hospodářské soutěže, jelikož jejich prodej se uskutečňuje prostřednictvím obchodníků.
            
   
               (124)
            
               Uživatelé budou mít i nadále k dispozici několik alternativních zdrojů dodávek, jak mezi unijními výrobci, tak z ostatních vyvážejících zemí, a to i v případě, že budou uvalena navrhovaná prozatímní opatření na čínský dovoz. Nejsou k dispozici ani žádné důkazy o tom, že by dopad navržených prozatímních opatření na uživatele měl být zvlášť závažný. Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že navržená prozatímní opatření pravděpodobně nebudou mít na uživatele velký dopad.
            
   7.4.   Zájem dovozců
   
   
               (125)
            
               Pro účely výběru vzorku poskytlo informace pět dovozců. Byl vybrán vzorek zahrnující tři největší dovozce, kteří představují celkem 10 % celkového dovozu z Číny.
            
   
               (126)
            
               Dovozci zařazení do vzorku poskytli své odpovědi na dotazník, avšak dosud nebyly provedeny inspekce na místě.
            
   
               (127)
            
               Z neověřených odpovědí těchto tří dovozců zařazených do vzorku vyplývá, že se jejich ziskové rozpětí pohybovalo obvykle mezi 2 % a 4 %. Navržená prozatímní opatření proto mohou těmto dovozcům způsobit ztráty, zejména jestliže nebudou schopni přenést zvýšení ceny na své zákazníky.
            
   
               (128)
            
               Negativní dopad na dovozce je však zmírněn následujícími faktory. Dotčený výrobek představuje jen minoritní podíl na celkovém prodeji daných dovozců, přičemž v případě dvou dovozců dosahuje 1 % a 3 % a v případě třetího dovozce dosahuje až 17 %. K dispozici jsou rovněž jiné zdroje dodávek, a to jak v Unii, tak v jiných vyvážejících zemích, takže dovozci budou mít možnost pokračovat ve své činnosti přeorientováním se na jiné zdroje.
            
   
               (129)
            
               Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení navržených prozatímních antidumpingových opatření nebude mít na zájem dovozců významný negativní dopad.
            
   7.5.   Závěr ohledně zájmu Unie
   
   
               (130)
            
               Na základě výše uvedených skutečností neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení prozatímních opatření na dovoz dotčených výrobků z Číny.
            
   
               (131)
            
               Negativní vlivy na uživatele, kteří nejsou ve spojení, oslabuje dostupnost alternativních zdrojů dodávek.
            
   
               (132)
            
               Při posouzení celkového dopadu antidumpingových opatření na trh Unie se mimoto zdá, že kladné dopady, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní zájmové skupiny.
            
   8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
   
   
               (133)
            
               Na základě závěrů v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.
            
   8.1.   Úroveň pro odstranění újmy
   
   
               (134)
            
               Za účelem stanovení úrovně těchto opatření určila Komise nejprve výši cla potřebnou k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.
            
   
               (135)
            
               Újma by byla odstraněna v případě, že by výrobní odvětví Unie dokázalo pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout takového zisku před zdaněním, jakého lze v tomto výrobním odvětví přiměřeně dosáhnout z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu.
            
   
               (136)
            
               Za účelem stanovení cílového zisku vzala Komise v úvahu zisk z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, který se používá pro účely stanovení úrovně pro odstranění újmy.
            
   
               (137)
            
               Cílové ziskové rozpětí bylo předběžně stanoveno na 5,7 % podle zisku dosaženého v roce 2012 z prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Předpokládá se, že úroveň zisků z roku 2012 odráží to, čeho by bylo za podmínek standardní hospodářské soutěže možno dosáhnout, jelikož v té době výrobní odvětví Unie bylo schopno pokračovat ve své činnosti za relativně normálních podmínek a dosahovat přiměřeného zisku. Tuto referenční hodnotu lze považovat spíše za konzervativní, jelikož levné dovozy z Číny byly v té době již na trhu přítomny. Rok 2013 naopak za vhodný referenční rok považovat nelze. Jak objem prodeje, tak průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie klesly téměř o 10 %, zatímco náklady zůstaly stabilní. V důsledku toho se výrobní odvětví Unie v roce 2013 propadlo do ztráty. Situace se dále zhoršovala v letech 2014 a 2015. Z tohoto důvodu byl jako referenční hodnota pro cílový zisk předběžně použit zisk dosažený v roce 2012, tedy 5,7 %. Komise může tento aspekt přehodnotit, jestliže se ukáže, že je nutno Vallourec Deutschland GmbH vyloučit ze vzorku nebo analýzy újmy, a pokud tento závěr pro ostatní tři společnosti zařazené do vzorku nebude platit.
            
   
               (138)
            
               Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly vzaty v úvahu pouze prodejní ceny na srovnatelné obchodní úrovni, jak je vysvětleno v 61. bodě odůvodnění.
            
   
               (139)
            
               Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která nepůsobí újmu výrobnímu odvětví Unie, tak, že od prodejních cen v Unii odečetla skutečné ziskové rozpětí dosažené během období šetření a nahradila jej výše uvedeným ziskovým rozpětím ve výši 5,7 %.
            
   
               (140)
            
               Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou, která nepůsobí újmu, obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Veškeré rozdíly, jež vyplynuly z tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF.
            
   
               (141)
            
               Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující výrobce“ a pro „všechny ostatní výrobce“ byla definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí v 45. až 47. bodě odůvodnění.
            
   8.2.   Prozatímní opatření
   
   
               (142)
            
               Na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky by měla být uvalena prozatímní antidumpingová opatření v souladu se zásadou nižšího cla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise srovnala rozpětí újmy a rozpětí dumpingu. Výše cel by měla být stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot rozpětí dumpingu a rozpětí újmy.
            
   
               (143)
            
               Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:
               
                           Společnost
                        
                           Rozpětí újmy (%)
                        
                           Dumpingové rozpětí (%)
                        
                           Sazba prozatímního antidumpingového cla (%)
                        
                           Yangzhou Chengde Steel Pipe Co., Ltd.
                        
                           48,6
                        
                           45,4
                        
                           45,4
                        
                           Hubei Xinyegang Special Tube Co., Ltd.
                        
                           79,0
                        
                           103,8
                        
                           79,0
                        
                           Yangzhou Lontrin Steel Tube Co., Ltd.
                        
                           81,1
                        
                           43,5
                        
                           43,5
                        
                           Hengyang Valin MPM Co., Ltd.
                        
                           73,3
                        
                           94,1
                        
                           73,3
                        
                           Ostatní spolupracující výrobci
                        
                           71,8
                        
                           74,7
                        
                           71,8
                        
                           Všichni ostatní výrobci
                        
                           81,1
                        
                           103,8
                        
                           81,1
                        
            
   
               (144)
            
               Na základě zjištění tohoto šetření byly stanoveny individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních antidumpingových celních sazeb.
            
   
               (145)
            
               Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být zaslána Komisi (7). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, které se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.
            
   
               (146)
            
               Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, sazba antidumpingového cla pro všechny ostatní společnosti by se neměla vztahovat pouze na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.
            
   9.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
   
   
               (147)
            
               Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
   
               (148)
            
               Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,
            
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   Článek 1
   1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo oceli (jiné než nerezavějící oceli) s kruhovým příčným průřezem a o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, v současnosti kódů KN 7304 19 90, ex 7304 29 90, 7304 39 98 a 7304 59 99 (kód TARIC 7304299090), a pocházejících z Čínské lidové republiky.
   2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:
   
               Společnost
            
               Sazba prozatímního antidumpingového cla (%)
            
               Doplňkový kód TARIC
            
               Yangzhou Chengde Steel Pipe Co., Ltd.
            
               45,4
            
               C171
            
               Hubei Xinyegang Special Tube Co., Ltd.
            
               79,0
            
               C172
            
               Yangzhou Lontrin Steel Tube Co., Ltd.
            
               43,5
            
               C173
            
               Hengyang Valin MPM Co., Ltd.
            
               73,3
            
               C174
            
               Ostatní spolupracující výrobci
            
               71,8
            
               C998
            
               Všichni ostatní výrobci
            
               81,1
            
               C999
            
   3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.
   4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.
   5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.
   Článek 2
   1.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost mohou zúčastněné strany:
   
               a)
            
               požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato;
            
   
               b)
            
               předložit Komisi své písemné připomínky a
            
   
               c)
            
               požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
   2.   Do 25 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost se mohou strany uvedené v čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036 vyjádřit k uplatňování prozatímních opatření.
   Článek 3
   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 11. listopadu 2016.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
   
      (2)  Nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51) bylo dnem 20. července 2016 nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 („základní nařízení“).
   
      (3)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli (jiné než nerezavějící oceli), s kruhovým příčným průřezem, o vnějším průměru převyšujícím 406,4 mm, pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 58, 13.2.2016, s. 30).
   
      (4)  Přesné údaje jsou předmětem obchodního tajemství.
   
      (5)  Tuto metodu akceptoval Tribunál ve svém rozsudku ze dne 16. prosince 2011 ve věci T-423/09, Dashiqiao v Rada, ECLI:EU:T:2011:764, body 34 až 50.
   
      (6)  Viz např. Výroční zpráva Tenaris 2015 (s. 6) (http://files.shareholder.com/downloads/ABEA-2RJSJD/2778630340x0x883802/F04AA233-024A-46AA-AC58-C420E4BADFCB/TS_Annual_Report_2015.pdf)
   
      (7)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Brussels, Belgium.
   
   
      PŘÍLOHA
      Spolupracující vyvážející výrobci v Čínské lidové republice, kteří nebyli zahrnuti do vzorku:
      
                  Společnost
               
                  Doplňkový kód TARIC
               
                  Zhejiang Gross Seamless Steel Tube Co., Ltd
               
                  C998
               
                  Tianjin Pipe Manufacturing Co., Ltd
               
                  C998
               
                  Shandong Luxing Steel Pipe Co., Ltd
               
                  C998
               
                  Inner Mongolia Baotou Steel Union Co., Ltd
               
                  C998
               
                  Wuxi SP. Steel Tube Manufacturing Co., Ltd
               
                  C998
               
                  Zhangjiagang Tubes China Co., Ltd
               
                  C998
               
                  TianJin TianGang Special Petroleum Pipe Manufacture Co., Ltd
               
                  C998
               
                  Shandong Zhongzheng Steel Pipe Manufacturing Co., Ltd
               
                  C998
               
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.