Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/2020 ze dne 26. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro kritéria k určení toho, zda by deriváty podléhající povinnosti clearingu měly podléhat obchodní povinnosti (Text s významem pro EHP )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 2020/2016/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 313/2
            
   
   NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/2020
   ze dne 26. května 2016,
   kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy pro kritéria k určení toho, zda by deriváty podléhající povinnosti clearingu měly podléhat obchodní povinnosti
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 32 odst. 6 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
               (1)
            
               Toto nařízení přispívá k upřesnění kritérií k určení dostatečného zájmu třetích stran o nákup a prodej této kategorie derivátů nebo její příslušné podskupiny. V případech, kdy Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) stanovil, že by určitá kategorie derivátů měla podléhat povinnosti clearingu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2) a že tyto deriváty jsou přijímány k obchodování nebo obchodovány v obchodním systému, měl by orgán ESMA podle kritérií v tomto nařízení určit, zda jsou deriváty nebo jejich podskupina považovány za dostatečně likvidní k obchodování výhradně v obchodních systémech.
            
   
               (2)
            
               Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že deriváty se považují za uskutečněné na OTC základě, jestliže nejsou obchodovány na regulovaném trhu nebo nepodléhají jeho pravidlům, zatímco vymezení derivátů uskutečněných na OTC základě podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/65/EU (3) je užší a zahrnuje deriváty, které nejsou obchodovány na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo organizovaném obchodním systému ani nepodléhají jejich pravidlům. Orgán ESMA by proto měl posoudit míru, v níž jsou obchody již v obchodních systémech uskutečněny v určité kategorii derivátů nebo její příslušné podskupině, a porovnat ji s úrovní obchodování, jež se neuskutečňuje v obchodním systému. Převažující počet obchodů mimo obchodní systém by ovšem neměl automaticky znamenat, že určitá kategorie derivátů nebo její příslušná podskupina není vhodná pro obchodní povinnost. Orgán ESMA by měl přihlížet také k předpokládanému dopadu obchodní povinnosti, přičemž by měl brát v potaz možnost podpory likvidity a integrity trhu prostřednictvím zvýšené transparentnosti a dostupnosti finančních nástrojů, jakož i potenciální negativní důsledky takového rozhodnutí.
            
   
               (3)
            
               Vzhledem k podobnosti vymezení likvidního trhu nekapitálových nástrojů v čl. 2 odst. 17 písm. a) nařízení (EU) č. 600/2014 s kritérii pro určení toho, zda je určitá kategorie derivátů nebo její podskupina dostatečně likvidní podle čl. 32 odst. 3 uvedeného nařízení, by mělo být posouzení provedené pro jednu kategorii zohledněno i pro kategorii druhou, a to v zájmu konzistentnosti při zacházení s nástroji. Kategorie derivátů nebo její podskupina, u které se má za to, že pro účely transparentnosti disponuje likvidním trhem, by však neměla být automaticky považována za dostatečně likvidní pro účely obchodní povinnosti. Kvantitativní prahové hodnoty a kvalitativní váhy se mohou lišit, přihlédne-li se k odlišným cílům posouzení.
            
   
               (4)
            
               Vzhledem k široké škále nástrojů, jež mohou být dotčeny obchodní povinností pro deriváty, a vzhledem k jejich zvláštním vlastnostem, neustálému vývoji finančních trhů a rozmanitosti příslušných vnitrostátních trhů není možné pro každý jednotlivý druh derivátu stanovit taxativní seznam prvků, které jsou relevantní pro účely posouzení zájmu třetích stran o nákup a prodej této kategorie derivátů, nebo váhu, jež by se měla kterémukoli konkrétnímu prvku přidělit.
            
   
               (5)
            
               Způsob určování kategorie derivátů nebo její příslušné podskupiny, která je dostatečně likvidní, je však třeba vyjasnit, a to zejména upřesněním kritérií ve vztahu k průměrné frekvenci obchodů, průměrnému objemu obchodů, počtu a druhu aktivních účastníků trhu a průměrné velikosti rozpětí, jež jako celek signalizují, jak velký je zájem třetích stran o koupi a prodej.
            
   
               (6)
            
               Doba sledování pro určení toho, zda určitá kategorie derivátů nebo její příslušná podskupina je dostatečně likvidní k obchodování výhradně v obchodních systémech, by se měla lišit v závislosti na dotčené kategorii derivátů nebo její příslušné podskupině. Měla by být dostatečně dlouhá, aby se zajistilo, že shromážděné údaje nezkresluje žádný druh událostí, jejichž následkem by mohla být neobvyklá struktura obchodování. Doba sledování by v žádném případě neměla být kratší než tři měsíce.
            
   
               (7)
            
               Kritéria popsaná v tomto nařízení by měla být navržena tak, aby se při posouzení jednoho derivátu nebo kategorií derivátů mohlo provádět porovnání s jinými deriváty nebo kategoriemi derivátů s podobnými vlastnostmi. Součástí určování kategorií derivátů s podobnými vlastnostmi může být řada prvků, jako například měna, v níž se obchoduje, data splatnosti, data začátku trvání smlouvy, zda se tyto prvky řídí standardní konvencí, či nikoliv a zda se jedná o smlouvy typu on-the-run, či nikoliv.
            
   
               (8)
            
               Orgán ESMA by měl při určení toho, zda je určitá kategorie derivátů nebo její podskupina dostatečně likvidní, aby mohla být obchodována pouze v obchodních systémech, a zda je dostatečně likvidní pouze v případě obchodů nedosahujících určitého objemu, nahlédnout do historických údajů, z nichž je patrný vývoj likvidity. Prahové hodnoty pro tato posouzení se mohou u jednotlivých kategorií derivátů nebo jejich podskupin lišit, pokud se liší vlastnosti a nominální objem kategorií nebo podskupin. Při posouzení rozpětí by orgán ESMA měl přihlížet k průměrné velikosti i dostupnosti rozpětí, přičemž by měl najít rovnováhu mezi zřetelem k tomu, že absence rozpětí nebo vyšší rozpětí signalizuje nedostatečnou likviditu, a možností, že se rozpětí v důsledku vyšší transparentnosti a dostupnosti finančních nástrojů zmenší, dojde-li k zavedení obchodní povinnosti.
            
   
               (9)
            
               Orgán ESMA by měl ze svých výpočtů vyloučit obchody, jež lze jasně označit za obchody pro snížení poobchodního rizika, jimiž se snižují netržní rizika u derivátových portfolií. Zahrnutí těchto obchodů do posouzení pro účely obchodní povinnosti by jinak mohlo vyústit v nadhodnocení úrovně zájmu třetích stran o koupi a prodej.
            
   
               (10)
            
               Orgán ESMA by měl při posouzení vzít v úvahu také potřebu souhrnných obchodů nebo tyto obchody jinak povolit. Investiční podniky často provádějí na svůj vlastní účet nebo na účet klientů obchody s deriváty a jinými finančními nástroji, které zahrnují řadu propojených a vzájemně závislých obchodů. Vzhledem k tomu, že souhrnné obchody umožňují investičním podnikům a jejich klientům řídit svá rizika a zlepšovat odolnost finančních trhů, může být žádoucí i nadále povolovat uskutečnění některých souhrnných obchodů, které zahrnují jeden nebo více derivátů podléhajících obchodní povinnosti, jež mají být uskutečněny bilaterálně mimo obchodní systém.
            
   
               (11)
            
               Měla by být stanovena také kritéria, která orgánu ESMA umožní určit, zda by stávající obchodní povinnost pro určitou kategorii derivátů nebo její příslušnou podskupinu měla být pozměněna, pozastavena nebo zrušena, ledaže se s dotčenou kategorií derivátů nebo její příslušnou podskupinou již neobchoduje alespoň v jednom obchodním systému.
            
   
               (12)
            
               V zájmu konzistentnosti a k zajištění právní jistoty je nezbytné, aby se ustanovení tohoto nařízení a ustanovení směrnice 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 600/2004 použila od stejného data.
            
   
               (13)
            
               Toto nařízení je založeno na návrzích regulačních technických norem předložených Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy Komisi.
            
   
               (14)
            
               Orgán ESMA vedl o návrzích regulačních technických norem, na nichž je toto nařízení založeno, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a vyžádal si stanovisko skupiny subjektů v oblasti cenných papírů a trhů zřízené článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4),
            
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   Článek 1
   Dostatečný zájem třetích stran o nákup a prodej
   Při zjišťování, zda u určité kategorie derivátů nebo jejich příslušné podskupiny existuje dostatečný zájem třetích stran o nákup a prodej, a lze ji tedy považovat za dostatečně likvidní pro účely obchodní povinnosti, uplatní orgán ESMA kritéria podle čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 600/2004, a to způsobem, jenž se dále upřesňuje v článcích 2 až 5 níže.
   Článek 2
   Průměrná frekvence obchodů
   1.   V souvislosti s průměrnou frekvencí obchodů vezme orgán ESMA v úvahu tyto aspekty:
   
               a)
            
               počet dní, po které obchodování probíhalo;
            
   
               b)
            
               počet obchodů.
            
   2.   Analýza kritérií podle odstavce 1 provedená orgánem ESMA zohlední rozložení obchodů prováděných v obchodních systémech a uskutečňovaných na OTC základě. Orgán ESMA tato kritéria posoudí za dostatečně dlouhé období s cílem zjistit, zda likvidita všech jednotlivých kategorií derivátů nebo jejich příslušných podskupin podléhá sezónním nebo strukturálním faktorům. Orgán ESMA také vezme v úvahu, zda jsou obchody v posuzovaném období koncentrovány v určitých okamžicích a zda přesahují určité objemy, a určí, do jaké míry má tato koncentrace předvídatelnou strukturu.
   Článek 3
   Průměrný objem obchodů
   1.   V souvislosti s průměrným objemem obchodů orgán ESMA vezme v úvahu tyto aspekty:
   
               a)
            
               průměrný denní obrat, přičemž se celkový nominální objem všech obchodů vydělí počtem dnů obchodování;
            
   
               b)
            
               průměrnou hodnotu obchodů, přičemž se celkový nominální objem všech obchodů vydělí počtem obchodů.
            
   2.   Analýza kritérií podle odstavce 1 provedená orgánem ESMA zohlední faktory uvedené v čl. 2 odst. 2.
   Článek 4
   Počet a druh aktivních účastníků trhu
   1.   V souvislosti s počtem a druhem aktivních účastníků trhu orgán ESMA vezme v úvahu tyto aspekty:
   
               a)
            
               celkový počet účastníků trhu, kteří obchodují s touto kategorií derivátů nebo její příslušnou podskupinou, nesmí být nižší než dva;
            
   
               b)
            
               počet obchodních systémů, které přijaly k obchodování určitou kategorii derivátů nebo její příslušnou podskupinu či s touto kategorií nebo její podskupinou obchodují;
            
   
               c)
            
               počet tvůrců trhu a jiných účastníků trhu, kteří musí na základě závazné písemné dohody nebo povinnosti poskytovat likviditu.
            
   2.   Analýza orgánu ESMA porovná poměr účastníků trhu se zjištěními z údajů získaných pro účely analýz průměrných objemů obchodů a průměrné frekvence obchodů.
   Článek 5
   Průměrná velikost rozpětí
   1.   V souvislosti s průměrnou velikostí rozpětí orgán ESMA vezme v úvahu tyto aspekty:
   
               a)
            
               Velikost vážených rozpětí v různých obdobích, včetně rozpětí váženého objemem;
            
   
               b)
            
               rozpětí v různých okamžicích burzovního dne.
            
   2.   Pokud informace o rozpětích nejsou k dispozici, vezme orgán ESMA pro účely posouzení tohoto kritéria v úvahu zástupný faktor.
   Článek 6
   Vstup v platnost a použitelnost
   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   Toto nařízení se použije ode dne uvedeného v čl. 55 druhém pododstavci nařízení (EU) 600/2014.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 26. května 2016.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.
   
      (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7 2012, s. 1).
   
      (3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
   
      (4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.