Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/122 ze dne 23. ledna 2017 o použitelnosti článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na zakázky zadávané na činnosti související s produkcí rašeliny ve Finsku (oznámeno pod číslem C(2017) 237) (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0122 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 19/33
            
         
      
   
   
   PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/122
   ze dne 23. ledna 2017
   o použitelnosti článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na zakázky zadávané na činnosti související s produkcí rašeliny ve Finsku
   
      
         (oznámeno pod číslem C(2017) 237)
      
   
   (Pouze finské a švédské znění je závazné)
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1), a zejména na čl. 30 odst. 5 uvedené směrnice,
   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (2), a zejména na čl. 35 odst. 3 uvedené směrnice,
   s ohledem na žádost podanou společností Vapo Oy,
   po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   SKUTEČNOSTI
   
   1.1.   Žádost
   
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Dne 2. února 2016 obdržela Komise žádost podle článku 30 směrnice 2004/17/ES (dále jen „žádost“) od společnosti Vapo Oy (dále jen „Vapo“ nebo „žadatel“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Vapo je veřejný podnik, v němž finský stát drží 50,1 % akcií a 49,9 % akcií drží Suomen Energiavarat Oy, společnost vlastněná komunálními energetickými společnostmi a elektrárenskými družstvy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Žádost se týká činností souvisejících s produkcí rašeliny ve Finsku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               K žádosti bylo přiloženo prohlášení finského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů (dále jen „vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž“) ze dne 2. listopadu 2015. Komise se domnívá, že tento dokument není odůvodněným a podloženým stanoviskem ve smyslu čl. 35 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, neboť se jedná o pouhé tvrzení, že uvedené podmínky jsou splněny, aniž by byly poskytnuty jakékoli argumenty na podporu tohoto tvrzení (3).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Komise si od žadatele vyžádala doplňující informace e-maily ze dne 10. března 2016, 2. června 2016, 6. července 2016, 8. července 2016 a 23. září 2016. Odpovědi na žádosti o informace žadatel zaslal e-maily ze dne 6. dubna 2016, 16. června 2016, 26. srpna 2016 a 30. září 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Komise si zároveň dne 7. června 2016 vyžádala doplňující informace od finských orgánů. Finské orgány zaslaly odpověď e-mailem ze dne 26. září 2016. Závěry obsažené v této odpovědi se zakládaly na průzkumu, který finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž provedl u 24 zákazníků společnosti Vapo a 8 jejích konkurentů, a na informacích obdržených od sdružení producentů rašeliny. Respondenti byli dotazováni ohledně těchto témat: využívání paliv, schopnost přejít na jiná paliva, dopad možné změny ceny paliv, hospodářsky životaschopné přepravní vzdálenosti, ceny paliv, překážky vstupu na trh, zadávání zakázek u rašelinišť a vývoj trhů s rašelinovým a dřevním palivem v několika nadcházejících letech.
            
         
      
   
   1.2.   Produkce rašeliny ve Finsku
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Rašelina je vysoce organický materiál, který se nachází v oblastech mokřin a skládá se z částečně rozložené rostlinné hmoty: pro použití jako palivo se nařeže a usuší. Ve Finsku se rašelina používá především k výrobě elektrické energie a pro dálkové vytápění. V roce 2014 představovala rašelina ve Finsku 4 % celkové skladby zdrojů paliv pro výrobu elektrické energie (4).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Finsko má celkem 9 milionů hektarů rašelinišť, z nichž je 1,2 milionu hektarů vhodných k produkci rašeliny (5). V současnosti se však k její produkci využívá pouze necelých 10 % vhodné plochy (6). Umístění aktivní produkce určuje situace v oblasti hospodářské soutěže, a to kvůli poměrně krátké hospodářsky životaschopné přepravní vzdálenosti, která u rašeliny činí pouhých 150 km (7).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Finsko má přibližně 23 milionů hektarů lesů a je na světových trzích významným dodavatelem produktů lesního hospodářství (8).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Rašelinová a dřevní paliva se využívají zhruba ve 400 elektrárnách a teplárnách na celém území Finska.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Vapo je jediným producentem rašeliny, který působí na území celého státu. Ve Finsku existuje také několik regionálních producentů a zhruba 300 místních producentů a některé větší elektrárny těží rašelinu na svých vlastních rašeliništích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Dřevní paliva dodává 5 národních producentů, 79 sdružení správ lesů a stovky místních producentů (9).
            
         
      
   
   2.   PRÁVNÍ RÁMEC
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na vykonávání činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti pro účely těžby uhlí nebo jiných pevných paliv, pokud není tato činnost předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Podle článku 34 směrnice 2014/25/EU zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti, na niž se uvedená směrnice vztahuje, se neřídí uvedenou směrnicí, pokud v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií, která zohlední zvláštní vlastnosti dotčeného odvětví. Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU. Pro těžbu uhlí a jiných pevných paliv však v této příloze nejsou uvedeny žádné příslušné právní předpisy, které by toto odvětví liberalizovaly. Z toho vyplývá, že volný přístup na dotyčný trh nelze předpokládat, a je tedy nutno jej prokázat fakticky i právně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže a jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy nebo nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (10). Tento bod potvrdil v nedávném rozsudku také Tribunál (11).
            
         
      
   
   3.   POSOUZENÍ
   
   3.1.   Volný přístup na trh
   
   
      
      
      
         
            
               (17)
            
            
               Vzhledem k tomu, že volný přístup na dotyčný trh nelze předpokládat, je nutno jej prokázat fakticky i právně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (18)
            
            
               Žadatel tvrdí, že neexistují žádná právní omezení přístupu na trh s rašelinou. Produkce rašeliny vyžaduje environmentální povolení, to však nelze považovat za omezení přístupu na trh. Na produkci rašeliny se navíc nevztahují žádná zvláštní nebo výhradní práva.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (19)
            
            
               Přezkum právních ustanovení týkajících se vydávání povolení k produkci rašeliny ve Finsku ukazuje, že tato povolení jsou v současnosti vydávána na nediskriminačním základě. K zahájení produkce rašeliny je zapotřebí získat environmentální povolení. Ačkoli proces získání tohoto povolení může být velmi zdlouhavý (jeden až čtyři roky), postup a kritéria pro jeho udělení jsou stejné pro všechny účastníky trhu, a nelze tudíž mít za to, že z hlediska zadávání veřejných zakázek omezuje přístup na trh. Pro účely tohoto rozhodnutí lze z hlediska získání povolení k produkci rašeliny právně považovat přístup na trh za volný.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (20)
            
            
               Významná část rašelinišť vhodných k produkci rašeliny dosud není využívána (12). Žadatel také uvádí, že počet producentů rašeliny se v nedávných letech zvýšil (13), což by potvrzovalo argument, že přístup na trh je volný i fakticky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (21)
            
            
               Volný přístup pro tuto činnost potvrdily i finské orgány (14).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (22)
            
            
               Vzhledem k výše uvedenému lze pro účely hodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU přístup na trh pro využívání zeměpisné oblasti pro účely těžby rašeliny považovat za fakticky i právně volný, aniž jsou tím dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže nebo použití právních předpisů EU v kterékoli jiné oblasti.
            
         
      
   
   3.2.   Přímé vystavení hospodářské soutěži
   
   
      
      
      
         
            
               (23)
            
            
               Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, je podíl hlavních účastníků na daném trhu. Vzhledem k charakteristice daných trhů by mohla být vzata v úvahu i další kritéria.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (24)
            
            
               Definice uvedená výše navíc v žádném případě nezpochybňuje použití článků 101 a/nebo 102 Smlouvy a pravidel kontroly spojování podniků podle nařízení (ES) č. 139/2004 ani všech použitelných nařízení a oznámení a pokynů Komise týkajících se prosazování pravidel Unie v oblasti hospodářské soutěže, včetně příslušných ustanovení týkajících se definice trhu a výpočtu podílu na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (25)
            
            
               Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou služby, na něž se žádost vztahuje, vystaveny pro účely zadávání veřejných zakázek takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu dotčených činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (26)
            
            
               Vapo je na trhu s rašelinou ve Finsku jediným aktivním zadavatelem, a je tudíž jediným subjektem, který podléhá pravidlům Unie pro zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti je důležité mít na paměti, že společnosti, které nepodléhají postupům pro zadávání veřejných zakázek, mohou při svém působení na dotčených trzích vyvíjet na žadatele konkurenční tlak.
            
         
      
   
   3.2.1   Relevantní trh produktu
   
   
      
      
      
         
            
               (27)
            
            
               Žádost se týká produkce a velkoobchodního prodeje rašeliny. Producenti těží a zpracovávají rašelinu a prodávají ji přímo bez zprostředkovatelů jednotlivým zařízením. Při posuzování hospodářské soutěže na trhu pro produkci rašeliny je třeba vzít v potaz propojení mezi produkcí a prvním prodejem/velkoobchodní distribucí vytěžené rašeliny. Pro účely tohoto rozhodnutí, a aniž je tím dotčeno použití práva EU v jiných oblastech, se bude produkce a velkoobchodní prodej rašeliny posuzovat společně na stejném trhu produktu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (28)
            
            
               Žadatel tvrdí, že rašelina patří na stejný relevantní trh jako přinejmenším dřevní paliva (tj. dřevěné štěpky a vedlejší produkty lesního hospodářství). Vapo působí na obou trzích s rašelinou a dřevem, prodává však především rašelinu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (29)
            
            
               V předchozích případech (15) měl finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž za to, že rašelina a dřevo patří k odlišným trhům produktů, ale ponechal definici otevřenou. Rozlišení definice trhu s rašelinou a dřevem se zakládalo na těchto argumentech: vysoké investiční náklady při přechodu mezi technologiemi či při jejich změnách, odlišné technické vlastnosti rašeliny a dřeva, nedostatečné dodávky dřeva, neexistence zvláštní tržní ceny dřevních paliv a dlouhodobé dohody. Komise posoudila stávající situaci na trhu tím, že zhodnotila relevantnost výše uvedených argumentů.
            
         
      
   
   
      Technologické změny
   
   
      
      
      
         
            
               (30)
            
            
               Žadatel tvrdí, že jedna z nejvýznamnějších změn ve srovnání s dobou, kdy finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž vydal předchozí rozhodnutí, se týká změn v technologiích spalování v elektrárnách a teplárnách, které vedly ke zvýšení spotřeby dřevních paliv a snížení spotřeby rašeliny. Žadatel především tvrdí, že dnes je v podstatě ve všech teplárnách ve Finsku možné spalovat rašelinu i dřevo. To vedlo v uplynulých 15 letech ke zvýšení spotřeby dřevních paliv (16).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (31)
            
            
               Finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž potvrdil, že v posledních letech čelí rašelina sílícímu konkurenčnímu tlaku ze strany dřeva (17). Finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž poznamenal, že výrobci energií uskutečnili investice do zařízení na více druhů paliva, která mohou spalovat rašelinu, dřevo, a dokonce uhlí, aby měli co největší flexibilitu ve vztahu k různým podmínkám trhu i environmentálním a daňovým politikám.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (32)
            
            
               Všech 20 největších uživatelů rašeliny (18) ve Finsku v současnosti používá rašelinu spolu se dřevem a také s uhlím (v zařízeních na pobřeží) (19).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (33)
            
            
               Ze 400 elektráren a tepláren, které využívají rašelinu a dřevo, pouze necelých 20 malých tepláren využívá výhradně rašelinu (20). Spotřeba těchto zařízení je však nepatrná (21).
            
         
      
   
   
      Technické vlastnosti rašeliny a dřeva
   
   
      
      
      
         
            
               (34)
            
            
               Pokud jde o technické rozdíly, Komise poznamenává, že v současnosti lze technicky účinného spalování dosáhnout přidáním chemických látek ke dřevu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (35)
            
            
               Konstatuje se, že používání výhradně dřeva zvyšuje korozi kotle a při spalování se za účelem prevence koroze obvykle přidává minimální procento rašeliny (jež přirozeně obsahuje síru), uhlí nebo chemických látek, jako jsou sloučeniny síry a vápno. Optimální podíl potřebné palivové rašeliny se výrazně liší podle technologie zařízení a plánovaných emisí a pohybuje se v rozmezí od 0 do 60 % (22).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (36)
            
            
               Komise se žadatele dotazovala (23) na sezónní rozložení skladby dodávek rašeliny a dřeva v průběhu roku, konkrétně na to, zda zákazníci museli fakticky používat pouze rašelinu nebo pouze dřevo. Žadatel vysvětlil (24), že spotřeba rašeliny je nejvyšší od ledna do března, zatímco v létě je spotřeba nízká, protože palivo není zapotřebí k topení. Žadatel uvedl jako příklad situaci z roku 2015, kdy byly velmi nízké teploty (25) a zařízení dálkového vytápění použila místo dřeva více rašeliny a topných olejů. Nahrazená množství však byla v celkové spotřebě nepatrná.
            
         
      
   
   
      Dostupnost dřevního paliva
   
   
      
      
      
         
            
               (37)
            
            
               Pokud jde o nedostatek dřeva, žadatel tvrdí, že se současná situace naprosto liší od situace v době předchozích rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž, neboť provozovatelé investovali do strojů na těžbu dřeva, což vedlo k výraznému růstu trhu se dřevem (26).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (38)
            
            
               Podle žadatele (27) je dostupnost paliv, která jsou alternativou rašeliny, dobrá. Na severu a východě Finska jsou dřevní paliva snadno dostupná, zatímco v jižních a západních oblastech může dostupnost domácích dřevních paliv do budoucna omezit nárůst používání dřevěných štěpků (28). Alternativními palivy jsou uhlí (v pobřežních oblastech), dřevo dovážené z Ruska a zemní plyn (v oblastech s plynovodem). Přestože může u dřeva poptávka převýšit nabídku, dochází k tomu pouze dočasně (29).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (39)
            
            
               Finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedl: „Trhy s dřevěnými štěpky i vedlejšími produkty lesního hospodářství dnes získaly komerčnější charakter a ve srovnání s rašelinou posílily své postavení.“ (30)
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (40)
            
            
               Podle veřejně dostupných údajů (31) vykazují časové řady zdrojů energie pro výrobu elektřiny stabilní nárůst spotřeby dřevního paliva a pokles spotřeby rašeliny, především od roku 2010.
            
         
      
   
   
      Tvorba cen paliv
   
   
      
      
      
         
            
               (41)
            
            
               Finsko těží z režimů provozní podpory (32) pro elektrárny spalující dřevěné štěpky, jejichž cílem je zvýšit podíl elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů tím, že se podpoří přechod z palivové rašeliny na biomasu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (42)
            
            
               Cíl strategie Evropa 2020 pro energie z obnovitelných zdrojů, jehož má Finsko dosáhnout, činí 38 %. Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve Finsku se zvýšil z 28,5 % v roce 2005 na 36,8 % v roce 2013 (33).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (43)
            
            
               Žadatel potvrzuje (34), že všichni jeho hlavní zákazníci jsou způsobilí pro výše uvedenou podporu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (44)
            
            
               Úprava úrovně podpory vládou (35) vstoupila v platnost dne 1. března 2016. Tímto předpisem byla maximální úroveň podpory pro elektrickou energii vyrobenou z dřevěných štěpků zvýšena z 15,90 EUR za MWh na 18 EUR za MWh.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (45)
            
            
               Ve Finsku jsou energetické daně uvaleny na elektrickou energii, uhlí, zemní plyn, palivovou rašelinu, tálový olej a kapalná paliva. Podle nejnovějších právních předpisů (36) činí nová daň z rašeliny 1,90 EUR na MWh, což je pokles z původních 3,40 EUR na MWh. Tato nová daň také vstoupila v platnost dne 1. března 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (46)
            
            
               Použití rašeliny a jiných fosilních paliv v odvětví energetiky na rozdíl od použití dřeva podléhá dani z emisí CO2. V době předchozího rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž (37) daň z emisí dosud nebyla v platnosti. Zavedení této daně vedlo k rozsáhlým investicím do nových zařízení na více druhů paliva a do přeměny starých zařízení tak, aby mohla spalovat jak dřevo, tak jiná fosilní paliva.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (47)
            
            
               Žadatel tvrdí (38), že při zohlednění všech daní uvalených na rašelinu a podpory poskytnuté na dřevo ukazuje srovnání nákladů pro spotřebitele, že rašelinové palivo (včetně daně z rašeliny a nákladů na emisní práva pro CO2) a dřevní palivo představují pro zákazníky srovnatelné náklady, přičemž dřevo je stále levnější než rašelina.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (48)
            
            
               Finské orgány potvrdily (39), že při průzkumu prováděném mezi zákazníky a konkurenty společnosti Vapo „mnozí dotazovaní uvedli, že v praxi jsou v současnosti konečné náklady na rašelinu a na dřevo pro zákazníky stejné, a to kvůli platným úrovním podpory, daní a emisních povolenek“.
            
         
      
   
   
      Dlouhodobé smlouvy
   
   
      
      
      
         
            
               (49)
            
            
               V době předchozích rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž byly dodávky rašeliny nedostatečné a dřevní palivo nebylo alternativou v takové míře jako dnes. Zákazníci byli ochotni uzavírat dlouhodobé smlouvy, aby si zajistili dostatečné dodávky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (50)
            
            
               Vapo v současné době působí na základě rámcových dohod se zákazníky. Tyto rámcové dohody obvykle platí déle než rok, ale ceny a množství dodávek se domlouvají na rok nebo na kratší období na základě situace na trhu. Společnost Vapo nemá žádné smlouvy o výhradní distribuci a všichni její zákazníci mohou rašelinu nakupovat i od jiných producentů. Zákazníci tak ani přes stávající rámcové dohody nejsou vázáni dlouhodobým závazkem nakupovat od společnosti Vapo.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (51)
            
            
               Po řádném zohlednění současné situace na trhu s rašelinou a dřevem, jak je popsána ve 27. až 50. bodu odůvodnění, a také vzhledem ke stávajícímu režimu státní podpory pro dřevo se zdá, že rašelinové palivo čelí značnému konkurenčnímu tlaku, mimo jiné ze strany dřevního paliva.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (52)
            
            
               Pro účely hodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou tím dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže nebo použití jakýchkoli jiných právních předpisů EU, se Komise vzhledem k výše uvedenému domnívá, že si v současné době rašelinové palivo a dřevní palivo (dřevěné štěpky a vedlejší produkty lesního hospodářství) vzájemně konkurují.
            
         
      
   
   3.2.2   Relevantní zeměpisný trh
   
   
      
      
      
         
            
               (53)
            
            
               Podle žadatele je relevantním zeměpisným trhem celé území Finska. Žadatel stejně jako další producenti rašeliny a dřeva působí ve Finsku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (54)
            
            
               V předchozím rozhodnutí (40) vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž dospěl k závěru, že zeměpisným trhem pro rašelinu je celostátní trh. Stejný závěr potvrdily i finské orgány v dopisu ze dne 26. září 2016 (41).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (55)
            
            
               Rašelinové palivo se obvykle vyrábí co nejblíže zákazníkovi. Obvykle se dodávky jednomu zákazníkovi dopravují z desítek různých míst v rašeliništích (42). Hospodářsky životaschopnou přepravní vzdálenost odhadl žadatel zhruba na 150 km u rašelinového paliva, 50 km u dřevěných štěpků a 150 km u vedlejších produktů lesního hospodářství.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (56)
            
            
               Po průzkumu trhu, který provedl vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž v roce 2016, byla hospodářsky životaschopná přepravní vzdálenost odhadnuta na 160 km u rašeliny, 110 km u dřevěných štěpků a 155 km u vedlejších produktů lesního hospodářství (43).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (57)
            
            
               Žadatel tvrdí, že v hospodářsky životaschopné oblasti dodávek zařízení, které využívá rašelinu nebo dřevní palivo, se nachází několik rašelinišť nebo zdrojů dřeva a opačně, že prodejci rašeliny a dřeva prodávají své palivo různým zařízením. Stejný argument použil vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž v předchozím rozhodnutí (44), když definoval zeměpisný trh jako celostátní trh.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (58)
            
            
               Komise konstatuje, že všech 20 největších uživatelů rašeliny ve Finsku používá rašelinové palivo spolu se dřevem a také s uhlím a že každý z nich má více než jednoho dodavatele rašeliny a dřeva a má v dosahu hospodářsky životaschopné přepravní vzdálenosti vysoký počet potenciálních dodavatelů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (59)
            
            
               Finský vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž zastává názor (45), že se zdá, že se ve srovnání s předchozím rozhodnutím vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž v roce 2001 situace zeměpisného trhu nezměnila, a že lze tudíž zeměpisný trh definovat jako celostátní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (60)
            
            
               Vzhledem k výše uvedenému pro účely hodnocení podmínek stanovených v článku 34 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou tím dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže nebo použití jakýchkoli jiných právních předpisů Unie, nemusí Komise rozhodovat o přesném rozsahu zeměpisného trhu, protože by v každém případě výsledek posouzení situace v oblasti hospodářské soutěže byl stejný.
            
         
      
   
   3.2.3   Posouzení hospodářské soutěže
   
   
      
      
      
         
            
               (61)
            
            
               Vychází se z úvahy, že pokud jde o trh s rašelinou a dřevem, jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl tří největších producentů na trhu. Toto je v souladu s precedenty Komise (46).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (62)
            
            
               Podíl na trhu činil u tří největších producentů, pokud jde o hodnotu prodeje, […] (47) % v roce 2012, […] % v roce 2013 a […] % v roce 2014 (48). Podnik Vapo Oy je největším účastníkem na tomto trhu, ale jeho podíl na trhu v posledních letech klesá ([…] v roce 2012; […] v roce 2013 a […] v roce 2014).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (63)
            
            
               Analýza situace v oblasti hospodářské soutěže na úrovni každého z 20 největších spotřebitelů ukazuje, že podíl Vapo na trhu se pohybuje od […] do […] (49), se dvěma výjimkami (50); na Vapo přitom celkově připadá […] (51) všech dodávek těmto 20 největším zákazníkům.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (64)
            
            
               Skutečnost, že podíl společnosti Vapo na trhu s dodávkami největším klientům je vyšší než celkový podíl na trhu vypočtený na celostátní úrovni, může naznačovat, že Vapo možná není schopna využít své postavení na trhu ve vztahu k maloodběratelům.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (65)
            
            
               I když se hypoteticky zváží alternativní scénář, v němž je Finsko rozděleno na 4 regionální oblasti dodávek (sever, východ, západ a jih), zůstávají výsledky posouzení v zásadě stejné a podíl Vapo na trhu se pohybuje od […] (52) do […] (53).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (66)
            
            
               Jak je vysvětleno v 50. bodu odůvodnění, žadatel prodává rašelinu a dřevo na základě rámcových dohod se svými klienty, s nimiž si domlouvá dodávané množství a ceny jednou ročně nebo častěji. Všech 20 největších uživatelů rašeliny ve Finsku (54), kteří se nacházejí po celé zemi, používá rašelinu spolu se dřevem a někdy také s uhlím. Všechna zařízení mají více než jednoho dodavatele rašeliny a dřeva a žadatel nemá žádné výhradní smlouvy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (67)
            
            
               Pokud jde o přecházení mezi zdroji, lze vysledovat, že změny v technologiích zařízení, daně uvalené na rašelinu a subvence na dřevo vedly ke snížení spotřeby rašeliny. Žadatel přišel o několik odběratelů rašeliny, kteří přešli na paliva dodávaná jinými dodavateli, a zároveň jiní zákazníci snížili svou poptávku po rašelině od žadatele.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (68)
            
            
               V nedávných letech vstoupilo na trh s rašelinou několik subjektů (55); kvůli klesající poptávce po rašelině je však jejich počet omezený.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (69)
            
            
               Finská vláda podporuje spotřebu dřevního paliva na výrobu energie. Úroveň zdanění palivové rašeliny byla snížena, zároveň však byla zvýšena subvence na dřevní paliva, což dokazuje záměr vlády udržet domácí palivovou rašelinu a dřevní palivo ve vzájemném konkurenčním tlaku. Dřevo již je nejpoužívanějším zdrojem energie; jeho použití od roku 2000 vytrvale stoupá, zatímco příslušný podíl rašeliny klesá.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (70)
            
            
               Jak je vysvětleno ve 41. až 48. bodu odůvodnění, konečné náklady pro zákazníka, které zahrnují daň z paliva, emisní povolenky (u rašeliny) a subvence (u dřeva), jsou srovnatelné, přičemž dřevo je v průměru levnější než rašelina.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (71)
            
            
               Komise poznamenává, že stávající konkurenční tlak na rašelinu je v zásadě způsoben platným regulačním rámcem (daň z rašelinového paliva, daň z emisí CO2 a subvence u dřevěných štěpků) a že změna těchto politik může vést ke změně tržní dynamiky mezi rašelinou a dřevem, jejich schopnosti spolu soutěžit a celkového konkurenčního tlaku na Vapo.
            
         
      
   
   4.   ZÁVĚR
   
   
      
      
      
         
            
               (72)
            
            
               Pokud jde o produkci a velkoobchodní prodej rašeliny, lze situaci shrnout takto: celkový podíl tří největších soutěžitelů na trhu je nízký, zákazníci mají možnost přejít z rašeliny na dřevo a na jiná paliva.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (73)
            
            
               Vzhledem k faktorům posuzovaným ve 23. až 71. bodu odůvodnění by se měla podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU považovat u produkce a velkoobchodního prodeje rašeliny ve Finsku za splněnou.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (74)
            
            
               Dále vzhledem k tomu, že se podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, neměla by se směrnice 2014/25/EU uplatňovat v případě, že zadavatelé zadávají zakázky, které mají umožnit produkci a velkoobchodní prodej rašeliny, které se mají vykonávat ve Finsku, ani v případě, kdy organizují soutěže o návrh za účelem výkonu této činnosti v této zeměpisné oblasti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (75)
            
            
               Toto rozhodnutí je založeno na právním a skutkovém stavu z února 2016 až října 2016, jak se jeví na základě informací předložených žadatelem a finskými orgány. Rozhodnutí lze revidovat, pokud by v případě zásadních změn právního či skutkového stavu došlo k tomu, že by již nebyly splněny podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (76)
            
            
               Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Směrnice 2014/25/EU se nevztahuje na zakázky zadávané zadavateli, které mají umožnit produkci a velkoobchodní prodej rašeliny, které se mají vykonávat ve Finsku.
   Článek 2
   Toto rozhodnutí je určeno Finské republice.
   
      V Bruselu dne 23. ledna 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         Elżbieta BIEŃKOWSKA
         
            členka Komise
         
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.
   
      (2)  Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
   
      (3)  Podle tohoto stanoviska vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž „nevidí žádný konkrétní důvod, proč by neměla být udělena výjimka z pravidel pro zadávání veřejných zakázek“. Stanovisko vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž však neodůvodňuje závěry v něm uvedené. Především neobsahuje žádný odkaz na první podmínku pro udělení výjimky, kterou je volný přístup na trh, a nečiní závěry na základě stávající přesné definice relevantního trhu produktu nebo zeměpisného trhu.
   
      (4)  Národní zpráva za rok 2016 Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů a Evropské komisi, s. 35.
   
      (5)  Dopis žadatele ze dne 26. srpna 2016, s. 6.
   
      (6)  Dopis žadatele ze dne 26. srpna 2016, s. 6 a 7.
   
      (7)  Žádost, oddíl 3.2, s. 12.
   
      (8)  „Forest Finland in brief“ (Finské lesy stručně) http://www.metla.fi/metinfo/tilasto/julkaisut/muut/Forest-Finland_2013.pdf
   
      (9)  Žádost, oddíl 5.1, s. 13.
   
      (10)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
   
      (11)  Österreichische Post AG v. Evropská komise, T-463/14, EU:T:2016:243, bod 28.
   
      (12)  Viz poznámka pod čarou 6.
   
      (13)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, poslední odstavec na s. 3 a první tři odstavce na s. 4.
   
      (14)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 3.
   
      (15)  Rozhodnutí č. 267/61/94 ze dne 5. září 2000, rozhodnutí č. 021/81/2000 ze dne 8. března 2001, s. 5, 7, 8.
   
      (16)  Podle podání žadatele ze dne 22. ledna 2016, s. 2 odstavec 2, a dopisu žadatele ze dne 16. června 2016, s. 5 předposlední a poslední odstavec.
   
      (17)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 2.
   
      (18)  V roce 2014 představovali 56 % celkové spotřeby rašeliny.
   
      (19)  Žádost, oddíl 3.1, s. 9.
   
      (20)  Dopis žadatele ze dne 6. dubna 2016, s. 14.
   
      (21)  Méně než 1 % celkové spotřeby rašeliny.
   
      (22)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 2. Dopis žadatele ze dne 30. září 2016, s. 2.
   
      (23)  Dopis Komise ze dne 2. června 2016, s. 3.
   
      (24)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 10.
   
      (25)  Teploty nižší než –20 stupňů, které přetrvávaly po dobu tří týdnů.
   
      (26)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 1.
   
      (27)  Žádost, oddíl 3.2, s. 13.
   
      (28)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 7.
   
      (29)  Viz poznámka pod čarou 28.
   
      (30)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 2.
   
      (31)  Statistics Finland (Finský statistický úřad) http://pxweb2.stat.fi/sahkoiset_julkaisut/energia2015/html/engl0002.htm
   
      (32)  Státní podpora SA.42218(2015/N) Finsko – Operating aid for forest chips fired power plants (Provozní podpora pro elektrárny spalující dřevěné štěpky); C(2016) 976; Státní podpora SA.31204(2011/N) Finsko – Operating aid for small wood fired CHP-plants and forest chips power plants (Provozní podpora pro malá zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla spalující dřevo a pro elektrárny spalující dřevěné štěpky); C(2011) 1950 (Úř. věst. C 153, 24.5.2011 s. 2).
   
      (33)  http://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:4f8722ce-1347-11e5-8817-01aa75ed71a1.0001.02/DOC_2&format=PDF, s. 2.
   
      (34)  Dopis žadatele ze dne 26. srpna 2016, s. 5.
   
      (35)  Nařízení vlády o výrobní podpoře pro elektrickou energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů energie.
   
      (36)  Zákon, kterým se mění příloha zákona o spotřební dani z elektrické energie a některých paliv (1724/2015).
   
      (37)  Rozhodnutí vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž č. 021/81/00, 8. března 2001.
   
      (38)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 13.
   
      (39)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 2.
   
      (40)  Rozhodnutí č. 021/81/2000 ze dne 8. března 2001, s. 9.
   
      (41)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 3.
   
      (42)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 12.
   
      (43)  Viz poznámka pod čarou 41.
   
      (44)  Viz poznámka pod čarou 40.
   
      (45)  Dopis finských orgánů ze dne 26. září 2016, s. 3, a stanovisko vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž ze dne 2. listopadu 2011, s. 3.
   
      (46)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/306/EU ze dne 20. května 2011, kterým se stanoví, že čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb není použitelný na těžbu černého uhlí v České republice (Úř. věst. L 137, 25. 5.2011, s. 55).
   
      (47)  […] důvěrné údaje.
   
      (48)  Žádost s. 15 a 17.
   
      (49)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 6.
   
      (50)  Tyto dvě výjimky nepředstavují problém, neboť v jednom případě se zařízení nachází ve stejné oblasti jako ostatní zařízení, v nichž má Vapo nízký podíl na trhu, a ve druhém případě jde o jedno z nejmenších zařízení.
   
      (51)  Podíly na trhu podle údajů z roku 2014.
   
      (52)  Podíly na trhu podle údajů z roku 2013.
   
      (53)  Dopis žadatele ze dne 6. dubna 2016, s. 13.
   
      (54)  Dvacet největších odběratelů rašeliny tvoří 56 % celkové spotřeby rašeliny.
   
      (55)  Dopis žadatele ze dne 16. června 2016, s. 3.
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.