Rozhodnutí Komise (EU) 2017/133 ze dne 25. ledna 2017 o zachování odkazu na harmonizovanou normu EN 14342:2013 „Dřevěné podlahoviny – Charakteristiky, posuzování shody a označení“ v Úředním věstníku Evropské unie s omezením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0133 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 21/113
            
         
      
   
   
   ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/133
   ze dne 25. ledna 2017
   o zachování odkazu na harmonizovanou normu EN 14342:2013 „Dřevěné podlahoviny – Charakteristiky, posuzování shody a označení“ v Úředním věstníku Evropské unie s omezením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (1), a zejména na čl. 18 odst. 2 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Podle nařízení (EU) č. 305/2011 mají harmonizované normy uvedené v článku 17 splňovat požadavky harmonizovaného systému stanovené v uvedeném nařízení nebo jeho prostřednictvím.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               V červenci 2013 přijal Evropský výbor pro normalizaci (CEN) harmonizovanou normu EN 14342:2013 „Dřevěné podlahoviny – Charakteristiky, posuzování shody a označení“. Odkaz na tuto normu byl následně zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie
                   (2).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Dne 21. srpna 2015 vzneslo Německo formální námitku ohledně harmonizované normy EN 14342:2013. Formální námitka se vztahovala k článku 4.4 uvedené normy, který se týká metod posuzování a kritérií pro určité nebezpečné látky, a požadovalo se v ní zrušení odkazu na danou normu v Úředním věstníku Evropské unie nebo případně omezení, na základě kterého by byl článek 4.4 normy vyňat z oblasti působnosti uvedeného odkazu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Podle Německa uvedená norma neobsahuje žádné harmonizované metody pro posuzování vlastností dotčených stavebních výrobků ve vztahu k základní charakteristice, pokud jde o uvolňování jiných nebezpečných látek. V článku 4.4 normy se uvádí, že ověření a prohlášení týkající se uvolňování nebo obsahu jiných nebezpečných látek kromě těch, jichž se týkají ostatní ustanovení normy, by mělo být učiněno s přihlédnutím k vnitrostátním předpisům platným v místě použití.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Německo tento nedostatek považuje za porušení čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 305/2011, jelikož daná norma nesplňuje zcela požadavky stanovené v příslušném mandátu, jak se předpokládá v článku 18.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Kromě toho Německo zdůraznilo význam vhodné úpravy uvolňování těchto jiných nebezpečných látek, zejména těkavých organických sloučenin, v harmonizovaných normách, zvláště pro dané dřevěné výrobky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Z těchto důvodů Německo požádalo o zrušení odkazu na tuto normu nebo případně o jeho omezení, na jehož základě by byl článek 4.4 vyňat z jeho oblasti působnosti, aby se členským státům umožnilo přijetí vnitrostátních ustanovení pro posuzování vlastností ve vztahu k dané základní charakteristice, pokud jde o uvolňování jiných nebezpečných látek.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Při posuzování přípustnosti předložených tvrzení je třeba uvést, že pokud by se alternativní žádost Německa měla chápat jako samostatná žádost s cílem umožnit členským státům zavést vnitrostátní předpisy stanovující další požadavky, nebyla by taková žádost zaměřena na obsah normy EN 14342:2013, a proto by se měla považovat za nepřípustnou. Jelikož však znění žádosti jednoznačně směřuje k omezení oblasti působnosti uvedené normy, měla by související prohlášení Německa ohledně důsledků takového omezení být považována pouze za součást argumentace předkládané v rámci formální námitky, a neměla by se proto posuzovat odděleně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Podle čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 305/2011 mají harmonizované normy stanovit metody a kritéria pro posuzování vlastností výrobků, na které se uvedené normy vztahují, ve vztahu k jejich základním charakteristikám. Přesně jak tvrdí Německo, článek 4.4 normy EN 14342:2013 představuje pouze odkaz na platné vnitrostátní předpisy. V tomto ohledu norma EN 14342:2013 nesplňuje požadavky stanovené v čl. 17 odst. 3 nařízení (EU) č. 305/2011.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Kromě toho z judikatury Soudního dvora (3) vyplývá, že členské státy nejsou oprávněny zavádět vnitrostátní ustanovení pro posuzování vlastností ve vztahu k základním charakteristikám nad rámec toho, co je uvedeno v harmonizovaných normách, pokud jde o uvádění na trh nebo používání stavebních výrobků, na které se uvedené normy vztahují. Obsah normy EN 14342:2013 je tudíž také v rozporu s těmito zásadami.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Z tohoto důvodu a s ohledem na skutečnost, že nařízení jsou přímo použitelná, by článek 4.4 normy EN 14342:2013 neměl být uplatňován, a to bez ohledu na výsledek tohoto řízení o formální námitce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Jelikož však judikatura Soudního dvora (4) potvrzuje vyčerpávající povahu harmonizovaného systému zavedeného nařízením (EU) č. 305/2011 nebo na jeho základě, neplatnost článku 4.4 normy EN 14342:2013 neznamená, že členské státy mohou přijímat vnitrostátní ustanovení pro posuzování vlastností ve vztahu k základní charakteristice, pokud jde o uvolňování jiných nebezpečných látek.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Na základě normy EN 14342:2013, jakož i na základě informací předložených Německem, jinými členskými státy, výborem CEN a zástupci průmyslu, a po poradě s výbory zřízenými podle článku 64 nařízení (EU) č. 305/2011 a článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (5) je třeba poznamenat, že nebyly vzneseny žádné zásadní námitky proti trvalému zveřejnění odkazu na uvedenou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Vyloučení článku 4.4 normy z oblasti působnosti odkazu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie se střetlo s obavami ohledně výkladu judikatury Soudního dvora tak, že by členské státy mohly stanovit požadavky, které by omezovaly volný oběh těchto výrobků, pokud by se domnívaly, že bezpečnost výrobku není dostatečně zajištěna. Soudní dvůr však již uvedl, že takový výklad by zpochybňoval zamýšlený účinek („effet utile“) harmonizace v této oblasti (6).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Údajná neúplnost této normy by proto neměla být považována za dostatečný důvod pro přijetí první žádosti Německa o úplné zrušení odkazu na normu EN 14342:2013 v Úředním věstníku Evropské unie. Tato žádost by proto měla být zamítnuta.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Pokud jde o alternativní žádost o omezení odkazu vynětím článku 4.4 z jeho působnosti, je třeba nejprve připomenout, že se toto ustanovení – jak již bylo uvedeno – bez ohledu na výsledek tohoto řízení o formální námitce nemá uplatňovat. V zájmu jasnosti je však nutné toto neplatné ustanovení z odkazu výslovně vyjmout.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               Odkaz na normu EN 14342:2013 by proto měl zachován, je však nutné zavést omezení, kterým se článek 4.4 uvedené normy vyjme z jeho působnosti,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Odkaz na harmonizovanou normu EN 14342:2013 „Dřevěné podlahoviny – Charakteristiky, posuzování shody a označení“ se zachovává s omezením.
   Komise do seznamu odkazů na harmonizované normy, který je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, doplňuje následující omezení: „Z oblasti působnosti zveřejněného odkazu je vyloučen článek 4.4 normy EN 14342:2013“.
   Článek 2
   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      V Bruselu dne 25. ledna 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5.
   
      (2)  Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. C 259, 8.8.2014, s. 1). Nejnovější zveřejnění: Sdělení Komise v rámci provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. C 398, 28.10.2016, s. 7).
   
      (3)  Viz zejména rozsudek ESD ve věci C-100/13 (Komise v. Německo), bod 55 a násl.
   
      (4)  Viz rozsudek ESD ve věci C-100/13 (Komise v. Německo), bod 62.
   
      (5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
   
      (6)  Viz rozsudek ESD ve věci C-100/13 (Komise v. Německo), bod 60.
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.