Rozhodnutí Komise (EU) 2017/502 ze dne 21. října 2015 o státní podpoře SA.38374 (2014/C ex 2014/NN) provedené Nizozemskem ve prospěch společnosti Starbucks (oznámeno pod číslem C(2015) 7143) (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0502 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
               
                  CS
               
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
               
                  L 83/38
               
            
         
      
      
      ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/502
      ze dne 21. října 2015
      o státní podpoře SA.38374 (2014/C ex 2014/NN) provedené Nizozemskem ve prospěch společnosti Starbucks
      
         
            (oznámeno pod číslem C(2015) 7143)
         
      
      (Pouze nizozemské znění je závazné)
      (Text s významem pro EHP)
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
      s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
      poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na jejich připomínky,
      vzhledem k těmto důvodům:
      1.   POSTUP
      
      
         
         
         
            
               
                  (1)
               
               
                  V dopise ze dne 30. července 2013 požádala Komise nizozemské orgány o informace o praxi daňových rozhodnutí v Nizozemsku, a o veškerých rozhodnutích týkajících se společností Starbucks Coffee EMEA BV (dále jen „Starbucks Coffee BV“) a Starbucks Manufacturing EMEA BV (dále jen „SMBV“), které nepřímo ovládá společnost Starbucks Corporation. Tato společnost a všechny podniky, které ovládá, jsou dále označovány souhrnně jako „Starbucks“ nebo „skupina Starbucks“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (2)
               
               
                  V dopise ze dne 2. října 2013 předložily nizozemské orgány Komisi požadované informace včetně předběžné dohody o převodních cenách (dále jen „předběžná dohoda“) (2) uzavřené v roce 2008 mezi nizozemským správcem daně a společností Starbucks Coffee BV (dále jen „předběžná dohoda se Starbucks Coffee BV“), předběžné dohody uzavřené v roce 2008 mezi nizozemským správcem daně a SMBV (dále jen „předběžná dohoda se SMBV“) a průvodních dokumentů. Tyto dokumenty se týkají především zprávy o stanovení převodních cen přiložené k žádosti o dvě výše uvedené předběžné dohody (dále jen „zpráva o stanovení převodních cen“) a dalších výměn mezi nizozemským správcem daně a daňovým poradcem společnosti Starbucks Corporation, [daňový poradce] (*1) (dále jen „daňový poradce“), jednajícím jménem společnosti Starbucks Coffee BV a SMBV (3).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (3)
               
               
                  Dne 9. ledna 2014 v rámci příprav na jednání, které se mělo konat 15. ledna 2014, zaslala Komise nizozemským orgánům e-mail s uvedením několika otázek, které se týkaly mimo jiné ujednání o stanovení převodních cen dohodnutých v předběžné dohodě se Starbucks Coffee BV a předběžné dohodě se SMBV, které uzavřel nizozemský správce daně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (4)
               
               
                  Dne 15. ledna 2014 proběhlo jednání útvarů Komise se zástupci nizozemského správce daně, na němž útvary Komise požádaly mimo jiné o další objasnění úprav cenového základu ve zprávě o stanovení převodních cen, pokud jde o předběžnou dohodu se SMBV a kolísající licenční platby prováděné společností SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (5)
               
               
                  V dopise ze dne 28. ledna 2014, v odpovědi na otázky vznesené na jednání dne 15. ledna 2014, poskytly nizozemské orgány informace o úpravách srovnatelnosti, výběru srovnatelných podniků a kolísajících licenčních platbách. Další informace o poskytnutých dokumentech jsou popsány v 59. až 62. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, jak uvádí 9. bod odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (6)
               
               
                  V dopise ze dne 7. března 2014 (4) informovala Komise nizozemské orgány, že uvažuje o tom, zda by předběžné dohody ve prospěch společností Starbucks Coffee BV a SMBV mohly představovat novou státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a následně nizozemské orgány vyzvala, aby se vyjádřily ke slučitelnosti takové podpory. Komise nizozemské orgány vybídla, aby poskytly jakékoli doplňující informace týkající se předběžných dohod se Starbucks Coffee BV a SMBV a daňových přiznání těchto společností a podniků s nimi spojených v Nizozemsku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (7)
               
               
                  Na dopis ze dne 7. března 2014 odpověděly nizozemské orgány dopisem ze dne 21. března 2014 a poskytly požadovaná daňová přiznání. Nizozemské orgány rovněž potvrdily, že Komisi byly předloženy všechny příslušné dokumenty týkající se předběžných dohod, které byly Komisi poskytnuty již předtím.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (8)
               
               
                  Dne 6. května 2014 se konalo jednání útvarů Komise a zástupců nizozemského správce daně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (9)
               
               
                  Dne 11. června 2014 přijala Komise rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy týkajícího se předběžné dohody se SMBV na základě toho, že předběžná dohoda by mohla představovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (5).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (10)
               
               
                  V dopise ze dne 16. července 2014 poskytly nizozemské orgány své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Podání zahrnovalo mimo jiné smlouvu o pražení, kterou uzavřely společnosti Alki Limited Partnership (dále jen „Alki LP“) a SMBV, a smlouvu o nákupu zelené kávy uzavřenou mezi společnostmi SMBV a Starbucks Coffee Trading Company SARL (dále jen „SCTC“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (11)
               
               
                  V dopise ze dne 25. listopadu 2014 požádala Komise nizozemské orgány o informace vyžádané v rozhodnutí o zahájení řízení, které nizozemské orgány poskytly dne 16. července 2014 jen zčásti, a o doplňující informace potřebné k analýze předběžné dohody se SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (12)
               
               
                  Na dopis ze dne 25. listopadu 2014 odpověděly nizozemské orgány dopisem ze dne 19. prosince 2014, v němž uvedly, že část požadovaných informací nemají k dispozici.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (13)
               
               
                  Dne 19. prosince 2014 bylo rozhodnutí o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vyzvala zainteresované strany, aby předložily své připomínky k opatření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (14)
               
               
                  V dopise ze dne 16. ledna 2015 předložila společnost Starbucks své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení. Připomínky k tomuto rozhodnutí předložilo i Nizozemské sdružení daňových poradců (De Nederlandse Orde van Belastingadviseurs, dále jen „NOB“), Konfederace nizozemských zaměstnavatelů a průmyslu (Verbond van Nederlandse Ondernemingen & Nederlands Christelijk Werkgeversverbond, dále jen „VNO-NCW“), ATOZ Tax Advisers Luxembourg, Oxfam International a Rakouská obchodní komora (Bundesarbeitskammer Österreich, dále jen „BAK“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (15)
               
               
                  V dopise ze dne 8. ledna 2015, jímž reagovaly na dopis Komise ze dne 25. listopadu 2014, poskytly nizozemské orgány zakládací listinu komanditní společnosti Alki LP.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (16)
               
               
                  Dne 12. února 2015 informovala Komise Nizozemsko, že v souladu s článkem 6a nařízení Rady (ES) č. 659/1999 (6) označila formální vyšetřovací řízení týkající se předběžné dohody se SMBV za dosud bezvýsledné (7). V dopise ze dne 6. února 2015 a v souladu s čl. 6a odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 659/1999 si Komise vyžádala souhlas nizozemských orgánů s tím, že za účelem získání chybějících informací bude Starbucks kontaktovat přímo.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (17)
               
               
                  V dopise ze dne 18. února 2015 informovala Komise nizozemské orgány, že od konkurence obdržela poznámky k přidané hodnotě procesu pražení pro zelená kávová zrna, a vyzvala nizozemské orgány, aby k těmto poznámkám vyjádřily své stanovisko. Nizozemské orgány předložily své připomínky k uvedeným poznámkám v dopise ze dne 11. března 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (18)
               
               
                  V dopise ze dne 12. března 2015 svolilo Nizozemsko v odpovědi na dopis Komise ze dne 6. února 2015, aby Komise kontaktovala společnost Starbucks přímo. V návaznosti na toto svolení požádala Komise v dopise ze dne 16. března 2015 společnost Starbucks na základě čl. 6a odst. 6 nařízení (ES) č. 659/1999 o informace o právní struktuře, obchodním modelu s ohledem na kavárny Starbucks a o surovinách, které SMBV používá, tj. o zelených kávových zrnech (dále jen „žádost o informace od společnosti Starbucks)“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (19)
               
               
                  V dopisech ze dne 20. a 26. března 2015 poskytly nizozemské orgány své poznámky k připomínkám třetích stran k rozhodnutí o zahájení řízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (20)
               
               
                  Dne 7. dubna 2015, po přijetí rozhodnutí ze dne 12. února 2015 a v souladu s čl. 6a odst. 6 nařízení (ES) č. 659/1999, kontaktovala Komise čtyři konkurenty společnosti Starbucks s cílem získat tržní informace o jejich obchodním modelu a jejich činnostech vytvářejících hodnotu, aby byla schopna dokončit své posouzení dané věci (dále jen „žádost o informace od konkurence“). Těmito čtyřmi konkurenty byla společnost Y, Alois Dallmayr Kaffee oHG (dále jen „Dallmayr“), Nestlé S.A. (dále jen „Nestlé“) a Melitta Europa GmbH & Co. KG (dále jen „Melitta“). Současně Komise o tom, že zaslala konkurentům společnosti Starbucks žádost o informace, informovala nizozemské orgány.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (21)
               
               
                  Dne 13. dubna 2015 poskytla společnost Starbucks informace, které Komise požadovala v dopise ze dne 16. března 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (22)
               
               
                  V dopisech ze dne 27. dubna 2015 odpověděly na žádost Komise ze dne 7. dubna 2015 o tržní informace společnost Dallmayr a společnost Y.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (23)
               
               
                  Dne 29. dubna 2015 proběhlo jednání mezi útvary Komise a společností Starbucks, na němž útvary Komise objasnily, jak by určité otázky uvedené v žádosti o informace od společnosti Starbucks měly být chápány v souvislosti s vyšetřováním.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (24)
               
               
                  V dopise ze dne 6. května 2015, po odpovědi společnosti Starbucks ze dne 13. dubna 2015, požádala Komise Starbucks o doplňující informace.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (25)
               
               
                  V dopise ze dne 11. května 2015 požádala Komise společnost Y o další vysvětlení předložených tržních informací. Toto vysvětlení poskytla společnost Y v dopise ze dne 21. května 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (26)
               
               
                  V dopisech ze dne 20. května 2015 a 26. května 2015 odpověděly na žádost Komise o informace od konkurence ze dne 7. dubna 2015 společnosti Nestlé a Melitta.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (27)
               
               
                  V dopise ze dne 27. května 2015 poskytly nizozemské orgány své připomínky k informacím, které poskytly společnosti Y a Dallmayr.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (28)
               
               
                  V dopise ze dne 29. května 2015 předložila společnost Starbucks své odpovědi na žádost Komise ze dne 6. května 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (29)
               
               
                  V dopise ze dne 19. června 2015 poskytly nizozemské orgány své připomínky k informacím, které poskytla společnost Starbucks dne 13. dubna 2015 a 29. května 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (30)
               
               
                  V dopise ze dne 26. června 2015 poskytly nizozemské orgány své připomínky k tržním informacím, které poskytly společnosti Nestlé a Melitta, a k vysvětlením poskytnutým společností Y.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (31)
               
               
                  Kromě svých podání ze dne 13. dubna 2015 a 29. května 2015 poskytla společnost Starbucks dne 29. června 2015 další odůvodnění předpokládaného uplatňování principu tržního odstupu na převodní ceny ze strany SCTC u dodávek zelených kávových zrn.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (32)
               
               
                  V dopise ze dne 24. července 2015 předložila společnost Starbucks spontánně další informace o funkcích, které vykonávají společnosti SCTC, SMBV a Starbucks US (8), a poskytla nové číselné údaje týkající se společnosti Alki LP.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (33)
               
               
                  V dopise ze dne 5. srpna 2015 požádala Komise společnost Starbucks o vysvětlení a další dokumenty s ohledem na její podání ze dne 24. července 2015, aby byla schopna nové informace plně zanalyzovat.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (34)
               
               
                  V dopise ze dne 24. srpna 2015 a v e-mailu zaslaném dne 26. srpna 2015 společnost Starbucks zčásti poskytla informace požadované Komisí v jejím dopise ze dne 5. srpna 2015. Komise tyto informace postoupila nizozemským orgánům dne 28. srpna 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (35)
               
               
                  V dopise ze dne 10. září 2015 a v e-mailu zaslaném dne 11. září 2015 poskytla společnost Starbucks Komisi zbývající informace. V dopise ze dne 23. září 2015 se společnost Starbucks vyjádřila pochvalně o informacích, které byly Komisi poskytnuty 10. a 11. září 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (36)
               
               
                  V dopisech ze dne 25. září 2015 a 7. října 2015 poskytly nizozemské orgány své připomínky k informacím, které poskytla společnost Starbucks dne 10., 11. a 23. září 2015.
               
            
         
      
      2.   POPIS NAPADENÉHO OPATŘENÍ
      
      2.1.   Popis příjemce
      
      
         
         
         
            
               
                  (37)
               
               
                  Příjemcem opatření je společnost SMBV. SMBV je dceřiná společnost skupiny Starbucks založená v Nizozemsku. Skupina Starbucks se skládá ze společnosti Starbucks Corporation a všech podniků ovládaných touto společností. Starbucks Corporation má sídlo v Seattlu ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“). Podniková struktura skupiny Starbucks je podrobněji vysvětlena v 27. bodě odůvodnění a na obrázku 1 v rozhodnutí o zahájení řízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (38)
               
               
                  Společnost Starbucks, která působí v 65 zemích, praží, uvádí na trh a prodává v maloobchodě speciální druhy kávy. Kávu, kterou prodává, nakupuje a praží společně s ručně vyráběnou kávou, čajem a jinými nápoji a čerstvými potravinami ve vlastních kavárnách. Prodává také celou škálu kávových a čajových produktů a svou ochrannou známku poskytuje formou licence prostřednictvím dalších kanálů, jako jsou licenční obchody, obchody s potravinami a vnitrostátní potravinářské služby (9). V roce 2014 dosáhla skupina Starbucks celosvětových čistých výnosů ve výši 16 448 milionů USD a zisku po zdanění ve výši 2 067 milionů USD (10).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (39)
               
               
                  SMBV je jediným subjektem mimo území USA, který zcela ovládá skupina Starbucks a který praží kávu.
               
            
         
      
      2.2.   Napadené opatření
      
      
         
         
         
            
               
                  (40)
               
               
                  Toto rozhodnutí se zabývá předběžnou dohodou se SMBV, tj. předběžnou cenovou dohodou uzavřenou mezi nizozemským správcem daně a SMBV dne 28. dubna 2008 (Vaststellingsovereenkomst APA). Předběžná dohoda se SMBV je závazná po dobu 10 let, od 1. října 2007 do 31. prosince 2017 (11).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (41)
               
               
                  Předběžná dohoda je dohoda mezi správcem daně a daňovým poplatníkem o uplatňování daňového práva ohledně (budoucích) transakcí, tzn. určuje výši zisku, který daňový poplatník vytvoří ze svých činností, jež jsou brány v úvahu v dané daňové jurisdikci. Předběžná dohoda ještě před transakcemi uvnitř skupiny stanoví vhodný soubor kritérií (např. metodu, srovnatelné položky a jejich vhodné úpravy či kritické předpoklady z hlediska budoucích událostí) k určení tržních cen pro takovéto transakce po stanovenou dobu. Formálně ji iniciuje daňový poplatník.
               
            
         
      
      2.2.1.   Předběžná dohoda se SMBV
      
      
         
         
         
            
               
                  (42)
               
               
                  Uzavřením předběžné dohody se SMBV nizozemský správce daně akceptoval, že odměna určená daňovým poradcem společnosti Starbucks ve zprávě o stanovení převodních cen pro funkce vykonávané společností SMBV v Nizozemsku (včetně předpokládaného rizika a použitých aktiv) představuje tržní odměnu (12).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (43)
               
               
                  Tuto odměnu tvoří přirážka ve výši [9–12] % příslušné nákladové základny. Příslušná nákladová základna použitá k výpočtu dané odměny zahrnuje všechny personální náklady spojené s výrobní činností a činnostmi dodavatelského řetězce, cenu výrobního zařízení (tj. odpisy) a režijní náklady závodu. Nezahrnuje náklady na kelímky Starbucks, papírové ubrousky atd., cenu zelených kávových zrn (cenu suroviny), logistické a distribuční náklady na služby poskytované třetími stranami, odměnu za činnosti poskytované třetími stranami podle tzv. „smluv o zpracování zásilek“ a platby pro společnost Alki LP.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (44)
               
               
                  V předběžné dohodě se SMBV nizozemský správce daně dále akceptoval, že výše platby od SMBV společnosti Alki LP se určí na konci každého roku jako rozdíl mezi realizovaným provozním ziskem před výdaji na platbu a výše uvedenou [9–12] % přirážkou k provozním výdajům. Předběžná dohoda SMBV dále stanoví, že „tato platba je daňově odečitatelnou položkou pro účely daně z příjmu právnických osob a nepodléhá nizozemské srážkové dani“ (13).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (45)
               
               
                  Předběžná dohoda se SMBV tudíž potvrzuje přisouzení zisku společnosti SMBV v rámci skupiny Starbucks, které jí umožňuje po dobu 10 let určovat svou povinnost odvádět daň z příjmu právnických osob v Nizozemsku na ročním základě. Jelikož předběžná dohoda vstoupila v platnost dne 1. října 2007, analyzuje toto rozhodnutí předběžnou dohodu se SMBV podle pravidel pro státní podporu platných k tomuto datu.
               
            
         
      
      2.2.2.   Zpráva o stanovení převodních cen
      
      
         
         
         
            
               
                  (46)
               
               
                  Odměňování, které nizozemský správce daně akceptoval v předběžné dohodě se SMBV, se opírá o analýzu stanovování převodních cen vypracovanou daňovým poradcem společnosti Starbucks ve zprávě o stanovení převodních cen, která tvoří nedílnou součást této předběžné dohody.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (47)
               
               
                  Cílem zprávy o stanovení převodních cen je podpořit navrhované přisouzení zisku společnosti SMBV v rámci skupiny Starbucks jako přisouzení zisku opírající se o tržní tvorbu cen transakcí ve skupině. Zpráva o stanovení převodních cen uvádí přehled společností, funkční analýzu a volbu metod pro stanovení převodních cen. Zpráva poskytuje následující relevantní informace o společnostech Starbucks Coffee BV a SMBV (14):
               
            
         
      
      2.2.2.1.   Starbucks Coffee BV
      
      
         
         
         
            
               
                  (48)
               
               
                  Společnost Starbucks Coffee BV funguje jako ústředí skupiny Starbucks pro oblast Evropy, Středního východu a Afriky (dále jen „EMEA“) a podporuje obchody skupiny v oblasti EMEA. Společnost Starbucks Coffee BV asistuje při určování developerů pro výstavbu a provozování maloobchodních prodejen Starbucks na území EMEA. Z titulu své funkce ústředí používá za úplatu některé ochranné známky, technologie a know-how Starbucks (15) od svého akcionáře, Alki LP. Starbucks Coffee BV uzavírá s přidruženými i nepřidruženými provozovateli kaváren v regionu EMEA tzv. smlouvu o rozvoji oblasti a provozu (dále jen „smlouva ADOA“). Tito provozovatelé jsou nazýváni developeři, dále v textu také „kavárny“. Společnost Starbucks Coffee BV poskytuje na základě podlicence developerům práva duševního vlastnictví, aby jim umožnila rozvoj a provozování jejich kaváren jako kaváren Starbucks. Za užívání duševního vlastnictví hradí developeři společnosti Starbucks Coffee BV platbu a další poplatky stanovené jako procenta z obratu. Podle podání Nizozemska ze dne 2. října 2013 hradí přidružení i nepřidružení developeři společnosti Starbucks Coffee BV jako platbu stejné procento z obratu. Daňový poradce společnosti Starbucks se tudíž domnívá, že se k určení tržní ceny licenčních plateb ve skupině pro ústředí Starbucks Coffee BV (16) v oblasti EMEA používá metoda srovnatelné nezávislé ceny (17).
               
            
         
      
      2.2.2.2.   SMBV
      
      
         
         
         
            
               
                  (49)
               
               
                  Daňový poradce společnosti Starbucks se při prezentaci nejdůležitějších transakcí a mezipodnikových toků pro společnost SMBV ve zprávě o stanovení převodních cen (18) omezuje na popis toho, jak SMBV v první řadě zpracovává zelenou kávu a prodává praženou kávu přidruženým a nepřidruženým stranám. Vysvětluje také, že zelená kávová zrna nakupovaná společností SMBV pocházejí od přidružené dceřiné firmy společnosti Starbucks ve Švýcarsku (SCTC). Dále vysvětluje, že SMBV působí jako zprostředkovatelský distributor pro celou řadu nekávových produktů. Daňový poradce dále vysvětluje, že vedle funkce dodavatelského řetězce pro její vlastní výrobní činnosti podporuje SMBV do jisté míry v rámci dodavatelského řetězce určité trhy. Daňový poradce nepopisuje licenční ujednání o duševním vlastnictví týkajícím se pražení, podle něhož SMBV hradí platby společnosti Alki LP za poskytnuté duševní vlastnictví, mezi nejdůležitějšími transakcemi a mezipodnikovými toky, nýbrž ho pouze uvádí v grafu a popisuje ho v samostatném oddílu zprávy o stanovení převodních cen popisující trh EMEA a operace v Nizozemsku (19).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (50)
               
               
                  Podle funkční analýzy poskytnuté ve zprávě o stanovení převodních cen (20) se činnosti společnosti SMBV soustředí na její pražírnu v Amsterdamu. Hlavní složkou suroviny v procesu pražení jsou zelená kávová zrna. Vlastní proces pražení pro určitou kávovou směs závisí na konkrétním typu zelených kávových zrn používaných v receptu a požadovaném chuťovém profilu. Společnost SMBV nese odpovědnost za provádění předpovědí pražení poskytovaných společností Starbucks US a za zajištění toho, že výsledný produkt bude splňovat jakostní standardy společnosti Starbucks US. Společnost SMBV kupuje zelená kávová zrna od SCTC, určeného dodavatele (21). Zrna pro trh v oblasti EMEA praží a balí v Nizozemsku společnost SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (51)
               
               
                  Společnost SMBV používá na základě licence od společnosti Alki LP podsoubor duševního vlastnictví, který není uveden ve funkční analýze, ale je popsán v samostatném oddílu o trhu v oblasti EMEA a operacích v Nizozemsku jako „nezbytný pro využití výrobního procesu pražení kávy a práva na dodávky kávy developerům. [SMBV] následně hradí společnosti Alki LP platbu za poskytované duševní vlastnictví.“ (22) Toto duševní vlastnictví související s pražením kávy zahrnuje především křivky pražení, které podle zprávy o stanovení převodních cen určují teplotu a dobu, které jsou nutné pro dokončení procesu pražení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (52)
               
               
                  Podle zprávy o stanovení převodních cen zaměstnávala společnost SMBV [40–60] osob, z nichž [20–30] provádí operace dodavatelského řetězce zahrnující nákup, plánování, logistiku a plánování distribuce (23). SMBV má distribuční centrum ve Spojeném království, které na základě smlouvy provozuje třetí strana (24). Společnost SMBV uzavřela v Nizozemsku se třetí stranou smlouvu o dodávkách a logistice, podle níž tato třetí strana nakupuje zásoby pro další prodej developerům za dohodnuté ceny (25). SMBV také zapojila další třetí stranu, aby mohlo v průběhu roku 2006 dojít k otevření distribučního centra v Německu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (53)
               
               
                  Společnost SMBV má rovněž vztah se zpracovatelem zásilek, [nepřidruženou výrobní společností 1]. [Nepřidružená výrobní společnost 1] převážně produkuje mletý [kávový produkt s registrovanou ochrannou známkou] pro produkt [káva s registrovanou ochrannou známkou] Starbucks. SMBV odpovídá (26) za řízení tohoto vztahu výroby na zakázku (27) a prodává většinu produktu vyrobeného [nepřidruženou výrobní společností 1] společnostem Starbucks sídlícím v USA.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (54)
               
               
                  Obrázek 1 vychází z popisu uvedeném ve zprávě o stanovení převodních cen s cílem ilustrovat část struktury společnosti Starbucks, která je relevantní pro toto rozhodnutí (28).
                  
                     Obrázek 1
                  
                  
                     Struktura společnosti Starbucks na základě popisu ve zprávě o stanovení převodních cen
                  
                  
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (55)
               
               
                  Podle zprávy o stanovení převodních cen upřednostnil daňový poradce k provedení odhadu tržní odměny splatné SMBV před jinými metodami pro stanovení převodních cen transakční metodu čistého rozpětí (29), jelikož „ve specifickém souboru okolností společnosti Starbucks je čisté rozpětí méně ovlivňováno transakčními rozdíly a funkčními rozdíly než v případě opatření uplatňovaných ve standardních tradičních metodách“ (30). Podrobnější popis výběru metody a vzájemné analýzy ve zprávě o stanovení převodních cen obsahuje 40. až 58. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (56)
               
               
                  Při uplatnění transakční metody čistého rozpětí na činnosti pražení společnosti SMBV považoval daňový poradce za příslušný základ (31) pro ukazatel čistého zisku náklady na služby poskytované společností SMBV v souladu s metodou nákladů a přirážky, která je pokládána za vhodnou metodiku pro služby dodavatelského řetězce a výrobní služby. Přirážka se však uplatňuje jen na ty náklady, kde společnost SMBV podle daňového poradce přidává hodnotu. Zpráva o stanovení převodních cen uvádí tyto náklady jako hlavní provozní náklady, například personální náklady a odpisy, vyjma hodnoty prodaného zboží („COGS“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (57)
               
               
                  Aby mohl daňový poradce určit vhodné tržní rozpětí ziskovosti u činností vykonávaných společností SMBV, hledal společnosti působící v Evropě s podobnými funkcemi a riziky. Z hledání srovnatelných společností v databázi Amadeus (32) pomocí primární klasifikace NACE Rev. 1.1 kódu 1586 – Zpracování čaje a kávy, jehož cílem bylo určit společnosti působící v oblasti obchodu s kávou (nákup a prodej kávy, kterou daná společnost nezpracovala sama, nebyly pokládány za srovnatelné) a po němž následovala eliminace na základě dalších finančních výběrových kritérií a manuální kontrola daňovým poradcem (33), nakonec vyplynulo jako potenciálně srovnatelných 20 společností (34).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (58)
               
               
                  Ukazatelem čistého zisku vypočítaným pro každou společnost byla přirážka k celkovým nákladům, která je definována jako provozní zisk vydělený celkovými provozními náklady. Medián neupravené přirážky k celkovým nákladům pro tyto společnosti v letech 2001 až 2005 byl odhadnut na 7,8 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (59)
               
               
                  Avšak podle daňového poradce obsahuje tento soubor srovnatelných společností plnohodnotné výrobce, kteří obvykle vykonávají více funkcí a vystavují se v souvislosti se svými surovinami riziku. Za účelem nápravy tohoto rozdílu a údajného zvýšení spolehlivosti srovnání provedl daňový poradce první úpravu, aby zohlednil skutečnost, že navrhované uplatnění přirážky k nákladové základně SMBV nezahrnuje nákladovou složku, kterou představují zelená kávová zrna.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (60)
               
               
                  Navíc by se ve výnosech srovnatelných společností podle daňového poradce odrazila návratnost nákladové základny, která zahrnuje takové suroviny. Z tohoto důvodu uplatnil daňový poradce úpravu nákladů na suroviny, aby pozměnil celkovou přirážku k nákladům (35) získanou ze souboru srovnatelných společností. Daňový poradce uvedl, že tato úprava je spojena s tím, co označuje jako „převzetí vlastnického práva na suroviny“. Konkrétně od zisku každé společnosti v souboru odečetl její odhadovanou cenu suroviny vynásobenou 12měsíční sazbou EURIBOR plus 50 bazických bodů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (61)
               
               
                  Kombinace těchto dvou úprav snížila odhadovanou odměnu z mediánu ve výši 7,8 % celkových nákladů na odhadovaný medián ve výši 9,9 % provozních nákladů (36). Předpokládalo se, že (zaokrouhlená) přirážka ve výši [9–12] % provozních nákladů odráží tržní přirážku za poskytování služeb pražení a související činnosti dodavatelského řetězce společností SMBV za její transakce uvnitř skupiny.
               
            
         
      
      2.3.   Popis pokynů OECD k převodním cenám
      
      
         
         
         
            
               
                  (62)
               
               
                  Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) poskytuje svým členským zemím pokyny ke zdanění. Pokyny OECD k převodním cenám lze najít v její směrnici o převodních cenách (dále jen „směrnice OECD“), což je nezávazný právní dokument uvádějící pokyny, které se týkají převodních cen.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (63)
               
               
                  Převodními cenami se rozumí ceny účtované za obchodní transakce mezi různými částmi téže skupiny podniků. Nadnárodní společnosti jsou finančně motivovány k tomu aby zisk co nejméně přisuzovaly do jurisdikcí, kde tyto zisky podléhají vyšším daním. To by mohlo vést k přemrštěným převodním cenám, které by nebylo možné přijmout jako základ pro výpočet zdanitelného příjmu. Aby se tomuto problému předešlo, měli by správci daně přijímat pouze převodní ceny mezi podniky ve skupině, které jsou hrazeny, jako kdyby se na nich dohodly nezávislé společnosti jednající za srovnatelných okolností za obvyklých tržních podmínek (37). To se nazývá „princip tržního odstupu“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (64)
               
               
                  Směrodatné vyjádření principu tržního odstupu je uvedeno v čl. 9 odst. 1 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku, která tvoří základ dvoustranných daňových smluv, jejichž smluvními stranami jsou členské země OECD a rostoucí počet třetích zemí. Článek 9 stanoví: „[jestliže] v těchto případech jsou mezi těmito dvěma [přidruženými] podniky dohodnuty nebo uloženy takové podmínky v jejich obchodních nebo finančních vztazích, jež se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou být jakékoliv zisky, jichž by při neexistenci těchto podmínek bylo dosaženo jedním z těchto podniků, avšak z důvodu těchto podmínek jich dosaženo nebylo, zahrnuty do zisků tohoto podniku a odpovídajícím způsobem zdaněny“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (65)
               
               
                  Dne 27. června 1995 přijal Výbor OECD pro finanční záležitostí směrnici o převodních cenách (dále jen „směrnice OECD z roku 1995“ (38)), která byla předmětem doporučení Rady OECD (39). Poslední verze směrnice OECD o převodních cenách byla přijata v červenci 2010 (dále jen „směrnice OECD z roku 2010“) (40).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (66)
               
               
                  Vzhledem k nezávaznému charakteru této směrnice jsou správci daně členských zemí OECD k jejich dodržování pouze vybízeni. Obecně však slouží směrnice OECD o převodních cenách jako ústřední bod a jasně ovlivňuje daňové postupy členských (a dokonce i nečlenských) zemí OECD. Kromě toho byla tato směrnice v řadě členských zemí OECD uzákoněna nebo slouží jako pomůcka pro účely výkladu domácího daňového práva. Komise cituje směrnici OECD o převodních cenách v tomto rozhodnutí proto, že je aktuálním vodítkem v oblasti stanovování převodních cen, je výsledkem odborných diskusí v rámci OECD a rozvíjí techniky, jež mají řešit obecné problémy uplatňování principu tržního odstupu v konkrétních situacích. Směrnice OECD o převodních cenách proto poskytuje užitečný návod správcům daně a nadnárodním podnikům ohledně uplatňování principu tržního odstupu. Zachycuje také mezinárodní konsensus ohledně stanovování převodních cen.
               
            
         
      
      2.3.1.   Metody pro stanovení převodních cen
      
      
         
         
         
            
               
                  (67)
               
               
                  Směrnice OECD o převodních cenách z roku 1995 i z roku 2010 popisuje pět metod, jak přibližně stanovit tržní ceny transakcí a přisuzování zisku společnostem z téže skupiny: i) metoda srovnatelné nezávislé ceny (dále jen „metoda CUP“), ii) metoda nákladů a přirážky, iii) metoda ceny při opětovném prodeji, iv) transakční metoda čistého rozpětí a v) transakční metoda rozdělení zisku. Obě směrnice rovněž rozlišují mezi tradičními transakčními metodami (první tři metody) a transakčními ziskovými metodami (poslední dvě metody). Obě směrnice dále vysvětlují, že nadnárodní společnosti se mohou svobodně rozhodnout, že budou ke stanovení převodních cen uplatňovat metody, které v těchto směrnicích nejsou popsány, pokud budou tyto ceny v souladu s principem tržního odstupu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (68)
               
               
                  Směrnice OECD z roku 1995 jasně uvádí, že jako prostředek k určení toho, zda jsou převodní ceny tržními cenami, upřednostňuje tradiční transakční metody, jako je metoda CUP, před transakčními metodami, jako je transakční metoda čistého rozpětí. Odstavec 3.49 směrnice OECD z roku 1995 uvádí: „Tradiční transakční metody mají být upřednostňovány před transakčními ziskovými metodami jako prostředek pro určení toho, zda je převodní cena v souladu s principem tržního odstupu, tj. zda existuje zvláštní podmínka, která ovlivňuje výši zisku mezi sdruženými podniky. Dosavadní zkušenosti z praxe ukazují, že ve většině případů je možné uplatnit tradiční transakční metody.“
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (69)
               
               
                  V tomto ohledu odstavec 2.3 směrnice OECD z roku 2010 uvádí: „V důsledku toho je v případech, kdy lze tradiční transakční metody i transakční ziskové metody uplatnit se stejnou mírou spolehlivosti (při zvážení kritérií popsaných v odstavci 2.2), vhodnější uplatnit tradiční transakční metody.“
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (70)
               
               
                  Pro toto rozhodnutí jsou relevantní metoda CUP a transakční metoda čistého rozpětí, a proto jsou v 71. až 75. bodě odůvodnění popsány podrobněji.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (71)
               
               
                  Metoda CUP srovnává cenu účtovanou za majetek nebo služby poskytované v řízené transakci (tj. v transakci mezi dvěma podniky, které jsou vzájemně sdruženými podniky) s cenou účtovanou za majetek nebo služby poskytované ve srovnatelné nezávislé transakci (tj. v transakci mezi podniky, které jsou na sobě nezávislé) za srovnatelných okolností.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (72)
               
               
                  Transakční metoda čistého rozpětí je jednou z „nepřímých metod“, jak přibližně stanovit tržní ceny transakcí a přisuzování zisku společnostem z téže skupiny. Podle principu tržního odstupu přibližně určuje hodnotu toho, co by bylo ziskem, a to spíše z veškeré činnosti než z určitých transakcí. Nesnaží se stanovit cenu prodaného zboží, nýbrž odhaduje zisky, které by nezávislé společnosti mohly očekávat u takových činností, jako je prodej zboží. Používá při tom vhodný základ („ukazatel výše zisku“), jako jsou náklady, obrat nebo fixní investice, a na tento základ uplatňuje míru zisku vyjadřující míru, kterou lze pozorovat ve srovnatelných nezávislých transakcích.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (73)
               
               
                  Jelikož transakční metoda čistého rozpětí nestanoví cenu pro jednotlivé transakce, nemá zdanitelný zisk subjektu odhadnutý pomocí této metody přímý vliv na zdanitelný zisk jiného subjektu z téže skupiny. Metoda se tudíž liší například od metody CUP, kde se při stanovování převodních cen určí cena konkrétního zboží nebo služby, kterou pak zaznamená do zdanitelného zisku za stejnou částku společnost ze skupiny prodávající a společnost ze skupiny kupující konkrétní zboží nebo službu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (74)
               
               
                  Používání transakční metody čistého rozpětí je často spojováno s odstavcem 3.18 směrnice OECD z roku 2010, podle něhož by „testovanou stranou“, tj. stranou transakce, pro kterou je testován finanční ukazatel (přirážka k nákladům, hrubé rozpětí nebo ukazatel čistého zisku), měla být v zásadě společnost, která má méně komplexní funkci. Odstavec 3.18 směrnice OECD z roku 2010 uvádí následující doporučení: „Při aplikaci metody nákladů a přirážky, metody ceny při opětovném prodeji nebo transakční metody čistého rozpětí (viz kapitola II) je nezbytné zvolit stranu transakce, pro kterou je daný finanční ukazatel (přirážka k nákladům, hrubé rozpětí nebo ukazatel čistého zisku) testován. Volba testované strany by měla být v souladu s funkční analýzou transakce. Obecně je testovanou stranou ta, na kterou lze určitou metodu pro stanovení převodních cen aplikovat nejspolehlivěji a pro kterou lze nalézt nejspolehlivější srovnatelné transakce, tj. nejčastěji se bude jednat o tu stranu, která má méně komplexní funkční analýzu.“ (41)
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (75)
               
               
                  Uvedený odstavec směrnice OECD z roku 2010 je často daňovými poradci vykládán v situacích transakcí mezi dvěma spřízněnými společnostmi tak, že umožňuje odhad ziskovosti na principu tržního odstupu pouze u jednoho z nich, tj. toho méně komplexního, a přispívá k jakémukoli jinému zisku sledovanému v účetnictví druhé společnosti, která je pokládána za komplexnější. To probíhá bez ohledu na to, zda společnost pokládaná za komplexnější dostává tržní odměnu v důsledku transakcí mezi ní a méně komplexní společností, a bez ohledu na skutečnost, že sama směrnice OECD z roku 2010 podle všeho neruší požadavek, aby výsledné transakce byly oceňovány na základě principu tržního odstupu, jestliže se vychází z odstavce 3.18 směrnice OECD z roku 2010.
               
            
         
      
      2.3.2.   Tržní rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (76)
               
               
                  Směrnice OECD popisuje jako přijatelný tržní výsledek srovnávací analýzy spíše rozpětí výsledků než jeden konkrétní výsledek (42). V praxi je tím, co daňoví poradci nazývají „rozpětí“, mezikvartilové rozpětí. Kvartily v řadě dat jsou tři body, které oddělují čísla v souboru seřazená od nejmenšího po největší do tří stejně obsazených souborů, tj. 25 % dat je pod 25. percentilem (nazývaným také dolní kvartil), 50 % dat je pod druhým kvartilem nebo je rovno druhému kvartilu, což je zároveň medián souboru, a 75 % dat je pod 75. percentilem (nazývaným také horní kvartil) nebo je mu rovno. Takovéto mezikvartilové rozpětí je uvedeno v odstavci 3.57 směrnice OECD z roku 2010 pro situace, kdy nelze plně řešit vady srovnatelnosti. Podle směrnice OECD z roku 2010 mohou v takových případech, pokud rozpětí zahrnuje značný počet pozorování, ke zvýšení spolehlivosti analýzy přispět statistické nástroje, které za účelem zmenšení rozpětí berou v úvahu střední trend (např. mezikvartilové rozpětí nebo jiné percentily). V praxi se daňoví poradci často domnívají, že jakýkoli výsledek v mezikvartilovém rozpětí je přijatelný a stejnou měrou správný.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (77)
               
               
                  Při provádění úprav cen, které se nacházejí mimo správné rozpětí, daňovým poplatníkem by správce daně měl v případě vad srovnatelnosti podle odstavce 3.62 směrnice OECD z roku 2010 (43) použít k určení vhodného bodu v rozpětí měřítka středního trendu (například medián, střední hodnotu nebo vážené průměry atd.).
               
            
         
      
      2.4.   Popis hlavních účetních a finančních výrazů používaných v analýze převodních cen
      
      
         
         
         
            
               
                  (78)
               
               
                  Analýza převodních cen ve zprávě o stanovení převodních cen obsažená v žádosti o předběžnou dohodu se SMBV obsahuje řadu účetních pojmů a finančních ukazatelů zisku. Níže je uveden stručný vysvětlující přehled finančních ukazatelů a účetních pojmů používaných v hodnocení převodních cen a relevantních pro tento případ.
               
            
         
      
      2.4.1.   Hlavní položky účtování zisku a ztráty (nefinanční společnost)
      
      
         
         
         
            
               
                  (79)
               
               
                  Typický výkaz zisků a ztrát nejprve zaznamenává příjem, který společnost obdrží ze svých běžných obchodních činností, obvykle z prodeje zboží a služeb zákazníkům. Tato účetní položka se nazývá „tržby“, „obrat“ nebo „výnos“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (80)
               
               
                  Hodnota prodaného zboží (dále jen „COGS“) představuje zejména hodnotu materiálu použitého na výrobu zboží (suroviny) nebo kupní cenu zboží, které bylo opětovně prodáno, pokud společnost prodané zboží nezpracovává. Pro výpočet hrubého zisku se COGS odečte od tržeb.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (81)
               
               
                  Provozní výdaje zahrnují v zásadě mzdové náklady (44), výdaje na energie a další administrativní a prodejní výdaje. V případě společnosti SMBV je platba hrazená společnosti Alki LP klasifikována jako provozní výdaj, ale podle předběžné dohody se SMBV je vyloučena z provozních výdajů používaných k výpočtu zdanitelného příjmu (45).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (82)
               
               
                  Tabulka 1 poskytuje zjednodušený přehled výkazu zisků a ztrát (46).
                  
                     Tabulka 1
                  
                  
                     Zjednodušený výkaz zisků a ztrát
                  
                  Tržby (nebo obrat nebo výnos)
                  
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                           
                              —
                           
                           Hodnota prodaného zboží (COGS)
                        
                     
                  
                  
                     Hrubý zisk
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                           
                              —
                           
                           Provozní výdaj (OpEx)
                        
                     
                  
                  
                     Provozní zisk (EBITDA)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                           
                              —
                           
                           Úroky a odpisy
                        
                     
                  
                  
                     Zdanitelný příjem (EBT)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                           
                              —
                           
                           Daň
                        
                     
                  
                  
                     Čistý zisk
                  
               
            
         
      
      2.4.2.   Zisková rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (83)
               
               
                  Výkonnost a ziskovost se často měří pomocí ukazatelů, které jsou prezentovány jako „rozpětí“ nebo „přirážky“. Rozpětí se používají i ve vzájemných srovnáních při stanovování převodních cen.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (84)
               
               
                  Některá rozpětí jsou tradičně definována. To platí pro hrubá rozpětí, která jsou v zásadě definována jako hrubé zisky vydělené tržbami, a pro čistá rozpětí definovaná v zásadě jako čisté zisky vydělené tržbami. Čistá zisková rozpětí používaná v analýzách převodních cen budou často jako výchozí bod (nominátor) používat spíše zdanitelný příjem než čisté zisky, a to zejména při uplatňování metody transakční metody čistého rozpětí, která slouží ke stanovení přibližné hodnoty zdanitelného příjmu testované strany.
               
            
         
      
      2.5.   Popis nizozemských pravidel tvorby tržních cen
      
      2.5.1.   Článek 8b zákona o dani z příjmu právnických osob z roku 1969
      
      
         
         
         
            
               
                  (85)
               
               
                  Předběžná dohoda se SMBV byla uzavřena na základě čl. 8b odst. 1 nizozemského zákona o dani z příjmu právnických osob z roku 1969 (Wet op de Vennootschapsbelasting 1969) (dále jen „zákon CIT“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (86)
               
               
                  Ustanovení čl. 8b odst. 1 zákona CIT, který byl do uvedeného zákona doplněn v roce 2002, stanoví princip tržního odstupu v domácím daňovém právu Nizozemska a zní takto: „Pokud se subjekt podílí, přímo či nepřímo, na řízení, kontrole nebo kapitálu jiného subjektu a mezi těmito dvěma subjekty byly dohodnuty nebo uloženy takové podmínky v jejich obchodních nebo finančních vztazích (převodní ceny), jež se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými stranami, bude zisk těchto subjektů stanoven, jako kdyby byly dohodnuty posledně uvedené podmínky.“
               
            
         
      
      2.5.2.   Nizozemský výnos o stanovování převodních cen z roku 2001
      
      
         
         
         
            
               
                  (87)
               
               
                  Pokyny, jak nizozemský správce daně vykládá princip tržního odstupu stanovený v čl. 8b odst. 1 zákona CIT, jsou uvedeny v nizozemském výnosu o stanovování převodních cen ze dne 30. března 2001 (dále jen „výnos“) (47). Preambule výnosu uvádí: „[…] Podle politiky Nizozemska ve vztahu k principu tržního odstupu v oblasti mezinárodního daňového práva tvoří tento princip v důsledku svého začlenění do široké definice příjmu v oddíle 3.8 zákona o dani z příjmu z roku 2001 nedílnou součást nizozemského systému daňového práva.
                      (48)
                     V zásadě to znamená, že směrnice OECD se použije na Nizozemsko přímo podle oddílu 3.8 zákona o dani z příjmu z roku 2001. Existuje celá řada oblastí, v nichž směrnice OECD poskytují prostor pro individuální výklad členskými zeměmi. V řadě jiných oblastí zkušenosti z praxe ukázaly, že směrnice OECD potřebují být vyjasněny. Tento výnos vysvětluje postoj Nizozemska ve vztahu k těmto konkrétním bodům a snaží se pokud možno odstranit jakékoli nejasnosti.“
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (88)
               
               
                  Pokud jde o používání rozmezí, výnos na základě kapitoly 1.2 určuje, že: „V některých případech bude možné uplatnit princip tržního odstupu a dojít k jednomu jedinému číslu, které je pro určení tržního charakteru převodních cen nejspolehlivější. Jelikož však stanovování převodních cen není exaktní vědou, vygeneruje konkrétní metoda pro stanovení převodních cen často rozmezí čísel, která jsou všechna stejně spolehlivá.“
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (89)
               
               
                  V souvislosti s metodami pro stanovení převodních cen podle kapitoly 2 výnos uvádí: „Kapitola II směrnice OECD rozebírá tři tradiční transakční metody představené v odstavcích 1.68 až 1.70 (tj. metodu srovnatelné nezávislé ceny, metodu ceny při opětovném prodeji a metodu nákladů a přirážky), zatímco kapitola III zkoumá metody známé jako transakční ziskové metody (tj. metodu rozdělení zisku a transakční metodu čistého rozpětí neboli TNMM). V závislosti na okolnostech je nutné vybrat jednu z těchto pěti akceptovaných metod. Metody se mohou vzájemně doplňovat. Směrnice OECD se opírá o určitou hierarchii metod, podle níž jsou upřednostňovány tradiční transakční metody. Na jednu stranu jsou transakční ziskové metody považovány více či méně za metody, které se volí jako poslední, na stranu druhou směrnice OECD uvádí, že daňové orgány musí audit převodních cen zahájit z hlediska metody zvolené daňovým poplatníkem (viz odstavec 4.9 směrnice OECD).
                  
                  
                     Kdykoli nizozemský správce daně provádí audit převodních cen, v souladu s odstavcem 4.9 směrnice OECD by měl začít z hlediska metody vybrané daňovým poplatníkem v době transakce. To je v souladu s odstavcem 1.68 směrnice OECD. Důsledkem je, že daňoví poplatníci si v zásadě mohou zvolit metodu pro stanovení převodních cen, pokud přijatá metoda vede k tržnímu výsledku dotčené transakce. V určitých situacích však některé metody přinesou lepší výsledky než jiné. Ačkoli lze od daňových poplatníků očekávat, že svůj výběr metody pro stanovení převodních cen založí na spolehlivosti metody pro konkrétní situaci, rozhodně se od nich neočekává, že zváží výhody a nevýhody všech různých metod a poté vysvětlí, proč metoda, která byla nakonec vybrána, přináší za převažujících podmínek lepší výsledky (tj. pravidlo nejlepší metody). V některých situacích je vhodná rovněž kombinace metod. Daňoví poplatníci současně nejsou povinni používat více než jednu metodu. Jedinou povinností daňového poplatníka je vysvětlit, proč bylo rozhodnuto o přijetí konkrétní metody, která byla vybrána.“
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (90)
               
               
                  V kapitole 2.1 výnosu je popsána metoda CUP. Pokud jde o upřednostnění této metody, výnos uvádí: „[…] Pokud je k dispozici srovnatelná cena, bude obecně nejpřímější a nejspolehlivější metodou při určování převodní ceny metoda srovnatelné nezávislé ceny (obecně známá jako metoda CUP), proto má být tato metoda upřednostněna před jinými metodami.“
               
            
         
      
      2.6.   Dodatečné informace přijaté po zahájení formální vyšetřovacího řízení od společnosti Starbucks a Nizozemska
      
      
         
         
         
            
               
                  (91)
               
               
                  Nizozemsko a společnost Starbucks poskytly doplňující informace a číselné údaje týkající se společností SMBV a Alki LP, kaváren Starbucks a společnosti SCTC.
               
            
         
      
      2.6.1.   Informace o činnostech a rizicích společnosti SMBV
      
      
         
         
         
            
               
                  (92)
               
               
                  Ve zprávě o stanovení převodních cen je společnost SMBV představena jako výrobce s nízkými riziky. Komise požádala o informace, aby mohla ověřit, zda je hlavní činnost SMBV, tedy v tomto případě pražení kávy, skutečně nízkorizikovou výrobou. Komise rovněž požádala o informace o struktuře nákladů SMBV za účelem ověření toho, zda podléhající činnosti produkující tyto náklady potvrzují, že úkoly vykonávané společností SMBV jsou skutečně rutinními úkoly a nepředstavují v souladu s předpoklady ve zprávě o stanovení převodních cen žádný stupeň komplexnosti. Informace o míře obchodního rizika, které společnost SMBV podstupuje, jsou uvedeny v různých oddílech, kde jsou popsány jednotlivé smlouvy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (93)
               
               
                  S cílem analyzovat, jaké produkty jsou hlavními hnacími silami tržeb společnosti SMBV, a ověřit, zda je pražení kávy skutečně hlavní ekonomickou činností SMBV, požádala Komise o rozpis tržeb SMBV podle jednotlivých produktů. Společnost Starbucks poskytla částky, které dostává od kaváren za kávová zrna (v tabulce 2 jsou zvýrazněny), a samostatně výše jakýchkoli dalších plateb od kaváren za jiné činnosti, jako je prodej kelímků, rovněž vyznačené v tabulce 2.
                  
                     Tabulka 2
                  
                  
                     Výnosy společnosti SMBV podle kategorie prodaných výrobků
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              Popis
                           
                           
                              FR07
                           
                           
                              FR08
                           
                           
                              FR09
                           
                           
                              FR10
                           
                           
                              FR11
                           
                           
                              FR12
                           
                           
                              FR13
                           
                           
                              FR14
                           
                        
                        
                           
                              SLADKÉ PEČIVO/PEKÁRNA
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [700–800 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              HOTOVÉ POTRAVINY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              HOTOVÉ NÁPOJE
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              BALENÉ POTRAVINY
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              BALENÁ KÁVA
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [40–50 milionů]
                           
                           
                              [50–60 milionů]
                           
                           
                              [50–60 milionů]
                           
                           
                              [60–70 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              KÁVOVÉ KAPSLE
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([1–10 tisíc])
                           
                        
                        
                           
                              KÁVOVÉ KAPSLE VERISMO
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              ROZPUSTNÁ KÁVA
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [200–300 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              PORCOVANÝ ČAJ
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              SERVÍROVACÍ NÁDOBÍ
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍPRAVU NÁPOJŮ
                           
                           
                              [900 tisíc – 1 milion]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [700–800 tisíc]
                           
                           
                              [500–600 tisíc]
                           
                           
                              [600–700 tisíc]
                           
                           
                              [700–800 tisíc]
                           
                           
                              [800–900 tisíc]
                           
                           
                              [600–700 tisíc]
                           
                        
                        
                           
                              ZAŘÍZENÍ PRO PŘÍPRAVU NÁPOJŮ – VERISMO
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [20–30 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [800–900 tisíc]
                           
                        
                        
                           
                              HMOTNÉ PROSTŘEDKY
                           
                           
                              ([1–10 tisíc])
                           
                           
                              [300–400 tisíc]
                           
                           
                              [200–300 tisíc]
                           
                           
                              [80–90 tisíc]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 tisíc]
                           
                           
                              —
                           
                        
                        
                           
                              DÁRKOVÁ BALENÍ
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [50–60 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 tisíc]
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                        
                        
                           
                              HRY A HRAČKY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [200–300 tisíc]
                           
                           
                              [300–400 tisíc]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [30–40 tisíc]
                           
                        
                        
                           
                              RŮZNÉ ZBOŽÍ
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([100–200])
                           
                           
                              [400–500]
                           
                           
                              [1–10 tisíc]
                           
                           
                              [30–40 tisíc]
                           
                           
                              [500–600 tisíc]
                           
                           
                              [500–600 tisíc]
                           
                        
                        
                           
                              SUROVINY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [100–200 tisíc]
                           
                           
                              [200–300 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 tisíc]
                           
                           
                              [30–40 tisíc]
                           
                        
                        
                           
                              PAPÍROVÁ BALENÍ
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              MIX MÍCHANÝCH NÁPOJŮ
                           
                           
                              [40–50 milionů]
                           
                           
                              [40–50 milionů]
                           
                           
                              [50–60 milionů]
                           
                           
                              [50–60 milionů]
                           
                           
                              [40–50 milionů]
                           
                           
                              [50–60 milionů]
                           
                           
                              [50–60 milionů]
                           
                           
                              [60–70 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              KÁVOVÝ ZÁKLAD PRO FRAPPÉ
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [30–40 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              VÝTAŽEK
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              ZAŘÍZENÍ
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              PŘEPRAVA
                           
                           
                              [40–50 tisíc]
                           
                           
                              [30–40 tisíc]
                           
                           
                              [70–80 tisíc]
                           
                           
                              [300–400 tisíc]
                           
                           
                              [300–400 tisíc]
                           
                           
                              [200–300 tisíc]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              PLATBY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                        
                        
                           
                              POPLATEK ZA MANAŽERSKÉ SLUŽBY
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [800–900 tisíc]
                           
                           
                              [900 tisíc – 1 milion]
                           
                           
                              [600–700 tisíc]
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                        
                        
                           
                              JINÉ VÝNOSY
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              PRODEJNÍ SKONTO
                           
                           
                              ([100–200 tisíc])
                           
                           
                              [80–90 tisíc]
                           
                           
                              ([1–10 tisíc])
                           
                           
                              ([200–300 tisíc])
                           
                           
                              ([500–600 tisíc])
                           
                           
                              ([600–700 tisíc])
                           
                           
                              ([1–10 milionů])
                           
                           
                              ([100–200 tisíc])
                           
                        
                        
                           
                              SLEVY PRO OBCHODNÍKY – PŘÍMO NA TRH
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([30–40 tisíc])
                           
                           
                              ([10–20 tisíc])
                           
                           
                              ([1–10 milionů])
                           
                        
                        
                           
                              KUPONOVÉ SLEVY PŘÍMO NA TRH
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([20–30 tisíc])
                           
                        
                        
                           
                              PŘÍMO NA TRH, NÁKLADY NA AUTOMATY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([20–30 tisíc])
                           
                           
                              ([200–300 tisíc])
                           
                        
                        
                           
                              NEPRODEJNÉ VRÁCENÉ ZBOŽÍ A PŘÍSPĚVKY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([20–30 tisíc])
                           
                        
                        
                           
                              NÁVRATNOST PRODEJE/PŘÍSPĚVKY
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                              ([1–10 tisíc])
                           
                           
                              ([10–20 tisíc])
                           
                           
                              ([90–100 tisíc])
                           
                        
                        
                           
                              Zaokrouhlení
                           
                           
                              0
                           
                           
                              (0)
                           
                           
                              (0)
                           
                           
                              0
                           
                           
                              (0)
                           
                           
                              0
                           
                           
                              (0)
                           
                           
                              (0)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Výnosy jako zákonné účty
                              
                           
                           
                              
                                 [100–200 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [100–200 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [100–200 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [100–200 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [100–200 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [200–300 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [300–400 milionů]
                              
                           
                           
                              
                                 [300–400 milionů]
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (94)
               
               
                  Společnost Starbucks uvedla, že se výnosy v položce popsané „BALENÁ KÁVA“ v tabulce 2 týkají funkce pražení a balení ve společnosti SMBV. Zbývající výnosy souvisejí podle společnosti Starbucks s administrativní a logistickou podpůrnou funkcí SMBV. Malou část kávy pražené v Nizozemsku dále zpracovávají výrobci-třetí strany. Týká se to těchto položek: „KÁVOVÉ KAPSLE“, „KÁVOVÉ KAPSLE VERISMO“, „ROZPUSTNÁ KÁVA“, „KÁVOVÝ ZÁKLAD PRO FRAPPÉ“ a „VÝTAŽEK“. Tyto výnosy by měly být klasifikovány také jako výnosy z administrativní a logistické podpory, jelikož podkladové výnosy fakturované developerům představují hodnotu, kterou vytvářejí spíše třetí strany než společnost SMBV. V každém případě představují tyto výnosy podle společnosti Starbucks jen malou část celkové produkce SMBV při pražení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (95)
               
               
                  V souvislosti s tvorbou cen produktů poskytla společnost Starbucks […] příklady ceníků pro různá čtvrtletí v letech 2013 a 2014, v nichž jsou uvedeny ceny kávových a nekávových produktů prodávaných společností Starbucks. Podle společnosti Starbucks […].
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (96)
               
               
                  Pokud jde o tvorbu cen kávových produktů, ceny se vypočítávají na základě vzorců opírajících se o náklady a liší se podle produktu. Pro ilustraci poskytla společnost Starbucks nákladový vzorec pro položku „[kávový produkt e certifikačního programu]“, což je produkt, který SMBV prodává v nejvyšším objemu. Ceny kávy, které SMBV účtuje kavárnám, se počítají na základě nákladů, které SCTC platí za zelená kávová zrna a k nimž jsou připočítány náklady […] na pořízení kávy a káva […]. K této částce jsou přičteny náklady „[…]“ pro […], jakož i […], a v souhrnu tak určují cenu pražené kávy. A konečně licenční poplatek hrazený třetí straně se platí v souvislosti s označením [certifikačního programu] (49).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (97)
               
               
                  Pokud jde o ceny nekávových produktů prodávaných společností SMBV kavárnám, uvedla společnost Starbucks, že ceny nekávových produktů, které SMBV dodává kavárnám, se určují tak, že se k nákupní ceně nekávových produktů přičte tzv. [rozpětí refundace nákladů]. Toto [rozpětí refundace nákladů] účtuje SMBV s cílem získat zpět výdaje na […]. Pokrývá však nejen výdaje SMBV na […], ale i všechny příslušné náklady […] na […]. Jelikož se konečné ceny nekávových produktů účtované společností SMBV kavárnám v podstatě vypočítají uplatněním [rozpětí refundace nákladů] na náklady na produkt, odpovídá zisk z nekávových produktů, které SMBV eviduje, tomuto [rozpětí refundace nákladů].
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (98)
               
               
                  Nejdůležitější výdajová položka společnosti SBMV jsou mzdové náklady, které v roce 2014 činily [1–10 milionů] EUR z celkových provozních výdajů ve výši 16 124 000 EUR v daném roce. Dalšími velkými položkami provozních výdajů společnosti SMBV v roce 2014 byly výdaje v souvislosti se mzdami, odvod z objemu mezd, nájemné a leasing, odpisy zařízení a amortizace nehmotných aktiv. Ačkoli před rokem 2013 neměla společnost SBMV žádné výdaje na amortizaci nehmotných aktiv, v roce 2014 se jednalo o jednu z nejvyšších položek provozních výdajů činící 628 000 EUR, což byl v 'daném roce větší výdaj než opravy a údržba zařízení, elektřina, nedobytné pohledávky, kancelářské a počítačové potřeby a další (například výdaje na softwarové licence, které se evidují jako samostatná položka). Výdaje na amortizaci nehmotných aktiv zřejmě souvisejí s právem duševního vlastnictví poprvé zaevidovaným v účetní závěrce v roce 2012 a pořízeným za více než 4 miliony EUR. Kromě toho v roce 2014 představoval velkou položku provozních výdajů „průzkum trhu“ ve výši [100–200 tisíc] EUR v daném roce.
               
            
         
      
      2.6.2.   Platby
      
      
         
         
         
            
               
                  (99)
               
               
                  Zdanitelné zisky společnosti SMBV v Nizozemsku, které jsou na základě předběžné dohody se SMBV určeny s odkazem na provozní výdaje společnosti, se snižují o licenční platbu hrazenou společnosti Alki LP. Komise si od Nizozemska a společnosti Starbucks vyžádala další informace o výši licenční platby a přesném výpočtu daňového základu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (100)
               
               
                  Výkaz zisků a ztrát společnosti SMBV podle účetní závěrky je uveden v tabulce 3.
                  
                     Tabulka 3
                  
                  
                     Výkaz zisků a ztrát společnosti SMBV v letech 2001–2014
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              (EUR)
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              2001/2002
                           
                           
                              2002/2003
                           
                           
                              2003/2004
                           
                           
                              2004/2005
                           
                           
                              2005/2006
                           
                           
                              2006/2007
                           
                           
                              2007/2008
                           
                           
                              2008/2009
                           
                           
                              2009/2010
                           
                           
                              2010/2011
                           
                           
                              2011/2012
                           
                           
                              2012/2013
                           
                           
                              2013/2014
                           
                        
                        
                           
                              Tržby
                           
                           
                              14 067 934
                           
                           
                              51 700 060
                           
                           
                              63 950 312
                           
                           
                              83 240 391
                           
                           
                              108 855 325
                           
                           
                              118 663 171
                           
                           
                              128 784 681
                           
                           
                              135 677 607
                           
                           
                              142 627 243
                           
                           
                              184 159 097
                           
                           
                              286 217 379
                           
                           
                              327 632 453
                           
                           
                              350 538 852
                           
                        
                        
                           
                              Přímé prodejní náklady
                           
                           
                              (15 398 686 )
                           
                           
                              (41 799 345 )
                           
                           
                              (50 148 768 )
                           
                           
                              (68 349 376 )
                           
                           
                              (85 467 406 )
                           
                           
                              (98 615 765 )
                           
                           
                              (108 107 101 )
                           
                           
                              (115 352 332 )
                           
                           
                              (120 020 824 )
                           
                           
                              (153 275 834 )
                           
                           
                              (252 500 829 )
                           
                           
                              (286 969 488 )
                           
                           
                              (305 831 016 )
                           
                        
                        
                           
                              z toho zelená kávová zrna (*2)
                              
                           
                           
                              [0-10 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                           
                              [10-20 milionů]
                           
                           
                              [20-30 milionů]
                           
                           
                              [20-30 milionů]
                           
                           
                              [20-30 milionů]
                           
                           
                              [30-40 milionů]
                           
                           
                              [40-50 milionů]
                           
                           
                              [60-70 milionů]
                           
                           
                              [60-70 milionů]
                           
                           
                              [60-70 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Hrubé rozpětí
                              
                           
                           
                              (1 330 752 )
                           
                           
                              9 900 715
                           
                           
                              13 801 544
                           
                           
                              14 891 015
                           
                           
                              23 387 919
                           
                           
                              20 047 406
                           
                           
                              20 677 580
                           
                           
                              20 325 275
                           
                           
                              22 606 419
                           
                           
                              30 883 263
                           
                           
                              33 716 550
                           
                           
                              40 662 965
                           
                           
                              44 707 836
                           
                        
                        
                           
                              Režijní a administrativní náklady
                           
                           
                              (3 150 256 )
                           
                           
                              (8 474 279 )
                           
                           
                              (8 997 548 )
                           
                           
                              (5 086 145 )
                           
                           
                              (7 303 608 )
                           
                           
                              (10 158 687 )
                           
                           
                              (15 221 123 )
                           
                           
                              (16 742 108 )
                           
                           
                              (16 835 153 )
                           
                           
                              (14 303 059 )
                           
                           
                              (17 469 758 )
                           
                           
                              (16 626 967 )
                           
                           
                              (16 124 052 )
                           
                        
                        
                           
                              Devizy
                           
                           
                              219 905
                           
                           
                              33 743
                           
                           
                              5 102
                           
                           
                              24 784
                           
                           
                              (388 855 )
                           
                           
                              (166 915 )
                           
                           
                              (467 072 )
                           
                           
                              1 849 067
                           
                           
                              (2 266 492 )
                           
                           
                              (2 089 448 )
                           
                           
                              (8 162 650 )
                           
                           
                              709 539
                           
                           
                              (2 272 582 )
                           
                        
                        
                           
                              Jiné výdaje (viz poznámka)
                           
                           
                              4 744 084
                           
                           
                              526 555
                           
                           
                              (2 165 152 )
                           
                           
                              (6 336 360 )
                           
                           
                              (11 594 191 )
                           
                           
                              (4 699 336 )
                           
                           
                              (1 698 150 )
                           
                           
                              (2 470 449 )
                           
                           
                              (1 079 817 )
                           
                           
                              (12 352 838 )
                           
                           
                              (5 786 211 )
                           
                           
                              (22 812 962 )
                           
                           
                              (24 285 088 )
                           
                        
                        
                           
                              
                                 EBIT
                              
                           
                           
                              482 981
                           
                           
                              1 986 734
                           
                           
                              2 643 946
                           
                           
                              3 493 294
                           
                           
                              4 101 265
                           
                           
                              5 022 468
                           
                           
                              3 291 235
                           
                           
                              2 961 785
                           
                           
                              2 424 957
                           
                           
                              2 137 918
                           
                           
                              2 297 931
                           
                           
                              1 932 575
                           
                           
                              2 026 114
                           
                        
                        
                           
                              Výnos z úroků
                           
                           
                              17 328
                           
                           
                              34 576
                           
                           
                              27 668
                           
                           
                              51 766
                           
                           
                              167 195
                           
                           
                              248 997
                           
                           
                              304 939
                           
                           
                              86 995
                           
                           
                              45 402
                           
                           
                              30 073
                           
                           
                              18 763
                           
                           
                              14 200
                           
                           
                              76 209
                           
                        
                        
                           
                              Úrokové výdaje
                           
                           
                              0
                           
                           
                              (803 856 )
                           
                           
                              (1 263 915 )
                           
                           
                              (1 272 114 )
                           
                           
                              (817 041 )
                           
                           
                              (2 356 989 )
                           
                           
                              (2 097 056 )
                           
                           
                              (1 345 779 )
                           
                           
                              (817 041 )
                           
                           
                              (737 371 )
                           
                           
                              (735 233 )
                           
                           
                              (411 315 )
                           
                           
                              (434 454 )
                           
                        
                        
                           
                              Výsledek před zdaněním
                           
                           
                              500 309
                           
                           
                              1 217 454
                           
                           
                              1 407 699
                           
                           
                              2 272 946
                           
                           
                              2 763 349
                           
                           
                              2 914 476
                           
                           
                              1 499 118
                           
                           
                              1 703 001
                           
                           
                              1 653 318
                           
                           
                              1 430 620
                           
                           
                              1 581 461
                           
                           
                              1 535 460
                           
                           
                              1 667 869
                           
                        
                        
                           
                              Daň z příjmu právnických osob
                           
                           
                              (171 805 )
                           
                           
                              (418 774 )
                           
                           
                              (484 408 )
                           
                           
                              (733 370 )
                           
                           
                              (783 194 )
                           
                           
                              (844 309 )
                           
                           
                              (383 909 )
                           
                           
                              (427 159 )
                           
                           
                              (428 611 )
                           
                           
                              (337 599 )
                           
                           
                              (395 365 )
                           
                           
                              (391 220 )
                           
                           
                              (575 812 )
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Čistý výsledek za rok
                              
                           
                           
                              328 504
                           
                           
                              798 680
                           
                           
                              923 291
                           
                           
                              1 539 576
                           
                           
                              1 980 155
                           
                           
                              2 070 167
                           
                           
                              1 115 209
                           
                           
                              1 275 842
                           
                           
                              1 224 707
                           
                           
                              1 093 021
                           
                           
                              1 186 096
                           
                           
                              1 144 240
                           
                           
                              1 092 057
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (101)
               
               
                  Podle poznámek k účetní závěrce je položka „Jiné výdaje“ v tabulce 3 definována takto: „Jiné výdaje se týkají dohody o licenčních platbách s přidruženou společností [CV 1], přidělené dne 13. prosince 2006 společnosti Alki LP a opírající se o daňové rozhodnutí nizozemských daňových orgánů.“ Předběžnou dohodou, jíž se tato poznámka pod čarou týká, je předběžná dohoda se SMBV, což značí, že auditor společnosti SMBV použil předběžnou dohodu SMBV k určení licenčních plateb hrazených společností SMBV společnosti Alki LP.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (102)
               
               
                  Tato licenční platba se ve výkazu zisků a ztrát vypočítá jako dodatečný honorář. Při sestavování výkazu zisků a ztrát společnosti SMBV je u všech vstupních údajů jiných než licenční platby pozorováno nebo se předpokládá, že jejich cena je tržní. Na základě tvorby cen dohodnuté v předběžné dohodě se SMBV se zdanitelný zisk (položka „Výsledek před zdaněním“ na obrázku 2 se vypočítá jako přibližně [9–12] % provozních výdajů SMBV (položka „Režijní a administrativní výdaje“ na obrázku 2). Avšak jelikož položka „Tržby“ na obrázku 2 minus všechny účetní náklady před platbou licenční platby (50) netvoří společně tento zdanitelný zisk vypočítaný na základě předběžné dohody se SMBV, přebývající zisk nad [9–12] % přirážky platí SMBV ve formě daňově odečitatelné licenční platby společnosti Alki LP za duševní vlastnictví v souvislosti s pražením kávy (položka „Jiné výdaje“ na obrázku 2). Na základě účtů společnosti SMBV tak licenční platba funguje podle předběžné dohody se SMBV vydané nizozemským správcem daně.
                  
                     Obrázek 2
                  
                  
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (103)
               
               
                  Jelikož se daňový základ v účetnictví společnosti SMBV za období uplatňování předběžné dohody SMBV rovná, nikoli však přesně, [9–12] % „Režijních a administrativních výdajů“ za každý rok, požádala Komise společnost Starbucks, aby jí poskytla skutečné náklady za každý rok použité k výpočtu daňového základu. Společnost Starbucks poskytla informace o výši provozních výdajů používaných každý rok k výpočtu zdanitelného příjmu na základě předběžné dohody se SMBV a rovněž za předchozí účetní období (od roku 2001), kdy byla v platnosti předchozí předběžná dohoda. Za každé období používání předběžné dohody se SMBV jsou náklady vzaté v úvahu při výpočtu daňového základu nižší, blíží se však k částkám uváděným jako „Režijní a administrativní výdaje“. Například za období 2012/2013 činí tyto náklady 15 694 137 EUR a za období 2007/2008 činí 15 055 253 EUR. V obdobích předcházejících uplatňování předběžné dohody SMBV jsou náklady vzaté v úvahu při výpočtu daňového základu vyšší, jelikož podle společnosti Starbucks zahrnovaly i náklady účtované [nepřidruženou výrobní společností 1]. Například za období 20062007 činily náklady použité k výpočtu daňového základu [30–40 milionů] EUR. To vysvětluje, proč výše povinné daně z příjmu právnických osob klesla po vstupu předběžné dohody SMBV o více než polovinu (51), tj. z 844 309 EUR v roce 2006/2007 na 383 909 EUR v roce 2007/2008, jak ukazuje tabulka 3.
               
            
         
      
      2.6.3.   Informace o společnosti Alki LP
      
      
         
         
         
            
               
                  (104)
               
               
                  V odpovědi na otázky rozhodnutí o zahájení řízení poskytlo Nizozemsko popis licenčních práv držených společností Alki LP na užívání práva duševního vlastnictví, za které společnost SMBV platí společnosti Alki LP licenční platbu, a jeho poskytování na základě podlicence. V tomto ohledu Nizozemsko vysvětlilo, že právo duševního vlastnictví zahrnuje tři kategorie: i) práva na ochrannou známku (52), ii) práva na systém Starbucks (53) a iii) práva týkající se kávy (54). Nizozemsko dále vysvětlilo, že znalosti a informace týkající se kávy zahrnují používání a uplatňování důvěrných informací, technologií a specifických znalostí s ohledem na recepty na míchání zelených kávových zrn, proces pražení zelených kávových zrn a výrobu jiných odvozených kávových produktů (55).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (105)
               
               
                  Nizozemsko dále vysvětlilo, že podle smlouvy o pražení, dále popsané v 142. bodě odůvodnění, jedná společnost Alki LP jako hlavní subjekt, který nese všechna rizika společnosti a vykonává související činnosti (56). Z tohoto důvodu nepředstavuje podle Nizozemska licenční platba odměnu pouze za právo duševního vlastnictví, ale i za úlohu společnosti Alki LP coby hlavního subjektu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (106)
               
               
                  Pokud jde o společnost Alki LP, společnost Starbucks upřesnila, že Alki LP nemá pro výkon své úlohy hlavního subjektu podle smlouvy o pražení na své výplatní listině žádné zaměstnance, a zaměstnance, kteří by plnili tuto úlohu, nemají na výplatní listině ani její partneři. Podle společnosti Starbucks vykonává společnost Alki LP svou úlohu prostřednictvím pokynů, odborných znalostí a požadovaných funkcí, které subjekty Starbucks v USA poskytují podle [dohody o sdílení nákladů] (dále: „dohoda CSA“) (57). Podle společnosti Starbucks, a jak dokládá zakládací listina komanditní společnosti zakládající společnost Alki LP, jsou partnery společnosti Alki LP společnosti SCI UK I, Inc. (58) a Starbucks Coffee International, Inc. (59).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (107)
               
               
                  Společnost Starbucks objasnila, že Alki LP byla přidána do struktury skupiny v prosinci 2006 v rámci rozšíření dohody CSA tak, aby byla začleněním britského trhu pokryta celá oblast EMEA. Přidáním společnosti Alki LP do struktury předešla společnost Starbucks tomu, aby byly příjmy z licenčních plateb přijímané společností Alki LP podle daňového práva USA přímo začleněny do příjmů partnerů Alki LP.
               
            
         
      
      2.6.4.   Platby společnosti Alki LP společnosti Starbucks Corporation podle dohody o sdílení nákladů
      
      
         
         
         
            
               
                  (108)
               
               
                  Jelikož ani společnost Alki LP, ani její partneři nemají žádné zaměstnance (60) a společnost Starbucks tvrdí, že Alki LP je schopna vykonávat svou úlohu hlavního subjektu prostřednictvím dohody CSA, požádala Komise o informace o platbách podle dohody CSA a o službách, jichž se tyto platby týkají, jakož i o způsobu, jakým Alki LP tyto platby financuje. Společnost Starbucks poskytla následující přehled plateb společnosti Alki společnosti Starbucks US rozdělený na různé typy plateb.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (109)
               
               
                  Podle dohody CSA hradí společnost Alki LP společnosti Starbucks US licenční platby za tři kategorie duševního vlastnictví, které Starbucks US poskytuje na základě licence společnosti Alki LP. Tyto licenční platby se skládají z i) odkupní licenční platby přidělené právům na značku/ochrannou známku, ii) odkupní licenční platby přidělené právům na formát podnikání a iii) trvalé licenční platby přidělené znalostem o kávě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (110)
               
               
                  Výše licenční platby se vypočítá pomocí vzorce, který jako výchozí bod bere rezervu zbývajícího zisku. Rezerva zbývajícího zisku je součet licenčních plateb hrazených společnostmi SMBV a Starbucks Coffee BV společnosti Alki LP (61) a příjmu, který Alki LP dostává od společnosti Starbucks Corporation (62). Od této částky se odečte tržní výnos vyplývající z rutinních funkcí, které vykonává společnost Alki LP (63). […]. V tomto ohledu se rozlišuje mezi právy duševního vlastnictví za značku/ochrannou známku a za formát podnikání na jedné straně a za znalosti o kávě na straně druhé. Tento rozdíl vysvětluje skutečnost, že společnost Alki LP je skutečným vlastníkem nehmotných aktiv souvisejících s formátem podnikání a ochranné známky/značky pro oblast EMEA, zatímco právní a skutečné vlastnictví práv na znalosti o kávě drží společnost Starbucks US.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (111)
               
               
                  Skutečné vlastnictví nehmotných aktiv souvisejících s formátem podnikání a ochranné známky/značky pro oblast EMEA bylo v roce 2002 převedeno ze společnosti Starbucks Corporation na [CV 1] a od roku 2006 je přiděleno společnosti Alki LP. Za skutečné vlastnictví hradily [CV 1] a Alki LP odkupní licenční platby, pokud procento amerického podílu nákladů, které Alki LP musela platit společnosti Starbucks US, postupně kleslo z [65–70] % v roce 2002 na [0,5–1] % počínaje rokem 2010 za ochrannou známku a z [70–75] % v roce 2002 na [0–0,5] % počínaje rokem 2010 za duševní vlastnictví týkající se formátu podnikání. U těchto odkupních licenčních plateb jsou práva skutečného vlastnictví pro tyto dvě kategorie duševního vlastnictví pro region EMEA pokládána za splacená společností Alki LP. Pokud jde o duševní vlastnictví týkající se znalostí o kávě, hradí Alki LP trvalou licenční platbu ve výši [70–75] % zbývajícího zisku přiděleného této kategorii duševního vlastnictví společnosti Starbucks US.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (112)
               
               
                  Společnost Starbucks předložila přehled stálých licenčních plateb a odkupních plateb společností [CV 1] a Alki LP za období 2005–2014. V souvislosti s odkupními platbami zaplatila společnost [CV 1] společnosti Starbucks Corporation (64)
                      (65), celkem [1–10] milionů EUR jako odkupní platby za ochrannou známku a práva duševního vlastnictví týkající se formátu podnikání. V prosinci 2006 poskytla společnost [CV 1] společnosti Alki LP dohodu CSA. V letech 2007 až 2014 zaplatila Alki LP [1–10] milionů EUR za ochrannou známku a [20–30] milionů EUR za práva duševního vlastnictví týkající se formátu podnikání (66). To znamená, že celkem bylo ve formě odkupních plateb za ochrannou známku zaplaceno [10–20] milionů EUR a [20–30] milionů EUR za duševní vlastnictví týkající se formátu podnikání. V roce 2014 převedla společnost Alki LP skutečné vlastnictví práv duševního vlastnictví na společnost Starbucks EMEA Ltd, za což ve svém výkazu zisků a ztrát zaznamenala jako jiný provozní příjem zisk ve výši [1–1,5] miliard EUR. Co se týče stálé licenční platby, společnost Alki LP hradila společnosti Starbucks Corporation za duševní vlastnictví týkající se znalostí o kávě za období 2005–2014 v průměru [1–10] milionů EUR ročně (celkem [70–80] milionů EUR) (67).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (113)
               
               
                  Kromě odkupní a stálé licenční platby hradí společnost Alki LP servisní poplatky za služby poskytované společností Starbucks Corporation a platby za sdílení nákladů na rozvoj určitých nehmotných aktiv (68). V období 2008 až 2014 hradila společnost Alki LP v průměru [1–10] milionů EUR ročně za platby za sdílení nákladů a [1–10] milionů EUR ročně za servisní poplatky.
               
            
         
      
      2.6.5.   Informace o společnosti SCTC a o cenách zelených kávových zrn placených společností SMBV
      
      
         
         
         
            
               
                  (114)
               
               
                  Vzhledem k tomu, že společnost SMBV pořizuje zelená kávová zrna prostřednictvím transakce ve skupině, přesněji řečeno, nakupuje je od společnosti SCTC, požádala Komise o informace o tom, jak jsou ceny za tuto transakce ve skupině určovány, a o informace o ceně stanovené pro každý rok během uplatňování předběžné dohody se SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (115)
               
               
                  Společnost Starbucks předložila rozvahy a výkazy zisků a ztrát pro společnost SCTC od roku 2005. Tabulka 4 uvádí informace obsažené v těchto výkazech. Pro účely tohoto rozhodnutí doplnila Komise výpočet přirážky k nákladům zelených kávových zrn (COGS) uplatňovaným společností SCTC. Na základě dostupných účetních informací, které začínají rokem 2005, činila průměrná přirážka k nákladům zelených kávových zrn za období let 2005 až 2010 [přibližně 3 %] v porovnání s průměrnou přirážkou ve výši [přibližně 18 %] po období let 2011 až 2014.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (116)
               
               
                  Společnost Starbucks je předložila od roku 2011, upravila politiku stanovování převodních cen použitelnou na prodej zelených kávových zrn s cílem zvýšit přirážku k výrobním nákladům vzhledem k rostoucímu významu operací SCTC, zejména k jejím narůstajícím odborným zkušenostem s nákupem kávy, a co je důležitější, s jejím vlastnictvím a provozem vyvíjejícího se programu praxe C.A.F.E.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (117)
               
               
                  Program praxe C.A.F.E. byl zahájen v roce 2004 v souvislosti s otevřením centra SCTC na podporu farmářů v Kostarice s cílem vytvořit program, v němž by farmáři, vývozci a kupující mohli průběžně diskutovat o tom, jak i) zlepšit kvalitu kávy, ii) zajistit ekonomickou odpovědnost za platby na všech úrovních dodavatelského řetězce, iii) podpořit sociální odpovědnost v oblasti pracovních podmínek, ochrany práv pracujících a vhodných životních podmínek a iv) inspirovat vedoucí postavení v oblasti životního prostředí, pokud jde o pěstování a zpracování zelených kávových zrn.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (118)
               
               
                  S cílem ověřit, zda jsou rostoucí operace, jimiž chce společnost Starbucks vysvětlit zvýšenou přirážku, potvrzeny v účetnictví, uvádí tabulka 4 i aktiva společnosti SCTC. Ačkoli se celková aktiva od roku 2010 skutečně výrazně zvýšila, je to způsobeno především vyššími drženými peněžními prostředky. Provozní aktiva bez peněžních prostředků se za čtyři roky v období let 2010 až 2014 zvýšila o méně než jednu třetinu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (119)
               
               
                  Výroční zpráva společnosti SCTC předložená společností Starbucks nepopisuje v průvodním komentáři ani žádné rozdíly v rizicích, funkcích nebo aktivech v letech 2010 až 2011. Činnosti a rizika jsou v tomto období popsány totožnými výrazy, tj. hlavními činnostmi společnosti SCTC jsou podle obou výročních zpráv nákup a prodej vysoce kvalitních zelených kávových zrn a související činnosti zajištění kvality a provoz (logistika, skladové činnosti, míchání, odstraňování kofeinu atd.).
                  
                     Tabulka 4
                  
                  
                     Finanční údaje společnosti SCTC
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              (CHF)
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              2005
                           
                           
                              2006
                           
                           
                              2007
                           
                           
                              2008
                           
                           
                              2009
                           
                           
                              2010
                           
                           
                              2011
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                        
                        
                           
                              Tržby SCTC
                           
                           
                              [500–600 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [500–600 milionů]
                           
                           
                              [900–1 000  milionů]
                           
                           
                              [1,5–2 miliony]
                           
                           
                              [1–1,5 milionu]
                           
                           
                              [900–1 000  milionů]
                           
                        
                        
                           
                              COGS SCTC
                           
                           
                              [500–600 milionů]
                           
                           
                              [500–600 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [400–500 milionů]
                           
                           
                              [800–900 milionů]
                           
                           
                              [1–1,5 milionu]
                           
                           
                              [800–900 milionů]
                           
                           
                              [700–800 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              hrubé rozpětí (tržby – COGS)
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [30–40 milionů]
                           
                           
                              [40–50 milionů]
                           
                           
                              [30–40 milionů]
                           
                           
                              [40–50 milionů]
                           
                           
                              [30–40 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              hrubé rozpětí u COGS
                           
                           
                              [4,5–7,5] %
                           
                           
                              [4,5–7,5] %
                           
                           
                              [4,5–7,5] %
                           
                           
                              [4,5–7,5] %
                           
                           
                              [4,5–7,5] %
                           
                           
                              [4,5–7,5] %
                           
                           
                              [16,5–19,5] %
                           
                           
                              [16,5–19,5] %
                           
                           
                              [19,5–22,5] %
                           
                           
                              [16,5–19,5] %
                           
                        
                        
                           
                              OpEx (bez rezerv)
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              zisk před zdaněním
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [30–40 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              Daň
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [1–10 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              čistý zisk
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů] (*3)
                              
                           
                           
                              [20–30 milionů] (*3)
                              
                           
                           
                              [20-30 milionů]
                           
                           
                              [20–30 milionů]
                           
                           
                              [10–20 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              Aktiva celkem
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [200–300 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [300–400 milionů]
                           
                           
                              [500–600 milionů]
                           
                           
                              [600–700 milionů]
                           
                           
                              [700–800 milionů]
                           
                        
                        
                           
                              Aktiva celkem bez peněžních prostředků a jejich ekvivalentů (včetně obchodovatelných cenných papírů)
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [300–400 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                           
                              [100–200 milionů]
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              (%)
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              2005
                           
                           
                              2006
                           
                           
                              2007
                           
                           
                              2008
                           
                           
                              2009
                           
                           
                              2010
                           
                           
                              2011
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                        
                        
                           
                              přirážka k COGS
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [4,5–7,5]
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [16,5–19,5]
                           
                           
                              [13,5–16,5]
                           
                           
                              [19,5–22,5]
                           
                           
                              [16,5–19,5]
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (120)
               
               
                  Jelikož společnost Starbucks použila program praxe C.A.F.E. k vysvětlení rozpětí účtovaného společností SCTC, požádala ji Komise, aby poskytla náklady na tento program a náklady na centra na podporu farmářů. Společnost Starbucks předložila odhady ročních nákladů na i) program praxe C.A.F.E. a ii) centra na podporu farmářů uvedené v tabulce 5.
                  
                     Tabulka 5
                  
                  
                     Přímé a nepřímé náklady na program praxe C.A.F.E. a centra na podporu farmářů
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              (USD)
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              FR04
                           
                           
                              FR05
                           
                           
                              FR06
                           
                           
                              FR07
                           
                           
                              FR08
                           
                           
                              FR09
                           
                           
                              FR10
                           
                           
                              FR11
                           
                           
                              FR12
                           
                           
                              FR13
                           
                           
                              FR14
                           
                        
                        
                           
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          1)
                                       
                                       
                                          Přidělené výdaje na program praxe C.A.F.E.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              [500 000 –600 000 ]
                           
                           
                              [100 000 –200 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          2)
                                       
                                       
                                          Náklady na centra na podporu farmářů
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              [800 000 –900 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          3)
                                       
                                       
                                          Jiné náklady související s programem praxe C.A.F.E.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              irelevantní
                           
                           
                              [60 000 –70 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [200 000 –300 000 ]
                           
                           
                              [700 000 –800 000 ]
                           
                           
                              [400 000 –500 000 ]
                           
                           
                              [60 000 –70 000 ]
                           
                           
                              [200 000 –300 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Celkem
                              
                           
                           
                              [800 000 –900 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (121)
               
               
                  V období 2011–2014 představují kombinované náklady programu praxe C.A.F.E. a center na podporu farmářů nanejvýše [0,5–1] % hodnoty zelených kávových zrn koupených společností SCTC (69).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (122)
               
               
                  Společnost Starbucks ve své odpovědi uvedla, že program praxe C.A.F.E. by měl být považován za duševní vlastnictví, jehož hodnota nesouvisí s podkladovými náklady.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (123)
               
               
                  Komise požádala společnost Starbucks, aby předložila zprávu o stanovení převodních cen, která pojednává o tvorbě cen zelených kávových zrn prodávaných společností SCTC společnosti SMBV. Podle společnosti Starbucks nebyla v minulosti vypracována žádná dokumentace týkající se stanovování převodních cen, která by zahrnovala vztah mezi společnostmi SCTC a SMBV. Pro účely odpovědi na žádost Komise předložila společnost Starbucks dne 13. dubna 2015 Komisi ad hoc zprávu o převodních cenách SCTC.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (124)
               
               
                  Podle ad hoc zprávy o stanovení převodních cen určuje společnost SCTC ceny pro své přidružené společnosti tak, že používá přirážku k produktovým nákladům spojeným se zelenými kávovými zrny, která nakupuje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (125)
               
               
                  V zájmu určení současné tržní přirážky k produktovým nákladům pro SCTC za nákup zelených kávových zrn byly navíc identifikovány tři samostatné složky:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Duševní vlastnictví – program praxe C.A.F.E.: společnost SCTC řídí program praxe C.A.F.E. a používá cenné know-how, které v případě začlenění do obchodních operací společnosti Starbucks zajišťuje ucelenou nabídku a podporuje značku Starbucks z hlediska udržitelnosti. Společnost Starbucks zanalyzovala tuto transakci pomocí srovnatelných licenčních smluv týkajících se potravinářských a zemědělských technologií.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Nákup: Společnost SCTC zajišťuje funkce nákupu zelených kávových zrn. Společnost Starbucks zanalyzovala tuto transakci pomocí srovnatelných smluv o dodávkách mezi třetími stranami.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Financování: Společnost SCTC by měla dosáhnout návratnosti finančních nákladů, které jí vznikají při držení neprodaných zásob a čistých pohledávek u zelených kávových zrn. Společnost Starbucks zanalyzovala odpovídající návratnost finančních prostředků, které by měly být vráceny společnosti SCTC.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (126)
               
               
                  Z kombinace výsledků u každé samostatné složky analyzované společností SCTC za roky 2005 až 2014 celkově vyplývá kombinovaný výsledek pro zelená kávová zrna, jak ukazuje tabulka 6:
                  
                     Tabulka 6
                  
                  
                     Přirážka k produktovým nákladům
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              (%)
                           
                        
                        
                           
                              Složka
                           
                           
                              Přirážka k produktovým nákladům
                              Dolní kvartil
                           
                           
                              Přirážka k produktovým nákladům
                              Medián
                           
                           
                              Přirážka k produktovým nákladům
                              Horní kvartil
                           
                        
                        
                           
                              Duševní vlastnictví –program praxe C.A.F.E.
                           
                           
                              1,4
                           
                           
                              4,2
                           
                           
                              9,9
                           
                        
                        
                           
                              Nákup
                           
                           
                              4,7
                           
                           
                              6,0
                           
                           
                              8,0
                           
                        
                        
                           
                              Financování
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                           
                              [1,5–4,5]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Přirážka k produktovým nákladům v % celkem
                              
                           
                           
                              [7,5–10,5]
                           
                           
                              [10,5–13,5]
                           
                           
                              [19,5–22,5]
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (127)
               
               
                  Kombinované tržní rozpětí pro celkovou přirážku k produktovým nákladům, které společnost SCTC účtuje za kávu prodanou společnosti SMBV, se podle ad hoc zprávy o stanovení převodních cen po celé období 2005 až 2014 nacházelo mezi dolním kvartilem [přibližně 9 %] a horním kvartilem [přibližně 21 %] s mediánem [přibližně 12 %].
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (128)
               
               
                  Podle společnosti Starbucks spadá skutečné realizované hrubé rozpětí (70) přímo do tržního rozpětí. To dokládá skutečnost, že hrubé rozpětí u tržeb SCTC by v letech 2005 až 2014 na základě váženého průměru činilo [přibližně 12 %].
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (129)
               
               
                  Komise požádala společnost Starbucks, aby údaje a složky přirážky použité k určení kvartilu a mediánu v oblastí 2005 až 2014 předložila Komisi. Společnost Starbucks uvedla, že tyto údaje nejsou k dispozici.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (130)
               
               
                  Dne 29. června 2015 předložila společnost Starbucks informace, jimiž odůvodnila tvorbu cen zelených kávových zrn v poskytnuté ad hoc zprávě o stanovení převodních cen a zejména čísla uvedená v tabulce 6, pro která Komise požadovala podkladové údaje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (131)
               
               
                  Na rozdíl od údajů v tabulce, kterou společnost Starbucks předložila dne 13. dubna 2015, nepředstavují hodnoty 1,4 % a 9,9 % v tabulce týkající se programu praxe C.A.F.E. dolní kvartil (25. kvartil) a horní kvartil (75. kvartil). Spíše by se jednalo o dvě krajní hodnoty, tj. nejnižší a nejvyšší, srovnání licenčních smluv. Ve svém podání ze dne 29. června 2015 určila společnost Starbucks 11 licenčních smluv týkajících se licencí na technologie, které pokládá za srovnatelné s programem praxe C.A.F.E. Tyto smlouvy se vztahují na potravinové a nápojové produkty. Rozmezí procent, k nimž Starbucks dochází, je uvedeno v tabulce 7. Společnost Starbucks vysvětlila, že „Procentní přirážka k produktovým nákladům“ v tabulce 7 se „vypočítá pomocí průměru každého pozorování děleného jednou minus průměr pozorování“, ačkoli nevysvětluje, proč byl tento krok proveden pro výpočet přirážky k produktovým nákladům při celkové absenci informací nebo při zvážení nákladů společností k příslušným smlouvám.
                  
                     Tabulka 7
                  
                  
                     Vysvětlení společnosti Starbucks týkající se původně poskytnutých údajů o rozmezí mezikvartilu stanovování cen programu praxe C.A.F.E. od 1,4 % do 9,9 %
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Average Observation
                           
                           
                              Percentage Markup on Product Cost
                           
                        
                        
                           
                              Highest Observed Value
                           
                           
                              9,0 %
                           
                           
                              9,9 %
                           
                        
                        
                           
                              Upper Quartile
                           
                           
                              6,0 %
                           
                           
                              6,4 %
                           
                        
                        
                           
                              Median
                           
                           
                              4,0 %
                           
                           
                              4,2 %
                           
                        
                        
                           
                              Lower Quartile
                           
                           
                              2,7 %
                           
                           
                              2,8 %
                           
                        
                        
                           
                              Lowest Observed Value
                           
                           
                              1,4 %
                           
                           
                              1,4 %
                           
                        
                        
                           
                              Observations
                           
                           
                              11
                           
                           
                              11
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (132)
               
               
                  Ve svém podání ze ne 29. června 2015 poskytla společnost Starbucks také informace o stanovování cen funkce nákupu u společnosti SCTC odhadované na základě srovnatelných transakcí určených společností Starbucks pomocí databází PowerK a LIVEDGAR. Celkem 13 smluv, na jejichž základě poskytuje nakupující zastupující třetí strana služby nakupujícího zástupce, je pokládáno za slučitelné se službami nákupu, které společnost SCTC poskytovala společnosti SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (133)
               
               
                  Výsledky analýzy jsou vyjádřeny jako procentní podíly produktových nákladů „vyplaceně na palubu“, což jsou náklady účtované klientovi za dodané produkty. Medián pozorování činil 6 %. Společnost Starbucks představuje výsledek z hlediska mezikvartilového rozpětí produktových nákladů od 4,7 % do 8,0 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (134)
               
               
                  Vyjádřeno podrobněji, použité pozorované hodnoty odkazují na dohody s následujícími hlavními subjekty a provizemi vyjádřenými jako procentní podíl sazeb vyplaceně na palubu specifikovaných v závorkách: Aeropostale, Inc (5 %), Ateca Production International, Inc. (7 %), BELL SPORTS CORP. (6 %), COLUMBIA SPORTSWEAR CO (1.5 %), Designs Apparel Inc. (5 %), F.I.S. Inc (10 %), He-Ro Industries Incorporated (10 %), JONES APPAREL GROUP INC/NINE WEST GROUP INC. (10 %), Mannesmann Pipe&Steel Corporation (2 %), Skin Shoes LLC (8 %), Skin Inc. (6 %), TI Sportswear Inc. (4.7 %) a WW Mexicana (1 %). Mezikvartilové rozpětí u těchto pozorovaných hodnot činí 4 % až 8,5 %. Stejně jako v případě stanovování cen v programu praxe C.A.F.E. uvedla společnost Starbucks, že „procento tržeb se vypočítá jako procento FOB dělené jednou plus procento FOB“ (71). Tato úprava číselných údajů ze srovnávací analýzy není vysvětlena a zdá se, že neodpovídá žádné obvyklé finanční úpravě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (135)
               
               
                  A konečně společnost Starbucks počítá cenu toho, co je prezentováno jako finanční funkce a co by SCTC měla podle společnosti Starbucks vydělat jako výnos za„držení zelené kávy a financování čistých pohledávek na své vlastní riziko a účet“. Tento výnos vypočítává Starbucks tak, že uplatní vážené průměrné kapitálové náklady (dále jen „vážené náklady“) na pohledávky a zásoby SCTC za rok 2014, čímž dosáhne výnosu stanoveného na [přibližně 3 %].
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (136)
               
               
                  V neposlední řadě požádala Komise společnost Starbucks v souvislosti s výpočtem zisků, které SMBV vytvořila z pražení zelených kávových zrn nakoupených od SCTC, o cenu, kterou SMBV platí společnosti SCTC. Společnost Starbucks poskytla přehled průměrných cen (za libru) účtovaných společností SCTC společnosti SMBV a částek placených společností SMBV společnosti SCTC, které jsou uvedeny v tabulce 8. Žádné jiné platby pro společnost SCTC společnost SMBV neprovádí.
                  
                     Tabulka 8
                  
                  
                     Částky hrazené společností SMBV společnosti SCTC za nákup zelených kávových zrn
                  
                  Nákupy od SCTC
                  
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              FR
                           
                           
                              Kupní hodnota v EUR
                           
                           
                              Objem nákupu v librách
                           
                           
                              Jednotková cena v EUR/libra
                           
                        
                        
                           
                              2002
                           
                           
                              —
                           
                           
                              —
                           
                           
                               
                           
                        
                        
                           
                              2003
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2004
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2005
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 –10 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2006
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2007
                           
                           
                              [20 000 000 –30 000 000 ]
                           
                           
                              [20 000 000 –30 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2008
                           
                           
                              [20 000 000 –30 000 000 ]
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2009
                           
                           
                              [20 000 000 –30 000 000 ]
                           
                           
                              [10 000 000 –20 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2010
                           
                           
                              [30 000 000 –40 000 000 ]
                           
                           
                              [20 000 000 –30 000 000 ]
                           
                           
                              [1,0000–1,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2011
                           
                           
                              [40 000 000 –50 000 000 ]
                           
                           
                              [20 000 000 –30 000 000 ]
                           
                           
                              [2,0000–2,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2012
                           
                           
                              [60 000 000  – 70 000 000 ]
                           
                           
                              [20 000 000  – 30 000 000 ]
                           
                           
                              [2,0000 – 2,5000]
                           
                        
                        
                           
                              2013
                           
                           
                              [60 000 000  – 70 000 000 ]
                           
                           
                              [30 000 000  – 40 000 000 ]
                           
                           
                              [1,5000 – 2,0000]
                           
                        
                        
                           
                              2014
                           
                           
                              [60 000 000  – 70 000 000 ]
                           
                           
                              [40 000 000  – 50 000 000 ]
                           
                           
                              [1,5000 – 2,0000]
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      2.6.6.   Informace a číselné údaje o kavárnách Starbucks
      
      
         
         
         
            
               
                  (137)
               
               
                  Produkty distribuované společností SMBV, ať už vyráběné společností SMBV nebo touto společností kupované od jiných dodavatelů, se prodávají do kaváren. Některé kavárny jsou nezávislé a jiné vlastní Starbucks. Komise požádala o informace, aby mohla ověřit, zda existuje rozdíl mezi obchodními podmínkami uplatňovanými v kavárnách, které vlastní skupina, a podmínkami uplatňovanými v nezávislých kavárnách.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (138)
               
               
                  Pokud jde o kavárny Starbucks, poskytla společnost Starbucks informace o různých licenčních programech a kritériích způsobilosti pro rozvoj kaváren Starbucks v oblasti EMEA, přehled kaváren v oblasti EMEA a čísla týkající se obratu kaváren a licenčních poplatků, které tyto kavárny uhradily společnosti Starbucks Coffee BV v roce 2012. Podle těchto informací se procento licenčních poplatků z obratu placené třemi různými typy licenčních programů (nezávislí uživatelé zeměpisné licence, firemní uživatelé zeměpisné licence a kanáloví uživatelé – tři různé typy licenčních programů) liší mezi zeměmi, přičemž procentní rozmezí činí [5 až 10] %.
               
            
         
      
      2.6.7.   Informace o ziskovosti jiných pražíren provozovaných společností Starbucks
      
      
         
         
         
            
               
                  (139)
               
               
                  Komise si od společnosti Starbucks vyžádala finanční informace o ziskovosti každé další pražírny provozované skupinou, zejména společnosti Starbucks Manufacturing Corporation (dále jen „SMC“), která byla na základě zveřejněných informací označena za společnost patřící do skupiny Starbucks. Komise požádala o tyto informace proto, že směrnice OECD z roku 2010 doporučuje používání interních údajů k otestování tržní povahy rozdělení zisku (72). Společnost Starbucks uvedla, že SMC je jedinou pražírnou, kterou provozuje skupina, a nikoli společnost SMBV. Jelikož společnost SMC nemá účetní závěrku s auditem, poskytla společnost Starbucks proforma účetní závěrku na základě interního výkaznictví společnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (140)
               
               
                  Údaje poskytnuté společností Starbucks obsahuje tabulka 9. Pro účely tohoto rozhodnutí přidala Komise poměr zisku k tržbám a poměr zisku k provozním výdajům (73), neboť poměr zisku k provozním výdajům ve výši [9–12] % je dohodnut v předběžné dohodě SMBV jako tržní odměna SMBV. V případě společnosti SMC byl tento poměr přibližně o 500 % vyšší než v uplynulých čtyřech účetních obdobích.
                  
                     Tabulka 9
                  
                  
                     Finanční informace o americké výrobní společnosti Starbucks Manufacturing Corporation
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2011
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                        
                        
                           
                              Tržby společnosti Starbucks Manufacturing Corporation
                           
                           
                              [700 000 000  – 800 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 000  – 1 500 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 000  – 1 500 000 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000 000  – 1 500 000 000 ]
                           
                        
                        
                           
                              Hodnota prodaného zboží
                           
                           
                              [(500 000 000 ) – (600 000 000 )]
                           
                           
                              [(800 000 000 ) – (900 000 000 )]
                           
                           
                              [(800 000 000 ) – (900 000 000 )]
                           
                           
                              [(700 000 000 ) – (800 000 000 )]
                           
                        
                        
                           
                              Jiné příjmy
                           
                           
                              [100 000  – 200 000 ]
                           
                           
                              [600 000  – 700 000 ]
                           
                           
                              [300 000  – 400 000 ]
                           
                           
                              [1 000 000  – 10 000 000 ]
                           
                        
                        
                        
                        
                           
                              Odpočty
                           
                           
                              [(40 000 000 ) – (50 000 000 )]
                           
                           
                              [(60 000 000 ) – (70 000 000 )]
                           
                           
                              [(70 000 000 ) – (80 000 000 )]
                           
                           
                              [(80 000 000 ) – (90 000 000 )]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 z toho platy a mzdy
                              
                           
                           
                              [(10 000 000 ) – (20 000 000 )]
                           
                           
                              [(20 000 000 ) – (30 000 000 )]
                           
                           
                              [(20 000 000 ) – (30 000 000 )]
                           
                           
                              [(30 000 000 ) – (40 000 000 )]
                           
                        
                        
                           
                              
                                 z toho odpisy
                              
                           
                           
                              [(10 000 000 ) – (20 000 000 )]
                           
                           
                              [(10 000 000 ) – (20 000 000 )]
                           
                           
                              [(10 000 000 ) – (20 000 000 )]
                           
                           
                              [(10 000 000 ) – (20 000 000 )]
                           
                        
                        
                           
                              Příjmy celkem
                           
                           
                              [100 000 000  – 200 000 000 ]
                           
                           
                              [400 000 000  – 500 000 000 ]
                           
                           
                              [300 000 000  – 400 000 000 ]
                           
                           
                              [500 000 000  – 600 000 000 ]
                           
                        
                        
                           
                              Ziskové rozpětí (příjmy/tržby)
                           
                           
                              [20 % – 25 %]
                           
                           
                              [30 % – 35 %]
                           
                           
                              [30 % – 35 %]
                           
                           
                              [35 % – 40 %]
                           
                        
                        
                           
                              Zisk k provozním výdajům (příjmy/odpočty)
                           
                           
                              [400 % – 450 %]
                           
                           
                              [650 % – 700 %]
                           
                           
                              [500 % – 550 %]
                           
                           
                              [550 % – 600 %]
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      2.7.   Popis různých smluv vymezujících úlohy a povinnosti společnosti SMBV
      
      
         
         
         
            
               
                  (141)
               
               
                  Když byla v Nizozemsku založena společnost SMBV, uzavřela různé smlouvy, které stanovovaly smluvní rozdělení úloh a povinností společnosti SMBV a jejích protistran. Třemi smlouvami relevantními pro toto rozhodnutí jsou smlouva o pražení mezi společnostmi SMBV a Alki LP, smlouva o nákupu zelené kávy mezi společnostmi SMBV a SCTC a smlouva o dodávkách mezi společností SMBV a kavárnami.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (142)
               
               
                  Smlouva o pražení, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2002, upravuje výrobní proces. Podle této smlouvy jedná společnost Alki LP jako hlavní subjekt a společnost SMBV jako majitel pražírny. SMBV platí společnosti Alki LP za licenci, za což Alki LP uděluje SMBV přístup k právům duševního vlastnictví a přebírá podnikatelské riziko při podnikání SMBV, jako je překročení nákladů a prodej produktů. Společnost SMBV bude pražit zelená kávová zrna a vyrábět praženou kávu a další kávové produkty, které jsou k dostání v kavárnách (podle smlouvy o dodávkách, o níž je pojednáno níže, a ADOA (74)). Jakožto majitel pražírny musí SMBV zajistit, aby bylo používáno správné zařízení, aby byly prováděny správné procesy a aby zboží bylo vyráběno v souladu se specifikacemi, které poskytla společnost Alki LP. SMBV bude majitelem koupených produktů, které musí nakupovat od dodavatelů určených a/nebo schválených společností Alki LP. SMBV musí zajistit, aby v době dodávky splňovaly produkty produktové specializace společnosti Alki LP, a SMBV je povinna na vlastní náklady neprodleně nahradit jakékoli množství vadných nebo neodpovídajících produktů. Alki LP však nese rizika týkající se ztrát, které mohou vzniknout v důsledku výroby, prodeje, přepravy, skladování produktů, zacházení s nimi nebo jejich jiného používání, a musí SMBV odškodnit za jakékoli nároky na náhradu škody.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (143)
               
               
                  Smlouva o nákupu zelené kávy vstoupila v platnost dne 22. dubna 2002 a stanoví podmínky prodeje zrnkové zelené kávy od společnosti SCTC pro společnost SMBV. SCTC bude kávová zrna prodávat společnosti SMBV za ceny stanovené v cenících, které vydala SCTC. SMBV bude vystavovat kupní objednávky kávy na základě kupních předpovědí. SCTC bude kávová zrna dodávat […].
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (144)
               
               
                  Smlouva o dodávkách stanoví povinnosti při dodávkách základního zboží Starbucks mezi společnostmi SMBV a kavárnami. Kavárny se zavazují kupovat veškerou značkovou praženou kávu a další základní kávové produkty definované v uvedené smlouvě výhradně od společnosti SMBV nebo schválených dodavatelů za ceny, které jsou buď určeny podle vzorce připojeného ke smlouvě (pro kávu a kávové produkty) nebo podle […] ceníku (pro jiné zboží). Kavárny musí společnosti SMBV předkládat [periodickou] kupní předpověď (75), zatímco SMBV kavárnám zaručuje, že v době, kdy káva a jiné zboží opustí sklad SMBV, budou bez závad, a pokud tomu tak není, SMBV jakýkoli vadný produkt bezplatně vymění nebo kavárnám poskytne kredit (76).
               
            
         
      
      2.8.   Dohoda o sdílení nákladů
      
      
         
         
         
            
               
                  (145)
               
               
                  Dohoda o sdílení nákladů mezi společnostmi Alki LP a Starbucks Corporation ze dne 1. srpna 2006 určuje přímá práva společnosti Alki LP na to, aby třetím stranám poskytovala na základě licence a podlicence právo na: i) […] provozování kaváren Starbucks […], ii) […] provozování „[…]“ a iii) výrobu a/nebo distribuci produktů používajících ochranné známky, technologii a know-how.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (146)
               
               
                  Podle dohody o sdílení nákladů platí společnost Alki LP společnosti Starbucks Corporation servisní poplatky za služby poskytované společností Starbucks Corporation a platby za sdílení nákladů za vývoj určitých nehmotných aktiv. Licenční platby se skládají z: i) odkupní licenční platby přidělené ochranné známce a duševnímu vlastnictví týkajícím se formátu podnikání a ii) stálé licenční platby přidělené duševnímu vlastnictví týkajícímu se znalostí o kávě. Platby podle této smlouvy jsou podrobně popsány v 112. a 113. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      2.9.   Smlouvy mezi společností Starbucks a třetími stranami týkající se výroby a prodeje kávy
      
      
         
         
         
            
               
                  (147)
               
               
                  S cílem porovnat obchodní podmínky stanovené mezi společností SMBV a skupinou Starbucks, zejména licenční platbu za duševní vlastnictví týkající se pražení, na jedné straně s obchodními podmínkami stanovenými mezi skupinou Starbucks a třetími stranami na straně druhé si Komise vyžádala od společnosti Starbucks všechny smlouvy, jejichž prostřednictvím poskytuje Starbucks na základě licence duševní vlastnictví, a také všechny smlouvy, jejichž prostřednictvím Starbucks zadává externím partnerům pražení kávy. Komise rovněž požádala o informace o obchodních podmínkách uplatňovaných mezi společností Starbucks Corporation a její pražírnou ve skupině se sídlem v USA.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (148)
               
               
                  V reakci na žádost Komise poskytla společnost Starbucks smlouvy s těmito společnostmi:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              S [nepřidruženou výrobní společností č. 2] (dále jen „[nepřidružená výrobní společnost č. 2]“), […]. Společnost Starbucks uzavřela s [nepřidruženou výrobní společností č. 2] dva typy smluv o pražení kávy formou subdodávek, přičemž tyto smlouvy byly v několika případech změněny. Ve smlouvě o licenci na technologie z [před rokem 2008] uděluje přidružená firma společnosti Starbucks […] nevýhradní licenci [nepřidružené výrobní společnosti č. 2] mimo jiné na používání technologie a know-how společnosti Starbucks k výrobě a prodeji pražené kávy vybraným třetím stranám, s nimiž společnost Starbucks uzavřela smlouvy o dodávkách, například [nepřidružené výrobní společnosti č. 5] […]. [Nepřidružená výrobní společnost č. 2] musí poskytovat služby tak, aby pražená káva byla velmi kvalitní, přičemž za tímto účelem musí [nepřidružená výrobní společnost č. 2] plnit mimo jiné určité normy týkající se zajištění kvality stanovené společností Starbucks. Smlouva o licenci na technologie stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 2] nemusí za licenci platit žádné poplatky (77). Smlouva o dodávkách zelené kávy stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 2] je povinna nakupovat zelená kávová zrna výhradně od společnosti Starbucks za pevně stanovený poplatek [za určité množství].
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              S [nepřidruženou výrobní společností č. 3] (dále jen „[nepřidružená výrobní společnost č. 3]“), […]. Podle smlouvy o licenci na pražení z [před rokem 2008] poskytuje [nepřidružená výrobní společnost č. 3] služby pražení kávy, kterou prodává společnosti Starbucks a společnému podniku [nepřidružené výrobní společnosti č. 3] a společnosti Starbucks s názvem [společný podnik nepřidružené výrobní společnosti č. 3 a společnosti Starbucks], který provozuje kavárny Starbucks v [konkrétní zemi]. [Nepřidružená výrobní společnost č. 3] platí společnosti Starbucks […] poplatek za pražení ve výši USD […] [za určité množství] zelené kávy vyprodukované a prodané [společnému podniku nepřidružené výrobní společnosti č. 3 a společnosti Starbucks].
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              [Nepřidružená výrobní společnost č. 4] (dále jen „[nepřidružená výrobní společnost č. 4]“), […]. Za účelem pražení kávy formou subdodávek uzavřela [nepřidružená výrobní společnost č. 4] tři typy smluv, z nichž byla předložena pouze kupní smlouva […] z [po roce 2008]. Na jejím základě pověřuje společnost Starbucks [nepřidruženou výrobní společnost č. 4] výrobou, balením, produkcí a dodávkami kávového produktu. Smlouva nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měly být hrazeny společnosti Starbucks. Výroba musí probíhat v souladu s určitými produktovými specifikacemi a normami poskytnutými společností Starbucks. Smlouva stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 4] prodává produkty společnosti Starbucks a jejím přidruženým společnostem za cenu stanovenou na úrovni zelených kávových zrn (podle společnosti Starbucks jsou tudíž zelená kávová zrna pro [nepřidruženou výrobní společnost č. 4] průchozím nákladem) a zásobovací náklady, k nimž se přičítá převodní poplatek. Tento převodní poplatek zahrnuje poplatky za pražení […]. Vzorec pro výpočet ceny se poté převede na prodejní cenu [za určité množství] pražené kávy. Společnost Starbucks tvrdí, že výsledkem je rozpětí [5–10] % celkových převodních nákladů, aniž je dále uvedeno, jak se k této údajné přirážce došlo.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              S [nepřidruženou výrobní společností č. 5] (dále jen „[nepřidružená výrobní společnost č. 5]“), […]. Společnost Starbucks uzavřela s [nepřidruženou výrobní společností č. 5] [před rokem 2008] tři typy smluv. Ve smlouvě o dodávkách přijímá společnost Starbucks povinnost dodávat [nepřidružené výrobní společnosti č. 5] pražená kávová zrna, koncentrát a jiné kávové přísady za cenu vypočtenou na základě vzorce použitého ke stanovení ceny kávových přísad pro maloobchodní kavárny [Starbucks], […]. Smlouva […], která je smlouvou o výrobě a distribuci, uděluje [nepřidružené výrobní společnosti č. 5] právo na výhradní distribuci určitých předem balených nápojů připravených ke konzumaci pod ochrannou známkou Starbucks na konkrétním území. Výroba musí probíhat v souladu s určitými produktovými specifikacemi a normami poskytnutými společností Starbucks. Smlouva […] nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měla [nepřidružená výrobní společnost č. 5] hradit společnosti Starbucks. Smlouva o licenci na ochrannou známku a technologie umožňuje [nepřidružené výrobní společnosti č. 5] používat ochrannou známku Starbucks, jakož i technologii a know-how pro účely výroby dohodnutých výrobků. [Nepřidružená výrobní společnost č. 5] hradí licenční poplatek ve výši [10–15] % čistých tržeb s výhradou mechanismu úprav a výsledkem je podle společnosti Starbucks poplatek ve výši přibližně [10–15] % čistých tržeb z nápojů připravených ke konzumaci (78).
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              [Nepřidružená výrobní společnost č. 6] (dále jen „[nepřidružená výrobní společnost č. 6]“), […]. Společnost Starbucks uzavřela s [nepřidruženou výrobní společností č. 6] dne [před rokem 2008] tři typy smluv, které byly následně změněny. Ve smlouvě o dodávkách přijímá společnost Starbucks povinnost dodávat [nepřidružené výrobní společnosti č. 6] pražená kávová zrna, koncentrát a jiné kávové přísady za cenu vypočtenou na základě vzorce použitého ke stanovení ceny kávových přísad pro maloobchodní kavárny společnosti Starbucks, […]. Smlouva o výrobě a distribuci uděluje [nepřidružené výrobní společnosti č. 6] právo na výhradní distribuci určitých předem balených nápojů připravených ke konzumaci pod ochrannou známkou Starbucks v [určité zemi]. Výroba musí probíhat v souladu s určitými produktovými specifikacemi a normami poskytnutými společností Starbucks. Smlouva o výrobě a distribuci nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měla [nepřidružená výrobní společnost č. 6] hradit společnosti Starbucks. Smlouva o licenci na ochrannou známku a technologie umožňuje [nepřidružené výrobní společnosti č. 6] používat ochrannou známku Starbucks, jakož i technologii a know-how pro účely výroby dohodnutých výrobků. [Nepřidružená výrobní společnost č. 6] hradí licenční poplatek v závislosti na produktu. Podle společnosti Starbucks se tento poplatek pohybuje mezi [5 a 10] % čistých tržeb z nápojů připravených ke konzumaci (79).
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              [Nepřidružená výrobní společnost č. 7] (dále jen „[nepřidružená výrobní společnost č. 7]“), […]. Společnost Starbucks uzavřela s [nepřidruženou výrobní společností č. 7] dne [po roce 2008] tři typy smluv, které byly následně změněny. Ve smlouvě o dodávkách přijímá společnost Starbucks povinnost dodávat [nepřidružené výrobní společnosti č. 7] kávové přísady, […], za cenu stanovenou [za určité množství]. Smlouva o výrobě a distribuci uděluje [nepřidružené výrobní společnosti č. 7] právo na výhradní distribuci určitých předem balených nápojů připravených ke konzumaci pod ochrannou známkou Starbucks na konkrétním území. Výroba musí probíhat v souladu s určitými produktovými specifikacemi a normami poskytnutými společností Starbucks. Smlouva o výrobě a distribuci nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měla [nepřidružená výrobní společnost č. 7] hradit společnosti Starbucks. Smlouva o licenci na ochrannou známku a technologie umožňuje [nepřidružené výrobní společnosti č. 7] používat ochrannou známku Starbucks, jakož i technologii a know-how pro účely výroby dohodnutých výrobků. [Nepřidružená výrobní společnost č. 7] hradí licenční poplatek v závislosti na území, jehož výše se pohybuje mezi [10 a 20] % čistých tržeb.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (149)
               
               
                  Smlouvy, které společnost Starbucks uzavřela s [nepřidruženou výrobní společností č. 5], [nepřidruženou výrobní společností č. 6] a [nepřidruženou výrobní společností č. 7] uvedenými výše, byly klasifikovány do třech kategorií: i) smlouvy o dodávkách, podobné smlouvě o dodávkách uzavřené mezi společností SMBV a developery popsané v 144. bodě odůvodnění; ii) smlouvy o výrobě a distribuci, podobné smlouvě uzavřené mezi společnostmi SMBV a Alki LP; a iii) smlouvy o licenci na ochrannou známku a technologie, podobné smlouvě ADOA uzavřené mezi společností Starbucks Coffee BV a kavárnami, popsané v 48. bodě odůvodnění. Z těchto tří typů smluv uzavřených mezi společností Starbucks a [nepřidruženou výrobní společností č. 5], [nepřidruženou výrobní společností č. 6] a [nepřidruženou výrobní společností č. 7] vyžaduje licenční platbu od protistran společnosti Starbucks pouze poslední kategorie smluv.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (150)
               
               
                  Společnost Starbucks předložila Komisi navíc čtyři další smlouvy o pražení uzavřené s [nepřidruženou výrobní společností č. 8], [nepřidruženou výrobní společností č. 1], [nepřidruženou výrobní společností č. 9] a [nepřidruženou výrobní společností č. 10].
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Smlouva o výrobě a dodávkách uzavřená s [nepřidruženou výrobní společností č. 8] pochází z [po roce 2008] a stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 8] má vyrábět pro společnost Starbucks kávu s příchutí za specifikovanou cenu (80). […] stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 8] musí přesně dodržovat technický manuál týkající se mimo jiné výroby produktů. […] stanoví, že společnost Starbucks uděluje [nepřidružené výrobní společnosti č. 8] bezplatnou licenci na používání know-how v souvislosti s výrobním procesem.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Smlouva o výrobě a dodávkách uzavřená s [nepřidruženou výrobní společností č. 1] pochází z [po roce 2008] a stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 1] má vyrábět pro společnost Starbucks určité kávové produkty za specifikovanou cenu (81). […] stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 1] musí přesně dodržovat technický manuál týkající se mimo jiné výroby produktů. Smlouva nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měla [nepřidružená výrobní společnost č. 1] hradit společnosti Starbucks.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Smlouva o výrobě a dodávkách uzavřená s [nepřidruženou výrobní společností č. 9] pochází z [po roce 2008] a stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 9] má vyrábět pro společnost Starbucks kávu s příchutí za specifikovanou cenu (82). […] stanoví, že [nepřidružená výrobní společnost č. 9] musí přesně dodržovat technický manuál týkající se mimo jiné výroby produktů. [Smlouva o výrobě a dodávkách] nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měla [nepřidružená výrobní společnost č. 9] hradit společnosti Starbucks. Smlouva odkazuje rovněž na smlouvu o licenci na technologie a ochrannou známku, která však nebyla předložena.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Smlouva o výrobě uzavřená s [nepřidruženou výrobní společností č. 10] pochází z [po roce 2008] a týká se výroby a pražení zelených kávových zrn pro společnost Starbucks pražírnou […], která svou zrnkovou kávu nakupuje přímo. Smlouva nestanoví žádný poplatek ani licenční platbu, které by měla [nepřidružená výrobní společnost č. 10] hradit společnosti Starbucks. […] smlouvy vyjasňuje, že společnost Starbucks vlastní práva na duševní vlastnictví týkající se kávové směsi, křivky času a teploty procesu pražení a koncového bod pražení atd. Starbucks platí [nepřidružené výrobní společnosti č. 10] za [za určité množství] kávy poplatek vypočtený na základě konkrétního vzorce, který účtuje méně za pražení než za balení.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      2.9.1.   Argumenty vznesené společností Starbucks ohledně smluv s třetími stranami a se společností Starbucks Manufacturing Corp.
      
      
         
         
         
            
               
                  (151)
               
               
                  Vedle smluv vyjmenovaných v 148. bodě odůvodnění poskytla společnost Starbucks analýzu srovnatelnosti těchto smluv s licenčními platbami, které provádějí společnosti SMBV a Alki LP.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (152)
               
               
                  U smluv, jejichž prostřednictvím společnost Starbucks poskytuje licenci na nehmotná aktiva (ochranné známky a některé specifické know-how související s kávou) pro účely využívání třetími stranami, rozlišuje Starbucks mezi i) třetími stranami, které tato nehmotná aktiva používaly k výrobě produktů obsahujících kávové přísady Starbucks ve smlouvách o pražení ([nepřidružená výrobní společnost č. 3] a [nepřidružená výrobní společnost č. 2]), a ii) třetími stranami, které distribuovaly takovéto vyrobené produkty přímo zákazníkům ([nepřidružená výrobní společnost č. 7], [nepřidružená výrobní společnost č. 6] a [nepřidružená výrobní společnost č. 5]). [Nepřidružená výrobní společnost č. 7], [nepřidružená výrobní společnost č. 6] a [nepřidružená výrobní společnost č. 5] využívají nehmotná aktiva k výrobě kávy připravené ke konzumaci, kterou prodávají maloobchodníkům (především supermarketům). Společnost Starbucks pokládá licenční platby od [nepřidružené výrobní společnosti č. 7], [nepřidružené výrobní společnosti č. 6] a [nepřidružené výrobní společnosti č. 5] za srovnatelné s licenčními platbami od společnosti SMBV, které podle jejího odhadu činí [5–10] % tržeb (83).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (153)
               
               
                  V obecnější rovině rozlišovala společnost Starbucks mezi všemi smlouvami uzavřenými s třetími stranami od roku 2002. V souladu s nejlepším vědomím společnosti by hlavní kategorie byly tyto:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              1)
                           
                           
                              Smlouvy, na jejichž základě třetí strany používají nehmotná aktiva společnosti Starbucks (nehmotná aktiva související s kávou a ochranné známky) na trhu:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Smlouvy o licenci na pražení s [nepřidruženou výrobní společností č. 2] a [nepřidruženou výrobní společností č. 3].
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Smlouvy o licenci na ochrannou známku a technologie s [nepřidruženou výrobní společností č. 7], [nepřidruženou výrobní společností č. 6] a [nepřidruženou výrobní společností č. 5] týkající se využívání ochranné známky Starbucks a určitého specifického know-how souvisejícího s kávou.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              2)
                           
                           
                              Různé smlouvy, které třetím stranám udělují přístup k nehmotným aktivům Starbucks (technologie, know-how a ochranné známky) v rámci bezplatné licence z důvodu specifické povahy těchto smluv:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Různé smlouvy o společné výrobě a balení, kde licence na duševní vlastnictví slouží pouze k tomu, aby třetí straně umožnila vyrábět v souladu se specifikacemi společnosti Starbucks a chránit její práva duševního vlastnictví. Partneři společnosti Starbucks pro společnou výrobu a balení zpravidla dodávají produkty zpět společnosti Starbucks a nevyužívají nehmotná aktiva na trhu.
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Různé distribuční smlouvy, kde licence na duševní vlastnictví slouží pouze k tomu, aby umožnila distributorovi opětovně prodávat značkové produkty společnosti Starbucks a chránit její práva duševního vlastnictví. Distributor nevyužívá nehmotná aktiva společnosti Starbucks na trhu.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              3)
                           
                           
                              Licenční smlouvy s developery jim umožňují využívat systém společnosti Starbucks a provozovat kavárny Starbucks.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      2.9.2.   Obchodní ujednání mezi společnostmi Starbucks US a Starbucks Manufacturing Corp.
      
      
         
         
         
            
               
                  (154)
               
               
                  Společnost Starbucks uvedla, že SMC (84), jediná jiná společnost zajišťující činnosti pražení ve skupině Starbucks, jí neplatí žádné licenční platby za používání duševního vlastnictví týkajícího se technologie pražení a know-how nebo jakéhokoli jiného duševního vlastnictví. Podle společnosti Starbucks by to byl tento případ, neboť SMC nemá samostatnou účetní závěrku s auditem a pro americké daňové účely je SMC konsolidována s jinými americkými subjekty Starbucks.
               
            
         
      
      3.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
      
      
         
         
         
            
               
                  (155)
               
               
                  Komise rozhodla, že zahájí formální vyšetřovací řízení, neboť nabyla prvotního dojmu, že předběžná dohoda se SMBV, která akceptuje odměnu navrženou daňovým poradcem společnosti Starbucks za funkce vykonávané společností SMBV v Nizozemsku a byla uzavřena nizozemským správcem daně v roce 2008, zřejmě představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, která je neslučitelná s vnitřním trhem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (156)
               
               
                  Komise vyjádřila pochybnosti především v tom smyslu, zda je dohodnutá odměna za funkce vykonávané společností SMBV v souladu s principem tržního odstupu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (157)
               
               
                  Konkrétněji vyjádřila Komise v rozhodnutí o zahájení řízení následující tři pochybnosti týkající se souladu předběžné dohody SMBV s principem tržního odstupu:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              1)
                           
                           
                              zda nizozemský správce daně při uzavírání předběžné dohody se SMBV jednal správně, když přijal klasifikaci společnosti SMBV jako nízkorizikového výrobce na zakázku;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              2)
                           
                           
                              zda nizozemský správce daně jednal správně, když při uzavírání předběžné dohody se SMBV přijal úpravy provedené nizozemským správcem daně; a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              3)
                           
                           
                              zda nizozemský správce daně jednal správně, když přijal výklad společnosti SMBV, pokud jde o výpočet licenčních plateb v jejích výkazech zisků a ztrát, pakliže výše těchto licenčních plateb není spojena s hodnotou dotčeného duševního vlastnictví.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (158)
               
               
                  Konkrétněji to znamená, že při prvních pochybnostech vyslovila Komise pochybnosti o předpokladu daňového poradce ve zprávě o stanovení převodních cen, že společnost SMBV nenese žádné riziko, a že by tudíž měla být klasifikována jako výrobce na zakázku nebo smluvní výrobce. Komise se odvolávala zejména na důkazy o riziku zásob zaznamenaném v účetní závěrce SMBV, které by tento předpoklad zpochybnily.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (159)
               
               
                  V případě druhé pochybnosti Komise zpochybnila dvě po sobě následující úpravy provedené daňovým poradcem, které obě mají patrně stejný účel, tj. řešit jednu obavu z hlediska srovnatelnosti. První úprava spočívá ve snížení nákladové základny zachované pro výpočet zdanitelného základu SMBV na provozní výdaje. Daňový poradce to pokládal za vhodné, neboť SMBV by tak byla výrobcem na zakázku nebo smluvním výrobcem. Druhá úprava, označená ve zprávě o stanovení převodních cen jako „úprava převodní přirážky“, odečítá ze zisku společností použitých jako srovnatelné subjekty pro účely převodních cen četné COGS. Tato druhá úprava, prezentovaná Nizozemskem jako „úprava pracovního kapitálu“, snižuje zdanitelný základ SMBV v Nizozemsku, avšak ani úprava, ani metodika, kterou daňový poradce použil, se nejeví jako opodstatněné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (160)
               
               
                  A konečně u třetí pochybnosti Komise zpochybnila tržní charakter licenčních plateb společnosti SMBV pro Alki LP, jelikož se nezdá, že by výše licenčních plateb souvisela s hodnotou duševního vlastnictví, které má odměňovat. Kvůli používání transakční metody čistého rozpětí v analýze převodních cen odpovídá licenční platba ve skutečnosti zbývajícímu zisku společnosti SMBV, tzn. jakýkoli zisk zaznamenaný společností SMBV nad [9–12] % provozních výdajů je převeden na daňově odečitatelnou licenční platbu (viz obrázek 2).
               
            
         
      
      4.   PŘIPOMÍNKY NIZOZEMSKA
      
      
         
         
         
            
               
                  (161)
               
               
                  Nizozemsko předložilo své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 16. července 2014. Tyto připomínky se soustřeďují v první řadě na to, proč je odměna dohodnutá v předběžné dohodě SMBV tržní a proč je metoda zvolená daňovým poradcem vhodná k určení této odměny. Zadruhé se zaměřují na to, proč předběžná dohoda se SMBV neuděluje společnosti SMBV selektivní výhodu.
               
            
         
      
      4.1.   Připomínky ke stanovování převodních cen
      
      
         
         
         
            
               
                  (162)
               
               
                  Podle Nizozemska je odměna dohodnutá v předběžné dohodě se SMBV tržní a transakční metoda čistého rozpětí je v tomto případě vhodná k dosažení tržního výsledku. Nizozemsko argumentuje, že stanovování převodních cen není exaktní vědou, a tudíž existuje řada čísel, v jejichž rozpětí se převodní cena může nacházet.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (163)
               
               
                  Nizozemsko uvádí, že podle směrnice OECD bude kompenzace za transakce mezi dvěma nezávislými společnostmi obvykle odrážet funkce, které každá společnost vykonává, a že by tedy ústředním bodem hodnocení tržního charakteru odměny společnosti SMBV měla být funkční analýza. Podle směrnice OECD jsou smluvní podmínky výchozím bodem při určování toho, zda byl princip tržního odstupu uplatněn správně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (164)
               
               
                  Podle Nizozemska duševní vlastnictví přidělené společností Starbucks společnosti Alki LP v souvislosti se znalostmi a informacemi týkajícími se kávy zahrnuje používání technologií a know-how ohledně receptu na míchání kávových zrn, procesu pražení kávy a výroby jiných odvozených kávových produktů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (165)
               
               
                  Nizozemsko poznamenává, že smlouvu o pražení uzavřenou mezi společnostmi Alki LP a SMBV nelze pokládat za jednoduchou smlouvu o licenci na duševní vlastnictví. Tato smlouva, výrobní smlouva uzavřená na dobu 50 let, se týká pražení zelených kávových zrn společností SMBV. Smlouva o pražení je smlouvou mezi klientem a dodavatelem, která upravuje i poskytování práva na duševní vlastnictví.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (166)
               
               
                  Společnost Alki LP nemá sídlo v Nizozemsku a v souladu s mezinárodním rozdělením daňových pravomocí nepodléhá v Nizozemsku daňové povinnosti. Činnosti prováděné zaměstnanci společnosti SMBV jsou a vždy byly:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              1)
                           
                           
                              činnosti výroby/pražení kávy: tyto činnosti vykonávají pracovníci výroby, technici pražírny, pracovníci údržby, pracovníci kontroly kvality a pracovníci skladu;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              2)
                           
                           
                              logistické a administrativní podpůrné činnosti.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (167)
               
               
                  Nizozemsko uvádí, že záměrem společnosti Starbucks vždy bylo zřídit fungující nízkorizikovou pražírnu a že v průběhu let se skutečnosti a okolnosti výrazně nezměnily. Argumentuje tím, že jelikož se společnost SMBV nepodílela na žádné podnikové restrukturalizaci, nemůže Komise citovat pasáže z kapitoly 9 směrnice OECD z roku 2010, neboť tato směrnice nebyla v době schválení předběžné dohody SMBV ještě k dispozici. Zpětnému pohledu je podle směrnice OECD žádoucí se vyhnout.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (168)
               
               
                  Podle Nizozemska odpovídá za nákup zelených kávových zrn společnost SCTC. Dále argumentuje tím, že se SMBV nezapojuje do nákupu surovin, jelikož podle smlouvy o pražení může nakupovat suroviny pouze od stran, které určila společnost Alki LP. SMBV vykonává pouze administrativní roli při správě zásob a nepodstupuje konečné riziko zásob.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (169)
               
               
                  Konkrétněji s ohledem na administrativní úlohu Nizozemsko uvádí, že ačkoli podle smlouvy o nákupu zelené kávy je to společnost SMBV, která musí poskytovat informace požadované s ohledem na zelená kávová zrna, jež mají být nakoupena, dostává SMBV tyto informace od společnosti Alki LP a způsobem předepsaným společností Alki LP od developerů. Specifikace jsou společností SMBV tudíž pouze předávány dále, jakmile získá informace požadované pro tento účel. Podle Nizozemska vyúsťuje tato kombinace v situaci, kdy je úloha surovin srovnatelná s úlohou poskytování zboží na základě zásilek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (170)
               
               
                  Pokud jde o konečné riziko zásob, Nizozemsko dodává, že ačkoli si společnost SMBV ponechává právní nárok na všechny produkty a materiály používané při výrobních činnostech a vytvořila rezervy pro případ ztráty hodnoty zásob, náklady spojené s vytvořením těchto rezerv v konečném důsledku nenese SMBV. Vzhledem ke způsobu určování licenčních plateb podle smlouvy o pražení nese tyto náklady nakonec společnost Alki LP.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (171)
               
               
                  Podle Nizozemska se obchodních jednání s developery/kupujícími společnosti Starbucks neúčastní žádní zaměstnanci společnosti SMBV. Pokud jde o stanovení cen, Nizozemsko argumentuje tím, že společnost Starbucks […] určuje celosvětové vzorce stanovení cen. Účetní tým ve společnosti Starbucks […] poskytuje společnosti SMBV prostřednictvím společnosti Alki LP ceník (dále jen „ceník […]“) a tyto ceny se počítají pomocí celosvětově uznávaných vzorců stanovení cen, o které se opírají smlouvy o dodávkách uzavřené mezi společností SMBV a developery. Kupní cena zelených kávových zrn hrazená společností SMBV se odvozuje pomocí vzorce stanovení cen, který zahrnuje aspekty, jako je […]. Pokud podkladové náklady rostou nebo klesají, mění se i nákladová základna používaná ke stanovení cen mezi SMBV a jejími developery. Kromě toho jsou developeři povinni nakupovat kávu a základní zboží v souladu se smlouvou ADOA, kterou uzavřela společnost Starbucks Coffee BV s developery.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (172)
               
               
                  Podle Nizozemska společnost SMBV nepůsobí v rámci smlouvy o výrobci na zakázku. Výsledkem smluvního vztahu je situace, kdy se zelená kávová zrna nakupují legálně, avšak bez funkčního příspěvku, od společnosti SCTC a jsou fakturována kupujícím. Navzdory chybějící funkčnosti z hlediska nákupu a prodeje se zásoby musí objevit na rozvaze SMBV v souladu s účetními standardy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (173)
               
               
                  Smluvní vztahy mezi společnostmi SMBV, Alki LP, SCTC a developery popsané výše vedou podle Nizozemska k závěru, že společnost SMBV je výrobcem s nízkorizikovým profilem, a tento závěr navíc podporuje funkční analýza. Nizozemsko musí tudíž společnost SMBV pokládat za „nejméně komplexní subjekt“ (testovanou stranu), jehož tržní odměna musí být určena pomocí srovnávací hodnoticí studie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (174)
               
               
                  Podle Nizozemska neposkytují databáze používané k provedení srovnávací hodnoticí studie žádné podrobnosti, jako jsou transakční ceny nebo podmínky. Dostupné informace se omezují na srovnání provozních výsledků za subjekt jako celek. Transakční metoda čistého rozpětí je nejběžnější používanou metodou v mezinárodním měřítku. Podle Nizozemska to potvrzuje jak směrnice OECD z roku 2010, tak směrnice OECD z roku 1995, která byla v platnosti v době uzavření předběžné dohody se SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (175)
               
               
                  Vzhledem ke své výrobní funkčnosti používá společnost SMBV nákladově orientovaný ukazatel úrovně zisku (transakční metoda čistého rozpětí se ziskovou přirážkou k nákladům). V tomto ohledu Nizozemsko zdůrazňuje, že v souladu s odstavcem 4.9 směrnice OECD (85) zahajuje nizozemský správce daně své šetření převodních cen vždy z hlediska metody použité daňovým poplatníkem. Kapitola 2 výnosu rovněž uvádí, že Nizozemsko neuplatňuje „pravidlo nejlepší metody“. Tento výchozí bod, který je podle Nizozemska v souladu se směrnicí OECD, je použit i v předběžné dohodě SMBV a výsledkem je přijetí transakční metody čistého rozpětí s ukazatelem úrovně zisku navrženým společností SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (176)
               
               
                  Vzhledem k úloze společnosti SMBV coby výrobce na zakázku jsou relevantními náklady k určení nákladové základny použité k výpočtu ziskové přirážky náklady, jejichž výsledkem je přidaná hodnota. V případě SMBV jsou podle Nizozemska relevantními náklady s přidanou hodnotou, na které se uplatňuje zisková přirážka, provozní náklady. Na základě orientační hodnoty tak činí zisková přirážka [9–12] % provozních nákladů. Společnost SMBV má nízkorizikový profil bez přidané hodnoty z hlediska surovin a hraje podpůrnou úlohu pro nekávové produkty. Provozní náklady spojené s těmito omezenými podpůrnými činnostmi jsou zahrnuty do nákladové základny. V důsledku toho jsou tyto činnosti placeny i s [9–12] % ziskovou přirážkou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (177)
               
               
                  Vzhledem k úpravám srovnatelnosti Nizozemsko argumentuje tím, že v době, kdy byla vypracována zpráva o stanovení převodních cen, o niž se opírá předběžná dohoda se SMBV, nebyly k dispozici žádné informace o tom, jak přistupovat k výrobcům s nízkorizikovým profilem. Uznává, že směrnice OECD z roku 2010 obsahuje více pokynů k úpravám srovnatelnosti, včetně úprav pracovního kapitálu, argumentuje však, že tyto příklady představují pouze návod, což znamená, že tržní výsledek může být výsledkem i jiných pozic. Kromě toho Nizozemsko argumentuje tím, že hodnocení toho, zda je předběžná dohoda SMBV v souladu s principem tržního odstupu, musí vycházet ze znalostí a platné směrnice OECD, která byla k dispozici v dané době, tj. směrnice OECD z roku 1995. Z tohoto důvodu nemohla být použita ani příloha kapitoly III směrnice OECD z roku 2010, která uvádí praktický příklad úpravy srovnatelnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (178)
               
               
                  Nizozemsko rovněž provedlo analýzu citlivosti tržního rozpětí, vypočítaného podle metodiky ve zprávě o stanovení převodních cen, pokud jsou upraveny některé z parametrů. Nizozemsko upravilo dobu srovnání a přepočítalo rozpětí považovaná za tržní pro období let 2008–2012 a 2003–2012 v porovnání s rozpětím za roky 2001–2005 ve zprávě o stanovení převodních cen. Kromě toho Nizozemsko přepočítalo rozpětí, pokud by procento COGS odečtené od odměny v rámci druhé úpravy nečinila sazba EURIBOR plus 5 bazických bodů, ale spíše EURIBOR minus 50 bazických bodů, a konečně pokud by bylo tím, co Nizozemsko označilo za „současnou účetní sazbu“. Nizozemsko rovněž vypočítalo rozpětí dosažené společností SMBV jako procento provozních nákladů a nákladů na suroviny (vyjma nákladů spojených s čajem a jiných COGS zprostředkovatelského charakteru) na období let 2008–2012 a 2003–2012 a provedlo srovnání s přirážkou k celkovým nákladům u srovnatelných společností na úrovni EBT i EBIT za stejná období. Na základě těchto simulací dospělo Nizozemsko k závěru, že i pokud by některé z pochybností Komise byly akceptovány, přesto by se odměna nacházela v tržním rozpětí. V souladu se směrnicí OECD nejsou povoleny žádné opravy, pokud odměna spadá do tržního rozpětí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (179)
               
               
                  A konečně, v obecnější rovině, Nizozemsko zpochybňuje tvrzení, že si nevyžádalo podkladové smlouvy, z nichž by mohlo vyplynout, že úroveň rizika společnosti SMBV byla omezená, a tvrdí, že to není nutné, jelikož každá předběžná dohoda vždy obsahuje kritický předpoklad, že se prezentované skutečnosti a okolnosti jeví jako správné a že v případě nesprávné prezentace skutečností lze předběžnou dohodu vypovědět. Kromě toho Nizozemsko argumentuje tím, že jelikož mělo k dispozici informace o historickém pozadí toho, jak byla pražírna zřízena, nemuselo žádat o všechny smlouvy (86).
               
            
         
      
      4.2.   Připomínky k použití čl. 107 odst. 1 Smlouvy
      
      
         
         
         
            
               
                  (180)
               
               
                  Nizozemsko dále uvádí, že společnosti SMBV není poskytována žádná selektivní výhoda a že nedochází ke státní podpoře ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (181)
               
               
                  Nizozemsko vysvětluje, že princip tržního odstupu byl začleněn do čl. 8b odst. 1 zákona CIT a dále propracován ve výnosu, což je plně v souladu s článkem 9 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku. Nizozemsko opakuje to, co je uvedeno rovněž v samotném výpisu, že výnos je konkrétně zaměřen na aspekty, jejichž výklad ponechává směrnice OECD otevřený nebo které nejsou vyjasněny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (182)
               
               
                  Nizozemsko zejména argumentuje, že v situacích týkajících se stanovování převodních cen může být přítomna selektivní výhoda jedině za předpokladu, že je prokázáno, že se směrnice OECD a výnos výslovně odchylují a že při uplatňování principu tržního odstupu došlo ke zjevným chybám úsudku nebo nebyla dodržena zavedená vnitrostátní politika. Úsudek daňových orgánů při posuzování a schvalování metod a výsledků v jednotlivých případech však neimplikuje nijak žádnou selektivitu ani svévolné zacházení. Vzhledem k tomu, že Nizozemsko výsledek předběžné dohody se SMBV pokládá za přijatelné přibližné stanovení tržní ceny, nedomnívá se, že došlo ke zvýhodnění SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (183)
               
               
                  Nizozemsko dále argumentuje tím, že referenční systém, který Komise uplatňuje, což je běžný daňový systém opírající se rozdíl mezi zisky a ztrátami podniku provádějícího své činnosti za běžných tržních podmínek, není správně identifikován. Podle Nizozemska by měl být správným referenčním systémem zákon o dani z příjmu právnických osob, který zahrnuje princip tržního odstupu podle čl. 8b odst. 1 zákona CIT, a výnos, který poskytuje další pokyny k uplatňování tohoto principu. Nizozemsko tvrdí, že pokud se předběžná dohoda se SMBV neodchyluje od čl. 8b odst. 1 zákona CIT a výnosu, nemůže docházet k selektivnímu zvýhodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (184)
               
               
                  Pokud jde o použitou transakční metodu čistého rozpětí, Nizozemsko argumentuje, že na základě výnosu si každý daňový poplatník může v zásadě vybrat metodu pro stanovení převodních cen, pokud vybraná metoda vede k tržnímu výsledku pro konkrétní transakci. Proto pochybnosti o použití transakční metody čistého rozpětí ze strany Komise přesahují pochybnosti, které nizozemský správce daně mohl vyjádřit ve výnosu v souvislosti s touto metodou pro stanovení převodních cen. Nizozemsko také trvá na tom, že výnos pouze požaduje, aby výsledkem analýzy převodních cen bylo rozpětí tržních výsledků, nikoli přesná tržní cena.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (185)
               
               
                  Kromě toho Nizozemsko argumentuje, že rozhodnutí zřejmě nebere v úvahu skutečnost, že přidružené a nepřidružené společnosti se ne vždy nacházejí v podobné právní a faktické situaci. Mezi přidrženými a nepřidruženými společnostmi vždy existují rozdíly, což je něco, co je podle názoru Nizozemska uznáno i v rozhodnutí Komise oGroepsrentebox
                      (87).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (186)
               
               
                  V neposlední řadě Nizozemsko poznamenává, že pokud by Komise nařizovala svůj vlastní výklad daňových principů členských států, jednalo by se o narušení svrchovanosti Nizozemska.
               
            
         
      
      5.   PŘIPOMÍNKY ZAINTERESOVANÝCH STRAN
      
      5.1.   Připomínky společnosti Starbucks k rozhodnutí o zahájení řízení a žádost o informace od konkurence
      
      
         
         
         
            
               
                  (187)
               
               
                  Společnost Starbucks zaslala své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení dne 16. ledna 2015. Kromě toho zaslala Komisi v dopisech ze dne 13. dubna 2015, 29. května 2015, 10. září 2015 a 23. září 2015 informace o trhu. Připomínky společnosti Starbucks se z velké části podobají připomínkám Nizozemska, zejména co se týče argumentu, že odměna uvedená v předběžné dohodě se SMBV byla tržní a neudělila společnosti SMBV selektivní výhodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (188)
               
               
                  Zaprvé společnost Starbucks argumentuje, že SMBV vykonává pouze omezené, nízkorizikové funkce na podporu celosvětové organizace Starbucks poskytující služby v oblasti EMEA. Na podporu tohoto argumentu […]. Podle společnosti Starbucks spočívá primární odpovědnost společnosti SMBV v pražení a balení kávy, jakož i v logistických a administrativních činnostech sloužících k zajištění bezproblémových a efektivních dodávek různého zboží developerům.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (189)
               
               
                  S ohledem na zvolenou strukturu argumentuje společnost Starbucks tím, že bylo zvažováno ujednání o pražení na základě zásilek, nebylo by to však praktické a způsobilo by to administrativní komplikace a příliš mnoho mezipodnikových transakcí. Za účelem sladění administrativní a právní struktury s fyzickým tokem zboží a z důvodu účelnosti se společnost Starbucks rozhodla, že bude SMBV využívat jako smluvní a fakturační subjekt. Důsledkem této struktury je, že se zásoby (zelená kávová zrna, nekávové produkty a nestrategické zboží) objevují na rozvaze SMBV, jelikož účetní standardy a praxe postupují v souladu s právním produktovým tokem. Společnost Starbucks však argumentuje, že úloha SMBV jako smluvního a fakturačního subjektu má pouze administrativní povahu a nevede k žádnému přenosu rizik či obchodních povinností na tuto společnost, jelikož podle smlouvy o pražení nese veškeré ekonomické riziko SMBV, včetně rizika zásob, společnost Alki LP, podporovaná společností Starbucks US. Kromě toho, ačkoli je SMBV smluvní stranou pro developery, děje se tak na základě standardizovaných smluv a podkladových podmínek, které určuje společnost Starbucks US. A konečně, jelikož SMBV nabývá právní vlastnictví, musí se v její rozvaze objevit také zásoby, což podle společnosti Starbucks také vysvětluje, proč SMBV vytvořila rezervy pro případ zastarávání zásob, kompenzované podle předběžné dohody se SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (190)
               
               
                  Pokud jde o vybranou metodu pro stanovení převodních cen, definuje společnost Starbucks úlohu společnosti Alki LP ve vztahu k úloze SMBV, ačkoli to zpráva o stanovení převodních cen neuvádí. Společnost Starbucks argumentuje, že jelikož se SMBV zapojuje pouze do plnění činností v oblastech pražení, balení a podpůrných logistických a administrativních služeb, zatímco Alki LP poskytuje cenné duševní vlastnictví na základě licence a nese podnikatelské riziko, je SMBV nejméně komplexním subjektem. Z tohoto důvodu transakční metoda čistého rozpětí představuje nejvhodnější metodu pro stanovení převodních cen. Společnost Starbucks tvrdí, že neexistují žádné srovnatelné transakce podobné ujednání mezi společnostmi Alki LP a SMBV, a proto by metoda CUP nebyla pro účely stanovení převodních cen vhodná. V každém případě musí nizozemský správce daně zahájit přezkum převodních cen na základě metody, kterou si zvolil daňový poplatník.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (191)
               
               
                  Společnost Starbucks připomíná, že uplatňování jakékoli metody pro stanovení převodních cen produkuje celou řadu číselných údajů, jež by mohly být stejně obhajitelné, jelikož stanovování převodních cen není exaktní vědou a jakákoli analýza převodních změn přinese v podstatě rozpětí tržních výsledků a závěr o nějaké tržní ceně, a nikoli o jedné konkrétní tržní ceně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (192)
               
               
                  Pokud jde o úpravy, účelem úprav je zohlednit důležité rozdíly mezi funkčními profily společnosti SMBV a srovnatelných společností, které byly zahrnuty do vzorku za účelem nalezení náležité tržní odměny. Podle společnosti Starbucks byly tyto úpravy vhodné, v určitých aspektech konzervativní a zcela jistě nepodhodnotily odměnu SMBV za vykonávané funkce. Za účelem dalšího zdůvodnění přiměřenosti [9–12] % přirážky požádala společnost Starbucks [daňového poradce], aby provedl srovnání skutečných výsledků společnosti SMBV se skutečnými výsledky srovnatelných společností v období 2008–2012. Tato zpětná analýza ukazuje, že [9–12] % přirážka snadno zapadá do patřičných rozpětí. To dále potvrzuje tržní povahu metodiky pro stanovení převodních cen uplatněné ve vztahu k SMBV v souladu s předběžnou dohodou uzavřenou s nizozemským správcem daně. Společnost Starbucks rovněž požádala [právní firmu] o druhé stanovisko ohledně toho, zda zpráva o stanovení převodních cen z roku 2007 náležitě uplatnila princip tržního odstupu. [Právní firma] neprovedla vlastní faktické šetření, avšak přezkoumala zprávu o stanovení převodních cen a dokumenty, které měl k dispozici daňový poradce. Došla k závěru, že princip tržního odstupu byl na transakce společnosti SMBV uvnitř skupiny uplatněn náležitým způsobem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (193)
               
               
                  Podobně jako Nizozemsko argumentuje i společnost Starbucks, že Komise neurčila správně referenční rámec. Tvrdí, že referenčním systémem by měl být nizozemský systém daní právnických osob, konkrétně čl. 8b odst. 1 zákona CIT, výnos a administrativní praxe nizozemského správce daně. Podle obou stran by se obava ze státní podpory mohla vyskytnout pouze v případě, že by se předběžná dohoda se SMBV odchýlila od běžného výkladu a uplatňování principu tržního odstupu v Nizozemsku. Společnost Starbucks navíc uvádí, že chybí určení referenční skupiny daňových poplatníků, a argumentuje, že spřízněné a nespřízněné společnosti se ne vždy nacházejí ve srovnatelné právní a faktické situaci (88). A konečně společnost Starbucks kritizuje přístup Komise za to, že je v rozporu s „přístupem založeným na převaze obsahu nad formou“ nizozemského správce daně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (194)
               
               
                  Ve svých podáních v odpovědi na žádost Komise o informace od její konkurence vyjádřila společnost Starbucks stanoviska uvedená v 151. až 154. bodě odůvodnění. Společnost Starbucks dále uvedla, že Komise nemůže ke svému hodnocení používat informace, které jsou staršího data než předběžná dohoda se SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (195)
               
               
                  Dne 24. července 2015 předložila společnost Starbucks zprávu od [manažerské konzultantské firmy], vypracovanou v reakci na její žádost o analýzu modelů odměňování za výrobní a logistické/administrativní služby. Společnost Starbucks uvádí, že tato zpráva podporuje její postoj ohledně modelu odměňování i vybraného ukazatele úrovně zisku (89).
               
            
         
      
      5.2.   Nizozemské sdružení daňových poradců (Nederlandse Orde van Belastingadviseurs)
      
      
         
         
         
            
               
                  (196)
               
               
                  NOB argumentuje, že rozhodování o tom, zda konkrétní daňové zacházení s daňovým poplatníkem podle předběžné dohody představuje státní podporu, by mělo vycházet z nizozemských právních předpisů, administrativní praxe a uplatňování principu tržního odstupu v době, kdy předběžná dohoda vstoupila v platnost. Tvrdí také, že podle výnosu nizozemský správce daně neuplatňuje „pravidlo nejlepší metody“ (tj. nepožaduje, aby byla pro výpočet daňového základu použita nejlepší metoda) a že výsledkem uplatnění principu tržního odstupu je obvykle tržní rozpětí namísto jediné tržní ceny. NOB konstatuje, že odkaz na obezřetný nezávislý tržní hospodářský subjekt v rozhodnutí o zahájení řízení zavádí, jak se zdá, nový druh standardu EU nad rámec směrnice OECD týkající se posuzování tržní povahy podkladového ujednání. Žádá o potvrzení, že Komise jako referenční rámec použije domácí právní systém, nikoli jiný standard. Dále argumentuje, že daňoví poplatníci by měli oprávněně očekávat, že předběžné dohody, které se uzavírají na základě vnitrostátního výkladu domácích právních předpisů, nepředstavují státní podporu.
               
            
         
      
      5.3.   Společnost VNO-NCW
      
      
         
         
         
            
               
                  (197)
               
               
                  Společnost VNO-NCW vyjadřuje své obavy ohledně uplatňování testu obezřetného nezávislého tržního hospodářského subjektu a naléhavě žádá, aby byla jako referenční systém pro posouzení selektivnosti použita vnitrostátní uplatňovaná pravidla pro stanovení převodních cen. Argumentuje, že uplatnění principu tržního odstupu obvykle přináší namísto jediné tržní ceny tržní rozpětí.
               
            
         
      
      5.4.   Společnost ATOZ
      
      
         
         
         
            
               
                  (198)
               
               
                  Hlavní argument společnosti ATOZ souvisí s právním základem rozhodnutí o zahájení řízení. Podle společnosti ATOZ rozhodnutí nerozlišuje, zda se cenová dohoda obsažená v předběžné dohodě se SMBV odchyluje od nizozemské administrativní praxe, od obvyklé praxe jakéhokoli jiného daňového orgánu nebo od norem OECD, ale pouze dochází k závěru, že nedodržuje princip tržního odstupu. ATOZ argumentuje, že Komise zřejmě zastává názor, že existuje objektivní norma tržního odstupu, která se opírá o principy OECD a je nějakým způsobem zakotvena v právu EU, jež je nadřazeno vnitrostátnímu právu a praxi členských států. Avšak podle společnosti ATOZ by Komise měla zvážit, zda je předběžná dohoda se SMBV v souladu s nizozemským právem. Tvrdí, že přístup Komise mimo jiné vytváří právní nejistotu mezi nadnárodními společnostmi.
               
            
         
      
      5.5.   Společnost Oxfam
      
      
         
         
         
            
               
                  (199)
               
               
                  Společnost Oxfam vyjádřila ve svých připomínkách podporu šetření Komise a vybídla Komisi k navýšení své vyšetřovací kapacity, a to i s ohledem na skutečnost, že může být lépe než vnitrostátní orgány schopna strukturálně posoudit postupy daňového rozhodování členských států. Vyzývá Komisi, aby zajistila přijetí náležitých sankcí v případech, kdy jsou potvrzeny selektivní výhody, a k tomu, aby byly škodlivé daňové postupy rychle odstraněny.
               
            
         
      
      5.6.   Společnost BAK
      
      
         
         
         
            
               
                  (200)
               
               
                  Společnost BAK podporuje argumenty Komise uvedené v rozhodnutí o zahájení řízení a argumentuje, že obecně vzato tyto druhy smluv a právních struktur snižují celosvětově zaplacené daně, což má negativní důsledky pro spotřebitele i zaměstnance.
               
            
         
      
      6.   PŘIPOMÍNKY SPOLEČNOSTI X
      
      
         
         
         
            
               
                  (201)
               
               
                  Společnost X, která nechce odhalit svou totožnost, poskytla Komisi připomínky v reakci na rozhodnutí o zahájení řízení. Podle této společnosti by na základně jejího hodnocení jako konkurenta společnosti Starbucks byla hodnota přidaná zelené kávě procesem pražení (pražení a balení, bez ohledu na náklady na balicí materiál) v průměru rovna 13–17 % nákladů na zelenou kávu v případě pražené a mleté kávy nebo zrnkové kávy. Podle názoru uvedené společnosti by tyto úrovně byly použitelné na všechny distribuční kanály.
               
            
         
      
      7.   INFORMACE DODANÉ KONKURENTY SPOLEČNOSTI STARBUCKS V REAKCI NA ŽÁDOST O INFORMACE OD KONKURENCE
      
      7.1.   Společnosti kontaktované Komisí v souvislosti s žádostí o informace od konkurence
      
      
         
         
         
            
               
                  (202)
               
               
                  Jak je vysvětleno v 20. bodě odůvodnění, obrátila se Komise na čtyři konkurenty společnosti Starbucks, aby jí poskytli tržní informace o svém obchodním modelu a svých činnostech vytvářejících hodnotu a Komise tak mohla dokončit své posouzení předběžné dohody se SMBV. Těmito čtyřmi konkurenty byly společnosti Y, Dallmayr, Nestlé a Melitta. Výběr těchto čtyř společností vycházel z úvahy, že všechny společnosti působí v segmentu pražení kávy a že vzhledem k tomu, že jsou společnostmi ve skupině, mohou poskytnout náhled do organizace činností pražení kávy v integrované společnosti.
               
            
         
      
      7.2.   Dallmayr
      
      
         
         
         
            
               
                  (203)
               
               
                  Společnost Dallmayr odpověděla na žádost Komise o tržní informace v dopise ze dne 27. dubna 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (204)
               
               
                  Společnost Dallmayr informovala Komisi, že pražení kávy je prováděno buď jako samostatná obchodní činnost, nebo jako činnost vertikálně začleněná do společnosti. Větší společnosti obvykle provádějí pražení interně. Funkce nákupu je zpravidla začleněna do funkce pražení. Společnost Dallmayr nezajišťuje funkci pražení prostřednictvím externího subjektu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (205)
               
               
                  Společnost Dallmayr považuje úhradu licenční platby třetí stranou, která poskytuje služby pražení, za spíše neobvyklou. Ve skutečnosti by očekávala, že zákazník bude platit pražírně, nikoli naopak.
               
            
         
      
      7.3.   Nestlé
      
      
         
         
         
            
               
                  (206)
               
               
                  Společnost Nestlé odpověděla na žádost Komise o tržní informace v dopise ze dne 20. května 2015. Uvedla, že třemi složkami důležitými při tvorbě hodnoty kávy jsou kvalita (typ zrn), tmavost (dosažená pražením) a jemnost umletí. Rovněž uvedla, že funkcí pražení nepověřuje externí subjekt, a ani by tak neučinila vzhledem k důležitosti, kterou má pražení pro rozvinutí chuti produktu.
               
            
         
      
      7.4.   Melitta
      
      
         
         
         
            
               
                  (207)
               
               
                  Společnost Melitta odpověděla na žádost Komise o tržní informace v dopise ze dne 26. května 2015. Uvedla situace, za nichž by mohla pověřit pražením kávových zrn externí subjekt. Jedná se o tyto situace: i) když nemá ve svém závodě strojní zařízení pro výrobu zvláštních typů produktů, jako jsou specifické formáty balení nebo kapsle, ii) když v jejím závodě není k dispozici strojní zařízení na výrobu rozpustné kávy a (iii) když prodeje překročí kapacitu pražení a balení, kterou má k dispozici ve svém závodě. V posledním uvedeném případě jsou při pražení a balení zajišťovaných externím subjektem z důvodu kapacitních omezení zelená kávová zrna od společnosti Melitta posílána dodavateli, který praží a balí kávu do podoby hotového produktu. Tento hotový produkt je poté dodán společnosti Melitta. Taková smlouva platila pro téhož dodavatele po řadu let.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (208)
               
               
                  Aby byla zajištěna kvalita a chuť hotového produktu, poskytuje Melitta třetí straně, kterou pražením pověřuje, buď předpisy křivky pražení nebo definované chuťové profily.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (209)
               
               
                  Smluvní ujednání nepředpokládá žádné licenční platby hrazené společnosti Melitta při pražení u externího subjektu.
               
            
         
      
      7.5.   Společnost Y
      
      
         
         
         
            
               
                  (210)
               
               
                  Společnost Y odpověděla na žádost Komise o tržní informace v dopise ze dne 27. dubna 2015. Komise požádala o vyjasnění v dopise ze dne 11. května 2015, na který společnost Y odpověděla dne 21. května 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (211)
               
               
                  Společnost Y nezajišťuje funkci pražení kávy prostřednictvím třetích stran. Pražení je zajišťováno společností ze skupiny, kterou společnost Y určila jako výrobce na zakázku. Tato pražírna neplatí žádnou licenční platbu za používání duševního vlastnictví či know-how používaného v procesu pražení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (212)
               
               
                  Společnost platí licenční poplatky za používání IT systémů. Pro odměnu společnosti ze skupiny, klasifikované společností Y jako výrobce na zakázku, představují nákladovou základnu výrobní náklady vyjma nákladů na suroviny. Výrobními náklady jsou především energie, odpisy u strojů (například pražicí a balicí linky), personální náklady, náklady na IT a údržba zařízení.
               
            
         
      
      8.   PŘIPOMÍNKY NIZOZEMSKA K PŘIPOMÍNKÁM TŘETÍCH STRAN, K PŘIPOMÍNKÁM SPOLEČNOSTI X A K ODPOVĚDÍM NA ŽÁDOST O INFORMACE OD KONKURENCE
      
      8.1.   Připomínky Nizozemska k připomínkám třetích stran
      
      
         
         
         
            
               
                  (213)
               
               
                  V dopisech ze dne 20. a 26. dubna 2015 vyjádřilo Nizozemsko svůj naprostý souhlas s připomínkami společností Starbucks, NOB, VNO-NCW a ATOZ. Pokud jde o připomínky společnosti Oxfam, Nizozemsko uvedlo, že se jedná o připomínky ke škodlivé daňové konkurenci obecně, které nezkoumají konkrétně případ společnosti SMBV. Nizozemsko pokládá tvrzení společnosti BAK za nesprávná, a zdržuje se tudíž jejich komentování.
               
            
         
      
      8.2.   Připomínky Nizozemska k připomínkám společnosti X
      
      
         
         
         
            
               
                  (214)
               
               
                  V dopise ze dne 11. března 2015 Nizozemsko uvedlo, že na připomínky společnosti X nemůže poskytnout věcnou odpověď, jelikož Nizozemsku nebyla poskytnuta funkční analýza a referenční systém anonymního konkurenta.
               
            
         
      
      8.3.   Připomínky Nizozemska k připomínkám společnosti Dallmayr a společnosti Y
      
      
         
         
         
            
               
                  (215)
               
               
                  V dopise ze dne 27. května 2015 poskytlo Nizozemsko své připomínky k tržním informacím od společnosti Dallmayr a společnosti Y. Obecně Nizozemsko konstatuje, že funkční analýza a smluvní ujednání chybějí, a tudíž je porovnání velmi složité, neboť ani jedna z uvedených stran nepověřuje funkcí pražení nezávislou třetí stranu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (216)
               
               
                  Pokud jde o společnost Dallmayr, Nizozemsko uvádí, že definice pražení od společnosti Dallmayr zahrnuje více než jen pražení kávy, jelikož je do funkce pražení začleněna funkce nákupu. Nizozemsko dále argumentuje, že společnost SMBV neprovádí prodejní činnosti ve vztahu ke kávě a nekávovým produktům, zatímco Dallmayr má v tomto bodě odlišnou organizaci. Dále Nizozemsko argumentuje, že v rámci vztahu klient-dodavatel společnosti Dallmayr se odměna řídí hmotností a cenou zelených kávových zrn, což dodavatele vystavuje riziku míry obsazení, přičemž toto není případ společnosti SMBV.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (217)
               
               
                  Pokud jde o společnost Y, Nizozemsko konstatuje, že pražení kávy je pokládáno za rutinní funkci a že pražírna je odměňována na základě nákladů plus rozpětí, přičemž náklady na zelená kávová zrna netvoří součást nákladové základny. Podle Nizozemska je tento přístup plně v souladu s předběžnou dohodou se SMBV.
               
            
         
      
      8.4.   Připomínky Nizozemska k připomínkám společnosti Nestlé
      
      
         
         
         
            
               
                  (218)
               
               
           &