Rozhodnutí Rady (EU) 2017/769 ze dne 25. dubna 2017 o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0769 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 115/15
            
         
      
   
   
   ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/769
   ze dne 25. dubna 2017
   o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k Protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, s výjimkou aspektů týkajících se justiční spolupráce v občanských věcech
   RADA EVROPSKÉ UNIE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) této smlouvy,
   s ohledem na návrh Evropské komise,
   s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Mezinárodní úmluva o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 (dále jen „úmluva HNS z roku 1996“) má za cíl zajistit odpovídající, rychlé a účinné poskytnutí náhrady osobám, které utrpí škodu způsobenou únikem nebezpečných a škodlivých látek při přepravě po moři. Úmluva HNS z roku 1996 zaplnila podstatnou mezeru v mezinárodní úpravě odpovědnosti v oblasti námořní dopravy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               V roce 2002 přijala Rada rozhodnutí 2002/971/ES (2). V souladu s uvedeným rozhodnutím byla členským státům uložena povinnost učinit kroky potřebné k ratifikaci úmluvy HNS z roku 1996 nebo k přistoupení k této úmluvě v přiměřené lhůtě a pokud možno do 30. června 2006. Následně tuto úmluvu ratifikovaly čtyři členské státy. Úmluva HNS z roku 1996 dosud nevstoupila v platnost.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Úmluva HNS z roku 1996 byla pozměněna Protokolem z roku 2010 k úmluvě HNS z roku 1996 („protokol z roku 2010“). Podle článku 2 a čl. 18 odst. 1 protokolu z roku 2010 jsou úmluva HNS z roku 1996 a protokol z roku 2010 stranami protokolu z roku 2010 chápány, vykládány a uplatňovány společně jako jediná listina.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Konsolidované znění úmluvy HNS z roku 1996 a protokolu z roku 2010 (dále jen „úmluva HNS z roku 2010“) vypracoval sekretariát Mezinárodní námořní organizace (dále jen „IMO“) a schválil ho její právní výbor na svém 98. zasedání. Úmluva HNS z roku 2010 není listinou určenou k podpisu nebo ratifikaci. Tato úmluva nabude účinku, jakmile vstoupí v členských státech v platnost protokol z roku 2010.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Jestliže stát vyjádří souhlas být vázán protokolem z roku 2010 ruší se tím v souladu s čl. 20 odst. 8 tohoto protokolu všechna předchozí vyjádření souhlasu tohoto státu být vázán úmluvou HNS z roku 1996. Státy, které jsou smluvními stranami úmluvy HNS z roku 1996, jimi tedy přestanou být v okamžiku, kdy vyjádří souhlas, aby byly vázány protokolem z roku 2010 v souladu s článkem 20 tohoto protokolu, zejména s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (3) je předcházet škodám na životním prostředí způsobeným pracovními činnostmi, včetně přepravy nebezpečného zboží po moři, a napravovat je. Nepoužije se však na případy zranění osob, na škody na soukromém majetku nebo na jakékoli hospodářské ztráty a nemá vliv na jakákoli práva na náhradu těchto škod. Předmět uvedené směrnice a předmět úmluvy HNS z roku 2010 se tedy částečně překrývají, avšak nikoli ve velké míře. Členské státy si ponechávají pravomoc v záležitostech, na něž se vztahuje úmluva HNS z roku 2010 a pro něž nebyla stanovena společná pravidla.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Stejně jako její předchůdkyně je i úmluva HNS z roku 2010 zvláště důležitá s ohledem na zájmy Unie a jejích členských států, protože poskytuje větší ochranu obětem škod způsobených přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, a to i v oblasti škod na životním prostředí, v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu z roku 1982.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Pro to, aby se státy staly smluvními stranami protokolu z roku 2010, a tím i úmluvy HNS z roku 2010, musí předložit generálnímu tajemníkovi IMO zároveň se schvalovací listinou příslušné údaje o celkovém množství nákladu podléhajícím příspěvku podle úmluvy HNS z roku 2010, který byl přijat během předcházejícího kalendářního roku, a to v souladu s čl. 20 odst. 4 této úmluvy. Dříve, než státy vyjádří souhlas, aby byly vázány protokolem z roku 2010, mají povinnost za tímto účelem vytvořit systém podávání zpráv o nákladu podléhajícím příspěvku podle úmluvy HNS z roku 2010.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               V roce 2013 právní výbor IMO na svém 100. zasedání potvrdil pokyny k podávání zpráv o nákladu nebezpečných a škodlivých látek, který podléhá příspěvku, jež byly vypracovány s cílem usnadnit přijetí právních předpisů o podávání zpráv ratifikujícími státy před vstupem protokolu z roku 2010 v platnost a podpořit globální, jednotné a účinné provádění příslušných požadavků úmluvy HNS z roku 2010.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               K zajištění právní jistoty pro všechny příslušné zúčastněné strany by členské státy měly náležitě informovat sebe navzájem, jakož i Radu a Komisi o svých systémech podávání zpráv o nákladu nebezpečných a škodlivých látek, který podléhá příspěvku. Tyto informace mohou být zpřístupněny neformálně prostřednictvím stávajících informačních kanálů, jako jsou přípravné orgány Rady.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Úsilí členských států o vytvoření systémů podávání zpráv o nákladu nebezpečných a škodlivých látek, který podléhá příspěvku podle úmluvy HNS z roku 2010, by mohlo být podpořeno výměnou osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o zřizování těchto systémů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               V případě neexistence doložky o organizacích regionální hospodářské integrace, jako tomu bylo v případě úmluvy HNS z roku 1996, mohou být smluvními stranami protokolu z roku 2010 pouze svrchované státy. Unie proto nemůže ratifikovat protokol z roku 2010 ani k němu přistoupit, a tudíž nemůže přistoupit ani k úmluvě HNS z roku 2010.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Ratifikace protokolu z roku 2010 všemi členskými státy v daném časovém rámci by měla zajistit všem dotčeným subjektům při uplatňování úmluvy HNS z roku 2010 rovné podmínky v rámci Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               S ohledem na mezinárodní povahu režimu HNS by mělo být při uplatňování úmluvy HNS z roku 2010 usilováno o rovné podmínky na celosvětové úrovni pro všechny dotčené subjekty. Je proto potřeba zajistit celosvětovou působnost protokolu z roku 2010.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Členské státy by proto měly být zmocněny k tomu, aby v případě částí spadajících do výhradní pravomoci Unie ratifikovaly protokol z roku 2010, nebo případně k němu přistoupily, s výjimkou aspektů souvisejících s justiční spoluprací v občanských věcech. Ustanovení úmluvy HNS z roku 2010 spadající do oblasti pravomoci svěřené Unii v rámci justiční spolupráce v občanských věcech budou předmětem rozhodnutí, jež bude přijato souběžně s tímto rozhodnutím,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Členské státy jsou tímto zmocněny, aby v zájmu Unie v případě částí spadajících do výhradní pravomoci Unie ratifikovaly protokol z roku 2010 nebo k němu případně přistoupily, s výjimkou aspektů souvisejících s justiční spoluprací v občanských věcech, a to za podmínek stanovených v tohoto rozhodnutí.
   Článek 2
   1.   Členské státy by měly vyvinout úsilí, aby učinily kroky potřebné k tomu, aby uložily ratifikační listinu protokolu z roku 2010 nebo listinu o přistoupení k tomuto protokolu v přiměřené lhůtě a pokud možno do 6. května 2021.
   2.   Členské státy vhodným způsobem informují sebe navzájem, jakož i Radu a Komisi o zprovoznění systému podávání zpráv o nákladu nebezpečných a škodlivých látek, který podléhá příspěvku podle úmluvy HNS z roku 2010.
   3.   Členské státy budou usilovat o výměnu osvědčených postupů, zejména pokud jde o systém podávání zpráv o nákladu nebezpečných a škodlivých látek, který podléhá příspěvku podle úmluvy HNS z roku 2010, podle protokolu z roku 2010.
   Článek 3
   Členské státy při ratifikaci protokolu z roku 2010 nebo při přistoupení k němu informují písemně generálního tajemníka Mezinárodní námořní organizace o tom, že se tato ratifikace nebo přistoupení uskutečnily v souladu s tímto rozhodnutím a rozhodnutím Rady (EU) 2017/770 (4).
   Článek 4
   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   Článek 5
   Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvami.
   
      V Lucemburku dne 25. dubna 2017.
      
         
            Za Radu
         
         
            předseda
         
         I. BORG
      
   
   
   
      (1)  Souhlas ze dne 5. dubna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
   
      (2)  Rozhodnutí Rady 2002/971/ES ze dne 18. listopadu 2002, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Společenství ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři z roku 1996 nebo aby k této úmluvě přistoupily (Úmluva HNS) (Úř. věst. L 337, 13.12.2002, s. 55).
   
      (3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).
   
      (4)  Rozhodnutí Rady (EU) 2017/770 ze dne 25. dubna 2017 o ratifikaci členskými státy a jejich přistoupení v zájmu Evropské unie k protokolu z roku 2010 k Mezinárodní úmluvě o odpovědnosti a náhradě za škodu v souvislosti s přepravou nebezpečných a škodlivých látek po moři, pokud jde o aspekty týkající se justiční spolupráce v občanských věcech (viz strana 18 v tomto čísle Úředního věstníku).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.