Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018)

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0864 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 131/1
            
         
      
   
   
   ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/864
   ze dne 17. května 2017
   o Evropském roku kulturního dědictví (2018)
   EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 167 této smlouvy,
   s ohledem na návrh Evropské komise,
   po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
   s ohledem na stanovisko Výboru regionů (1),
   v souladu s řádným legislativním postupem (2),
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Ideály, principy a hodnoty zakotvené v kulturním dědictví Evropy tvoří společný evropský zdroj vzpomínek, porozumění, identity, dialogu, soudržnosti a kreativity. Kulturní dědictví hraje v rámci Evropské unie významnou úlohu a preambule Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) stanoví, že signatáři se inspirují evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               V čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU se stanoví, že Unie respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že je úkolem Unie přispívat k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovat jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovat společné kulturní dědictví. Činnost Unie má být zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti, mimo jiné v oblastech zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů a zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Komise ve svém sdělení ze dne 22. července 2014 nazvaném „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ zdůrazňuje, že kulturní dědictví je sdíleným zdrojem a společným statkem uchovávaným pro budoucí generace. Péče o něj je proto společným úkolem všech zúčastněných stran.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Kulturní dědictví má pro evropskou společnost nesmírnou hodnotu z kulturního, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska. Jeho udržitelné řízení tak představuje strategickou volbu pro 21. století, jak je zdůrazněno v závěrech Rady ze dne 21. května 2014 (3). Příspěvek kulturního dědictví k tvorbě hodnot, dovedností, pracovních příležitostí a kvalitě života není doceněn.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Kulturní dědictví je pro evropský program pro kulturu klíčové (4) a přispívá k jeho cílům, jimiž je podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podpora kultury jako katalyzátoru tvořivosti a podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie. Jedná se rovněž o jednu ze čtyř priorit evropské kulturní spolupráce na období let 2015–2018 stanovených v aktuálním pracovním plánu pro kulturu, který Rada a zástupci vlád členských států zasedajících v Radě přijali dne 25. listopadu 2014 (5).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Rada ve svých závěrech ze dne 21. května 2014 uvedla, že kulturní dědictví tvoří široké spektrum dochovaných zdrojů ve všech formách a podobách, tedy zdroje hmotné, nehmotné a digitální (původně digitální i digitalizované), včetně památek, nalezišť, krajin, dovedností, postupů, znalostí a projevů lidské tvořivosti, jakož i sbírek uchovávaných a spravovaných orgány veřejné správy, jako jsou muzea, knihovny a archivy, i soukromými subjekty. Kulturní dědictví zahrnuje rovněž filmové dědictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Kulturní dědictví vznikalo po staletí vzájemným působením kulturních projevů různých civilizací, které obývaly Evropu. Evropský rok kulturního dědictví přispěje k pochopení důležitosti ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů. Takového pochopení je možné docílit prostřednictvím vzdělávacích programů a osvětových programů pro širší veřejnost, což je v souladu se závazky podle Úmluvy Unesco z roku 2005 o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, jíž jsou Unie a její členské státy smluvní stranou.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               V souladu s článkem 30 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, jíž je Unie a většina členských států smluvní stranou, uznávají smluvní strany Úmluvy právo osob se zdravotním postižením účastnit se kulturního života společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a jsou povinny přijmout veškerá odpovídající opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly mimo jiné přístup na místa určená pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty, a v co největší možné míře přístup k historickým památkám a významným místům národního kulturního dědictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Evropská cena pro bezbariérová města ukázala, že zpřístupnění kulturního dědictví měst osobám se zdravotním postižením, starším občanům a osobám se sníženou pohyblivostí či jinými dočasnými omezeními způsoby respektujícími povahu a hodnoty tohoto dědictví je možné a že se osvědčilo.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Kulturní dědictví má značný význam pro soudržnost společenství v době, kdy se v evropských společnostech zvyšuje kulturní rozmanitost. Památky, které získaly označení „Evropské dědictví“, mají výrazný evropský rozměr, neboť byly oceněny za svoji úlohu v evropských dějinách. Spolu s Evropskými hlavními městy kultury upevňují tyto památky pocit příslušnosti ke společnému evropskému prostoru. Proto je třeba usilovat o to, aby se Evropský rok kulturního dědictví doplňoval s dalšími iniciativami. Nové participativní a mezikulturní přístupy k politice kulturního dědictví a k iniciativám v oblasti vzdělávání uznávají stejnou hodnotu všech typů kulturního dědictví, mají potenciál zvyšovat důvěru, vzájemné uznání a sociální soudržnost, jak prokazuje také mezinárodní spolupráce v rámci Rady Evropy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Význam kulturního dědictví pro soudržnost společenství je zohledněn i v rámci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „agenda 2030“), v níž jsou globální občanství, kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog uznány za jednotící principy udržitelného rozvoje. Agenda 2030 rovněž uznává, že všechny kultury a civilizace mohou být přínosem a významným činitelem v rámci udržitelného rozvoje. Kultura je výslovně zmíněna v několika cílech udržitelného rozvoje Agendy 2030, zejména v cíli 11 (městské kulturní dědictví), a dále v cíli 4 (vzdělání) a v souvislosti s cestovním ruchem v cílech 8 (udržitelný růst) a 12 (udržitelná spotřeba).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Větší mezinárodní uznání toho, že lidé a lidské hodnoty by se měli stát centrální složkou rozšířené a víceoborové koncepce kulturního dědictví, posiluje potřebu pečovat o širší přístup ke kulturnímu dědictví, mezi jinými vzhledem k jeho příznivým účinkům na kvalitu života. Takového širšího přístupu je možné dosáhnout zaměřením se na různé cílové skupiny, lepším zpřístupněním míst, budov, produktů a služeb s ohledem na zvláštní potřeby a na důsledky demografických změn.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Politiky v oblasti údržby, obnovy, ochrany, opětovného využívání, dostupnosti a podpory kulturního dědictví a souvisejících služeb spadají především do vnitrostátní, regionální nebo místní odpovědnosti. Přesto má kulturní dědictví i jasný evropský rozměr, v jehož rámci se mu věnují kromě kulturní politiky i jiné politiky Unie, jakými jsou například politiky v oblasti vzdělávání, zemědělství a rozvoje venkova, regionálního rozvoje, sociální soudržnosti, námořních záležitostí, životního prostředí, cestovního ruchu, digitální agendy, výzkumu a inovací a komunikace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Rok 2018 má pro Evropu a její kulturní dědictví symbolický a historický význam proto, že je rokem, kdy si připomínáme řadu významných událostí, jako je sté výročí konce první světové války a vyhlášení nezávislosti několika členských států a také čtyřsté výročí začátku třicetileté války. Evropský rok kulturního dědictví proto může přinést příležitosti k lepšímu porozumění současnosti prostřednictvím bohatšího a sdíleného pochopení minulosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               Aby mohl být plně využit potenciál kulturního dědictví v rámci evropských společností a ekonomik, vyžadují ochrana, rozvoj a správa kulturního dědictví účinnou participativní, tedy víceúrovňovou a mnohostrannou správu a zesílenou meziodvětvovou spolupráci, jak uvádí Rada ve svých závěrech ze dne 25. listopadu 2014 (6). Taková správa a spolupráce se týká všech zúčastněných stran včetně orgánů veřejné správy, odvětví kulturního dědictví, soukromých subjektů a organizací občanské společnosti, jako jsou nevládní organizace a organizace v oblasti dobrovolnictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (17)
            
            
               Rada navíc ve svých závěrech ze dne 25. listopadu 2014 vyzvala Komisi, aby zvážila předložení návrhu „Evropského roku kulturního dědictví“.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (18)
            
            
               Evropský parlament v rámci svého usnesení ze dne 8. září 2015 doporučil stanovit rok 2018, pokud to bude možné, Evropským rokem kulturního dědictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (19)
            
            
               Ve svém usnesení ze dne 16. dubna 2015 (7) přivítal Výbor regionů návrh Rady, že je třeba zvážit zavedení Evropského roku kulturního dědictví, a zdůraznil jeho význam při plnění společných cílů v celoevropském kontextu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (20)
            
            
               Vyhlášení Evropského roku kulturního dědictví je účinný způsob, jak zvyšovat obecné povědomí, šířit informace o osvědčených postupech, podporovat politické diskuse, výzkum a inovace a zlepšit shromažďování a analýzu kvalitativních podkladů a kvantitativních údajů, včetně statistických dat, o sociálním a ekonomickém dopadu kulturního dědictví. Vytvářením prostoru pro podporu těchto cílů současně na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální i místní úrovni lze dosáhnout synergie a lepšího využití zdrojů. V tomto ohledu by Komise měla poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, Výboru regionů a orgánům a sdružením působícím v oblasti kulturního dědictví na úrovni Unie včasné informace a úzce s nimi spolupracovat. S cílem zajistit evropský rozměr činností rozvíjených v rámci Evropského roku kulturního dědictví se také vyzývají členské státy, aby mezi sebou spolupracovaly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (21)
            
            
               Kulturní dědictví je součástí opatření řady programů v oblasti vnějších vztahů, především na Blízkém východě, ale i jinde. Podpora hodnoty kulturního dědictví je také odpovědí na úmyslné ničení kulturního dědictví v oblastech konfliktů, jak zdůraznily vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Komise ve svém společném sdělení ze dne 8. června 2016 nazvaném „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“. Je důležité zajistit, aby se Evropský rok kulturního dědictví dobře doplňoval se všemi iniciativami týkajícími se vnějších vztahů rozvíjenými v příslušných rámcích. Opatření mající zajistit ochranu a podporu kulturního dědictví v rámci příslušných nástrojů vnějších vztahů by měla mimo jiné odrážet společný zájem spojený s výměnou zkušeností a hodnot se třetími zeměmi. Evropský rok kulturního dědictví by měl podporovat vzájemné znalosti daných kultur, jejich uznání a vzájemné porozumění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (22)
            
            
               Kandidátské země a potenciální kandidátské země by měly být s činnostmi v rámci Evropského roku kulturního dědictví v úzkém kontaktu. Může být žádoucí také zapojení zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství, a dalších partnerských zemí. Takového zapojení je možné dosáhnout prostřednictvím příslušných rámců spolupráce a dialogu, zejména v kontextu dialogu občanské společnosti mezi Unií a uvedenými zeměmi.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (23)
            
            
               Ochrana, zachování a rozvoj kulturního dědictví Evropy spadají do cílů existujících programů Unie. Evropský rok kulturního dědictví by proto mohl proběhnout s využitím těchto programů v souladu s jejich stávajícími ustanoveními a finančních priorit, které jsou stanovovány na jednoleté nebo víceleté období. Programy a politiky v oblastech jako kultura, vzdělávání, zemědělství a rozvoj venkova, regionální rozvoj, sociální soudržnost, námořní záležitosti, životní prostředí, cestovní ruch, strategie pro jednotný digitální trh, výzkum a inovace a komunikace přispívají přímo i nepřímo k ochraně, rozvoji, inovativnímu opětovnému využití a propagaci kulturního dědictví Evropy a mohou podpořit Evropský rok kulturního dědictví v souladu s vlastními právními rámci. Na podporu plnění cílů Evropského roku kulturního dědictví lze zvážit poskytování vnitrostátních příspěvků, mimo jiné prostřednictvím flexibilních mechanismů financování, jako je například partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo skupinové financování (crowdfunding), které by doplňovaly spolufinancování na úrovni Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (24)
            
            
               Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (25)
            
            
               Toto rozhodnutí stanoví finanční krytí na celou dobu trvání Evropského roku kulturního dědictví, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku během ročního rozpočtového procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (8).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (26)
            
            
               Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž podpořit sdílení a schopnost ocenit kulturní dědictví Evropy, zvýšit povědomí o společných dějinách a hodnotách a dále posílit pocit příslušnosti ke společnému evropskému prostoru, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, vzhledem k nezbytnosti nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,
            
         
      
   
   PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Předmět
   1.   Rok 2018 se stanoví „Evropským rokem kulturního dědictví“ (dále jen „Evropský rok“).
   2.   Smyslem Evropského roku je podpořit sdílení kulturního dědictví Evropy coby společného zdroje a schopnost jej ocenit, zvýšit povědomí o společných dějinách a hodnotách a posílit pocit příslušnosti ke společnému evropskému prostoru.
   Článek 2
   Cíle
   1.   Obecnými cíli Evropského roku je podněcovat a podporovat úsilí Unie, členských států a regionálních i místních orgánů, ve spolupráci s odvětvím kulturního dědictví a širší občanskou společností, o ochranu, zabezpečení, opětovné využívání, rozvoj, zvyšování hodnoty a propagaci kulturního dědictví Evropy. Evropský rok zejména:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               přispěje k podpoře významu kulturního dědictví Evropy jakožto klíčové složky kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu. Při plném respektování pravomocí členských států má Evropský rok vyzdvihnout nejlepší prostředky, jak kulturní dědictví Evropy zachovat a chránit a rovněž jak umožnit, aby z něj měla požitek co nejširší a nejrůznorodější veřejnost, a to i využitím opatření zaměřených na její rozvoj a vzdělávání o kulturním dědictví, což povede k podpoře sociálního začleňování a integrace;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               zvýší příspěvek kulturního dědictví Evropy pro společnost a ekonomiku, a to využitím přímého a nepřímého ekonomického potenciálu, který zahrnuje schopnost podporovat kulturní a kreativní odvětví, včetně malých a středních podniků, a inspirovat tvorbu a inovace, podporovat udržitelný rozvoj a cestovní ruch, posilovat sociální soudržnost a vytvářet dlouhodobé pracovní příležitosti;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               přispěje k podpoře kulturního dědictví jako významného prvku vztahů mezi Unií a třetími zeměmi, vycházeje ze zájmu a potřeb v partnerských zemích a z odborné kompetence Evropy v oblasti kulturního dědictví.
            
         
      
   
   2.   Konkrétní cíle Evropského roku jsou:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               podporovat takové přístupy k politikám v oblasti kulturního dědictví, které kladou důraz na člověka, jsou inkluzivní, pokrokové, více integrované, udržitelné a meziodvětvové;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               podporovat inovativní modely participativní správy a řízení kulturního dědictví, zapojující všechny zúčastněné strany včetně orgánů veřejné správy, odvětví kulturního dědictví, soukromých subjektů a organizací občanské společnosti;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               podporovat diskusi, výzkum a výměnu osvědčených postupů ohledně kvality zachování, ochrany, inovativního opětovného využívání a rozvoje kulturního dědictví a ohledně soudobých zásahů do historického prostředí;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               d)
            
            
               podporovat řešení, která kulturní dědictví zpřístupňují všem, a to i pomocí digitálních prostředků, prostřednictvím odstraňování sociálních, kulturních a fyzických překážek s ohledem na osoby se zvláštními potřebami;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               e)
            
            
               zdůrazňovat a vyzdvihovat pozitivní příspěvek kulturního dědictví společnosti a ekonomice prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně posilování znalostní základny pro takový příspěvek na úrovni Unie;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               f)
            
            
               podporovat synergie mezi politikami týkajícími se kulturního dědictví a environmentálními politikami prostřednictvím zahrnutí kulturního dědictví do politik v oblasti životního prostředí, architektury a územního plánování a prostřednictvím podpory energetické účinnosti;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               g)
            
            
               posilovat strategie regionálního a místního rozvoje, jež využívají potenciálu kulturního dědictví, včetně propagace udržitelného cestovního ruchu;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               h)
            
            
               podporovat rozvoj specializovaných dovedností a zlepšovat řízení a přenos znalostí v odvětví kulturního dědictví s ohledem na důsledky přechodu k digitalizaci;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               i)
            
            
               podporovat kulturní dědictví, jakožto zdroj inspirace pro současnou tvorbu a inovace, a zdůrazňovat potenciál pro vzájemné obohacení a intenzivnější vzájemné propojení mezi odvětvím kulturního dědictví a dalšími kulturními a kreativními odvětvími;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               j)
            
            
               zvyšovat povědomí o významu kulturního dědictví Evropy prostřednictvím vzdělávání a celoživotního učení, zejména se zaměřením na děti, mládež a starší osoby, místní komunity a obtížně přístupné skupiny obyvatel;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               k)
            
            
               zdůrazňovat potenciál spolupráce v záležitostech týkajících se kulturního dědictví umožňující navazovat silnější vazby v rámci Unie a se zeměmi mimo Unii a podporující mezikulturní dialog, procesy usmíření po ukončení konfliktu a předcházení konfliktům;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               l)
            
            
               podporovat výzkum a inovace v oblasti kulturního dědictví; usnadnit přijetí a využití výsledků výzkumu všemi zúčastněnými stranami, zejména orgány veřejné správy a soukromým sektorem, a usnadnit šíření výsledků výzkumu mezi širší veřejností;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               m)
            
            
               podněcovat synergie mezi Unií a jejími členskými státy, včetně posilování iniciativ zaměřených na předcházení nedovolenému obchodování s kulturními statky; a
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               n)
            
            
               vyzdvihovat v průběhu roku 2018 významné události, jež mají symbolický význam pro dějiny a kulturní dědictví Evropy.
            
         
      
   
   Článek 3
   Obsah opatření
   1.   Opatření související se záměry Evropského roku, která mají být přijata za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2, zahrnují na unijní, národní, regionální i místní úrovni tyto činnosti:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               iniciativy a akce na podporu diskuse a zvyšování povědomí o významu a hodnotě kulturního dědictví a k usnadnění zapojení občanů a zúčastněných stran;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               informační kampaně, výstavy, vzdělávací a osvětové kampaně za účelem šíření hodnot, jako je rozmanitost a mezikulturní dialog, za využití příkladů z bohatého kulturního dědictví Evropy, a za účelem podněcování příspěvku široké veřejnosti k ochraně a správě kulturního dědictví a obecněji i za účelem dosažení cílů Evropského roku;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi orgány ústřední, regionální a místní správy a dalšími organizacemi a šíření informací o kulturním dědictví, mimo jiné prostřednictvím databáze Europeana;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               d)
            
            
               provádění studií a činností v oblasti výzkumu a inovací a šíření jejich výsledků na evropské či vnitrostátní úrovni; a
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               e)
            
            
               podporu projektů a sítí souvisejících s Evropským rokem, a to i prostřednictvím sdělovacích prostředků a sociálních sítí.
            
         
      
   
   2.   Komise na úrovni Unie a členské státy na vnitrostátní úrovni mohou stanovit i jiné činnosti než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, za předpokladu, že přispějí k naplňování cílů Evropského roku stanovených v článku 2.
   3.   Orgány a subjekty Unie na úrovni Unie a členské státy na vnitrostátní úrovni mohou odkazovat na Evropský rok a používat jeho logo při podpoře činností uvedených v odstavcích 1 a 2.
   Článek 4
   Koordinace na úrovni členských států
   Za organizaci účasti na Evropském roce na vnitrostátní úrovni odpovídají členské státy. Členské státy za tímto účelem jmenují národní koordinátory. Národní koordinátoři zajišťují koordinaci příslušných činností na vnitrostátní úrovni.
   Článek 5
   Koordinace na úrovni Unie
   1.   Komise pravidelně svolává zasedání národních koordinátorů za účelem koordinace řízení Evropského roku. Tato zasedání rovněž slouží k výměně informací ohledně provádění Evropského roku na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie; zástupci Evropského parlamentu se mohou těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé.
   2.   Koordinace Evropského roku na úrovni Unie má průřezový přístup s cílem vytvořit synergie mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie, které zajišťují finanční podporu projektům v oblasti kulturního dědictví.
   3.   Komise svolává pravidelná zasedání zúčastněných stran a zástupců organizací či subjektů působících v oblasti kulturního dědictví, včetně stávajících mezinárodních kulturních sítí a příslušných nevládních organizací a mládežnických organizací, s cílem získat jejich pomoc při provádění Evropského roku na úrovni Unie.
   Článek 6
   Mezinárodní spolupráce
   Komise pro účely Evropského roku spolupracuje s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy a Unesco, přičemž zajistí viditelnost účasti Unie.
   Článek 7
   Ochrana finančních zájmů Unie
   1.   Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a inspekcemi, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.
   2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie na základě tohoto rozhodnutí, audit na základě dokladů i kontrol a inspekcí na místě.
   3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět šetření, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (10) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o poskytnutí grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto rozhodnutí.
   4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o poskytnutí grantu vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.
   Článek 8
   Financování
   Spolufinancování činností v rámci provádění Evropského roku na úrovni Unie je v souladu s pravidly, která platí pro stávající programy, jako je například program Kreativní Evropa, a v rámci stávajících možností pro stanovování priorit na jednoleté či víceleté období. Evropský rok mohou podpořit rovněž ostatní programy a politiky, a to v rámci svých stávajících právních a finančních ustanovení.
   Článek 9
   Rozpočet
   Finanční krytí pro provádění tohoto rozhodnutí na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2018 činí 8 milionů EUR.
   Roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.
   Článek 10
   Sledování a hodnocení
   Do 31. prosince 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí. Zpráva bude obsahovat také návrhy týkající se dalšího společného úsilí v oblasti kulturního dědictví.
   Článek 11
   Vstup v platnost
   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      Ve Štrasburku dne 17. května 2017.
      
         
            Za Evropský parlament
         
         
            předseda
         
         A. TAJANI
      
      
         
            Za Radu
         
         
            předseda
         
         C. ABELA
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. C 88, 21.3.2017, s. 7.
   
      (2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. května 2017.
   
      (3)  Závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36).
   
      (4)  Usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1).
   
      (5)  Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018) (Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4).
   
      (6)  Závěry Rady o participativní správě kulturního dědictví (Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 1).
   
      (7)  Stanovisko Výboru regionů – Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (Úř. věst. C 195, 12.6.2015, s. 22).
   
      (8)  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
   
      (9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
   
      (10)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
   
   
      SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
      V souladu s článkem 9 rozhodnutí se finanční krytí pro realizaci Evropského roku kulturního dědictví (2018) stanovuje ve výši 8 milionů EUR. Za účelem financování přípravy Evropského roku kulturního dědictví bude částka ve výši 1 milionu EUR vyčleněna ze stávajících zdrojů v rozpočtu na rok 2017. V rozpočtu na rok 2018 bude pro Evropský rok kulturního dědictví vyhrazeno 7 milionů EUR a toto bude uvedeno v příslušné rozpočtové položce. Z této částky budou 3 miliony EUR vyčleněny ze zdrojů určených v současné době na program Kreativní Evropa a 4 miliony EUR budou vyčleněny z jiných stávajících zdrojů úpravou priorit bez využití dostupných rezerv, a aniž by byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.
      
         PROHLÁŠENÍ KOMISE
      
      Komise bere na vědomí dohodu obou legislativních orgánů stanovit v článku 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) finanční krytí ve výši 8 milionů EUR. Komise připomíná, že je výsadou rozpočtového orgánu schválit částku prostředků v ročním rozpočtu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU.
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.