Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/957 ze dne 6. června 2017 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházejících z Korejské republiky

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D0957 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 144/27
            
         
      
   
   
   PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/957
   ze dne 6. června 2017
   o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházejících z Korejské republiky
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   POSTUP
   
   1.1.   Zahájení šetření
   
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila dne 3. srpna 2016 antidumpingové šetření týkající se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové (dále jen „PTA“) a jejích solí pocházejících z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě článku 5 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). V Úředním věstníku Evropské unie
                   (2) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podaly dne 20. června 2016 společnosti BP Aromatics Limited NV, Artland PTA SA a Indorama Ventures Quimica S.L.U. (dále jen „žadatelé“) představující více než 25 % celkové výroby přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.
            
         
      
   
   1.2.   Zúčastněné strany
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, korejské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
         
      
   
   1.3.   Výběr vzorku
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.
            
         
      
   
   a)   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Korejské republice
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Korejské republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. K vybranému vzorku nebyly vzneseny žádné námitky.
            
         
      
   
   b)   Výběr vzorku výrobců v Unii
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že dotazník zašle všem šesti známým výrobcům dotčeného výrobku. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.
            
         
      
   
   c)   Výběr vzorku dovozců
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.
            
         
      
   
   d)   Odpovědi na dotazník
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Komise rozeslala dotazníky třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, všem šesti výrobcům v Unii, devíti známým uživatelům a dvěma známým dovozcům.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, všech šesti výrobců v Unii, dvanácti uživatelů a dvou dovozců.
            
         
      
   
   e)   Inspekce na místě
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení přítomnosti dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Vyvážející výrobci v Koreji
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Hanwha General Chemical Co. Ltd, Soul, Korejská republika
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Samnam Petrolchemical Co. Ltd, Soul, Korejská republika
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Taekwang Industrial Co. Ltd, Soul, Korejská republika
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Výrobci v Unii
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Artlant PTA SA, Sines, Portugalsko
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       BP Aromatics Limited NV, Geel, Belgie
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Indorama Ventures Europe B.V., Rotterdam, Nizozemsko
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Indorama Ventures Quimica S.L.U., San Roque, Španělsko
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       PKN Orlen SA, Płock, Polsko
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Uživatelé
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       UAB Neo Group, Klaipėda, Litva
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       UAB Orion Global PET, Klaipėda, Litva
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   1.4.   Období šetření a posuzované období
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2015 do 30. června 2016 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).
            
         
      
   
   2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
   
   2.1.   Dotčený výrobek
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Dotčeným výrobkem je kyselina tereftalová o čistotě nejméně 99,5 % hmotnostních a její soli pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódu KN ex 2917 36 00 (kód TARIC 2917360010) (dále jen „dotčený výrobek“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               PTA se získává čištěním surové kyseliny tereftalové, jež je výsledkem reakce paraxylenu (dále jen „PX“) s rozpouštědlem a roztokem katalyzátoru.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (17)
            
            
               Dotčený výrobek se používá především jako surovina, z níž se syntetizují polymery používané například k výrobě polyesterových textilních vláken a poly(ethylentereftalátových) (PET) lahví.
            
         
      
   
   2.2.   Obdobný výrobek
   
   
      
      
      
         
            
               (18)
            
            
               Šetření ukázalo, že stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           dotčený výrobek
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           dotčený výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (19)
            
            
               Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
            
         
      
   
   2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku
   
   
      
      
      
         
            
               (20)
            
            
               Definice výrobku uvedená v 15. bodě odůvodnění výše zahrnuje varianty PTA, které kromě nejčistší varianty PTA (dále jen „nejčistší PTA“) zahrnují také tzv. kvalifikovanou kyselinu tereftalovou (dále jen „QTA“) a kyselinu tereftalovou střední kvality (dále jen „MTA“). Varianty se v zásadě liší úrovní čistoty. MTA a QTA mají vyšší úrovně nečistot než nejčistší PTA. V každém případě však úrovně nečistot v žádné z těchto variant nepřesahuje 0,5 %, a proto jsou všechny obsaženy v definici výrobku stanovené v 15. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (21)
            
            
               Několik zúčastněných stran tvrdilo, že QTA by měla být vyjmuta z definice výrobku, který je předmětem šetření. Podle těchto stran jsou fyzikální a chemické vlastnosti QTA odlišné od vlastností nejčistší PTA a tyto rozdíly vedou k odlišným použitím. Tvrdily také, že výrobní postupy a použití v případě QTA se od těch v případě nejčistší PTA liší a že výrobní náklady a prodejní cena jsou v případě QTA nižší než v případě nejčistší PTA.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (22)
            
            
               Zatímco nejčistší PTA obsahuje nanejvýše 0,01 % nečistot, QTA může obsahovat až 0,2 % nečistot a existují také rozdíly mezi typy těchto obsažených nečistot. Navzdory rozdílům v nečistotách je nicméně chemický vzorec všech variant PTA totožný. Komise proto dospěla k názoru, že poměrně malé rozdíly v nečistotách nemění skutečnost, že základní chemické a fyzikální vlastnosti všech variant PTA jsou totožné, a proto nejsou dostačující k tomu, aby byla QTA vyňata z definice výrobku, který je předmětem šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (23)
            
            
               Stejné zúčastněné strany také tvrdily, že QTA a nejčistší PTA mají odlišná použití. Komise zjistila, že odlišnosti nebyly tak výrazné, aby byla QTA vyňata z definice výrobku, který je předmětem šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (24)
            
            
               Stejné zúčastněné strany také tvrdily, že QTA a nejčistší PTA se vyrábí za použití odlišných výrobních postupů; zejména tvrdily, že výrobní postupy nejčistší PTA se soustředí především na oxidační reakci, rafinaci a redukční reakci, čímž patří mezi dvoustupňové výrobní postupy, zatímco výrobní postupy QTA se soustředí především na přesně provedenou oxidační reakci a rafinaci, čímž patří mezi jednostupňové výrobní postupy. Komise zjistila, že oba výrobní postupy používají stejné suroviny a postupy a jsou si ve většině kroků podobné.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (25)
            
            
               A konečně, stejné zúčastněné strany také tvrdily, že vzhledem k rozdílu mezi výše zmíněným jednostupňovým a dvoustupňovým postupem se výrobní náklady QTA pohybují o 18 až 36 EUR/MT níže než pro nejčistší PTA. Šetření zjistilo, že rozdíly ve výrobních nákladech nebyly významné. V každém případě rozdíly ve výrobních nákladech jako takové nejsou pro definici výrobku relevantní, na rozdíl od podobných technických, chemických a fyzikálních vlastností a základních použití. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (26)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zopakovala svá tvrzení, že QTA by měla být vzhledem k odlišnostem ve složení a v obsahu nečistot, odlišnostem ve výrobním procesu a výrobních nákladech a použitích vyloučena z definice výrobku, který je předmětem šetření. Komise nicméně usoudila, že tyto rozdíly jsou poměrně malé a nemění nic na závěru, že technické, chemické a fyzikální vlastnosti a základní použití jsou v zásadě stejné jak u QTA, tak u nejčistší PTA. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (27)
            
            
               Z výše uvedených důvodů byly žádosti o vyjmutí QTA z definice výrobku zamítnuty.
            
         
      
   
   3.   DUMPING
   
   3.1.   Běžná hodnota
   
   
      
      
      
         
            
               (28)
            
            
               Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého během období šetření do Unie. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (29)
            
            
               Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl prodej každého z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na domácím trhu reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie. Komise stanovila, že pro každého z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku celkový objem domácího prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (30)
            
            
               Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (31)
            
            
               Běžná hodnota je založena na skutečné ceně na domácím trhu bez ohledu na to, zda uvedený prodej je, či není ziskový, pokud:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           a)
                        
                        
                           objem prodeje prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje; a pokud
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           b)
                        
                        
                           vážená průměrná prodejní cena se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (32)
            
            
               V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje během období šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (33)
            
            
               Pro jednoho z vyvážejících výrobců byly podmínky zmíněné v 31. bodě odůvodnění splněny a objem ziskového prodeje obdobného výrobku představoval více než 80 % celkového domácího prodeje obdobného výrobku. Pro tohoto vyvážejícího výrobce byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr veškerého domácího prodeje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (34)
            
            
               Běžná hodnota byla skutečná cena na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           a)
                        
                        
                           objem ziskového prodeje tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje; nebo
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           b)
                        
                        
                           vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (35)
            
            
               Pro dva vyvážející výrobce analýza domácího prodeje ukázala, že ziskových bylo méně než 80 % veškerého domácího prodeje. Proto byla pro tyto dva vyvážející výrobce běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (36)
            
            
               Jedna ze stran tvrdila, že její subjekt, který vyrábí PTA, tvoří se svým hlavním dodavatelem suroviny, který je ve spojení, jediný hospodářský subjekt. Tento dodavatel ve spojení také vyplácí výrobci PTA zařazenému do vzorku dividendy. Komise by proto měla pro účely výpočtu dumpingu odečíst zisk dodavatele ve spojení, který byl dosažen ze suroviny prodané výrobci PTA zařazenému do vzorku na výrobu PTA. Společnost vypočítala zisk, který by měl být odečten, jako rozdíl mezi kupní cenou a celkovými výrobními náklady suroviny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (37)
            
            
               Komise tvrzení, že výrobce PTA zařazený do vzorku a dodavatel suroviny, který je ve spojení, tvoří jediný hospodářský subjekt, z následujících důvodů odmítla. Zaprvé, šetření potvrdilo, že výrobce PTA zařazený do vzorku nemá v dodavateli ve spojení většinový podíl, což znamená, že nad dodavatelem ve spojení nemá výlučnou rozhodovací pravomoc. Zadruhé, vzhledem k tomu, že prodej suroviny představoval pouze menší část celkového prodeje dodavatele surovin ve spojení během období šetření, není mezi ziskovým rozpětím za surovinu a přijatými dividendami přímá souvislost.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (38)
            
            
               Zatřetí, dodavatel suroviny, který je ve spojení, neprodává surovinu výlučně výrobci PTA zařazenému do vzorku, ale také dalším zákazníkům. Navíc prodává dalším zákazníkům i řadu dalších výrobků. Mezi prodejem suroviny dodavatele ve spojení výrobci PTA zařazenému do vzorku a dividendami, které vyplácí výrobci PTA zařazenému do vzorku, tudíž neexistuje přímá souvislost.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (39)
            
            
               Začtvrté, výrobce PTA zařazený do vzorku nakupuje surovinu od dodavatele ve spojení za ceny zahrnující zisk. Tyto ceny jsou v souladu s cenami, za něž nakupuje stejnou surovinu od dalších dodavatelů, kteří nejsou ve spojení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (40)
            
            
               Zapáté, roční účetní závěrky výrobce PTA zařazeného do vzorku nejsou konsolidovány s účetními závěrkami dodavatele ve spojení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (41)
            
            
               Na základě výše uvedených skutečností bylo tvrzení, že výrobce PTA zařazený do vzorku tvoří s dodavatelem suroviny, který je ve spojení, jediný hospodářský subjekt, zamítnuto. Z toho důvodu nebyla procenta zisku účtovaná dodavatelem ve spojení výrobci PTA zařazenému do vzorku od kupní ceny odečtena.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (42)
            
            
               Po poskytnutí informací dvě zúčastněné strany vznesly otázku, proč Komise nezvolila za účelem stanovení podílu ziskového prodeje na domácím trhu při určování běžné hodnoty cílový zisk. V souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení jsou příslušnými kritérii pro posouzení, zda jsou transakce ziskové, jednotkové výrobní náklady (pevné a proměnné) s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů. Koncept cílového zisku není v tomto kontextu relevantní, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (43)
            
            
               Tytéž strany rovněž vznesly otázku, proč Komise neprovedla analýzu podílu ziskového prodeje měsíc po měsíci. Šetření neprokázalo žádnou oporu pro to, že by se měly analýza ziskového prodeje nebo určování běžné hodnoty odchýlit od běžné metodiky, která spočívá v použití váženého průměru běžné hodnoty na základě transakcí, které proběhly během celého období šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
            
         
      
   
   3.2.   Vývozní cena
   
   
      
      
      
         
            
               (44)
            
            
               Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodních společností se sídlem mimo Unii, z nichž některé jsou ve spojení a jiné ne.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (45)
            
            
               V případě, že vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (46)
            
            
               V případě, že vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky v Unii poprvé znovu prodány nezávislým odběratelům.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (47)
            
            
               V případě, že vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek prostřednictvím společností se sídlem mimo Unii, které nebyly ve spojení, bylo nejprve zjištěno, že prodej obchodním společnostem, které nebyly ve spojení, byl skutečně prodejem na vývoz do Unie. V takovém případě byla vývozní cena také stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.
            
         
      
   
   3.3.   Srovnání
   
   
      
      
      
         
            
               (48)
            
            
               Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (49)
            
            
               Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, balení, bankovní poplatky, úvěry a provize.
            
         
      
   
   3.4.   Dumpingová rozpětí
   
   
      
      
      
         
            
               (50)
            
            
               U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (51)
            
            
               Na základě toho činí vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Společnost
                        
                        
                           Dumpingové rozpětí (%)
                        
                     
                     
                        
                           Hanwha General Chemical Co. Ltd
                        
                        
                           3,5
                        
                     
                     
                        
                           Samnam Petrolchemical Co. Ltd
                        
                        
                           0,3
                        
                     
                     
                        
                           Taekwang Industrial Co. Ltd
                        
                        
                           0,0
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (52)
            
            
               Pět spolupracujících vyvážejících výrobců zmíněných v 7. bodě odůvodnění představovalo podle údajů Eurostatu všechen vývoz do Unie pocházející z Korejské republiky během období šetření a tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku představovali více než 75 % celkového vývozu do Unie během období šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (53)
            
            
               Komise vzala v úvahu vysokou úroveň spolupráce, vysokou reprezentativnost vzorku zmiňovaného v 52. bodě odůvodnění výše a také skutečnost, že pouze jeden z vývozců zařazených do vzorku měl dumpingové rozpětí vyšší než nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Pro posouzení toho, zda je dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku nepatrné, byl stanoven celostátní vážený průměr dumpingového rozpětí. Bylo zjištěno, že toto rozpětí bylo nepatrné, tj. 0,8 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (54)
            
            
               Po poskytnutí informací dvě zúčastněné strany vznesly otázku, proč nebylo dumpingové rozpětí stanovené pro společnost Hanwha (3,5 %) uplatněno na dva spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku. Jak bylo vysvětleno v 53. bodě odůvodnění, Komise vzala v úvahu vysokou úroveň spolupráce, vysokou reprezentativnost vzorku a také skutečnost, že pouze jeden z vývozců zařazených do vzorku měl dumpingové rozpětí vyšší než nepatrné. Vzhledem k této skutečnosti Komise došla k závěru, že nejvhodnější odhad pro dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, i pro celostátní dumpingové rozpětí by měl být stanoven na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jak bylo popsáno výše. Také je třeba připomenout, že stejná metodika byla použita v obdobném případě v minulosti (3). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (55)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že korejské vývozní statistiky a dovozní statistiky Eurostatu se lišily. Vzhledem k tomu tato strana dále zpochybnila spolehlivost údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci a použitých Komisí za účelem určení dumpingového rozpětí. Komise potvrdila, že údaje o vývozu směřujícím během období šetření z Korejské republiky do Unie byly podle zavedené praxe a na základě skutečností vysvětlených v 52. bodě odůvodnění založeny na údajích Eurostatu. Také je třeba připomenout, že jak bylo vysvětleno ve 13. bodě odůvodnění výše, Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu, a že údaje poskytnuté vyvážejícími vývozci byly v souladu se zavedenou praxí náležitě ověřeny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (56)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana nastínila odlišnou hypotézu a alternativní scénáře týkající se vztahu mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou a vyslovila pochybnosti, zda by použití početně zjištěné vývozní ceny a běžných hodnot na základě těchto scénářů nevyústilo v odlišná dumpingová rozpětí. Komise připomněla, že výpočty dumpingu se zakládaly na skutečných ověřených údajích o transakcích a že musí probíhat podle metodiky stanovené v článku 2 základního nařízení. Alternativní scénáře předložené touto zúčastněnou stranou nebyly v souladu se základním nařízením, a proto byly zamítnuty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (57)
            
            
               Vzhledem k celostátnímu nepatrnému dumpingovému rozpětí by neměla být uložena opatření na dovoz PTA pocházející z Korejské republiky.
            
         
      
   
   4.   ÚJMA, PŘÍČINNÁ SOUVISLOST A ZÁJEM UNIE
   
   
      
      
      
         
            
               (58)
            
            
               Vzhledem k výše uvedeným zjištěním ohledně dumpingu není považováno za nutné předkládat analýzu újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (59)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zpochybnila důvody pro zvýšení vývozu do Unie pocházejícího z Korejské republiky od roku 2012. Jak bylo vysvětleno výše, vzhledem ke zjištěním ohledně dumpingu není považováno za nutné předkládat analýzu újmy. Tato žádost byla proto odmítnuta.
            
         
      
   
   5.   ZASTAVENÍ ŘÍZENÍ
   
   
      
      
      
         
            
               (60)
            
            
               V souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení by tedy řízení mělo být zastaveno, protože dumpingové rozpětí stanovené pro Korejskou republiku je menší než 2 %. Zúčastněné strany o tom byly patřičně informovány a dostaly příležitost vyjádřit své stanovisko.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (61)
            
            
               Vzhledem k uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházejících z Korejské republiky do Unie by mělo být ukončeno bez uložení antidumpingových opatření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (62)
            
            
               Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Antidumpingové řízení týkající se dovozu kyseliny tereftalové o čistotě nejméně 99,5 % hmotnostních a jejích solí pocházejících z Korejské republiky, v současnosti kódu KN ex 2917 36 00 (kód TARIC 2917360010), se zastavuje.
   Článek 2
   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      V Bruselu dne 6. června 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
   
      (2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházející z Korejské republiky (Úř. věst. C 281, 3.8.2016, s. 18).
   
      (3)  Viz 27. a 30. bod odůvodnění rozhodnutí Komise 2011/32/EU ze dne 19. ledna 2011 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu přečištěné kyseliny tereftalové a jejích solí pocházející z Thajska (Úř. věst. L 15, 20.1.2011, s. 22).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.