Rozhodnutí Komise (EU) 2017/1441 ze dne 30. června 2017 o režimu podpory oznámeného Polskem s označením „režim podpory pro producenty mléka“ (č. SA.45447 (2016/C) (ex 2016/N)) (oznámeno pod číslem C(2017) 4359)

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D1441 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 206/8
            
         
      
   
   
   ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1441
   ze dne 30. června 2017
   o režimu podpory oznámeného Polskem s označením „režim podpory pro producenty mléka“ (č. SA.45447 (2016/C) (ex 2016/N))
   
      
         (oznámeno pod číslem C(2017) 4359)
      
   
   (Pouze polské znění je závazné)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
   poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby podle výše uvedeného ustanovení předložily své připomínky,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   POSTUP
   
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Dopisem ze dne 23. května 2016 Polsko v souladu s čl. 108 odst. 3 SFEU oznámilo režim podpory pro producenty mléka (dále jen „režim podpory“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Polsko v dopise ze dne 1. června 2016 předložilo další informace. Dopisem ze dne 11. července 2016 požádala Komise o další informace, které polské orgány poskytly dne 15. července 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Komise dopisem ze dne 16. září 2016 (1) Polsko vyrozuměla o svém rozhodnutí zahájit ve věci režimu podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU („rozhodnutí o zahájení řízení“). V tomtéž dopise Komise vyjádřila pochybnosti o souladu tohoto režimu podpory s vnitřním trhem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               V dopise ze dne 12. října 2016 předložilo Polsko informace k rozhodnutí o zahájení řízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie
                   (2). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby ve lhůtě jednoho měsíce předložily své připomínky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky a dopisem ze dne 13. ledna 2017 informovala Polsko o této skutečnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               V dopisech ze dne 14. listopadu 2016 a 13. ledna 2017 Komise Polsko požádala o dodatečné informace. Polsko na tyto dopisy odpovědělo dopisem dne 20. ledna 2017.
            
         
      
   
   2.   SOUVISLOSTI
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               V odvětví mléka a mléčných výrobků bylo základním nástrojem tržní politiky po mnoho let množstevní omezení produkce („režim kvót na mléko“). Bylo zavedeno v roce 1984 a několikrát prodlouženo, naposledy nařízením Rady (ES) č. 1234/2007 (3) („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) do 31. března 2015. Posledním kvótovým rokem byl tedy rok 2014/15. Hlavním účelem režimu kvót na mléko bylo snížit na dotčeném trhu nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a z ní vyplývající strukturální přebytky, a dosáhnout tak lepší rovnováhy na trhu. Na množství mléka odebraného nebo prodaného pro přímou spotřebu, které bylo vyšší než určité zaručené prahové množství, se ukládala dávka. Dávku měly členské státy uhradit, jakmile byla vnitrostátní kvóta překročena. Členské státy měly Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) uhradit dávku odpovídající překročení jejich vnitrostátní kvóty, sníženou o paušální částku ve výši 1 %, aby tak byly zohledněny případy úpadku nebo definitivní neschopnosti některých producentů uhradit svůj příspěvek na dlužnou dávku. Členské státy pak měly povinnost částku, kterou bylo třeba zaplatit, rozdělit mezi producenty, kteří se na tomto překročení podíleli. Ti pak na základě skutečnosti, že překročili své disponibilní množství, měli vůči příslušnému členskému státu povinnost uhradit svůj příspěvek na dlužnou dávku (4).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               V kvótovém roce 2014/15 byla vnitrostátní kvóta přidělená velkoobchodním dodavatelům (producentům mléka) v Polsku překročena o 580,3 milionu kg, proto bylo nutné do rozpočtu Unie zaplatit dávku ve výši 659,8 milionu PLN (přibližně 152,7 milionu EUR). Polští producenti mléka, kteří přesáhli své individuální kvóty, měli povinnost zaplatit dávku za překročení mléčných kvót při sazbě 90,98 PLN za každých 100 kg navíc.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               V březnu 2015 v souvislosti s nízkými cenami mléka a finančními potížemi v odvětví mléka bylo nařízení Komise (ES) č. 595/2004 (5) změněno prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/517 (6) s cílem snížit finanční zátěž pro producenty, kteří museli uhradit dávky z přebytku vztahující se ke kvótovému roku 2014/15.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Na základě toho Polsko přijalo pravidla, která dotčeným polským producentům mléka umožnila zaplatit dávku za překročení mléčných kvót ve třech splátkách (7). První splátku představující nejméně jednu třetinu dlužné dávky měli producenti mléka zaplatit do 30. září 2015, přičemž další částku představující nejméně jednu třetinu celkové dlužné dávky měli zaplatit do 30. září 2016. Zůstatek dlužné dávky měl být uhrazen do 30. září 2017. Systémy placení ve splátkách se uplatňovaly v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 (8).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Jak je uvedeno výše v 1. bodě odůvodnění, dne 23. května 2016 Polsko oznámilo Komisi o režimu podpory, který by umožnil odepsání nesplacené dlužné dávky (dále jen „dlužná dávka“) producentů mléka za překročení individuálních kvót v kvótovém roce 2014/15.
            
         
      
   
   3.   POPIS
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Vnitrostátním právním základem pro režim podpory je usnesení vlády, kterým se zřizuje režim podpory pro producenty mléka (9) (dále jen „usnesení vlády“), a zákon o veřejných financích (10).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Podle usnesení vlády může ministr pro zemědělství a rozvoj venkova na žádost producenta mléka vydat rozhodnutí přiznávající úplné nebo částečné odepsání dlužné dávky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Podle usnesení vlády lze podporu poskytnout producentům mléka, kteří:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           a)
                        
                        
                           jsou malé a střední podniky; a
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           b)
                        
                        
                           v kvótovém roce 2014/15 uvedli na trh množství mléka či mléčných výrobků, které přesáhlo individuální kvótu, jež byla daného dne v roce k dispozici (podle stavu ke dni 31. března 2015), a byli povinni zaplatit dávku stanovenou v nařízení o jednotné společné organizaci trhů; a
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           c)
                        
                        
                           zaplatili první splátku dlužné dávky; a
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           d)
                        
                        
                           splňují podmínky pro odepsání pohledávek rozpočtu stanovené v článcích 56 a 57 zákona o veřejných financích; jinými slovy, odepsání se uplatní, pokud:
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       i)
                                    
                                    
                                       fyzická osoba zemřela a nezanechala po sobě majetek, nebo po sobě zanechala majetek, který podle zvláštních ustanovení nepodléhá exekuci, nebo po sobě zanechal předměty každodenní potřeby, jejichž hodnota nepřesahuje 6 000 PLN;
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       ii)
                                    
                                    
                                       právnická osoba byla vymazána z příslušného rejstříku právnických osob, přičemž neměla žádný majetek, na základě kterého by dlužná dávka mohla být vymáhána, a odpovědnost za pohledávky rozpočtu nebyly právně převedeny na třetí stranu;
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       iii)
                                    
                                    
                                       dá se důvodně předpokládat, že exekuční řízení nevynese částku, která by byla vyšší než náklady na zpětné navrácení a vymáhání dlužné dávky, nebo exekuční řízení nebylo úspěšná;
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       iv)
                                    
                                    
                                       organizační jednotka bez právní subjektivity byla zrušena;
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       v)
                                    
                                    
                                       je to životně důležitým zájmem dlužníka nebo ve veřejném zájmu;
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       vi)
                                    
                                    
                                       je to odůvodněno ze sociálních nebo ekonomických důvodů, zejména schopností dlužníka splácet a legitimním zájmem státní pokladny.
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               Podle usnesení vlády může být podpora udělena s účinkem ode dne, kdy Komise vydá kladné rozhodnutí o slučitelnosti režimu podpory s vnitřním trhem, a to do 31. října 2017.
            
         
      
   
   4.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PODLE ČL. 108 ODST. 2 SFEU
   
   
      
      
      
         
            
               (17)
            
            
               Podle posouzení, které Komise provedla v rámci rozhodnutí o zahájení řízení, jsou veškeré podmínky týkající se existence podpory stanovené v čl. 107 odst. 1 SFEU splněny (28.–33. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (18)
            
            
               Pokud jde o otázku slučitelnosti s vnitřním trhem, Komise uvedla, že podpora nepatří mezi výjimky podle čl. 107 odst. 2 písm. a), b) a c) SFEU ani podle čl. 107 odst. 3 písm. a), b) a d) SFEU (35.–36. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (19)
            
            
               Kromě toho Komise vyjádřila pochyby ohledně toho, zda lze uplatnit čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, vzhledem k tomu, že jak se zdá, podpora neodpovídá žádné z kategorií podpory, které stanoví pravidla pro státní podporu platná pro odvětví zemědělství, tj. nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (11), pokyny Evropské unie ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na období 2014 až 2020 (12) (dále jen „pokyny pro podporu v odvětví zemědělství“), pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích (13) (dále jen „pokyny pro podporu na záchranu a restrukturalizaci“) nebo nařízení (EU) č. 1408/2013 (37.–39. a 48.–49. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení). Dále není zřejmé, že by podpora usnadňovala rozvoj v odvětví mléka ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (20)
            
            
               V rozhodnutí o zahájení řízení je rovněž uvedeno, že se zdá, že režim podpory je v rozporu s ustanoveními nařízení o jednotné společné organizaci trhů (40.–47. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení).
            
         
      
   
   5.   PŘIPOMÍNKY PŘEDLOŽENÉ POLSKÝMI ORGÁNY
   
   
      
      
      
         
            
               (21)
            
            
               Polsko nepředložilo žádné připomínky, které by pochybnosti vyjádřené při zahájení formálního šetření vyvrátily. V dopisech ze dne 12. října 2016 a ze dne 20. ledna 2017 však Polsko objasnilo, že podpora nebyla a nebude v Polsku realizována, pokud Komise nevydá kladné rozhodnutí (viz 16. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   6.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
   
   
      
      
      
         
            
               (22)
            
            
               Komise od zúčastněných stran neobdržela žádné připomínky.
            
         
      
   
   7.   POSOUZENÍ EXISTENCE STÁTNÍ PODPORY
   
   
      
      
      
         
            
               (23)
            
            
               Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (24)
            
            
               Klasifikace určitého opatření jako státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU proto předpokládá splnění všech následujících podmínek: i) opatření musí být přičitatelné státu a být financováno ze státních prostředků; ii) musí svého příjemce zvýhodňovat; iii) tato výhoda musí být selektivní; a iv) opatření musí narušovat nebo může narušit hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.
            
         
      
   
   
      Podpora poskytovaná státem nebo ze státních prostředků
   
   
      
      
      
         
            
               (25)
            
            
               Režim podpory stanoví možnost odepsání dlužné dávky. Vychází z vnitrostátních právních předpisů, a lze ji proto přičíst státu. Je rovněž financována ze státního v rozpočtu v tom smyslu, že dávku Polsko již zaplatilo do EZZF a nyní se polský stát odepsáním dlužné dávky zříká příjmů, které by mohly být použity pro jiné účely. Vzdání se příjmů, které by jinak bylo nutno odvést státu, představuje převod státních prostředků (14).
            
         
      
   
   
      Selektivní výhoda/podniky
   
   
      
      
      
         
            
               (26)
            
            
               Potenciálními příjemci režimu podpory jsou některé zemědělské podniky v Polsku produkující mléko (15. bod odůvodnění) (15).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (27)
            
            
               Výhodou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je jakákoli hospodářská výhoda, kterou by podnik nemohl získat za běžných tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (16). Aby opatření představovalo podporu, musí pro příjemce představovat zvýhodnění, které jej zbavuje nákladů, jež by obvykle hradil ze svého rozpočtu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (28)
            
            
               Nedávná judikatura, konkrétně rozsudek Tribunálu ve věci T-538/11 Belgické království v. Evropská komise, znovu zdůraznila, že „pojem‚náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku‘, však zahrnuje zejména dodatečné náklady, které musí podniky nést z důvodu povinností, které jsou zákonného, regulačního nebo smluvního původu, které se vztahují na hospodářskou činnost“ (17).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (29)
            
            
               Náklady, jako jsou v tomto případě dávky z mléka, jsou výdaje, které producent mléka musí hradit ze svého rozpočtu v rámci své běžné hospodářské činnosti. Povinnost platit dávky z mléka vyplývá z nařízení o jednotné společné organizaci trhů a vnitrostátních pravidel o organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (viz 8.–10. bod odůvodnění). Pokud jsou některé podniky úplně nebo částečně od placení těchto dávek osvobozeny, jsou ve výhodě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (30)
            
            
               Komise proto zastává názor, že režim podpory přiznává producentům mléka selektivní výhodu.
            
         
      
   
   
      Narušení hospodářské soutěže a dopad na obchod
   
   
      
      
      
         
            
               (31)
            
            
               Podle judikatury Soudního dvora vede posílení konkurenčního postavení podniku díky poskytnutí státní podpory za normálních okolností k narušení hospodářské soutěže s konkurenčními podniky, které tuto podporu nedostávají (18). Podpora podniku, který svou činnost provozuje na otevřeném trhu v rámci Unie, by mohla narušit obchod mezi členskými státy (19). Obchod se zemědělskými produkty, včetně mléka (20), dosahuje v Unii značného objemu a Polsko patří mezi největší producenty mléka v Unii (21).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (32)
            
            
               Režim podpory posuzovaný v tomto rozhodnutí slouží k podpoře činností v zemědělském odvětví, zejména činnosti mlékáren. Jak již bylo popsáno, s produkty mlékáren se v Unii obchoduje. Komise je proto toho názoru, že předmětný režim ovlivňuje obchod mezi členskými státy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (33)
            
            
               Vzhledem k rozsáhlému obchodu se zemědělskými produkty lze tudíž vycházet z toho, že předmětný režim narušuje hospodářskou soutěž nebo jejím narušením hrozí a ovlivňuje obchod mezi členskými státy.
            
         
      
   
   
      Závěry ohledně státní podpory
   
   
      
      
      
         
            
               (34)
            
            
               Lze tudíž konstatovat, že tento režim podpory splňuje podmínky státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
            
         
      
   
   8.   POSOUZENÍ ZÁKONNOSTI STÁTNÍ PODPORY
   
   
      
      
      
         
            
               (35)
            
            
               Podle čl. 108 odst. 3 SFEU mají členské státy povinnost informovat Komisi o každém plánu poskytnout podporu a tuto podporu neposkytnou, dokud ji Komise neschválí jako slučitelnou (povinnost neprovádět žádné kroky).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (36)
            
            
               Režim podpory byl Komisi oznámen dne 23. května 2016 a dosud nebyl proveden. Polsko tedy splnilo povinnost vyplývající z čl. 108 odst. 3 SFEU.
            
         
      
   
   9.   POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI
   
   
      
      
      
         
            
               (37)
            
            
               Jelikož tento systém podpory představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jeho slučitelnost musí být posouzena v kontextu příslušných pravidel pro státní podporu pro odvětví zemědělství. Podle ustálené judikatury Soudního dvora musí členský stát doložit, že je opatření slučitelné s vnitřním trhem (22). Komise poukazuje na to, že polské orgány nepřeložily žádné informace o tom, proč by na základě některého z nástrojů Komise v oblasti státních podpor, zejména některého z níže uvedených, měl být režim podpory považován za slučitelný s vnitřním trhem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (38)
            
            
               Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, posuzovaný režim podpory neodpovídá žádné z kategorií uvedených v pokynech pro podporu v odvětví zemědělství ani v nařízení (EU) č. 702/2014. Komise poznamenává, že jelikož neobdržela žádné relevantní připomínky polské strany, potvrzuje své pochybnosti o použitelnosti pokynů pro podporu v odvětví zemědělství a nařízení (EU) č. 702/2014.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (39)
            
            
               Jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, podpora v rámci posuzovaného režimu dále nesplňuje kritéria podpory pro podniky v obtížích ve smyslu pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci. Komise poznamenává, že jelikož neobdržela žádné relevantní připomínky polské strany, potvrzuje své pochybnosti o použitelnosti pokynů pro podporu na záchranu a restrukturalizaci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (40)
            
            
               Komise poznamenává, že jelikož neobdržela žádné relevantní připomínky polské strany týkající se podpory de minimis, potvrzuje své pochybnosti o použitelnosti nařízení (EU) č. 1408/2013.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (41)
            
            
               Polsko ve svém oznámení odkazuje na bod 30 pokynů pro podporu v odvětví zemědělství. Podle bodu 30 pokynů pro podporu v odvětví zemědělství Komise posuzuje režimy podpory, na které se pokyny pro podporu v odvětví zemědělství ani žádná jiná příslušná pravidla pro státní podporu nevztahují, případ od případu přímo na základě čl. 107 odst. 3 SFEU, přičemž zohledňuje pravidla stanovená v článcích 107, 108 a 109 SFEU, SZP a případně na základě podobnosti pokyny pro podporu v odvětví zemědělství. Členské státy oznamující podporu, na niž se pokyny pro podporu v odvětví zemědělství nevztahují, musí prokázat, že dotčená státní podpora splňuje společné zásady pro posuzování slučitelnosti, stanovené v části I kapitoly 3 těchto pokynů. Komise schválí taková opatření pouze tehdy, pokud pozitivní příspěvek k rozvoji odvětví zjevně převáží nad riziky narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a ovlivnění obchodu mezi členskými státy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (42)
            
            
               Komise má ve věcech podpory, které spadají pod čl. 107 odst. 3 SFEU, velký prostor pro vlastní uvážení (23).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (43)
            
            
               Čl. 107 odst. 3 SFEU specifikuje čtyři typy případů, kdy lze státní podporu považovat za slučitelnou se společným trhem. Komise zastává názor, že výjimky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a), b) a d) SFEU nejsou v tomto případě použitelné, vzhledem k tomu, že dotčené podpory nemají napomáhat hospodářskému rozvoji oblasti s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, ani nemají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství, ani nejsou určené na pomoc kultuře nebo zachování kulturního dědictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (44)
            
            
               Podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU mohou být podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, považovány za slučitelné s vnitřním trhem, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (45)
            
            
               Aby byla podpora slučitelná s čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU, musí sledovat cíl společného zájmu. V tomto ohledu by podpora v odvětví zemědělství měla být zejména v souladu s pravidly o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty. Pokud je daná oblast upravena nařízením o společné organizaci trhů, nesmějí členské státy přijmout žádné opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky (24).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (46)
            
            
               V odvětví mléka a mléčných výrobků jsou příslušná pravidla stanovena nařízením o jednotné společné organizaci trhů (ES) č. 595/2004. Nařízení (ES) č. 595/2004 stanoví prováděcí pravidla pro dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků mimo jiné, pokud jde o placení dávek. Změna zavedená prováděcím nařízením (EU) 2015/517 umožňuje členským státům rozhodnout, že částka dlužné dávky související s dvanáctiměsíčním obdobím, které začíná dne 1. dubna 2014, se uhradí do 30. září 2017 ve třech ročních bezúročných splátkách. Nařízení o jednotné společné organizaci trhu nestanoví další výjimky, pokud jde o úhradu dávky. Polsko využilo toto povolení prostřednictvím podpory de minimis. Kromě toho tento režim podpory stanoví zrušení dávky (druhé a třetí splátky) pro zemědělce, kteří překročili disponibilní množství a tím se podle pravidel společné organizace trhů se zemědělskými produkty stali poplatníky dávky vůči polskému státu. Osvobození některých polských producentů mléka od povinnosti platit dávku by narušilo režim kvót a hospodářskou soutěž s producenty, kteří dodrželi své kvóty, a těmi, kteří podnikli kroky ke splácení svých jednotlivých splatných dávek (25).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (47)
            
            
               Na základě toho se Komise domnívá, že odepsání dávek z mléka není v souladu s nařízením o jednotné společné organizaci trhů a s nařízením (ES) č. 595/2004 a tím s pravidly společné organizace trhů se zemědělskými produkty, pokud jde o režim kvót na mléko.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (48)
            
            
               Odpis dávky z mléka je spíše nástroj ke zlepšení finanční situace podniků, který však v žádném případě nepřispívá k rozvoji odvětví ani nesleduje cíl společného zájmu a který není v souladu s pravidly společné organizace trhů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (49)
            
            
               Pokud je kromě toho opatření státní podpory nevyhnutelně spojeno s porušováním právních předpisů Unie, nelze uvedenou podporu prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem (26).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (50)
            
            
               Režim podpory tedy nemůže být považován za slučitelný s vnitřním trhem.
            
         
      
   
   
      Závěr týkající se posouzení slučitelnosti s vnitřním trhem
   
   
      
      
      
         
            
               (51)
            
            
               S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že oznámený režim podpory představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jež je neslučitelná s vnitřním trhem,
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (52)
            
            
               Jelikož režim podpory nebyl proveden (21. bod odůvodnění), není třeba státní podporu vymáhat zpět,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Režim podpory pro producenty mléka oznámený Polskou republikou dne 23. května 2016 představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Tato státní podpora je neslučitelná s vnitřním trhem. Polské orgány tedy nemohou uvedenou podporu provést.
   Článek 2
   Polsko informuje Komisi ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí o přijetí příslušných opatření.
   Článek 3
   Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.
   
      V Bruselu dne 30. června 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         Phil HOGAN
         
            člen Komise
         
      
   
   
   
      (1)  C(2016) 5770 final
   
      (2)  Úř. věst. C 406, 4.11.2016, s. 86.
   
      (3)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).
   
      (4)  V Polsku tuto povinnost stanoví akt ze dne 20. dubna 2004 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (Sbírka zákonů Polské republiky 2004, č. 93, bod 897 ve znění pozdějších předpisů).
   
      (5)  Nařízení Komise (ES) č. 595/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 22).
   
      (6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/517 ze dne 26. března 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 595/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1788/2003, kterým se stanoví dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků (Úř. věst. L 82, 27.3.2015, s. 73).
   
      (7)  Nařízení vlády ze dne 29. července 2015 o rozdělení dlužné dávky za překročení individuálních mléčných kvót za kvótový rok 2014/15 na splátky agenturou zemědělského trhu (Sbírka zákonů Polské republiky 2015, bod 1105) (Rozporządzenie Rady Ministrów z dnia 29 lipca 2015 r. w sprawie realizacji przez Agencję Rynku Rolnego zadania polegającego na rozkładaniu na raty opłaty należnej od producentów mleka za przekroczenie kwot indywidualnych w roku kwotowym 2014/2015, Dz. U. 2015, poz. 1105).
   
      (8)  Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9).
   
      (9)  Usnesení vlády ze dne 19. května 2016, kterým se zřizuje režim podpory pro producenty mléka (Uchwała Rady Ministrów z dnia 19 maja 2016 r. w sprawie ustanowienia programu pomocy producentom mleka).
   
      (10)  Zákon o veřejných financích ze dne 27. srpna 2009 (Sbírka zákonů Polské republiky 2013, bod 885 ve znění pozdějších předpisů) (Ustawa z dnia 27 sierpnia 2009 r. o finansach publicznych (Dz.U. z 2013 r., poz. 885, z późn. zm).
   
      (11)  Nařízení Komise č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).
   
      (12)  Úř. věst. C 204, 1.7.2014, s. 1.
   
      (13)  Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.
   
      (14)  Viz rozsudek ve věci Francie v. Ladbroke Racing a Komise, C-83/98 P, EU:C:2000:248, body 48 až 51.
   
      (15)  V rozhodnutí o zahájení řízení (31. bod odůvodnění, poznámka pod čarou 8) Komise vznesla pochybnosti, zejména pokud jde o pravděpodobnost toho, zda někteří příjemci skutečně tuto podporu využijí. Polské orgány však neposkytly žádné informace, které by Komisi umožnily tyto pochybnosti vyjasnit.
   
      (16)  Viz rozsudek ve věci SFEI a další, C-39/94, EU:C:1996:285, bod 60, a Španělsko v. Komise, C-342/96, EU:C:1999:210, bod 41.
   
      (17)  EU:T:2015:188, bod 76.
   
      (18)  Viz rozsudek ve věci Philip Morris Holland BV v. Komise, C-730/79, EU:C:1980:209, body 11 a 12.
   
      (19)  Viz zejména rozsudek ve věci Francouzská republika v. Komise, C-102/87, EU:C:1988:391, bod 19.
   
      (20)  V roce 2015 činil objem obchodu s mlékem v Unii více než 4,5 miliardy EUR a s mléčnými výrobky přesáhl 28 miliard EUR. Zdroj: Eurostat.
   
      (21)  V roce 2015 bylo Polsko pátým největším producentem kravského mléka v Unii, s produkcí převyšující 10 milionů tun mléka. Zdroj: Eurostat.
   
      (22)  Viz rozsudek ve věci Itálie v. Komise, C-364/90, EU:C:1993:157, bod 20, Freistaat Sachsen a další v. Komise, spojené věci T-132/96 a T-143/96, EU:T:1999:326, bod 140, a Itálie v. Komise, C-372/97, EU:C:2004:234, bod 81.
   
      (23)  Viz např. rozsudek ve věci SFEI a další, C-39/94, EU:C:1996:285, bod 36, a Vlaamse Gewest v. Komise, T-214/95, EU:T:1998:77, bod 86.
   
      (24)  Viz např. rozsudek ve věci Francie v. Komise, C-456/00, EU:C:2002:753, body 30–33.
   
      (25)  V současnosti probíhá řízení o nesplnění povinnosti proti Itálii, která nevymáhala dávky z mléka od italských producentů (věc C-433/15).
   
      (26)  Viz například rozsudek ve věci Německo v. Komise, C-156/98, EU:C:2000:467, bod 78, a Régie Networks v. Rhone Alpes Bourgogne, C-333/07, EU:C:2008:764, body 94 až 116.
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.