Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1985 ze dne 31. října 2017, kterým se povoluje revize cílů v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů na roky 2017, 2018 a 2019 letových navigačních služeb Malty, Bulharska a Polska v souladu s čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 (oznámeno pod číslem C(2017) 7121) (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu dokument 32017D1985 najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 287/28
            
         
      
   
   
   PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2017/1985
   ze dne 31. října 2017,
   kterým se povoluje revize cílů v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů na roky 2017, 2018 a 2019 letových navigačních služeb Malty, Bulharska a Polska v souladu s čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013
   
      
         (oznámeno pod číslem C(2017) 7121)
      
   
   (Pouze anglické, bulharské, maltské a polské znění je závazné)
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 390/2013 ze dne 3. května 2013, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě (1), a zejména na čl. 17 odst.1 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 (2) mají členské státy přijmout vnitrostátní plány nebo plány funkčních bloků vzdušného prostoru (dále také „FAB“), včetně závazných cílů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru, zajišťující soulad s výkonnostními cíli na úrovni celé Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Komise přijala prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/348 (3), které mimo jiné stanoví, že místní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů Malty, Bulharska a Polska zahrnuté do plánů výkonnosti Blue Med FAB, Danube FAB a Baltic FAB v uvedeném pořadí jsou v souladu s výkonnostními cíli celé Unie na druhé referenční období (2015–2019).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               V roce 2016 Malta, Bulharsko a Polsko v souladu s čl. 17 odst.1 ve spojení s čl. 19 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 požádaly Komisi o souhlas s revizí místních cílů v oblasti efektivity nákladů na roky 2017, 2018 a 2019. Uvedené členské státy vysvětlily, že byly postiženy změnami v dopravních tocích způsobených geopolitickými krizemi, jež se v době přijetí plánů výkonnosti, které uvedené cíle obsahují, nedaly předvídat a jež mají dopad na výpočet uvedených cílů. Kromě toho Bulharsko a Polsko také předložily důkazy získané na základě zpráv o sledování výkonnosti a dalších dokumentů, které podle jejich názoru dokládají, že původní předpoklady a zdůvodnění, na základě kterých byly stanoveny původní cíle, již neplatí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Dokumentace předložená uvedenými třemi členskými státy byla posouzena orgánem pro kontrolu výkonnosti, který je pověřen, aby byl Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti podle článku 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 390/2013. Zprávy o posouzení byly Komisi předloženy dne 29. listopadu 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Na základě posouzení obdržené dokumentace je Komise toho názoru, že Malta, Bulharsko a Polsko předložily dostatečné důkazy na podporu žádosti o revizi místních cílů v oblasti efektivity nákladů na roky 2017, 2018 a 2019.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Pokud jde o Maltu, varovná prahová hodnota stanovená pro rozdíly mezi plánovaným a skutečným provozem uvedená v plánu výkonnosti Blue Med FAB byla pro rok 2015 dosažena a významně překročena. Skutečný provoz byl v roce 2015 o 35,2 % vyšší než plánovaný. V důsledku uzavření libyjské letové informační oblasti (FIR) začali letečtí dopravci ve směru východ – západ, kteří předtím létali přes Libyi, využívat trasu přes maltskou FIR. Geopolitická situace v Sýrii a Iráku, bezpečnostní problémy nad Sinajským poloostrovem a kapacitní problémy v nikósijské FIR a v athénské FIR vedly ke změnám dopravních toků ze Středního východu a na Střední východ přes maltskou FIR, což mělo za následek zvýšení provozu. Má se tedy za to, že varovné prahové hodnoty bylo dosaženo v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu Malty, a že podmínky čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 19 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 byly splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Pokud jde o Bulharsko, varovná prahová hodnota stanovená pro rozdíly mezi plánovaným a skutečným provozem uvedená v plánu výkonnosti Danube FAB byla pro rok 2015 rovněž dosažena. Skutečný provoz v roce 2015 byl o 22,7 % vyšší než plánovaný. Kvůli nedostupnosti letového plánování v rozsáhlých oblastech východní části ukrajinského vzdušného prostoru a Černého moře došlo ke značnému posunu v dopravních tocích. I když tato krize započala již v roce 2014, trvala déle a měla dalekosáhlejší důsledky pro dopravu v bulharském vzdušném prostoru, než se původně předpokládalo. Dopravní toky v bulharském vzdušném prostoru byly rovněž ovlivněny poklesem dopravy mezi Ruskou federací a Tureckem, jakož i vzájemnými zákazy přeletů letadel registrovaných na Ukrajině a v Ruské federaci. Má se tedy za to, že varovné prahové hodnoty bylo dosaženo v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu Bulharska, a že podmínky čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 19 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 byly splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Kromě toho předpoklady Bulharska ohledně nákladů, zejména pokud jde o personální zajištění, uvedené v plánu výkonnosti Danube FAB již nejsou platné vzhledem k nárůstu dopravy a nadcházejícímu otevření nového letiště v Turecku, což vyžaduje změny v bulharském vzdušném prostoru. Má se tedy za to, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, pokud jde o náklady, které byly použity ke stanovení původních cílů v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se efektivity nákladů, již nejsou platné a že podmínky čl. 17 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 byly splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Pokud jde o Polsko, varovná prahová hodnota stanovená pro rozdíly mezi plánovaným a skutečným provozem uvedená v plánu výkonnosti Baltic FAB byla pro rok 2015 rovněž dosažena. Skutečný provoz v roce 2015 byl o 11,1 % nižší než plánovaný. Kvůli nedostupnosti letového plánování v rozsáhlých oblastech východní části ukrajinského vzdušného prostoru a Černého moře došlo ke značnému posunu v dopravních tocích. I když tato krize započala již v roce 2014, trvala déle a měla dalekosáhlejší důsledky pro dopravu v polském vzdušném prostoru, než se původně předpokládalo. Dopravní toky v polském vzdušném prostoru byly rovněž ovlivněny poklesem dopravy do Ruska a z Ruska obecně, a konkrétně poklesem dopravy mezi Ruskou federací a Tureckem, jakož i vzájemnými zákazy přeletů letadel registrovaných na Ukrajině a v Ruské federaci. Má se tedy za to, že varovné prahové hodnoty bylo dosaženo v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu Polska, a že podmínky čl. 17 odst. 1 písm. b) a čl. 19 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 byly splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Kromě toho Polsko provedlo chybné předpoklady nákladů uvedených v plánu výkonnosti Baltic FAB. Uvedené chybné předpoklady nákladů se týkaly hlavně provozních nákladů, zejména nákladů na zaměstnance a investice, včetně kapitálových nákladů a odpisů, vzhledem k významným projektům v oblasti restrukturalizace a rozdělení vzdušného prostoru na sektory a k potřebě zlepšit řízení bezpečnosti a v budoucnu zajistit splnění výkonnostních cílů v oblasti bezpečnosti. Má se tedy za to, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, pokud jde o náklady, které byly použity ke stanovení původních cílů v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se efektivity nákladů, již nejsou platné a že podmínky čl. 17 odst. 1 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 390/2013 byly splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Maltě, Bulharsku a Polsku by proto mělo být v nezbytném rozsahu povoleno revidovat jejich místní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů vzhledem k okolnostem, které způsobily, že má být dosaženo varovné prahové hodnoty a vzhledem k předloženým důkazům, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, na základě kterých byly stanoveny původní cíle, již neplatí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               V souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 390/2013 poté, co Komise povolí členským státům revidovat příslušné cíle, mohou dotčené členské státy revizi těchto cílů provést a předložit pozměněné plány výkonnosti vycházející z revidovaných cílů Komisi, aby posoudila jejich soulad s výkonnostními cíli celé Unie na druhé referenční období.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
   Článek 1
   Bulharsko, Malta a Polsko mohou revidovat své místní cíle v klíčové oblasti výkonnosti týkající se efektivity nákladů na roky 2017, 2018 a 2019 uvedené v plánech výkonnosti funkčních bloků vzdušného prostoru Danube, Blue Med a Baltic.
   Článek 2
   Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice, Republice Malta a Polské republice.
   
      V Bruselu dne 31. října 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         Violeta BULC
         
            členka Komise
         
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 128, 9.5.2013, s. 1.
   
      (2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).
   
      (3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/348 ze dne 2. března 2015, kterým se konstatuje soulad některých cílů zahrnutých do vnitrostátních plánů či plánů funkčních bloků vzdušného prostoru předložených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 s výkonnostními cíli celé Unie na druhé referenční období (Úř. věst. L 60, 4.3.2015, s. 55).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.