Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/94 ze dne 19. ledna 2017 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 94/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
               CS
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
               L 16/3
            
   
   PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/94
   ze dne 19. ledna 2017
   o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   POSTUP
   
   1.1.   Platná opatření
   
   
               (1)
            
               Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 965/2010 (2) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz glukonátu sodného s číslem dle Evropského celního seznamu chemických látek (CUS) 0023277-9 a registračním číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 527-07-1, v současnosti kódu KN ex 2918 16 00 (kód TARIC 2918160010) (dále jen „glukonát sodný“), pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále také „ČLR“ nebo „dotčená země“).
            
   
               (2)
            
               Původní opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 53,2 %, z nichž byly vyňaty společnosti Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd (5,6 %) a Qingdao Kehai Biochemistry Co., Ltd (27,1 %).
            
   1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti
   
   
               (3)
            
               Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (3) stávajících opatření obdržela Komise dne 1. července 2015 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (4).
            
   
               (4)
            
               Žádost podali dva výrobci v Unii, společnost Jungbunzlauer S.A a společnost Roquette Italia S.p.A. (dále jen „žadatelé“).
            
   
               (5)
            
               Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti uvedených opatření by pravděpodobně mělo za následek pokračování dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.
            
   1.3.   Zahájení řízení
   
   
               (6)
            
               Dne 27. října 2015 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu glukonátu sodného pocházejícího z ČLR do Unie, a to na základě čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009. V Úředním věstníku Evropské unie
                   (5) uveřejnila příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).
            
   1.4.   Srovnatelná země
   
   
               (7)
            
               Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že zamýšlí jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelný trh“), ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, použít Spojené státy americké (dále jen „USA“) stejně jako v původním šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby vznesly své připomínky k vhodnosti této volby. Žádná ze stran připomínky nevznesla.
            
   
               (8)
            
               Komise si vyžádala informace týkající se výrobců glukonátu sodného v jiných možných srovnatelných zemích a kontaktovala Kanadu, Indii, Japonsko, Pákistán, Srbsko, Jihoafrickou republiku, Jižní Koreu, Švýcarsko a USA, kde vyzvala všechny známé výrobce glukonátu sodného v těchto zemích, aby poskytli nezbytné informace. Jedna kanadská společnost odpověděla, že glukonát sodný nevyrábí, ale obchoduje s ním. Odpověď na dotazník a souhlas s inspekcí na místě poskytl pouze jeden americký výrobce.
            
   1.5.   Zúčastněné strany
   
   
               (9)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.
            
   
               (10)
            
               Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně vyjádřit své stanovisko k situaci a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. Zúčastněné strany také dostaly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
   (a)   
         Výběr vzorku
      
   
   
               (11)
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.
            
   
      Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR
   
   
               (12)
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.
            
   
               (13)
            
               Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil pouze jeden vyvážející výrobce v dotčené zemi. Výběr vzorku proto nebyl nutný.
            
   
      Výběr vzorku dovozců
   
   
               (14)
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala čtyři známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.
            
   
               (15)
            
               Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k takto nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.
            
   (b)   
         Odpovědi na dotazník
      
   
   
               (16)
            
               Komise zaslala dotazníky dvěma výrobcům v Unii, dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení, osmi známým uživatelům, deseti velkoobchodníkům, čínskému vyvážejícímu výrobci, který se přihlásil během výběru vzorku, a jednomu výrobci v USA, které byly stanoveny jako srovnatelný trh.
            
   
               (17)
            
               Odpovědi na dotazník přišly od dvou výrobců v Unii, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, jednoho uživatele, pěti velkoobchodníků, čínského vyvážejícího výrobce a výrobce na srovnatelném trhu.
            
   (c)   
         Inspekce na místě
      
   
   
               (18)
            
               Komise si opatřila a ověřila veškeré podklady, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a ke stanovení újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:
               
                            
                        
                           Výrobci v Unii
                           
                                       —
                                    
                                       Jungbunzlauer SA, Marckolsheim, Francie a jedna společnost ve spojení
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Roquette Italia S.p.A., Cassano Spinola, Itálie
                                    
                        
               
                            
                        
                           Dovozci
                           
                                       —
                                    
                                       Ceda Chemicals Limited, Knutsford, Spojené království
                                    
                           
                                       —
                                    
                                       Norkem Limited, Knutsford, Spojené království
                                    
                        
               
                            
                        
                           Vyvážející výrobce v ČLR
                           
                                       —
                                    
                                       Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd (dále jen „SKB“), Ž'-čao, provincie Šan-tung, ČLR
                                    
                        
               
                            
                        
                           Výrobce ve srovnatelné zemi
                           
                                       —
                                    
                                       PMP Fermentation Products, Inc., Peoria, USA
                                    
                        
            
   1.6.   Období šetření a posuzované období
   
   
               (19)
            
               Šetření pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).
            
   2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
   
   2.1.   Dotčený výrobek
   
   
               (20)
            
               Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, je suchý glukonát sodný s číslem dle Evropského celního seznamu chemických látek (CUS) 0023277-9 a registračním číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 527-07-1, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „glukonát sodný“), v současnosti kódu KN ex 2918 16 00 (kód TARIC 2918160010).
            
   
               (21)
            
               Suchý glukonát sodný se používá zejména ve stavebnictví jako zpomalovač tuhnutí a prostředek pro zvyšování plasticity betonu a v jiných průmyslových odvětvích jako povrchová úprava kovů (odstranění rzi, oxidů a mastnoty) a pro čištění lahví a průmyslových zařízení. Výrobek lze používat rovněž v potravinářském a farmaceutickém průmyslu.
            
   
               (22)
            
               Dotčený výrobek má několik typů, které jsou v dotazníku definovány pomocí kontrolních čísel výrobku (dále jen „PCN“). Jak bylo stanoveno v původním šetření, každé PCN zohledňuje čistotu, velikost částic a balení.
            
   2.2.   Obdobný výrobek
   
   
               (23)
            
               Šetření ukázalo, že suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii, suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v USA, které byly vybrány jako srovnatelná země, jak je vysvětleno v 60. až 62. bodě odůvodnění, suchý glukonát sodný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a suchý glukonát sodný vyráběný v Číně a prodávaný v Unii mají v zásadě stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití.
            
   
               (24)
            
               Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení obdobné.
            
   3.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU
   
   3.1.   Předběžné poznámky
   
   
               (25)
            
               V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu.
            
   
               (26)
            
               Jak bylo zmíněno v 13. bodě odůvodnění výše, na současném šetření spolupracoval pouze jeden čínský vyvážející výrobce. Tato společnost obsáhla v období přezkumného šetření celý objem vývozu glukonátu sodného z ČLR do Unie. Komise proto dospěla k názoru, že k posouzení vývozní ceny a dumpingového rozpětí během období přezkumného šetření má dostatek informací (viz oddíl 3.2).
            
   
               (27)
            
               Tento vyvážející výrobce ale představuje pouze 2 % až 7 % celkové výrobní kapacity a pouze 5 % až 10 % celkové výroby glukonátu sodného v ČLR. Kromě toho se jeho vývoz do třetích zemí během období přezkumného šetření pohyboval pouze mezi 23 % až 28 % celkového vývozu z ČLR do třetích zemí (přesnou váhu jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce ve srovnání s celkovou čínskou výrobní kapacitou, celkovou výrobou a celkovým vývozem nelze z důvodů zachování důvěrnosti zveřejnit). Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že další výrobci glukonátu sodného z ČLR nespolupracovali, Komise usoudila, že pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu nemá dostatečné informace a za účelem posouzení vývoje dovozu v případě zrušení opatření bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení nutné vycházet z dostupných údajů (viz oddíl 3.3).
            
   
               (28)
            
               Čínské orgány byly řádně informovány, že vzhledem ke slabé spolupráci čínských vyvážejících výrobců může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.
            
   
               (29)
            
               Zjištění v oddílu 3.3 byla tedy stanovena na základě dostupných údajů. Za tímto účelem byly použity informace poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, podání žadatelů, statistické údaje Eurostatu, údaje shromážděné členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení („databáze podle čl. 14 odst. 6“) a veřejně dostupné informace na internetu (6). Pokud jde o databázi čínské vývozní statistiky, kódovací struktura glukonátu sodného zahrnovala i jiné výrobky, které nejsou předmětem tohoto šetření, a proto objem samotného glukonátu sodného nebylo možné v databázi identifikovat. Tento zdroj informací proto nemohl být použit.
            
   3.2.   Dumping v Unii během období přezkumného šetření
   
   3.2.1.   Běžná hodnota
   
   
               (30)
            
               V původním šetření bylo jedinému čínskému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v současném šetření (SKB) přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Proto bylo stanovení běžné hodnoty pro tohoto vyvážejícího výrobce založeno na základě údajů o jeho vlastní výrobě a prodeji.
            
   
               (31)
            
               Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu tohoto vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého během období přezkumného šetření do Unie. Celkový objem prodeje obdobného výrobku tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce na domácím trhu tedy reprezentativní byl.
            
   
               (32)
            
               Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.
            
   
               (33)
            
               Poté Komise u každého typu výrobku (jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění) prodávaného spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Unie. Komise zjistila, že v případě jednoho typu výrobku neexistoval z důvodu rozdílného balení žádný domácí prodej, zatímco u ostatních typů výrobku byl domácí prodej reprezentativní.
            
   
               (34)
            
               Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.
            
   
               (35)
            
               Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:
               
                           (a)
                        
                           objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a
                        
               
                           (b)
                        
                           vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.
                        
            
   
               (36)
            
               V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období přezkumného šetření.
            
   
               (37)
            
               Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:
               
                           a)
                        
                           objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo
                        
               
                           b)
                        
                           vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.
                        
            
   
               (38)
            
               Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 18 % až 23 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážená průměrná cena pouze u ziskových prodejních transakcí.
            
   
               (39)
            
               V případě jednoho typu výrobku bez domácího prodeje v běžném obchodním styku vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.
            
   
               (40)
            
               Běžná hodnota byla vypočtena tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež během období přezkumného šetření vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, byly připočteny tyto položky:
               
                           (a)
                        
                           vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období přezkumného šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a
                        
               
                           (b)
                        
                           vážený průměrný zisk dosažený během období přezkumného šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.
                        
            
   3.2.2.   Vývozní cena
   
   
               (41)
            
               Jediný spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Proto byla vývozní cena cenou skutečně zaplacenou nebo cenou, kterou je třeba za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie zaplatit v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.
            
   3.2.3.   Srovnání
   
   
               (42)
            
               Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.
            
   
               (43)
            
               Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u nákladů na manipulaci, nakládku a u vedlejších nákladů v dotčené zemi, u nákladů na dopravu (vnitrozemskou a námořní), pojištění, balení, úvěrové náklady a u DPH bez nároku na odpočet.
            
   3.2.4.   Dumpingové rozpětí
   
   
               (44)
            
               Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
            
   
               (45)
            
               Na základě toho činilo stanovené vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením během období přezkumného šetření 2,6 %. Na úroveň tohoto dumpingového rozpětí je třeba nahlížet v souvislosti se skutečností, že během období přezkumného šetření vyvážel z ČLR na trh Unie pouze jediný čínský vyvážející výrobce, kterému bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, jak je vysvětleno v 26. a 30. bodě odůvodnění.
            
   3.3.   Vývoj dovozu v případě zrušení opatření
   
   
               (46)
            
               V návaznosti na zjištění dumpingu v průběhu období přezkumného šetření Komise analyzovala, zda je pravděpodobné, že by dumping v případě pozbytí platnosti opatření pokračoval. Byly zkoumány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, vývoj poptávky v ČLR, vývoz z ČLR do jiných třetích zemí, dumpingové rozpětí čínského vývozu v jiných třetích zemích a atraktivita trhu Unie.
            
   
               (47)
            
               Jak je uvedeno v 27. až 29. bodě odůvodnění, spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce v ČLR. Závěry v oddílech níže proto vycházely ze skutečností dostupných podle článku 18 základního nařízení. V tomto ohledu použila Komise informace poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, podání žadatelů, statistické údaje Eurostatu, údaje shromážděné členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení („databáze podle čl. 14 odst. 6“) a veřejně dostupné informace na internetu, jak je vysvětleno v 29. bodě odůvodnění.
            
   
               (48)
            
               Je třeba připomenout, že během posuzovaného období původního šetření se objem dovozu zvýšil o 77 %, což v absolutním vyjádření odpovídá nárůstu o 1 774 tun (z 2 291 tun v roce 2005 na 4 095 tun během období šetření původního šetření). Odpovídající podíl na trhu čínské výroby se před uložením antidumpingových opatření na konci období šetření původního šetření zvýšil ze 12,8 % na 24,9 %.
            
   3.3.1.   Výrobní kapacita, volná kapacita a vývoj poptávky v ČLR
   
   
               (49)
            
               Výrobní kapacita jediného spolupracujícího čínského vývozce byla během období přezkumného šetření trojnásobkem spotřeby v Unii. Jeho míra využití kapacity se pohybovala v rozmezí 75 % až 80 %. Z toho vyplývá, že volná kapacita této společnosti samotné je vyšší než polovina spotřeby v Unii.
            
   
               (50)
            
               Kromě toho na základě informací předložených v žádosti, které byly rovněž porovnány s veřejně dostupnými informacemi uvedenými v 29. bodě odůvodnění, glukonát sodný vyrábí 40 výrobců v ČLR s celkovou výrobní kapacitou v rozmezí od 1 000 000 do 1 200 000 tun v roce 2014, což vzhledem k roku 2010 představuje nárůst o zhruba 50 %. V roce 2014 čínští výrobci využili přibližně pouze polovinu své kapacity, jelikož vyrobili jen asi 550 000 tun.
            
   
               (51)
            
               Podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti se čínská poptávka na domácím trhu v roce 2014 podle odhadů pohybovala v rozmezí od 400 000 do 500 000 tun, takže pro vývoz zbývalo k dispozici ještě asi 600 000 až 700 000 tun. Spotřeba v Unii se během období přezkumného šetření pohybovala mezi 16 000 až 22 000 tunami, takže volná kapacita v ČLR přesahuje spotřebu glukonátu sodného v Unii přibližně 30krát.
            
   
               (52)
            
               Poptávka po glukonátu sodném v ČLR je z velké části určována stavebnictvím. Ve stavebnictví se z glukonátu sodného vyrábí přídavná látka do betonu. S ohledem na to, že stavebnictví v ČLR roste, není vyloučeno, že se na čínském domácím trhu může poptávka po glukonátu sodném zvýšit. Nicméně volná kapacita v ČLR výrazně převyšuje spotřebu v Unii, a proto i s ohledem na rostoucí domácí spotřebu v ČLR je pravděpodobné, že volná kapacita zůstane i nadále natolik značná, aby měla velký potenciál pro vývoz na trh Unie.
            
   3.3.2.   Objem a ceny vývozu do jiných třetích zemí
   
   
               (53)
            
               Z důvodů uvedených v 29. bodě odůvodnění nemohla být čínská databáze použita k analýze čínského vývozu glukonátu sodného do třetích zemí.
            
   
               (54)
            
               Na základě informací uvedených v žádosti, které byly v případě potřeby upraveny a porovnány s veřejně dostupnými informacemi, jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že objem čínského vývozu na trhy jiných třetích zemí se v období od roku 2012 do roku 2014 celkově zvýšil o zhruba 45 % a v roce 2014 dosáhl asi 116 000 tun.
            
   
               (55)
            
               O průměrných čínských vývozních cenách na trzích třetích zemí nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné informace. Ceny jediného čínského spolupracujícího výrobce na trzích jiných třetích zemí vykazovaly v období od roku 2012 do roku 2014 klesající tendenci z asi 600 až 660 EUR za tunu v roce 2012 na 500 až 550 EUR za tunu v roce 2014. Během období přezkumného šetření se vývozní ceny jediného čínského spolupracujícího výrobce v porovnání s rokem 2014 mírně zvýšily a přesáhly 600 EUR za tunu. Tyto ceny odpovídaly čínským vývozním cenám na trzích jiných třetích zemí předložených žadateli, s výjimkou období přezkumného šetření, během kterého žadatelé uvedli, že čínské ceny na trzích jiných třetích zemí nadále klesaly až na úroveň v rozmezí 539 až 583 EUR za tunu.
            
   3.3.3.   Dumpingový vývoz do jiných třetích zemí
   
   
               (56)
            
               Z důvodů vysvětlených v 27. bodě odůvodnění byly pro účely analýzy pravděpodobnosti pokračování dumpingu v případě pozbytí platnosti opatření použity údaje dostupné v souladu s článkem 18 základního nařízení.
            
   
               (57)
            
               Přestože veřejné údaje o čínských vývozních cenách na trzích jiných třetích zemí nebyly dostupné, žadatelé poskytli informace, které ukázaly, že průměrné ceny všech ostatních čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí byly v souladu s průměrnou vývozní cenou jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce na trzích jiných třetích zemí, jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění.
            
   
               (58)
            
               Za účelem posouzení dumpingových praktik čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí Komise provedla dva výpočty dumpingového rozpětí, jeden s použitím průměrné vývozní ceny čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí, kterou poskytli žadatelé, a druhý s použitím podrobných vývozních transakcí, které ve své odpovědi na antidumpingový dotazník předložila v části o svých pěti největších vývozních trzích společnost SKB (jediný čínský spolupracující vyvážející výrobce) jako referenční hodnoty pro vývoz ostatních čínských vyvážejících výrobců.
            
   
               (59)
            
               V tomto ohledu je třeba připomenout, že během původního šetření byl spolupracující vyvážející výrobce jedinou společností, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství. Z toho vyplývá, že běžná hodnota pro ostatní čínské vyvážející výrobce by měla být vypočtena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, což znamená na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“). Pro tento účel bylo nutné vybrat srovnatelnou zemi.
            
   
               (60)
            
               Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, při šetření spolupracoval pouze výrobce v USA, který předložil úplnou odpověď na dotazník a souhlasil s inspekcí na místě.
            
   
               (61)
            
               Komise zjistila, že USA kritéria jako vhodná srovnatelná země splnily, neboť množství prodávaná na jejich trhu byla dostatečně velká a také jejich trh měl významnou hospodářskou soutěž mezi domácí výrobou a dovozem z jiných zemí, tj. z ČLR, Itálie a Francie. Kromě toho nebylo na dotčený výrobek v USA uvaleno antidumpingové clo.
            
   
               (62)
            
               Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že USA představují vhodnou srovnatelnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a informace obdržené od jediného spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byly použity jako základ pro určení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž v původním šetření nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.
            
   
               (63)
            
               Pokud jde o první výpočet dumpingu uvedený v 58. bodě odůvodnění, Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu jediného spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi s průměrnou vývozní cenou čínských vyvážejících výrobců předloženou žadateli na úrovni ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, manipulaci, balení, u vedlejších nákladů a u DPH bez nároku na odpočet a byly odhadnuty na základě odpovědi na dotazník poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v ČLR.
            
   
               (64)
            
               Podle toho se zjistilo, že čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí byl dumpingový a dosahoval úrovně ve výši více než 70 %.
            
   
               (65)
            
               Co se týče druhého výpočtu uvedeného v 58. bodě odůvodnění, který z důvodů uvedených v 57. bodě odůvodnění používá podrobné vývozní transakce, jež ve své odpovědi na antidumpingový dotazník předložila v části o svých pěti největších vývozních trzích společnost SKB jako referenční hodnoty pro vývoz ostatních čínských vyvážejících výrobců, běžná hodnota byla vypočtena, jak je vysvětleno v 59. až 63. bodě odůvodnění.
            
   
               (66)
            
               Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena, za dotčený výrobek při prodání za účelem vývozu do pěti největších třetích zemí, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.
            
   
               (67)
            
               Komise srovnávala podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku na trzích pěti největších jiných třetích zemí na úrovni ceny ze závodu. Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny.
            
   
               (68)
            
               Úpravy byly provedeny u nákladů na manipulaci, nakládku a u vedlejších nákladů v dotčené zemi, u nákladů na dopravu (vnitrozemskou a námořní), pojištění, balení, úvěrové náklady a u DPH bez nároku na odpočet.
            
   
               (69)
            
               Podle toho se zjistilo, že čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí byl dumpingový a dosahoval úrovně ve výši asi 50 %.
            
   
               (70)
            
               Kromě toho bylo pro úplnost a porovnání na trzích jiných třetích zemí vypočteno dumpingové rozpětí i pro vývoz společnosti SKB pomocí údajů této společnosti. Tím tedy bylo stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 8,3 %.
            
   
               (71)
            
               Rozdíl mezi dumpingovými rozpětími uvedenými v 64. a 69. bodě odůvodnění a mezi těmi uvedenými v 45. a 70. bodě odůvodnění vysvětluje skutečnost, že ta první zmíněná rozpětí jsou založena na údajích o běžné hodnotě ze srovnatelného trhu, jak je vysvětleno v 59. bodě odůvodnění, zatímco ta druhá zmíněná rozpětí, stanovená pro jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, vycházela z běžné hodnoty stanovené na základě jeho vlastních údajů o výrobě a prodeji, jelikož mu bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, jak je vysvětleno v 30. až 40. bodě odůvodnění. Navíc se dumpingové rozpětí vypočtené pro jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce během období přezkumného šetření v 45. bodě odůvodnění týká vývozu na trh Unie, kde převažovaly vyšší ceny, zatímco všechna ostatní vypočtená dumpingová rozpětí se týkají vývozu na trhy jiných třetích zemí.
            
   
               (72)
            
               Čínské dumpingové praktiky zjištěné na trzích jiných třetích zemí významně svědčí o pravděpodobné cenové politice čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.
            
   3.3.4.   Atraktivita trhu Unie
   
   
               (73)
            
               Za účelem posouzení atraktivity trhu Unie a pravděpodobnosti, že vývoz z ČLR bude směřovat na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, byl analyzován z hlediska objemu a cen čínský vývoz na trhy jiných třetích zemí a také ceny na čínském domácím trhu v porovnání s průměrnými cenami na trhu Unie.
            
   
               (74)
            
               Objem čínského vývozu na trhy jiných třetích zemí se v období od roku 2012 do roku 2014 celkově zvýšil o zhruba 45 % a v roce 2014 dosáhl asi 116 000 tun.
            
   
               (75)
            
               Co se týče cen na domácím trhu, byly jako referenční hodnoty použity ceny na domácím trhu jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, jelikož žádné jiné údaje neexistovaly, jak je vysvětleno v 27. až 29. bodě odůvodnění. Ze srovnání vyplývá, že průměrné ceny na trhu Unie byly v roce 2014 o 43 % až 55 % vyšší než průměrné ceny na domácím trhu v ČLR a o 27 % až 35 % vyšší než průměrné ceny na domácím trhu v ČLR během období přezkumného šetření.
            
   
               (76)
            
               Co se týče čínských vývozních cen na trzích jiných třetích zemí, bylo dle údajů předložených žadateli zjištěno, že jsou v souladu s vývozními cenami na trzích jiných třetích zemí jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, jak je vysvětleno v 55. bodě odůvodnění. Průměrné ceny na trhu Unie byly v průměru o 25 % až 45 % vyšší než čínské vývozní ceny na trzích jiných třetích zemí v roce 2014 a o 20 % až 40 % vyšší než čínské vývozní ceny na trzích jiných třetích zemí v období přezkumného šetření. Co se týče úrovně cen jediného spolupracujícího čínského vývozce na trzích jiných třetích zemí během období přezkumného šetření, byly o 20 % až 30 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.
            
   
               (77)
            
               Díky těmto výrazně vyšším úrovním cen by byl trh Unie pro čínské vývozce velmi atraktivní, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.
            
   
               (78)
            
               Zájem čínských vyvážejících výrobců vyvážet na trh Unie rovněž potvrzuje soustavná angažovanost společnosti SKB na trhu Unie. I přes platná opatření tato společnost na trhu Unie téměř zdvojnásobila svůj objem vývozu a v období mezi obdobím šetření původního šetření a současným obdobím přezkumného šetření zvýšila svůj tržní podíl o přibližně 50 %.
            
   3.3.5.   Závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu
   
   
               (79)
            
               Vzhledem k odhadované významné volné kapacitě v ČLR, která by se mohla využít pro vývoz do Unie za dumpingové ceny, a s ohledem na atraktivitu trhu Unie a cenovou politiku čínských vývozců na trzích jiných třetích zemí dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by mělo za následek významné zvýšení objemu dumpingového dovozu glukonátu sodného z ČLR do Unie.
            
   4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY
   
   4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
   
   
               (80)
            
               Na spolupracující výrobce v Unii Jungbunzlauer SA a Roquette Italia S.p.A. připadá 100 % výroby v Unii.
            
   
               (81)
            
               Proto se má za to, že tvoří „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.
            
   
               (82)
            
               Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří pouze dva výrobci, bylo nutné kvůli důvěrnosti údajů všechny číselné údaje týkající se citlivých informací konkrétní společnosti indexovat nebo uvést v určitém rozmezí.
            
   4.2.   Spotřeba v Unii
   
   
               (83)
            
               Komise spotřebu v Unii stanovila na základě údajů o celkovém objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie shromážděných po ověření odpovědí těchto dvou výrobců v Unii na dotazník, dále na základě celkového objemu dovozu, který je dostupný prostřednictvím údajů Eurostatu, a na základě ověřených údajů spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce.
            
   
               (84)
            
               Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:
               
                  Tabulka 1
               
               
                  Spotřeba v Unii
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Celková spotřeba v Unii (v tunách)
                        
                           13 000  – 19 000
                        
                           14 000  – 20 000
                        
                           16 000  – 22 000
                        
                           16 000  – 22 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              109
                           
                        
                           
                              119
                           
                        
                           
                              122
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník a Eurostat.
                        
            
   
               (85)
            
               Spotřeba v Unii se během posuzovaného období postupně zvyšovala a celkem se zvýšila o 22 %.
            
   4.3.   Dovoz z dotčené země
   
   4.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a její podíl na trhu
   
   
               (86)
            
               Komise objem dovozu stanovila na základě údajů Eurostatu a na základě ověřené odpovědi na dotazník spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce, který během období přezkumného šetření představoval 100 % celkového čínského dovozu.
            
   
               (87)
            
               Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:
               
                  Tabulka 2
               
               
                  Objem dovozu a podíl na trhu
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Čínský dovoz (v tunách)
                        
                           500 – 2 500
                        
                           500 – 2 500
                        
                           500 – 2 500
                        
                           500 – 2 500
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              110
                           
                        
                           
                              122
                           
                        
                           
                              109
                           
                        
                           Čínský podíl na trhu (%)
                        
                           4 – 16
                        
                           4 – 16
                        
                           4 – 16
                        
                           3 – 15
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              103
                           
                        
                           
                              89
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník a Eurostat.
                        
            
   
               (88)
            
               Během posuzovaného období čínský objem dovozu celkově vzrostl o 9 %. V období od roku 2012 do roku 2014 vzrostl o 22 % a v období přezkumného šetření klesl o 13 %. Vzhledem k tomu, že se čínský dovoz zvyšoval společně se spotřebou v Unii pouze částečně, vývoj čínského tržního podílu vykazoval odlišný vývoj. Proto mezi rokem 2012 a 2013 zůstal stabilní, v roce 2014 se mírně zvýšil (o 3 %) a mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření klesl o 14 %. Celkově čínský tržní podíl klesl během posuzovaného období o 11 %. Jak je však uvedeno v 78. bodě odůvodnění, jedinému spolupracujícími čínskému vyvážejícímu výrobci se v porovnání s obdobím šetření původního šetření a díky dumpingové úrovni cen podařilo svůj objem vývozu do Unie zdvojnásobit a svůj tržní podíl zvýšit o 50 %.
            
   4.3.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení
   
   
               (89)
            
               Vývoj čínských cen dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.
            
   
               (90)
            
               Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:
               
                  Tabulka 3
               
               
                  Dovozní ceny (EUR/tuna)
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Ceny čínského dovozu (EUR/tuna)
                        
                           680–750
                        
                           600–670
                        
                           600–670
                        
                           670–740
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              89
                           
                        
                           
                              89
                           
                        
                           
                              98
                           
                        
                           
                              Zdroj: Eurostat.
                        
            
   
               (91)
            
               Celkově se průměrné dovozní ceny za posuzované období snížily o 2 %. Dovozní ceny mezi rokem 2012 a 2013 klesly o 11 %, v roce 2014 zůstaly na stejné úrovni a během období přezkumného šetření vzrostly o 9 %.
            
   
               (92)
            
               Komise určila cenové podbízení spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období přezkumného šetření srovnáním:
               
                           —
                        
                           váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců Unie účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upravených na úroveň ceny ze závodu a
                        
               
                           —
                        
                           odpovídajících vážených průměrných dovozních cen jednotlivých typů výrobku z dovozu prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, které byly určeny na základě nákladů, pojištění a přepravného a upraveny o antidumpingová a běžná cla a o náklady po dovozu.
                        
            
   
               (93)
            
               Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl vážené průměrné ceny v Unii během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že spolupracující vyvážející výrobce se cenového podbízení během období přezkumného šetření nedopustil, ani když se antidumpingová cla neberou v úvahu. Přestože spolupracující vyvážející výrobce pokryl během období přezkumného šetření 100 % čínského dovozu, představoval pouze 2 % až 7 % celkové čínské výrobní kapacity.
            
   4.4.   Dovoz z jiných třetích zemí
   
   
               (94)
            
               Dovoz do Unie z jiných třetích zemí, než je dotčená země, se vyvíjel takto:
               
                  Tabulka 4
               
               
                  Podíl jiných třetích zemí na trhu
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Dovoz (v tunách)
                        
                           0–300
                        
                           0–500
                        
                           0–400
                        
                           0–300
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              582
                           
                        
                           
                              256
                           
                        
                           
                              132
                           
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                           0 – 1
                        
                           1 – 2
                        
                           0 – 1
                        
                           0 – 1
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              543
                           
                        
                           
                              217
                           
                        
                           
                              109
                           
                        
                           
                              Zdroj: Eurostat.
                        
            
   
               (95)
            
               Podíl dovozu ze třetích zemí na trhu představoval během posuzovaného období maximálně 2 % a během období přezkumného šetření méně než 1 %.
            
   4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
   
   4.5.1.   Obecné poznámky
   
   
               (96)
            
               V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které během posuzovaného období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie. Komise tyto ukazatele posuzovala na základě ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii.
            
   4.5.2.   Ukazatele újmy
   
   4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
   
   
               (97)
            
               Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 5
               
               
                  Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Výroba (v tunách)
                        
                           38 000  – 58 000
                        
                           33 000  – 53 000
                        
                           34 000  – 54 000
                        
                           35 000  – 55 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              90
                           
                        
                           
                              92
                           
                        
                           
                              94
                           
                        
                           Výrobní kapacita (v tunách)
                        
                           50 000  – 70 000
                        
                           50 000  – 70 000
                        
                           50 000  – 70 000
                        
                           50 000  – 70 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           Využití kapacity (%)
                        
                           70 – 90
                        
                           65 – 85
                        
                           65 – 85
                        
                           65 – 85
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              90
                           
                        
                           
                              92
                           
                        
                           
                              94
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (98)
            
               Objem výroby mezi rokem 2012 a 2013 klesl o 10 % a poté se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření mírně zvýšil. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 6 %. Tento pokles výroby lze vysvětlit snížením objemu vývozu v posuzovaném období o 30 % až 40 %, který byl pouze částečně vykompenzován zvýšením domácího prodeje uvedeným níže v tabulce 6.
            
   
               (99)
            
               Výrobní kapacita zůstala během celého posuzovaného období beze změny.
            
   4.5.2.2.   Objem prodeje, podíl na trhu a využití pro vlastní spotřebu
   
   
               (100)
            
               Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 6
               
               
                  Objem prodeje a podíl na trhu
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Objem prodeje na trhu Unie (v tunách)
                        
                           11 500  – 17 500
                        
                           12 500  – 18 500
                        
                           14 000  – 20 000
                        
                           15 000  – 21 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              107
                           
                        
                           
                              118
                           
                        
                           
                              123
                           
                        
                           Podíl výrobního odvětví Unie na trhu (%)
                        
                           84 – 96
                        
                           84 – 96
                        
                           84 – 96
                        
                           85 – 97
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              101
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník a Eurostat.
                        
            
   
               (101)
            
               Výrobnímu odvětví Unie se zvýšené spotřebě v Unii podařilo přizpůsobit průběžným zvyšováním svého objemu prodeje, který se během posuzovaného období celkově zvýšil o 23 %.
            
   
               (102)
            
               Jelikož objem prodeje věrně kopíroval trend pozorovaný ve spotřebě v Unii, podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal od roku 2012 do roku 2014 beze změny a během období přezkumného šetření se pouze zvýšil o 1 %.
            
   
               (103)
            
               Využití pro vlastní spotřebu, které zůstalo během posuzovaného období v podstatě beze změny, jak ukazuje tabulka níže, pozorovaný trend v souvislosti s výrobou a využitím kapacity nijak neovlivnilo.
               
                  Tabulka 7
               
               
                  Využití pro vlastní spotřebu
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Využití pro vlastní potřebu (v tunách)
                        
                           9 000  – 19 000
                        
                           9 000  – 19 000
                        
                           9 000  – 19 000
                        
                           9 000  – 19 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              101
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   4.5.2.3.   Růst
   
   
               (104)
            
               Objem domácího prodeje výrobního odvětví Unie věrně kopíroval vývoj domácí spotřeby a během posuzovaného období se zvýšil o 23 %. V důsledku toho si výrobní odvětví Unie zachovalo během posuzovaného období stabilní úroveň podílu na trhu.
            
   4.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita
   
   
               (105)
            
               Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 8
               
               
                  Zaměstnanost a produktivita
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Počet zaměstnanců
                        
                           0–100
                        
                           0–100
                        
                           0–100
                        
                           0–100
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              99
                           
                        
                           
                              101
                           
                        
                           
                              103
                           
                        
                           Produktivita (v tunách na zaměstnance)
                        
                           500 – 1 500
                        
                           500 – 1 500
                        
                           500 – 1 500
                        
                           500 – 1 500
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              91
                           
                        
                           
                              91
                           
                        
                           
                              91
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (106)
            
               Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie zůstal během celého posuzovaného období téměř beze změny. V důsledku poklesu výroby a stabilní zaměstnanosti klesla během posuzovaného období produktivita.
            
   
               (107)
            
               Šetření prokázalo, že vzhledem k vysokému stupni automatizace by nebylo pro výrobní odvětví Unie možné počet zaměstnanců snížit úměrně poklesu ve výrobě.
            
   4.5.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu
   
   
               (108)
            
               V 45. bodě odůvodnění šetření stanovilo, že dovoz glukonátu sodného z ČLR do Unie se nadále uskutečňoval za dumpingové ceny.
            
   
               (109)
            
               Výrobní odvětví Unie mělo z těchto platných antidumpingových opatření prospěch a začalo se z dřívějšího dumpingu zotavovat. Během posuzovaného období svůj objem prodeje zvýšilo o 23 % a podíl na trhu o 1 %. Toto zotavení z dřívějšího dumpingu však nelze považovat za úplné, zejména s ohledem na vývoj ziskovosti popsaný v 123. bodě odůvodnění, který zůstal v roce 2012 a 2013 negativní a dosáhl pozitivních hodnot pouze během období přezkumného šetření.
            
   4.5.2.6.   Ceny a faktory ovlivňující ceny
   
   
               (110)
            
               Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 9
               
               
                  Prodejní ceny v Unii a jednotkové výrobní náklady
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)
                        
                           740–810
                        
                           730–800
                        
                           700–770
                        
                           700–770
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              99
                           
                        
                           
                              94
                           
                        
                           
                              95
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (111)
            
               Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesly o 5 %. Ceny v období mezi rokem 2012 a 2014 průběžně klesaly a během období přezkumného šetření se nepatrně zvýšily.
            
   
               (112)
            
               Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 10
               
               
                  Jednotkové výrobní náklady
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)
                        
                            
                        
                            
                        
                            
                        
                            
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              98
                           
                        
                           
                              86
                           
                        
                           
                              80
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (113)
            
               Během posuzovaného období se jednotkové výrobní náklady snížily o 20 %. Částečně to bylo způsobeno poklesem cen surovin, který je podrobněji popsán v 114. bodě odůvodnění níže, a částečně to bylo způsobeno úsporou nákladů, kterou zapříčinila nižší potřeba různých prvků v rámci celkových výrobních nákladů, zejména náklady na údržbu během posuzovaného období prudce klesly.
            
   
               (114)
            
               V závislosti na stupni integrace svého výrobního procesu výrobci v Unii používali jako hlavní suroviny buď kukuřici, nebo glukózový sirup z kukuřice. Jelikož tyto suroviny představují významnou část výrobních nákladů, jejich cenový pokles představoval během posuzovaného období 25 % až 35 % snížení výrobních nákladů. Jakékoli navýšení cen kukuřice nebo glukózového sirupu z kukuřice by proto mohlo okamžitě lepší situaci výrobního odvětví Unie, která byla způsobená snížením výrobních nákladů, zvrátit.
            
   
               (115)
            
               Tento pokles výrobních nákladů vedl během posuzovaného období pouze k mírnému 5 % navýšení průměrných jednotkových prodejních cen, protože se výrobní odvětví Unie pořád nevzpamatovalo ze ztrát vzniklých v předchozích obdobích, které způsobily dřívější dumpingové praktiky.
            
   4.5.2.7.   Náklady práce
   
   
               (116)
            
               Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 11
               
               
                  Průměrné náklady práce na zaměstnance
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              93
                           
                        
                           
                              104
                           
                        
                           
                              107
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (117)
            
               Během posuzovaného období se průměrné náklady práce zvýšily o 7 %. V žádném případě by to však nemělo být považováno za významný ukazatel pro analýzu hospodářské situace výrobního odvětví Unie, jelikož práce představuje pouze malou část výrobních nákladů.
            
   4.5.2.8.   Zásoby
   
   
               (118)
            
               Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:
               
                  Tabulka 12
               
               
                  Zásoby
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Konečný stav zásob (v tunách)
                        
                           4 000  – 8 000
                        
                           3 000  – 7 000
                        
                           1 000  – 5 000
                        
                           1 000  – 5 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              89
                           
                        
                           
                              47
                           
                        
                           
                              43
                           
                        
                           Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)
                        
                           8 – 16
                        
                           8 – 16
                        
                           2 – 11
                        
                           2 – 10
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              99
                           
                        
                           
                              51
                           
                        
                           
                              46
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (119)
            
               Stav zásob se v posuzovaném období snížil o 54 %.
            
   
               (120)
            
               Zásoby během období přezkumného šetření odpovídaly běžné úrovni.
            
   4.5.2.9.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál
   
   
               (121)
            
               Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 13
               
               
                  Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
               
               
                            
                        
                           2012
                        
                           2013
                        
                           2014
                        
                           OPŠ
                        
                           Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (procentní podíl obratu z prodeje)
                        
                           – 20 – 0
                        
                           – 15 – + 5
                        
                           – 10 – + 10
                        
                           – 5 – + 15
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              101
                           
                        
                           
                              111
                           
                        
                           
                              118
                           
                        
                           Peněžní tok (v EUR)
                        
                           – 3 400 000  – 1 400 000
                        
                           – 1 600 000  – + 400 000
                        
                           700 000  – 2 700 000
                        
                           1 200 000  – 3 200 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              182
                           
                        
                           
                              284
                           
                        
                           
                              309
                           
                        
                           Investice (v EUR)
                        
                           300 000  – 1 000 000
                        
                           100 000  – 800 000
                        
                           100 000  – 700 000
                        
                           0 – 600 000
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              66
                           
                        
                           
                              56
                           
                        
                           
                              35
                           
                        
                           Návratnost investic (%)
                        
                           – 20 – 0
                        
                           – 20 – 0
                        
                           – 10 – + 10
                        
                           0 – 20
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                           
                              100
                           
                        
                           
                              99
                           
                        
                           
                              111
                           
                        
                           
                              122
                           
                        
                           
                              Zdroj: Odpovědi na dotazník.
                        
            
   
               (122)
            
               Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.
            
   
               (123)
            
               Výrobní odvětví Unie bylo během prvních dvou let posuzovaného období ztrátové a v roce 2014 se k hranici rentability pouze přiblížilo. Pouze během období přezkumného šetření nakonec ziskovost dosáhla úrovně, která se blížila cílovému zisku, ale stále jeho úrovně nedosáhla. Je třeba zdůraznit, že toto pozdní zlepšení je výsledkem snížení výrobních nákladů, ke kterému došlo především příznivým vývojem cen kukuřice a glukózového sirupu z kukuřice, jak je vysvětleno v 114. bodě odůvodnění. Jakékoli zvýšení cen těchto surovin, které podléhají cenovým výkyvům v závislosti na klimatu a úrodě, by tedy mohlo tuto nedávno dosaženou ziskovost okamžitě zvrátit.
            
   
               (124)
            
               Peněžní tok, což je schopnost výrobců v Unii svoji činnost samofinancovat, byl během prvních dvou let negativní a pozitivním se stal pouze v průběhu druhé poloviny posuzovaného období.
            
   
               (125)
            
               Ke zlepšení peněžního toku došlo však částečně na úkor investic, které během posuzovaného období klesly o 65 % a ve srovnání s hrubou hodnotou kapitálových aktiv pro výrobu dotčeného výrobku byly téměř zanedbatelné. Zlepšení peněžního toku bylo také výsledkem zlepšení ziskovosti, které, jak je vysvětleno v 123. bodě odůvodnění, bylo z velké části zapříčiněno příznivým vývojem cen kukuřice a glukózového sirupu z kukuřice. Jakékoli zvýšení cen těchto surovin, které podléhají cenovým výkyvům v závislosti na klimatu a úrodě, by tedy mohlo tuto situaci zlepšeného peněžního toku okamžitě zvrátit.
            
   
               (126)
            
               Je třeba rovněž poznamenat, že nízká úroveň investičních nákladů a nákladů na údržbu (viz 113. bod odůvodnění), která peněžní tok a ziskovost dočasně zlepšila, není dlouhodobě udržitelná, protože by vedla k degradaci výrobních provozů. To by v konečném důsledku mohlo mít dopad na výrobní náklady a efektivnost výrobního procesu. V každém případě nezbytné investice a náklady na údržbu lze na pozdější období odložit jedině s pozdrženým nepříznivým dopadem na peněžní tok a ziskovost.
            
   
               (127)
            
               Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během prvních dvou let posuzovaného období byla ztrátová a ziskovou se stala až během období přezkumného šetření. Jelikož návratnost investic a ziskovost jsou úzce spjaté ukazatele újmy, zlepšení návratnosti investic bylo přímým důsledkem zlepšení ziskovosti. Zlepšení návratnosti investic bylo proto také z velké části zapříčiněno příznivým vývojem cen kukuřice a glukózového sirupu z kukuřice popsaným v 123. bodě odůvodnění. Jakékoli zvýšení cen těchto surovin, které podléhají cenovým výkyvům v závislosti na klimatu a úrodě, by tedy mohlo tuto nedávno zlepšenou návratnost investic okamžitě zvrátit.
            
   
               (128)
            
               Výrobní odvětví Unie omezilo nové kapitálové injekce do činností spojených s glukonátem sodným na nezbytné minimum tak, že svou úroveň investic snížilo na téměř zanedbatelné částky, jak je vysvětleno v 125. a 126. bodě odůvodnění. Proto schopnost získat kapitál nemohla být analyzována.
            
   4.5.3.   Závěr ohledně újmy
   
   
               (129)
            
               Objem prodeje a podíl na trhu vykazovaly v průběhu posuzovaného období pozitivní vývoj, jelikož se výrobnímu odvětví Unie podařilo přizpůsobit nárůstu spotřeby. Toto však během posuzovaného období nezabránilo poklesu ve výrobě a využití kapacity.
            
   
               (130)
            
               Ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie (ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) byly během prvních tří let posuzovaného období negativní nebo se přinejlepším blížily nule a kladné hodnoty začaly vykazovat pouze během období přezkumného šetření, s výjimkou peněžního toku, který se do kladných hodnot dostal již v roce 2014.
            
   
               (131)
            
               Tento pozitivní vývoj ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic však nelze považovat za stabilní, jelikož k němu došlo pouze koncem posuzovaného období (peněžní tok) a během období přezkumného šetření (ziskovost a návratnost investic). Kromě toho byly kladné hodnoty všech tří ukazatelů během období přezkumného šetření z velké části zapříčiněna poklesem nákladů na hlavní suroviny (kukuřice a glukózový sirup z kukuřice), které podléhají cenovým výkyvům, jak je vysvětleno v 123., 125. a 127. bodě odůvodnění, a úsporami v rámci kapitálových investic a nákladů na údržbu, které nejsou dlouhodobě udržitelné (viz 126. bod odůvodnění). Navíc úroveň ziskovosti dosažená v období přezkumného šetření byla pořád nižší, než cílový zisk identifikovaný v původním šetření.
            
   
               (132)
            
               S ohledem na výše uvedené Komise došla k závěru, že se výrobní odvětví Unie začalo v období přezkumného šetření zotavovat z dřívějšího dumpingu a že během období přezkumného šetření neutrpělo žádnou podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Šetření však také ukázalo, že finanční situace výrobního odvětví Unie byla k zajištění dlouhodobé životaschopnosti nedostatečná.
            
   4.6.   Pravděpodobnost obnovení újmy
   
   
               (133)
            
               Za účelem posouzení pravděpodobnosti obnovení újmy bylo zohledněno několik faktorů, konkrétně výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, objem vývozu čínských vyvážejících výrobců na trhy jiných třetích zemí, ceny čínského vývozu na trhy jiných třetích zemí a čínské domácí ceny, atraktivita trhu Unie a zjištění původního šetření.
            
   
               (134)
            
               Čínská volná kapacita činila během období přezkumného šetření 600 000 až 700 000 tun, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, což představuje přibližně 30násobek spotřeby v Unii, která činila 16 000 až 22 000 tun. Jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění, i kdyby byla část této volné kapacity využita pro případnou zvýšenou poptávku v ČLR nebo v jiných třetích zemích, stále by byla k dispozici velmi značná volná kapacita pro vývoz do Unie.
            
   
               (135)
            
               Jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění, objem vývozu z ČLR na trhy jiných třetích zemí se významně zvýšil. Vývoz na trhy jiných třetích zemí se v období od roku 2012 do roku 2014 zvýšil o 45 % a v roce 2014 dosáhl asi 116 000 tun. Pouze tato hodnota představuje více než šestinásobek spotřeby Unie ve stejném období.
            
   
               (136)
            
               Během období přezkumného šetření byla průměrná cena čínského vývozu na trhy jiných třetích zemí o 20 % až 40 % nižší, než byla průměrná cena výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v 76. bodě odůvodnění. V závislosti na uplatněné metodice, uvedené v 64. a 69. bodě odůvodnění, přesahovala dumpingová rozpětí čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí hranici 70 % nebo se alespoň pohybovala okolo 50 %. Při posuzování údajů jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce bylo jeho dumpingové rozpětí, vysvětlené v 70. bodě odůvodnění, 8,3 %.
            
   
               (137)
            
               Jak je uvedeno v 75. a 76. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že průměrná cena na trhu Unie byla během období přezkumného šetření o 27 % až 35 % vyšší než průměrná domácí cena v ČLR a o 20 % až 40 % vyšší něž průměrná čínská vývozní cena na trzích jiných třetích zemí. Co se týče úrovně cen jediného spolupracujícího čínského vývozce na trzích jiných třetích zemí během období přezkumného šetření, byly o 20 % až 30 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.
            
   
               (138)
            
               Na tomto základě lze vyvodit závěr, že trh Unie je z hlediska cen ve srovnání s čínským domácím trhem a trhy jiných třetích zemí velice atraktivní. Atraktivitu trhu Unie potvrzuje rostoucí přítomnost společnosti SKB, která svůj objem vývozu zdvojnásobila a zvýšila svůj podíl na trhu o 50 %, jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění.
            
   
               (139)
            
               Pokud by opatření byla zrušena, je z těchto důvodů velmi pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci vývoz do Unie obnovili nebo by jej zahájili a to ve značném množství a za dumpingové ceny, které by se významně podbízely cenám výrobního odvětví Unie (podle cenové politiky pozorované u nespolupracujících vyvážejících výrobců v jiných třetích zemích o 20 % až 40 %). Je skutečně pravděpodobné, že by cenová politika na trhu Unie byla stejná nebo podobná té v jiných třetích zemích, protože by to čínským vyvážejícím výrobcům bylo umožnilo (znovu)získat podíl na trhu Unie. Zvlášť u glukonátu sodného jakožto komoditního výrobku je cena tím zdaleka nejvýznamnějším rozhodujícím faktorem.
            
   
               (140)
            
               S cílem zhodnotit pravděpodobný dopad na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby se na trhu Unie zrušila opatření a zvýšil by se objem levného dovozu z Číny, byl také analyzován vývoj během posuzovaného období původního šetření. Bylo zjištěno, že během období šetření v rámci původního šetření se podbízel čínský dovoz prodejním cenám výrobního odvětví Unie o 13 % až 29 %. Objem čínského dovozu se během posuzovaného období původního šetření zvýšil o 77 %, což v absolutním vyjádření představovalo nárůst o 1 774 tun (z 2 291 tun v roce 2005 na 4 095 tun během období šetření původního šetření). Tento nárůst byl považován za podstatný a vedl zejména k poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie o 80 % a také ke snížení objemu jeho prodeje o 20 %. Na tomto základě byl v původním šetření učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.
            
   
               (141)
            
               Považuje se za pravděpodobné, že kdyby byla opatření zrušena, na trh Unie by vstoupil značný objem čínského dovozu za nízké dumpingové ceny a Unie by zareagovala podobným způsobem jako při původním šetření, a proto by zvýšený objem dovozu z ČLR s podstatně nižšími cenami, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, měl podobné následky jako při původním šetření. Zejména vzhledem k velmi cenově citlivému trhu tohoto výrobku a podstatně nižším úrovním cen na trzích jiných třetích zemí je pravděpodobné, že by Unie byla donucena snížit své objemy prodeje a výroby a snížit své ceny, což by mělo negativní dopad na ziskovost. Cenová citlivost tohoto výrobku by dokonce dopad jakéhokoli cenového tlaku vyvíjeného na trh Unie pouze zhoršila. V důsledku toho by zlepšení výrobního odvětví Unie, ke kterému došlo pouze během období přezkumného šetření, bylo vymazáno a finanční situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně vážně zhoršila.
            
   
               (142)
            
               Dalším ukazatelem potenciálního dopadu na výrobní odvětví Unie při zvýšení objemu čínského dovozu, kdyby byla opatření zrušena, ukazuje situace, které výrobní odvětví Unie čelí při vývozu na trhy jiných třetích zemí. V těchto zemích, kde nejsou v platnosti žádná antidumpingová opatření a kde byl zjištěn čínský dumping, se objem vývozu výrobního odvětví Unie snížil o 30 % až 40 %.
            
   
               (143)
            
               Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy.
            
   5.   ZÁJEM UNIE
   
   
               (144)
            
               Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda by zavedení antidumpingových opatření na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z ČLR na základě závěrů přezkumu před pozbytím platnosti bylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení všech zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a velkoobchodníků. Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k předložení stanovisek podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.
            
   5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie
   
   
               (145)
            
               Hospodářská situace výrobního odvětví Unie se po uložení antidumpingových opatření v roce 2010 zlepšila.
            
   
               (146)
            
               Šetření však prokázalo, že výrobní odvětví Unie je stále nestabilní, jak je vysvětleno v 131. a 132. bodě odůvodnění.
            
   
               (147)
            
               V důsledku toho by zrušení opatření pravděpodobně vedlo k obnovení újmy, jelikož výrobní odvětví Unie by přišlo o zákazníky a bylo by vystaveno tlaku na snižování cen ve prospěch čínských vyvážejících výrobců, od nichž se očekává zvýšení objemu dovozu za nízké dumpingové ceny. Podobná situace byla zjištěna na trzích jiných třetích zemí, jak je uvedeno v 142. bodě odůvodnění.
            
   
               (148)
            
               Zachování opatření však umožní výrobnímu odvětví Unie pokračovat v překonávání účinků dřívějšího dumpingu a upevnění svého postavení.
            
   5.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení
   
   
               (149)
            
               Při zahájení řízení byli kontaktováni čtyři známí dovozci, kteří nejsou ve spojení. Dva z nich odpověděli na dotazník. Tyto společnosti představovaly během období přezkumného šetření 30 % až 50 % čínského dovozu a byly proti těmto opatřením.
            
   
               (150)
            
               Bylo zjištěno, že podíl glukonátu sodného představoval méně než 5 % jejich obratu. Kromě toho oba dovozci vykazovali celkově zisk, i co se týče jejich činnosti spojené s glukonátem sodným.
            
   
               (151)
            
               Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že dopad na dovozce při zachování opatření, pokud by vůbec k nějakému došlo, bude omezený.
            
   5.3.   Zájem uživatelů
   
   
               (152)
            
               Dotazníky byly zaslány osmi známým uživatelům. Odpověděl pouze jeden uživatel, který byl proti opatřením.
            
   
               (153)
            
               Během období přezkumného šetření spolupracující uživatel nedovážel z ČLR, neboť glukonát sodný odebíral výlučně od jednoho z výrobců v Unii. Pro tohoto uživatele představuje glukonát sodný méně než 5 % nákladů na výrobu konečných výrobků zahrnujících glukonát sodný. Kromě toho jeho činnost zahrnující glukonát sodný představovala během období přezkumného šetření méně než 20 % celkového obratu. Bylo zjištěno, že tento uživatel byl rovněž celkově ziskový. Na základě omezeného dopadu, který by mohlo kolísání cen glukonátu sodného mít na jeho výrobní náklady, se předpokládá, že dopad zachování opatření na tohoto uživatele, pokud by vůbec k nějakému došlo, bude omezený.
            
   
               (154)
            
               S ohledem na závěr týkající se spolupracujícího uživatele a na nízkou úroveň spolupráce ze strany uživatelů Komise dospěla k závěru, že dopad zachování opatření na uživatele, pokud by vůbec k nějakému došlo, bude omezený.
            
   5.4.   Zájem velkoobchodníků
   
   
               (155)
            
               Předložením odpovědí na dotazník se přihlásilo pět velkoobchodníků. Tři z nich byli pro zachování opatření a ostatní dva nezaujali žádný postoj. Všech pět velkoobchodníků kupovalo glukonát sodný od výrobců v Unii a z ČLR dotčený výrobek nedováželi. Činnost spojená s glukonátem sodným představovala během posuzovaného období zanedbatelnou část celkového obratu všech společností.
            
   
               (156)
            
               Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že dopad zachování opatření na velkoobchodníky, pokud by vůbec k nějakému došlo, bude pravděpodobně zanedbatelný.
            
   5.5.   Závěr ohledně zájmu Unie
   
   
               (157)
            
               Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že by nebylo v zájmu Unie opatření na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z ČLR zachovat.
            
   6.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
   
   6.1.   Opatření
   
   
               (158)
            
               Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo antidumpingová opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Žádná strana po poskytnutí informací připomínky nepředložila.
            
   
               (159)
            
               Z výše uvedených důvodů by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z ČLR uložená nařízením Komise (EU) č. 377/2010 (7) měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.
            
   6.2.   Zvláštní monitorování
   
   
               (160)
            
               V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření.
            
   
               (161)
            
               Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.
            
   
               (162)
            
               Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.
            
   
               (163)
            
               Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení č. (EU) 2016/1036,
            
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   Článek 1
   1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz glukonátu sodného s číslem dle Evropského celního seznamu chemických látek (CUS) 0023277-9 a registračním číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 527-07-1, v současnosti kódu KN ex 2918 16 00 (kód TARIC 2918160010) a pocházejícího z Čínské lidové republiky.
   2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:
   
               Společnost
            
               Konečné antidumpingové clo (%)
            
               Doplňkový kód TARIC
            
               Shandong Kaison Biochemical Co., Ltd
            
               5,6
            
               A972
            
               Qingdao Kehai Biochemistry Co. Ltd
            
               27,1
            
               A973
            
               Všechny ostatní společnosti
            
               53,2
            
               A999
            
   3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) glukonátu sodného prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.
   4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se příslušná platná ustanovení o clech.
   Článek 2
   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 19. ledna 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
   
      (2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 965/2010 ze dne 25. října 2010 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla, Úř. věst. L 282, 28.10.2010, s. 24.
   
      (3)  Úř. věst. C 47, 10.2.2015, s. 3.
   
      (4)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51). Toto nařízení bylo kodifikováno základním nařízením.
   
      (5)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky ( Úř. věst. C 355, 27.10.2015, s. 18).
   
      (6)  https://www.prlog.org/12459353-sodium-gluconate-producers-in-china-see-sharp-increase-in-exports-in-2014.html
   
      (7)  Nařízení Komise (EU) č. 377/2010 ze dne 3. května 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz glukonátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 111, 4.5.2010, s. 5).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.