Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/366 ze dne 1. března 2017, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 a kterým se ukončuje šetření částečného prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1037

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 366/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 56/1
            
         
      
   
   
   PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/366
   ze dne 1. března 2017,
   kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 a kterým se ukončuje šetření částečného prozatímního přezkumu podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1037
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na článek 18 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   ŘÍZENÍ
   
   1.1.   Stávající opatření
   
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1239/2013 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné vyrovnávací clo v rozmezí do 11,5 % na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů nebo panelů a článků typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“). Uvedená opatření budou dále uváděna jako „platná opatření“ a šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena příslušná opatření, bude dále uváděno jako „původní šetření“.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Prováděcím rozhodnutím 2013/707/EU (3) Komise potvrdila přijetí cenového závazku v platném znění (dále jen „závazek“) po dobu uplatňování konečných opatření. Od té doby Komise přijala prováděcí rozhodnutí 2014/657/EU (4), kterým se upřesňuje plnění tohoto závazku. Přijala také pět prováděcích nařízení, kterými se ruší přijetí závazku několika vyvážejících výrobců (5).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Dne 5. května 2015 zveřejnila Komise oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových a vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu (6). Přezkum se svým rozsahem omezil na referenční hodnotu používanou pro mechanismus úpravy cen, který je stanoven ve výše uvedeném závazku. Ukončen byl v lednu 2016 na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/12 (7).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Rada na základě šetření zaměřeného na obcházení vyrovnávacích opatření rozšířila prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/184 (8) konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 1239/2013 na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) odesílaných z Malajsie a Tchaj-wanu bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu, či nikoli.
            
         
      
   
   1.2.   Žádost o přezkum
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (10) (dále jen „základní nařízení“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Žádost podalo 4. září 2015 sdružení EU ProSun(dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % celkové výroby krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) v Unii a byl podpořen výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba představuje více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku vyráběného tou částí výrobního odvětví Unie, která podpořila nebo odmítla žádost. Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání subvencování a obnovení újmy výrobnímu odvětví Unie.
            
         
      
   
   1.3.   Zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Po konzultaci s poradním výborem ustanoveným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti, a dne 5. prosince 2015 oznámila oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (11) zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Ve stejný den Komise zahájila přezkum opatření před pozbytím platnosti (12) a částečný prozatímní přezkum (13) platných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky. Jde o souběžné, ale samostatné řízení, které je upraveno samostatným nařízením.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Před zahájením přezkumu opatření před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 7 a čl. 33 písm. a) základního nařízení oznámila Komise vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“), že obdržela řádně doloženou žádost o přezkum, a vyzvala ji ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci, pokud jde o obsah žádosti o přezkum, a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Čínská vláda nabídku konzultací přijala a ty se následně uskutečnily dne 2. prosince 2015. Během konzultací nebylo dosaženo vzájemně přijatelného řešení. Připomínky předložené orgány ČLR však byly náležitě zohledněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Ve stejný den zahájila Komise z moci úřední částečný prozatímní přezkum v souladu s čl. 19 odst. 3 základního nařízení omezený na šetření toho, zda je, či není v zájmu Unie zachovávat aktuálně platná opatření vztahující se na články typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech (14) (dále jen „oznámení o zahájení prozatímního přezkumu“).
            
         
      
   
   1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencí pokrývalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2012 do 30. září 2015 (dále jen „posuzované období“).
            
         
      
   
   1.5.   Zúčastněné strany
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               V oznámeních o zahájení přezkumu Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v Číně a čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
         
      
   
   1.6.   Výběr vzorku
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.
            
         
      
   
   1.6.1.   Výrobci v Unii
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               V oznámeních o zahájení přezkumů Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě co největšího reprezentativního objemu unijního prodeje, s přihlédnutím k objemu výroby a zeměpisné poloze, aby mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Do vzorku bylo zařazeno šest unijních výrobců modulů a tři výrobci článků. Vzorek zahrnoval vertikálně integrované i neintegrované výrobce. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Všechny předběžně vybrané společnosti souhlasily se zařazením do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               K navrhovanému vzorku byly přijaty připomínky od několika zúčastněných stran. Kritizovaly skutečnost, že jména a poloha některých výrobců v Unii byly utajeny, takže nemohly vznášet své připomínky k podílu vybraných výrobců na celkové výrobě a prodejním objemům výrobního odvětví v Unii.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (17)
            
            
               Komise připomněla, že všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku s výjimkou společností SolarWorld, WARIS Srl (dále jen „Waris“) a Sillia VL (dále jen „Sillia“) v počáteční fázi požádali o to, aby byly jejich názvy považovány za důvěrné. Komise těmto žádostem vyhověla, avšak uvedené výrobce v Unii vyzvala, aby potvrdili své přání zůstat během přezkumů a šetření v anonymitě a uvedli oprávněné důvody pro svou žádost. Všechny dotčené společnosti s výjimkou jedné potvrdily svou původní žádost a odůvodnily ji. Společnosti zejména uvedly, že se obávají, že přijdou o své podnikatelské činnosti v ČLR a/nebo dodávky surovin a komponentů pocházejících z ČLR. Tyto důvody byly shledány opodstatněnými. Proto se Komise rozhodla přijmout požadavek anonymity a odmítnout žádosti zúčastněných stran, aby odhalila totožnost a sídlo výrobců v Unii zařazených do vzorku. Ze všech anonymních společností souhlasila s uvedením svého jména ve finálním vzorku pouze společnost Jabil Assembly Poland sp. zoo. (dále jen „Jabil“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (18)
            
            
               Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že když Komise vybírala předběžný vzorek výrobního odvětví Unie, tak ho předtím nedefinovala. Proto nemohl vznést připomínky k tomu, zda je vzorek reprezentativní. Kromě toho někteří vybraní výrobci v Unii, jako je SolarWorld, jsou vertikálně integrovaní, neboť vyrábějí články, které používají hlavně pro vlastní výrobu modulů. V důsledku toho existuje riziko, že výroba téhož konečného výrobku, modulů, byla započtena dvakrát.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (19)
            
            
               Z uvedených oznámení o zahájení vyplývá, že se „výrobní odvětví Unie“ vztahuje na všechny výrobce modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) v Unii. Kromě toho bylo výrobní odvětví Unie jasně vymezeno v původním šetření. Dále využití výroby článků pro vlastní spotřebu bylo při zkoumání postavení a reprezentativnosti výrobního odvětví Unie odečteno. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (20)
            
            
               Několik dalších zúčastněných stran tvrdilo, že Komise do vzorku neměla zařadit společnosti Waris a Sillia, protože to jsou malí výrobci modulů v Unii. Jako takoví mají velmi specifický obchodní model, který není reprezentativní. Komise měla naopak do vzorku zařadit velké a střední společnosti, jako je Jabil.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (21)
            
            
               Komise toto tvrzení odmítla, protože do vzorku zařadila významný počet velkých a středních výrobců modulů. Společnosti Waris a Sillia byly do vzorku zařazeny, aby byla zajištěna širší zeměpisná reprezentativnost.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (22)
            
            
               Po zahájení řízení musela Komise z důvodu nedostatečné spolupráce ze vzorku vyloučit společnost Sillia. Zbývající podíl výrobců v Unii zařazených do vzorku tak nakonec představoval 38,8 % celkového prodeje v EU a 55 % celkové výroby modulů v Unii. U článků představovali 76,6 % celkového objemu prodeje a 77 % celkové výroby v Unii. Pozměněný vzorek byl proto stále považován za reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.
            
         
      
   
   1.6.2.   Výběr vzorku dovozců
   
   
      
      
      
         
            
               (23)
            
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámeních o zahájení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (24)
            
            
               Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k tak nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.
            
         
      
   
   1.6.3.   Vyvážející výrobci
   
   
      
      
      
         
            
               (25)
            
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala orgány Číny, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (26)
            
            
               Zatímco 86 vyvážejících výrobců/skupina vyvážejících výrobců v Číně poskytli informace pro účely výběru vzorku požadované v příloze I k oznámení o zahájení přezkumu, tři hlavní největší vyvážející výrobci/skupina vyvážejících výrobců (co se týče vývozu přezkoumávaného výrobku do Unie podle čl. 14 odst. 6 databáze) požadované informace neposkytli. Za těchto okolností zařadila Komise do vzorku následující tři vyvážející výrobce/skupinu vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie, kteří poskytli požadované informace a při šetření spolupracovali:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd, Čchang-čou, Čína,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Jinko Solar Co Ltd, Šang-žao, Čína,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Chint Group, Chang-čou, Čína.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (27)
            
            
               V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány. Nebyly vzneseny žádné připomínky.
            
         
      
   
   1.7.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě
   
   
      
      
      
         
            
               (28)
            
            
               Dotazníky byly zaslány čínské vládě, včetně zvláštních dotazníků pro China Development Bank, Export Import Bank of China (dále jen „EXIM“), Bank of Beijing, China Construction Bank (dále jen „CCB“), Industrial and Commercial Bank of China (dále jen „ICBC“), China Merchants Bank (dále jen „MEB“), China Mingsheng Bank (dále jen „MiB“), Ping An Bank, Suzhou Bank a China Export & Credit Insurance Corporation (Sinosure), na základě skutečnosti, že podle informací v žádosti poskytly fotovoltaickému odvětví půjčky a finanční služby. Kromě toho byla čínská vláda požádána, aby předala dotazník pro banky jakékoli další finanční instituci, o níž je jí známo, že poskytla půjčky dotčenému odvětví (dále jen „fotovoltaické odvětví“). Tento dotazník pro čínskou vládu rovněž zahrnoval zvláštní dotazníky pro ty výrobce polykrystalického křemíku, ty výrobce hliníkových výlisků a ty výrobce skla, kteří jsou částečně nebo zcela ve vlastnictví státu a kteří dodávali tyto suroviny fotovoltaickému odvětví během období přezkumného šetření. Dotazníky byly rovněž zaslány třem vyvážejícím výrobcům (jejich skupinám) zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jakož i všem dovozcům a uživatelům, kteří se přihlásili.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (29)
            
            
               Komise obdržela odpovědi na dotazník od bank EXIM, CCB, ICBC, MEB, MiB a Sinosure, avšak nikoli od ostatních finančních institucí uvedených v předchozím bodě odůvodnění, od tří (skupin) vyvážejících výrobců, od výrobců v Unii zařazených do vzorku a od čtyř dovozců/uživatelů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (30)
            
            
               Komise si od níže uvedených subjektů vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání a obnovení subvencování a obnovení újmy a pro zjištění zájmu Unie:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           a)
                        
                        
                           Vláda Čínské lidové republiky:
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       čínské ministerstvo obchodu, Peking, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       China Export & Credit Insurance Corporation, Peking, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       China Merchants Bank, Peking, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Export Import Bank of China, Peking, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Industrial and Commercial Bank of China, Peking, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       China Construction Bank, Peking, Čína.
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           b)
                        
                        
                           Skupiny výrobců zařazených do vzorků:
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd, Čchang-čou, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Jinko Solar Co Ltd, Šang-žao, Čína,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Chint Group, Chang-čou, Čína.
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           c)
                        
                        
                           Výrobci v Unii zařazení do vzorku:
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       SolarWorld Group, Bonn, Německo,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Jabil, Kwidzyn, Polsko.
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       WARIS S.r.l., Borgo Chiese, Itálie.
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       dva anonymní výrobci modulů a dva anonymní výrobci článků.
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           d)
                        
                        
                           Dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení:
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       IBC Solar AG, Německo,
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       BayWa r.e. Solar Energy Systems GmbH, Německo.
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           e)
                        
                        
                           Hospodářské subjekty na počátku dodavatelského řetězce:
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Wacker Chemie AG, Německo.
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (31)
            
            
               Odpověď na dotazník od banky MiB, obdržená prostřednictvím čínské vlády, nebyla ověřena, protože tato banka dne 30. června 2016 oznámila, že nesouhlasí s inspekcemi na místě za účelem ověření odpovědí. Na základě údajů poskytnutých třemi výrobci zařazenými do vzorku se zdá, že půjčky uvedeným výrobcům zařazeným do vzorku poskytlo osmnáct finančních institucí, a to kromě bank EXIM, CCB, ICB, MEB a MiB také Agricultural Bank of China, Bank of China, Bank of Communication, China Development Bank, China Everbright Bank, China Trust Commercial Bank, Hua Xia Bank, Industrial Bank of China, Jiangnan Rural Commercial Bank, Ping An Bank, Rural Commercial Bank, Shanghai Pudong Development Bank and Xiantao Finance Bureau.
            
         
      
   
   1.8.   Poskytnutí informací
   
   
      
      
      
         
            
               (32)
            
            
               Dne 20. prosince 2016 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná vyrovnávací opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Komise zvážila připomínky předložené zúčastněnými stranami, a pokud to bylo vhodné, vzala je v úvahu. Po poskytnutí informací Čínská obchodní komora, společnost Wacker, sdružení Solar Power Europe (dále jen „SPE“) a Solar Alliance for Europe (dále jen „SAFE“) požádaly o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (33)
            
            
               Poté, co výbor uvedený v 790. bodě odůvodnění nevydal stanovisko, Komise oznámila, že má v úmyslu zkrátit období, během něhož budou opatření v platnosti, z 24 měsíců na 18 měsíců. Vyzvala zúčastněné strany, aby k této věci předložili připomínky.
            
         
      
   
   2.   PŘEZKOUMÁVANÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
   
   2.1.   Přezkoumávaný výrobek
   
   
      
      
      
         
            
               (34)
            
            
               Přezkoumávaný výrobek je stejný jako v šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření (dále jen „původní šetření“), tj. krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely a články typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech (tloušťka článků nepřesahuje 400 mikrometrů), pocházející nebo zasílané z Čínské lidové republiky (dále jen „přezkoumávaný výrobek“ nebo „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 8501 31 00, ex 8501 32 00, ex 8501 33 00, ex 8501 34 00, ex 8501 61 20, ex 8501 61 80, ex 8501 62 00, ex 8501 63 00, ex 8501 64 00 a ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8501310081, 8501310089, 8501320041, 8501320049, 8501330061, 8501330069, 8501340041, 8501340049, 8501612041, 8501612049, 8501618041, 8501618049, 8501620061, 8501620069, 8501630041, 8501630049, 8501640041, 8501640049, 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039), ledaže by byly v tranzitu ve smyslu článku V GATT.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (35)
            
            
               Z definice výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou vyloučeny tyto typy výrobku:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           přenosné solární nabíječky skládající se z méně než šesti článků a napájející přístroje elektřinou nebo sloužící k nabití baterií,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           produkty z tenkého fotovoltaického filmu,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           krystalické křemíkové fotovoltaické výrobky, jež jsou trvale zabudovány do elektrických spotřebičů, které mají jinou funkci než výrobu elektrické energie a které spotřebovávají elektřinu vyrobenou zabudovaným(i) krystalickým(i) křemíkovým(i) fotovoltaickým(i) článkem (články),
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           moduly nebo panely s výstupním stejnosměrným napětím nepřesahujícím 50 V a výstupním výkonem nepřesahujícím 50 W určené výhradně pro přímé použití k nabití baterií v systémech se stejnými charakteristikami, pokud jde o napětí a výkon.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   2.2.   Obdobný výrobek
   
   
      
      
      
         
            
               (36)
            
            
               Stejně jako v původním šetření mají přezkoumávaný výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní konečná použití. Podobně výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Číně a výrobek prodávaný na vývoz do Unie mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a použití. Proto se ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení považují za obdobné.
            
         
      
   
   3.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ SUBVENCOVÁNÍ
   
   
      
      
      
         
            
               (37)
            
            
               V souladu s čl. 18 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k přetrvání nebo obnovení subvencí, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   3.1.   Předběžné poznámky o částečné nedostatečné spolupráci čínské vlády
   
   
      
      
      
         
            
               (38)
            
            
               Evropská komise na žádost čínské vlády prodloužena lhůtu pro odpověď na dotazník o 14 dní, takže celková doba na předložení odpovědi na dotazník byla 50 dní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (39)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že vzhledem k rozsahu dotazníku 50 dnů poskytnutých na jeho vyplnění nepostačuje. Čínská vláda uvedla, že Komise nepostupovala podle svých nejlepších schopností, neboť „sama sobě poskytla 11 měsíců na posouzení informací, které od čínské vlády požadovala do 50 dnů“. Čínská vláda rovněž srovnala lhůty poskytnuté a/nebo použitelné v původním šetření a jiných antisubvenčních šetřeních s lhůtami v tomto přezkumu před pozbytím platnosti. Čínská vláda rovněž tvrdila, že účelem lhůt uložených v přezkumu před pozbytím platnosti bylo dostat čínskou vládu do obtížné situace a zabránit jí v tom, aby spolupracovala podle svých nejlepších schopností. Komise poukazuje na to, že základní nařízení stanoví, že se poskytne minimálně 30 dnů zúčastněným stranám na zodpovězení dotazníku a maximálně 15 měsíců na ukončení přezkumu před pozbytím platnosti. Tyto právní lhůty byly dodrženy a čínská vláda měla o 20 dnů více času, než je stanoveno jako minimální lhůta. Tvrzení čínské vlády je tedy irelevantní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (40)
            
            
               V písemném oznámení o prodloužení lhůty ze dne 7. ledna 2016 Komise čínskou vládu upozornila, že odpověď na dotazník by měla pokrývat subvenční programy a výhody pro všechny vyvážející výrobce přezkoumávaného výrobku. Čínská vláda odpověděla dopisem ze dne 21. ledna 2016, ve kterém vyjádřila pochybnosti nad rozsahem dotazníku a informovala Komisi, že konkrétní údaje o společnostech v její odpovědi na dotazník se budou, stejně jako v původním šetření, týkat pouze vyvážejících výrobců (skupin vyvážejících výrobců) zařazených do vzorku. Komise v dopise ze dne 22. ledna 2016 vyjádřila svůj nesouhlas s postojem čínské vlády v této záležitosti a poukázala na důležitý fakt, že – na rozdíl od původního šetření – několik největších vyvážejících výrobců, mezi nimi tři největší výrobci co do objemu vývozu přezkoumávaného výrobku do Unie, nespolupracovalo při přezkumu opatření před pozbytím platnosti, což mělo za následek mnohem menší míru spolupráce než při původním šetření. Pokud by odpověď na dotazník pokrývala pouze skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, byly by pravděpodobně vynechány důležité informace k zjištění subvencí. Nicméně Komise v duchu dobré spolupráce v daném dopise výjimečně souhlasila s tím, že čínská vláda se ve své odpovědi na dotazník omezí na údaje o deseti největších vyvážejících výrobcích (skupinách vyvážejících výrobců) v období přezkumného šetření, kteří jsou jmenovitě uvedeni v dopise a kteří zahrnovali tři společnosti zařazené do vzorku, a vyjádřila ochotu ještě jednou prodloužit lhůtu, a to do 2. února 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (41)
            
            
               Čínská vláda předložila neúplnou odpověď na dotazník ve třech částech: první část předložila dne 26. ledna 2016, druhou dne 3. února 2016 a třetí dne 5. února 2016. V průvodním dopise k podání ze dne 26. ledna 2016 vyjádřila čínská vláda přání vysvětlit důvody své neúplné odpovědi na dotazník a zopakovala svůj postoj, co se týče rozsahu odpovědi na dotazník, jež se omezovala na tři skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, což bylo zopakováno i v odpovědi na dotazník.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (42)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila svou nespokojenost s tím, že Komise „kritizuje skutečnost, že čínská vláda poskytla informace po 26. lednu 2016“. Komise poukazuje na to, že výše uvedený bod odůvodnění je faktický popis způsobu, jakým čínská vláda předložila svou odpověď na dotazník. Z uvedené pozdní odpovědi nebyly vyvozeny žádné právní důsledky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (43)
            
            
               Komise zaslala čínské vládě písemná upozornění na nedostatky dne 14. března 2016 (dále jen „první písemné upozornění na nedostatky“) a 14. července 2016 (dále jen „druhé písemné upozornění na nedostatky“), na které čínská vláda odpověděla 8. dubna 2016 a 22. července 2016. Dne 14. července 2016 zaslala Komise čínské vládě plán ověřování a požádala ji, aby se vyjádřila k chybějícím logistickým údajům a doplnila je.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (44)
            
            
               V duchu dobré spolupráce poslala Komise dne 19. července 2016 podrobné oznámení o inspekci. Čínská vláda ve své odpovědi ze dne 2. srpna 2016 navrhovala jiný časový plán ověřování, včetně upravené délky ověřování některých ověřovaných částí. Tento návrh, jak Komise vysvětlila ve své odpovědi ještě tentýž den, nebylo možné akceptovat, protože upravený plán byl nelogický. Kromě toho nemohla Komise přijmout změnu vyhrazené doby na ověřování jednotlivých částí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (45)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že výše uvedené skutečnosti dokládají, že čínská vláda je ve spolupráci pružná, zatímco Komise nikoli. Komise zdůrazňuje, že předchozí bod odůvodnění je faktickým popisem korespondence před inspekcí na místě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (46)
            
            
               Inspekce na místě se uskutečnila v době od 8. srpna 2016 do 12. srpna 2016 na základě plánu navrženého Komisí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (47)
            
            
               Ani jedna z bank uvedených v 29. bodě odůvodnění neposkytla požadované informace týkající se fotovoltaického odvětví s argumentem, že jsou vázány právními požadavky a smluvními ujednáními o důvěrnosti informací týkajících se úvěrů konkrétních společností. Tyto banky vyzvaly Komisi, aby se opírala o informace, které ji poskytli vyvážející výrobci (skupiny vyvážejících výrobců) zařazení do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (48)
            
            
               V druhém písemném upozornění na nedostatky vyzvala Komise čínskou vládu, aby požádala deset největších vyvážejících výrobců (skupin vyvážejících výrobců) přezkoumávaného výrobku o udělení souhlasu bankám s tím, že tyto banky v probíhajícím přezkumném šetření před pozbytím platnosti mohou Komisi poskytnout informace týkající se konkrétních společností. Čínská vláda uvedla, že nemůže od čínských vyvážejících výrobců požadovat spolupráci na probíhajícím šetření ani na žádném jiném, ani je k tomu nutit. Toto prohlášení se ale nevztahuje na výzvu Komise. Čínská vláda dále uvedla, že Komise mohla přímo tyto společnosti požádat, aby jí relevantní informace poskytly. Komise skutečně použila relevantní informace poskytnuté třemi společnostmi zařazenými do vzorku. Jelikož se však žádost o udělení souhlasu týkala informací v držení finančních institucí, zejména posouzení úvěrových rizik, tři společnosti zařazené do vzorku nemohly poskytnout všechny relevantní informace. Komise je toho názoru, že bylo povinností čínské vlády usnadnit nezbytné kontakty mezi bankami a vyvážejícími výrobci, aby banky mohly poskytnout požadované informace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (49)
            
            
               Čínská vláda během inspekce na místě tvrdila, že požádala vyvážející výrobce zařazené do vzorku, aby přeposlali příslušný dodatek k dotazníku pro čínskou vládu finančním institucím, od kterých obdrželi půjčky, úvěrové linky nebo pojištění úvěrů. Čínská vláda rovněž tvrdila, že dodatek zaslala ostatním finančním institucím uvedeným v průvodním dopise k dotazníku. Během inspekce na místě ani jeden z těchto kroků nebyla schopna Komisi nijak doložit.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (50)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila svou nespokojenost s výše uvedenými výroky. Komise poukazuje na to, že 49. bod odůvodnění obsahuje věcný popis událostí, jak se odvíjely.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (51)
            
            
               Během inspekce na místě u čínské vlády se Komise v souladu s článkem 11 a 26 základního nařízení snažila ověřit odpověď na dotazník a požádala o podklady použité při přípravě této odpovědi. Uvedené podklady – až na několik výjimek – nebyly k dispozici, navzdory tomu a ani v případech, že o ně bylo výslovně požádáno. To neumožnilo provést úplné ověření odpovědi na dotazník. V důsledku toho sepsala Komise kromě standardního seznamu věcných důkazů ještě seznam dokumentů, které požadovala na místě, ale nebyly jí poskytnuty. Na konci ověřování Komise a čínská vláda tento seznam (dále jen „seznam dokumentů, které nebyly poskytnuty“) přezkoumaly a podepsaly. Seznam obsahuje 28 položek a vysvětlení/poznámky ke každé položce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (52)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že seznam dokumentů, které byly požadovány, ale nebyly poskytnuty, by mohl být rozdělen do čtyř typů, a to údajně „neexistující dokumenty“, „dokumenty, které se připravují a které nebyly úředně vydány“, „citlivé a důvěrné zprávy o posouzení úvěrových rizik“ a „informace poskytnuté v jiných předložených dokumentech“. Komise poukazuje na to, že seznam dokumentů, které nebyly poskytnuty, zahrnuje položku „Důkazy o liberalizaci finančních trhů (Čínská lidová banka)“, s nímž čínská vláda patrně polemizovala ve svých připomínkách po poskytnutí informací.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (53)
            
            
               Kromě toho čínská vláda tvrdila, že po vyloučení dokumentů spadajících do jedné ze čtyř výše uvedených kategorií bude seznam obsahovat jen několik dokumentů, které byly požadovány, ale nebyly poskytnuty. Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Pokud jde o tzv. „neexistující“ dokumenty, měla Komise důvod je požadovat, protože byly zmíněny v jiných dokumentech, které byly předloženy dříve během tohoto a/nebo původního šetření. Pokud jde o „dokumenty, které se připravují a které nebyly úředně vydány“, některé z nich mohly být Komisi poskytnuty po jejich formálním přijetí, avšak nebyly. Co se týče „citlivých a důvěrných zpráv o posouzení úvěrových rizik“, základní nařízení poskytuje procesní záruky, že tyto informace budou chráněny před dalším šířením. A konečně, i kdyby Komise souhlasila s poskytnutím informací „v jiných dokumentech“, tyto dokumenty představovaly jen malou část seznamu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (54)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda také tvrdila, že Komise použila dostupné údaje v případě neposkytnutí „určitých dokumentů“, aniž tyto dokumenty dala do souvislosti s informacemi, které Komise potřebovala. Čínská vláda tvrdila, že Komise tak použila dostupné údaje na základě neznámého obsahu, což by nebylo v souladu s ustanoveními WTO. Komise poznamenává, že důvody žádosti o dokumenty byly vysvětleny v dotazníku, během inspekce na místě, v dopisech Komise adresovaných čínské vládě ze dne 22. ledna 2016 a 23. září 2016 a v informačním dokumentu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (55)
            
            
               Po inspekci na místě, dne 23. září 2016, Komise oznámila čínské vládě, že zvažuje možnost použití dostupných údajů pro chybějící informace, a upozornila ji na důsledky nedostatečné spolupráce v souladu s čl. 28 odst. 1 a 6 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (56)
            
            
               V dopise ze dne 13. října 2016 vznesla čínská vláda námitky proti záměru Komise uplatnit ustanovení článku 28 základního nařízení, přičemž uvedla, že pro to neexistují právní ani faktické důvody. Čínská vláda také uvedla, že skutečnost, že banky neposkytly Komisi požadované informace, jenom dokládá, že čínská vláda nad nimi nemá účinnou kontrolu. Zopakovala rovněž předchozí vysvětlení, proč požadované informace nemohly být poskytnuty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (57)
            
            
               Čínská vláda uvedla, že Komise nevysvětlila, proč jsou informace poskytnuté čínskou vládou nedostatečné a proč jsou zapotřebí další informace. Komise čínské vládě vysvětlila, proč považuje požadované informace za nezbytné (viz výše 40. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (58)
            
            
               Čínská vláda dále uvedla, že dopis Komise, ve kterém vyjadřuje svůj záměr použít dostupné údaje, byl velmi nejasný a nepřesný. Čínská vláda ve svých připomínkách po poskytnutí informací zopakovala, že dopis Komise obsahoval „mimořádně stručné informace o důvodech pro použití dostupných údajů“. Komise poukazuje na to, že nedostatky byly uvedeny ke každému tématu, subvenčnímu režimu a subjektu (např. finanční subjekty) a že seznam dokumentů, které nebyly poskytnuty, byl sestaven na základě vzájemné dohody (viz 51. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (59)
            
            
               Čínská vláda tvrdila, že Komise nemůže přičítat odpovědnost za nedostatečnou spolupráci vyvážejících výrobců z Číny čínské vládě, protože tyto společnosti jsou nezávislé a čínská vláda nad nimi nemá žádnou kontrolu. Neposkytla o nich vůbec žádné informace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (60)
            
            
               Komise nepřičítá čínské vládě odpovědnost za nedostatečnou spolupráci. Čínská vláda je však odpovědná za svoji vlastní odpověď na dotazník, která co do požadovaných informací týkajících se konkrétních společností pokrývala pouze tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Komise se proto domnívá, že čínská vláda nepostupovala podle svých nejlepších schopností, protože neposkytla požadované informace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (61)
            
            
               Čínská vláda také zpochybňovala, jak může být kvůli nedostupnosti kopií některých dokumentů dotčena nebo zpochybněna informace ve spisu nebo znemožněno šetření. Ve svém dopise považovala čínská vláda neposkytnuté důkazy za důkazy s nízkou důkazní hodnotou (aniž přitom specifikovala, na které „neposkytnuté důkazy“ tímto odkazuje), jejichž nedostupnost by proto neměla vést ke zpochybnění právního rámce Číny. Komise nesouhlasí s tvrzením, že informace, které čínská vláda neposkytla, mají nízkou důkazní hodnotu. Důkazní hodnotu informací lze posoudit až poté, co jsou tyto informace poskytnuty. Cílem ověřovacího procesu je zjistit, zda je odpověď na dotazník přesná. V tomto ohledu je potvrzeno, že inspekce na místě neumožnily Komisi plně potvrdit informace ve spisu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (62)
            
            
               Čínská vláda také tvrdila, že Komise chybně označila šest dokumentů, které v rámci ověřovacího procesu nebyly poskytnuty, a že článek 28 byl uplatněn neoprávněně. V tomto ohledu postačí připomenout, že seznam dokumentů, které nebyly poskytnuty, byl vytvořen na základě vzájemné dohody.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (63)
            
            
               Čínská vláda odkazovala na přílohu II antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO) a čl. 28 odst. 3 základního nařízení, podle kterých „by při vypracování zjištění měly být vzaty v úvahu všechny ověřitelné informace, které jsou řádně předloženy, takže mohou být bez mimořádných potíží použity při šetření, které jsou předloženy včas a případně dodané na mediu nebo v počítačovém jazyce, stanoveném úřady.“ Odkázala také na několik rozhodnutí panelu WTO (15), podle nichž výraz „ověřitelné“ neznamená, že má být informace na místě skutečně ověřena. Tvrdila, že Komise nemůže odmítnout informace a použít dostupné údaje bez ohledu na kontext a povahu okolností, kdykoli byly nějaké informace během šetření nedostupné.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (64)
            
            
               Komise poukazuje na to, že informace, jež mají být vzaty v úvahu, by měly být především ověřitelné. Dále, ve zprávě panelu US – Steel Plate je výraz „ověřit“ definován jako „zjišťovat nebo testovat přesnost nebo správnost informace, zejména posouzením nebo porovnáním údajů atd.; zkontrolovat nebo stanovit na základě šetření.“ V tomto konkrétním případě se Komise domnívá, že dodržela zprávy panelu uvedené v předchozím bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (65)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Komise rozšířila své důvody a úvahy o použití dostupných údajů, což by podle čínské vlády nebylo v souladu s Dohodou WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (SCM) a čl. 28 odst. 4 základního nařízení. Komise poukazuje na to, že v souladu s čl. 28 odst. 4 základního nařízení byla čínská vláda informována o důvodech dopisem ze dne 23. září 2016 a že čínské vládě byla poskytnuta příležitost předložit své připomínky k dopisu do 6. října 2016. Poté, co čínská vláda požádala o prodloužení této lhůty a dosáhla jej, své připomínky předložila dopisem ze dne 13. října 2016. V čl. 28 odst. 4 základního nařízení se také uvádí, že „pokud vysvětlení nejsou považována za dostatečná, je třeba uvést důvody pro odmítnutí důkazů nebo informací a uvést je ve zveřejněných závěrech“, což bylo dodrženo prostřednictvím obecného informačního dokumentu ze dne 20. prosince 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (66)
            
            
               Čínská vláda také uvedla, že použití dostupných údajů ze strany Komise je právně nesoudržné, protože Komise se na jedné straně zaměřuje na změny, které nastaly od původního šetření, ale na druhé straně dotazník a připojené dodatky byly příliš zatěžující, pokud jde o žádost o informace. Čínská vláda rovněž kritizovala skutečnost, že Komise v dotazníku neuvedla, že se zaměří na možné změny, které nastaly od původního šetření. Kromě toho čínská vláda uvedla, že si Komise ve srovnání s původním šetřením vyžádala více informací. Komise tyto připomínky odmítá, neboť za prvé pro analýzu možných změn musí Komise během období přezkumného šetření také shromažďovat informace o současném stavu. Za druhé dotazník se nelišil od jakéhokoli jiného standardního dotazníku určeného pro vládu v antisubvenčním šetření, i když byl samozřejmě přizpůsoben režimům zmíněným v žádosti. Znamená to, že informace o subvenčních položkách, které v původním šetření zatím nebyly určeny, byly ale mezitím určeny, byly v dotazníku opravdu požadovány.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (67)
            
            
               Čínská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí informací trvala na tom, že chyběly informace o pěti, nikoli sedmi vyvážejících výrobcích. Komise toto tvrzení přijala s následující výhradou: z deseti největších výrobců vyvážejících do Unie byli tři zařazeni do vzorku. Další dva předložili odpověď na výběr vzorku, zatímco zbývajících pět nikoli. V dotazníku pro vládu Komise žádala čínskou vládu, aby zodpověděla otázky dotazníku týkající se fotovoltaického odvětví, které bylo tehdy za účelem snížení zátěže omezeno na deset největších vyvážejících výrobců. Čínská vláda však ve své odpovědi na dotazník pro vládu zohlednila pouze tři společnosti zařazené do vzorku a neposkytla informace o dalších sedmi vyvážejících výrobcích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (68)
            
            
               Pokud jde o míru reprezentativnosti, Komise nesouhlasí s připomínkou čínské vlády, že trvání Komise na tom, aby čínská vláda poskytla informace o deseti největších vyvážejících výrobcích, by znamenalo, že vzorek není reprezentativní pro zjištění v tomto šetření. Komise má v úmyslu objasnit, že vzorek je reprezentativní, protože splňuje podmínky stanovené v základním nařízení: pokrývá objemově největší výrobce, kteří spolupracovali. Čínská vláda zpochybnila ve svém podání po poskytnutí informací to, jaký význam by měly další informace. Komise poznamenává, že nebylo možno od počátku vyloučit, že bude nezbytné použít čl. 27 odst. 4 základního nařízení. V takové situaci by informace o deseti největších vyvážejících výrobcích pouze dále zvýšily kvalitu zjištění, protože informační základna by byla větší.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (69)
            
            
               Komise v žádné fázi neporušila své vyšetřovací povinnosti ex officio, jak po poskytnutí informací uvedla čínská vláda. Naopak, Komise zkoumala informace, které byly k dispozici, ačkoli byly neúplné, a vynaložila veškeré možné úsilí, aby zaplnila mezery v dostupných informacích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (70)
            
            
               Komise proto odmítá připomínky čínské vlády, že požadované informace byly irelevantní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (71)
            
            
               Čínská vláda také tvrdila, že v obecném informačním dokumentu Komise zkreslila rozsáhlost chybějících informací, a poukázala na množství informací, které čínská vláda poskytla.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (72)
            
            
               Pokud jde o finanční instituce a dodavatele vstupů, čínská vláda uvedla, že pokládá za nelogické, aby Komise požadovala spolupráci 3 800 bank, jakož i všech dodavatelů vstupů. Komise konstatuje, že tato připomínka je nesprávná. Komise pouze požádala čínskou vládu, aby přeposlala konkrétní dotazníky finančním institucím a dodavatelům vstupů, jak je uvedeno výše v 28. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (73)
            
            
               S ohledem na připomínky čínské vlády k její údajné plné spolupráci Komise uvedla, že do konce období šetření nebyly náležitě řešeny následující hlavní nedostatky. Čínská vláda neposkytla žádné informace požadované v dopise, který Komise zaslala čínské vládě dne 23. září 2016. Neposkytla informace o deseti největších vyvážejících výrobcích. Dále neusnadnila přijetí odpovědí na dotazník od China Development Bank, Bank of Beijing, Ping An Bank a Suzhou Bank. Informace o podílu na trhu u polykrystalického křemíku, skla a hliníku také chyběly. Dále čínská vláda odmítla přeposlat konkrétní dotazníky i) jakékoli jiné finanční instituci, o níž je čínské vládě známo, že poskytla úvěry deseti největším vyvážejícím výrobcům, a ii) dodavatelů polykrystalického křemíku, skla a hliníku. Pokud jde o druhou skupinu, čínská vláda uvedla, že nepovažovala za nutné přeposlat dodatek.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (74)
            
            
               S ohledem na závěry tohoto oddílu má Komise za to, že podmínky pro použití dostupných údajů ve smyslu článku 28 základního nařízení jsou v zásadě splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (75)
            
            
               Za účelem odpovědi na připomínky k poskytnutí informací Komise u každého ze subvenčních režimů analyzovaných v následujících oddílech přesně určila, ke kterým informacím nebylo přihlíženo na základě dostupných údajů a kterými informacemi byly nahrazeny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (76)
            
            
               Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku kritizoval použití článku 28 základního nařízení, protože toto použití chápal tak, že bylo namířeno proti němu. Poukázal na to, že Komise se ve vztahu vůči němu neřídila postupem stanoveným v uvedeném článku. S tímto názorem nemůže Komise souhlasit. Komise neignorovala žádné informace, které poskytl tento vyvážející výrobce. Přesněji řečeno, použila všechny dostupné informace, včetně informací od tohoto vyvážejícího výrobce.
            
         
      
   
   3.2.   Vládní plány, projekty a jiné dokumenty
   
   
      
      
      
         
            
               (77)
            
            
               Všechny posuzované subvenční režimy vyplývají z provádění centrálního plánování, stejně jako tomu bylo v případě původního šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (78)
            
            
               S ohledem na zkrácení doby platnosti vyrovnávacích opatření na dovoz přezkoumávaného výrobku se Komise ve své analýze soustředila na možné změny politik a plánovacích dokumentů a na právní/praktické důsledky, které by mohly být těmito změnami vyvolány.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (79)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Komise při vyvození odůvodněného závěru o pokračujícím subvencování nepostupovala s přiměřeným stupněm náležité péče, protože se ve svých závěrech do značné míry opírala o své závěry o subvencování v původním šetření, které čínská vláda během uvedeného šetření zpochybnila. Odkázala rovněž na zprávu odvolacího orgánu US – AD a CVD AB (bod 354), podle níž pouhý odkaz na závěry šetření nepostačuje jako odůvodněné a přiměřené vysvětlení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (80)
            
            
               Připomínky čínské vlády v původním šetření byly analyzovány a zohledněny v původním nařízení a závěry, ke kterým se dospělo v původním šetření, nebyly soudně napadeny (16). V této souvislosti Komise nechápe, z jakých důvodů takové závěry nemohou tvořit součást základu, z něhož Komise vyvodila své závěry ve stávajícím šetření, za předpokladu, že se v přezkumném šetření nezjistilo, že se skutkové okolnosti těchto závěrů změnily, protože to znamená, že byly posuzovány znovu. Dále, jak dokládá analýza informací shromážděných během šetření a jak je zohledněno v tomto nařízení, Komise nesouhlasí s tvrzením, že se Komise do značné míry opírala o závěry vyvozené v původním šetření. V této souvislosti a s ohledem na částečné použití článku 28 základního nařízení na čínskou vládu Komise využila dostupné údaje, což v některých případech vedlo k tomu, že své závěry založila na závěrech učiněných v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (81)
            
            
               Žadatel tvrdil, že v ČLR je fotovoltaické odvětví i nadále ve značné míře subvencováno, a poukázal na řadu politických a plánovacích dokumentů a na právní předpisy, na nichž je státní podpora v daném výrobním odvětví založena. Komise přezkoumala a analyzovala dokumenty uvedené v žádosti i další dokumenty předložené v průběhu šetření čínskou vládou a vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (82)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že čínská vláda zahrnula v 12. pětiletém plánu (17) fotovoltaické odvětví mezi „strategická“ výrobní odvětví. Čínská vláda rovněž vydala zvláštní plán pro solární fotovoltaické odvětví (spadající pod hlavní 12. pětiletý plán), tj. 12. pětiletý plán pro solární fotovoltaické odvětví. V tomto plánu vyslovila čínská vláda podporu „špičkovým podnikům“ (18) a „klíčovým podnikům“ (19) a zavázala se „prosazovat provádění různých politik na podporu fotovoltaiky“ (20) a „zajistit celkovou přípravu podpůrných politik v oblasti výrobního odvětví, financí, zdanění…“. (21) Tyto plány pokrývaly období 2011–2015, a tím pádem také období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (83)
            
            
               V březnu 2016 byl vydán 13. pětiletý plán na období 2016–2020. V reakci na druhé písemné upozornění na nedostatky předložila čínská vláda pouze čínské znění společně s anglickým překladem jeho obsahu. V 13. pětiletém plánu je fotovoltaické odvětví zahrnuto do tohoto strategického plánu (22). V 13. pětiletém plánu se důraz na technologický pokrok rozšiřuje na oblast výrobků a služeb spojených s odvětvím energie, konkrétně i na fotovoltaické články nové generace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (84)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že poskytla 13. pětiletý plán a že tento dokument dokládá, že solární odvětví není podporováno.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (85)
            
            
               Anglické znění 13. pětiletého plánu bylo požadováno během inspekce na místě a bylo zařazeno do seznamu dokumentů, které nebyly poskytnuty. Čínská vláda měla během inspekce na místě k dispozici tištěný vzorek anglického znění a zavázala se, že jej předloží, jakmile bude moci být Komisi zpřístupněn. Jak o tom svědčí internetové stránky Národní komise pro rozvoj a reformy (23), anglické znění tohoto dokumentu bylo vydáno dne 7. prosince 2016 a Komisi nebylo nikdy poskytnuto. Vzhledem k tomu, že nebylo předloženo úplné a úřední anglické znění plánu předloženého čínskou vládou, Komise musela vycházet z interního překladu tohoto dokumentu a během inspekce na místě konfrontovala čínskou vládu s výňatky, na které odkazuje 83. bod odůvodnění. Přestože čínská vláda uvedla, že tyto odkazy stanoví směr technologických inovací, nepopřela existenci těchto odkazů. Dále je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že nebylo předloženo úplné anglické znění plánu předloženého čínskou vládou, Komise v informačním dokumentu vycházela ze svého interního anglického překladu (viz poznámka pod čarou 22).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (86)
            
            
               Čínská vláda dále tvrdila, že výňatky, na které odkazují níže 83 a 87. bod odůvodnění, se týkají rozvoje domácí moderní sítě infrastruktury, včetně používání/výroby solární energie, ale ne výroby materiálů k výrobě solární energie. Čínská vláda rovněž uvedla, že kapitola 23, jež nastiňuje vznikající a strategická odvětví, se vůbec netýká solárního odvětví, a popřela existenci zmínky o fotovoltaických článcích v rámečku 8 téže kapitoly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (87)
            
            
               V kapitole 30 plánu se uvádí, že „Budeme i nadále podněcovat rozvoj větrné a fotovoltaické energie.“ Tento výrok jasně naznačuje, že podpora „fotovoltaické energie“ zahrnuje podporu pro čínské fotovoltaické odvětví. Tento výklad je potvrzen rámečkem 8 „Rozvoj strategických vznikajících odvětví“ v kapitole 23 „Budování strategických vznikajících odvětví“. V tomto rámečku se uvádí: „Realizovat výrazný pokrok v průmyslovém využití klíčových technologií, jako je fotovoltaika příští generace.“ To je jasný odkaz na materiál potřebný k výrobě energie. Další odkaz v tomto ohledu lze najít v oddíle 1 téže kapitoly, v němž se píše: „Budeme podporovat rozvoj systémů informačních technologií příští generace, […] technologií šetrných k životnímu prostředí a nízkouhlíkových technologií.“ V této souvislosti jsou technologie šetrné k životnímu prostředí v Číně běžně spojovány s fotovoltaickým odvětvím. Kromě toho, jak je uvedeno v 378 a 389. bodě odůvodnění, je fotovoltaické odvětví uvedeno jako podporované odvětví v Katalogu klíčových odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj je podporován státem. Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že fotovoltaické odvětví je zahrnuto do tohoto strategického plánu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (88)
            
            
               Pokud jde o konkrétní 13. pětiletý plán pro solární fotovoltaické odvětví, čínská vláda uvedla ve své odpovědi ze dne 22. července 2016, že dokument nebyl dosud zveřejněn. Během inspekce na místě, tj. méně než 20 dní později, čínská vláda místo toho tvrdila, že takový koncepční dokument nevydá, aniž poskytla jakékoli další důkazy. Čínská vláda dále uvedla neexistenci 13. pětiletý plánu pro solární odvětví jako další ukazatel toho, že toto odvětví není podporováno.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (89)
            
            
               Avšak rozhodnutí Státní rady č. 40, rozhodnutí Státní rady ze dne 10. října 2010 a Národní plán pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020), které různými způsoby podporují rozvoj fotovoltaického odvětví a vybízejí k finanční a rozpočtové podpoře pro fotovoltaické odvětví, jak je nastíněno v 102. bodě odůvodnění původního nařízení, jsou stále v platnosti. V platnosti je také zákon ČLR o vědeckém a technologickém pokroku, který uvádí řadu opatření na podporu fotovoltaického odvětví. Proto i když není vydán žádný konkrétní 13. pětiletý plán pro solární odvětví, nepředstavuje to ukončení státní podpory pro fotovoltaické odvětví, protože k podpoře uvedeného závěru postačují všechny ostatní vládní plány, projekty a další dokumenty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (90)
            
            
               V původním šetření (24) byl učiněn závěr, že čínská vláda uplatňuje politiku poskytování preferenčních úvěrů fotovoltaickému odvětví. Čínská vláda během toho šetření nepředložila žádné důkazy o tom, že se tato situace změnila. Během šetření nevyšel najevo žádný prvek odporující výše uvedenému závěru, byly ale poskytnuty nové důkazy potvrzující dřívější závěr.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (91)
            
            
               Kromě toho zprávy o čínské monetární politice vydané státní „Analytickou skupinou pro monetární politiku při Čínské lidové bance“ potvrdily existenci politiky čínské vlády, jelikož v období přezkumného šetření uváděly, že „se podpoří role finančního sektoru, aby mohl poskytovat lepší finanční služby a podporovat reformu a rozvoj železnice, … a dalších klíčových výrobních odvětví“ (25), že „budou více podporována … strategická vznikající odvětví a další klíčové oblasti národního hospodářství“
                   (26), že „Čínská lidová banka se bude řídit strategickými opatřeními ústředního výboru strany a Státní rady“
                   (27) a že „budou k dispozici lepší finanční služby na podporu strategického rozvoje zaměřeného na inovace, budou navrhovány finanční produkty ušité na míru potřebám podniků v oblasti inovačních technologiích a finanční instituce budou vybízeny, aby více podporovaly… strategická vznikající odvětví a další klíčové oblasti,“
                   (28) nebo že „finanční instituce budou vybízeny k tomu, aby zvýšily podporu strategie na přeměnu Číny z výrobce kvantity na výrobce kvality tím, že budou poskytovat dobré finanční služby pro strategické přizpůsobení struktury výrobních odvětví, výstavby infrastruktury, stavby lodí, logistiky, energetiky, vědy a technologie, kultury a dalších klíčových oblastí“
                   (29).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (92)
            
            
               Během tohoto šetření byly výše uvedené skutečností také potvrzeny na základě informací zjištěných u tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Například ve výroční zprávě za rok 2014, kterou jeden z vyvážející výrobců zařazených do vzorku předložil Komisi Spojených států amerických pro cenné papíry a burzu (SEC): „China Development Bank a China Minsheng Bank nám poskytovaly a poskytují úvěry na financování našeho projektu výroby solární energie. Tyto úvěry jsou z částí poskytovány na základě politických záměrů, takže pokud vláda změní svůj postoj k solárnímu odvětví, mohou se změnit také podmínky a dostupnost těchto úvěrů. Když se nám nepodaří získat od těchto nebo jiných bank finanční prostředky na pokračování projektu za komerčně atraktivních podmínek, mohli bychom mít problémy s financováním svých projektů. Nemůžeme zaručit, že se nám podaří získat další vhodné zdroje financování v požadovaném časovém období nebo vůbec nějaké, či za podmínek nebo nákladů, které považujeme za atraktivní nebo přijatelné, což by pro nás znamenalo, že bude náročně, ne-li nemožné, realizovat naše plány růstu.“
                   (30)
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (93)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že fotovoltaické odvětví není zahrnuto v klíčových, strategických nebo vznikajících odvětvích, a že výše uvedené politiky se ho proto netýkají.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (94)
            
            
               V tomto ohledu se odkazuje na 87. bod odůvodnění, v němž se dospělo k závěru, že fotovoltaické odvětví je považováno za klíčové/strategické odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (95)
            
            
               Jak je uvedeno v 333. a 400. bodě odůvodnění původního nařízení a bylo potvrzeno v tomto šetření, mimo jiné v 83. bodě odůvodnění, fotovoltaické odvětví je považováno za klíčové/strategické odvětví a závěry učiněné v původním nařízení jsou nadále platné, a tedy potvrzené.
            
         
      
   
   3.3.   Konkrétní režimy
   
   
      
      
      
         
            
               (96)
            
            
               Komise analyzovala všechny subvenční režimy uvedené v žádosti o přezkum a vyzvala orgány Číny, aby poskytly informace o dalších možných souvisejících subvenčních režimech. Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum si Komise vyžádala informace týkající se těchto režimů, v jejichž rámci vládní orgán údajně poskytoval subvence:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           i)
                        
                        
                           Úvěry v rámci preferenční politiky, úvěrové linky, jiné financování, záruky a pojištění
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Úvěry v rámci preferenční politiky
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Poskytování úvěrových linek
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Subvenční programy vývozních úvěrů
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Vývozní záruky a pojištění pro zelené technologie
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           ii)
                        
                        
                           Grantové programy
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Subvence na rozvoj „známých značek“ a programu „Známé obchodní značky v Číně“, „Rozvojový fond pro vývozní značky“ a podobné programy
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Demonstrační program „Golden Sun“
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Různé granty
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           iii)
                        
                        
                           Programy osvobození od přímých daní a jejich snížení
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně pro podniky se zahraničními investicemi
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně pro podniky využívající nejnovější a špičkové technologie
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Zápočet daně u výzkumných a vývojových činností
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií a zapojené v definovaných projektech
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Snížení daně z příjmů pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobená v Číně
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Osvobození od daně z některých dividend, bonusů a jiných kapitálových investic mezi kvalifikovanými domácími společnostmi
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Jiné daňové programy: Preferenční daňové zacházení v západních regionech, osvobození podniků se zahraničními investicemi od daní za údržbu města, výstavbu a od příplatků na vzdělávání a preferenční daňové podmínky pro společnosti s malým ziskem
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           iv)
                        
                        
                           Programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologie
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Odpočty DPH pro podniky se zahraničními investicemi na nákup zařízení vyrobeného v Číně
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Osvobození výrobků prodávaných podniky se zahraničními investicemi od DPH
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           v)
                        
                        
                           Dodání zboží a poskytnutí služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dodání polykrystalického křemíku vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dodání hliníkových výlisků vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dodání skla vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dodání energie vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Dodání vody vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Poskytování pozemků a práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou ze strany vlády
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           vi)
                        
                        
                           Podpora fúzí a restrukturalizace ve fotovoltaickém odvětví.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.   Subvencování dovozu během období přezkumného šetření
   
   3.4.1.   Úvěry v rámci preferenční politiky, jiné financování, záruky a pojištění
   
   3.4.1.1.   Úvěry v rámci preferenční politiky
   —   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (97)
            
            
               Žádost obsahovala tvrzení, že čínská vláda pokračovala v subvencování fotovoltaického odvětví prostřednictvím úvěrů v rámci politiky preferenčních úvěrů.
            
         
      
   
   a)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (98)
            
            
               Právní základ pro preferenční úvěry je totožný s právním základem v původním šetření, tj. jde o zákon ČLR o komerčních bankách (dále jen „bankovní zákon“), Obecná pravidla týkající se půjček (prováděná Čínskou lidovou bankou), rozhodnutí Státní rady č. 40 o vyhlášení a provedení dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (99)
            
            
               Tyto právní předpisy jsou provedeny rozhodnutími bank ve státním vlastnictví, které jsou veřejnými orgány ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení (viz následující oddíl), nebo jsou alternativně tím pověřeny státem či je jim to nařízeno státem ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) první odrážky základního nařízení.
            
         
      
   
   b)   Banky ve státním vlastnictví jako veřejnoprávní subjekty
   
      
      
      
         
            
               (100)
            
            
               Subvence v podobě politických úvěrů poskytují banky ve státním vlastnictví. Je proto třeba určit, že tyto banky jsou veřejnoprávními subjekty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (101)
            
            
               Podle odvolacího orgánu WTO (DS 379, bod 318) to, že podnik ve státním vlastnictví je veřejnoprávním subjektem, se určí na základě tohoto použitelného kritéria: „Rozhodující je, zda byla subjektu svěřena pravomoc vykonávat veřejné funkce, nikoli, jak toho bylo dosaženo. Existuje mnoho různých způsobů, jimiž by vláda v úzkém smyslu slova mohla subjektům poskytnout pravomoc. Proto k prokázání, že tato pravomoc byla svěřena konkrétnímu subjektu, mohou být relevantní různé typy důkazů. Důkaz o tom, že určitý subjekt ve skutečnosti vykonává vládní funkce, může sloužit jako důkaz, že má nebo mu byla svěřena vládní pravomoc, zejména pokud takový důkaz naznačuje trvalou a systematickou praxi. Z toho podle našeho názoru vyplývá, že důkaz o tom, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad subjektem a jeho chováním, může za určitých okolností sloužit jako důkaz, že daný subjekt má vládní pravomoc a tuto pravomoc uplatňuje při výkonu vládních funkcí. Zdůrazňujeme však, že – kromě výslovného přenesení pravomoci v právním nástroji – existence pouze formálních vazeb mezi subjektem a vládou v úzkém smyslu slova pravděpodobně nepostačuje k určení, že subjekt má nezbytnou vládní pravomoc. Tak například pouhá skutečnost, že vláda je většinovým akcionářem subjektu neprokazuje, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad chováním tohoto subjektu, a tím méně, že mu vláda svěřila vládní pravomoc. V některých případech však lze – jestliže z důkazů vyplývá, že existuje celá řada formálních indicií vládní kontroly a rovněž existují důkazy, že takováto kontrola je vykonávána účinným způsobem – na základě těchto důkazů dojít k závěru, že dotčený subjekt vykonává vládní pravomoc.“
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (102)
            
            
               V daném případě je závěr, že banky ve státním vlastnictví, které třem výrobcům zařazeným do vzorku poskytly preferenční politické úvěry, mají pravomoc vykonávat vládní funkce, založen na následujících úvahách.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (103)
            
            
               Komise si vyžádala informace o státním vlastnictví finančních institucí, protože to představuje formální indicii, která v kombinaci s důkazy o tom, že tato formální kontrola je vykonávána účinným způsobem, umožňuje závěr, že dotčený subjekt vykonává vládní pravomoc. Čínská vláda ve své odpovědi na dotazník předložila informace o vlastnických podílech v 17 finančních institucích, jejichž bilanční suma údajně představuje 80 % celkového odvětví bankovnictví. Poskytnuté informace vycházely z různých zdrojů. Čínská vláda zejména tvrdila, že ve státním vlastnictví jsou čtyři banky (ICBC, Agricultural Bank, Bank of China a China Construction Bank). Čínská vláda podle svého tvrzení vlastnila méně než 50 % akcií ve čtyřech dalších bankách (Bank of Communications, China Everbright Bank, Industrial Bank a Shanghai Pudong Development Bank). Ve zbývajících devíti bankách vláda údajně nevlastnila žádné akcie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (104)
            
            
               Při ověřování se zdálo, že poskytnuté informace o akciových podílech jsou nesprávné, protože nezahrnovaly podíly, které byly vlastněny vládou nepřímo, třebaže v některých veřejně dostupných informacích byly jako takové vykazovány. Čínská vláda byla požádána, aby v tomto ohledu upravila svou odpověď na dotazník a vykázala jak přímé, tak nepřímé vlastnictví. Čínská vláda tak odmítla učinit. Komise tudíž nebyla schopna ověřit přesnost a správnost vykázaných údajů o vlastnických podílech státu v bankách a jiných finančních institucích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (105)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že poskytnuté informace o akciových podílech se týkají institucí, které představují již 80 % celého bankovního odvětví, že informace o nepřímých akciových podílech státu nejsou k dispozici, a proto je žádost Komise nepřiměřená. Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise by byla shledala spolupráci čínské vlády nedostatečnou bez ohledu na to, jak by čínská vláda spolupracovala. Komise toto tvrzení odmítá. Kromě toho je nutné vyjasnit, že bez dalších informací poskytnutých Komisi je prohlášení, že poskytnuté informace o akciových podílech údajně „představují 80 % celé bankovního odvětví“, pro Komisi neověřitelné. Pokud by však toto neověřené prohlášení bylo pravdivé, informace o akciových podílech by nedokazovaly tvrzení čínské vlády o právní kvalifikaci těchto bank.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (106)
            
            
               Komise proto dospěla k následujícím závěrům. Za prvé, shledala, že banky ICBC, Agricultural Bank, Bank of China a CCB byly podle odpovědi čínské vlády na dotazník ve veřejném vlastnictví. Za druhé, pokud jde o Bank of Communications, China Everbright Bank, Industrial Bank a Shanghai Pudong Development Bank, použila dostupné údaje zahrnutím nepřímých akciových podílů s využitím informací, které jsou v tomto ohledu k dispozici ve spisu. Ze zbývajících devíti bank, které čínská vláda označila za údajně většinově v soukromém vlastnictví, jen tři poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku. Šest dalších bank proto nebylo předmětem dalšího šetření. Jednou z nich byla MEB, o níž bylo po ověření na základě posouzení všech prvků obsažených ve spisu shledáno, že je ve veřejném vlastnictví (viz 167 až 187. bod;). Dvě zbývající banky, Hua Xia Bank a Ping An Bank, nebyly předmětem dalšího šetření ze strany Komise, neboť jejich procentní podíl na úvěrech poskytnutých výrobcům zařazeným do vzorku byl nevýznamný. Pro účely tohoto šetření tudíž Komise došla k závěru, že devět bank – ICBC, Agricultural Bank, Bank of China, CCB, MEB, Bank of Communications, China Everbright Bank, Industrial Bank a Shanghai Pudong Development Bank – bylo ve veřejném vlastnictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (107)
            
            
               Komise požádala čínskou vládu o informace o podílu úvěrů poskytnutých bankami, v nichž je čínská vláda největším nebo jediným akcionářem, dále bankami, v nichž má čínská vláda podíl, avšak není jejich největším akcionářem, bankami, v nichž čínská vláda není akcionářem, a bankami se zahraničním vlastníkem, jak pro výrobní odvětví jako celek, tak pro fotovoltaické odvětví. Čínská vláda nepředložila žádnou smysluplnou odpověď na tuto otázku, a to dokonce ani poté, co byl její rozsah omezen na banky poskytující financování deseti největším vyvážejícím výrobcům (jejich skupinám). Čínská vláda žádný alternativní zdroj těchto informací neuvedla. Účelem této žádosti bylo zjistit, zda jsou v schématech poskytování úvěrů patrné rozdíly v závislosti na vlastnictví. Pokud by uvedené informace prokazovaly, že banky ve státním vlastnictví mají větší podíl průmyslových odvětví, která mají být podle centrálního plánování zvýhodněna, byla by to indicie, že vládní pravomoc je vykonávána účinným způsobem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (108)
            
            
               Při projednávání žádosti o informace během inspekce na místě čínská vláda odpověděla, že banky v ČLR neposkytují žádné preferenční úvěry a/nebo úvěrové linky fotovoltaickému odvětví. Toto tvrzení je v rozporu se zjištěními u tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, z nichž všichni obdrželi preferenčních půjčky a/nebo úvěrové linky od čtyř ověřených bank, jakož i ostatních bank uvedených v 29. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (109)
            
            
               Komise proto ve svých závěrech o bankách ve státním vlastnictví jako veřejnoprávních subjektech vychází z odpovědí na dotazník obdržených prostřednictvím čínské vlády pro banky EXIM, CCB, ICBC, MEB a MiB a od tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, z inspekcí na místě, informací dostupných z jiných zdrojů, žádosti o přezkum, jakož i ze závěrů původního šetření, u nichž bylo shledáno, že se nezměnily.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (110)
            
            
               Účelem zvláštních dotazníků pro finanční instituce („dodatek A“) bylo ověřit tvrzení v podnětu, že čínské banky ve státním vlastnictví jsou veřejnoprávními subjekty. Komise si vyžádala informace o tom, zda banky ve vlastnictví státu mají pravomoc vykonávat vládní funkce, pokud jde o fotovoltaické odvětví, např. prostřednictvím složení představenstva či valné hromady uvedeného ve stanovách, zápisech z valné hromady/zasedání správní rady, státní příslušnosti akcionářů/ředitelů, úvěrové politiky a posouzení rizik v souvislosti s úvěry poskytovanými fotovoltaickému odvětví a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku.
            
         
      
   
   —   Ověřování u bank
   
      
      
      
         
            
               (111)
            
            
               V oznámení o inspekci Komise uvedla, že plánuje ověření u čtyř bank, které odpověděly na dodatek A k dotazníku a které vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku poskytly úvěry, (EXIM, ICBC, CCB a MEB). Oznámení obsahovalo podrobný neúplný seznam témat, která budou předmětem ověření. V oznámení o inspekci Komise uvedla, že čínská vláda „je žádána, aby poskytla všechny dostupné podpůrné dokumenty, které byly při přípravě [jejích…] věcných odpovědí použity, včetně původního zdroje dokumentů a žádosti“.
            
         
      
   
   —   Banka EXIM
   
      
      
      
         
            
               (112)
            
            
               Ve svém druhém písemném upozornění na nedostatky informovala Komise čínskou vládu o tom, že odpověď banky EXIM na dodatek A byla neúplná a že EXIM nepředložila jeden dokument, o nějž Komise výslovně žádala, tj. čínské a anglické znění stanov. EXIM ve své odpovědi na dotazník uvedla, že stanovy jsou interním dokumentem vedení banky, a neposkytla je. V odpovědi na upozornění na nedostatky bylo uvedeno, že EXIM se právě reformuje a revize stanov ještě nebyla dokončena. Během inspekce na místě EXIM uvedla, že reforma byla zahájena v březnu/dubnu 2015 a že platná verze stanov, které se právě revidují, pochází z roku 1994, tuto verzi z roku 1994 ale stejně neposkytla. Když byla EXIM požádána, aby předložila důkazy o probíhající reformě, odkázala na své internetové stránky. Bez připojení k internetu však tyto informace nemohly být na místě ověřeny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (113)
            
            
               Čínská vláda ve svých připomínkách k poskytnutí informací uvedla, že Komise mohla zkontrolovat internetové stránky banky EXIM v Bruselu před inspekcí na místě s cílem získat důkazy o probíhající reformě nebo měla mít připraveny vlastní prostředky k připojení k internetu při inspekci na místě. V této souvislosti Komise opakuje, že i přes několik žádostí banka EXIM nepředložila žádnou verzi svých stanov, a to ani původní, ani přepracovanou verzi.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (114)
            
            
               Během inspekce požádala Komise o kopii Oznámení o založení Export-Import Bank of China vydaného Státní radou a Opatření Export-Import Bank of China týkající se řízení úvěrů pro prodejce, kteří vyvážejí výrobky špičkových technologií. EXIM odmítla tyto dokumenty poskytnout.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (115)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že podrobné informace o zřízení banky EXIM lze rovněž nalézt na internetových stránkách banky EXIM a že druhý dokument uvedený v bodě odůvodnění výše byl zrušen. Čínská vláda proto měla za to, že oba dokumenty uvedené v předchozím bodě odůvodnění nepředstavují důvody pro použití dostupných údajů. Komise opakuje, že v oznámení o inspekci byly čínská vláda a finanční instituce vyzvány, aby učinily informace, které jsou vyžadovány na místě, snadno přístupnými. Komise připomíná, že se banka EXIM ve své odpovědi na dotazník sama odvolávala na první dokument. K ověření odpovědi na dotazník tedy bylo nezbytné, aby Komise tento dokument obdržela. Pokud jde o druhý dokument, Komise bere na vědomí vyjádření čínské vlády o jeho zrušení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (116)
            
            
               Pokud jde o akciový podíl a jak je uvedeno v odpovědi na dotazník, Komise určila, že banka EXIM je exportní úvěrová agentura ve 100 % vlastnictví státu. Co se týče správní rady a jejího složení, poskytla EXIM během inspekce na místě rozporuplné informace, jelikož uvedla, že správní rada ještě nebyla sestavena kvůli probíhajícímu reformnímu procesu. Ve své odpovědi na dotazník se však EXIM několikrát o správní radě zmínila. Informace o složení dozorčí rady nebyla poskytnuta, a rovněž tedy nemohla být ověřena. Komise tak nemohla ověřit existenci ani složení správní rady, ani složení dozorčí rady.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (117)
            
            
               Čínská vláda v odpovědi na dotazník vysvětlila, že stanovy z roku 1994 upravují fungování banky EXIM, a popsala toto fungování. Čínská vláda však tento dokument neposkytla.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (118)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila nesouhlas s posouzením Komise v 113. bodě odůvodnění a uvedla, že ve výroční zprávě banky EXIM za rok 2015 bylo zmíněno, že zřízení správní rady bylo urychleno, ale že jinak nebyla o správní radě učiněna žádná zmínka. Komise poukazuje na to, že dotazník a druhé písemné upozornění na nedostatky požadovaly podrobnosti o složení (nikoli jmenování) správní rady. Až do inspekce na místě nebylo vyjasněno, že banka EXIM údajně v průběhu období přezkumného šetření neměla správní radu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (119)
            
            
               Při použití dostupných údajů Komise dospívá k následujícímu závěru: Stát jako 100 % vlastník banky EXIM vykonává kontrolu prostřednictvím jmenování členů dozorčí rady. Tito členové na zasedáních banky EXIM zastupují zájmy státu, včetně hledisek politiky. Při neexistenci správní rady dozorčí rada nebo přímo stát jmenuje vedení banky EXIM.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (120)
            
            
               Na základě článků 3 a 5 Prozatímních předpisů týkajících se dozorčích rad v klíčových finančních institucích ve státním vlastnictví Komise určila, že členové dozorčí rady jsou vysíláni Státní radou a zodpovídají se jí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (121)
            
            
               Kromě toho státy obvykle svěřují exportním úvěrovým agenturám pravomoc vykonávat vládní funkce. Svěřenou vládní funkcí je podpora vývozu do zemí a pro zboží, u kterých komerční pojištění neposkytuje pojistné krytí, nebo tak činí za pojistné sazby, které nejsou dostupné všem vývozcům. Vlády obvykle poskytují exportní úvěrové agentuře státní záruku, aby snížily její výpůjční náklady na kapitálových trzích. Existence státní záruky je odůvodněna svěřením pravomoci vykonávat vládní funkce a je důkazem takového svěření pravomoci. Činnosti uvedených agentur sledují cíle veřejné politiky, a to podporu vývozu. Konkrétněji, název a obsah (jak je shrnut v odpovědi na dotazník) Oznámení o založení Export-Import Bank of China vydaného Státní radou naznačují, že banka provádí čínskou vývozní politiku. Kromě toho, jak je popsáno v oddíle 3.4.1, fotovoltaické odvětví jako strategické/klíčové odvětví takovou vývozní podporu využívá.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (122)
            
            
               Na základě těchto úvah se z dostupných údajů vyvozuje, že stát vykonává svou formální kontrolu, určenou na základě vlastnictví, nad běžnou obchodní činností banky EXIM účinným způsobem a že stát pověřil banku EXIM pravomocí vykonávat vládní funkce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (123)
            
            
               Tento závěr je dále podpořen zkoumáním úvěrové politiky, jak je určena na základě výročních zpráv, které prokazuje, že banka EXIM se při přijímání rozhodnutí o úvěrech cítí povinna provádět státní politiku, a to z následujících důvodů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (124)
            
            
               Na žádost o vysvětlení své politiky pro poskytování úvěrů, tj. jak jsou zohledňovány vládní plány a projekty, zda banka EXIM přihlíží ke Katalogu čínských výrobků špičkové technologie pro vývoz (nebo jiným katalogům, seznamům či plánům), banka EXIM uvedla, že analyzuje dopad těchto plánů na úvěrové programy nebo žadatele o úvěr a že podporuje podniky, které vyrábějí výrobky z tohoto katalogu. Na základě analýzy výroční zprávy se zdálo, že ve své odpovědi EXIM záměrně oslabovala dopad vládních plánů a projektů na svoji politiku poskytování úvěrů. Ve výroční zprávě z roku 2015 je ovšem uvedeno, že hlavním mandátem banky EXIM je „usnadňovat vývoz a dovoz čínských mechanických a elektronických výrobků, kompletních sad zařízení a výrobků nových a špičkových technologií“, a především že „banka plně uplatnila svůj vliv na financování politik při provádění národní rozvojové strategie Číny“.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (125)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že usnadňování vývozu neznamená nezbytně poskytování preferenčních úvěrů a národní rozvojová strategie zahrnuje všechny stránky čínského hospodářství. Smyslem 124. bodu odůvodnění je však prokázat, že vládní plány a projekty opravdu ovlivňují úvěrovou politiku banky EXIM, což se odráží v jejím mandátu. Připomínka čínské vlády se proto odmítá.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (126)
            
            
               Co se týče statistik o vývozu výrobků různých kategorií, které byly požadovány už v dotazníku, EXIM požadované informace neposkytla a odvolávala se na ujednání o zachování důvěrnosti. Během inspekce na místě EXIM změnila svůj postoj a uvedla, že tyto informace nejsou k dispozici. Komise nechápe, proč EXIM změnila své zdůvodnění, a stejně tak Komisi není jasné, jak může poskytnutí konsolidovaných údajů, které se netýkají konkrétních zákazníků, porušovat ujednání o zachování důvěrnosti. EXIM sice poskytla celkovou obchodní hodnotu za tři roky, ale ani před inspekcí na místě, ani během ní nepředložila tyto údaje vztahující se na období přezkumného šetření. Komise tak nemohla ověřit celkovou obchodní hodnotu vývozních úvěrů během období přezkumného šetření ani údaje týkající se podílu vývozních úvěrů pro fotovoltaické odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (127)
            
            
               Čínská vláda vyjádřila překvapení nad – podle názoru Komise – rozpornými výroky uvedenými v 113. bodě odůvodnění. Komise poukazuje na to, že banka EXIM neposkytla žádné statistiky vývozu různých kategorií výrobků. To, co bylo během inspekce na místě poskytnuto, se týkalo celkových obchodních hodnot. Statistiky vývozu různých kategorií výrobků by Komisi umožnily oddělit údaje týkající se dotčeného výrobku, což nebylo možné u údajů, které byly nakonec poskytnuty během inspekce na místě (pouze celkové číselné údaje). Čínská vláda rovněž tvrdí, že Komise mohla extrapolovat číselné údaje na období přezkumného šetření použitím poskytnutých celkových obchodních hodnot za tři roky, což je nesprávné, neboť tyto číselné údaje nebyly poskytnuty na měsíčním základě (jak je vysvětleno v 11. bodě odůvodnění, obdobím přezkumného šetření je doba od 1. října 2014 do 30. září 2015).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (128)
            
            
               Během inspekce se Komise pokusila ověřit posouzení bonity deseti největších vyvážejících výrobců přezkoumávaného výrobku, včetně tří výrobců zařazených do vzorku. Banka EXIM uvedla, že z důvodů zachování důvěrnosti informací nemůže povolit přístup k těmto informacím. Návrh ověřit bankovní systém posuzování bonity pomocí nevyplněného formuláře banka EXIM odmítla a nedala k dispozici ani nevyplněný dokument s tím, že – jak tvrdila – obsahuje obchodní tajemství.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (129)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda poukázala na odpověď na dotazník a výroční zprávu banky EXIM za rok 2015, v nichž je význam posouzení rizik před přijetím rozhodnutí o úvěrech patrný. I když připustíme, že takový pojem je součástí obecné politiky banky, banka EXIM neposkytovala příklady, jak to bylo provedeno alespoň ve vztahu ke společnostem zařazeným do vzorku. Tato připomínka proto závěry Komise nezměnila.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (130)
            
            
               Komise také žádala o kopii výroční zprávy banky EXIM za rok 2015. Banka EXIM nejprve uvedla, že tento dokument nemůže poskytnout ani o něm diskutovat, ačkoli se ukázalo, že požadovaný dokument je již veřejně dostupný na internetových stránkách. Nakonec do něj mohla Komise nahlédnout na internetu, ale původně si nesměla pořizovat žádné tištěné kopie ani dělat poznámky. Nakonec byl požadovaný dokument předložen, ale až poté, co zástupci banky EXIM opustili prostory, kde probíhala inspekce, a nebylo možné o dokumentu dále diskutovat.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (131)
            
            
               Poté, co Komise poslala dopis týkající se záměru uplatnit článek 28, čínská vláda tvrdila, že uplatnění článku 28 je neopodstatněné, protože i když banka EXIM během procesu ověřování nejprve odmítla přístup k veřejně dostupnému dokumentu, nakonec byl po inspekci předložen čínskou vládou. Čínská vláda podotkla, že nezáleží na tom, kdo dokument poskytl.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (132)
            
            
               Komise podotýká, že opožděné poskytnutí výroční zprávy za rok 2015 bylo jen jedním z důvodů pro uplatnění článku 28 (viz 112 až 118. bod odůvodnění). Je třeba zdůraznit, že tím, že banka EXIM odmítla přístup k veřejně dostupnému dokumentu a odmítla o něm diskutovat v čase vyhrazeném pro tuto finanční instituci, tak bránila procesu ověřování a zdržovala jej. Rovněž v důsledku toho, že byl dokument předložen až poté, co zástupci EXIM odešli, nemohla už Komise o dokumentu diskutovat a dostatečně ho ověřit. Komise se proto domnívá, že tato finanční instituce výrazně narušila proces ověřování.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (133)
            
            
               Co se týče dokumentů vztahujících se k založení a řízení operací banky EXIM, tj. Oznámení o založení Export-Import Bank of China vydané Státní radou a stanovy, tvrdila čínská vláda, že požadované dokumenty nemají žádnou souvislost se subvenčním programem ani vyvážejícími výrobci, že tato žádost je příliš obecná („fishing expedition“) a neexistují žádné zákonné důvody, proč prošetřovat program, který nebyl napaden v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (134)
            
            
               V tomto ohledu Komise podotýká, že požadované dokumenty byly zapotřebí za účelem šetření, zejména k určení, zda bance EXIM byla svěřena pravomoc vykonávat vládní funkce, a že podobné dokumenty byly požadovány i od jiných spolupracujících finančních institucí a byly za ně poskytnuty čínskou vládou. Dále je třeba podotknout, že se banka o těchto dokumentech několikrát zmínila ve své odpovědi na dotazník v souvislosti s vlastnictvím, řízením, dozorem a provozem, a proto je bylo třeba ověřit. Kromě toho někteří z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku uvedli, že byly ve finančním styku s touto finanční institucí, což byl další aspekt, který si Komise přála ověřit, a což dokládá, že banka EXIM se podílela na subvencích souvisejících se subvencemi napadenými v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (135)
            
            
               Název a obsah Oznámení o založení Export-Import Bank of China vydaného Státní radou v míře, v jaké jej lze vyvodit z odpovědi na dotazník, konečně dokazují, že banka EXIM je nástrojem čínské vlády ke sledování cílů veřejné politiky, a proto má pravomoc vykonávat vládní funkce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (136)
            
            
               Z těchto důvodů při použití dostupných údajů Komise činí závěr, že banka EXIM je veřejnoprávním subjektem.
            
         
      
   
   —   Banka ICBC
   
      
      
      
         
            
               (137)
            
            
               Komise na základě odpovědi banky ICBC na dotazník, potvrzené její výroční zprávou za rok 2015, určila, že stát vlastní více než 50 % jejích akcií. Banka ICBC je proto formálně pod kontrolou státu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (138)
            
            
               Komise také dokázala určit – na základě stanov, konkrétně kapitol 8 až 10 těchto stanov, a odpovědi banky ICBC na dotazník –, že čínská vláda prostřednictvím svého podílu a prostřednictvím ústředního výboru Komunistické strany Číny, má pravomoc jmenovat do nejdůležitějších pozicí ve vedení banky, jako je předseda správní rady, místopředseda správní rady, výkonný ředitel, předseda dozorčí rady, prezident a viceprezident. Kromě toho podle stanov banky ICBC správní rada mimo jiné svolává valné hromady, rozhoduje o podnikatelské strategii a rozpočtu banky, přijímá rozhodnutí o investicích a fúzích, rozhoduje o propouštění vrcholného vedení, určuje systém řízení rizik, rozhoduje o vytváření oddělení nebo poboček atd. Tento neúplný seznam povinností dokládá účinnou kontrolu nad běžnou činností banky ICBC ze strany státu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (139)
            
            
               Článek 34 bankovního zákona, který se vztahuje na všechny banky působící v Číně, stanoví, že „komerční banky musí vykonávat svou činnost poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a společenského rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“. Potřeby národního hospodářského a sociálního rozvoje a vedení průmyslové politiky státu jsou stanoveny centrálním plánováním, jak je vysvětleno v oddíle 3.2. Jejich součástí je podpora fotovoltaického odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (140)
            
            
               Soudy Unie považují sledování cílů hospodářské politiky za součást výkonu veřejné moci (31).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (141)
            
            
               Článek 34 bankovního zákona tudíž svěřuje všem bankám pravomoc vykonávat vládní funkci. V případě banky ICBC formální kontrola na základě akciového podílu a pravomocí svěřených čínské vládě prostřednictvím akciového podílu s ohledem na stanovy umožnily čínské vládě vykonávat tuto vládní funkci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (142)
            
            
               Dále se Komise snažila určit, že kontrola je vykonávána účinným způsobem, tím, že zkoumala faktickou úvěrovou politiku banky ICBC.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (143)
            
            
               Komise požádala čínskou vládu, aby jí poskytla příslušné informace, s cílem posoudit, jak banky v ČLR provádějí hodnocení úvěrového rizika společností působících ve fotovoltaickém odvětví dříve, než rozhodnou o tom, zda jim úvěr (a/nebo úvěrové linky) udělí, jakož i o podmínkách pro poskytnuté úvěry. V dodatku A k příslušnému dotazníku požadovala Komise informace o tom, jak banky zohledňují rizika, jak posuzují bonitu žadatele o úvěr, jaké jsou rizikové přirážky účtované různým společnostem/odvětvím v ČLR a k jakým faktorem banky přihlížejí při posuzování žádosti o úvěr nebo úvěrovou linku. Komise dále chtěla vědět, jakou podobu má žádost o úvěr a jak probíhá proces jejího schvalování. Přestože banka ICBC na výše uvedené otázky odpověděla slovně, ani čínská vláda, ani ICBC k nim neposkytly dostačující podpůrné důkazy. Během inspekce na místě požadovala Komise podpůrné důkazy, které by slovní odpověď doložily. Čínská vláda však poskytla pouze odpovědi obecné povahy, které nepředstavují žádný důkaz o tom, že by se provádělo posouzení úvěrového rizika.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (144)
            
            
               Komise rovněž požadovala podobné informace od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a pokusila se je ověřit během inspekcí na místě u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Většina vyvážejících výrobců odpověděla, že banky požadují určité dokumenty (např. finanční výkazy) a před poskytnutím úvěrů provádějí určitou analýzu úvěrových rizik. Svá tvrzení však nemohli podpořit žádnými důkazy, např. poskytnutými dokumenty. Během inspekce na místě požadovala Komise důkazy (např. korespondenci atd.) o tom, že banky takové dokumenty požadovaly nebo že tyto dokumenty společnosti bankám poskytly, případně jakoukoliv zprávu vydanou bankami, která by byla důkazem toho, že takováto analýza úvěrových rizik byla skutečně provedena. Skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku však nebyly schopny takové ani jiné důkazy na podporu svých tvrzení předložit.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (145)
            
            
               První překážkou v tomto ohledu bylo to, že čínská vláda odmítla poskytnout informace uvedené výše v oddíle 3.1. Druhou překážkou byla skutečnost, že čínská vláda odmítla jakýkoli přístup k posouzení bonity provedenému bankou ICBC.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (146)
            
            
               V písemném upozornění na nedostatky ze dne 14. března 2016 Komise čínskou vládu informovala, že odpověď banky ICBC na dodatek A byla neúplná, protože neobsahovala následující požadované informace: úvěry poskytnuté deseti největším vyvážejícím výrobcům přezkoumávaného výrobku, úplná odpověď týkající se posouzení bonity a podpora banky pro provádění vládních plánů a projektů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (147)
            
            
               Co se týče úvěrů a/nebo úvěrových linek poskytnutých deseti největším vyvážejícím výrobcům přezkoumávaného výrobku, neposkytla banka ICBC žádné informace a odkázala na zákonné a smluvní závazky o zachování důvěrnosti s tím, že nemůže sdělit údaje o úvěrech konkrétních společností bez jejich souhlasu. Komise však v konečném důsledku, pro účely určení výhody pro tři spolupracující výrobce zařazené do vzorku, vycházela z ověřených podání v jejich odpovědích na dotazník.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (148)
            
            
               Během šetření se Komise pokusila ověřit posouzení bonity vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, deseti největších vyvážejících výrobců a fotovoltaického odvětví jako celku. Banka ICBC k tomuto s odkazem na důvěrnost neposkytla žádné informace. Také uvedla, že ve svém sídle neuchovává žádné záznamy vztahující se k výrobcům ve fotovoltaickém odvětví. I když ICBC umožnila Komisi krátce nahlédnout do jí vybrané hodnotící zprávy, je nutno podotknout, že se tento dokument nevztahoval k žádné ze spolupracujících společností ani k fotovoltaickému odvětví. Navíc vzhledem k načasování poskytnutí tohoto dokumentu (v čínštině) nemohla Komise obsahu dokumentu ve vyhrazeném časovém intervalu během inspekce na místě porozumět. Kromě toho Komisi nebylo dovoleno pořídit si kopii tohoto dokumentu. Ve svých odpovědích na dotazník a upozornění na nedostatky ICBC tvrdila, že „při posuzování úvěrů/úvěrových linek nebere v úvahu vládní politiku, plány nebo projekty pro dané výrobní odvětví ani jiné právní předpisy“. Avšak z výroční zprávy banky vyplýval opak, neboť se v ní uvádí, že ICBC „upravila a vylepšila úvěrovou politiku pro průmysl tak, aby poskytovala finanční podporu reálné ekonomice v souladu s makroekonomickou politikou, převažujícími trendy v průmyslové politice a charakteristikami fungování průmyslu a také v souladu s důležitými strategickými iniciativami státu“ a že ICBC „podporuje podniky zaměřující se na úspory energie a ochranu životního prostředí a politiku „globálního působení“ u významných výrobních zařízení“.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (149)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Komise tyto citáty, a zejména termín „podpora“ v těchto citátech, uvedených v 148. bodě odůvodnění, vyložila nesprávně. Čínská vláda rovněž poskytla řadu citátů z výročních zpráv dvou belgických bank (a to KBC a Belfius) a německé banky (a to Deutsche Bank), v nichž byl termín „podpora“ také použit. Ačkoli slovo „podpora“ opravdu může mít v různých kontextech mnoho významů, citovaná věta ve výroční zprávě banky ICBC se týká „finanční podpory“. Toto společně s dalšími citáty v 139. bodě odůvodnění a dalšími zjištěními, jako je skutečnost, že banka ICBC během období přezkumného šetření poskytla preferenční úvěry a úvěrové linky některým vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, vedlo k závěru, že banka ICBC při posuzování půjčky/úvěru přihlíží k vládní průmyslové politice, plánům nebo projektům nebo jiným právním předpisům. Komise proto trvá na svých závěrech v 139 až 148. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (150)
            
            
               Posouzení všech údajů dostupných ve spisu přivádí Komisi k závěru, že banka ICBC půjčovala třem výrobcům zařazeným do vzorku, kteří jsou reprezentativní pro fotovoltaické odvětví, aniž prováděla posouzení bonity, jelikož banka nebyla schopna prokázat existenci takového posouzení. To umožňuje vyvodit závěr, že bance ICBC je svěřena vládní pravomoc a tuto pravomoc vykonávala poskytováním úvěrů v souladu s požadavky centrálního plánování, a tudíž vykonávala vládní funkce. Tento závěr je dále potvrzen výňatky z výročních zpráv.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (151)
            
            
               V důsledku toho Komise shledala banku ICBC veřejnoprávním subjektem.
            
         
      
   
   —   Banka CCB
   
      
      
      
         
            
               (152)
            
            
               Komise na základě výročních zpráv banky CCB za rok 2015 zjistila, že stát vlastní více než 50 % jejích akcií. Banka CCB je proto formálně pod kontrolou státu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (153)
            
            
               Jak banka CCB potvrdila během správního řízení a jak je uvedeno v kapitolách 11 a 12 stanov, čínská vláda jakožto hlavní akcionář má pravomoc jmenovat většinu členů správní rady, která je výkonným orgánem valné hromady akcionářů, který banku CCB řídí a který se zodpovídá valné hromadě. Totéž platí pro dozorčí radu, tj. dozorčí orgán banky, jak je stanoveno v kapitole 16 stanov. Kromě toho – podle stanov banky CCB a zápisů ze zasedání správní rady – správní rada mimo jiné rozhoduje o rozpočtu banky, přijímá investiční rozhodnutí, rozhoduje o propuštění hlavního výkonného auditora a tajemníka správní rady. Deset nevýkonných členů správní rady z celkového počtu 15 členů zastupuje vedení banky CCB. Tento neúplný seznam povinností dokládá účinnou kontrolu státu nad běžnou činností banky CCB.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (154)
            
            
               Během šetření se Komise pokusila ověřit posouzení bonity vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a fotovoltaického odvětví jako celku. CCB k tomuto s odkazem na důvěrnost neposkytla žádné informace. Na naléhání mohla Komise krátce nahlédnout do dokumentů o bonitě. V tomto ohledu je třeba podotknout, vzhledem k praktickým opatřením, tj. skutečnosti, že bylo možno jen krátce nahlédnout do dokumentů, které byly v čínštině, a Komise si je nemohla odnést jako věcný důkaz, že Komise nemohla dostatečně ověřit informace obsažené v odpovědi na dotazník. Dále se podotýká, že dokumenty se nevztahovaly k dotčenému výrobnímu odvětví ani k období přezkumného šetření. Návrh Komise poskytnout anonymizovanou verzi požadovaných dokumentů, kterou by si Komise mohla odnést jako věcný důkaz, příslušná finanční instituce odmítla. Proto nelze dojít k závěru, jak tvrdila čínská vláda, že tato finanční instituce postupovala podle svých nejlepších schopností.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (155)
            
            
               Čínská vláda uvedla ve své odpovědi na dopis Komise týkající se záměru uplatnit článek 28, že Komise nemůže očekávat, že bankovní úředníci umožní čínské vládě pořizovat kopie všech možných dokumentů a neomezený přístup k takovým informacím, jelikož jsou vázáni pravidly o zachování důvěrnosti. Kromě toho tvrdila, že Komise na vyvážející země a na údajně nezávislé banky ukládá nepřiměřené důkazní břemeno.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (156)
            
            
               Komise nepožadovala „všechny možné dokumenty“ ani „neomezený přístup“ k dokumentům. Proto musí být odmítnuta připomínka, že Komise ukládá nepřiměřené důkazní břemeno na čínskou vládu nebo na finanční instituce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (157)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda předložila obecnou připomínku ke čtyřem bankám, v nichž Komise uskutečnila inspekce na místě, a to že analýza Komise je zjevně předpojatá, protože výroční zprávy dotčených bank obsahují důkazy o tom, že tyto banky neposkytují preferenční půjčky podporovaným odvětvím.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (158)
            
            
               Čínská vláda k této připomínce dodala, že v obecném informačním dokumentu Komise upozornila na rozhodnutí č. 40, které obsahuje výčet podporovaných odvětví, jak je uvedeno v 191. bodě odůvodnění původního nařízení. Čínská vláda zjistila rozpor ve zprávách dvou ze čtyř ověřovaných bank, která uvádějí přísnější vstupní standardy nebo omezení půjček poskytovaných odvětvím, která jsou v rozhodnutí č. 40 uvedena jako podporovaná.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (159)
            
            
               Komise by chtěla zdůraznit, že v šetření bylo zjištěno, že uvedené čtyři banky, které Komise ověřovala, ve skutečnosti poskytly třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku preferenční půjčky a/nebo úvěrové linky. Tato zjištění, která jsou v rozporu s připomínkami čínské vlády ve dvou výše uvedených bodech odůvodnění, vycházejí z informací poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Žádná z bank neposkytla číselné údaje o půjčkách a/nebo úvěrových linkách poskytnutých třem společnostem zařazeným do vzorku nebo fotovoltaickému odvětví obecně v průběhu období přezkumného šetření. Existoval tedy rozpor mezi ověřenými údaji od společností zařazených do vzorku a výročními zprávami dvou uvedených bank. Komise upřednostnila informace získané na místě od společností zařazených do vzorku, a proto připomínku čínské vlády odmítla. Ve svých odpovědích na dotazník a písemné upozornění na nedostatky banka CCB uvedla, že banka může pro referenci přihlížet k vládní politice pro dané výrobní odvětví, ale není jí ve svém rozhodování ohledně politiky poskytování úvěrů vázána. Avšak výroční zpráva banky potvrdila, že CCB vládní plány provádí, jak dokládají následující výňatky: „Skupina aktivně reagovala na státní strukturní reformu na straně nabídky a odpovídajícím způsobem reagovala na rozvojové strategie…. Poskytli jsme podporu… strategickým vznikajícím odvětvím.“; „V roce 2015 skupina v souladu s národními průmyslovými politikami a změnami v externím provozním prostředí náležitě optimalizovala úvěrové politiky…“
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (160)
            
            
               Ve svých připomínkách k poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že z citátu „v roce 2015 skupina v souladu s národními průmyslovými politikami a změnami ve vnějším provozním prostředí řádně optimalizovala úvěrové politiky…“ nevyplývá, že banka určitým odvětvím poskytovala preferenční půjčky. Komise tuto připomínku odmítá, protože uvedenou větu je třeba chápat ve spojení s ostatními citáty v předchozím bodě odůvodnění. V každém případě je tvrzení čínské vlády nejasné, protože se týká banky MEB, kdežto citovaná věta pochází z výroční zprávy banky CCB. Komise pro účely argumentace předpokládá, že „MEB“ je překlep.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (161)
            
            
               Čínská vláda rovněž zpochybnila citát „skupina aktivně reagovala na státní strukturální reformu na straně nabídky a odpovídajícím způsobem odpověděla na strategii rozvoje…“ a uvedla, že tento citát byl vytržen z kontextu a nemá nic společného s podporovanými, strategickými nebo vznikajícími odvětvími nebo sektory a že Komise každopádně nesprávně interpretovala slovo „vznikající“ ve výroční zprávě banky CCB. Komise poznamenává, že úplný citát včetně bezprostředně následující věty zní takto (kurzíva doplněna autorem): „Důrazně jsme podpořili rozvoj reálné ekonomiky. Skupina aktivně reagovala na státní strukturální reformu na straně nabídky a odpovídajícím způsobem odpověděla na strategie rozvoje, včetně iniciativy ‚Jeden koridor, jedna cesta‘, pásem volného obchodu, koordinovaného rozvoje regionu Peking–Tchien-ťin–Che-pej a ekonomické oblasti u řeky Jang-c'-ťiang. Podporovali jsme klíčové národní stavební projekty, urbanizaci nového typu, novou výstavbu na venkově a strategická vznikající odvětví.“ Vzhledem k tomu, že tyto citáty je třeba také chápat ve vzájemném spojení, Komise neměla důvod změnit své závěry ve 159. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (162)
            
            
               Čínská vláda rovněž uvedla, že analýza úvěrového rizika a systém řízení banky jsou obšírně popsány ve výroční zprávě banky CCB. Čínská vláda však v tomto ohledu nepředložila žádné nové informace. V každém případě jsou uvedená tvrzení abstraktní a neumožňují posouzení jednotlivých případů a nepředstavují důkaz, že se takové posouzení opravdu uskutečnilo. Komise proto neměla důvod změnit své závěry v 152. až 159. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (163)
            
            
               V odpovědi na dopis Komise týkající se záměru uplatnit článek 28 tvrdila čínská vláda, že požadované dokumenty nebyly v žádném případě relevantní pro ověřování a že Komise měla vycházet z informací, které byla schopna získat nebo které již byly obsaženy v odpovědi na dotazník. Dále tvrdila, že dokumenty, které CCB (nebo čínská vláda) neposkytla, nejsou důvodem pro uplatnění článku 28.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (164)
            
            
               V tomto ohledu je třeba podotknout, že požadované dokumenty byly nezbytné k ověření tvrzení v odpovědi na dotazník a že se Komise nemohla spokojit s dodanými dokumenty, jelikož ty se nevztahovaly k uvedeným tvrzením, nebo je podporovaly jen částečně. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné ověřené dokumenty prokazující, že banka provedla řádné posouzení rizik, Komise trvala na svém závěru, že banka CCB neprovádí posouzení bonity. Přesněji řečeno, při poskytování úvěrů se řídila cílem provádět vládní politiku tím, že společnostem zařazeným do vzorku poskytovala preferenční úvěry.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (165)
            
            
               Posouzení všech údajů dostupných ve spisu přivádí Komisi k závěru, že banka CCB půjčovala dvěma výrobcům zařazeným do vzorku, kteří jsou reprezentativní pro fotovoltaické odvětví, aniž prováděla posouzení bonity, jelikož banka nebyla schopna prokázat existenci takového posouzení. To umožňuje vyvodit závěr, že bance CCB je svěřena vládní pravomoc a tuto pravomoc vykonávala poskytováním úvěrů v souladu s požadavky centrálního plánování. Banka CCB tudíž vykonávala vládní funkce. Tento závěr je dále potvrzen výňatky z výročních zpráv.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (166)
            
            
               Komise proto dospívá k závěru, že banka CCB je veřejnoprávním subjektem.
            
         
      
   
   —   Banka MEB
   
      
      
      
         
            
               (167)
            
            
               Komise zjistila, že banka MEB je součástí skupiny China Merchants Group, konglomerátu ve státním vlastnictví a pod přímým dohledem kontrolní a správní komise Státní rady pro majetek státu (32). Na základě jejích výročních zpráv za roky 2014 a 2015 Komise rovněž zjistila, že je nepřímo vlastněna státem. Banka MEB je proto formálně pod kontrolou státu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (168)
            
            
               V souladu s kapitolami 10 a 13 stanov má stát jako většinový akcionář pravomoc jmenovat většinu členů správní rady a dozorčí rady. Podle stanov banky MEB správní rada mimo jiné svolává valné hromady akcionářů, sestavuje podnikatelské a investiční plány banky, vytváří strategii řízení kapitálu a rozpočtový plán, rozhoduje o rozdělení zisku a schvaluje nebo propouští vrcholné vedení. Tento neúplný seznam povinností dokládá účinnou kontrolu státu nad běžnou činností banky MEB.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (169)
            
            
               Během šetření se Komise pokusila ověřit posouzení bonity vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a fotovoltaického odvětví jako celku. MEB k tomuto s odkazem na důvěrnost neposkytla žádné informace. Na naléhání mohla Komise krátce nahlédnout do dokumentů o bonitě. Tyto dokumenty se sice týkaly dotčeného výrobního odvětví, ale netýkaly se období přezkumného šetření. Konkrétně banka MEB neposkytla dokumenty o úvěrové politice pro roky 2014 a 2015, když o ně Komise požádala, a pouze Komisi dovolila krátce nahlédnout do dokumentu o úvěrové politice pro rok 2016 (který nespadá do období přezkumného šetření). Avšak Komisi nebylo dovoleno odnést si dokument jako věcný důkaz. I když MEB umožnila Komisi nahlédnout do dokumentu vztahujícího se k posouzení bonity společnosti (v čínštině), podotýká se, že Komise si k tomuto dokumentu nemohla udělat žádné poznámky ani si pořídit jeho kopii. V omezeném čase, který byl k dispozici během inspekce na místě, tak nebylo možné obsahu řádně porozumět.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (170)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že s ohledem na skutečnost, že Komise vycházela z existence úvěrové zprávy, čínská vláda uznala, že banky provádějí posouzení úvěrových rizik.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (171)
            
            
               V této souvislosti, a jak je uvedeno výše v oddílech 3.1 a 3.4.1, se připomíná, že ani čínská vláda, ani jednotlivé banky neposkytly uspokojivé podpůrné důkazy ohledně úvěrového hodnocení, které údajně prováděly, a konkrétně jak banky zohledňují rizika, jak se posuzuje bonita žadatele o úvěr, jaké rizikové přirážky se účtují různým společnostem/odvětvím v ČLR a k jakým faktorům banky přihlížejí při posuzování žádostí o půjčku nebo úvěrovou linku. Pouhá existence zprávy o schválení úvěru v čínském jazyce, do níž mohla Komise nahlédnout během inspekce na místě v jedné z bank, nemůže být považována za dostatečný důkaz toho, že banky (a ne jen jedna banka, která zprávu o schválení úvěru zpřístupnila, jak je uvedeno výše) provádí úvěrová hodnocení. Každopádně zpráva výslovně označila státní podporu za jeden z důvodů pro poskytnutí půjčky, a proto potvrzuje, že úvěrové hodnocení není tržní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (172)
            
            
               Čínská vláda také uvedla, že srovnání mezi výší úrokové sazby u půjčky poskytnuté spolupracujícím výrobcům zařazeným do vzorku a u Čínské lidové banky je v rozporu se závěrem o neexistenci posuzování úvěrového rizika.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (173)
            
            
               V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výše uvedené srovnání neobstojí, protože není žádné spojení mezi referenční hodnotou Čínské lidové banky a skutečností, že banky neprovádějí posouzení úvěrových rizik. Komise nepopírá, že existuje navýšení referenční hodnoty Čínské lidové banky; Komise je toho názoru, že navýšení není v souladu s tržními podmínkami, nýbrž odpovídá cíli bank provádět politiku čínské vlády na podporu fotovoltaického odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (174)
            
            
               Ve svých odpovědích na dotazník a na písemné upozornění na nedostatky banka MEB uvedla, že při přijímání rozhodnutí o své úvěrové politice nepřihlížela k vládní politice. Nicméně výroční zpráva banky potvrzuje, že banka MEB provádí vládní plány, jak dokládají následující výňatky: „MEB se řídí národními průmyslovými politikami“, „Správní rada, dozorčí rada a zvláštní výbory pečlivě provádějí národní politiky“.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (175)
            
            
               Po poskytnutí informací se čínská vláda odvolala na dopis Komise ze dne 23. září 2016, který obsahoval podobný citát z výroční zprávy banky MEB za rok 2015 jako první citát v 174. bodě odůvodnění. Čínská vláda uvedla, že se citát „se řídí národními průmyslovými politikami“ netýká banky MEB, nýbrž společnosti CMB Financial Leasing. Komise poukazuje na to, že společnost CMB Financial Leasing je zcela vlastněna bankou MEB.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (176)
            
            
               Čínská vláda také uvedla, že postupy posuzování úvěrových rizik jsou obšírně popsány ve výroční zprávě banky MEB a že fotovoltaické odvětví není mezi deseti nejvýznamnějšími odvětvími z hlediska příjemců půjček. Čínská vláda proto nevidí žádný rozpor mezi prohlášeními banky MEB v jejích odpovědích na dotazník a na písemné upozornění na nedostatky na jedné straně a obsahem výroční zprávy na straně druhé. Kromě toho, že upozornila na to, že jeden z citátů se týká subjektu vlastněného ze 100 % bankou MEB, čínská vláda žádné nové informace nepředložila. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné ověřené dokumenty prokazující, že banka provedla řádné posouzení rizik namísto provádění průmyslové politiky na podporu fotovoltaického odvětví, Komise trvala na svém závěru, že banka MEB neprovádí posouzení bonity. Přesněji řečeno, při poskytování úvěrů se řídila cílem provádět vládní politiku tím, že společnostem zařazeným do vzorku poskytovala preferenční úvěry.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (177)
            
            
               Pokud jde o úvěrová rozhodnutí a o to, zda finanční instituce zohledňují vládní průmyslovou politiku a plány, čínská vláda tvrdila, že odpovědi různých bank na dotazník představují nejzřejmější a nejpodstatnější skutečnosti a důkazy, na nichž by Komise měla založit svou analýzu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (178)
            
            
               Jak je patrné z odpovědí na dotazník popsaných v 137 až 185. bodě odůvodnění, tyto odpovědi se lišily, ale celkově spíše buď popíraly, nebo alespoň minimalizovaly existenci výkonu vládní pravomoci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (179)
            
            
               Výroční zprávy všech těchto bank však jasně odkazují na takové vládní politiky, plány nebo strategická vznikající odvětví jako vodítko pro jejich finanční služby. Čínská vláda považuje takové výroky za neslučitelné, protože odpovědi na dotazník neodpovídají obsahu výročních zpráv bank. Komise má ale za to, že výroky ve výročních zprávách bank, jak jsou uvedeny výše, jsou jasně v rozporu s prohlášeními učiněnými stejnými bankami v odpovědích na dotazník.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (180)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila svůj nesouhlas s prohlášením, že Komise nebyla schopna ověřit úvěrové hodnocení a rozhodovací proces. Čínská vláda tak odkázala na dokumenty, které banky CCB, MEB a ICBC poskytly Komisi během inspekcí na místě. Komise připomíná, že tyto dokumenty měly nedostatky uvedené výše v 148 a 169. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (181)
            
            
               Čínská vláda také odkázala na výroční zprávy finančních institucí a odpovídající odpovědi na dotazník, které podle názoru čínské vlády postačovaly k ověření úvěrového hodnocení a rozhodovacích procesů. Komise odmítá tuto připomínku, protože také popisný obsah výročních zpráv a odpovědí na dotazník bylo třeba ověřit příslušnými důkazy (tj. pro období přezkumného šetření a fotovoltaické odvětví) na místě. Jak Komise rovněž během inspekce na místě vysvětlila čínské vládě a bankám, které se snažila ověřit, Komise potřebovala být s to ověřit důkazy na podporu tvrzení, že posuzování úvěrových rizik a rozhodovací procesy, jak jsou popsány v odpovědích na dotazník a výročních zprávách, byly také zavedeny do praxe ve skutečné podnikatelské činnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (182)
            
            
               Čínská vláda se dále zabývala skutečností, že několik dokumentů nemohlo být poskytnuto vzhledem k jejich důvěrné povaze, zákonu o bankovním tajemství a příslušným smluvním ujednáním. Čínská vláda uvedla, že Komise by měla uznat, že s ohledem na stávající právní a smluvní rámec postupovaly banky podle svých nejlepších schopností. Čínská vláda dále poukazovala na to, že článek 28 základního nařízení Komisi umožňuje pouze to, aby nepřihlížela k nepravdivé nebo zavádějící informaci a na základě toho vyvozovala, že informace, která není ignorována a byla poskytnuta podle nejlepšího schopností zúčastněné strany, je odůvodněná.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (183)
            
            
               Tento argument byl vyvrácen výše v 48. bodě odůvodnění. Kromě toho Komise poukazuje na to, že článek 29 základního nařízení (který odráží čl. 12 odst. 4 dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních) stanoví, že „se všemi informacemi důvěrné povahy nebo důvěrně poskytnutými stranami šetření zacházejí orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li k tomu udány oprávněné důvody“. V tomto kontextu se Komise domnívá, že právní rámec tohoto šetření poskytuje dostatečné záruky, pokud jde o nakládání s důvěrnými informacemi. Na základě výše uvedených skutečností má Komise za to, že orgány dotčené země nepostupovaly podle svých nejlepších schopností, aby zajistily přístup k informacím, které by mohly podpořit tvrzení uvedená v jejich odpovědi na dotazník.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (184)
            
            
               Posouzení všech skutečností, které jsou k dispozici ve spisu, vede Komisi k závěru, že banka MEB půjčovala jednomu z výrobců zařazených do vzorku, který je reprezentativní pro fotovoltaické odvětví, přičemž sledovala cíle veřejné politiky. To umožňuje vyvodit závěr, že bance MEB je svěřena vládní pravomoc a tuto pravomoc vykonávala poskytováním úvěrů v souladu s požadavky centrálního plánování. Banka MEB tudíž vykonávala vládní funkce. Tento závěr je dále potvrzen výňatky z výročních zpráv.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (185)
            
            
               Komise proto dospívá k závěru, že banka MEB je veřejnoprávním subjektem.
            
         
      
   
   —   Ostatní čínské banky ve státním vlastnictví jsou veřejnoprávními subjekty
   
      
      
      
         
            
               (186)
            
            
               Vedle těchto čtyř ověřených bank Komise zjistila, že většina dalších bank, které půjčovaly výrobcům zařazeným do vzorku, byla také ve vlastnictví státu (viz 106. bod odůvodnění). Dále přinejmenším jedna ze společností zařazených do vzorku informovala Komisi, že obdržela významné půjčky od China Development Bank, o nichž se čínská vláda vůbec nezmínila. S využitím veřejně dostupných informací o této bance Komise dospěla k závěru, že je na základě přímého a nepřímého akciového podílu z více než 50 % ve státním vlastnictví. Pro účely tohoto šetření tudíž Komise došla k závěru, že deset bank – ICBC, Agricultural Bank, Bank of China, CCB, MEB, China Development Bank, Bank of Communications, China Everbright Bank, Industrial Bank a Shanghai Pudong Development Bank byly ve vlastnictví státu. Na banky ICBC, Agricultural Bank, Bank of China a CCB připadalo [40–50 %] půjček poskytnutých výrobcům zařazeným do vzorku v období přezkumného šetření. Na Bank of Communications, China Everbright Bank, Industrial Bank a Shanghai Pudong Development Bank připadalo [10–20 %] půjček poskytnutých výrobcům zařazeným do vzorku v období přezkumného šetření. Na banku MEB připadalo [0–10 %] a na China Development Bank [20–30 %]. Informace ve spisu neumožnily určit vlastnickou strukturu zbývajících šesti bank, o nichž čínská vláda neposkytla žádné informace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (187)
            
            
               Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády, pokud jde o šest bank jiných než čtyři ověřené banky, Komise musela použít dostupné údaje, aby posoudila, zda těchto šest bank jsou veřejnoprávními subjekty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (188)
            
            
               Za prvé, Komise zjistila, že tyto banky jsou ve veřejném vlastnictví (viz předchozí bod odůvodnění a 106. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (189)
            
            
               Za druhé, Komise zjistila, že na čtyři banky zařazené do vzorku připadala významná část [15–25 %] půjček, které tři společnosti zařazené do vzorku obdržely v období přezkumného šetření. Proto bylo možné považovat zjištění pro ně za reprezentativní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (190)
            
            
               Za třetí, Komise konstatovala, že většina úvěrových smluv všech deseti bank, které Komise obdržela od tří spolupracujících výrobců zařazených do vzorku, se řídila stejným nebo podobným vzorem a že úroková sazba schválená ve většině případů všemi bankami vycházela z referenční hodnoty Čínské lidové banky, k níž se připočetla přirážka za nižší než tržní sazbu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (191)
            
            
               Komise se proto domnívala, že zjištění týkající se čtyř bank, u nichž bylo provedeno ověření, představovala nejlepší dostupné údaje pro posouzení ostatních bank ve vlastnictví státu, a to vzhledem k podobnosti a reprezentativnosti čtyř bank, které byly ověřeny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (192)
            
            
               Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že šest bank jiných než čtyři ověřené banky jsou také veřejnoprávními subjekty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (193)
            
            
               V souladu s tím Komise pro těchto deset bank ve vlastnictví státu vypočítala výhody.
            
         
      
   
   —   Změny právních předpisů použitelných na banky ve vlastnictví státu působící v Číně
   
      
      
      
         
            
               (194)
            
            
               Čínská vláda tvrdila, že závěry Komise v původním šetření, že čínské banky ve státním vlastnictví jsou veřejnoprávními subjekty, již neplatí, jelikož Čínská lidová banka už nestanovuje minimální úrokové sazby úvěrů, takže čínská vláda už na finančním trhu neintervenuje. Čínská vláda tvrdila, že Čínská lidová banka přestala kontrolovat úrokové sazby úvěrů nabízených finančními institucemi, když 20. července 2013 zrušila minimální úrokové sazby úvěrů. V oznámení zveřejněném dne 27. října 2015 se Čínská lidová banka rozhodla zrušit také proměnlivý strop pro sazby z vkladů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (195)
            
            
               Komise se domnívá, že toto tvrzení je irelevantní, jelikož zjištění uvedená v předcházejícím oddílu postačují sama o sobě k určení, že čínské banky ve státním vlastnictví jsou veřejnoprávními subjekty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (196)
            
            
               Každopádně se za prvé poukazuje na to, že závěr Komise (učiněný v původním šetření), že čínské banky ve státním vlastnictví jsou veřejnoprávními subjekty, nevycházel výlučně ze skutečnosti, že Čínská lidová banka stanoví úrokové sazby a plovoucí strop pro sazby z vkladů, nýbrž byl výsledkem analýzy řady prvků, jak jsou popsány v 158. až 168. bodě odůvodnění původního nařízení. V zájmu přehlednosti se uvádí, že tyto prvky souvisejí s i) vládními zásahy spojenými se státním vlastnictvím ve významných bankách, ii) skutečností, že banky ve vlastnictví státu mají v ČLR velmi velký podíl na trhu a ponechávají jen velmi malý prostor pro soukromé banky a jsou hlavními aktéry na čínském finančním trhu, iii) vládní kontrolou prostřednictvím vlastnictví, správní kontrolou nad obchodním chováním bank, nebo dokonce stanovami, iv) úlohou Čínské lidové banky při určování limitů pro způsob stanovení úrokových sazeb a jejich fluktuace a v) právními předpisy, které vyžadují, aby banky ve své úvěrové politice zohledňovaly národní politiky/odvětvové preference. V tomto přezkumu před pozbytím platnosti se jediná změna, o níž se čínská vláda zmínila, týká bodu iv). Body i) až iii) a v) byly potvrzeny v posouzení provedeném v bezprostředně předcházejících bodech odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (197)
            
            
               Za druhé, rozhodnutí uvedená výše v 194. bodě odůvodnění údajně odstranila maximální a minimální úrokové sazby. Formulace příslušných zveřejněných rozhodnutí Čínské lidové banky však pouze finanční instituce vybídla, a nepožadovala od nich, aby se přizpůsobily tržnímu určování úrokových sazeb úvěrů. To znamená, že čínské banky ve vlastnictví státu mohou i nadále půjčovat s preferenčními sazbami a vlastně jsou povinny tak činit na základě článku 34 bankovního zákona, který je nadřazený pouhému vybídnutí v rozhodnutí Čínské lidové banky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (198)
            
            
               Za třetí, přestože Čínská lidová banka zveřejnila rozhodnutí o zrušení minimální sazby, je třeba také podotknout, že v článku 38 bankovního zákona je stále stanoveno, že „komerční banky určují úrokové sazby úvěrů v souladu s maximálními a minimálními hodnotami pro úrokové sazby úvěrů stanovenými Čínskou lidovou bankou“. Bankovní zákon byl novelizován pouze v jiných aspektech v pozdější fázi. Jasně to dokládá, že k žádné reálné změně v právním rámci, kterým jsou banky vázány, nedošlo, protože rozhodnutí Čínské lidové banky jsou pouhými exekutivními právními akty. Kromě toho Čínská lidová banka udržuje právní základ tak, aby mohla jednoho dne znovu zavést maximální a minimální hodnotu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (199)
            
            
               Za čtvrté, během inspekce na místě se několik ze čtyř bank, v nichž se inspekce na místě uskutečnily, zmínilo o existenci nové úrokové sazby pro úvěry, která vychází z nabídek bank zveřejněných na šanghajském mezibankovním trhu zavedeném v říjnu 2013. Tyto informace však čínská vláda Komisi ve své odpovědi na dotazník nesdělila, aby podložila své tvrzení, že byl čínský trh liberalizován. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že základní úroková sazba pro úvěry (dále jen „ZÚS“) je zřejmě roční úroková sazba úvěrů, která vychází z nejlepších úrokových sazeb nabízených devíti vybranými komerčními bankami podporovanými vládou, jako referenční hodnota pro úvěrový trh. Přestože Čínská lidová banka tvrdila, že zavedení ZÚS „podpoří liberalizaci úrokových sazeb, zlepší systém referenčních sazeb na finančních trzích“, nezávislí analytici došli v době jejího zavedení k závěru, že role „šanghajského mezibankovního trhu není dostatečně efektivní, aby mohl ovlivňovat výši sazeb mezi bankami a jejich klienty“ (33). Ovšem na základě analýzy je zřejmě, že ačkoli se ZÚS zveřejňuje každý pracovní den po zprůměrování nabídek všech devíti bank (nejvyšší a nejnižší nabídka se nezapočítává), její hodnota se během období přezkumného šetření změnila pouze šestkrát. Pro srovnání, denní hodnota roční mezibankovní sazby EURIBOR se ve stejném období změnila 185krát. Dále je třeba podotknout, že ZÚS se zřejmě váže na referenční hodnotu zveřejněnou Čínskou lidovou bankou (34), protože po každé změně referenční hodnoty Čínské lidové banky v roce 2015 následovala následující pracovní den změna ZÚS. Kromě toho je třeba podotknout, že změny v referenční hodnotě Čínské lidové banky a ZÚS byly v roce 2015 identické.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (200)
            
            
               Navíc, i když ověřené banky tvrdily, že podíl krátkodobých úvěrů, jejichž úroková sazba vycházela ze ZÚS, se výrazně zvýšil a představoval velký podíl v jejich portfoliu krátkodobých úvěrů, tato tvrzení nebyla podložena podpůrnými důkazy ze strany bank ani potvrzena během inspekce na místě u vyvážejících výrobců. To nedokládá tvrzení, že výše uvedené banky by mohly nezávisle stanovovat své úrokové sazby a že byl trh s úrokovými sazbami liberalizován.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (201)
            
            
               Proto Komise dospěla k závěru, že navzdory údajnému zrušení minimálních úrokových sazeb úvěrů a maximálních sazeb z vkladů, se liberalizace úrokového trhu, o které mluví čínská vláda, nijak nepromítla do praxe. Závěry, ke kterým se dospělo v původním šetření, tj. že čínské banky ve státním vlastnictví jsou veřejnoprávními subjekty, neboť mají vládní pravomoc, jsou jí pověřeny, a uplatňují ji, zůstávají v platnosti v období přezkumného šetření, a jsou tímto potvrzeny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (202)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že Komise nesprávně přenesla důkazní břemeno na čínskou vládu, pokud jde o její tvrzení, že i) finanční trh byl liberalizován, ii) že politika čínské vlády týkající se solárního odvětví byla ukončena a iii) že údajné narušení čínského finančního trhu bylo odstraněno. Navíc čínská vláda tvrdila, že Komise se nemohla opírat o posouzení veřejnoprávního subjektu v rámci celé země a měla vyvodit závěr pro každý dotčený finanční subjekt.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (203)
            
            
               Jak je prokázáno v 195 až 201. bodě odůvodnění, Komise provedla důkladnou analýzu dostupných důkazů, včetně toho, zda se situace určená v původním šetření změnila do té míry, že její závěry by již nebyly platné. Takové údajné změny zahrnovaly změny, na které poukázala čínská vláda, a byly všechny analyzovány a probrány výše. Komise rovněž poznamenává, že nové důkazy týkající se finančních institucí předložené v tomto řízení jsou poměrně omezené. Je třeba také poznamenat, že čínská vláda během inspekce na místě potvrdila, že kromě výše uvedených změn nenastaly žádné jiné změny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (204)
            
            
               Pokud jde o důkazní břemeno, v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení se připomíná, že důkazy předložené v souvislosti s otázkou, zda ukončení platnosti opatření pravděpodobně povede k přetrvání nebo obnovení subvencování, by měly být náležitě doložené. Komise provedla pečlivou analýzu všech relevantních prvků a důkazů, které předložila čínská vláda v této věci, a dospěla k závěru, že nepostačují k prokázání, že se situace v porovnání s původním šetřením podstatně změnila. V této souvislosti a s ohledem na údajné změny, na něž čínská vláda poukázala, se má za to, že povinností čínské vlády bylo prokázat, že takové změny opravdu nastaly, a že Komise nepřenesla nepřiměřeně zátěž na čínskou vládu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (205)
            
            
               Pokud jde o posouzení v rámci celé země, Komise poukazuje na to, že provedla konkrétní analýzu veřejnoprávního subjektu, pro každou z finančních institucí, za které čínská vláda předložila příslušné požadované informace. Čínská vláda bohužel nepředložila informace za všechny ostatní finanční instituce, které poskytovaly půjčky spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jak je vysvětleno v oddíle 3.1. Komise tedy nemohla provést analýzu veřejnoprávního subjektu pro všechny tyto ostatní finanční instituce, a tudíž tvrzení čínské vlády je sporné. V důsledku toho se Komise musela uchýlit k použití údajů dostupných ve spisu a provedla důkladnou analýzu veřejnoprávního subjektu pro finanční odvětví v ČLR. Z relevantních prvků Komise důkladně zvážila veškeré nové důkazy, které čínská vláda předložila v rámci tohoto řízení, spolu se závěry učiněnými v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (206)
            
            
               Kromě toho čínská vláda také tvrdila, že Komise založila své zjištění ohledně „veřejnoprávních subjektů“ na faktické neexistenci zrušení minimálních úrokových sazeb úvěrů. Dále tvrdila, že Komise nesprávně interpretovala údajné zrušení minimální úrokové sazby úvěrů, protože z takového zrušení vyplývalo, že banky nyní mohly údajně poskytovat úvěry při sazbách pod 30 % referenční sazby. Na základě toho, že popřela zrušení takové minimální sazby, čínská vláda dále tvrdila, že banky by tak nebyly schopny poskytovat preferenční úvěry. Čínská vláda rovněž tvrdila, že vyžadovat, aby se banky přizpůsobily tržnímu určování úrokových sazeb úvěrů, by se rovnalo kontrole nad těmito bankami a bylo by v rozporu s duchem liberalizace. Čínská vláda dále tvrdila, že článek 38 bankovního zákona je liberální a že, ačkoli byly maximální hodnoty zrušeny několik let před minimálními hodnotami, bankovní zákon nebyl pozměněn. Čínská vláda také tvrdila, že teorie korelace mezi sazbami Čínské lidové banky a ZÚS je chybná, a znovu se uchýlila ke statistikám úrokových sazeb pro spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Čínská vláda také tvrdila, že nikdy neexistovaly referenční hodnoty nebo limity pro půjčky v USD nebo EUR.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (207)
            
            
               Pokud jde o určení veřejnoprávních subjektů, připomíná se především, že sama čínská vláda vznesla otázku zrušení minimálních úrokových sazeb úvěrů na podporu svého tvrzení, že čínská vláda již nezasahuje na finančním trhu a že čínské banky ve státním vlastnictví nemohou být považovány za veřejnoprávní subjekty. Komise analyzovala tvrzení o zrušení minimálních sazeb a odmítla je na základě důvodů uvedených v 194. až 201. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepoukázala na žádné další významné změny, Komise při vyvozování závěrů v tomto ohledu vycházela ze závěrů učiněných v původním šetření, které byly potvrzeny novými důkazy pro období přezkumného šetření, a z nových prvků, jako je existence nové úvěrové sazby (ZÚS).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (208)
            
            
               Pokud jde o údajnou nesprávnou interpretaci zrušení, Komise nechápe, jak by skutečnost, že byla zrušena minimální úroková sazba úvěrů, mohla bankám bránit v tom, aby poskytovaly preferenční úvěry, pokud minimální úroková sazba úvěrů byla v každém případě až o 30 % nižší než referenční sazba.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (209)
            
            
               Pokud jde o neexistenci požadavku, aby banky nabízely tržní úrokové sazby úvěrů, Komise nechápe, jak lze to, že se banky nutí působit podle zásad volného trhu, považovat za uložení konkrétní politiky bankám. Takové postupy nevyplývají z konkrétní politiky, nýbrž jsou výsledkem vytvoření finančního rámce, v němž se používají tržní zásady.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (210)
            
            
               Pokud jde o článek 38 bankovního zákona a jak čínská vláda uvedla ve své odpovědi na dotazník, Komise chápe, že všechny finanční subjekty v ČLR musí bankovní zákon přísně dodržovat, a nechápe, jak může být údajná liberálnost slučitelná s takovou právní zásadou. Každopádně skutečnost, že minimální úroková sazba úvěrů by byla zrušena, není neslučitelná se skutečností, že fotovoltaické společnosti by měly výhodu z preferenčních úvěrů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (211)
            
            
               Pokud jde o teorii korelace mezi sazbami Čínské lidové banky a ZÚS, Komise poukazuje na to, že předložené statistiky nebyly podloženy podkladovými výpočty, a proto nemohou být zohledněny. I kdyby byly tyto statisticky přesné, Komise nechápe, jak jsou tyto statistiky relevantní pro prokázání toho, že analýza korelace mezi sazbami Čínské lidové banky a ZÚS je (údajně) chybná. Stejně jako v případě půjček v USD nebo EUR má Komise za to, že údajná neexistence referenční hodnoty nebo limitů neznamená, že tyto půjčky nemohou být poskytovány při preferenčních sazbách.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (212)
            
            
               Kromě toho čínská vláda tvrdila, že analýza Komise a její závěr, že čínské banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty, neodpovídají nejzákladnějším právním normám a standardům dokazování, jak jsou stanoveny v rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci US – Carbon Steel India, a měly by jít dále než k určení státního vlastnictví a účinné kontroly vlády nad subjektem; tj. určení by mělo zahrnovat analýzu „základních vlastnosti a funkcí příslušného subjektu, jeho vztah s vládou a právní a hospodářské podmínky převažující v zemi, v níž šetřený subjekt působí“. Čínská vláda také odkázala na závěry týkající se vládních zásahů v souvislosti s ovlivňováním úrokových sazeb úvěrů a politik Čínskou lidovou bankou a spoléhání na článek 38 bankovního zákona. Nakonec odkázala na nesprávnost a nepřiměřenost zjištění Komise v původním šetření, jak je uvedeno v 163. až 167. bodě odůvodnění původního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (213)
            
            
               V tomto ohledu Komise svou analýzu této otázky vylepšila. V 100 až 106. bodě odůvodnění Komise uvádí podrobněji skutečnosti, na jejichž základě dospěla k závěru o veřejném vlastnictví většiny bank, které poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (214)
            
            
               Pokud jde o právní a hospodářské podmínky, Komise odkazuje na závěry učiněné výše v 139. bodě odůvodnění na základě článku 34 bankovního zákona.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (215)
            
            
               Skutečnost, že banky vykonávají vládní pravomoc, potvrzují i články 7 a 15 Obecných pravidel týkajících se půjček (prováděných Čínskou lidovou bankou), která upravují vlastní půjčky, zadané půjčky a půjčky se zvláštním účelem (článek 7) a subvencování úroků z půjček (článek 15) a rozhodnutí č. 40. Existuje rovněž řada důkazů podporovaných nezávislými studiemi a zprávami, které svědčí o tom, že v čínském finančním systému stále dochází k rozsáhlým vládním intervencím, jak již bylo vysvětleno ve 172. a 178. bodě odůvodnění původního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (216)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že zvláštní půjčky, na něž odkazuje článek 7 Obecných pravidel týkajících se půjček uvedených výše, byly odstraněny v roce 1999 na základě Oběžníku o správě zvláštních půjček (YINFA [1999] č. 228) a že článek15 se stal nepodstatným, protože Čínská lidová banka již nestanoví maximální a minimální hodnotu půjček. Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise nesprávně vyložila článek 34 bankovního zákona, který údajně nemá žádný vztah k národním politikám, podporovaným odvětvím, strategickým odvětvím, vznikajícím odvětvím a zaměření na upřednostňovaná odvětví a sektory. Odkázala také na články 4, 5, 7 a 35 bankovního zákona týkající se údajně autonomie banky, nezasahování subjektů nebo jednotlivců a vlád a zkoumání důvěryhodnosti žadatelů o půjčku. Čínská vláda dále uvedla, že článek 34 by neměl být vykládán izolovaně. Čínská vláda rovněž uvedla, že Komise nevysvětlila, jak rozhodnutí č. 40 prokazuje, že banky vykonávají vládní pravomoc, a odkázala na preambuli a článek 17 tohoto rozhodnutí. Dodala také, že toto rozhodnutí se v podstatě vztahuje na celé čínské hospodářství a týká se 11. pětiletého období.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (217)
            
            
               Komise uznává, že zvláštní úvěry byly odstraněny v roce 1999. To nevyvrací závěry vyvozené částečně na základě jiných dostupných údajů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (218)
            
            
               Pokud jde o článek 15 Obecných pravidel týkajících se půjček, Komise nesouhlasí s názorem čínské vlády. V uvedeném článku se praví: „V souladu se státní politikou mohou příslušné útvary subvencovat úroky z půjček s cílem podpořit růst určitých odvětví a hospodářský rozvoj v některých oblastech.“ Tento článek zůstává relevantním i po ukončení minimálních a maximálních sazeb. Každopádně článek 38 bankovního zákona stále odkazuje na limity a může být kdykoli obnoven, jak je vysvětleno v 199. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (219)
            
            
               Pokud jde o bankovní zákon, je třeba nejprve uvést, že články 4, 5 a 7 patří do „Kapitoly I Obecná ustanovení“, kdežto články 34 a 35 patří do „Kapitoly IV Základní pravidla pro půjčky a jiné obchodní činnosti“. Pokud jde o článek 4, Komise se nedomnívá, že ustanovení o tom, že banky vyvíjejí „podnikatelskou činnost bez jakéhokoli vměšování ze strany subjektů nebo jednotlivců“, je neslučitelné se skutečností, že státní banky jsou veřejnoprávními subjekty nebo alternativně jsou pověřeny výkonem vládní pravomoci a je jim tento výkon nařízen. Komise ověřila podnikatelské činnosti a rozhodovací procesy v oblasti finančních služeb ve čtyřech bankách ve státním vlastnictví. Vzhledem k tomu, že nebylo možné získat příslušné informace o dalších bankách, závěry pro uvedené banky musí být rozšířeny, a to na základě dostupných údajů, na všechny ostatní banky ve státním vlastnictví. Dále vzhledem k tomu, že podstatné informace, které si Komise vyžádala od uvedených čtyř bank, zejména podrobnosti o posuzování úvěrových rizik, nebyly poskytnuty, Komise musela i při vyvozování závěrů na základě odpovědí na dotazník a inspekcí na místě u těchto čtyř bank použít dostupné údaje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (220)
            
            
               Čínská vláda se také odvolávala na článek 4 bankovního zákona. Ten stanoví: „Podnikatelská činnost komerčních bank se řídí zásadami bezpečnosti, likvidity a efektivity. Komerční banky samy rozhodují o své podnikatelské činnosti, nesou odpovědnost za vlastní rizika, nesou plnou odpovědnost za zisk a ztráty a samy svoji činnost omezují. Komerční banky vykonávají svoji podnikatelskou činnost v souladu se zákonem bez vměšování jakéhokoli útvaru nebo jednotlivce. Komerční banky jsou povinny nezávisle nést občanskoprávní odpovědnost a ručí celým svým majetkem právnické osoby.“
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (221)
            
            
               V daném případě nemohla Komise při inspekci na místě (nejen právně, ale ani fakticky) ověřit přesnost tvrzení, že banky při rozhodování o poskytnutí úvěru nezohledňují vládní politiku a plány. Komisi skutečně nebylo poskytnuto ani jedno posouzení bonity ve fotovoltaickém odvětví za období přezkumného šetření. Komise se nedomnívá, že článek 4 bankovního zákona neumožňuje bankám zohledňovat vládní průmyslovou politiku a plány, jelikož se tento článek týká zásad upravujících podnikatelskou činnost. To potvrzuje i článek 34 bankovního zákona. Čínská vláda tvrdí, že Komise „zavrhuje právní rámec určující fungování bank“, Komise však naopak provedla pečlivou analýzu tohoto právního rámce, a našla tak jasnou spojitost mezi tímto právním rámcem a činností těchto finančních institucí, což dokládají jejich výroční zprávy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (222)
            
            
               Čínská vláda také odkázala na článek 5 bankovního zákona a vyvodila z něj, že nedochází „k žádnému vměšování orgánů místní správy nebo vládních útvarů na různých úrovních, veřejných organizací nebo jednotlivců do podnikatelské činnosti bank“. Nicméně v článku 5 bankovního zákona se ve skutečnosti praví: „Komerční banky se v obchodním styku se svými klienty řídí zásadami rovnosti, dobrovolnosti, spravedlnosti a dobré víry.“ Z hlediska Komise tato formulace nezbavuje banky povinnosti uplatňovat ohledy politiky, jak je uvedeno v článku 34.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (223)
            
            
               Články 7 a 35 bankovního zákona se vztahují na zkoumání bonity, účel půjčky a řetězec schvalování úvěru. Pokud jde o tyto záležitosti a jak je uvedeno v 128., 143., 155. a 171. bodu odůvodnění, spolupracující banky neposkytly dokumenty na podporu svých tvrzení, jako jsou ty, jež se týkají bonity nebo schvalovacího postupu. Na základě dostupných údajů proto nelze mít za to, že tyto články jsou v rozporu s výkladem článku 34 provedeným Komisí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (224)
            
            
               Pokud jde o rozhodnutí č. 40 a jak je uvedeno ve 102. bodě odůvodnění původního nařízení, především se poukazuje na to, že v tomto rozhodnutí se praví, že čínská vláda aktivně podpoří rozvoj nového odvětví energetiky a urychlí rozvoj odvětví solární energie, vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytly úvěrovou pomoc podporovaným projektům (kategorie, do níž patří fotovoltaické projekty) a slibuje provádění „dalších preferenčních politik ohledně podporovaných projektů“. Na základě výše uvedených skutečností, a zejména toho, že banky dostaly pokyn, aby poskytovaly úvěrovou podporu fotovoltaickému odvětví, se má za to, že rozhodnutí č. 40 prokazuje, že banky vykonávají vládní pravomoc. Pokud jde o článek 17 tohoto rozhodnutí a skutečnost, že úvěrové zásady by měly být dodržovány, Komise nepovažuje tuto podmínku za neslučitelnou se skutečností, že banky vykonávají vládní pravomoc. Pokud jde o tvrzení, že rozhodnutí č. 40 se vztahuje na celé čínské hospodářství, Komise poukazuje na to, že toto rozhodnutí odkazuje na směrný index průmyslové restrukturalizace, který sám rozlišuje tři typy průmyslových odvětví, tj. podporované, omezené a eliminované projekty. Kromě toho je v tomto rozhodnutí vymezen i „obsah podpory“. Pokud jde o odkaz na „11. pětiletý plán“, poukazuje se na to, že tento plán byl nahrazen 12. a později 13. pětiletým plánem. Poukazuje se také na to, že rozhodnutí č. 40 nebylo zrušeno, a je proto stále v platnosti. Nic v čínských právních předpisech nenaznačuje, že by bylo nepřiměřené vykládat odkaz na 11. pětiletý plán jako dynamický odkaz.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (225)
            
            
               Kromě toho lze učinit následující připomínky. V původním šetření (35) byl učiněn závěr, že čínský finanční trh je narušen různými způsoby, tj. státním vlastnictvím v kombinaci s narušením čínského finančního trhu a politikou čínské vlády, která vybraným odvětvím zabezpečuje levné peníze (a tím narušuje rovné podmínky v mezinárodním obchodu a poskytuje nepřiměřenou výhodu čínským výrobcům), omezeními týkajícími se stanovování úrokových sazeb, přístupem k levnému kapitálu, úvěrovou politikou podle potřeb národního hospodářství, preferenčním přístupem k úvěrům v případě podporovaných projektů a/nebo průmyslových odvětví využívajících nové a špičkové technologie, přístupem k levným státním devizovým rezervám a privilegovanými finančními prostředky pro China Development Bank (CDB).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (226)
            
            
               S výjimkou údajné reformy úrokových sazeb, o které pojednává in 197 až 201. bod odůvodnění, nepředložila čínská vláda v průběhu tohoto šetření žádný důkaz toho, že by se situace změnila. Rovněž šetření nedospělo k žádným poznatkům, které by výše uvedené závěry vyvracely. Závěry, ke kterým se dospělo v původním šetření, zůstávají v platnosti v období přezkumného šetření, a jsou tímto potvrzeny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (227)
            
            
               Z těchto závěrů vyplývá, že finanční sektor je podněcován k tomu, aby přispíval ke strategiím vytvořeným vládními orgány. Pokud jde o zasahování čínské vlády s cílem ovlivnit sazby, touto otázkou se již zabývaly 197., 198., 206. a 207. bod odůvodnění. Pokud jde o závěry vyvozené v původním šetření, poukazuje se na to, že připomínky čínské vlády učiněné v původním šetření byly analyzovány a zohledněny v původním nařízení a že závěry, ke kterým se dospělo v původním šetření v tomto ohledu, nebyly soudně napadeny. Navíc čínská vláda neposkytla důkazy, které by mohly vyvrátit závěr vyvozený v původním šetření, a ani šetřením nebyly zjištěny žádné skutečnosti takové povahy. V této souvislosti Komise nechápe, z jakých důvodů uvedené závěry nemohou tvořit součást základu, z něhož Komise vycházela, když vyvozovala závěry ve stávajícím šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (228)
            
            
               Kromě toho, jak bylo shledáno v původním šetření (36), i kdyby banky ve státním vlastnictví nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, byly by rovněž považovány za pověřené a řízené čínskou vládu, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě, ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.
            
         
      
   
   c)   Soukromé banky
   
      
      
      
         
            
               (229)
            
            
               Jelikož podíl úvěrů poskytnutých soukromými bankami v ČLR třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku byl nepatrný a žádná ze soukromých bank v ČLR nepředložila odpověď na dotazník, nebyla v tomto ohledu učiněna žádná další zjištění. Komise se proto rozhodla eliminovat z výpočtu subvencí nevýznamnou výhodu vyplývající z těchto půjček. Komise se tudíž nemusela zabývat připomínkami čínské vlády v tomto ohledu.
            
         
      
   
   d)   Specifičnost
   
      
      
      
         
            
               (230)
            
            
               V aktuálním šetření nemůže nic ve spisu změnit zjištění Komise v původním šetření (37), které dospělo k závěru, že čínská vláda zaměřuje preferenční úvěry na omezený počet výrobních odvětví považovaných za klíčová odvětví a že fotovoltaický průmysl je jedním z nich. Naopak, z šetření vyplynuly další poznatky potvrzující původní závěry. Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku uvedl: „V minulosti nám China Development Bank poskytla úvěry na financování našeho projektu výroby solární energie. Tyto úvěry jsou z částí poskytovány na základě politických záměrů, takže pokud vláda změní svůj postoj k solárnímu odvětví, mohou se změnit také podmínky a dostupnost těchto úvěrů.“ Dále uvedl: „Vláda ČLR vykonává značnou kontrolu nad hospodářským růstem Číny prostřednictvím alokování zdrojů, kontroly splácení závazků v cizí měně, určování monetární politiky a preferenčního přístupu k určitým výrobním odvětvím nebo společnostem.“ (38) Kromě toho zpráva o schválení úvěru také pozitivně hodnotila to, že se fotovoltaické odvětví těší vládní podpoře a je prosazováno národní politikou. Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že orgány povolují finančním institucím poskytovat preferenční úvěry pouze omezenému počtu odvětví/společností, které jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády. Navíc žádná ze zúčastněných stran nedokázala nijak doložit, že banky řádně posuzují bonitu fotovoltaického odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (231)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda poukázala na skutečnost, že fotovoltaické odvětví údajně není uvedeno v 13. pětiletém plánu, na který odkazuje 83. bod odůvodnění, a že Komise údajně chybně vyložila rozhodnutí č. 40. Krom toho uvedla, že dokument předložený jedním čínským výrobcem komisi SEC nemůže být důkazem vládní politiky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (232)
            
            
               Za prvé se poukazuje na to, že tvrzeními týkajícími se 13. pětiletého plánu a rozhodnutí č. 40 se zabývají 87 a 89. bod odůvodnění. Pokud jde o dokument předložený komisi SEC, je dalším z řady shromážděných důkazů a potvrzuje existenci specifické vládní politiky na podporu fotovoltaického odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (233)
            
            
               Čínská vláda také odkázala na připomínky, které vznesla k 172. bodu odůvodnění původního nařízení a jimiž se zabývalo již původní nařízení. Dále uvedla, že na základě zprávy odvolacího orgánu ve věci US-Aircraft (druhý podnět) by se analýza specifičnosti měla zaměřit nejen na „konkrétní příjemce uvedené v podnětu, nýbrž… také na všechny podniky nebo odvětví způsobilá k získání stejné dotace“ (39) a že podle zprávy panelu ve věci US-Aircraft (40), má-li být subvence specifická, musí být poskytována dostatečně omezené „skupině“ podniků či výrobních odvětví a to vyžaduje více než pouhé prokázání, že ne všechny podniky nebo odvětví jsou způsobilé k získání subvence.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (234)
            
            
               V tomto ohledu se poukazuje na to, že připomínky čínské vlády učiněné v původním šetření byly analyzovány a zohledněny v původním nařízení a že závěry, ke kterým se dospělo v původním šetření v tomto ohledu, nebyly napadeny před soudy Unie. Pokud jde o odkazy na odvolací orgán a zprávy panelu, odkazuje se na dokumenty, které byly uvedeny ve 172. bodě odůvodnění původního nařízení, a na výše zmíněné dokumenty. V tomto ohledu má Komise za to, že odkazy na fotovoltaické odvětví jsou dostatečně jasné, jelikož toto odvětví je buď jmenováno, nebo je uvedena jasná zmínka o jeho výrobku či odvětvové skupině, do níž patří.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (235)
            
            
               Na základě důkazů obsažených ve spisu byl učiněn závěr, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou dostupné obecně, a jsou tudíž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila důkazy, které by naznačovaly, že subvence vychází z objektivních kritérií nebo podmínek podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.
            
         
      
   
   e)   Závěr o zjištěních šetření
   
      
      
      
         
            
               (236)
            
            
               Dospělo se k závěru, že velká většina úvěrů pro skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku je poskytována bankami ve státním vlastnictví, které byly shledány veřejnoprávními subjekty v 201. bodě odůvodnění výše, neboť jsou pověřeny vládními pravomocemi a vykonávají vládní funkce. Existují další důkazy o tom, že tyto banky ve skutečnosti vykonávají vládní pravomoc, neboť, jak je vysvětleno v 197 až 201. bodě odůvodnění, stát (tj. Čínská lidová banka) zřetelně zasahuje do způsobu, jakým komerční banky rozhodují o úrokových sazbách úvěrů, jež poskytují čínským společnostem. Za těchto okolností jsou úvěrové postupy těchto subjektů přímo přičitatelné vládě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (237)
            
            
               A konečně, čínská vláda neposkytla/odmítla poskytnout informace, které by umožnily lepší pochopení vztahu mezi státem vlastněnými bankami a vládou, jak je vysvětleno v 51, 103 a 104. bodě odůvodnění. Komise tudíž činí závěr, že v případě úvěrů poskytnutých bankami ve státním vlastnictví v ČLR se stále jedná o finanční příspěvky výrobcům ve fotovoltaickém odvětví ve formě přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (238)
            
            
               Na základě informací o půjčkách a úvěrových linkách získaných od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a omezených informací získaných od čtyřech bank Komise, která vycházela z dostupných údajů, zjistila, že ve skutečnosti a v praxi banky ve vlastnictví státu vykonávají vládní pravomoc a že tyto banky vykonávají svou činnost poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a společenského rozvoje a jsou při tom vedeny průmyslovými politikami státu, jak je stanoveno v článku 34 bankovního zákona.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (239)
            
            
               V míře, v níž jsou vládní půjčky nebo půjčky od soukromých subjektů pověřených nebo řízených vládou poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Nevládní úvěry v ČLR nepředstavují odpovídající tržní referenční hodnotu, neboť bylo zjištěno, že finanční trh v Číně je narušen (viz 225 a 226. bod odůvodnění). Proto byly referenční hodnoty stanoveny pomocí metody popsané v 246 až 248. bodě odůvodnění níže. Tato referenční hodnota prokazuje, že půjčky fotovoltaickému odvětví jsou poskytovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky tržní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (240)
            
            
               Jak bylo určeno v 191. bodě odůvodnění původního nařízení, fotovoltaické odvětví patří podle rozhodnutí č. 40 do podporované kategorie. Rozhodnutí č. 40 nebylo od té doby změněno a stanoví pravidla závazná pro všechny hospodářské instituce, a to v podobě direktiv o pomoci podporovaným odvětvím, k nimž patří rovněž fotovoltaické výrobní odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (241)
            
            
               Jak bylo vysvětleno v 172. bodě odůvodnění původního nařízení, čínská vláda zaměřuje preferenční úvěry na omezený počet výrobních odvětví a fotovoltaické odvětví je jedním z nich. Na základě výše uvedených skutečností je možné učinit stejný závěr, tj. čínské orgány povolují finančním institucím poskytovat preferenční úvěry pouze omezenému počtu odvětví/společností, které jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády. Na základě důkazů obsažených ve spisu a při nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády v této věci byl učiněn závěr, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou dostupné obecně, a jsou tudíž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila důkazy, které by naznačovaly, že subvence vychází z objektivních kritérií nebo podmínek podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.
            
         
      
   
   f)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (242)
            
            
               Šetření prokázalo, že všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívali v období přezkumného řízení preferenčních úvěrů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (243)
            
            
               S ohledem na výše uvedené je třeba financování fotovoltaického odvětví pokládat za subvenci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (244)
            
            
               Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhodě vzniklé vyvážejícím výrobcům a specifičnosti by tato subvence měla být pokládána za napadnutelnou.
            
         
      
   
   g)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (245)
            
            
               V souladu s metodou použitou v původním šetření je výše napadnutelné subvence vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení je výhoda, kterou získal příjemce, rozdílem mezi částkou úroku, kterou platí společnost za vládní půjčku, a částkou, již by společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní půjčku na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (246)
            
            
               Jak je vysvětleno výše v 236 až 241. bodě odůvodnění, jsou úvěry, jež čínské banky poskytují, projevem významných vládních zásahů v bankovním sektoru a jejich úrokové sazby neodrážejí sazby na fungujícím trhu; vhodný tržní srovnávací základ byl tudíž početně zjištěn pomocí níže popsané metody. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády využila Komise ke zjištění vhodného srovnávacího základu u úrokových sazeb rovněž dostupné údaje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (247)
            
            
               Stejně jako tomu bylo v původním šetření, při vytváření vhodné referenční hodnoty pro úvěry v RMB je pokládáno za přiměřené použít čínské úrokové sazby upravené tak, aby odrážely běžné tržní riziko. Aktuální finanční situace vývozců byla totiž zjišťována za zkreslených tržních podmínek a čínské banky neposkytly spolehlivé údaje o tom, jak měří rizika a určují úvěrový rating. V takové situaci je proto pokládáno za nezbytné vycházet z údajů o bonitě čínských vývozců a zároveň uplatnit přirážku, která bude odrážet potenciální dopad zkreslených podmínek čínského trhu na finanční situaci těchto vývozců. Byly použity tyto referenční hodnoty (41):
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Období
                        
                        
                           Referenční hodnota v RMB(%)
                        
                     
                     
                        
                           do 1 roku
                        
                        
                           6,88
                        
                     
                     
                        
                           1 rok až 5 let
                        
                        
                           7,28
                        
                     
                     
                        
                           více než 5 let
                        
                        
                           7,43
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (248)
            
            
               Co se týče půjček v cizí měně, zde je podobná situace ohledně narušení trhu a absence efektivního úvěrového ratingu, protože tyto půjčky jsou rovněž poskytovány čínskými bankami. Proto byly stejně jako v původním šetření použity jako referenční hodnota podnikové dluhopisy s ratingem BB v příslušné měně vydané během období přezkumného šetření (42):
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Měna
                        
                        
                           Referenční hodnota(%)
                        
                     
                     
                        
                           USD
                        
                        
                           5,214
                        
                     
                     
                        
                           EUR
                        
                        
                           3,306
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (249)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila námitky vůči přidání přirážky k určení referenční hodnoty pro úvěry v RMB na základě toho, že neexistoval skutkový základ pro to, aby Komise měla za to, že společnostem zařazeným do vzorku by měl být udělen rating „BB“ vzhledem k údajům o jejich výkonnosti a ziskovosti, a naznačila, že taková situace se vztahovala na celý sektor. Rovněž vznesla námitky vůči metodě použité pro stanovení referenční hodnoty pro úvěry v USD a EUR s odůvodněním, že Čínská lidová banka nestanovila minimální úrokové sazby úvěrů pro úvěry v těchto měnách a banky je mohou poskytovat s jakoukoli sazbou. Poukázala také na jednoho spolupracujícího výrobce, u něhož byla vypočítaná referenční hodnota nižší než sazba, za níž byly všechny půjčky poskytnuty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (250)
            
            
               Pokud jde o přirážku a úvěrový rating, Komise od bank neobdržela žádné pokyny, které využívá ke stanovení úvěrového ratingu společností. Dále, pokud jde o malý počet dokumentů předložených samými společnostmi, tyto dokumenty nebyly spolehlivé pro účely hodnocení jejich bonity. Jedna společnost zejména předložila úvěrový rating související s jednou z jejích početných společností, která nepůsobí ve fotovoltaickém odvětví. Další společnost předložila dokument, který nebyl vydán bankou, nýbrž placenou ratingovou agenturou. Třetí dokument byl odmítnut již během původního šetření a do spisu nebyly přidány další prvky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (251)
            
            
               Pokud jde o půjčky v EUR a USD, odkazuje se na 237. bod odůvodnění, v němž jsou uvedena narušení trhu. Tato narušení odůvodňují použití vnější referenční hodnoty také u těchto úvěrů. Pokud jde o spolupracujícího výrobce, na kterého čínská vláda odkazovala, uvedené tvrzení není podloženo informacemi ve spisu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (252)
            
            
               Jeden vyvážející výrobce uvedl, že náležitou referenční hodnotou pro ověření toho, zda jsou půjčky poskytnuté za zvýhodněných podmínek, je sazba Čínské lidové banky. Avšak sazba Čínské lidové banky se vztahuje mimo jiné na mezibankovní půjčky. Není to náležitá referenční hodnota pro úvěry pro společnosti ve fotovoltaickém odvětví za okolností v tomto šetření, zvláště s ohledem na skutečnost, že – jak je vysvětleno výše – referenční hodnota by měla být pro společnosti s ratingem BB, zatímco banky mají obvykle mnohem lepší ratingy, pokud chtějí mít přístup k mezibankovním půjčkám.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (253)
            
            
               Tato strana rovněž uvedla, že Komise neprovedla odpočet ve výhodě v souvislosti s několika půjčkami poskytnutými nad vypočtenou referenční hodnotou. Nicméně se stejně jako v původním šetření mělo za to, že tyto půjčky by na výpočet neměly mít vliv.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (254)
            
            
               Dále vyvážející výrobce uvedl, že by se s ním mělo zacházet jinak než s ostatními společnostmi zařazenými do vzorku, neboť již nepovažuje svou finanční situaci za odpovídající ratingu BB. Avšak s ohledem na skutečnost, že Komise použila rating BB u všech společností (jako tomu bylo v původním šetření a jak je vysvětleno níže v 256. bodě odůvodnění), bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (255)
            
            
               Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku uvedl, že některé jeho úvěry se vztahovaly pouze na vývozní aktivity. K této charakteristice bylo přihlédnuto při výpočtu výhod z takových úvěrů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (256)
            
            
               S ohledem na výše uvedené byli čínská vláda i spolupracující vyvážející vývozci (jak je vysvětleno v 47., 107. a 110. bodě odůvodnění) požádáni o informace k úvěrové politice čínských bank a ke způsobu, jakým byly tyto úvěry vyvážejícím výrobcům poskytovány. Navzdory opakovaným žádostem nebyly tyto informace poskytnuty. Vzhledem k takto nedostatečné spolupráci a ke všem dostupným údajům a v souladu s čl. 28 odst. 6 základního nařízení je stejně jako v původním šetření považováno za vhodné domnívat se, že všem výrobcům ve fotovoltaickém odvětí v Číně je udělena pouze nejvyšší známka pro dluhopisy neinvestičního stupně (BB dle agentury Bloomberg), a uplatnit na standardní úvěrovou sazbu Čínské lidové banky adekvátní prémii předpokládanou u dluhopisů, jež podniky s tímto ratingem vydávají.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (257)
            
            
               Bylo uvedeno, že úvěrový rating čínského fotovoltaického odvětví by měl být snížen z ratingu BB na C nebo nižší hodnotu vzhledem ke „skutečným selháním a extrémně slabé rozvaze i těch největších čínských výrobců“.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (258)
            
            
               Toto tvrzení je třeba odmítnout, protože z dostupných údajů nevyplývá žádná informace, která by naznačovala, zda je fotovoltaické odvětví v horší nebo lepší situaci než v původním šetření. Proto bylo považováno za vhodné zachovat stejný postup, jaký byl použit v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (259)
            
            
               Výhoda pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku tak byla vypočtena tím způsobem, že úrokový diferenciál byl v procentním vyjádření vynásoben nesplacenou výší úvěru, tj. byl uvažován úrok nezaplacený během období přezkumného šetření. Tato částka byla poté rozpočítána na celkový obrat spolupracujících vyvážejících výrobců nebo případně na celkový vývozní obrat.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (260)
            
            
               Míry subvence zjištěné pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Úvěry v rámci preferenční politiky
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           1,17
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,28
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,52
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.1.2.   Poskytování úvěrových linek
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (261)
            
            
               Žádost obsahovala tvrzení, že čínské banky poskytly čínským vývozcům přezkoumávaného výrobku nepřiměřené úvěrové linky. Šetření skutečně potvrdilo, že všechny šetřené společnosti získaly od čínských bank značné úvěrové linky, jež byly ve většině případů poskytnuty bezplatně.
            
         
      
   
   b)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      Úvěrové linky jsou potenciální převod finančních prostředků
   
   
      
      
      
         
            
               (262)
            
            
               Zpráva panelu EC-Aircraft potvrdila, že takové úvěrové linky, nad účinkem jednotlivých úvěrů, mohou představovat přímé převody peněžních prostředků podle pravidla WTO odpovídajícího ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení, a tedy i finanční příspěvky. Panel zjistil, že výhoda z možného převodu finančních prostředků vyplývá z pouhé existence povinnosti provádět přímý převod finančních prostředků. Rovněž bylo zjištěno, že úvěrová linka sama o sobě by mohla příjemci poskytnout výhodu, a je tedy možným převodem peněžních prostředků mimo jakékoli přímé převody peněžních prostředků ve formě individuálních půjček (43).
            
         
      
   
   
      Banky poskytující úvěrové linky jsou veřejnoprávní orgány nebo jsou pověřené vládou
   
   
      
      
      
         
            
               (263)
            
            
               Úvěrové linky byly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku poskytnuty stejnými bankami jako v případě úvěrů v rámci preferenční politiky popsaných výše v oddíle 3.4.1.1. Tyto banky jsou veřejnoprávními subjekty (viz 136., 151., 166., 185. a 186. bod odůvodnění). Vykonávají vládní funkci spočívající v podpoře fotovoltaického odvětví v souladu s centrálním plánováním, jak je uvedeno výše v oddíle 3.2.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (264)
            
            
               Tři vyvážející výrobci podle svých odpovědí na dotazník své úvěrové linky obdrželi bezplatně. Za normálních tržních podmínek jsou však takové úvěrové linky podmíněny významným závazkem a správními poplatky, jež bankám umožňují kompenzovat náklady a rizika.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (265)
            
            
               Výši výhody představují poplatky, které se běžně uplatňují v případě komerčních úvěrových linek poskytovaných společnostem a které byly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku ve většině případů prominuty. Komise uplatnila výši poplatků za úvěrovou linku, kterou poskytla jednomu z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zahraniční komerční banka v původním šetření (44). Žádná taková úvěrová linka neexistovala u žádné ze tří společností zařazených do vzorku ve stávajícím šetření. Vzhledem k tomu, že poplatky se vypočítávají jako prostý procentní podíl z hodnot transakce, nebylo nutné aktualizovat referenční hodnotu použitou v původním šetření. Kromě toho ve stávajícím šetření nebyla navržena jiná referenční hodnota.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (266)
            
            
               Ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny v 230 až 235. bodě odůvodnění, subvence v podobě nepřiměřených úvěrových linek nejsou dostupné obecně, a jsou tudíž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila důkazy, které by naznačovaly, že subvence vychází z objektivních kritérií nebo podmínek podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (267)
            
            
               Po poskytnutí informací si jeden vyvážející výrobce stěžoval na skutečnost, že Komise zahrnula dohodu o spolupráci mezi bankou a společností do svého seznamu úvěrových linek. Komise pokládá zařazení takové dohody na seznam za odůvodněné, jelikož má stejné charakteristiky jako dohody popsané ve 434. až 438. bodě odůvodnění původního nařízení. Jestliže by taková dohoda neexistovala, trhy by zjevně vývozce vnímaly tak, jako by byl ve slabší pozici. Následně se dohoda stává způsobilou k případnému převodu peněžních prostředků nebo k poskytování finančních služeb. Taková cenná „záruka“ by měla na trhu určitou hodnotu a příjemce by na tom byl lépe než v případě, že by taková dohoda neexistovala. Stejně jako v původním šetření, kdy dohoda se stejnou bankou a se stejnou částkou byla napadena, Komise trvá na tom, že taková dohoda je napadnutelná.
            
         
      
   
   c)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (268)
            
            
               Šetření ukázalo, že všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku (skupiny těchto výrobců) využívali v období přezkumného šetření úvěrových linek, které jim byly poskytovány bezplatně nebo za cenu nižší než tržní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (269)
            
            
               S ohledem na výše uvedené je třeba poskytování těchto úvěrových linek fotovoltaickému odvětví pokládat za subvenci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (270)
            
            
               Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhodě vzniklé vyvážejícím výrobcům a specifičnosti by tato subvence měla být pokládána za napadnutelnou.
            
         
      
   
   d)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (271)
            
            
               Poskytnutí úvěrové linky bezplatně nebo za poplatky nižší než tržní se považuje za poskytnutí finančních služeb (čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iii) základního nařízení) za cenu nižší než přiměřenou. Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Z důvodu narušení trhu popsaných v 225 a 226. bodě odůvodnění výše nebylo možné s ohledem na podmínky převládající na trhu v ČLR stanovit přiměřenost odměny za finanční služby (v tomto případě poskytování úvěrových linek). V souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení je proto výhoda, kterou příjemce získal, rozdílem mezi částkou, kterou platí společnost za poskytnutí úvěrových linek čínskými bankami, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní úvěrovou linku na trhu. Úvěrové linky lze rovněž považovat za možný převod finančních prostředků podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (272)
            
            
               V původním šetření jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku získal úvěrovou linku od banky, jejíž ústředí má sídlo v oblasti jiné finanční jurisdikce než ČLR, a tato úvěrová linka byla předmětem závazku a správních poplatků, které jsou běžné na světových finančních trzích. Ačkoli úvěrová linka byla poskytnuta prostřednictvím čínské dceřiné společnosti dané banky, považovala se za přiměřený ekvivalent referenční hodnoty. I pro výpočet výše subvence pro tento program v aktuálním přezkumu opatření před pozbytím platnosti bylo považováno za vhodné použít výši poplatků za tuto úvěrovou linku jako referenční hodnotu v souladu s čl. 6 písm. d) bodu ii) základního nařízení. Jak je uvedeno v 267. bodu odůvodnění, určit lepší referenční hodnotu nebylo možné.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (273)
            
            
               Výše poplatků použitá jako referenční hodnota se uplatnila poměrným podílem na výši každé příslušné úvěrové linky, aby se tak zjistila výše subvence (snížená o veškeré uhrazené poplatky). V případech, kdy úvěrová linka trvala více než jeden rok, byla celková výše subvence přepočtena na dobu trvání úvěrové linky a byla určena odpovídající výše na období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (274)
            
            
               Míry subvence zjištěné pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Poskytování úvěrových linek
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,52
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           1,20
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,62
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.1.3.   Subvenční programy vývozních úvěrů
   
      
      
      
         
            
               (275)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody. Každopádně neexistuje žádný náznak, že by původní vývozní subvenční programy byly zrušeny.
            
         
      
   
   3.4.1.4.   Vývozní záruky a pojištění pro zelené technologie
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (276)
            
            
               Žádost obsahovala tvrzení, že společnost Sinosure i nadále poskytuje výrobcům přezkoumávaného výrobku pojištění vývozních úvěrů za preferenčních podmínek. V podnětu se uvádí, že pojištění společnosti Sinosure v oblasti vývozních úvěrů není přiměřené, ani pokud jde o pokrytí dlouhodobého provozu, a Sinosure tak provozuje tuto činnost s dlouhodobými ztrátami.
            
         
      
   
   b)   Nedostatečná spolupráce a využití dostupných údajů
   
      
      
      
         
            
               (277)
            
            
               Jak je uvedeno níže v 279 až 283. bodě odůvodnění, Komise požadovala v dotazníku, písemných upozorněních na nedostatky a během inspekce na místě od čínské vlády a společnosti Sinosure informace, z nichž podstatná část nebyla čínskou vládou a/nebo společností Sinosure poskytnuta, a Komise tak nemohla ověřit všechny důležité skutečnosti a informace s jasnou objektivní vazbou na daný režim, jako jsou dokumenty a údaje uvedené níže.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (278)
            
            
               Co se týče informací o akciových podílech a interním procesu rozhodování, nebyly poskytnuty nové/revidované stanovy. Po poskytnutí informací čínská vláda zdůraznila, že Komise neuvedla, jaké konkrétní prvky informací ze stanov nebyly k dispozici a jak to ovlivnilo analýzu Komise, a že vycházela ze zastaralého znění stanov. V tomto ohledu Komise uvádí, že své závěry založila na znění stanov, které bylo k dispozici a které nebylo zpochybněno.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (279)
            
            
               Co se týče interních pravidel upravujících působení společnosti a proces posuzování rizika, neposkytla společnost Sinosure požadovaný dokument „Základní pravidla China Export & Credit Insurance Corporation pro komplexní řízení rizik“ a „Režim China Export & Credit Insurance Corporation pro zvláštní schválení pojistných programů pro vývozní úvěry podporované politikou“, na které se odkazuje v zápisech ze zasedání správní rady, které byly poskytnuty v odpovědi na dotazník. Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že zmínka o tom, že druhý dokument nebyl poskytnut, je nelogická, protože, jak uvedla Komise ve svém vlastním seznamu dokumentů sestaveném během ověřování, podle společnosti Sinosure tento dokument neexistuje. Komise je nicméně překvapena tím, že zápis z jednání správní rady odkazuje na neexistující dokument. Kromě toho je skutečností, že tento dokument nebyl poskytnut, a tudíž byl uveden na seznamu, který čínská vláda na závěr inspekce na místě schválila a podepsala. Důvody uvedené pro neposkytnutí dokumentů byly důvody, které uvedla čínská vláda, a byly zaznamenány v zápisu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (280)
            
            
               Přestože společnost Sinosure umožnila Komisi krátce nahlédnout do údajů o ziscích a ztrátách, kterých bylo dosaženo pouze za krátkodobé úvěrové pojištění v rámci pojistného programu pro vývozní úvěry, podotýká se, že Komise nemohla dokument prozkoumat ani si pořídit jeho kopii a že vypočtená ziskovost nemohla být podložena důkazy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (281)
            
            
               Po poskytnutí informací se čínská vláda se domnívá, že Komise v 280. bodě odůvodnění připouští přezkoumání výše zisků a ztrát. Čínská vláda by však měla vzít na vědomí i zbývající části dotčeného bodu odůvodnění, který vede k závěru, že Komise nebyla spokojena s poskytnutými informacemi. Čínská vláda rovněž uvedla, že společnost Sinosure ve své odpovědi na dotazník poskytla podrobné informace o krátkodobém pojištění vývozních úvěrů pro vývoz solárních výrobků do Unie. V tomto ohledu Komise konstatuje, že číselné údaje předložené během inspekce na místě nebylo možné ověřit na místě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (282)
            
            
               Nebyly poskytnuty ani informace o pojištění vývozních úvěrů podle odvětví, podle deseti největších vyvážejících výrobců ani podle tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. O tvrzeních po poskytnutí informací, která se týkající deseti největších vyvážejících výrobců, pojednává výše 67. bod odůvodnění. Pokud jde o tvrzení čínské vlády, že informace pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku měla Komise každopádně k dispozici prostřednictvím samotných vyvážejících výrobců, Komise poukazuje na to, že informace požadované od společnosti Sinosure měla poskytnout sama společnost Sinosure. Společnost Sinosure nemohla předpokládat, že informace o pojištění vývozních úvěrů budou poskytnuty prostřednictvím tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a i kdyby ano, společnost Sinosure nemohla jednoduše předpokládat, že tyto informace budou úplné nebo správné. Součástí povinností orgánu pro šetření je shromažďování informací z různých zdrojů, což je úkol, který byl ztížen nedostatečnou spoluprací.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (283)
            
            
               Dále společnost Sinosure tvrdila, že žádný ze tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se během období přezkumného šetření u Sinosure nepojistil. Toto tvrzení bylo shledáno nepravdivým a v rozporu s informacemi poskytnutými třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.
            
         
      
   
   c)   Sinosure je veřejnoprávním subjektem
   
      
      
      
         
            
               (284)
            
            
               Původní šetření (45) dospělo k závěru, že Sinosure je veřejnoprávním subjektem. Ani čínská vláda ani Sinosure nepředložily v průběhu tohoto šetření žádný důkaz toho, že by se situace změnila. Šetření nedospělo ani k žádným poznatkům, které by výše uvedená zjištění vyvracely. Naopak, výroční zpráva Sinosure pro rok 2014 potvrdila zjištění v původním šetření, jelikož se v ní uvádí, že „Sinosure vynaložila maximální úsilí, aby podpořila národní politiky Číny tím, že prozkoumávala nové myšlenky a koncepty, zlepšovala pracovní postupy, zdokonalovala produkty a služby a zvyšovala efektivitu při plnění svých politických funkcí“ nebo že měla roli „orgánu na podporu státní politiky“. V důsledku toho zůstávají závěry, ke kterým se dospělo v původním šetření, v platnosti v období přezkumného šetření, a jsou tímto potvrzeny.
            
         
      
   
   d)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (285)
            
            
               Právní základy jsou stejné jako v původním šetření tj. Oznámení o provádění strategie podpory obchodu prostřednictvím vědy a technologie s využitím pojištění vývozních úvěrů (Shang Ji Fa [2004] č. 368), vydané společně s ministerstvem obchodu a společností Sinosure; Vývozní seznam čínských výrobků nových a špičkových technologií pro rok 2006; tzv. plán 840 zahrnutý v oznámení Státní rady ze dne 27. května 2009; tzv. plán 421 zahrnutý do Oznámení o otázkách k provádění zvláštních opatření pro financování pojištění vývozu velkých kompletních sad zařízení, které společně vydalo ministerstvo obchodu a ministerstvo financí dne 22. června 2009; 0známení Státní rady o urychlení rozvoje nově vznikajících odvětví strategického významu (Guo Fa [2010] č. 32 ze dne 18. října 2010), vydané Státní radou, a jeho prováděcí pokyny (Guo Fa [2011] č. 310 ze dne 21. října 2011).
            
         
      
   
   e)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (286)
            
            
               Vzhledem k tomu, že Sinosure je veřejnoprávním subjektem, který je pověřen vládní pravomocí a provádí vládní předpisy a plány, představuje poskytování pojištění vývozních úvěrů výrobcům přezkoumávaného výrobku finanční příspěvek ve formě potenciálního přímého převodu finančních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (287)
            
            
               Některé místní orgány poskytly náhradu části pojistného placeného vyvážejícími výrobci společnosti Sinosure. Tato náhrada části placeného pojistného rovněž představuje přímý převod finančních prostředků ve formě grantu podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (288)
            
            
               Jedná se o výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. c) základního nařízení, neboť Sinosure poskytuje pojištění vývozních úvěrů za výhodnějších podmínek, než jaké jsou na trhu obvykle nabízeny, nebo že poskytuje pojištění, které by jinak na trhu vůbec neexistovalo. Další výhodou ve smyslu čl. 3 odst. 2 poskytnutou vyvážejícímu výrobci je peněžní snížení části pojistného, jež Sinosure zaplatily některé místní orgány příslušné pro oblasti, v nichž mají sídlo někteří vyvážející výrobci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (289)
            
            
               S ohledem na existenci výhody Komise přezkoumala, do jaké míry pojistné společnosti Sinosure zahrnuje náklady na pojištění krátkodobých vývozních úvěrů. Jak je vysvětleno v 280. bodě odůvodnění, Sinosure poskytla analýzu ziskovosti pokrývající období 2011–2015, ze které vyplývá, že Sinosure byla v tomto období v součtu údajně zisková, ale v roce 2015 jí vznikly ztráty. Za prvé, Komise podotýká, že do tohoto dokumentu, údajně dodaného finančním oddělením, mohla jen krátce nahlédnout a nemohla si ho zkopírovat ani vytisknout a odnést jako důkaz. Za druhé, informace obsažené v této zprávě bylo možné ověřit pouze částečně, neboť předložený dokument neumožňoval řádné porovnání informací s výroční zprávou Sinosure pro rok 2014. Proto Komise není s poskytnutou informací spokojena.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (290)
            
            
               Sinosure dále uvedla argument na základě bodu j) přílohy 1 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, podle něhož je „zakázanou“ vývozní subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) uvedené dohody poskytování pojištění vývozních úvěrů pro programy využívající pojistné sazby, která je nepřiměřená pokrytí dlouhodobých provozních nákladů a ztrátám v rámci příslušných programů. V odpovědi na dotazník Sinosure pouze odkázala na zisk za posledních pět let a uvedla, že vzhledem k celkovému zisku, jehož bylo v daném období dosaženo, není podle Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních poskytování pojištění vývozních úvěrů vyvážejícím výrobcům subvencí. V tomto ohledu se podotýká, že na základě poskytnutých informací, tj. souhrnných údajů o ziskovosti za období pěti let, nemůže Komise vyvodit žádný smysluplný závěr.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (291)
            
            
               Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici spolehlivé a ověřitelné informace potřebné k analýze „programu“ podle bodu j) přílohy 1 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, byla zjištění Komise založena na dostupných důkazech zaznamenaných ve spisu. Komise tak vycházela z výroční zprávy pro rok 2014, kterou získala během inspekce na místě. Po posouzení tohoto dokumentu se ukázalo, že celkové pojistné aktivity Sinosure týkající se vývozních úvěrů by byly ztrátové v roce 2013 a 2014, pokud by nebyl zaznamenán určitý neprovozní příjem. Takové neprovozní příjmy se nevztahují na běžné aktivity Sinosure, a měly by tak být z analýzy ziskovosti instituce vyloučeny. Situace zůstává podobná jako v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (292)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda zpochybnila hodnocení Komise, že celkové pojistné aktivity Sinosure týkající se vývozních úvěrů by byly ztrátové, a metodu výpočtu použitou Komisí s odvoláním na připomínky čínské vlády ze dne 27. září 2013. O těchto připomínkách již bylo pojednáno v oddíle 3.5.3 původního nařízení, kde tyto připomínky byly i odmítnuty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (293)
            
            
               V návaznosti na vysvětlení v 280., 289. a 290. bodě odůvodnění, a jak bylo zjištěno v původním šetření, článek 11 údajně zastaralé verze stanov, která byla předložena v odpovědi na dotazník, stanoví, že společnost má mít nulový zisk. Jinými slovy, cílem Sinosure ze zákona není maximalizovat zisk, ale musí usilovat o nulový zisk ve prospěch svého hlavního poslání, kterým je výlučné úřední pojištění vývozních úvěrů v ČLR. Jak bylo vysvětleno výše, ze záznamů vyplývá, že právní a politické podmínky, v nichž společnost Sinosure působí, vyžadují, aby tato společnost prováděla vládní politiky a plány v rámci naplnění svého veřejného poslání. Mezi vybranými odvětvími a podniky se zvláštní státní podporou mají vyvážející výrobci zajištěn plný přístup k pojištění vývozního úvěru, jež je poskytováno společností Sinosure za preferenční sazby. Sinosure tudíž poskytuje neomezené pojistné krytí pro fotovoltaické odvětví a nízké pojistné, jež nabízí, neodráží skutečná rizika v oblasti pojištění vývozu v rámci tohoto odvětví. Na základě všech těchto zaznamenaných skutečností je možné již v tomto okamžiku dospět k závěru, že sazby pojistného účtované společností Sinosure jsou stále nepřiměřené k pokrytí jejího dlouhodobého fungování.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (294)
            
            
               Je třeba rovněž připomenout, že k některým závěrům jdoucím stejným směrem dospělo již původní šetření (46). Čínská vláda nepředložila v průběhu tohoto šetření žádný důkaz toho, že by se situace změnila. Šetření nedospělo k žádným poznatkům, které by výše uvedená zjištění vyvracely.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (295)
            
            
               Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že program pojištění vývozních úvěrů nadále přináší společnosti Sinosure ztráty, stanoví se existence výhody na základě porovnání pojistného, které platí vyvážející výrobci, s pojistným, které je k dispozici na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (296)
            
            
               Sinosure tvrdila, že na čínském trhu poskytují podobné služby čtyři další společnosti. V této otázce však nebyly poskytnuty žádné informace týkající se jejich podílu na trhu. V každém případě je Sinosure výlučným úředním pojistitelem vývozních úvěrů a má na čínském trhu dominantní postavení. V ČLR tudíž není pro tyto nástroje k dispozici žádná komerční referenční hodnota a vzhledem k tomu, že finanční trh v ČLR je nadále narušován vládními zásahy, je vhodné použít vnější referenční hodnotu mimo ČLR, tj. pojistné účtované za normální situace na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (297)
            
            
               Uvedené subvence jsou podmíněny vývozní výkonností ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť je nelze získat bez vývozu. Kromě toho jsou také specifické podle čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože přístup je omezen na určité podniky. Jelikož v tomto ohledu nedošlo k žádným změnám, odkazuje se na 246. a 247. bod odůvodnění původního nařízení, kde se dospělo k závěru, že výhody poskytované společností Sinosure a/nebo místními orgány výrobcům přezkoumávaného výrobku jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Dále, protože neexistovaly žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že subvence vychází z objektivních kritérií či podmínek podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, je subvence specifická rovněž v tomto ohledu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (298)
            
            
               V rozporu s tím, co čínská vláda a jeden vyvážející výrobce tvrdili po poskytnutí informací, informace předložené společnostmi o zaplaceném pojistném nebyly odmítnuty. V konečném důsledku však při výpočtu popsaném níže v 302 a 303. bodě odůvodnění použity nebyly, protože Komise využila dostupné údaje.
            
         
      
   
   f)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (299)
            
            
               Šetření ukázalo, že tři skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku využívaly v období přezkumného šetření pojištění vývozních úvěrů poskytované společností Sinosure.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (300)
            
            
               Poskytování pojištění vývozních úvěrů společností Sinosure ve prospěch fotovoltaického odvětví musí být považováno za subvenci, a to v rozsahu, v němž se pojistné pohybuje pod tržními sazbami.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (301)
            
            
               Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhodě vzniklé vyvážejícím výrobcům a specifičnosti by tato subvence měla být pokládána za napadnutelnou.
            
         
      
   
   g)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (302)
            
            
               Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Výpočet výhody se podobá okolnostem při poskytnutí záruk u půjčky. V souladu s čl. 6 písm. c) základního nařízení je výhoda, kterou získal příjemce, rozdílem mezi částkou, kterou platí daná společnost za krátkodobé pojištění poskytované společností Sinosure a částkou pojistného, již by společnost zaplatila za srovnatelné pojištění vývozu na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (303)
            
            
               Jak bylo uvedeno v 277. až 283. bodě odůvodnění, Komise nemohla ověřit některé skutečnosti týkající se poskytování pojištění vývozních úvěrů ze strany Sinosure vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, největším vyvážejícím výrobcům nebo dotčenému výrobnímu odvětví. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a společnosti Sinosure využila Komise k výpočtu výhody pro příjemce dostupné údaje. Zde se považuje za rozumné vycházet z mír výhody použitých v původním šetření. Společnosti zařazené do vzorku v tomto přezkumu, které byly zařazeny do vzorku v původním šetření, získávají míru výhody určenou v původním šetření. Pokud jde o skupinu, která nebyla zařazena do vzorku v původním šetření, její mírou je vážený průměr pro spolupracující společnosti v původním šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (304)
            
            
               Míry subvence zjištěné pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Vývozní záruky a pojištění
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,59
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,00
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,71
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.2.   Grantové programy
   
   3.4.2.1.   Subvence na rozvoj „známých značek“ a programu „Známé obchodní značky v Číně“, „Rozvojový fond pro vývozní značky“ a podobných programů, na centrální i nižší úrovni
   
      
      
      
         
            
               (305)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku nezískaly z těchto programů během období přezkumného šetření žádnou výhodu. Každopádně neexistuje žádný náznak, že by původní subvenční programy byly zrušeny.
            
         
      
   
   3.4.2.2.   Demonstrační program „Golden Sun“
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (306)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že výrobci ve fotovoltaickém odvětví obdrželi subvence v rámci demonstračního programu „Golden Sun“ (dále jen „Golden Sun“).
            
         
      
   
   b)   Nedostatečná spolupráce
   
      
      
      
         
            
               (307)
            
            
               Komise od čínské vlády požadovala několik dokumentů, z nichž se většina vztahovala k rozpočtovým cílům programu Golden Sun. Ve své odpovědi na dotazník čínská vláda tvrdila, že nebyla schopna požadované dokumenty identifikovat, protože dotaz formulovaný Komisí k tomu neobsahoval dostatek informací. Během inspekce na místě, když Komise vznesla stejný dotaz (který obsahoval stejnou míru informací jako v dotazníku, tj. názvy požadovaných dokumentů), však čínská vláda tvrdila, že jsou tyto dokumenty důvěrné, a prohlásila, že musí ověřit, zda je smí Komisi poskytnout. Komise v této otázce nechápe, proč by měly být chybějící dokumenty považovány za důvěrné a proč nemohly být poskytnuty v rámci antisubvenčního šetření, kde je vyšetřující orgán vázán přísnými pravidly týkajícími se důvěrnosti. V každém případě, podobně jako v původním šetření, se čínská vláda navzdory několika upomínkám během inspekce na místě k této záležitosti nevrátila a dokumenty nebyly Komisi poskytnuty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (308)
            
            
               Čínská vláda dále ve své odpovědi na dotazník uvedla, že žádnému z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebyla během období přezkumného šetření z tohoto programu poskytnuta žádná výhoda, jelikož tento program není určen výrobcům přezkoumávaného výrobku. To je však v rozporu s informacemi získanými od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Během inspekce na místě čínská vláda svoji odpověď na dotazník upřesnila a připustila možnost úhrad, i když byl program údajně ukončen a převeden na program zaručených výkupních cen. Čínská vláda na podporu svého konečného tvrzení poskytla stanovisko Státní rady pro rok 2013. Komise podotýká, že se čínská vláda ve své odpovědi na dotazník nezmínila o tom, že byl program upraven, ani v této záležitosti nepředložila žádný podpůrný důkaz. Komise dále podotýká, že se dokument poskytnutý během ověřování nevztahoval k tomuto programu ani jeho údajnému nástupnickému programu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (309)
            
            
               Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády nemohla Komise ověřit všechny aspekty programu Golden Sun a zejména skutečné výhody poskytované výrobcům přezkoumávaného výrobku a fotovoltaickému odvětví jako celku. Čínská vláda navíc nepředložila všechny příslušné dokumenty, o které byla požádána, zejména pak rozpočtové dokumenty týkající se programu Golden Sun vydané ministerstvem financí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (310)
            
            
               Co se týče výhod, Komise dále podotýká, že čínská vláda byla požádána o poskytnutí informací o přijatých výhodách pro výrobce, ale i když čínská vláda tyto informace měla k dispozici, pouze odpověděla, že nebyly přijaty žádné výhody.
            
         
      
   
   c)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (311)
            
            
               Jak bylo zjištěno v původním šetření, výchozím právním základem je Oznámení o provádění demonstračního programu Golden Sun ze dne 16. července 2009 a připojená prozatímní opatření pro řízení fondu finanční podpory pro demonstrační program Golden Sun, spis CaiJian č. 397 [2009] vydaný ministerstvem financí, ministerstvem vědy a národní radou pro energetiku; Oběžník o úspěšném provádění činností demonstračního programu Golden Sun, spis č. 718 [2009]; Oběžník o úspěšném provádění činností demonstračního programu Golden Sun 2010, spis č. 622 [2010]; Oběžník ministerstva financí s pokyny týkajícími se indexů finanční pomoci, pokud jde o stavební náklady v rámci demonstračních programů Golden Sun 2010, spis č. 965 [2010] ze dne 2. prosince 2010, vydané ministerstvem financí; Oběžník o rozdělení rozpočtového cíle s ohledem na fiskální subvence vyčleněné pro programy Golden Sun 2011, spis JCJ č. 336 ze dne 1. září 2011 vydaný finančním odborem provincie Che-pej; Oběžník o rozdělení rozpočtového cíle s ohledem na fiskální subvence vyčleněné pro programy Golden Sun 2011, spis HCJ č. 135 ze dne 8. listopadu 2011 vydaný městským finančním úřadem Cheng-šuej;
            
         
      
   
   d)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (312)
            
            
               Stejně jako v původním šetření čínská vláda opakovala, že uvedený program podpory není určen výrobcům přezkoumávaného výrobku, ale zaměřuje se na projekty výroby fotovoltaické energie. Čínská vláda rovněž tvrdila, že žadatel nepředložil důkaz, který by prokazoval, že výrobci dotčeného výrobku během období přezkumného šetření vůbec nějakou výhodu získali.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (313)
            
            
               V aktuálním šetření nemůže nic ve spisu změnit zjištění Komise v původním šetření v 271. až 282. bodě odůvodnění, v nichž se dospělo k závěru, že granty v rámci tohoto programu jsou přímo spojené s přezkoumávaným výrobkem, neboť způsobilé „distribuované solární fotovoltaické systémy“ výslovně zahrnují dodávky modulů a článků jako významnou součást projektů, a spojitost mezi výhodami poskytnutými vládou a přezkoumávaným výrobkem je tudíž přímá a nerozdělitelná.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (314)
            
            
               Jak bylo zjištěno v původním šetření, program Golden Sun nabízí subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě převodu finančních prostředků od čínské vlády výrobcům přezkoumávaného výrobku v podobě grantů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (315)
            
            
               Komise také došla k závěru, že tento subvenční režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.
            
         
      
   
   e)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (316)
            
            
               Program Golden Sun je nadále specifickou subvencí ve formě grantu. Šetřením bylo zjištěno, že vývozci zařazení do vzorku tuto subvenci využili.
            
         
      
   
   f)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (317)
            
            
               Míra subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Demonstrační program „Golden Sun“
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,20
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,16
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,01
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (318)
            
            
               Ve své odpovědi na poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila připomínky k programu Golden Sun, přičemž zopakovala některé otázky, které již vznesla. Vzhledem k tomu, že tyto otázky byly již probrány výše, nejsou nutné další připomínky. Kromě toho čínská vláda tvrdila, že pokud jde o tento režim, Komise neurčila specifičnost.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (319)
            
            
               Nicméně ze skutečnosti, že granty v rámci programu Golden Sun byly uděleny pouze čínským výrobcům v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, vyplývá, že jejich specifičnosti je jasně stanovena v souladu s normami WTO.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (320)
            
            
               Dále čínská vláda tvrdila, že předložila důkazy o ukončení tohoto režimu. Jelikož však tyto granty byly zaúčtovány do výnosů příštích období u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, budou přinášet výhodu po mnoho let. To znamená, že z hlediska subvencí je zavádějící tvrdit, že tento režim již byl ukončen. Ve skutečnosti v programu nejsou přijímáni noví příjemci, ale vzhledem k dlouhé životnosti zařízení, jež byly zahrnuty, i nadále plynou výhody. Tato tvrzení byla proto také odmítnuta.
            
         
      
   
   3.4.2.3.   Jiné granty
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (321)
            
            
               Žadatel se ve své žádosti poskytl důkazy o tom, že podporovaná výrobní odvětví v ČLR mohou získat různé jednorázové nebo opakující se granty od vládních orgánů různé úrovně, tj. místní, regionální nebo celostátní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (322)
            
            
               V tomto šetření bylo skutečně zjištěno, že tři společnosti zařazené do vzorku rovněž obdržely v rámci výhod v období přezkumného šetření významné jednorázové nebo opakující se granty od vládních orgánů různé úrovně. Některé z nich již byly uvedeny společnostmi zařazenými do vzorku v odpovědích na dotazník, mnoho dalších pak bylo zjištěno při inspekci na místě. Žádné z nich nebyly přiznány v odpovědi čínské vlády na dotazník, i když o to byla požádána.
            
         
      
   
   b)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (323)
            
            
               Tyto granty společnostem poskytly orgány na úrovni státu, provincií, měst, správních obvodů nebo okresů a všechny se zdály být specifické pro společnosti zařazené do vzorku nebo specifické, pokud jde o umístění a druh výrobního odvětví. Úroveň právní podrobnosti pro příslušný zákon, na jehož základě byly tyto výhody uděleny, pokud pro ně vůbec nějaký právní základ existoval, nebyla Komisi sdělena, přestože někdy byla Komisi předána kopie dokumentu vydaného vládním orgánem, který udělení finančních prostředků doprovázel (označován jako „upozornění“).
            
         
      
   
   c)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (324)
            
            
               Vzhledem k tomu, že velké množství grantů je obsaženo v žádosti a/nebo bylo zjištěno v účetnictví společností zařazených do vzorku, je v tomto nařízení uvedeno jen shrnutí hlavních zjištění. Důkazy o existenci četných grantů a skutečnosti, že byly poskytnuty na různých úrovních čínské vlády, předložily původně tří společností zařazené do vzorku. Několik dalších grantů nebylo oznámeno společnostmi zařazenými do vzorku, byly však zjištěny během inspekcí na místě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (325)
            
            
               Jedna ze společností zařazených do vzorku obdržela během období přezkumného šetření více než 130 těchto grantů. Mnohé z nich byly uděleny vládními orgány na úrovni měst, okresů nebo provincií. Největší grant činil více než 7 milionů CNY a byl udělen v rámci programu „Trojice“, což je obecní fond na podporu transformace a modernizace průmyslových podniků. Další granty zahrnovaly například patentové fondy, fondy a ceny podporující vědu a technologii, fondy na rozvoj podnikání, fondy na podporu modernizace a transformace průmyslových podniků, granty na základní infrastrukturu, podpůrné fondy poskytované na úrovni okresů, fondy na rozvoj nové a čisté energie a slevy na pozemkových daních. Tato společnost dále obdržela granty na pojištění vývozních úvěrů, které jí poskytly orgány státní správy na okresní úrovni.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (326)
            
            
               Jiná společnost zařazená do vzorku také obdržela od vlády v období přezkumného šetření významné granty, z nichž se některé vztahovaly k rozvojové zóně, kde společnost sídlila (více než 13 milionů CNY). Ostatní granty souvisely s výdaji na vědu a technologii, obnovitelnou energií a/nebo výrobními odvětvími a informačním rozvojem (např. „3 známé“ granty). Na místě byly zjištěny také slevy vztahující se k nabytí práv k užívání pozemku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (327)
            
            
               Jedna ze společností zahrnutých do vzorku obdržela jako skupina různé granty v celkové hodnotě přesahující 29 milionů CNY. Příkladem takových grantů jsou fondy na rozvoj nové energie, projekty klíčových technologických reforem nebo fondy vztahující se k rozvojové zóně, kde společnost sídlí.
            
         
      
   
   d)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (328)
            
            
               Na základě shromážděných důkazů ohledně obdržení těchto grantů společnostmi zařazenými do vzorku a vzhledem k tomu, že žádné jiné informace nebyly k dispozici, má Komise za to, že uvedené granty jsou subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, jelikož čínská vláda převedla finanční prostředky v podobě grantů výrobcům dotčeného výrobku, a že tím byla příjemci poskytnuta výhoda.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (329)
            
            
               Tyto granty jsou specifické také ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení, protože se zdá, že se omezují na určité společnosti či konkrétní projekty v určitých regionech a/nebo na fotovoltaické odvětví. Tyto granty nesplňují požadavky čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení týkající se nespecifičnosti, jelikož podmínky pro vznik nároku a skutečná výběrová kritéria pro podniky nejsou transparentní, nejsou objektivní a nepoužijí se automaticky. Kromě toho neexistují žádné důkazy, že uvedené granty patří do zastřešujícího subvenčního programu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (330)
            
            
               Ve všech případech společnosti poskytly informace týkající se výše grantu a jeho poskytovatele. Dotčené společnosti rovněž většinou tento příjem zaznamenávaly ve svém účetnictví jako „příjem ze subvencí“, přičemž toto účetnictví bylo ověřeno nezávislým auditem. Tato skutečnost byla považována za skutečný důkaz subvence, která přinesla napadnutelnou výhodu.
            
         
      
   
   e)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (331)
            
            
               V tabulce níže je uveden výpočet výhody u těchto grantů, výhoda je brána jako částka obdržená v období přezkumného šetření nebo zaúčtovaná pro období přezkumného šetření, kdy byla částka dotčenou společností odepsána.
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Jiné granty
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,54
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,86
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,26
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (332)
            
            
               Ve své odpovědi na poskytnutí informací čínská vláda a vyvážející výrobce vznesli připomínky týkající se „jiných grantů“. Podstatou připomínek bylo, že Komise neposkytla dostatek podrobností na to, aby byla odůvodněna existence napadnutelných režimů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (333)
            
            
               Je však třeba poukázat na to, že Komisi bylo v odpovědích na dotazník předloženo jen velmi málo podrobných údajů týkajících uvedených režimů. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž nezpochybňují částky vypočítané Komisí a sdělené příslušné straně. Také nezpochybňují skutečnost, že tyto granty byly získány od čínské vlády.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (334)
            
            
               S ohledem na nedostatečnou spolupráci čínské vlády se Komise rozhodla, že je přiměřené pokusit se zjistit existenci takových grantů během inspekce na místě. Výsledky inspekcí se výrazně lišily od počtu a celkové hodnoty grantů oznámených v odpovědích čínské vlády na dotazník. Bylo rozhodnuto o tom, že výsledky inspekcí na místě jsou přiměřeným ukazatelem míry subvencování v tomto ohledu. Komise nesouhlasí s tím, že tento přístup dokládá neschopnost odůvodnit existenci napadnutelných programů. Vzhledem k tomu, že tyto granty mají společné rysy, jsou udělovány vládním orgánem a nejsou součástí režimu subvencí, nýbrž jde o jednotlivé granty, Komise je může posuzovat společně, jak je popsáno v 324 až 327. bodě odůvodnění. Tvrzení, že Komise neodůvodnila existenci napadnutelných režimů ani neposkytla jednoznačné důkazy o těchto režimech, se proto odmítá.
            
         
      
   
   3.4.3.   Programy osvobození od přímých daní a jejich snížení
   
   3.4.3.1.   Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně pro podniky se zahraničními investicemi
   
      
      
      
         
            
               (335)
            
            
               Při šetření bylo zjištěno, že společnosti zařazené do vzorku nezískaly z tohoto programu během období přezkumného šetření žádnou výhodu.
            
         
      
   
   3.4.3.2.   Dva roky úplného a tři roky polovičního osvobození od daně pro podniky využívající nejnovější a špičkové technologie
   
      
      
      
         
            
               (336)
            
            
               Při šetření bylo zjištěno, že společnosti zařazené do vzorku nezískaly z tohoto programu během období přezkumného šetření žádnou výhodu.
            
         
      
   
   3.4.3.3.   Zápočet daně u výzkumných a vývojových činností
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (337)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že zápočet daně u výzkumných a vývojových činností podniků se zahraničními investicemi opravňoval tyto podniky k preferenčnímu daňovému zacházení na jejich výzkumné a vývojové činnosti, a to prostřednictvím 150 % zápočtu daně z nákladů, pokud bylo dosaženo určitého limitu pro výdaje na výzkum a vývoj. Dále bylo zjištěno, že preferenční program pro započítání nákladů v oblasti výzkumu a vývoje pro podniky se zahraničními investicemi byl v roce 2008 nahrazen zvláštním programem, který zde nazýváme Zápočet daně u výzkumných a vývojových činností (tj. „podniků se zahraničními investicemi“ je vynecháno).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (338)
            
            
               Čínská vláda odpověděla, že zápočet daně u výzkumných a vývojových činností podniků se zahraničními investicemi byl v roce 2008 nahrazen, protože tyto dva programy měly různá kritéria způsobilosti. Čínská vláda rovněž tvrdila, že program Zápočet daně u výzkumných a vývojových činností není specifický, a proto ani napadnutelný.
            
         
      
   
   b)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (339)
            
            
               S ohledem na původní šetření bylo původně zjištěno, že právním základem pro nový program (Zápočet daně u výzkumných a vývojových činností) je čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmu podniků a článek 93 a 95 prováděcích předpisů zákona o dani z příjmu podniků ČLR, Správní opatření pro určení podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií (Guo Ke Fa Huo [2008] č. 172) a Oznámení státní daňové správy o otázkách týkajících se daně z příjmů podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií (Guo Shui Han [2008] č. 985). Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že tyto právní základy byly irelevantní s výjimkou čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmu podniků a článku 95 prováděcích předpisů zákona o dani z příjmu podniků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (340)
            
            
               V tomto šetření bylo zjištěno, že právní základ tvoří ještě další dokumenty: Správní opatření o snížení daně z výdajů na výzkumné a vývojové činnosti podniků (Guo Shui Fa [2008] č. 116), Oběžník vydaný společně ministerstvem financí a státní daňovou správou o politikách vztahujících se k super odpočtu u výdajů na výzkumné a vývojové činnosti (2013/70). Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Správní opatření o snížení daně z výdajů na výzkumné a vývojové činnosti podniků (Guo Shui Fa [2008] č. 116) údajně pozbyla platnosti dne 1. ledna 2016, tj. po skončení období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (341)
            
            
               Článek 95 stanoví, že další 50 % odečtení výdajů v oblasti výzkumu a vývoje uvedené v čl. 30 bodě 1 se vztahuje na výdaje na výrobky nových a špičkových technologií tak, že tyto podléhají odpisům, které ze 150 % vycházejí z nákladů na dlouhodobá aktiva.
            
         
      
   
   c)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (342)
            
            
               Dochází se k závěru, že z příslušných právních předpisů vyplývá, že výhoda z tohoto programu je omezena na společnosti podle článku 4 Správních opatření o snížení daně z výdajů na výzkumné a vývojové činnosti podniků (Guo Shui Fa [2008] č. 116), který stanovuje, že způsobilé podniky jsou takové, které se věnují výzkumným a vývojovým činnostem uvedeným v Pokynech pro „prioritní oblasti pro prioritní vývoj industrializace zaměřené na špičkové technologie“[2007] č. 6, vydaných národní komisí pro rozvoj a reformy, ministerstvem vědy a technologie, ministerstvem obchodu a národním úřadem pro duševní vlastnictví. Jednou z prioritních oblastí uvedených v těchto dokumentech je solární energie. (47)
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (343)
            
            
               Účelem výdajů těchto společností v oblasti výzkumu a vývoje musí být vývoj nových technologií, nových produktů a nových dovedností. Způsobilé podniky mohou odečíst dalších 50 % svých výdajů na výzkum a vývoj oproti povinnosti vyplývající z daně z příjmu. Rovněž náklady z dlouhodobých aktiv opravňují způsobilé společnosti k 150 % odpočtu skutečných nákladů těchto společností.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (344)
            
            
               Společnosti, které daný režim využívají, musí předkládat přiznání k dani z příjmu a příslušné přílohy. Skutečná výše výhody je zahrnuta v daňovém přiznání.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (345)
            
            
               Výhody v rámci tohoto režimu využívali tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku, Chint, Jinko a Trina.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (346)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda a jeden vyvážející výrobce zpochybnili specifičnost z důvodu, že všechny společnosti v ČLR jsou způsobilé pro 150 % další odpočet. Čínská vláda dodala, že kanadské orgány u tohoto režimu, pokud jde o jednotkové nástěnné moduly, specifičnost nezjistily, a pak citovala z rozhodnutí panelu ve věci US-Aircraft. Čínská vláda zdůrazňuje, že v uvedeném případu podle panelu omezení financování na výzkum a vývoj „vysoce rizikových, vysoce výnosných, vznikajících a základních technologií“ nepředstavuje dostatečně omezenou skupinu podniků nebo výrobních odvětví ve smyslu článku 2 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Čínská vláda uvedla, že Komise nesprávně prohlásila, že kritéria způsobilosti pro tento program jsou založena na tom, že daná společnost je podnikem špičkových a nových technologií, a že každopádně ve věci T-586/14 Xinyi PV Products v. Komise Tribunál rozhodl, že pokud danou společnost lze označit za podnik špičkových a nových technologií, splňuje objektivní podmínky pro přiznání daňové výhody.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (347)
            
            
               Výše uvedená tvrzení se odmítají. Skutečnost, že jiné podniky mohou získat srovnatelné subvence v rámci jiného právního základu, neznamená, že tento režim není právně specifický pouze pro omezenou skupinu podniků. I když se připustí, že pro 150 % další odpočet jsou teoreticky způsobilé všechny společnosti, v tomto případě společnosti zařazené do vzorku využily tento odpočet v takovém rozsahu, že ve svém daňovém přiznání mohly zaškrtnout zvláštní políčko, které bylo spojeno s jejich certifikací jako podnikem špičkových a nových technologií, což je mnohem méně zatěžující než alternativní postup. Pokud jde o rozsudek ve věci Xinyi PV Products v. Komise, T-586/14, týká se statusu podniku působícího v tržním hospodářství, a nikoli specifičnosti subvence. Co se týče tvrzení, že kanadské orgány nezjistily u tohoto režimu specifičnost, žádná strana nepředložila kopii takového zjištění.
            
         
      
   
   d)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (348)
            
            
               Daný režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých příjmů vlády, čímž přijímající společnosti získávají výhodu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (349)
            
            
               Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto programu pouze na podniky, jimž vznikly určité náklady na výzkum a vývoj.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (350)
            
            
               V souladu s tím, a stejně jako bylo stanoveno v původním šetření, by tato subvence měla být pokládána za napadnutelnou.
            
         
      
   
   e)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (351)
            
            
               Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti k úhradě podle běžné daňové sazby, po odečtení částek zaplacených na základě dalšího 50 % odpočtu za skutečně vzniklé náklady na výzkum a vývoj u schválených projektů. Částky vyrovnávacího opatření vycházejí z údajů daňového přiznání dané společnosti za rok 2015. Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že namísto toho měly být použity daňové údaje za období přezkumného šetření. Toto tvrzení bylo odmítnuto. S ohledem na 459. bod odůvodnění původního nařízení Komise opakovaně zdůrazňuje, že je důležité, aby byl výpočet výhody založen na konečných auditovaných daňových přiznáních za určité daňové období. Komise dodává, že konečným vypořádáním daňového přiznání za rok 2015 v průběhu období šetření se veškeré výhody uváděné v přiznání stávají konečnými, což dále dokládá správnost jejího přístupu. Komise nemůže založit svůj výpočet na čtvrtletních daňových přiznáních, protože tato přiznání odrážejí průběžný prozatímní stav v době jejich podání a ze své podstaty nemohou zohlednit konečný konsolidovaný stav za roční daňové období. Cílem těchto přiznání je zajistit vládě likvidní prostředky v případě, že jsou daně prozatímně splatné, avšak zachycují pouze dílčí stav platný v době jejich podání. Navíc se daňová přiznání za rok 2015 týkají tří čtvrtin období přezkumného šetření, a jsou tedy nejvhodnějším ročním daňovým přiznáním, které je k dispozici.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (352)
            
            
               V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na obrat z prodeje výrobků, jehož vyvážející výrobci zařazení do vzorku za období přezkumného šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (353)
            
            
               Míra subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Zápočet daně u výzkumných a vývojových činností
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,47
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,74
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,15
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.3.4.   Snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií a zapojené v definovaných projektech
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (354)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že na základě tohoto programu může podnik se statusem podniku využívajícího nejnovější a špičkové technologie využívat sníženou sazbu u daně z příjmů ve výši 15 % v porovnání s běžnou sazbou 25 %. Během tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti nebyly zjištěny žádné změny.
            
         
      
   
   b)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (355)
            
            
               Právní základ tohoto programu tvoří čl. 28 odst. 2 Zákona o dani z příjmu podniků spolu se Správními opatřeními pro určení podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií, (Guo Ke Fa Huo [2008] č. 172) a článek 93 prováděcího nařízení k zákonu o dani z příjmu podniků spolu s Oznámením státní daňové správy o otázkách úhrady daně z příjmů podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií, (Guo Shui Han [2008] č. 985), Oznámení ministerstva pro vědu a technologie, ministerstva financí a státní daňové správy o otázkách pokynů ke správě určování podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií (Guo Ke Fa Huo [2008] č. 362), Oznámení státní daňové správy o otázkách implementace preferenčního zacházení v případě daně z příjmů podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií (Guo Shui Han [2009] č. 203), Sdělení státní daňové správy o zálohách na daně z příjmů podniků působících v oblasti špičkových a nových technologií během období přezkumu způsobilosti ([2011] č. 4), Oznámení ministerstva financí a státní daňové správy v otázkách platné daňové sazby a daňových odpočtů pro zahraniční příjem získaný podniky působícími v oblasti špičkových a nových technologií ([2011] č. 47).
            
         
      
   
   c)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (356)
            
            
               V původním šetření bylo shledáno, že se tento režim vztahuje na podniky, které jsou uznány jako podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií a potřebují zásadní podporu státu. Tyto podniky mají základní nezávislá práva duševního vlastnictví a musí splňovat řadu požadavků: i) jejich výroba spadá pod definici výrobků v „oblastech špičkových technologií s klíčovou státní podporou“; ii) celkové výdaje na a výzkum a vývoj tvoří určitou část celkového příjmu z prodeje; iii) jejich příjem z výrobků v oblasti špičkových a nových technologií činí jistou část celkového příjmu z prodeje; iv) pracovníci zapojení do výzkumu a vývoje představují určité procento z celkového počtu zaměstnanců; v) ostatní požadavky stanovené správními opatřeními pro podniky využívající špičkové a nové technologie z roku 2008 jsou splněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (357)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda zpochybnila specifičnost z toho důvodu, že 1) kritéria uvedená v bodě odůvodnění výše jsou s ohledem na úvahy Tribunálu ve věci Xinyi PV Products v. Komise, T-586/14, objektivní, 2) že každá společnost, která kritéria splňuje, automaticky podléhá sazbě daně ve výši 15 % a 3) že zjištění Komise jsou v rozporu s prvky rozhodnutí US-Aircraft, na které se poukazuje v 346. bodě odůvodnění. Tato tvrzení se odmítají z toho důvodu, že režim je právně specifický do té míry, že danou výhodu může využít jen omezená skupina podniků, jak je popsáno výše v 355. bodě odůvodnění. Navíc rozsudek ve věci Xinyi PV Products v. Komise, T-586/14, se týká statusu podniku působícího v tržním hospodářství, a nikoli specifičnosti subvence.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (358)
            
            
               Společnosti, které daný režim využívají, musí předkládat své přiznání k dani z příjmu a příslušné přílohy. Skutečná výše výhody je zahrnuta v daňovém přiznání.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (359)
            
            
               V tomto šetření nebyly zaznamenány žádné změny zjištění, která byla shrnuta v 356. a 357. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (360)
            
            
               Výhody v rámci tohoto režimu využívali tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku, Chint, Jinko a Trina.
            
         
      
   
   d)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (361)
            
            
               Režim je nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů vlády, čímž získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře, kterou může prostřednictvím tohoto programu podle čl. 3 odst. 2 základního nařízení získat.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (362)
            
            
               Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož je omezena na podniky se statusem podniků využívajících nejnovější a špičkové technologie a splňujících všechny požadavky správních opatření z roku 2008. Navíc neexistují žádná objektivní kritéria stanovená právními předpisy nebo orgánem poskytujícím subvenci, pokud jde o způsobilost pro tento program, a nárok na subvenci není automatický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (363)
            
            
               V souladu s tím, a stejně jako bylo stanoveno v původním šetření, by tato subvence měla být pokládána za napadnutelnou.
            
         
      
   
   e)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (364)
            
            
               Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Za výhodu získanou vyvážejícími výrobci se považuje výše celkové daňové povinnosti vypočtené podle běžné daňové sazby, a to po odečtení zaplacené částky se sníženou preferenční daňovou sazbou. Částky vyrovnávacího opatření vycházejí z údajů daňového přiznání dané společnosti za rok 2015.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (365)
            
            
               Tvrzení společnosti Jinko, že při výpočtu výhody v rámci režimů týkajících se daně z příjmu právnických osob měla Komise odečíst údajné výhody získané v rámci jiných režimů subvencí, aby se některé výhody nepočítaly dvakrát, se odmítá. Není úkolem vyšetřujícího orgánu, aby prováděl takový vykonstruovaný krok.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (366)
            
            
               Míra subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií a zapojené v definovaných projektech
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,02
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,75
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,71
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.3.5.   Snížení daně z příjmů pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobená v Číně
   
      
      
      
         
            
               (367)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody.
            
         
      
   
   3.4.3.6.   Osvobození od daně z některých dividend, bonusů a jiných kapitálových investic mezi kvalifikovanými domácími společnostmi
   
      
      
      
         
            
               (368)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody.
            
         
      
   
   3.4.3.7.   Preferenční politika, pokud jde o daně z příjmu pro podniky v západních regionech
   
      
      
      
         
            
               (369)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody.
            
         
      
   
   3.4.3.8.   Osvobození podniků se zahraničními investicemi od daní za údržbu města, výstavbu a od příplatků na vzdělávání
   
      
      
      
         
            
               (370)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody.
            
         
      
   
   3.4.3.9.   Preferenční daňové podmínky pro společnosti s malým ziskem
   
      
      
      
         
            
               (371)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody.
            
         
      
   
   3.4.4.   Programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla
   
   3.4.4.1.   Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologie
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (372)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že tento program stanoví osvobození od DPH a dovozních cel ve prospěch subjektů se zahraničními investicemi nebo tuzemských podniků pro dovoz kapitálového vybavení použitého v jejich výrobě. Osvobození od daně je podmíněno tím, že zařízení nesmí být uvedeno na seznamu nezpůsobilých zařízení a že podnik musí obdržet osvědčení o státem podporovaných projektech, jež vydávají čínské orgány nebo národní komise pro rozvoj a reformy v souladu s příslušnými právními předpisy týkajícími se investicí, daní a cel. Během tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti nebyly zjištěny žádné změny.
            
         
      
   
   b)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (373)
            
            
               Právní základ tohoto programu tvoří Oběžník Státní rady o úpravě daňové politiky v případě dováženého zařízení (Guo Fa č. 37/1997), Oznámení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy o úpravě některých preferenčních politik týkajících se cla na dovoz, sdělení ministerstva financí, všeobecné celní správy a státní daňové správy [2008] č. 43, Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy o důležitých otázkách k vyřizování potvrzení o státem upřednostňovaných projektech financovaných z domácích a zahraničních zdrojů [2006] č. 316 a Katalog zboží dováženého pro podniky se zahraničními investicemi a tuzemské podniky, jež nelze vyjmout z celní povinnosti, pro rok 2008.
               
            
         
      
   
   c)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (374)
            
            
               Jak bylo zjištěno v původním šetření a potvrzeno v aktuálním přezkumu opatření před pozbytím platnosti, zařízení dovozené pro účely rozvoje domácích nebo zahraničních investičních projektů v souladu s politikou upřednostňující zahraniční nebo domácí investiční projekty mohou být od DHP a/nebo dovozního cla osvobozeny, pokud kategorie zařízení není uvedena v katalogu zboží, jež nelze vyjmout z celní povinnosti. Aby mohla společnost čerpat výhodu v rámci tohoto režimu, musí získat potvrzení od místního úřadu odpovědného za projekt, které je třeba předložit místnímu celnímu úřadu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (375)
            
            
               Čínská vláda tvrdila, že s účinností od 1. ledna 2009 platí osvobození pouze pro dovozní clo a DPH na dovoz zařízení pro vlastní potřebu se vybírá.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (376)
            
            
               Avšak v případě tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo během období přezkumného šetření – v rozporu s tvrzeními čínské vlády – zjištěno osvobození od DPH i dovozního cla. Týká se to zařízení, pro které byla výhoda schválena během jeho životnosti a byla částečně alokována v období přezkumného šetření. I když Komise neměla žádný důkaz o tom, že tento režim fungoval v průběhu období přezkumného šetření, na základě důkazů obsažených ve spisu určila, že výrobci zařazení do vzorku stále využívali výhody v rámci tohoto režimu.
            
         
      
   
   d)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (377)
            
            
               Má se za to, že uvedený program poskytuje finanční příspěvek v podobě prominutých příjmů čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii), neboť podniky se zahraničními investicemi a další způsobilé tuzemské podniky jsou osvobozeny od platby DPH nebo cel, které by byly jinak splatné. Proto představuje výhodu pro společnosti z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (378)
            
            
               Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, omezují přístup k subvenci na podniky, které investují v rámci konkrétní obchodní kategorie taxativně vymezené zákonem a které patří buď do podporované kategorie, nebo do omezené kategorie B v rámci katalogu pro orientaci průmyslu v oblasti zahraničních investic a převodu technologií nebo které jsou v souladu s katalogem klíčových odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj je podporován státem. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (379)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda požádala Komisi, aby formálně uvedla průmyslová odvětví a sektory, na něž se vztahují výše uvedené kategorie, a tvrzení, že rozsah odvětví, na něž se vztahují, činí program použitelným na podniky ve všech sektorech hospodářství. Komise však poukazuje na to, že čínská vláda nikdy nepředložila relevantní důkaz, že průmyslová odvětví a sektory, na něž se tyto kategorie vztahují, nejsou v podporované nebo omezené kategorii. Komise má za to, že způsobilé společnosti jsou v tomto případě dostatečně omezenou skupinou. Inspekce na místě u společností zařazených do vzorku nenaznačily, že program je použitelný na podniky ve všech odvětvích hospodářství.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (380)
            
            
               Podle jednoho vyvážejícího výrobce, k získání této výhody musí být výrobky vyrobené za použití dováženého strojního zařízení uvedeny v Katalogu pro orientaci odvětví se zahraničními investicemi uvedeném v 386. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (381)
            
            
               Původně čínská vláda uvedla, že z tohoto programu profitovala pouze společnost Trina. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku však bylo shledáno, že z tohoto programu profitovaly všechny tři společnosti. Čínská vláda vysvětlila, že měla za to, že je třeba uvést pouze zařízení dovezené v období přezkumného šetření. Komise konstatovala, že výhoda následuje po odpisu dovezeného zařízení; přičemž některé odpisy připadaly na období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   e)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (382)
            
            
               Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Výše výhody, kterou příjemci získali, je stanovena ve výši osvobození dovezeného zařízení od DPH a cla. Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období přezkumného šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení v souladu s běžnými účetními postupy společnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (383)
            
            
               Míra subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,11
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,02
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,18
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.4.2.   Odpočty DPH pro podniky se zahraničními investicemi na nákup zařízení vyrobeného v Číně
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (384)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že tento program stanoví osvobození od DPH pro podniky se zahraničními investicemi při nákupu zařízení vyrobeného v tuzemsku. Této výhody lze využít v případě, že zařízení není uvedeno na seznamu nezpůsobilých zařízení a jeho hodnota nepřekračuje určitou prahovou úroveň. Během tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti nebyly zjištěny žádné změny.
            
         
      
   
   b)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (385)
            
            
               Jak bylo stanoveno v původním šetření, právní základ tvoří prozatímní opatření o vrácení daně při nákupu zařízení vyrobeného na domácím trhu podniky/subjekty se zahraničními investicemi vydané státní daňovou správou, zkušební správní opatření týkající se snížení daně pro projekty se zahraničními investicemi při nákupu zařízení vyrobeného v Číně a oznámení ministerstva financí a státní daňové správy o zrušení rabatové politiky pro zařízení vyrobené na domácím trhu a nakupované podniky se zahraničními investicemi.
            
         
      
   
   c)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (386)
            
            
               Režim vrácení DPH se vztahuje na zařízení vyrobené v tuzemsku a zakoupené pro projekty financované ze zahraničních zdrojů za předpokladu, že tyto projekty patří mezi podporované projekty v Katalogu pro orientaci odvětví se zahraničními investicemi nebo Katalogu zvýhodněných odvětví se zahraničními investicemi v centrálních a západních regionech v Číně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (387)
            
            
               Stejně jako v původním šetření čínská vláda ve své odpovědi na dotazník tvrdila, že tento program byl ukončen k 1. lednu 2009. Toto tvrzení bylo odmítnuto již v původním šetření. Navíc v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti dva vývozci zařazení do vzorku předložili o tomto režimu podrobné informace, včetně údajů o výši poskytované výhody během období přezkumného šetření. S přihlédnutím k této skutečnosti se dospělo k závěru, že čínská vláda opomenula důležité informace, jako jsou seznam příslušných příjemců a výši výhody, kterou využily.
            
         
      
   
   d)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (388)
            
            
               Má se za to, že uvedený program poskytuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, neboť subjekty se zahraničními investicemi jsou osvobozeny od platby DPH, která by byla jinak splatná. Proto představuje výhodu pro společnosti z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (389)
            
            
               Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, omezují přístup k subvenci na podniky se zahraničními investicemi, které kupují zařízení vyrobené na domácím trhu a které patří do podporované kategorie a do omezené kategorie B Katalogu pro odvětví se zahraničními investicemi nebo zařízení koupené na domácím trhu uvedené v Katalogu klíčových odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj je podporován státem. Dále Zkušební správní opatření týkající se snížení daně pro projekty se zahraničními investicemi při nákupu zařízení vyrobeného v Číně a oznámení ministerstva financí omezují výhody na podniky se zahraničními investicemi, které patří do podporované kategorie v Katalogu pro orientaci odvětví se zahraničními investicemi nebo Katalogu zvýhodněných odvětví se zahraničními investicemi v centrálních a západních regionech v Číně. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Tento program je rovněž specifický ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. b) základního nařízení, neboť závisí na přednostním používání domácího zboží na úkor zboží dováženého.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (390)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda zpochybnila specifičnost z důvodů podobných těm, které jsou uvedeny v 379. bodě odůvodnění. V témže bodě odůvodnění se toto tvrzení odmítá.
            
         
      
   
   e)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (391)
            
            
               Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Výše výhody, kterou příjemci získali, je stanovena ve výši osvobození domácího zařízení od DPH. Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období přezkumného šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení v souladu s běžnými postupy v daném odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (392)
            
            
               Míra subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Odpočty DPH pro podniky se zahraničními investicemi na nákup zařízení vyrobeného v Číně
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,02
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,03
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,00
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   3.4.4.3.   Osvobození výrobků prodávaných podniky se zahraničními investicemi od DPH
   
      
      
      
         
            
               (393)
            
            
               Šetření potvrdilo, že společnosti zařazené do vzorku neobdržely v rámci daného programu během období přezkumného šetření žádné výhody. Každopádně neexistuje žádný náznak, že by původní subvenční programy byly zrušeny.
            
         
      
   
   3.4.5.   Dodání zboží a poskytnutí služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou
   
   3.4.5.1.   Nedostatečná spolupráce a využití dostupných údajů
   
      
      
      
         
            
               (394)
            
            
               Kromě obecného popisu v oddíle 3.1 Komise poukazuje na to, že čínská vláda až do inspekce na místě neposkytla údaje o spotřebě nebo podílu na trhu týkající se polykrystalického křemíku, hliníku nebo skla, přestože tyto údaje byly několikrát požadovány, počínaje dotazníkem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (395)
            
            
               Přestože byly údaje o spotřebě nebo podílu na trhu týkající se tří výše uvedených druhů zboží požadovány na začátku ověřování, odhady založené na domácí produkci a objemech dovozu a vývozu těchto tří výrobků byly poskytnuty na konci inspekce na místě a vzhledem k tomuto načasování je Komise nemohla ověřit. Nebyly poskytnuty žádné údaje o podílu na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (396)
            
            
               Čínská vláda tvrdila, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy o subvencování výrobců polykrystalického křemíku, hliníku a skla. Podle čínské vlády nebyly informace požadované prostřednictvím zvláštních dotazníků pro výrobce polykrystalického křemíku, hliníku a skla nezbytné k tomu, aby Komise dospěla k závěru vzhledem k nedostatečným důkazům, pokud jde o finanční příspěvky ze strany vlády nebo veřejného subjektu. Čínská vláda dále poznamenala, že dané informace nelze poskytnout, jelikož vláda nad těmito výrobci nemá žádnou kontrolu a nemá přístup k údajům týkajícím se konkrétních transakcí, které Komise požadovala. Proto čínská vláda po žádném z výrobců polykrystalického křemíku, hliníku či skla vyplnění zvláštního dotazníku nepožadovala.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (397)
            
            
               Čínská vláda také požádala Komisi, aby navrhla nějaký prakticky proveditelný způsob, jak získat požadované informace, a rozumný rozsah nezbytný k tomu, aby Komise dospěla k závěru.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (398)
            
            
               Za prvé, požadované informace byly považovány za nezbytné, aby si Komise mohla udělat představu o situaci a měla možnost ověřit činnost (a možné subvencování) výrobců výše zmíněných druhů zboží. Za druhé, najít pro čínskou vládu fungující způsob, jak získat požadované informace, nebylo úkolem Komise; v každém případě by to stejně znamenalo pouze předat zvláštní dotazníky známým domácím výrobcům polykrystalického křemíku, hliníku či skla, kteří splňovali požadavky uvedené v 28. bodě odůvodnění, a zprostředkovat následné odpovědi (pokud by nějaké byly).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (399)
            
            
               Co se týče poskytování pozemků a práv k užívání pozemků, čínská vláda nezveřejnila počáteční ceny, cenové prahy, ani počet účastníků výzev k podávání nabídek a dražeb týkajících se užívání pozemků ohlášených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Čínská vláda pouze uvedla, že tyto informace budou k dispozici na nižších úrovních (místní vlády). Je třeba poznamenat, že v rámci antisubvenčního šetření zastupuje čínská vláda veškeré úrovně státní správy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (400)
            
            
               Oznámení o příslušných výzvách k podávání nabídek a dražbách rovněž nebyla poskytnuta, ačkoliv byla několikrát vyžadována (například v dotazníku určeném čínské vládě nebo také v průběhu inspekce na místě). Komisi bylo čínskou vládou doporučeno, aby si oznámení obstarala sama z internetových stránek sledujících pohyby na trhu s pozemky (které jsou v čínštině), a to přestože, jak uvedla čínská vláda, oznámení vztahující se k převodům před rokem 2007 se na stránkách nemusí zobrazit.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (401)
            
            
               Komise tak nemohla ověřit informace o převodech práv k užívání pozemků vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (402)
            
            
               Komise čínskou vládu vyrozuměla o tom, že s ohledem na tento režim subvencí zvažuje uplatnění článku 28 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínská vláda ve své odpovědi Komisi neposkytla v této věci uspokojivé vysvětlení ani nové důkazy, musela Komise svá zjištění opřít o dostupné údaje, tj. v tomto případě o informace poskytnuté vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a další veřejně dostupné informace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (403)
            
            
               Ve své odpovědi na poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že Komise nedodržela článek 28 základního antisubvenčního nařízení, když použila ustanovení o „dostupných údajích“ na dodání zboží za cenu nižší než přiměřenou. Zejména čínská vláda tvrdila, že Komise měla na konci ověřování přijmout údaje o spotřebě/podílu na trhu. Rovněž bylo údajně nepřiměřené, že Komise vyvozovala, že čínská vláda neodeslala a nekoordinovala odpovědi od různých dodavatelských sektorů na dodatek B. A konečně, Komise údajně nepoužila správně ustanovení článku 28, pokud jde o práva k užívání pozemků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (404)
            
            
               Pokud jde jak o údaje o spotřebě/podílu na trhu, tak o odpovědi na dodatek B, je třeba připomenout, že na antisubvenční šetření se vztahují přísné lhůty, a proto je důležité, aby vyšetřování uspokojivě postupovalo kupředu. Je také důležité pochopit, že inspekce na místě jsou organizovány (obvykle jednorázově) za účelem kontroly údajů, které byly předloženy dříve. Pokud jde o toto šetření, údaje týkající se tohoto aspektu šetření byly požadovány v původním dotazníku a v písemném upozornění na nedostatky. Čínská vláda odpověděla, že její politikou není poskytovat údaje (týkající se spotřeby/podílů na trhu, dodatku B a práva k užívání pozemků) a nechápe, jaký byl jejich význam pro šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (405)
            
            
               S ohledem na tuto odpověď Komise potvrzuje, že nebyla schopna ověřit údaje, ať už z toho důvodu, že nebyly předloženy vůbec, nebo proto, že byly předloženy v tak pozdní fázi ověřování, že je nebylo možno ověřit. Zejména pokud jde o údaje o spotřebě/podílu na trhu, které byly Komisi předloženy v závěru inspekce na místě, čínská vláda nemohla spolu s číselnými údaji předložit informaci o skutečném zdroji těchto číselných údajů. Kromě toho čínská vláda objasnila, že poskytnuté číselné údaje byly odhady, což by Komise mohla přijmout, kdyby byla s to provést křížovou kontrolu a ověření u zdroje, na jehož základě byly tyto číselné údaje odhadnuty. Pokud jde o odvolávání se čínské vlády na zprávu panelu EC – Salmon (WT/DS337/R), je třeba zdůraznit, že panel rovněž měl za to, že k posouzení toho, zda byly informace poskytnuty „včas“, by se mělo přihlédnout k tomu, kdy byly informace poprvé požadovány. Pro připomenutí se uvádí, že žádost o číselné údaje o spotřebě a podílu na trhu u skla, hliníku a polykrystalického křemíku byla poprvé formulována v dotazníku pro čínskou vládu, který byl zaslán dne 7. prosince 2015. Inspekce na místě u čínské vlády se uskutečnila v období od 8. srpna 2016 do 12. srpna 2016 a odhady byly poskytnuty v poslední den inspekce na místě, tj. 12. srpna 2016. Komise proto v tomto případě nevidí žádný důvod pro odvolávání se na zprávu panelu EC – Salmon.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (406)
            
            
               Navíc, kdyby byly údaje byly poskytovány včas, bylo by možné je analyzovat tak, že by byla možná další objasnění nebo žádosti o další údaje. Vzhledem k tomu, že Komise nebyla schopna provést úplnou analýzu režimů v rámci části týkající se dodání zboží a poskytnutí služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou, Komise potvrzuje, že se tvrzení čínské vlády v tomto ohledu odmítají.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (407)
            
            
               Konečně je třeba uvést, že Komise udělala maximum pro to, aby analyzovala včasné údaje, které obdržela od čínské vlády a společností zařazených do vzorku, a jen ve velmi omezené míře využila ustanovení o dostupných údajích podle článku 28. Ve skutečnosti, pokud jde o hliník, polykrystalický křemík, energii, solární sklo a vodu, dospěla k závěru, že nemá být proveden výpočet subvencí. Pokud jde o další režimy tohoto druhu, i když byly zjištěny napadnutelné režimy, konečné hodnocení bylo umírněné a založeno na dostupných údajích. Proto se tvrzení, že Komise neudělala maximum pro to, aby prováděla šetření přiměřeným a odpovědným způsobem na základě včasných údajů, které obdržela, odmítá.
            
         
      
   
   3.4.5.2.   Dodání polykrystalického křemíku vládou za cenu nižší než přiměřenou
   
      
      
      
         
            
               (408)
            
            
               Na základě dostupných údajů šetření neprokázalo, že by společnosti zařazené do vzorku získaly z tohoto programu během období přezkumného šetření nějaké výhody.
            
         
      
   
   3.4.5.3.   Dodání hliníkových výlisků vládou za cenu nižší než přiměřenou
   
      
      
      
         
            
               (409)
            
            
               Na základě dostupných údajů šetření neprokázalo, že by společnosti zařazené do vzorku získaly z tohoto programu během období přezkumného šetření nějaké výhody.
            
         
      
   
   3.4.5.4.   Dodání skla vládou za cenu nižší než přiměřenou
   
      
      
      
         
            
               (410)
            
            
               Dne 14. května 2014 Komise uložila konečné vyrovnávací clo na dovoz solárního skla pocházejícího z Čínské lidové republiky (48). V odvětví výroby solárního skla byly zjištěny různé režimy subvencí, z nichž některé jsou shodné s režimy v tomto řízení týkajícím se solárních modulů a článků (např. preferenční úvěry, preferenční sazby daně z příjmu pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií, daňový zápočet nákladů na výzkum a vývoj a poskytnutí pozemků za cenu nižší než přiměřenou).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (411)
            
            
               Existuje jasné překrývání mezi zjištěními v případě solárního skla a režimů subvencí prošetřovanými pro účely tohoto řízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (412)
            
            
               Komise si od čínské vlády vyžádala příslušné informace, aby určila, zda část nebo celá subvence poskytnutá odvětví solárního skla na počátku dodavatelského řetězce byla přenesena na odvětví solárních panelů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (413)
            
            
               Komise bohužel nebyla schopna dokončit své šetření vzhledem k tomu, že čínská vláda řádně nespolupracovala a výrobci solárního skla neposkytli odpovědi, jak je uvedeno v 43., 73., 394., 396. a 398. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (414)
            
            
               Avšak s ohledem na to, že zjištění týkající se tohoto programu neovlivňují významně celkový závěr o existenci subvencování, Komise neprováděla další analýzu tohoto programu, jak je objasněno výše v 73. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   3.4.5.5.   Dodání energie vládou za cenu nižší než přiměřenou
   
      
      
      
         
            
               (415)
            
            
               Šetření neprokázalo, že by společnosti zařazené do vzorku získaly z tohoto programu během období přezkumného šetření nějaké výhody. Každopádně neexistuje žádný náznak, že by původní subvenční programy byly zrušeny.
            
         
      
   
   3.4.5.6.   Dodání vody vládou za cenu nižší než přiměřenou
   
      
      
      
         
            
               (416)
            
            
               Šetření neprokázalo, že by společnosti zařazené do vzorku získaly z tohoto programu během období přezkumného šetření nějaké výhody.
            
         
      
   
   3.4.5.7.   Poskytování pozemků a práv k užívání pozemků vládou za cenu nižší než přiměřenou
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (417)
            
            
               Jak bylo zjištěno v původním šetření, je vlastníkem veškeré půdy vláda, neboť půda je v kolektivním vlastnictví čínského lidu. Podle zákona nelze pozemky prodávat, lze však přidělovat práva k jejich užívání. Čínská vláda tvrdila, že práva k užívání pozemků v Číně se přidělují prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, dražby a soutěže a že takové ustanovení je obsaženo rovněž v článku 137 zákona Čínské lidové republiky o nemovitostech.
            
         
      
   
   b)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (418)
            
            
               Jak bylo zjištěno v původním šetření, ustanovení týkající se práva k užívání pozemků v Číně je součástí zákona o správě půdy Čínské lidové republiky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (419)
            
            
               Kromě toho jsou součástí právního základu také tyto dokumenty: zákon Čínské lidové republiky o správě městských nemovitostí, Přechodné předpisy Čínské lidové republiky týkající se přidělování a převodu práv k užívání pozemků ve státním vlastnictví v městských oblastech, prováděcí předpis zákona o správě půdy Čínské lidové republiky a ustanovení o přidělování práv k užívání stavebních pozemků ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, dražeb a cenových odhadů.
            
         
      
   
   c)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (420)
            
            
               Vyvážející výrobci zařazení do vzorku předložili údaje k pozemkům, jež mají v držbě, i k většině smluv či osvědčení o právech k užívání pozemků, ačkoliv tito vyvážející výrobci zařazení do vzorku neposkytli veškerá oznámení. Dále pak čínská vláda poskytla jen velmi omezené informace k tomu, jak se stanovují ceny práva k užívání pozemků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (421)
            
            
               Čínská vláda neposkytla informace o podmínkách, za kterých byla práva k užívání pozemků přijata, a nebyly poskytnuty ani informace týkající se deseti největších vyvážejících výrobců (z hlediska vývozu přezkoumávaných výrobků do Unie během období přezkumného šetření). Nebyla poskytnuta žádná požadovaná oznámení a/nebo počáteční ceny vztahující se k převodům práv k užívání pozemků uvedeným třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Čínská vláda odkázala Komisi na internetové stránky systému pro sledování pohybu na trhu s pozemky, přičemž ale dodala, že převody datované před rokem 2007 se na výše uvedených internetových stránkách nemusí zobrazit. Čínská vláda kromě toho neposkytla ani žádné informace ohledně počtu dražitelů vzhledem k ohlášeným převodům práv k užívání pozemků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (422)
            
            
               Pokud jde o chybějící údaje o počátečních cenách, čínská vláda odkázala na nižší úrovně (místní vlády), které stanoví počáteční ceny a cenové prahy a které mají k dispozici informace o počtu účastníků pro každou výzvu k podávání nabídek a dražbu. Komise nemohla tuto argumentaci přijmout, jelikož čínská vláda v antisubvenčním řízení zastupuje vládu ČLR na všech úrovních.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (423)
            
            
               Vzhledem k výše uvedenému musela být některá zjištění, pokud jde o poskytování pozemků a práv k užívání pozemků, založena na dostupných údajích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (424)
            
            
               Jak bylo zjištěno v původním šetření, orgány stanoví ceny podle hodnotícího systému městských pozemků. Čínská vláda v současném přezkumu před pozbytím platnosti odkázala na systém pro sledování pohybu cen městských pozemků, který je vytvořen Ministerstvem pro půdu a zdroje, a který čtvrtletně zveřejňuje ceny pozemků v 105 čínských městech.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (425)
            
            
               Bylo zjištěno, že tyto ceny jsou vyšší než minimální referenční ceny stanovené v rámci hodnotícího systému městských pozemků a používané orgány místní správy, protože referenční ceny stanovené v rámci hodnotícího systému městských pozemků jsou aktualizovány pouze jednou za tři roky, zatímco ceny v rámci systému pro sledování pohybu cen jsou aktualizovány čtvrtletně. Nicméně nic nenaznačuje tomu, že by ceny pozemků byly založeny na cenách v rámci systému pro sledování pohybů cen. Čínská vláda během inspekce na místě ve skutečnosti potvrdila, že systém pro sledování pohybu cen městských pozemků sleduje výkyvy cenových úrovní pozemků v určitých oblastech (tj. v uvedených 105 městech) ČLR a že je navržen tak, aby hodnotil vývoj cen pozemků. Počáteční ceny výzev k podávání nabídek a dražeb jsou však založeny na referenčních cenách stanovených v rámci hodnotícího systému pozemků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (426)
            
            
               Čínská vláda při inspekci na místě rovněž potvrdila, že je zvykem vybrat pouze určitý počet zájemců či účastníků (v případě dražeb) místo toho, aby se účastnily všechny přihlášené subjekty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (427)
            
            
               V původním šetření bylo zjištěno, že ceny placené za práva k užívání pozemků v ČLR nepředstavují tržní cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu. Zároveň bylo zjištěno, že převody práv k užívání pozemků byly ovlivněny omezeními, jež se týkala vyhlašování záměru převodu prostřednictvím nabídkového řízení, aukce a cenových odhadů. V tomto přezkumu před pozbytím platnosti nebyly identifikovány žádné změny, pokud jde o tato zjištění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (428)
            
            
               V rámci tohoto šetření Komise také zjistila, že někteří vyvážející výrobci zařazení do vzorku obdrželi od místních orgánů zpětné platby jako náhradu za (již tak nízké) ceny, které zaplatili za práva k užívání pozemku, a to například za práce provedené samotnou společností v rámci základní infrastruktury na pozemku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (429)
            
            
               Oznámení, která poskytl jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jasně ukázala, že veškeré pozemky pro průmyslové využití získané touto společností byly vyčleněny pro fotovoltaické odvětví. Skutečné zaplacené nákupní ceny byly téměř stejné jako počáteční ceny uvedené v oznámeních. Shromážděné důkazy vztahující se k uvedenému vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku ukázaly, že ceny za práva k užívání pozemků, které obdržel, nebyly založeny na „tržních cenách“, ale byly sjednány s pozemkovým úřadem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (430)
            
            
               Výše uvedené důkazy jsou v rozporu s tvrzením čínské vlády, že ceny placené za práva k užívání pozemků v ČLR představují tržní cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu. Komise kromě toho zjistila, že převod práv k užívání pozemku zahrnoval omezení týkající se nabídkového řízení, aukce a cenových odhadů, které negativně ovlivňují spravedlivou hospodářskou soutěž, a také že někteří vyvážející výrobci obdrželi od místních orgánů zpětné platby jako náhradu za (již tak nízké) ceny, které zaplatili za práva k užívání pozemků.
            
         
      
   
   d)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (431)
            
            
               Závěry šetření potvrzují, že situace týkající se poskytování a nabývání pozemků v ČLR je nejasná a netransparentní, a že ceny často svévolně stanovují příslušné orgány. Orgány stanovují ceny podle hodnotícího systému městských pozemků, který je aktualizován pouze každé tři roky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (432)
            
            
               Poskytování práv k užívání pozemků čínskou vládou je proto nutno pokládat za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě dodání zboží, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu. Jak je vysvětleno v 427. až 430. bodě odůvodnění výše, fungující trh s pozemky v ČLR neexistuje; jak ukázalo použití vnější referenční hodnoty (viz 435. až 437. bod odůvodnění výše), je částka, kterou výrobci zařazení do vzorku za práva k užívání pozemků zaplatili, výrazně pod úrovní běžné tržní ceny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (433)
            
            
               Kromě toho jsou zpětné platby od místních orgánů přímými převody finančních prostředků, které představují výhodu, protože jde o nevratné příspěvky, jež nejsou na trhu k dispozici. Subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 2 písm. c) základního nařízení, neboť přednostní přístup k průmyslovým pozemkům je omezen pouze na společnosti, které působí v určitém průmyslovém odvětví, v tomto případě fotovoltaickém odvětví, pouze některé obchodní operace podléhaly nabídkovému řízení, ceny jsou často určovány státními orgány a postupy vlády v dané oblasti jsou nejasné a netransparentní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (434)
            
            
               Tato subvence je proto považována za napadnutelnou.
            
         
      
   
   e)   Výpočet výše subvence
   
      
      
      
         
            
               (435)
            
            
               Stejně jako v původním šetření a v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení byly jako vnější referenční hodnota použity ceny pozemků ze samostatného celního území Tchaj-wan.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (436)
            
            
               Výše napadnutelné subvence je vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. Tato výhoda se vypočte s ohledem na rozdíl mezi částkou, kterou ve skutečnosti zaplatí každý vyvážející výrobce zařazený do vzorku za práva k užívání pozemků, (sníženou o částku zpětných vládních plateb či popřípadě grantů), a částkou, která by měla být běžně zaplacena na základě tchajwanské referenční hodnoty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (437)
            
            
               V návaznosti na metodiku použitou v původním šetření použila Komise průměrnou cenu pozemků za metr čtvereční na Tchaj-wanu, jež byla upravena o oslabení měny a vývoj HDP ode dne, kdy byla uzavřena ta která smlouva o přidělení užívacích práv k pozemkům. Údaje o cenách pozemků pro průmyslové využití byly získány z internetové stránky odboru průmyslu tchajwanského ministerstva obchodu. Depreciace měny a vývoj HDP pro Tchaj-wan byly vypočteny na základě míry inflace a vývoje HDP na obyvatele při současných cenách v USD na Tchaj-wanu, kterou zveřejnil Mezinárodní měnový fond pro rok 2015. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše této subvence (čitatel) rozpočítána na období přezkumného šetření, přičemž byla uvažována běžná doba trvání práv k užívání pozemků určených k průmyslovému využití, a to 50 let. Tato částka byla následně přepočtena na celkový obrat z prodeje výrobků, jehož vyvážející výrobci zařazení do vzorku za období přezkumného šetření dosáhli, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (438)
            
            
               Míra subvence zjištěná pro tento program během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činí:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Poskytování pozemků a práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou
                        
                     
                     
                        
                           Společnost/skupina
                        
                        
                           Subvenční sazba (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           0,23
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,74
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           0,60
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (439)
            
            
               Ve své odpovědi na poskytnutí informací čínská vláda několikrát uvedla, že Komise nedodržela zásadní právní normy a standardy dokazování, pokud jde o určení finančního příspěvku a výhody v souvislosti s tímto režimem práv k užívání pozemků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (440)
            
            
               Čínská vláda zopakovala své přesvědčení, že systém práv k užívání pozemků v ČLR vede k udílení práv k užívání pozemků, které je reprezentativní pro tržní ceny určované nabídkou a poptávkou na volném trhu. Nicméně, jak bylo prokázáno v původním šetření v 357. až 359. bodě odůvodnění a potvrzeno v tomto šetření, čínská vláda neposkytla klíčové informace, které by Komisi umožnily provést řádnou analýzu. Za druhé, na základě informací, které jsou k dispozici v nynějším šetření, je stále zřejmé, že existence „systému pro sledování pohybu cen pozemků“ a „hodnotícího systému městských pozemků“ nezaručuje, že se tržní ceny vyvíjejí podle zásad nabídky a poptávky na trhu. Vzhledem k tomu, že údaje předložené čínskou vládou byly nedostatečné, nebylo možné určit skutečnou povahu fungujícího systému.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (441)
            
            
               Ve skutečnosti v souladu s článkem 28 údaje, které byly pro Komisi dostupné, jasně naznačovaly, že z důvodů uvedených výše byla potřebná referenční hodnota. Kromě toho bylo z dostupných informací zřejmé, a to bez ohledu na to, zda práva k užívání pozemků byly přiděleny před původním šetřením nebo v návaznosti na něj, že u společností zařazených do vzorku nebyly k dispozici důkazy o řádném fungování systému dražby (nebo jiného systému), který by fungoval na tržních zásadách. Naopak důkazy popsané výše naznačovaly, že jde o systém poskytující fotovoltaickému odvětví preferenční sazby, které jsou přidělovány netransparentně. Jak Komise uvedla v obecném informačním dokumentu, v několika oznámeních o pozemcích získaných během šetření se jasně uvádělo, že se pozemek nabízí pouze cílovým odvětvím na základě systému „sektorové orientace“. Také ceny byly stanoveny před dražbou a nezměnily se, protože v dražbě se přihlásil pouze jeden předem známý dražitel.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (442)
            
            
               Zkoumané transakce výrobců zařazených do vzorku také svědčily o existenci zpětných plateb a jiných srážek prováděných v souvislosti s právy k užívání pozemků a poskytovaly důkazy o tom, že některé sazby byly sjednány s pozemkovým úřadem. Čínská vláda ve své odpovědi na poskytnutí informací uvedla, že uvedené skutečnosti nesvědčí o tom, že systém práv k užívání pozemků nefunguje na základě tržních zásad. Individuální subvenční rozpětí vypočtené pro každou společnost zařazenou do vzorku (včetně případných srážek atd.) bylo zpřístupněno dotčené straně a nebyly obdrženy žádné připomínky, podle nichž by výpočty v tomto ohledu nebyly přesné. Připomínky čínské vlády proto nemohly být přijaty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (443)
            
            
               Čínská vláda rovněž tvrdila, že Komise považuje všechna práva k užívání pozemků nabytá pod referenční hodnotou za získání výhody a že to nepostačuje ke splnění požadavku specifičnosti. Je však třeba poukázat na to, že názor Komise ohledně specifičnosti je, že existence zkresleného a netransparentního systému práv k užívání pozemků spolu s jasnými důkazy o preferenčních operacích udělovaných fotovoltaickému odvětví prokazuje specifičnost v tomto šetření. Toto tvrzení bylo tedy také odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (444)
            
            
               Jeden vyvážející výrobce poukázal na to, že práva k užívání pozemků získaná od subjektů, které jsou podle něj soukromými subjekty, neměla být zahrnuta do výpočtu výhod. Za prvé, je třeba poznamenat, že většina pozemků získaná výrobci zařazenými do vzorku, byla získána přímo od pozemkového úřadu čínské vlády. Za druhé, i v omezeném počtu případů, kdy práva k užívání pozemků byla získána od údajně soukromých subjektů, je tato otázka nepodstatná, protože v systému, o němž bylo jasně stanoveno, že nefunguje na základě tržních zásad a který zvýhodňuje určité sektory, dotčený vyvážející výrobce získal příslušná práva k užívání pozemků za sazby, které byly výrazně nižší než stanovená referenční hodnota. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   3.4.6.   Podpora fúzí a restrukturalizace ve fotovoltaickém odvětví
   
   
      
      
      
         
            
               (445)
            
            
               Z tisku a internetových stránek vyvážejících výrobců ve fotovoltaickém odvětví bylo zjištěno, že od doby původního šetření došlo k několika velkým rekapitalizacím z vnějších zdrojů na záchranu výrobců solárních panelů. Většina společností, jež těžily z takovýchto rekapitalizací z vnějších zdrojů, se rozhodla nespolupracovat na tomto šetření, a Komise tedy musela využít dostupné údaje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (446)
            
            
               Tři společnosti zařazené do vzorku neposkytly žádné důkazy, jež by potvrdily, že tyto společnosti během období přezkumného šetření těžily z tohoto druhu režimu. Nicméně se zdá, že nejméně čtyři velké čínské vyvážející společnosti (z nichž tři nespolupracovaly při šetření) obdržely v posledních letech značné výhody, jež spadají do tohoto režimu nebo do kombinace tohoto režimu a režimu preferenčních úvěrů. Ilustrativní příklady nalezené v tisku zahrnují:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Společnost Shanghai Chaori Solar v roce 2014 nezaplatila úrokovou platbu za dluhopisy v hodnotě 1 miliardy CNY. Státní podnik poskytl záruku ve výši 880 milionů CNY (zdroj: www.reuters.com).
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Místní správa (město Wu-si) poskytla v roce 2013 finanční pomoc společnosti Suntech Power Holdings poté, co nesplnila své závazky z dluhopisů. Poskytnutá finanční pomoc byla ve výši kolem 150 milionů USD nebo zhruba 930 milionů CNY (zdroj: www.reuters.com).
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Společnost skupiny Yingli Green Energy Group v roce 2015 nesplnila své závazky z dluhopisů a získala od China Development Bank a města Pao-ting půjčku ve výši 3,3 miliardy CNY v rámci restrukturalizace (zdroj: www.forbes.com).
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (447)
            
            
               Celkově se jedná o značné částky, a to i v případě potřeby zohlednit určitou formu odpisu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (448)
            
            
               Vzhledem k tomu, že tři spolupracující výrobci zařazení do vzorku nevyužili tuto subvenci, její účinky byly zohledněny pouze při obecné analýze pravděpodobnosti přetrvávání subvencování v rámci oddílu 3.5.
            
         
      
   
   3.4.7.   Výše subvencí během období přezkumného šetření
   
   
      
      
      
         
            
               (449)
            
            
               Výše valoricky vyjádřených subvencí, jež byly poskytnuty společnostem zařazeným do vzorku během období přezkumného šetření a jsou napadnutelné v souladu se základním nařízením, jsou uvedeny v této tabulce:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           Vyvážející výrobce
                        
                        
                           Konečné rozpětí subvence (%)
                        
                     
                     
                        
                           Chint Group
                        
                        
                           3,8
                        
                     
                     
                        
                           Jinko Solar Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           4,7
                        
                     
                     
                        
                           Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení
                        
                        
                           3,7
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (450)
            
            
               Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že subvencování přetrvávalo během období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (451)
            
            
               Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany tří z deseti hlavních vyvážejících výrobců (pokud jde o vývoz do Unie) a důkazům, že někteří z těchto výrobců získali významné subvence (viz 446. bod odůvodnění), by nicméně měly být výše uvedené hodnoty považovány za konzervativní.
            
         
      
   
   3.5.   Pravděpodobnost přetrvávání subvencování v případě ukončení platnosti opatření
   
   
      
      
      
         
            
               (452)
            
            
               Komise požádala čínskou vládu o uvedení jakýchkoliv (zamýšlených) změn vládních plánů a politik, které by mohly ovlivnit závěry Komise v otázce subvencí. Čínská vláda poukázala na nový 13. pětiletý plán, který vstoupil v platnost v březnu 2016 (tedy po období přezkumného šetření) a zůstane platný do roku 2020. Tento strategický plán nahrazuje 12. pětiletý plán, ve kterém hrály podpůrné politiky pro fotovoltaické výrobní odvětví významnou roli.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (453)
            
            
               Komise analyzovala 13. pětiletý plán a zjistila, že rovněž klade důraz na státní podporu technologického pokroku v oblasti výrobků a služeb spojených s odvětvím energie, a to včetně fotovoltaických článků nové generace. Zatímco spolu s 12. pětiletým pánem vytvořila čínská vláda rovněž zvláštní plán pro solární fotovoltaické odvětví, nebyl identifikován žádný podobný zvláštní plán pro fotovoltaické odvětví, který by doprovázel nový 13. pětiletý plán. Čínská vláda tvrdila, že nemá v úmyslu vydat zvláštní plán pro solární fotovoltaické odvětví. Nicméně jednoznačný důraz na fotovoltaické články nové generace je jasným znamením, že podpora fotovoltaického odvětví bude pokračovat i v následujících letech.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (454)
            
            
               Kromě toho právní základ pro podporu fotovoltaické politiky, jako je zákon ČLR o vědeckém a technologickém pokroku (viz 89. bod odůvodnění), který se výslovně zmiňuje o podpůrných opatřeních pro fotovoltaické, zůstává v platnosti. Čínská vláda v průběhu vyšetřování nikdy nenaznačila, že tyto zákony budou zrušeny.
            
         
      
   
   3.5.1.   Podpora fúzí a restrukturalizace
   
   
      
      
      
         
            
               (455)
            
            
               Jak je vysvětleno v 445. až 447. bodě odůvodnění, v letech následujících po provedení původních opatření došlo u několika výrobců v rámci fotovoltaického odvětví k významným rekapitalizacím z vnějších zdrojů. Je pravděpodobné, že čínští výrobci výrobků, které jsou předmětem přezkumu, jichž se rekapitalizace z vnějších zdrojů týkaly, by zanechali podnikání ve fotovoltaickém odvětví, kdyby neměli vládní podporu ve formě finanční záchrany.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (456)
            
            
               Poskytnutá finanční pomoc velmi výmluvně naznačuje záměr čínské vlády podporovat fotovoltaické odvětví a udržet jej nad vodou. Jasně prokazuje motivaci a odhodlání čínské vlády pokračovat v podpůrných politikách.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (457)
            
            
               Čínská vláda navzdory opakovaným žádostem odmítla poskytnout jakékoliv informace, pokud jde o uvedenou finanční pomoc. Výrobci, kteří tuto finanční pomoc obdrželi, nespolupracovali na šetření, ačkoliv patří mezi největší výrobce/vývozce do Unie. S ohledem na výše uvedené a v souladu s dostupnými údaji lze učinit jedině závěr, že tento druh státní podpory bude velmi pravděpodobně pokračovat i v budoucnu.
            
         
      
   
   3.5.2.   Preferenční financování
   
   
      
      
      
         
            
               (458)
            
            
               Narušený finanční trh, (převládající) státní vlastnictví většiny finančních institucí v ČLR a kontrola čínské vlády nad operacemi a obchodními rozhodnutími finančních institucí (ať už ve vlastnictví státu či nikoliv) (oddíly 3.4.1.1 a 3.4.1.2) či vliv na ně jsou strukturálními a dlouhodobými vlastnostmi čínského finančního sektoru.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (459)
            
            
               Čínská vláda poukázala na pokračující úsilí o reformu finančního trhu, počínaje liberalizací úrokových sazeb, nebyl ale předložen žádný přesvědčivý důkaz o tom, že by účinně omezila preferenční financování podporovaných odvětví. Přesněji řečeno, taková reforma by v dohledné budoucnosti neměla dopad na vlastnické struktury finančních institucí nebo kontrolu státu nad rozhodnutí o poskytování úvěrů v souladu se státní politikou.
            
         
      
   
   3.5.3.   Granty
   
   
      
      
      
         
            
               (460)
            
            
               Granty v rámci programu Golden Sun byly udělovány v letech 2009 až 2012 a jsou odepisovány po dobu více než 20 let. Výhody pro fotovoltaické výrobní odvětví tedy budou přetrvávat do roku 2029 až 2032.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (461)
            
            
               Další zjištěné granty jsou rovněž odepisovány v souladu s jejich specifiky a mohou přinášet výhody mimo rámec období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (462)
            
            
               Kromě toho byly v průběhu tohoto šetření zjištěny dva další grantové programy, které nebyly v rámci původního šetření napadeny. Podrobné informace o těchto grantech, jmenovitě o programu fondů na rozvoj zahraničního obchodu a programy 863 a 973, jsou uvedeny v 464 až 488. bodě odůvodnění. Tyto granty prokazují, že subvencování v podobě grantů pro fotovoltaické odvětví nadále pokračuje, a jednoznačně tak prokazují pravděpodobnost pokračování tohoto způsobu subvencování, pokud opatření pozbydou platnosti (a to i v případě, kdyby opatření zůstala v platnosti). Vzhledem k tomu, tyto dva granty nebyly v původním šetření napadeny, není k dispozici žádné vyčíslení subvenční sazby.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (463)
            
            
               A konečně, Komise se domnívá, že budoucí granty pro fotovoltaické odvětví jsou velmi pravděpodobné, a to ze dvou důvodů. Za prvé, nový 13. pětiletý plán stále zahrnuje fotovoltaické odvětví. Za druhé, programy výzkumu a vývoje, které jsou řízeny 13. pětiletým plánem, nebyly čínskou vládou označeny jako zrušené nebo ke zrušení.
            
         
      
   
   3.5.3.1.   Programy fondů na rozvoj zahraničního obchodu
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (464)
            
            
               Tento grant poskytuje paušální částky za účelem podpory vývozních aktivit. Uvedený program je spravován ministerstvem financí. Aby společnost mohla těžit z tohoto grantu, musí být schválena a registrována. Tento režim byl v roce 2015 napaden kanadskými orgány (49).
            
         
      
   
   b)   Nedostatečná spolupráce a využití dostupných údajů
   
      
      
      
         
            
               (465)
            
            
               Čínská vláda neposkytla o tomto programu žádné informace. Komise proto nebyla schopna ověřit všechny aspekty tohoto režimu a zejména skutečné výhody pro vyvážející výrobce přezkoumávaného výrobku a fotovoltaické odvětví jako celek. Některá zjištění v tomto šetření tedy musela vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.
            
         
      
   
   c)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (466)
            
            
               Hlavní právní základ tvoří Opatření pro správu fondů na rozvoj zahraničního obchodu (Caiqi (2010) č. 114) ministerstva financí. Pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku byl v období přezkumného šetření režim prováděn prostřednictvím Oběžníku finančního oddělení provincie Ťiang-si o vydávání fondů na rozvoj a podporu oddělení zahraničního obchodu provincie Ťiang-si (třetí kolo) pro rok 2013, GanCaiQiZhi [2014] č. 31 a Oběžníku finančního oddělení provincie Jiangxi o vydávání fondů na rozvoj a podporu oddělení zahraničního obchodu provincie Ťiang-si (třetí kolo) pro rok 2014, GanCaiQiZhi [2015] č. 25.
            
         
      
   
   d)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (467)
            
            
               Společnost Jinko předložila odkaz na hlavní právní základ a kopie dvou oběžníků uvedených v předchozím bodě odůvodnění. Společnost Jinko oznámila, že získala granty v rámci tohoto programu také v roce 2012.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (468)
            
            
               Společnost Changzhou Trina Solar Energy Co. Ltd a společnosti ve spojení oznámily získání grantů v rámci tohoto režimu v průběhu období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (469)
            
            
               Na základě dostupných informací se tyto programy nezdají být obecně dostupné všem podnikům v Číně.
            
         
      
   
   e)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (470)
            
            
               Programy fondů na rozvoj zahraničního obchodu nabízí subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě převodu finančních prostředků od čínské vlády výrobcům přezkoumávaného výrobku v podobě grantů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (471)
            
            
               Komise také došla k závěru, že tento subvenční režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (472)
            
            
               Programy fondů na rozvoj zahraničního obchodu jsou specifické subvence ve formě grantů. Šetřením bylo zjištěno, že této subvence využil jeden vývozce zařazený do vzorku.
            
         
      
   
   3.5.3.2.   Národní program pro výzkum a vývoj v oblasti špičkových technologií a Národní program základního výzkumu a vývoje v klíčových oblastech (programy 863 a 973)
   a)   Úvod
   
      
      
      
         
            
               (473)
            
            
               Program 863 je národní program pro výzkum a vývoj v oblasti špičkových technologií, který se zaměřuje na klíčové technologie pro industrializaci vysoce účinných solárních článků, jako jsou například tenkovrstvé heteropřechodové křemíkové nebo krystalické solární články třídy MW solární články z nanodrátů na bázi křemíku. Granty v rámci tohoto programu jsou poskytovány ministerstvem vědy a technologie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (474)
            
            
               Společnosti podávají žádosti o tyto granty online (50). Granty jsou dostupné společnostem, které splňují určité podmínky, jako je například skutečnost, že daná společnost je moderní energetickou technologickou společností, nebo má významné kapacity v oblasti výzkumu a vývoje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (475)
            
            
               Program 973 je Národní program základního výzkumu a vývoje v klíčových oblastech. Vztahuje se například na základní výzkum týkající se solárních článků s nízkým deficitem a vysokou účinností. Podobně jako u programu 863 musí společnosti podat žádost o granty online (51) a granty jsou poskytovány ministerstvem pro vědu a technologie. Mezi podmínky, které musí společnosti splnit, pokud jde o charakteristiky projektu, patří například inovativní nápady, jasné pokročilé výzkumné cíle zaměřené na klíčové národní potřeby, výzkum napříč obory, čínské charakteristiky a mezinárodní význam.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (476)
            
            
               Pokyny pro klíčové technologie, které by mohly těžit z grantů v rámci programů 863 a 973 jsou zveřejňovány jednou ročně.
            
         
      
   
   b)   Nedostatečná spolupráce a využití dostupných údajů
   
      
      
      
         
            
               (477)
            
            
               V písemném upozornění na nedostatky Komise požádala čínskou vládu o poskytnutí určitých vládních plánů vztahujících se na tyto programy. S odvoláním na veškeré další dokumenty, které již Komisi byly poskytnuty (z nichž většina neměla s těmito dvěma dotčenými programy žádnou souvislost), požádala čínská vláda Komisi o objasnění, proč potřebuje tyto informace, a poté pokračovala konstatováním, že žádné takové plány neexistují. Na druhou stranu byla poskytnuta řada prozatímních a administrativních opatření týkajících se řízení těchto plánů (jejichž existenci čínská vláda zpochybnila).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (478)
            
            
               Poté, co Komise během inspekce na místě požádala o dokumenty, které tvoří právní základ pro tyto dva programy (jelikož čínská vláda na tuto otázku ve své odpovědi na dotazník neodpověděla), čínská vláda poskytla administrativní opatření v čínštině týkající se tří vládních plánů souvisejících s výzkumem a vývojem v oblasti špičkových technologií, základním výzkumem a vývojem a podporou vědy a technologií. Nicméně vzhledem k načasování poskytnutí těchto informací a skutečnosti, že spolu s dokumenty nebyl poskytnut anglický překlad, Komise nemohla ověřit tyto dokumenty na místě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (479)
            
            
               Komise čínskou vládu rovněž požádala o poskytnutí statistických údajů o poskytnutých finančních prostředcích v rámci těchto dvou projektů. Čínská vláda odmítla poskytnout tyto statistické údaje, jelikož podle ní financování nesouvisí s výrobou fotovoltaických výrobků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (480)
            
            
               Čínská vláda rovněž tvrdila, že žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku netěžil ani z jednoho z těchto dvou programů (a ani z žádného jiného programu uvedeného v části „různé granty“), což odporovalo informacím, které byly poskytnuty jedním z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (481)
            
            
               Komise proto nebyla schopna ověřit všechny aspekty programů 863 a 973 a zejména skutečné přínosy pro výrobce přezkoumávaného výrobku a fotovoltaického výrobního odvětví jako celku. Některá zjištění v tomto šetření tedy musela vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 28 základního nařízení.
            
         
      
   
   c)   Právní základ
   
      
      
      
         
            
               (482)
            
            
               Právním základem těchto dvou programů je Administrativní opatření pro národní plán pro výzkum a vývoj v oblasti špičkových technologií (Plán 863) ve znění revidovaném v roce 2011, Administrativní opatření pro národní plán pro podporu vědy a technologií ve znění revidovaném v roce 2011 a Administrativní opatření pro národní program pro základní výzkum a vývoj v klíčových oblastech (973) ve znění revidovaném v roce 2011.
            
         
      
   
   d)   Zjištění, jež šetření přineslo
   
      
      
      
         
            
               (483)
            
            
               Čínská vláda uvedla, že granty poskytované pod záštitou programů 863 a 973 se týkají pouze výzkumu a vývoje a nevztahují se na výrobu přezkoumávaného výrobku. Podle čínské vlády dále nejsou tyto dva programy napadnutelné, protože nejsou specifické.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (484)
            
            
               Tyto argumenty se odmítají. Skutečnost, že granty byly poskytnuty na výzkum a vývoj přezkoumávaného výrobku, znamená přímý převod finančních prostředků ze strany čínské vlády výrazně snižující náklady na výzkum a vývoj, které by příjemce musel jinak vynaložit.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (485)
            
            
               Tyto granty jsou považovány za specifické, protože jsou pro jejich získání způsobilé pouze společnosti působící v oblasti klíčových technologií, jak jsou uvedeny v pokynech zveřejňovaných jednou ročně. Tyto pokyny stanoví klíčové technologie, které by mohly těžit z těchto dvou programů. Na vyžádání Komise poskytla čínská vláda pokyny pro roky 2011, 2013 a 2014. Pokyny pro rok 2014 týkající se klíčových technologií se výslovně zmiňují o výzkumu v oblasti solárních článků. Pokyny pro roky před rokem 2014 se také výslovně zmiňují o solárních článcích a/nebo o solární energii.
            
         
      
   
   e)   Závěr
   
      
      
      
         
            
               (486)
            
            
               Programy 863 a 973 nabízí subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě převodu finančních prostředků od čínské vlády výrobcům přezkoumávaného výrobku v podobě grantů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (487)
            
            
               Komise také došla k závěru, že tento subvenční režim je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (488)
            
            
               Programy 863 a 973 jsou specifické subvence ve formě grantů. Šetřením bylo zjištěno, že této subvence využil jeden vývozce zařazený do vzorku.
            
         
      
   
   3.5.4.   Daňové pobídky
   
   
      
      
      
         
            
               (489)
            
            
               Na společnosti v rámci fotovoltaického výrobního odvětví se vztahují různé preferenční daňové režimy a tyto režimy jsou zakotveny v platných daňových zákonech. Během konzultací a inspekce na místě čínská vláda neuvedla záměr změnit své daňové zákony.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (490)
            
            
               Co se týče osvobození od daně a cla na zařízení, které bylo zjištěno v případě některých výrobců ve fotovoltaickém odvětví, zařízení, na která se osvobození vztahují, je nutno odepisovat, a proto jsou výhody ve formě osvobození od daně a/nebo cla odpovídajícím způsobem odepisovány v nadcházejících letech (tj. mimo rámec období přezkumného šetření).
            
         
      
   
   3.5.5.   Závěr