Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/367 ze dne 1. března 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 367/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 56/131
            
         
      
   
   
   PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/367
   ze dne 1. března 2017,
   kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a kterým se zastavuje částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 11 odst. 2 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   1.   POSTUP
   
   1.1.   Platná opatření
   
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) Rada v prosinci 2013 prováděcím nařízením (EU) č. 1238/2013 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků), v současnosti kódů KN ex 8501 31 00, ex 8501 32 00, ex 8501 33 00, ex 8501 34 00, ex 8501 61 20, ex 8501 61 80, ex 8501 62 00, ex 8501 63 00, ex 8501 64 00 a ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8501310081, 8501310089, 8501320041, 8501320049, 8501330061, 8501330069, 8501340041, 8501340049, 8501612041, 8501612049, 8501618041, 8501618049, 8501620061, 8501620069, 8501630041, 8501630049, 8501640041, 8501640049, 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039) a pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) (dále jen „původní opatření“). Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla v rozmezí od 27,3 % do 64,9 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               V původním šetření Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojních zařízení a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“) předložila Komisi jménem skupiny vyvážejících výrobců cenový závazek. Rozhodnutím 2013/423/EU (3) Komise přijala uvedený cenový závazek, pokud jde o prozatímní antidumpingové clo. Na základě oznámení o pozměněné verzi cenového závazku, který předložila skupina vyvážejících výrobců společně s CCCME, potvrdila Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí 2013/707/EU (4), že přijímá cenový závazek v pozměněné podobě (dále jen „závazek“), a to na dobu uplatňování konečných opatření. Od té doby Komise přijala prováděcí rozhodnutí 2014/65/EU (5), kterým upřesnila provádění závazku. Přijala rovněž pět nařízení, kterými se odvolává přijetí závazku několika vyvážejících výrobců (6).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Dne 5. května 2015 zveřejnila Komise oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových a vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu (7). Přezkum se svým rozsahem omezil na referenční hodnotu používanou pro mechanismus úpravy cen, který je stanoven ve výše uvedeném závazku. Ukončen byl v lednu 2016 na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/12 (8).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Dne 28. května 2015 zahájila Komise šetření obcházení opatření týkající se možného obcházení antidumpingových i vyrovnávacích opatření uložených na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, zasílaného z Malajsie a Tchaj-wanu bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie a Tchaj-wanu (9)
                   (10). V důsledku toho byla opatření rozšířena na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) odesílaných z Malajsie a Tchaj-wanu s výjimkou několika skutečných výrobců, u kterých bylo zjištěno, že opatření neobcházejí (11).
            
         
      
   
   1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (12) původních opatření obdržela Komise dne 4. září 2015 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podalo sdružení EU ProSun jménem výrobců v Unii představujících více než 25 % celkové výroby krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) v Unii a podpořili ji výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba představuje více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku vyráběného tou částí výrobního odvětví Unie, která podpořila nebo odmítla žádost.
            
         
      
   
   1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Dne 5. prosince 2015 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) a zveřejnila oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie
                   (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Téhož dne Komise zahájila z moci úřední částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, který je omezen na posouzení toho, zda je v zájmu Unie zachovat opatření, jež jsou v současné době platná pro články typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech (14) (dále jen „oznámení o zahájení prozatímního přezkumu“).
            
         
      
   
   1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). Táž období byla uplatněna při částečném prozatímním přezkumu.
            
         
      
   
   1.5.   Zúčastněné strany
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               V oznámeních o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Kromě toho Komise o zahájení šetření informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR a orgány ČLR, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájením šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               V oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise informovala zúčastněné strany o tom, že počítá se Spojenými státy americkými (dále jen „USA“) a Indií, jakož i Japonskem, Malajsií, Jižní Koreou a Tchaj-wanem jako třetími zeměmi s tržním hospodářstvím ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Komise informovala známé výrobce v těchto zemích o zahájeních a vyzvala je k účasti.
            
         
      
   
   1.6.   Výběr vzorku
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               V oznámeních o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může vybrat vzorek čínských vyvážejících výrobců (týkající se přezkumu před pozbytím platnosti), výrobců v Unii a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení (týkající se přezkumu před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu).
            
         
      
   
   1.6.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               V oznámeních o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje v EU, který – s přihlédnutím k objemu výroby a zeměpisné poloze – mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii u modulů a tří u článků. Do tohoto předběžného vzorku byli zařazeni jak vertikálně integrovaní, tak neintegrovaní výrobci. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Všechny společnosti, které byly předběžně vybrány, souhlasily se zařazením do předběžného vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Několik zúčastněných stran předložilo připomínky k navrženému vzorku. Kritizovaly skutečnost, že názvy a sídla několika výrobců v Unii byly považovány za důvěrné, což jim zabránilo předložit připomínky k podílu vybraných výrobců na celkovém objemu výroby a prodeje výrobního odvětví Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Komise připomněla, že všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku s výjimkou společností SolarWorld, WARIS Srl (dále jen „Waris“) a Sillia VL (dále jen „Sillia“) v počáteční fázi požádali o to, aby byly jejich názvy považovány za důvěrné. Komise těmto žádostem vyhověla, avšak uvedené výrobce v Unii vyzvala, aby potvrdili své přání zůstat během přezkumů a šetření v anonymitě a uvedli oprávněné důvody pro svou žádost. Všechny dotčené společnosti s výjimkou jedné potvrdily svou původní žádost a odůvodnili ji. Společnosti zejména uvedly, že se obávají, že přijdou o své podnikatelské činnosti v ČLR a/nebo dodávky surovin a komponentů pocházejících z ČLR. Tyto důvody byly shledány opodstatněnými. Proto se Komise rozhodla přijmout požadavek anonymity a odmítnout žádosti zúčastněných stran, aby odhalila totožnost a sídlo výrobců v Unii zařazených do vzorku. Z anonymních společností pouze Jabil Assembly Poland sp. zoo. (dále jen „Jabil“) souhlasila s tím, aby byl její název zveřejněn v konečném vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (16)
            
            
               Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise nevymezila výrobní odvětví Unie předtím, než vybrala jeho předběžný vzorek. Proto se nemohl vyjádřit k tomu, zda je tento vzorek reprezentativní. Kromě toho někteří vybraní výrobci v Unii, jako je SolarWorld, jsou vertikálně integrovaní, neboť vyrábějí články, které se používají hlavně pro vlastní výrobu modulů. V důsledku toho existuje riziko, že výroba téhož konečného výrobku, modulů, byla započtena dvakrát.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (17)
            
            
               Z uvedených oznámení o zahájení vyplývá, že se „výrobní odvětví Unie“ vztahuje na všechny výrobce modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků) v Unii. Kromě toho bylo výrobní odvětví Unie jasně vymezeno v původním šetření. Dále využití výroby článků pro vlastní spotřebu bylo při zkoumání postavení a reprezentativnosti výrobního odvětví Unie odečteno. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (18)
            
            
               Několik dalších zúčastněných stran tvrdilo, že Komise do vzorku neměla zařadit společnosti Waris a Sillia, protože to jsou malí výrobci modulů v Unii. Jako takoví mají velmi specifický obchodní model, který není reprezentativní. Komise měla naopak do vzorku zařadit velké a střední společnosti, jako je Jabil.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (19)
            
            
               Komise toto tvrzení odmítla, protože do vzorku zařadila významný počet velkých a středních výrobců modulů. Společnosti Waris a Sillia byly do vzorku zařazeny, aby byla zajištěna širší zeměpisná reprezentativnost.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (20)
            
            
               Po zahájení řízení musela Komise z důvodu nedostatečné spolupráce ze vzorku vyloučit společnost Sillia. V důsledku toho zbývající výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 38,8 % celkového prodeje v EU a 55 % celkové výroby modulů v Unii. U článků představovali 76,6 % celkového objemu prodeje a 77 % celkové výroby v Unii. Pozměněný vzorek byl proto stále považován za reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.
            
         
      
   
   1.6.2.   Výběr vzorku dovozců
   
   
      
      
      
         
            
               (21)
            
            
               Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámeních o zahájení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (22)
            
            
               Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k tak nízkému počtu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.
            
         
      
   
   1.6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců
   
   
      
      
      
         
            
               (23)
            
            
               S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců se v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Proběhly rovněž konzultace s orgány dotčené země.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (24)
            
            
               Osmdesát jedna vyvážejících výrobců v dotčené zemi (často skupiny několika společností) poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří skupin na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Všechny tři skupiny vyvážely do EU moduly, jeden vyvážel rovněž články. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (25)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že vzorek vyvážejících výrobců není vhodný, neboť se výrazně liší od vzorku výrobců v Unii z hlediska výroby a výrobní kapacity společností zařazených do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (26)
            
            
               Jak je vysvětleno v 24. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s článkem 17 základního nařízení má být vybraný vzorek statisticky reprezentativní na základě informací dostupných v době výběru nebo má zahrnovat největší reprezentativní objem výroby, prodeje nebo vývozu, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Proto vzorek vyvážejících výrobců má být reprezentativní ve vztahu k vyvážejícím výrobcům, nikoli jejich protějškům v Unii. Jak potvrdila judikatura Soudního dvora, vzorek vyvážejících výrobců nemusí zrcadlit vzorek výrobců v Unii (15). Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   1.7.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě
   
   
      
      
      
         
            
               (27)
            
            
               Komise zaslala dotazníky třem vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku, devíti výrobcům v Unii a více než 100 dalším zúčastněným stranám, jako jsou dovozci, kteří nejsou ve spojení, společnosti v předcházející a navazující části dodavatelského řetězce, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámeních o zahájení řízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (28)
            
            
               Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, následné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Výrobci v Unii
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       SolarWorld Group, Bonn, Německo
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Jabil, Kwidzyn, Polsko
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       WARIS S.r.l., Borgo Chiese, Itálie
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       2 anonymní výrobci modulů a 2 anonymní výrobců článků
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Dovozci
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       IBC Solar AG, Německo
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       BayWa r.e. Solar Energy Systems GmbH, Německo
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Hospodářské subjekty v předcházející části dodavatelského řetězce
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Wacker Chemie AG, Německo
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Vyvážející výrobci v ČLR
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Chint Solar, Chang-čou
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Jinko Solar, Šanghaj a Šang-žao
                                    
                                 
                              
                           
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Trina Solar, Čchang-čou
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           Výrobci ve srovnatelné zemi
                           
                              
                              
                              
                                 
                                    
                                       —
                                    
                                    
                                       Sunengine Corporation, Chu-kchou, Tchaj-wan
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   1.8.   Poskytování informací
   
   
      
      
      
         
            
               (29)
            
            
               Dne 20. prosince 2016 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Komise zvážila připomínky předložené zúčastněnými stranami, a pokud to bylo vhodné, vzala je v úvahu. Po poskytnutí informací Čínská obchodní komora, společnost Wacker, sdružení Solar Power Europe (dále jen „SPE“) a sdružení Solar Alliance for Europe (dále jen „SAFE“) požádaly o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (30)
            
            
               Poté, co výbor uvedený v 379. bodě odůvodnění nevydal stanovisko, Komise oznámila, že má v úmyslu zkrátit období, během něhož budou opatření v platnosti, z 24 měsíců na 18 měsíců. Vyzvala zúčastněné strany, aby k této věci předložili připomínky.
            
         
      
   
   2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
   
   2.1.   Dotčený výrobek
   
   
      
      
      
         
            
               (31)
            
            
               Dotčeným výrobkem jsou krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely a články typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech (tloušťka článků nepřesahuje 400 mikrometrů) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex 8501 31 00, ex 8501 32 00, ex 8501 33 00, ex 8501 34 00, ex 8501 61 20, ex 8501 61 80, ex 8501 62 00, ex 8501 63 00, ex 8501 64 00 a ex 8541 40 90 (kódy TARIC 8501310081, 8501310089, 8501320041, 8501320049, 8501330061, 8501330069, 8501340041, 8501340049, 8501612041, 8501612049, 8501618041, 8501618049, 8501620061, 8501620069, 8501630041, 8501630049, 8501640041, 8501640049, 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039) a pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky, ledaže by byly v tranzitu ve smyslu článku V dohody GATT.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (32)
            
            
               Z definice výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou vyloučeny tyto typy výrobku:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           přenosné solární nabíječky skládající se z méně než šesti článků a napájející přístroje elektřinou nebo sloužící k nabití baterií,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           výrobky z tenkého fotovoltaického filmu,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           krystalické křemíkové fotovoltaické výrobky, jež jsou trvale zabudovány do elektrických spotřebičů, jež mají jinou funkci než výrobu elektrické energie a které spotřebovávají elektřinu vyrobenou zabudovaným(i) krystalickým(i) křemíkovým(i) fotovoltaickým(i) článkem (články),
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           moduly nebo panely s výstupním stejnoměrným napětím nepřesahujícím 50 V a výkonem nepřesahujícím 50 W určené výhradně pro přímé použití k nabití baterií v systémech se stejnými charakteristikami, pokud jde o napětí a výkon.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (33)
            
            
               Fotovoltaické moduly a články přeměňují sluneční záření na elektřinu. K přeměně dochází v článcích, které pohlcují světlo a přeměňují ho pomocí krystalického křemíku na elektrický proud.
            
         
      
   
   2.2.   Obdobný výrobek
   
   
      
      
      
         
            
               (34)
            
            
               Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           dotčený výrobek,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           výrobek vyráběný v ČLR a prodávaný v Unii,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           výrobek vyráběný v ČLR a prodávaný na jiných trzích,
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Tchaj-wanu, který posloužil jako srovnatelná země, a
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (35)
            
            
               Komise proto rozhodla, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
            
         
      
   
   3.   DUMPING
   
   3.1.   Úvodní poznámky
   
   
      
      
      
         
            
               (36)
            
            
               V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda v současné době dochází k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření vůči dovozu z ČLR případně pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   3.2.   Dumping v období přezkumného šetření
   
   3.2.1.   Srovnatelná země
   
   
      
      
      
         
            
               (37)
            
            
               Vzhledem k tomu, že ČLR je považována za zemi bez tržního hospodářství, byla běžná hodnota stanovena na základě ceny v třetí zemi s tržním hospodářstvím, a to v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Pro tento účel bylo nutné vybrat srovnatelnou zemi.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (38)
            
            
               Při původním šetření posloužila jako srovnatelná země Indie. V oznámení o zahájení Komise zúčastněné strany informovala o tom, že uvažuje o USA a Indii (jak požadoval žadatel), jakož i o Japonsku, Malajsii, Jižní Koreji a Tchaj-wanu jako o možných srovnatelných zemích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (39)
            
            
               Komise obdržela připomínky k výběru srovnatelné země od šesti zúčastněných stran. Všechny podpořily Tchaj-wan. Jedna podpořila Jižní Koreu jako alternativu. Zároveň všechny z nich byli proti USA, a to kvůli stávajícím opatřením na ochranu obchodu a narušením způsobeným domácím subvencováním. Tři strany byly rovněž proti Indii vzhledem k domácí neefektivnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (40)
            
            
               Komise poté, co kontaktovala všechny známé výrobce obdobného výrobku ve všech možných srovnatelných zemích, zajistila spolupráci jednoho výrobce na Tchaj-wanu a jednoho v USA. Spolupracující výrobce na Tchaj-wanu vyráběl hlavně články, prodával však jak články, tak moduly. Většinu modulů prodávaných tímto výrobcem vyrobily třetí strany podle tollingové smlouvy, na jejímž základě třetí strana obdržela články a odměnu za zpracování a dodávala moduly. Některé moduly byly prostě koupeny od třetích stran, kterým spolupracující výrobce prodával články. Všechny tyto moduly byly následně prodávány pod značkou spolupracujícího výrobce. Spolupracující výrobce v USA je ve spojení s významným výrobcem v Unii – společností SolarWorld – a vyráběl články i moduly, avšak na domácím trhu prodával pouze moduly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (41)
            
            
               Tchajwanský trh i trh USA se zdají konkurenční: je na nich několik domácích výrobců a dovoz ze zahraničí je významný. Avšak trh solárních panelů v USA je chráněn antidumpingovými a vyrovnávacími cly na dovoz z Číny antidumpingovými cly na dovoz z Tchaj-wanu. Tchaj-wan neuplatňuje žádná taková opatření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (42)
            
            
               Jelikož spolupracující výrobce v USA během období přezkumného šetření neprodával články na domácím trhu a trh na Tchaj-wanu na rozdíl od USA není zaštítěn opatřeními na ochranu obchodu, Komise považovala Tchaj-wan za vhodnější třetí zemí s tržním hospodářstvím.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (43)
            
            
               Po poskytnutí informací dvě zúčastněné strany tvrdily, že Komise vybrala nevhodného výrobce ve srovnatelné zemi, neboť vyrábí menší množství článků než vyvážející výrobci a jeho moduly vyrábějí třetí strany na základě tollingové smlouvy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (44)
            
            
               Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení Komise nevybírá výrobce ve srovnatelné zemi. Vybírá třetí země s tržním hospodářstvím. Navzdory značnému úsilí Komise zajistit širokou spolupráci ve všech možných srovnatelných zemích spolupracoval pouze jeden výrobce na Tchaj-wanu. Tento výrobce byl rovněž jediným spolupracujícím výrobcem v celém šetření, který prodával jak moduly, tak články. Dále tento spolupracující výrobce na Tchaj-wanu působí v třetí zemi s tržním hospodářstvím, kterou jako srovnatelnou zemi pro daný případ podpořily všechny strany, které se k této otázce vyjádřily, včetně jedné ze dvou stran, které přišly s uvedeným tvrzením. Toto tvrzení proto bylo odmítnuto, neboť nebyla k dispozici žádná jiná alternativa a volba byla s ohledem na okolnosti případu vhodná.
            
         
      
   
   3.2.2.   Běžná hodnota
   
   
      
      
      
         
            
               (45)
            
            
               Jako základ pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byly použity informace poskytnuté spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (46)
            
            
               Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje výrobce ve srovnatelné zemi reprezentativní. Podle uvedeného ustanovení je domácí prodej reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto výrobce a obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie ze strany každého vyvážejícího výrobce. V případě reprezentativního domácího prodeje obdobného výrobku byly jako běžná hodnota použity ziskové ceny na domácím trhu. Pokud domácí prodej obdobného výrobku na domácím trhu nebyl reprezentativní, byla běžná hodnota početně zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. V případě, že se obdobný výrobek neprodával v reprezentativním množství, se Komise dále rozhodla, že neuplatní poslední větu čl. 2 odst. 2, protože reprezentativní prodej na jednu společnost byl menší než 1 %, což je příliš málo, aby byl reprezentativní ve smyslu uvedeného ustanovení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (47)
            
            
               Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu výrobci ve srovnatelné zemi během období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vzniklé během období přezkumného šetření spolupracujícímu výrobci ve srovnatelné zemi při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           vážený průměrný zisk dosažený během období přezkumného šetření spolupracujícím výrobcem ve srovnatelné zemi při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (48)
            
            
               U typů výrobku, které se na domácím trhu prodávají, byly připočteny průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z transakcí v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady (od 2 % do 5 %) a zisk (od 1,5 % do 6 %) ze všech transakcí v běžném obchodním styku na domácím trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (49)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana uvedla, že Komise při početním zjišťování běžné hodnoty nezohlednila výhody čínských tzv. „společností Tier 1“ (16), pokud jde o strukturu nákladů. Podle uvedené strany 22 % výrobních nákladů mělo být z tohoto důvodu odečteno. Táž strana vznesla námitky rovněž proti tomu, že Komise početně zjistila běžnou hodnotu připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku k výrobním nákladům. Podle této strany šlo o dvojí započítání, protože jakákoli odměna za zpracování již zahrnovala některé prodejní, správní a režijní náklady a zisk.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (50)
            
            
               Jiná zúčastněná strana tvrdila, že Komise neposkytla rozpis objemu a reprezentativnosti výroby a prodeje článků vyráběných výrobcem ve srovnatelné zemi a modulů vyrobených na základě tollingového ujednání. Podle této strany Komise nevysvětlila, jak byly vypočítány výrobní náklady u modulů vyrobených na základě tollingového ujednání. Táž společnost požádala Komisi, aby poskytla další podrobné informace o výpočtu početně zjištěných běžných hodnot článků i modulů. Dále by měla Komise poskytnout podrobné informace o struktuře nákladů a velikosti tollingového partnera s cílem určit, zda mohl dostatečně využít úspor z rozsahu a zda odměna za zpracování pro tohoto tollingového partnera byla reprezentativní. Komise by měla rovněž posoudit reprezentativnost odměny za zpracování vyplacenou výrobcem ve srovnatelné zemi porovnáním s odměnou za zpracování, kterou za stejné služby obdržela v Unii společnost Jabil.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (51)
            
            
               Jak je uvedeno výše, když bylo nezbytné početně zjistit běžnou hodnotu, běžná hodnota byla početně zjištěna na základě čl. 2 odst. 3 základního nařízení (tj. výrobních nákladů v zemi původu s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a zisku). Údajné nákladové výhody čínských společností Tier 1 se v tomto šetření nezohledňují, protože pro to podle základního nařízení není důvod. Navíc v příslušných podáních nebylo jasně uvedeno, jak zúčastněná strana dospěla k číselnému údaji 22 %. Komise nesouhlasila ani s tím, že připočtení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vede k dvojímu započítání. Cena jakékoli prodávané suroviny a poskytované služby v tržním hospodářství bude zahrnovat část prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dodavatele. Proto je uvedené tvrzení v rozporu se způsobem, jak by podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení měla být početně zjištěna běžná hodnota.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (52)
            
            
               Jak bylo uvedeno výše, Komise posoudila reprezentativnost domácího prodeje výrobce ve srovnatelné zemi. Nicméně podrobné výsledky této zkoušky a objemy výroby a prodeje nemohou být zpřístupněny, neboť představují důvěrné obchodní informace uvedeného výrobce. Náklady na výrobu modulů podle tollingové smlouvy se skládaly z výrobních nákladů článků použitých v modulech a odměny za zpracování. Pokud jde o další podrobnosti o výpočtu početně zjištěné běžné hodnoty článků i modulů, Komise poukázala na to, že to jsou důvěrné obchodní informace. Kromě toho některé z nich, jako je například struktura nákladů tollingového partnera, jsou nejen důvěrné, ale pro Komisi i výrobce ve srovnatelné zemi také nepřístupné. Pokud jde o tuto žádost, nelze dostatečně zdůraznit, že zúčastněná strana nezpochybňuje Tchaj-wan jako vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím. Ve svém dřívějším podání zúčastněná strana ji jako takovou ocenila a odmítla USA a Indii jako nevhodné srovnatelné země. Nic nenasvědčuje tomu – a ani žádná zúčastněná strana nepředložila argument –, že se poskytovatelé služby pro výrobce ve srovnatelné zemi ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím nechovají v souladu s tržními silami.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (53)
            
            
               Tato tvrzení byla proto odmítnuta.
            
         
      
   
   3.2.3.   Vývozní cena
   
   
      
      
      
         
            
               (54)
            
            
               Komise nejdříve stanovila vývozní cenu na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli v Unii nebo na základě cen dalšího prodeje, pokud byl dotčený výrobek prodáván prostřednictvím dovozců v Unii, kteří jsou ve spojení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (55)
            
            
               Za účelem přezkoumání spolehlivosti vývozních cen výrobků vyvážených do Unie a vzhledem k existenci závazků byly analyzovány vývozní ceny do Unie v souvislosti s minimální dovozní cenou stanovenou v rámci závazku. Prakticky bylo zapotřebí zjistit, zda byla vývozní cena výrobku vyváženého do Unie stanovena na určité úrovni především kvůli minimální dovozní ceně stanovené v závazku, a zda je tedy spolehlivá, či nikoli. V tomto ohledu Komise zkoumala, zda byla na základě váženého průměru na úrovni jednotlivých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vývozní cena výrobku vyváženého do Unie podstatně vyšší než minimální dovozní cena, či nikoli. Komise rovněž zvažovala, jak tato cena souvisela s cenami za vývoz do třetích zemí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (56)
            
            
               U všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vývozní cena výrobku vyváženého do Unie v průměru na úrovni minimální dovozní ceny. Kromě toho byla jejich vývozní cena výrobku vyváženého do Unie výrazně vyšší než vývozní ceny do třetích zemí. V důsledku toho byla vývozní cena výrobku vyváženého do Unie výrazně ovlivněna závazkem, a je tedy nespolehlivá.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (57)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že tento závěr potvrzuje, že minimální dovozní cena slouží jako obecná referenční cena pro trh Unie, a tudíž určuje úroveň cen všech modulů prodávaných v Unii bez ohledu na to, kde byly moduly vyrobeny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (58)
            
            
               Komise tuto souvislost nevidí. Skutečnost, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku nemohli prodávat za cenu nižší, než je minimální dovozní cena, protože se na ně vztahovaly podmínky závazku, nebrání jiným vyvážejícím výrobcům v ČLR a dalších třetích zemích, aby tak činili, je-li to ekonomicky schůdné. Navíc minimální dovozní cena ani nemůže sloužit jako referenční cena, protože je to důvěrná obchodní informace. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (59)
            
            
               Vzhledem k neexistenci spolehlivé vývozní ceny těchto čínských vyvážejících výrobců, a to v tomto případě kvůli existenci závazku, Komise uvažovala o jiné metodě pro stanovení vývozní ceny. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku prodávali solární panely na světovém trhu, Komise použila jednotkové vývozní ceny solárních panelů prodávaných na největších vývozních trzích vyvážejících výrobců zařazených do vzorku mimo EU (Chile, Indie, Japonsko a Singapur v závislosti na vyvážejícím výrobci), pokud tyto prodejní ceny nezahrnovaly cla na ochranu obchodu. Indie zřejmě uplatňovala opatření na ochranu obchodu, ale Komise byla schopna využít údaje od vyvážejících výrobců, kteří z důvodu uvedeného v 60. bodě odůvodnění neplatili tato cla. Po poskytnutí informací se ukázalo, že tato cla již během období přezkumného šetření (viz níže 86. bod odůvodnění) nebyla v platnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (60)
            
            
               Pokud vyvážející výrobci dotčený výrobek vyvážejí přímo nezávislým odběratelům ve třetí zemi, byla jednotková vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení skutečně zaplacenou nebo splatnou cenou za dotčený výrobek prodaný na vývoz na trh příslušné třetí země.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (61)
            
            
               Jestliže vyvážející výrobci vyvážejí dotčený výrobek do třetí země prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce, byla jednotková vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v příslušné třetí zemi. V tomto případě na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a ověřených Evropskou komisí byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů (od 0,05 % do 9 % v závislosti na údajích poskytnutých danou společností a ověřených pro tuto společnost), a o dosažený zisk (od 1 % do 3 % v závislosti na údajích poskytnutých danou společností a ověřených pro tuto společnost). V tomto případě prodejní transakce, včetně antidumpingového nebo vyrovnávacího cla, nebyly vzaty v úvahu, neboť nejsou spolehlivou náhradou za cenu, nejsou-li opatření přijata. Proto byly vyloučeny transakce po proclení ve Spojených státech amerických, protože velká většina těchto transakcí byla provedena prostřednictvím dovozců ve spojení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (62)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise při početním zjišťování vývozní ceny na základě čl. 2 odst. 9 nesprávně provedla úpravy o prodejní, správní a režijní náklady a zisk obchodníků ve spojení v ČLR a Hongkongu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (63)
            
            
               Táž zúčastněná strana poukázala na to, že některé úpravy byly započítány dvakrát, když se připočetly přímé prodejní náklady (jelikož ty již byly zahrnuty v prodejních, správních a režijních nákladech). Tato strana rovněž poukázala na to, že její úroveň dumpingu v porovnání s úrovní cenového podbízení může naznačovat jisté chyby ve výpočtech.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (64)
            
            
               Komise tato tvrzení přijala. Příslušná úprava s ohledem na obchodníky v ČLR a Hongkongu byla provedena podle čl. 2 odst. 10 písm. i), nikoli podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Komise rovněž upravila své výpočty, aby se zabránilo dvojímu započtení některých úprav. Kromě toho Komise v návaznosti na připomínku ohledně dumpingu a cenového podbízení zjistila administrativní chybu ve svých výpočtech a opravila ji. Změny ve výpočtech nemají dopad na závěr a návrh. Uvedená strana však byla informována o změnách provedených poté, co se vyjádřila k poskytnutí konečných informací, a bylo jí umožněno se v případě nutnosti vyjádřit znovu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (65)
            
            
               Za účelem stanovení vývozní ceny byla jednotková vývozní cena stanovená tak, jak je popsáno výše, vynásobena množstvím prodaným do Unie během období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (66)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zpochybnila použití vývozních cen při vývozu do třetích zemí. Podle této strany mají Chile a Singapur omezený počet solárních zařízení a představují malý podíl na celkovém vývozu článků a modulů z ČLR. Táž strana požádala Komisi, aby poskytla rozpis prodeje na vývoz do každé země ve vypočtené vývozní ceně a vážené průměrné vývozní ceny v každé ze čtyř posuzovaných vývozních zemích, a to v Chile, Indii, Japonsku a Singapuru.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (67)
            
            
               Jiná zúčastněná strana tvrdila, že změna metody výpočtu a využití cen výrobků vyvážených do třetích zemí k výpočtu vývozní ceny je v rozporu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení, jak byl vyložen Tribunálem (17).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (68)
            
            
               Jak je vysvětleno výše, u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku použila Komise jeho největší vývozní trhy. Chile a Singapur nepředstavují malý podíl na vývozu dotyčného vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku (dotyčných vyvážejících výrobců zařazených do vzorku). Pokud jde o žádost o rozpis prodeje na vývoz do každé země ve vypočtené vývozní ceně a vážené průměrné vývozní ceny v každé ze čtyř posuzovaných vývozních zemí, Komise poukazuje na to, že tyto informace obsahují důvěrné obchodní informace. Navíc byly tyto informace získány od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Pak jim byly vráceny s poskytnutím konkrétních informací, aby mohli ověřit, zda byly správně použity v příslušném výpočtu. Od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky k této věci. K objasnění tohoto bodu lze uvést tato rozmezí: Chile od 12 % do 18 % vývozu příslušného vyvážejícího výrobce (vyvážejících výrobců); Indie od 9 % do 15 % vývozu příslušného vyvážejícího výrobce (vyvážejících výrobců); Japonsko od 12 % do 22 % vývozu příslušného vyvážejícího výrobce (vyvážejících výrobců) a Singapur od 40 % do 60 % vývozu příslušného vyvážejícího výrobce (vyvážejících výrobců).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (69)
            
            
               Pokud jde o změny v metodě, je zajisté pravda, že – jak je zřejmé z čl. 11 odst. 9 základního nařízení – metoda pro výpočet dumpingového rozpětí, podle které se postupuje v přezkumu, musí být zpravidla stejná jako metoda použitá při původním šetření, které vedlo k uložení antidumpingových opatření. Toto ustanovení však stanoví výjimku umožňující odlišnou metodu, která se použije v případě, že došlo ke změně okolností. Jak je vysvětleno výše, byl zkoumán účinek závazku na vývozní ceny výrobků vyvážených do Unie a bylo zjištěno, že v důsledku minimální dovozní ceny jsou tyto ceny nespolehlivé. V souladu s čl. 11 odst. 9, vzhledem k tomu, že došlo ke změně okolností, byla Komise oprávněna použít metodu odlišnou od metody, jež byla použita při původním šetření. V rozsudku, jehož se dovolává zúčastněná strana, je tato možnost výslovně stanovena, ale Rada se rozhodla, že se jí dovolávat nebude. Přístup Komise byl potvrzen Soudním dvorem (18).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (70)
            
            
               Tato tvrzení byla proto odmítnuta.
            
         
      
   
   3.2.4.   Srovnání
   
   
      
      
      
         
            
               (71)
            
            
               Komise srovnala běžnou hodnotu s vývozními cenami u solárních panelů na největších vývozních trzích vyvážejících výrobců zařazených do vzorku mimo EU (Chile, Indie, Japonsko a Singapur v závislosti na vyvážejícím výrobci zařazeném do vzorku).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (72)
            
            
               Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu a pojištění (od 0,02 % do 7 % v závislosti na údajích poskytnutých danou společností a ověřených pro tuto společnost), manipulaci a nakládku a vedlejší náklady (od 0 % do 1 % v závislosti na údajích poskytnutých danou společností a ověřených pro tuto společnost), úvěry (od 0,05 % do 0,5 % v závislosti na údajích poskytnutých danou společností a ověřených pro tuto společnost) a bankovní poplatky (od 0 % do 0,03 % v závislosti na údajích poskytnutých danou společností a ověřených pro tuto společnost).
            
         
      
   
   3.2.5.   Dumpingové rozpětí
   
   
      
      
      
         
            
               (73)
            
            
               U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (74)
            
            
               Takto stanovená dumpingová rozpětí se pohybují v rozmezí od 23,5 % do 31,5 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (75)
            
            
               Jak je výše uvedeno v 48. bodě odůvodnění, vývozní cena výrobku vyváženého do Unie byla výrazně ovlivněna závazkem, a je tedy nespolehlivá. Nicméně v zájmu úplnosti Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku vyváženého do Unie. Na základě toho se zjistilo, že se během období přezkumného šetření dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, pohybovalo od 8,9 % do 14,8 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (76)
            
            
               Tento výpočet prokázal dumping u vyvážejících výrobců, na něž se během období přezkumného šetření vztahovaly závazky. Připomíná se, že minimální dovozní cena v závazcích nebyla založena na dumpingovém rozpětí. Závazky tedy neodstranily dumping zjištěný při původním šetření v plném rozsahu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (77)
            
            
               Po poskytnutí informací si jedna zúčastněná strana, která nebyla zařazena do vzorku vyvážejících výrobců, stěžovala, že nebyly poskytnuty podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (78)
            
            
               Komise poukázala na to, že podrobné výpočty byly poskytnuty vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, kteří poskytli údaje, a tyto podrobné výpočty byly jimi ověřeny. Poskytnutí informací třetím stranám nad rámec smysluplného shrnutí uvedeného v obecném informačním dokumentu a v tomto nařízení by bylo v rozporu s platnými ustanoveními o potřebě zachovat rovnováhu mezi důvěrností obchodních údajů a procesními právy.
            
         
      
   
   3.3.   Pravděpodobnost pokračování dumpingu
   
   
      
      
      
         
            
               (79)
            
            
               Jak je pojednáno výše v 55. až 59. bodě odůvodnění, u všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byla vývozní cena výrobku vyváženého do Unie v průměru na úrovni minimální dovozní ceny. Kromě toho byla jejich vývozní cena výrobku vyváženého do Unie výrazně vyšší než vývozní ceny do třetích zemí. V důsledku toho je velmi pravděpodobné, že při neexistenci závazku by se vývozní cena výrobků vyvážených do Unie snížila na úroveň vývozních cen do třetích zemí. Proto by se pravděpodobné dumpingové rozpětí při neexistenci opatření pohybovalo v rozmezí od 23,5 % do 31,5 %, jak je uvedeno v 74. bodě odůvodnění. Tato dumpingová rozpětí jsou podstatně vyšší než ta, která byla stanovena na základě vývozních cen výrobků vyvážených do Unie během období přezkumného šetření (jež byly v rozmezí od 400 EUR/kW do 700 EUR/kW u modulů a 100 EUR/kW a 400 EUR/kW u článků). Jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění, tato dumpingová rozpětí se pohybují v rozmezí od 8,9 % do 14,8 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (80)
            
            
               Při posuzování toho, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, kdyby opatření pozbyla platnosti, Komise analyzovala také tyto prvky: atraktivitu trhu Unie a výrobní kapacitu a spotřebu v dotčené zemi.
            
         
      
   
   3.3.1.   Atraktivita trhu Unie
   
   
      
      
      
         
            
               (81)
            
            
               V roce 2012 se trh Unie podílel na ročním celosvětovém nově instalovaném výkonu až 60 %. Od té doby se jeho význam snížil na 14 % v roce 2015, jak je uvedeno v 197. bodě odůvodnění. Očekává se, že jeho podíl zůstane v budoucnosti významný. Nicméně předpovědi růstu podílu trhu Unie na ročním celosvětovém nově instalovaném výkonu jsou v porovnání se zbytkem světa skromné.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (82)
            
            
               Unie však zůstává významným trhem s přibližně 7,2 GW ročního nově instalovaného výkonu v období přezkumného šetření a tři z jejích členských států (Francie, Německa a Spojené království) patřily mezi deset nejvýznamnějších trhů se solárními moduly v roce 2015 (19). Mimoto uložení a posílení opatření na ochranu obchodu vůči dovozu z ČLR ze strany Kanady, Indie a USA snížilo atraktivitu těchto trhů pro vyvážející výrobce z ČLR, a v důsledku toho by se zvýšila atraktivita trhu Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (83)
            
            
               Čínští výrobci mají stále velký zájem o trh Unie. Přes zavedení antidumpingových a vyrovnávacích opatření v roce 2013 si udrželi silné postavení na trhu Unie. Jejich podíl na trhu modulů klesl z 66 % v roce 2012 na 41 % v období přezkumného šetření, přičemž se jejich podíl na trhu článků zvýšil ze 7 % v roce 2012 na 16 % v období přezkumného šetření. To odráží trend, že rostoucí počet výrobců v Unii omezuje svou činnost na segment výroby modulů a články nakupuje ve třetích zemích. Jsou započítávány jako výroba modulů v Unii. Odráží to i tendenci, že ti vyvážející výrobci, kteří rovněž mají výrobní závody v jiných třetích zemích než ČLR, svůj závazek odvolávají a prodávají do Unie z těchto třetích zemí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (84)
            
            
               Kromě toho, jak ukázalo šetření obcházení antidumpingových opatření v roce 2015, někteří čínští výrobci se snaží vyhnout opatřením tím, že je obcházejí prostřednictvím Tchaj-wanu a Malajsie, nejvýznamnějších třetích zemí, pokud jde o dovoz do Unie. Od uložení opatření bylo několik závazků odvoláno. Závazky byly odvolány buď dobrovolně, nebo v důsledků jejich porušení, či z důvodu jejich neproveditelnosti (viz podrobné odkazy výše v poznámce pod čarou 6).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (85)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že i přes opatření na ochranu obchodu proti dovozu z ČLR jsou USA vzhledem k pobídkám a velmi vysoké úrovni přirozeného slunečního ozáření atraktivním trhem. Kromě toho podle téže strany Indie v rozporu s výše uvedenými skutečnostmi neuplatňuje žádná opatření na ochranu obchodu vůči dovozu z ČLR. Kromě toho má Indie v úmyslu podstatně zvýšit svůj instalovaný výkon.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (86)
            
            
               Pokud jde o USA, Komise poukázala na to, že tato strana neposkytla důkaz, že pobídky zcela vyvažují nevýhodu, kterou pro výrobce z ČLR představují cla. Komise ostatně netvrdila, že trh USA je neatraktivní, nýbrž že existence cel snižuje jeho atraktivitu. Pokud jde o Indii, navržené clo nebylo vymáháno a bylo umožněno, aby v červnu 2014 jeho platnost vypršela. Nicméně i když Indie nepodléhá clům, cla v Kanadě a USA zvyšují atraktivitu trhu Unie v případě, kdyby opatření pozbyla platnosti. Rovněž to nečiní trh Unie neatraktivním, protože všechny ostatní faktory popsané výše nadále trvají.
            
         
      
   
   3.3.2.   Výrobní kapacita a spotřeba v dotčené zemi
   
   
      
      
      
         
            
               (87)
            
            
               Volná kapacita všech vyvážejících výrobců v ČLR spolupracujících při tomto šetření se podle jejich odpovědí na dotazník k výběru vzorku pohybuje okolo 33 %. Jen tyto společnosti měly v období přezkumného šetření volnou kapacitu (přibližně 10 GW) schopnou uspokojit celý trh Unie. Je třeba poukázat na to, že volná kapacita největších spolupracujících výrobců z hlediska objemu je mnohem nižší a že jejich využití kapacity se pohybuje v rozmezí od 86 % do 97,8 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (88)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zpochybnila tyto údaje tvrzením, že čtyři největší čínští výrobci (Trina, JA Solar, Jinko a Canadian Solar) vyráběli při plném využití kapacity. Podle této zúčastněné strany uvedení čtyři výrobci představují více než 40 % celkového čínského vývozu (přibližně 11,2 GW). Z toho vyplývá, že k dosažení 43 % volné kapacity v roce 2016 uvedených Komisí by všichni menší výrobci museli vyrábět při využití kapacity na pouhých 20 %. Zúčastněná strana požádala Komisi, aby poskytla podrobné údaje o výpočtu průměrné hodnoty 43 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (89)
            
            
               Komise za prvé uvedla, že volná kapacita všech vyvážejících výrobců v ČLR spolupracujících v tomto šetření se odhaduje na přibližně 33 %, nikoli 43 %. Kromě toho výše nastíněné výpočty uvedené strany se zakládají na předpokladu, že společnosti JA Solar a Canadian Solar při šetření spolupracovaly. Tito dva výrobci však při šetření nespolupracovali. Proto jejich kapacita a využití kapacity nejsou Komisi známy a ve výše uvedených výpočtech nebyly zohledněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (90)
            
            
               Tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (91)
            
            
               Celková čínská výrobní kapacita modulů se odhaduje na 96,3 GW/rok v roce 2015 a očekává se, že v roce 2016 dosáhne 108 GW/rok (20). Zároveň celosvětová poptávka v roce 2015 se odhadovala na 50,6 GW a předpokládá se, že v roce 2016 vzroste na 61,7 GW (21). Celková volná kapacita čínských výrobců proto značně překročila celosvětovou poptávku, a to o 47,5 % v roce 2015, a překročí ji o 42,9 % v roce 2016.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (92)
            
            
               Několik stran tvrdilo, že se čínská domácí poptávka v posledních letech zvyšuje a v prvním čtvrtletí roku 2016 dosáhla 50 % čínské výroby solárních modulů. V Číně bude údajně do roku 2020 každoročně instalováno 20 GW nového výkonu. Jak je však objasněno výše a dále rozvedeno v 186. až 195. bodě odůvodnění, nadbytečná kapacita čínských vyvážejících výrobců by byla s to v budoucnu uspokojit celkovou celosvětovou poptávku, včetně všech rychle se rozvíjejících trhů, jako jsou sama Čína, Indie, Japonsko a Jižní Amerika jako celek.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (93)
            
            
               Dvě zúčastněné strany zpochybnily údaje o kapacitě v ČLR a celosvětové spotřebě použité Komisí. Jedna zúčastněná strana tvrdila, že k pokrytí rostoucí poptávky po solárních zařízeních v ČLR a jinde bude v blízké budoucnosti nutná další kapacita. Podle této strany Komise nepředložila přesvědčivé argumenty, že údajná nadbytečná kapacita v ČLR by byla určena pro trh Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (94)
            
            
               Těmito tvrzeními se zabývá 190. až 191. bod odůvodnění.
            
         
      
   
   3.3.3.   Závěr týkající se pravděpodobnosti přetrvání dumpingu
   
   
      
      
      
         
            
               (95)
            
            
               Vzhledem k odhadované významné volné kapacitě v ČLR a atraktivitě trhu Unie, pokud jde o velikost a prodejní cenu, zejména co se týče úrovně cen vývozu z ČLR do třetích zemí, a záznamům o předchozích praktikách obcházení dospěla Komise k závěru, že je velmi pravděpodobné, že zrušení antidumpingových opatření by vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu solárních článků a modulů z ČLR do Unie.
            
         
      
   
   4.   ÚJMA
   
   4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
   
   
      
      
      
         
            
               (96)
            
            
               Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v období šetření přes 100 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (97)
            
            
               Ke stanovení celkové výroby v Unii během období přezkumného šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, jelikož úplné veřejné informace o výrobě nebyly dostupné. Tyto informace zahrnovaly: makroekonomické údaje poskytnuté žadatelem, avšak shromážděné jeho jménem nezávislou konzultační společností Europressedienst; průběžné odpovědi zúčastněných stran poskytnuté před zahájením šetření a ověřené odpovědi na dotazník poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (98)
            
            
               Na tomto základě byla celková výroba v Unii během období přezkumného šetření odhadnuta na přibližně 3 409 MW u modulů a 1 270 MW u článků.
            
         
      
   
   4.2.   Určení příslušného trhu Unie
   
   
      
      
      
         
            
               (99)
            
            
               Část výrobního odvětví Unie je vertikálně integrována, a pokud jde o výrobu článků, podstatná část výroby výrobního odvětví Unie byla určena k využití pro vlastní spotřebu (96 %). Volný trh je tedy v případě článků velmi okrajový. Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zpochybnila poslední výrok tvrzením, že volný trh představuje velkou část celkového trhu článků (odhadovaného na 3 409 MW, viz níže tabulka 1b). Komise tuto opravu přijala, protože závislý trh v Unii doopravdy představoval jen 31,8 % z celkové spotřeby článků. To ovšem nemění nic na zjištění, že podstatná část výroby výrobního odvětví Unie byla určena k využití pro vlastní spotřebu a nemá žádný dopad na analýzu újmy a zájmu Unie. Volný trh článků je uspokojován hlavně dovozem, nikoli prodejem výrobců článků v Unii, protože většina těchto výrobců článků v posledních letech z trhu odešla.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (100)
            
            
               Aby zjistila, zda výrobnímu odvětví Unie byla i nadále působena újma, a aby stanovila spotřebu a různé ekonomické ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být při posuzování vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie („využití pro vlastní spotřebu“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (101)
            
            
               Komise analyzovala tyto ekonomické ukazatele s ohledem na veškerou činnost výrobního odvětví Unie (včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví): spotřeba, objem prodeje, výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, růst, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál a rozsah dumpingového rozpětí. U těchto ukazatelů Komise v souladu s původním šetřením zjistila, že výroba určená k využití pro vlastní spotřebu je ve stejné míře ovlivněna hospodářskou soutěží s dovozem z dotčené země. Články určené pro závislý trh byly využívány jako hlavní komponent pro výrobu modulů. Proto přímá hospodářská soutěž s dovozem modulů z dotčené země, které čelili výrobci modulů v Unii, také vytvářela nepřímý tlak na cenu závislého prodeje a/nebo výrobní náklady článků používaných v těchto modulech. Kromě toho dovoz článků z ČLR zvýšil tlak na výrobce modulů využívající výrobu článků pro vlastní spotřebu. Soutěžily nejen s moduly sestavenými ve třetích zemích z čínských článků, ale také s moduly sestavenými v Unii s použitím těchto dovezených čínských článků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (102)
            
            
               V důsledku toho, na rozdíl od jiných případů (22), kdy rozlišení mezi závislým a volným trhem bylo pro analýzu újmy důležité, protože u výrobků určených k využití pro vlastní potřebu bylo zjištěno, že nesoutěží přímo s dovozem, Komise v posuzovaném případu zjistila, že u většiny ekonomických ukazatelů není rozlišení mezi závislým a volným trhem odůvodněné.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (103)
            
            
               Nicméně pokud jde o ziskovost, se Komise zaměřila pouze na prodej na volném trhu. Ceny na závislém trhu byly stanoveny podle různých cenových politik (stanovování převodní ceny na úrovni faktické tržní ceny, převod na základě skutečných nákladů atd.). Proto ne vždy odrážejí ceny za běžných tržních podmínek a při hodnocení tohoto ukazatele nemohly být zohledněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (104)
            
            
               Po poskytnutí informací několik stran tvrdilo, že stav výrobního odvětví Unie vyrábějícího články měl být posouzen samostatně u závislého trhu a volného trhu. Za prvé, tvrdily, že Komise neposkytla řádné odůvodnění, jak byl závislý trh stejně ovlivněn hospodářskou soutěží s dovozem z ČLR. Za druhé, jedna strana tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise považovala ceny na závislém trhu za nespolehlivé pro posouzení ziskovosti, je rovněž nesprávné vyvozovat závěr, že byly podrobeny tlaku v důsledku dovozu modulů. Za třetí, společná analýza obou trhů je v rozporu se skutečností, že během posuzovaného období se spotřeba článků snížila méně než spotřeba modulů. To zřejmě znamená, že neexistuje přímá souvislost mezi dovozem modulů a dovozem článků a mezi poklesem dovozu článků a cenami článků vystavených volnému trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (105)
            
            
               Za prvé, v rozporu s tvrzeními stran Komise v 101. a 102. bodě odůvodnění poskytla podrobné zdůvodnění, že byl závislý trh stejnou měrou ovlivněn hospodářskou soutěží s dovozem z ČLR. Jelikož články jsou hlavním komponentem pro výrobu modulu, dovoz modulů z ČLR vyvíjí nepřímý tlak na cenu závislého prodeje článků, pokud je převodní cena založena na faktické tržní ceně. Při druhé možnosti, kdy je převod založen na skutečných nákladech, dovoz článků vyvíjí tlak na společnosti, aby zefektivnily svůj výrobní proces. Za druhé, i když ceny na závislém trhu jsou nespolehlivé pro posouzení ziskovosti, považovala Komise vývoj těchto cen za důležitý relevantní faktor pro posouzení, zda závislý trh čelí hospodářské soutěži s dovozem z ČLR. Za třetí, Komise netvrdila, že existuje přímá souvislost mezi dovozem modulů a dovozem článků. Přesněji řečeno, uvedla, že použití článků pro vlastní spotřebu rovněž podléhá přímé hospodářské soutěži s dovozem článků a nepřímé hospodářské soutěži s dovozem modulů, protože články pro vlastní spotřebu se používají k výrobě modulů. A konečně zúčastněná strana neprokázala, že neexistuje souvislost mezi cenami článků na volném trhu a poklesem dovozu článků. Jak je patrné z tabulky 8b, prodejní ceny výrobního odvětví Unie vyrábějícího články se zvýšily, když se mezi rokem 2014, kdy se začal plně projevovat účinek opatření, a obdobím přezkumného šetření dovoz článků z Číny snížil z hlediska jak objemu, tak podílu na trhu. V důsledku toho byly tyto argumenty odmítnuty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (106)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že společná analýza závislého a volného trhu článků vlastně vylučuje analýzu volného trhu, neboť představuje jen 4 % celkové výroby solárních článků v Unii. Komise tak opomněla přezkoumat stav domácího výrobního odvětví jako celku, a tedy nesplnila požadavky „objektivity“ v čl. 3.1 antidumpingové dohody.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (107)
            
            
               Komise nerozumí tomu, jak by společná analýza závislého a volného trhu článků vylučovala analýzu volného trhu. Ve skutečnosti Komise analyzovala řadu ukazatelů újmy jen ve vztahu k volnému trhu, jako jsou ziskovost, prodejní ceny a návratnost investic. Kromě toho je řada ukazatelů analyzována kumulativně, a to i v případech, kdy jsou provedeny samostatné analýzy závislého a volného trhu (23). Těmito ukazateli často jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita, zásoby a náklady práce. V neposlední řadě ukazatele újmy těch výrobců článků v Unii, kteří prodávali výlučně na volném trhu, vykazovaly stejné trendy, a v důsledku toho se závěry vyvozené pro celé výrobní odvětví Unie vyrábějící články vztahují i na ně. Čínská vláda trvala na tom, že podle judikatury WTO v případě existence závislého trhu pro část výrobku, který je předmětem šetření, musí být provedena srovnávací analýza. Komise se domnívala, že tento požadavek, i pokud byl použitelný v tomto velmi specifickém případě, byl každopádně splněn. U části výroby článků v Unii, která se prodává na závislém trhu, byla újma zjištěna na základě nepřímého tlaku na ceny na úrovni modulů, do nichž se články montují. U části výroby článků v Unii, která se prodává na volném trhu, byly ukazatele újmy rovněž posuzovány samostatně a vykazují stejné trendy jako u závislé části trhu (které, vzhledem k tomu, že závislá část trhu představuje 96 % výroby v Unii, jsou prakticky totožné s kumulativním posouzením). Tento argument byl tedy odmítnut.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (108)
            
            
               Čínská vláda rovněž tvrdila, že výrok, že výrobci modulů v Unii jsou v hospodářské soutěži s výrobci modulů sestavovaných ve třetích zemích s čínskými články, protiprávně rozšiřuje šetření. Nicméně tyto moduly byly zahrnuty do šetření od samého začátku, protože články určují původ modulů (24). Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (109)
            
            
               Po zveřejnění informací další zúčastněná strana tvrdila, že analýza ziskovosti na základě 4 % výroby článků v Unii není reprezentativní pro správné posouzení potřeby zachovat cla. Komise poukázala na to, že pouze ziskovost byla posuzována výlučně na základě prodeje článků nezávislým odběratelům, a to z důvodů uvedených výše v 103. bodě odůvodnění. Nicméně pro účely posouzení stavu výrobního odvětví Unie byly analyzovány všechny ostatní ukazatele s ohledem jak na závislý, tak volný trh článků. Tento argument byl tedy odmítnut.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (110)
            
            
               Společnost Jabil během období přezkumného šetření montovala moduly jménem jiné společnosti jakožto smluvní výrobce. Za tuto montážní službu platily ostatní společnosti odměnu. Rovněž převzali plnou smluvní odpovědnost za prodej modulů smontovaných společností Jabil. V důsledku toho nebyl příjem vykazovaný společností Jabil získán z prodeje modulů, nýbrž z odměny za službu. Komise se proto rozhodla odlišovat údaje o zisku společnosti Jabil od údajů o zisku zbytku výrobního odvětví Unie vyrábějícího moduly (viz níže 160. a 161. bod odůvodnění). U zbývajících ukazatelů újmy nemohly být montážní činnosti vykonávané společností Jabil pro nespolupracující výrobce modulů ověřeny, a proto nebyly zohledněny.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (111)
            
            
               Po poskytnutí informací požádala jedna zúčastněná strana o další objasnění, jaké údaje od společnosti Jabil byly nebo nebyly zohledněny a proč. U všech ukazatelů újmy s výjimkou ziskovosti Komise zohlednila všechny údaje poskytnuté společností Jabil, které se týkají spolupracujících výrobců modulů v Unii. Zohledněny byly pouze ty údaje, které mohly být ověřeny, kdežto ostatní nebyly zohledněny vzhledem ke konkrétnímu obchodnímu modelu společnosti Jabil a skutečnosti, že konečné prodejní ceny nemohly být ověřeny.
            
         
      
   
   4.3.   Spotřeba v Unii
   
   
      
      
      
         
            
               (112)
            
            
               Komise stanovila spotřebu v Unii na základě celkového objemu dovozu dotčeného výrobku a objemu celkového prodeje obdobného výrobku v Unii, včetně výrobků určených k využití pro vlastní spotřebu. Údaj o celkovém prodeji výrobního odvětví Unie byl založen na informacích poskytnutých společností Europressedienst a v případě potřeby upravených údaji z průběžných odpovědí zúčastněných stran předložených před zahájením šetření a ověřených odpovědí na dotazník od společností zařazených do vzorku. Jak je uvedeno níže v 116. bodě odůvodnění, údaje o dovozu vycházely z databáze Comext a údajů oznámených Komisi členskými státy podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“). Údaje o spotřebě byly ověřeny porovnáním s jinými zdroji (25).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (113)
            
            
               Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:
               
                  Tabulka 1a
               
               
                  Spotřeba modulů v Unii (v MW)
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Celkový trh
                        
                        
                           16 324
                        
                        
                           10 580
                        
                        
                           7 292
                        
                        
                           7 191
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              65
                           
                        
                        
                           
                              45
                           
                        
                        
                           
                              44
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi, ověřené odpovědi na dotazník, databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 1b
               
               
                  Spotřeba článků v Unii (v MW)
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Celkový trh
                        
                        
                           4 604
                        
                        
                           4 449
                        
                        
                           3 262
                        
                        
                           3 409
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              97
                           
                        
                        
                           
                              71
                           
                        
                        
                           
                              74
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi, ověřené odpovědi na dotazník, Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (114)
            
            
               Celkově spotřeba v Unii mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření značně poklesla. Spotřeba Unie se u modulů snížila o 56 %. Po dramatickém poklesu mezi roky 2012 a 2013 o 35 % však spotřeba v roce 2014 a během období přezkumného šetření zůstala poměrně stabilní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (115)
            
            
               U článků se spotřeba během posuzovaného období snížila o něco méně, tj. o 26 %. Pokles spotřeby nastal zejména mezi lety 2013 a 2014, kdy se spotřeba prudce snížila o 26 %. Začala se ale oživovat během období přezkumného šetření, kdy oproti roku 2014 vzrostla o 4,5 %.
            
         
      
   
   4.4.   Dovoz z dotčené země
   
   
      
      
      
         
            
               (116)
            
            
               Údaje o objemu a hodnotě dovozu vycházely z různých zdrojů. U roku 2012 a části roku 2013 byly založeny na údajích poskytnutých žadatelem, avšak shromážděných jeho jménem společností Europressedienst, protože v té době se moduly a články dovážely do Unie v rámci celních položek zahrnujících i jiné výrobky, které nejsou předmětem tohoto šetření, a nemohly být tudíž použity údaje Eurostatu. Poté, co byla dne 6. března 2013 zavedena celní evidence dovozu modulů a článků (26), údaje Eurostatu mohly být použity. Proto u zbytku let 2013, 2014 a období přezkumného šetření založila Komise své závěry na databázi Comext (27) a databázi podle čl. 14 odst. 6.
            
         
      
   
   4.4.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu
   
   
      
      
      
         
            
               (117)
            
            
               Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:
               
                  Tabulka 2a
               
               
                  Dovoz modulů z ČLR (v MW) a podíl na trhu
                   (28)
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Objem dovozu z ČLR
                        
                        
                           1 786
                        
                        
                           5 198
                        
                        
                           2 845
                        
                        
                           2 917
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              48
                           
                        
                        
                           
                              26
                           
                        
                        
                           
                              27
                           
                        
                     
                     
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                        
                           66
                        
                        
                           49
                        
                        
                           39
                        
                        
                           41
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              74
                           
                        
                        
                           
                              59
                           
                        
                        
                           
                              61
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 2b
               
               
                  Dovoz článků z ČLR (v MW) a podíl na trhu
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Objem dovozu z ČLR
                        
                        
                           333
                        
                        
                           386
                        
                        
                           613
                        
                        
                           548
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              116
                           
                        
                        
                           
                              184
                           
                        
                        
                           
                              165
                           
                        
                     
                     
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                        
                           7
                        
                        
                           9
                        
                        
                           19
                        
                        
                           16
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              120
                           
                        
                        
                           
                              260
                           
                        
                        
                           
                              223
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (118)
            
            
               Během posuzovaného období se objem dovozu modulů z ČLR snížil o 73 % s odpovídajícím poklesem podílu na trhu o 39 %, tj. z 66 % v roce 2012 na 41 % v období přezkumného šetření. Po uložení stávajících opatření v roce 2013 se ale objem dovozu modulů mezi lety 2013 a 2014 snížil o 45 %, zatímco spotřeba poklesla o 31 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (119)
            
            
               Pokud jde o články, objem dovozu se během posuzovaného období zvýšil o 65 %, což mělo za následek mnohem větší zvýšení podílu na trhu, a to o 123 % (ze 7 % v roce 2012 na 16 % během období přezkumného šetření), v souvislosti se zmenšujícím se trhem. Zároveň se mezi lety 2013 a 2014 dovoz článků zvýšil o 59 %, což mělo za následek zvýšení podílu na trhu o 10 procentních bodů. I když nárůst nepokračoval během období přezkumného šetření, byla úroveň dovozu během období přezkumného šetření i nadále mnohem vyšší než v letech 2012 a 2013.
            
         
      
   
   4.4.2.   Ceny dovozu z dotčené země
   
   
      
      
      
         
            
               (120)
            
            
               Komise stanovila ceny dovozu na základě databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (121)
            
            
               Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:
               
                  Tabulka 3a
               
               
                  Dovozní ceny modulů (EUR/kW)
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Dovozní ceny ČLR
                        
                        
                           700
                        
                        
                           520
                        
                        
                           553
                        
                        
                           544
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              74
                           
                        
                        
                           
                              79
                           
                        
                        
                           
                              78
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 3b
               
               
                  Dovozní ceny článků (EUR/kW)
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Dovozní ceny ČLR
                        
                        
                           500
                        
                        
                           350
                        
                        
                           282
                        
                        
                           286
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              70
                           
                        
                        
                           
                              56
                           
                        
                        
                           
                              57
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (122)
            
            
               Průměrná dovozní cena z ČLR v posuzovaném období poklesla u modulů o 22 % a u článků o 43 %. U modulů se dovozní cena v letech 2012 a 2013 snížila a poté, když opatření vstoupila v platnost, se cena u modulů mezi lety 2013 a 2014 zvýšila o 6,3 %. Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření opět mírně poklesla, a to o 1,6 %. Pokud jde o články, dovozní cena se během posuzovaného období snížila o 43 %. Mezi lety 2012 a 2013 klesla o 30 % a pokles pokračoval i mezi lety 2013 a 2014, kdy se dále prudce snížila o 19,4 %. Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se však mírně zvýšila, a to o 1,4 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (123)
            
            
               Jak je uvedeno výše v oddíle 3.2.3, téměř všichni vyvážející výrobci, kteří prodávali moduly a články během období přezkumného šetření z ČLR do EU, měli cenové závazky a jejich vývozní ceny výrobků vyvážených do EU byly určeny těmi cenovými závazky, které stanovovaly minimální dovozní ceny. Pouze 1,6 % objemu dovozu u modulů a 0,6 % u článků se uskutečnilo mimo minimální dovozní cenu (29). V důsledku toho nemohly být tyto vývozní ceny považovány za relevantní ukazatel pro stanovení cenového chování vyvážejících výrobců, kdyby opatření nebyla v platnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (124)
            
            
               Po poskytnutí informací několik stran tvrdilo, že ke stanovení cenového podbízení by měla být použita vývozní cena výrobků vyvážených do EU, a na tomto základě vypočítalo, že nedošlo k cenovému podbízení. Je pravda, že podle výpočtu na základě vývozních cen výrobků vyvážených do EU nedochází u modulů k podbízení a u článků je podbízení velmi okrajové. Komise však měla za to, že neexistence cenového podbízení z důvodu dodržení minimální dovozní ceny není rozhodujícím ukazatelem pro analýzu současného stavu výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno níže v 170. bodě odůvodnění níže, Komise dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla nadále působena újma v důsledku dřívějších dumpingových praktik zjištěných v předchozím šetření a v důsledku praktik obcházení zjištěných tak, jak je uvedeno výše ve 4. bodě odůvodnění, a odvětví nemělo dostatek času k překonání účinků dřívějšího dumpingu a obcházení.
            
         
      
   
   4.4.3.   Ceny dovozu z jiných zemí
   
   
      
      
      
         
            
               (125)
            
            
               Průměrná cena dovozu do Unie ze třetích zemí rovněž vycházela z údajů databáze Comext a čl. 14 odst. 6 a vyvíjela se takto:
               
                  Tabulka 4a
               
               
                  Moduly – dovoz ze třetích zemí
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Objem (v MW)
                        
                        
                           1 395
                        
                        
                           1 382
                        
                        
                           2 049
                        
                        
                           1 808
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              99
                           
                        
                        
                           
                              147
                           
                        
                        
                           
                              130
                           
                        
                     
                     
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                        
                           9
                        
                        
                           13
                        
                        
                           28
                        
                        
                           25
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              153
                           
                        
                        
                           
                              329
                           
                        
                        
                           
                              290
                           
                        
                     
                     
                        
                           Průměrná cena (EUR/kW)
                        
                        
                           700
                        
                        
                           520
                        
                        
                           547
                        
                        
                           550
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              74
                           
                        
                        
                           
                              78
                           
                        
                        
                           
                              79
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 4b
               
               
                  Články – dovoz ze třetích zemí
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Objem (v MW)
                        
                        
                           3 227
                        
                        
                           3 334
                        
                        
                           1 580
                        
                        
                           1 725
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              103
                           
                        
                        
                           
                              49
                           
                        
                        
                           
                              53
                           
                        
                     
                     
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                        
                           70
                        
                        
                           75
                        
                        
                           48
                        
                        
                           51
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              107
                           
                        
                        
                           
                              69
                           
                        
                        
                           
                              72
                           
                        
                     
                     
                        
                           Průměrná cena (EUR/kW)
                        
                        
                           500
                        
                        
                           350
                        
                        
                           289
                        
                        
                           275
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index (2012 = 100)
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              70
                           
                        
                        
                           
                              58
                           
                        
                        
                           
                              55
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Databáze Comext a databáze podle čl. 14 odst. 6.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (126)
            
            
               Během posuzovaného období se dovoz ze třetích zemí do Unie zvýšil u modulů o 30 %. K největšímu nárůstu došlo mezi lety 2013 a 2014, kdy objemy vzrostly o 48 %. Jejich podíl na trhu významně stoupl, a to z 9 % v roce 2012 na 25 % v období přezkumného šetření. I v tomto případě největší změna nastala mezi lety 2013 a 2014, kdy podíl na trhu stoupl z 13 % na 28 %. Největšími vývozci po ČLR byly Tchaj-wan, Malajsie a Singapur. Je třeba poznamenat, že dovoz z Tchaj-wanu a Malajsie mohl zahrnovat obcházení (viz výše 4. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (127)
            
            
               Pokud jde o články, dovoz z jiných zemí se během posuzovaného období snížil o 47 %. Největší pokles, a to o 52 %, nastal mezi lety 2013 a 2014, kdežto mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se tento dovoz zvýšil o 9 %. To mělo za následek pokles podílu na trhu ze 70 % v roce 2012 na 51 % v období přezkumného šetření. Mezi lety 2013 a 2014 se podíl na trhu snížil ze 75 % na 48 % a během období přezkumného šetření se pak mírně zvýšil o tři procentní body. Pokud jde o články, největšími vývozci byly Tchaj-wan a Malajsie, po nichž následovaly ČLR a USA. Je třeba poznamenat, že dovoz z Tchaj-wanu a Malajsie mohl zahrnovat obcházení (viz výše 4. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (128)
            
            
               Průměrné vývozní ceny ze třetích zemí se u modulů i článků během posuzovaného období výrazně snížily, což bylo v souladu s čínskými cenami a cenami v Unii. U modulů se během posuzovaného období snížily o 21 % a u článků o 45 %. I tyto ceny mohly být ovlivněny praktikami obcházení (viz výše 4. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
   
   4.5.1.   Obecné poznámky
   
   
      
      
      
         
            
               (129)
            
            
               V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení prozkoumala Komise všechny hospodářské činitele a ukazatele, které během posuzovaného období měly vliv na stav výrobního odvětví Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (130)
            
            
               Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů získaných od žadatele, porovnaných s průběžnými odpověďmi zaslanými řadou výrobců v Unii před zahájením šetření, a ověřených odpovědí na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (131)
            
            
               Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (132)
            
            
               Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.
            
         
      
   
   4.5.2.   Makroekonomické ukazatele
   
   4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
   
      
      
      
         
            
               (133)
            
            
               Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 5a
               
               
                  Moduly – výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Objem výroby (v MW)
                        
                        
                           4 604
                        
                        
                           4 449
                        
                        
                           3 262
                        
                        
                           3 409
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              97
                           
                        
                        
                           
                              71
                           
                        
                        
                           
                              74
                           
                        
                     
                     
                        
                           Výrobní kapacita (v MW)
                        
                        
                           8 624
                        
                        
                           7 907
                        
                        
                           7 391
                        
                        
                           6 467
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              92
                           
                        
                        
                           
                              86
                           
                        
                        
                           
                              75
                           
                        
                     
                     
                        
                           Využití kapacity (%)
                        
                        
                           53
                        
                        
                           56
                        
                        
                           44
                        
                        
                           53
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              105
                           
                        
                        
                           
                              83
                           
                        
                        
                           
                              99
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi a ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 5b
               
               
                  Články – výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Objem výroby (v MW)
                        
                        
                           1 066
                        
                        
                           734
                        
                        
                           1 096
                        
                        
                           1 270
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              69
                           
                        
                        
                           
                              103
                           
                        
                        
                           
                              119
                           
                        
                     
                     
                        
                           Výrobní kapacita (v MW)
                        
                        
                           2 384
                        
                        
                           1 844
                        
                        
                           1 778
                        
                        
                           1 811
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              77
                           
                        
                        
                           
                              75
                           
                        
                        
                           
                              76
                           
                        
                     
                     
                        
                           Využití kapacity (%)
                        
                        
                           45
                        
                        
                           40
                        
                        
                           62
                        
                        
                           70
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              89
                           
                        
                        
                           
                              138
                           
                        
                        
                           
                              157
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi a ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (134)
            
            
               Celková výroba modulů v Unii se v posuzovaném období snížila o 26 %, avšak mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se zvýšila o 4,5 %. V souvislosti s poklesem spotřeby se během posuzovaného období výrobní kapacita v reakci na trend klesající výroby také snížila, a to o 25 %. Míra využití kapacity mezi počátkem a koncem posuzovaného období tudíž zůstala stabilní a během období přezkumného šetření činila 53 %. Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření se však významně zvýšilo využití kapacity, a to o 9 procentních bodů (to je nárůst o 19 %). Je třeba poznamenat, že výrobci modulů v Unii zařazení do vzorku měli během posuzovaného období mnohem vyšší míru využití kapacity a během období přezkumného šetření dosáhli 85 %, což oproti roku 2012 (61 %) představuje nárůst o 39 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (135)
            
            
               Výroba modulů v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 19 %. Zatímco mezi lety 2012 a 2013 se výroba snížila o 31 %, mezi lety 2013 a 2014 vzrostla o 49 % a mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření o dalších 15 %. To se časově shodovalo se zavedením antidumpingových opatření v prosinci 2013, zatímco spotřeba v období mezi lety 2012 a 2014 trvale klesala, avšak mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření rostla. Zároveň se v posuzovaném období výrobní kapacita snížila o 24 %, což vedlo k výraznému zvýšení využití kapacity, a to z 45 % v roce 2012 na 70 % v období přezkumného šetření. Výrobci článků zařazení do vzorku měli podobně jako výrobci modulů mnohem vyšší míru využití kapacity než celkové výrobního odvětví Unie (86 %) a ta zůstala během posuzovaného období stabilní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (136)
            
            
               Závěrem je, že výrobní odvětví Unie v reakci na snížení spotřeby snížilo svou kapacitu. Zároveň během období přezkumného šetření zvýšilo svou výrobu oproti roku 2014, což dále zlepšilo míru využití kapacity.
            
         
      
   
   4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu
   
      
      
      
         
            
               (137)
            
            
               Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 6a
               
               
                  Moduly – objem prodeje a podíl na trhu
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Celkový objem prodeje (závislý a volný trh) v Unii (v MW)
                        
                        
                           4 143
                        
                        
                           4 000
                        
                        
                           2 398
                        
                        
                           2 465
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              97
                           
                        
                        
                           
                              58
                           
                        
                        
                           
                              60
                           
                        
                     
                     
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                        
                           25
                        
                        
                           38
                        
                        
                           32
                        
                        
                           35
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              149
                           
                        
                        
                           
                              128
                           
                        
                        
                           
                              140
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi a ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 6b
               
               
                  Články – objem prodeje a podíl na trhu
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Celkový objem prodeje (závislý a volný trh) v Unii (v MW)
                        
                        
                           1 045
                        
                        
                           729
                        
                        
                           1 069
                        
                        
                           1 136
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              70
                           
                        
                        
                           
                              102
                           
                        
                        
                           
                              109
                           
                        
                     
                     
                        
                           Podíl na trhu (%)
                        
                        
                           23
                        
                        
                           16
                        
                        
                           33
                        
                        
                           33
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              72
                           
                        
                        
                           
                              144
                           
                        
                        
                           
                              147
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi a ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (138)
            
            
               V průběhu posuzovaného období klesl objem prodeje modulů o 40 %. Nicméně v souvislosti se snížením spotřeby o 56 % se to promítlo do významného zvýšení podílu na trhu v posuzovaném období, a to o 40 %, a dosažením 35 % během období přezkumného šetření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (139)
            
            
               Pokud jde o články, objem prodeje výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 9 %. To vedlo ke zvýšení podílu na trhu z 23 % v roce 2012 na 33 % v období přezkumného šetření, zatímco spotřeba klesla mnohem méně než u modulů, a to o 26 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (140)
            
            
               V kontextu klesající spotřeby a vstupu antidumpingových opatření v platnost dokázalo výrobní odvětví Unie zvýšit svůj podíl na trhu jak u modulů, tak u článků.
            
         
      
   
   4.5.2.3.   Zaměstnanost a produktivita
   
      
      
      
         
            
               (141)
            
            
               Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 7a
               
               
                  Moduly – zaměstnanost a produktivita
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Počet zaměstnanců
                        
                        
                           17 321
                        
                        
                           13 918
                        
                        
                           6 506
                        
                        
                           6 303
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              80
                           
                        
                        
                           
                              38
                           
                        
                        
                           
                              36
                           
                        
                     
                     
                        
                           Produktivita (kW/zaměstnanec)
                        
                        
                           266
                        
                        
                           320
                        
                        
                           501
                        
                        
                           541
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              120
                           
                        
                        
                           
                              189
                           
                        
                        
                           
                              203
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi a ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 7b
               
               
                  Články – zaměstnanost a produktivita
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Počet zaměstnanců
                        
                        
                           2 876
                        
                        
                           1 511
                        
                        
                           1 846
                        
                        
                           1 770
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              53
                           
                        
                        
                           
                              64
                           
                        
                        
                           
                              62
                           
                        
                     
                     
                        
                           Produktivita (kW/zaměstnanec)
                        
                        
                           371
                        
                        
                           486
                        
                        
                           594
                        
                        
                           717
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              131
                           
                        
                        
                           
                              160
                           
                        
                        
                           
                              194
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Europressedienst, průběžné odpovědi a ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (142)
            
            
               Zaměstnanost se mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření u modulů snížila o 64 % a u článků o 38 %. Počet zaměstnanců u modulů klesl hlavně mezi lety 2013 a 2014 (o 53 %) a oproti snížení výroby během téhož období (o 27 %) šlo o mnohem větší pokles. U článků se počet zaměstnanců mezi lety 2013 a 2014 zvýšil o 22 %, což bylo mnohem méně než růst výroby v témže období (o 49 %). To mělo za následek značné zvýšení produktivity během téhož posuzovaného období jak u modulů, tak u článků, a to o 103 %, resp. 94 %. Mezi lety 2013 a 2014 se produktivita zvýšila u modulů o 57 % a u článků o 22 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (143)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zpochybnila závěry Komise týkající se počtu zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie a tvrdila, že došlo k dvojímu započítání zaměstnanců ve výrobě článků a modulů největší společnosti, SolarWorld. Číselné údaje o zaměstnancích společnosti SolarWorld a všech ostatních společností zařazených do vzorku byly řádně ověřeny a bylo zajištěno, že v případě vertikálně integrovaných společností zaměstnanci nebyli započítáni dvakrát. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   4.5.2.4.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu
   
      
      
      
         
            
               (144)
            
            
               Jak je vysvětleno výše v oddíle 3.2.3, během období přezkumného šetření byly vývozní ceny vyvážejících výrobců do Unie ovlivněny závazky, a proto nebyly dostatečně spolehlivé, aby mohly být použity pro stanovení, zda dumping pravděpodobně přetrvá nebo se obnoví, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (145)
            
            
               Nicméně z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že platná opatření měla pozitivní dopad na výrobní odvětví Unie, které se podle všeho zotavuje z účinku dřívějšího dumpingu.
            
         
      
   
   4.5.3.   Mikroekonomické ukazatele
   
   
      
      
      
         
            
               (146)
            
            
               Do vzorku byli zařazeni jen tři výrobci článků a dva z nich jsou členy sdružení EU ProSun. Spolupracovali při podání žádosti, která obsahovala číselné údaje obou výrobců. Proto všechny číselné údaje týkající se mikroekonomických ukazatelů u článků, které lze přímo vysledovat k třetí společnosti, jež není členem EU ProSun, jsou uvedeny jako rozpětí v zájmu ochrany důvěrnosti tohoto výrobce v Unii, který spolupracoval při šetření.
            
         
      
   
   4.5.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny
   
      
      
      
         
            
               (147)
            
            
               Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 8a
               
               
                  Moduly – prodejní ceny v Unii
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Průměrné prodejní ceny na volném trhu v Unii (EUR/kW)
                        
                        
                           790
                        
                        
                           651
                        
                        
                           618
                        
                        
                           593
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              82
                           
                        
                        
                           
                              78
                           
                        
                        
                           
                              75
                           
                        
                     
                     
                        
                           Jednotkové výrobní náklady (EUR/kW)
                        
                        
                           1 112
                        
                        
                           813
                        
                        
                           648
                        
                        
                           627
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              73
                           
                        
                        
                           
                              58
                           
                        
                        
                           
                              56
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 8b
               
               
                  Články – prodejní ceny v Unii
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Průměrné prodejní ceny na volném trhu v Unii (EUR/kW)
                        
                        
                           378–418
                        
                        
                           307–339
                        
                        
                           239–264
                        
                        
                           258–284
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              81
                           
                        
                        
                           
                              63
                           
                        
                        
                           
                              68
                           
                        
                     
                     
                        
                           Jednotkové výrobní náklady (EUR/kW)
                        
                        
                           587–648
                        
                        
                           402–444
                        
                        
                           347–384
                        
                        
                           338–373
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              69
                           
                        
                        
                           
                              59
                           
                        
                        
                           
                              58
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (148)
            
            
               Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na volném trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. Prodejní ceny v posuzovaném období významně klesly, tj. u modulů o 25 % a u článků o 32 %. Zatímco u modulů prodejní ceny klesaly během posuzovaného nepřetržitě, u článků se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetřením zvýšily o 5 procentních bodů. Prodej článků na volném trhu tvořil méně než 5 % celkové výroby výrobců zařazených do vzorku a kromě toho jeden výrobce prodal velké množství za velmi nízké ceny v očekávání ukončení své podnikatelské činnosti v EU. Z tohoto ukazatele proto nebylo možno vyvodit žádný smysluplný závěr. Mezi některými výrobci článků zařazenými do vzorku byly články pro vlastní spotřebu převáděny nebo dodávány za účelem výroby modulů s využitím různých metod (stanovování převodní ceny na úrovni faktické tržní ceny, převod na základě skutečných nákladů atd.). Z vývoje cen u využití pro vlastní spotřebu proto nelze vyvodit žádný smysluplný závěr.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (149)
            
            
               Jednotkové výrobní náklady během posuzovaného období prudce klesly, tj. u modulů o 46 % a u článků o 42 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (150)
            
            
               Prodejní ceny modulů byly v průměru nižší než jednotkové výrobní náklady, rozdíl se ale během posuzovaného období neustále snižoval, zejména po zavedení opatření v roce 2013. Zatímco v roce 2012 prodejní cena u modulů činila jen 71 % jednotkových výrobních nákladů, v roce 2013 80 %, v roce 2014 94 % a v období přezkumného šetření 94,5 %. Rozdíl mezi prodejní cenou a výrobními náklady se tedy mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření prudce zmenšil, a to o 14 procentních bodů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (151)
            
            
               U článků prodejní cena v roce 2012 činila 60 % až 67 % jednotkových výrobních nákladů, v roce 2013 72 % až 80 %, v roce 2014 65 % až 72 % a v období přezkumného šetření 72 % až 79 %. Jak ale bylo vysvětleno výše, v roce 2014 a období přezkumného šetření byl tento trend silně ovlivněn mimořádně nízkými cenami jednoho výrobce v Unii. Dvě zbývající společností zařazené do vzorku vykazovaly trend 75 % až 80 % v roce 2014 a 81 % až 86 % v období přezkumného šetření, což bylo vcelku v souladu s trendem u modulů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (152)
            
            
               Celkově začalo výrobní odvětví Unie překonávat účinky dřívějšího dumpingu, ale také vyvinulo zvýšené úsilí o obnovení své konkurenceschopnosti, zejména zvyšováním produktivity pracovní síly výrobního odvětví Unie, jak je objasněno v 141. bodě odůvodnění, což vedlo k růstu produktivity a lepšímu využití kapacity.
            
         
      
   
   4.5.3.2.   Náklady práce
   
      
      
      
         
            
               (153)
            
            
               Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 9a
               
               
                  Moduly – Průměrné náklady práce na zaměstnance
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)
                        
                        
                           32 918
                        
                        
                           38 245
                        
                        
                           36 577
                        
                        
                           38 343
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              116
                           
                        
                        
                           
                              111
                           
                        
                        
                           
                              116
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 9b
               
               
                  Články – Průměrné náklady práce na zaměstnance
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)
                        
                        
                           41 289 –45 590
                        
                        
                           45 002 –49 689
                        
                        
                           45 188 –49 895
                        
                        
                           47 825 –52 807
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              109
                           
                        
                        
                           
                              109
                           
                        
                        
                           
                              116
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (154)
            
            
               Mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u modulů i článků zvýšily o 16 %. Toto zvýšení způsobila zejména výplata odstupného související s racionalizací počtu zaměstnanců a mzdová inflace.
            
         
      
   
   4.5.3.3.   Zásoby
   
      
      
      
         
            
               (155)
            
            
               Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:
               
                  Tabulka 10a
               
               
                  Moduly – zásoby
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Konečný stav zásob (kW)
                        
                        
                           186 533
                        
                        
                           114 792
                        
                        
                           196 944
                        
                        
                           191 207
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              62
                           
                        
                        
                           
                              106
                           
                        
                        
                           
                              103
                           
                        
                     
                     
                        
                           Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)
                        
                        
                           33
                        
                        
                           13
                        
                        
                           13
                        
                        
                           11
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              40
                           
                        
                        
                           
                              38
                           
                        
                        
                           
                              34
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 10b
               
               
                  Články – zásoby
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Konečný stav zásob (MW)
                        
                        
                           53 029 –58 553
                        
                        
                           90 079 –99 462
                        
                        
                           99 999 –110 415
                        
                        
                           135 492 –149 606
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              170
                           
                        
                        
                           
                              189
                           
                        
                        
                           
                              256
                           
                        
                     
                     
                        
                           Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)
                        
                        
                           18
                        
                        
                           23
                        
                        
                           12
                        
                        
                           14
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              125
                           
                        
                        
                           
                              68
                           
                        
                        
                           
                              80
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (156)
            
            
               Během posuzovaného období se zásoby u modulů mírně zvýšily, a to o 3 %, u článků se zvýšily výrazně, a to o 156 %. Nicméně jak u modulů, tak u článků se zásoby jako procentní podíl na celkové výrobě snížily, o 66 % u modulů a o 20 % u článků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (157)
            
            
               Zásoby nelze považovat za relevantní ukazatel újmy v tomto odvětví, jelikož výroba a prodej jsou založeny hlavně na objednávkách, a výrobci si proto většinou udržují jen omezené zásoby.
            
         
      
   
   4.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál
   
      
      
      
         
            
               (158)
            
            
               Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:
               
                  Tabulka 11a
               
               
                  Moduly – Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, včetně společnosti Jabil (% obratu z prodeje) (30)
                           
                        
                        
                           – 24,4/– 29,5
                        
                        
                           – 24,4/– 29,5
                        
                        
                           – 6,8/– 8,2
                        
                        
                           – 7,7/– 9,3
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              361/298
                           
                        
                        
                           
                              319/264
                           
                        
                     
                     
                        
                           Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjma společnosti Jabil (% obratu z prodeje)
                        
                        
                           – 32,7
                        
                        
                           – 27,2
                        
                        
                           – 8,7
                        
                        
                           – 9,5
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              120
                           
                        
                        
                           
                              376
                           
                        
                        
                           
                              344
                           
                        
                     
                     
                        
                           Peněžní tok (v EUR)
                        
                        
                           – 129 864 423
                        
                        
                           – 69 402 391
                        
                        
                           – 18 231 488
                        
                        
                           – 145 258 620
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              187
                           
                        
                        
                           
                              712
                           
                        
                        
                           
                              89
                           
                        
                     
                     
                        
                           Investice (v EUR)
                        
                        
                           24 134 924
                        
                        
                           12 407 723
                        
                        
                           17 333 494
                        
                        
                           24 565 553
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              51
                           
                        
                        
                           
                              72
                           
                        
                        
                           
                              102
                           
                        
                     
                     
                        
                           Návratnost investic (%)
                        
                        
                           – 6
                        
                        
                           – 10
                        
                        
                           – 3
                        
                        
                           – 2
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              55
                           
                        
                        
                           
                              193
                           
                        
                        
                           
                              258
                           
                        
                     
                     
                        
                     
                  
               
               
                  Tabulka 11b
               
               
                  Články – Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
               
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                            
                        
                        
                           2012
                        
                        
                           2013
                        
                        
                           2014
                        
                        
                           OPŠ
                        
                     
                     
                        
                           Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (% obratu z prodeje)
                        
                        
                           – 37,7 – – 41,6
                        
                        
                           – 7,2 – – 7,9
                        
                        
                           – 26,6 – – 29,3
                        
                        
                           – 36,8 – – 40,7
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              527
                           
                        
                        
                           
                              142
                           
                        
                        
                           
                              102
                           
                        
                     
                     
                        
                           Peněžní tok (v EUR)
                        
                        
                           – 41 934 911  – – 46 303 131
                        
                        
                           – 17 537 454  – – 19 364 273
                        
                        
                           – 12 414 052  – – 13 707 182
                        
                        
                           – 29 027 946  – – 32 051 690
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              239
                           
                        
                        
                           
                              338
                           
                        
                        
                           
                              144
                           
                        
                     
                     
                        
                           Investice (v EUR)
                        
                        
                           29 435 820  – 32 502 051
                        
                        
                           26 074 619  – 28 790 726
                        
                        
                           7 001 485  – 7 730 807
                        
                        
                           11 429 509  – 12 620 083
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              89
                           
                        
                        
                           
                              24
                           
                        
                        
                           
                              39
                           
                        
                     
                     
                        
                           Návratnost investic (%)
                        
                        
                           – 6,0 – – 6,7
                        
                        
                           – 2,5 – – 2,7
                        
                        
                           – 24,6 – – 27,2
                        
                        
                           – 31,8 – – 35,1
                        
                     
                     
                        
                           
                              Index
                           
                        
                        
                           
                              100
                           
                        
                        
                           
                              246
                           
                        
                        
                           
                              25
                           
                        
                        
                           
                              19
                           
                        
                     
                     
                        
                           
                              Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (159)
            
            
               Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (160)
            
            
               Jak je uvedeno v 110. bodě odůvodnění, jedna společnost zařazená do vzorku, Jabil, je montážní hospodářský subjekt a nepodniká v oboru prodeje modulů. Tato společnost vykazovala v ziskovosti odlišný trend. V celém posuzovaném období byla zisková a během období přezkumného šetření svou ziskovosti zvýšila na 5 %–15 %. Společnost Jabil však dosáhla svého zisku na základě odměny, kterou dostávala od svých zákazníků za montážní službu, a nikoli na základě prodeje modulů. Kromě toho jí nevznikly žádné náklady spojené s prodejem modulů, jako jsou marketingové náklady (vznikly jí pouze náklady na nalezení nových smluvních výrobců). Měla rovněž strukturu nákladů odlišnou od typického výrobce modulů, který plně odpovídá za výrobu a prodej svého výrobku. Jabil například měla nižší provozní kapitál, náklady na zásoby, závazky a pohledávky i nižší náklady na výzkum a vývoj.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (161)
            
            
               Komise poznamenala, že údaj o ziskovosti v 1. sloupci tabulky 11a kombinuje údaje ze dvou různých skupin. Na jedné straně zahrnuje výrobce modulů, kteří vyrábějí výrobek a prodávají jej. Na straně druhé zahrnuje rovněž společnost Jabil zařazenou do vzorku, která moduly pouze montuje. Aby Komise získala realistický pohled na stav výrobního odvětví, rozhodla se ve své další analýze rozlišovat mezi oběma skupinami. Do tabulky 11a tudíž přidala druhý sloupec, který považuje za spolehlivější pro posouzení ziskovosti výrobního odvětví Unie vyrábějícího moduly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (162)
            
            
               Výrobci modulů zařazení do vzorku, s výjimkou společnosti Jabil, byli během posuzovaného období ztrátoví. Ztráty však během posuzovaného období klesly o 244 %. V roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 klesly o 5,5 procentního bodu. To se časově shodovalo se vstupem opatření v platnost (prozatímní opatření vstoupila v platnost dne 6. června 2013). Mezi rokem 2013 a rokem 2014, kdy účinky opatření pokrývaly celý rok, se ztráty snížily významněji, o 18,5 procentního bodu. Během období přezkumného šetření se ztráty mírně zvýšily, a to o 0,8 procentního bodu. To však bylo ovlivněno především ztrátami jednoho výrobce v Unii, který se pak rozhodl zastavit výrobu. Zároveň všichni ostatní výrobci v Unii zařazení do vzorku pokračovali ve snižování svých ztrát během období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2014.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (163)
            
            
               Po zveřejnění informací několik stran zpochybnilo vyloučení společnosti Jabil z údajů o zisku zbytku výrobního odvětví Unie vyrábějícího moduly. Tyto strany tvrdily, že Jabil je zřídkavý příklad ziskového výrobce a že jeho vyloučení není v souladu s rozhodnutím akceptovat výrobce ve srovnatelné zemi, který využívá takovou tollingovou smlouvu k tomu, aby si moduly, které prodává, dávala montovat jinou společností. Komise navzdory tomu, co tyto zúčastněné strany tvrdí, nevyloučila Jabil z analýzy ziskovosti. Lépe řečeno, aby byla analýza citlivosti smysluplnější, poskytla dva samostatné soubory údajů. Ty prokazují, že výrobní odvětví Unie je dokonce i při zahrnutí společnosti Jabil v průměru a jako celek ztrátové. Dokládá to rovněž, že mezi různými výrobci v Unii existují významné rozdíly v závislosti na jejich podnikatelském modelu, viz 110. a 160. bod odůvodnění. Toto tvrzení je tedy třeba odmítnout. Kromě toho Komise poznamenává, že každopádně neexistuje rozpor v přístupu u výrobce ve srovnatelné zemi a u výrobního odvětví Unie. Výrobce ve srovnatelné zemi je dosti podobný zákazníkům společnosti Jabil, nikoli společnosti Jabil, pokud jde o její vlastní podnikatelský model. Zatímco výrobce ve srovnatelné zemi nese plnou odpovědnost za prodej modulů smontovaných jinou společností, Jabil je montážní hospodářský subjekt, který dostává od svých zákazníků odměnu za poskytovanou montážní službu. Z tohoto důvodu se Komise při analýze újmy soustředila na transakce mezi společností Jabil a jinými výrobci v Unii, kteří se nacházejí ve stejné situaci jako výrobce ve srovnatelné zemi (viz výše 52. bod odůvodnění).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (164)
            
            
               Pokud jde o výrobce článků, ztráty se během posuzovaného období snížily o 2 %. Mezi rokem 2012 až 2013 klesly o 31,9 procentního bodu, mezi rokem 2013 a 2014 se ale zvýšily o 20,3 procentního bodu a mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření vzrostly o 10,7 procentního bodu. U článků však ziskovost ovlivnily dvě mimořádné události. Na jedné straně jeden z výrobců zařazených do vzorku vstoupil na trh během posuzovaného období, avšak v posledních letech posuzovaného období změnil výkaznictví některých svých výrobních nákladů, což mělo za následek vysoké ztráty. Na straně druhé další výrobce zařazený do vzorku měl mimořádně nízké prodejní ceny a byl vysoce ztrátový během období přezkumného šetření, kdy ukončoval výrobu. Naproti tomu třetí výrobce zařazený do vzorku během posuzovaného období soustavně snižoval své ztráty.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (165)
            
            
               Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii samofinancovat svoji činnost. Podobně jako ziskovost také čistý peněžní tok mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření sledoval negativní trend. U modulů se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil o 11 %, zatímco u článků se ve stejném období snížil o 44 %. Fluktuace peněžního toku, které nastaly v roce 2014 u modulů i článků, byly výsledkem mimořádných událostí, ke kterým došlo v souvislosti s jedním velkým výrobcem v Unii. Na jedné straně získal za nízkou cenu existující závod, na straně druhé restrukturalizoval svůj dluh. V roce 2015 pokračoval ve významných splátkách svých dluhů, což mělo za následek negativní peněžní tok z finančních činností. Je třeba poznamenat, že tento výrobce vykázal kladný peněžní tok z provozních činností a výrazné zlepšení svého provozního výsledku oproti roku 2014. Dva další výrobci modulů v Unii měli v období přezkumného šetření kladný a zlepšující se peněžní tok, kdežto další dva výrobci článků měli negativní, ale zlepšující se peněžní tok.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (166)
            
            
               Pokud jde o investice, z výše uvedených tabulek je patrné, že výrobní odvětví Unie mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření zvýšilo své investice u modulů o 2 %. Mezi lety 2013 a 2014 se zvýšily o 40 % a mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření o 98 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (167)
            
            
               Celkové investice se u článků mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření snížily o 61 %. Obecný trend investic u článků byl rovněž ovlivněn rozhodnutím jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku zastavit výrobu. Zároveň se investice obou dalších výrobců zařazených do vzorku mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření zvýšily čtyřnásobně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (168)
            
            
               Po poskytnutí informací několik účastníků řízení poukázalo na to, že investice do článků se v celém posuzovaném období snižovaly a uložení opatření je pozitivně neovlivnilo. Za prvé, i když je to věcně platí pro celý vzorek, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, tento trend byl ovlivněn rozhodnutím jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku zastavit výrobu. Tento výrobce na počátku období uskutečnil významné investice, ale téměř žádné na jeho konci. Za druhé, další výrobce zařazený do vzorku provedl v roce 2013 investice do zahájení podnikání, což se odráží ve velkém nárůstu celkových investic v daném roce. Za třetí, poté, co vstup opatření v platnost začal ovlivňovat ziskovost společností, investice celého vzorku mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření vrostly, což je odrazem skutečnosti, že dva výrobci zařazení do vzorku, kteří zůstali na trhu, během uvedeného období zvýšili své investice čtyřnásobně. Proto bylo tvrzení, že uložení antidumpingových opatření neovlivnilo investice pozitivně, odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (169)
            
            
               Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období zůstala negativní vzhledem k čistým ztrátám, které výrobní odvětví Unie utrpělo. U modulů se během posuzovaného období návratnost investic zlepšila o 4 procentní body; v roce 2014 a v období přezkumného šetření se ale oproti roku 2013 podstatně zlepšila, a to o 7, resp. 8 procentních bodů. U článků se během posuzovaného období návratnost investic zhoršila o 25,8 až 28,4 procentního bodu.
            
         
      
   
   4.5.4.   Závěr ohledně újmy
   
   
      
      
      
         
            
               (170)
            
            
               Vzhledem ke krátké době, která uplynula po uložení původních opatření, velikosti dumpingového rozpětí a úrovni újmy zjištěné v předchozím šetření byla celkově výrobnímu odvětví Unie v posuzovaném období nadále působena újma. K přetrvávání újmy kromě toho přispěly i praktiky obcházení, jak je uvedeno výše v 4. bodě odůvodnění. Od poloviny roku 2013 (prozatímní opatření vstoupila v platnost dne 6. června 2013) a zejména během roku 2014 (první celý rok, v němž byla antidumpingová opatření v platnosti) a během období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie postupně začalo zotavovat.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (171)
            
            
               Řada ukazatelů újmy prokazovala pozitivní trendy. Pokud jde o moduly, výrobní odvětví Unie zvýšilo svůj prodej modulů v Unii o 2,8 %, a v důsledku toho se jeho podíl na trhu mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 9,4 %. Ve stejném období výrobní odvětví Unie zvýšilo využití článků pro vlastní spotřebu a prodej článků v Unii o 6,3 % a udrželo si podíl na trhu ve výši 33 %. Kromě toho ve stejném období výrobní odvětví Unie zlepšilo své využití kapacity o 9 procentních bodů u modulů a o 8 procentních bodů u článků, a to jak zvýšením výroby, tak snížením stávající kapacity. Dosáhlo také značného růstu produktivity, a tím snížilo rozdíl mezi svými prodejními cenami a svými průměrnými výrobními náklady. Kromě toho dřívější cenové podbízení ze strany čínského vývozu bylo ukončeno vzhledem k tomu, že tento vývoz byl v souladu s minimální dovozní cenou (během období přezkumného šetření u modulů nebylo žádné cenové podbízení a u článků jen nepatrné cenové podbízení). V důsledku toho, ačkoli bylo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření stále ztrátové, jeho ztráty se oproti rokům 2012 a 2013 významně snížily. Ztráty se však u výrobního odvětví Unie nesnížily, pokud jde o články, protože, jak je vysvětleno ve 165. bodě odůvodnění, byly ovlivněny mimořádnými událostmi, k nimž došlo u dvou výrobců zařazených do vzorku. Naproti tomu třetí výrobce zařazený do vzorku své ztráty během období přezkumného šetření snížil, a tak sledoval stejný trend, jaký byl zaznamenán u modulů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (172)
            
            
               Výrobní odvětví Unie rovněž zvýšilo své investice mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření u modulů o 41 % a u článků o 63 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (173)
            
            
               Navzdory úsilí a všem pozitivním trendům, které byly jeho výsledkem, výrobní odvětví Unie stále nedokázalo překonat účinky dřívějšího dumpingu ze strany čínských vývozců. Jak již bylo uvedeno, výrobci modulů i článků byli během období přezkumného šetření ztrátoví a měli negativní peněžní tok a návratnost investic. Kromě toho navzdory skutečnosti, že se objem dovozu výrobků vyvážených z Číny u modulů snížil, jejich podíl na trhu byl vyšší než podíl výrobců v Unii. Pokud jde o články, dovoz se v období přezkumného šetření oproti roku 2012 objemově významně zvýšil (o 65 %), čímž se jeho podíl na trhu zvětšil. Dovoz článků z Číny vyvíjel nepřímý tlak i na trh modulů výrobců pro vlastní spotřebu, jemuž tak bylo bráněno v dalším růstu. Proto výrobky dovážené z Číny i nadále vstupovaly na trh Unie ve významných objemech a za ceny, které byly nižší než náklady výrobního odvětví Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (174)
            
            
               Po zveřejnění informací několik stran tvrdilo, že Komise neposoudila účinky, jaké měl na výrobní odvětví Unie dovoz modulů z třetích zemí uskutečňovaný ve významných objemech a za ceny nižší, než byly ceny čínského vývozu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (175)
            
            
               Komise uznala, že dopad dovozu modulů z třetích zemí představuje důležitý faktor pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie. Avšak tyto dovozy byly mnohem méně významné než dovoz z Číny – podíl dovozu ze třetích zemí na trhu byl 25 % (včetně modulů, které byly ve skutečnosti čínské, ale spadaly pod praktiky obcházení), zatímco podíl dovozu z Číny během období přezkumného šetření byl 41 % (a vzhledem k obcházení byl ve skutečnosti ještě vyšší). Kromě toho podíl dovozu ze třetích zemí na trhu se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření snížil o 10 %, zatímco dovoz z Číny se v témže období zvýšil o 4,9 %. Tyto dva faktory dokládají, že dovoz z Číny měl na výrobní odvětví Unie mnohem větší dopad než dovoz ze třetích zemí. Kromě toho ceny modulů ze třetích zemí nebyly nižší než ceny čínského vývozu. Jak dokládá výše tabulka 4a, vážená průměrná cena veškerého dovozu ze třetích zemí byla během období přezkumného šetření 550 EUR/kW, což bylo více než průměrná čínská vývozní cena – 544 EUR/kW. Tato tvrzení byla proto odmítnuta.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (176)
            
            
               Pokud jde o články, některé zúčastněné strany tvrdily, že újma byla způsobena dovozem ze třetích zemí, neboť ziskovost během období přezkumného šetření oproti roku 2014 klesla, což bylo způsobeno poklesem dovozu z Číny a souběžným růstem dovozu ze třetích zemí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (177)
            
            
               Za prvé, jak je uvedeno v 164. bodě odůvodnění, zvýšení ztrát během období přezkumného šetření u výrobců zařazených do vzorku bylo ovlivněno mimořádnými událostmi, k nimž došlo u dvou výrobců článků v Unii, zatímco třetí (a největší) výrobce během období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2014 zvýšil svou ziskovost. Za druhé, i když se dovoz z Číny mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření snížil o 3 procentní body, mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se i přes vstup opatření v platnost zvýšil o 7 procentních bodů. V důsledku toho měl dovoz z Číny i nadále významný dopad na výrobní odvětví Unie. Za třetí, pokud jde o dovoz ze třetích zemí, ten se mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření opravdu zvýšil, a to o 2 procentní body, mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření se však snížil o 24 procentních bodů. Proto se jeho dopad na výrobní odvětví Unie v období po uložení opatření ve skutečnosti snížil. Tvrzení, že újmu způsobil dovoz ze třetích zemí, bylo tudíž odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (178)
            
            
               Po poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že některé ukazatele újmy se zlepšily pouze v období přezkumného šetření, a ne bezprostředně po uložení opatření. Proto neexistuje žádná jasná souvislost mezi uložením opatření a různými pozitivními trendy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (179)
            
            
               Komise uznala, že některé ukazatele újmy, například u modulů podíl na trhu, výroba a využití kapacity, se zlepšily pouze v období přezkumného šetření, a ne v roce 2014. S ohledem na rozsah dumpingu a újmy zjištěný v předchozím šetření trvalo jistou dobu, než byly zvráceny negativní trendy vztahující se na celé odvětví. To lze vysvětlit skutečností, že v době uložení původních opatření výrobní odvětví Unie procházelo procesem konsolidace, a mnoho výrobců tak již bylo v úpadku nebo jim úpadek hrozil, avšak trh opustilo až během roku 2014. To mělo významný dopad na všechny makroekonomické ukazatele, které zahrnovaly i tyto společnosti. Je třeba rovněž poznamenat, že řada ukazatelů, jako jsou podíl na trhu, výroba, využití kapacity a výrobní kapacita, u nichž byl na úrovni celého výrobního odvětví Unie zaznamenán negativní trend, vykazovala již v roce 2014 u výrobců v Unii zařazených do vzorku, pokud jde o moduly i články, pozitivní trendy. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (180)
            
            
               Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobnímu odvětví Unie se vede dobře a plně se zotavilo z dřívější újmy. Po poskytnutí informací tyto strany svá tvrzení zopakovaly. Zejména údaje vykazované v účetních závěrkách společností SolarWorld a Jabil, které jsou s velkým předstihem největšími výrobci modulů v Unii, údajně prokazují, že jejich činnost v Unii v posledních několika letech rostla a že zvyšovaly objem výroby, kapacitu, využití kapacity, prodej na vývoz a produktivitu, zatímco výrobní náklady a zásoby se snižovaly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (181)
            
            
               Výrobci v Unii zařazení do vzorku (včetně společností Jabil a SolarWorld) v roce 2014 a v období přezkumného šetření zvýšili svůj objem výroby, kapacitu, využití kapacity, prodej na vývoz, zatímco jejich výrobní náklady a zásoby se snížily. Nicméně tvrzení, že výrobní odvětví se zcela zotavilo z dřívější újmy je v rozporu s výsledky šetření, které vychází ze skutečných ověřených údajů výrobců v Unii zařazených do vzorku. Zejména mnoho mikroekonomických ukazatelů vychází pouze z prodeje nezávislým odběratelům v Unii (např. ziskovost, peněžní tok a návratnost investic). Kromě toho některé společnosti zařazené do vzorku mají významnou výrobu mimo Unii a tato výroba není do mikroekonomických ukazatelů zahrnuta. Naproti tomu veřejně dostupné finanční dokumenty se zaměřují na všechny činnosti dotyčných společností a často poskytují informace ke konsolidované účetní závěrce celé skupiny. Závěry o hospodářské situaci výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení se proto neopíraly o veřejně dostupné finanční dokumenty, nýbrž o podrobnější a ověřené informace o situaci v Unii poskytnuté až během šetření. Kromě toho vyvozené závěry o stavu výrobního odvětví Unie byly založeny na údajích pocházejících od všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, nikoli pouze od společností SolarWorld a Jabil. Pokud jde o Jabil, jak je vysvětleno výše, tato společnost pouze montovala moduly, nepřebírala ale plnou smluvní odpovědnost za jejich prodej. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (182)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise měla zohlednit účinky rozsáhlých investic společnosti SolarWorld. Ty měly údajně negativní vliv na společnost a vzhledem k jejímu významnému podílu na výrobě výrobního odvětví Unie i na toto výrobní odvětví jako celek.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (183)
            
            
               Za prvé, investice, o nichž se strana zmiňuje, byly uskutečněny v roce 2015 a týkaly se nejen článků a modulů, ale i jiné výroby v EU, např. destiček (31). Proto měly tyto investice jen dílčí důsledky pro posouzení ziskovosti podnikatelské činnosti společnosti, pokud jde o moduly a články. Za druhé, jak na to poukázaly jiné strany, skupina SolarWorld dosáhla pozitivních výsledků v roce 2016 (32) ve svých evropských a mimoevropských podnicích. Nezdá se, že by to v tomto stadiu svědčilo o tom, že již uskutečněné investice negativně ovlivnily společnost. Tento argument byl tedy odmítnut.
            
         
      
   
   4.6.   Pravděpodobnost přetrvávání újmy
   
   
      
      
      
         
            
               (184)
            
            
               Aby mohla být posouzena pravděpodobnost přetrvávání újmy v případě, že by opatření vůči ČLR pozbyla platnosti, byl analyzován možný dopad dovozu z Číny na trh Unie a na výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (185)
            
            
               Jak je uvedeno výše v oddíle 4.5, výrobnímu odvětví Unie byla během období přezkumného řízení nadále působena újma. Jak je uvedeno výše v oddíle 3.3, je pravděpodobné, že dumping přetrvá, kdyby opatření pozbyla platnosti. Kromě toho bylo zjištěno, že vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny do třetích zemí a do Unie a vstupovali by na trh Unie při ještě nižších cenách než ty, za které v současnosti do Unie prodávají, kdyby opatření pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   4.6.1.   Volná kapacita, obchodní toky a atraktivita trhu Unie a cenové chování vyvážejících výrobců v ČLR
   
   
      
      
      
         
            
               (186)
            
            
               Čínská výrobní kapacita modulů se odhaduje na 96,3 GW/rok v roce 2015 a očekává se, že v roce 2016 dosáhne 108 GW/rok (33). Zároveň celosvětová poptávka v roce 2015 se odhadovala na 50,6 GW a předpokládá se, že v roce 2016 vzroste na 61,7 GW (34) nebo podle jiného zdroje (35) na 68,7 GW. Komise proto dospěla k závěru, že celková volná kapacita čínských výrobců značně přesáhla celosvětovou poptávku, a to o 47,5 % v roce 2015, a v roce 2016 ji přesáhne o 42,9 % nebo o 36 %, v závislosti na zdroji. Další zdroj zjistil, že celková celosvětová poptávka v roce 2015 byla 58 GW (36), v důsledku čehož by nadbytečné výrobní kapacity čínských výrobců v roce 2015 byly na úrovni 39,8 %.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (187)
            
            
               I kdyby v Číně v budoucnu nebyla instalována žádná nová kapacita, stávající kapacita by stále byla značně vyšší než předpokládaná celosvětová roční poptávka po solárních zařízeních. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře (tzv. „středního scénáře“) by poptávka v roce 2020 dosáhla 97 GW (37) nebo 95 GW (38) a tuto poptávku by stávající čínská kapacita plně pokryla. Kromě toho čínská výrobní kapacita solárních modulů v uplynulých deseti letech soustavně rostla. Například v období mezi roky 2012 a 2015 se více než zdvojnásobila (ze 43,8 GW (39) v roce 2012 na 96,3 GW v roce 2015). Podle Bloomberg New Energy Finance („BNEF“) byly jen v roce 2016 v Číně oznámeny nebo ve výstavbě další 2 GW kapacity. Navíc neexistují důkazy o tom, že by se čínská kapacita neměla i v blízké budoucnosti rozšiřovat, a to vzhledem k tomu, že se přinejmenším v uplynulých pěti letech neustále rozšiřovala. Proto i při méně pravděpodobném scénáři (tzv. „scénář s vysokým odhadem“) zvyšování celosvětové poptávky až na 120 GW (40) v roce 2020 je pravděpodobné, že čínští výrobci by byli stále schopni uspokojit celou poptávku, protože by museli rozšířit svou stávající kapacitu mnohem pomaleji než v minulosti, tj. o pouhých 11,3 % za čtyři roky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (188)
            
            
               Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran zpochybnilo údaje o kapacitě v ČLR a o celosvětové spotřebě, které použila Komise. Tvrdily, že sdružení Solar Power Europe není dostatečně spolehlivý zdroj, protože zohledňuje pouze moduly, které jsou již připojeny k síti, zatímco IHS a BNEF poskytují přesnější prognózy, jelikož vykazují moduly zakoupené pro instalaci.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (189)
            
            
               Komise ve výše uvedených bodech odůvodnění analyzovala údaje a prognózy IHS, přičemž údaje BNEF se od IHS podstatně neliší (41). Odhady BNEF a IHS se plně shodují pro rok 2016 (68,7 GW v konzervativním scénáři a 70,7 GW v optimistickém scénáři) a pro rok 2017 (72,9 GW v konzervativním scénáři a 77,5 GW v optimistickém scénáři), zatímco se nevýznamně liší pro rok 2018 (BNEF: 83 GW; IHS: 82 GW) (42), což je poslední rok, za který BNEF poskytla odhad. Tento argument byl tedy odmítnut.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (190)
            
            
               Tytéž strany rovněž zpochybnily výši celkové volné kapacity určenou Komisí. Zejména jedna zúčastněná strana uvedla, že tato kapacita v roce 2016 činila 70 GW. Neposkytla ale informace o zdroji ani o metodě, na jejímž základě určila tento číselný údaj. I kdyby byl tento údaj správný, odhadovaná nevyužitá kapacita by stále postačovala k uspokojení celosvětové poptávky dokonce i v případě nejoptimističtějšího odhadu pro rok 2016 (70,7 GW (43)). Žádná z ostatních stran neposkytla žádný odhad ani necitovala studii nebo zprávu, které by naznačovaly, že údaj o volné kapacitě určený Komisí by měl být snížen. Tento argument tudíž nic nemění na výše uvedených závěrech.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (191)
            
            
               Několik zúčastněných stran před poskytnutím informací a po něm tvrdilo, že společnosti Tier 1 mají mnohem menší nadbytečnou kapacitu než zbývající společnosti Tier 2 a Tier 3. Podle BNEF společnosti Tier 1 měly v roce 2016 v ČLR odhadovanou kapacitu výroby modulů ve výši 46 GW, což je opravdu méně než celková kombinovaná kapacita společností Tier 2 a Tier 3, odhadovaná na 62 GW (44). Na celosvětovém trhu však působí čínské společnosti všech typů. Pokud jde o Unii, po uložení stávajících opatření vyváželi nejen společnosti Tier 1, nýbrž i společnosti Tier 2 a Tier 3, byť v menším množství (podíl posledně jmenovaných společností na celkovém dovozu z Číny byl v roce 2014 odhadován na 13,6 %). Komise proto dospěla k závěru, že pro účely určení nevyužité kapacity, která je dostupná v Číně, by měly být zohledněny všechny typy čínských vyvážejících výrobců.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (192)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana zpochybnila závěr, že nadbytečná kapacita všech typů vyvážejících výrobců by měla být zohledněna při určení volné kapacity dostupné v Číně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (193)
            
            
               Komise poukázala na to, že kapacita dostupná u společností Tier 1 představovala 90 % celkové světové spotřeby v roce 2015 (odhadované na 50,6 GW). Kromě toho skutečnost, že společnosti Tier 2 a Tier 3 vyvážely do EU, byť v malých množstvích, dokládá, že působí na trhu Unie a neomezují svůj prodej pouze na čínský nebo jiný trh. Dále se očekává, že se dovoz společností Tier 2 a Tier 3 v návaznosti na nedávná zrušení závazků převážně společností Tier 1 výrazně zvýší. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (194)
            
            
               Řada stran před i po poskytnutí informací předložila tvrzení, že nadbytečná kapacita v Číně byla značně nadhodnocena, jelikož poptávka po solárních zařízeních na celosvětové úrovni neustále rostla. Celosvětová poptávka mezi roky 2014 a 2015 vzrostla o 25 % (ze 40,3 GW na 50,6 GW) (45). Nicméně, jak je uvedeno výše, odhadovaná nadbytečná kapacita čínských výrobců přesahuje stávající poptávku o více než 47,5 %. Proto i při nejoptimističtějším scénáři zvýšení celosvětové poptávky by čínští výrobci velmi pravděpodobně stále měli dostatečnou volnou kapacitu pro uspokojení této poptávky. Tento argument byl tedy odmítnut.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (195)
            
            
               Pokud jde o články, stávající kapacita čínských vyvážejících výrobců se v roce 2016 odhaduje na 76,6 GWh, což představuje nárůst o 12 % ve srovnání s rokem 2015 (68 GW) (46). Vzhledem k tomu, že celosvětová poptávka po článcích se přibližně rovná celosvětové poptávce po modulech, měli čínští vyvážející výrobci nadměrnou kapacitu u článků ve výši 25,6 % v roce 2015 a 19,5 % v roce 2016. Kromě toho se Čína v roce 2016 podílela na celosvětové stávající kapacitě u článků 72,8 %, a tedy výrazně převyšovala všechny ostatní třetí země. Další čtyři největší třetí země s dostupnými kapacitami jsou mnohem menší než Čína (Tchaj-wan: 11 GW; Malajsie: 4 GW; Korea: 2,7 GW; Japonsko: 1,9 GW. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že Čína má také značnou nadbytečnou kapacitu ve výrobě článků.
            
         
      
   
   4.6.2.   Atraktivita trhu Unie
   
   
      
      
      
         
            
               (196)
            
            
               Několik stran tvrdilo, že trh Unie již pro čínské výrobce není atraktivní. Uvedly, že čínská výroba článků a modulů je zaměřena spíše na rychle se rozšiřující trhy v Asii, jako jsou Japonsko a Indie. Kromě toho se čínská domácí poptávka v posledních letech zvyšovala a v prvním čtvrtletí roku 2016 dosáhla 50 % čínské výroby solárních modulů. V Číně bude údajně do roku 2020 každoročně instalováno 20 GW nového výkonu. Proto v souvislosti s rostoucím počtem solárních zařízení v Číně, Indii a na jiných trzích v jihovýchodní Asii bude čínská výroba solárních modulů údajně primárně určena k uspokojení rostoucí poptávky na těchto trzích.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (197)
            
            
               Je pravda, že trh Unie není tak důležitý jako dříve, kdy se na ročním celosvětovém instalovaném výkonu podílel až 60 % (v roce 2012). Ani se neočekává, že Unie bude patřit mezi rychle se rozšiřující trhy. Předpovědi růstu trhu Unie jsou v porovnání se zbytkem světa poměrně skromné. Podle středního scénáře sdružení Solar Power Europe se očekává roční růst evropské spotřeby solární energie z 8,2 GW na přibližně 15 GW v roce 2020 (47). Avšak odhady sdružení Solar Power Europe zahrnují také země mimo EU (Turecko, Švýcarsko atd.); jeho prognózy růstu pro 28 členských států Unie jsou ještě méně optimistické, a to přibližně 11,6 GW (48) pro rok 2020. Unie však zůstává významným trhem představujícím 14 % celkového světového trhu a očekává se, že jeho podíl na celosvětovém trhu zůstane významný i v budoucnu. Tři členské státy EU (Spojené království, Německo a Francie) byly v roce 2015 mezi prvními deseti trhy se solárními moduly. Navíc, jak je objasněno výše, nadbytečná kapacita čínských vyvážejících výrobců by byla s to v budoucnu uspokojit celkovou celosvětovou poptávku, včetně všech rychle se rozvíjejících trhů, jako jsou sama Čína, Indie, Japonsko a Jižní Amerika jako celek. V neposlední řadě uložení a prosazování opatření na ochranu obchodu, mimo jiné ze strany Kanady, Indie a USA, snížilo atraktivitu těchto trhů, což ještě zvyšuje atraktivitu trhu Unie v případě, že by opatření byla zrušena.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (198)
            
            
               Navzdory uložení antidumpingových a vyrovnávacích v roce 2013 mají čínští vyvážející výrobci i nadále velký zájem o trh Unie, což dokládá skutečnost, že si na trhu Unie udržují silné postavení. Jak je uvedeno výše v oddíle 4.4, dovoz modulů a článků z Číny měl během období přezkumného šetření podíl na trhu 41 % a 16 % (v uvedeném pořadí) a úspěšně si udržel (a v případě článků dokonce zvýšil) svou pozici na trhu v porovnání s dovozem ze třetích zemí. Objem a tržní podíl čínského dovozu modulů mají mnohem větší význam než ty ze třetích zemí, které v souhrnu představovaly pouze 25 %. Co se týče článků, podíl třetích zemí na trhu představoval v průběhu období přezkumného šetření 51 %, to ale znamená výrazný pokles (o 32 %) v porovnání s rokem 2013, kdy představoval jejich podíl na trhu 75 %. Kromě toho navzdory skutečnosti, že stávající opatření vstoupila v platnost v roce 2013, čínský dovoz článků mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření vzrostl o 77,8 %. Dále, jak prokázalo šetření zaměřené na obcházení z roku 2015, se někteří z čínských výrobců snažili obejít opatření prostřednictvím Tchaj-wanu a Malajsie, nejvýznamnějších třetích zemí, pokud jde o dovoz.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (199)
            
            
               Po poskytnutí informací několik stran zpochybnilo závěr, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce i nadále atraktivním trhem. Jedna ze stran poukázala na to, že projekce růstu trhu Unie jako celku by měly být sníženy na základě poklesu o 18 % u nových zařízení v Unii v prvních 9 měsících roku 2016 ve srovnání s předchozím rokem, což vedlo k poměrně pesimistickému odhadu poptávky v Unii v roce 2016 ve výši 7,1 GW. To by také vedlo k pesimistické předpovědi vývoje poptávky v Unii do roku 2020. Kromě toho tato strana tvrdila, že tři významné trhy Unie (Spojené království, Německo a Francie) v budoucnu dále ztratí na atraktivitě.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (200)
            
            
               Ve skutečnosti je odhadovaná celková poptávka v Unii ve výši 7,1 GW, jak ji cituje zúčastněná strana, poměrně dobrý výsledek pro rok 2016, protože je obecně v souladu s počátečním odhadem sdružení Solar Power Europe ve středním scénáři pro rok 2016 (7,3 GW) (49). Proto se odhad této strany, že se poptávka v Unii bude na tomto základě vyvíjet do roku 2020 podle scénáře s nízkým odhadem, neopírá o údaje, které sama poskytla. Každopádně, i kdyby se poptávka měla vyvíjet podle nejhoršího možného scénáře a podíl trhu Unie na celosvětovém trhu snížit, trh Unie by se tak pro čínský vývoz nestal nezbytně neatraktivním, protože stále platí všechny ostatní výše popsané úvahy. Třebaže relativní podíl trhu Unie na celosvětové poptávce může klesat, tento trh stále zůstává pro čínský vývoz atraktivní. Jinak by se nevyskytovaly praktiky obcházení, jaké byly zjištěny při nedávných šetřeních týkajících se Malajsie a Tchaj-wanu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (201)
            
            
               Pokud jde o tvrzení, že Čína bude instalovat 20 GW solárních zařízení ročně až do roku 2020, šetření Komise získalo důkazy o tom, že ČLR by nebyla schopna tento vysoký cíl dodržet. Podle informací o trzích bude tento čínský cíl snížen kvůli nedostatečné infrastruktuře, zásadně přezásobenému trhu a deficitu fondu na subvencování obnovitelných zdrojů (50). O cyklech růstu a poklesu na čínském trhu se solární energií dále pojednává 356. bod odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (202)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna strana citovala tiskovou zprávu, v níž Čínská národní energetická správa oznámila, že podle plánu rozvoje solární energetiky na příštích pět let se do roku 2020 plánuje instalace nejméně 105 GW fotovoltaického výkonu. Tato strana tvrdila, že to přinese další zvýšení poptávky v Číně.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (203)
            
            
               Cíl 105 GW kumulativního instalovaného výkonu je poměrně nízký a podle BNEF (51) bude splněn již v roce 2017. Tento nízký cíl je tudíž irelevantní, neboť naznačuje, že po roce 2017 by růst neměl být očekáván, na rozdíl od prognóz, že čínský trh bude růst. Zároveň Komise již výše v 201. bodě odůvodnění analyzovala scénář růstu čínského trhu, byť nižšího než 20 GW ročně do roku 2020. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (204)
            
            
               Komise rovněž analyzovala, zda by se čínský dovoz dostával do Unie za ceny nižší, než jsou současné ceny výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (205)
            
            
               Téměř všichni vyvážející výrobci, kteří prodávali moduly a články během období přezkumného šetření z ČLR do EU, měli cenové závazky a jejich vývozní ceny výrobků vyvážených do EU byly určeny těmi cenovými závazky, které stanovovaly minimální dovozní ceny. V důsledku toho nemohly být tyto vývozní ceny považovány za relevantní ukazatel pro stanovení cenového chování vyvážejících výrobců, kdyby opatření nebyla v platnosti.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (206)
            
            
               Proto byly místo toho použity ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku při vývozu do třetích zemí. U vývozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku do třetích zemí bylo během období přezkumného šetření zjištěno cenové podbízení vůči cenám výrobců v Unii zařazených do vzorku v průměru o 2,2 % u článků a mezi 5,6 % a 9,2 % u modulů. Číselné údaje uvádějí průměrné cenové podbízení jednotlivých vyvážejících výrobců (nejnižší rozpětí mezi společnostmi a nejvyšší rozpětí mezi společnostmi). U článků je pouze jedno rozpětí cenového podbízení, protože jde o průměrné cenové podbízení u jediného vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku vyvážejícího články do Unie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (207)
            
            
               Jedna ze stran požadovala rozpis vážené průměrné ceny u čtyř posuzovaných vyvážejících zemí (Chile, Indie, Japonsko a Singapur), aby se mohla vyjádřit k závěrům o cenovém podbízení. Pro účely výpočtů cenového podbízení nebyla zohledněna vážená průměrná cena pro každou třetí zemi, nýbrž vážený průměr cen všech čtyř vyvážejících zemí dohromady, a tak byla správně zohledněna množství a ceny při vývozu. Tato žádost byla proto odmítnuta.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (208)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že vyvážející výrobci by neměli pobídky ke zvýšení svého prodeje do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti. Komisi tato hypotéza nepřesvědčila. Jak ukázala zjištěná rozpětí cenového podbízení, vyvážející výrobci by mohli zvýšit objemy svého prodeje do Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k tomu, že jejich ceny v Unii by byly nižší než ceny výrobců v Unii, je rozumné očekávat, že čínský vývoz by usiloval o větší podíl na trhu v Unii. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (209)
            
            
               Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Číny do Unie by se uskutečňoval za ceny nižší než současné ceny výrobního odvětví Unie a pravděpodobně by zvýšil objem svého prodeje a zvýšil svůj podíl na trhu, kdyby opatření pozbyla platnosti.
            
         
      
   
   4.6.3.   Závěr týkající se pravděpodobnosti pokračování újmy
   
   
      
      
      
         
            
               (210)
            
            
               Ve světle výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že v ČLR existuje významná nevyužitá kapacita jak pro výrobu modulů, tak buněk. Trh Unie zůstává i nadále přitažlivý z hlediska velikosti a prodejních cen, a to zejména ve srovnání s úrovní cen vývozu z ČLR do třetích zemí, což dále dokládají záznamy minulých případů obcházení opatření. V důsledku toho Komise zjistila, že existuje velká pravděpodobnost, že zrušení antidumpingových opatření by vedlo k pokračování dumpingu, a tím přetrvávání újmy působené výrobnímu odvětví Unie.
            
         
      
   
   4.7.   Příčinná souvislost
   
   
      
      
      
         
            
               (211)
            
            
               Několik zúčastněných stran rovněž uvedlo, a to jak před, tak po poskytnutí informací, že v případě, že Komise zjistí, že výrobnímu odvětví Unie je stále působena újma, je tato újma působena několika jinými faktory, které v souhrnu působí celou újmu:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           i)
                        
                        
                           zrušení režimů pobídek mnoha členskými státy;
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           ii)
                        
                        
                           výrobní odvětví Unie ještě nedosahuje úspory z rozsahu tím, že by mělo kapacitu několika GW, která je nutná k tomu, aby bylo hospodářsky životaschopné a mělo dopad na celosvětový trh;
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           iii)
                        
                        
                           újma je způsobena dovozem z jiných zemí, protože jejich ceny byly o 25 % nižší než ceny dovozu z Číny.
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           iv)
                        
                        
                           újma je způsobena skutečností, že ceny modulů výrobců v Unii jsou trvale nižší než dovozní ceny čínských výrobců.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (212)
            
            
               Pokud jde o první tvrzení, Komise uznala, jak je uvedeno níže v oddíle 5.3.2, že úpravy a v některých členských státech pozastavení nebo ukončení režimů podpory vedly k poklesu spotřeby v Unii v letech 2012–2014 poté, co bylo v roce 2011 dosaženo vrcholu spotřeby. Tento významný pokles spotřeby ztěžuje výrobnímu odvětví Unie růst. Komise však v předchozím šetření zjistila, že výrobní odvětví Unie bylo nuceno snižovat své ceny hlavně kvůli tlaku ze strany dumpingového dovozu, a nikoli kvůli změnám režimů podpory (52). Proto hlavní příčinou újmy při předchozím šetření byl příliv čínských dumpingových výrobků. Navíc i přes pokles spotřeby mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření o 56 % zvýšilo výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu u modulů o 40 % a u článků o 47 %. Výrobní odvětví Unie rovněž začalo zvyšovat svůj objem prodeje mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření, jakmile se projevil ochranný účinek opatření, jak je uvedeno v 171. bodě odůvodnění výše. Výrobní odvětví také významně snížilo své náklady (viz tabulky 8a a 8b) a zlepšilo využití svých kapacit. Navzdory poklesu spotřeby a vzhledem k platným opatřením se tedy výrobní odvětví Unie začalo zotavovat z minulé újmy. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (213)
            
            
               Pokud jde o druhé tvrzení, kapacita výrobního odvětví Unie skutečně není srovnatelná s kapacitou, kterou v posledních letech dosahují čínští vyvážející výrobci. Za prvé, čínské společnosti dosáhly obrovské výroby a obrovské (nadměrné) kapacity v době, kdy převzaly řadu trhů ve světě, a to částečně díky dumpingovým cenám, jak zjistily nejen Evropská komise, ale také orgány USA a Kanady. Naproti tomu příliv velkého objemu dumpingového dovozu měl opačný dopad na výrobce vystavené těmto nekalým praktikám. Komise v předchozím šetření (53) zjistila, že v roce 2010 v kontextu podobné stávající kapacity (6 983 MW v roce 2010 a 6 467 MW v období přezkumného šetření) dosáhlo výrobní odvětví Unie zisku ve výši 10 %. Obrovský dovoz čínských dumpingových výrobků způsobil výrazné snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie, a fakticky mu tak zabránil v uskutečnění nových investic za účelem dosažení úspor z rozsahu. Ochranný účinek opatření umožnil výrobnímu odvětví Unie v roce 2014 a během období přezkumného šetření se zkonsolidovat a značně snížit své náklady a dostat se na správnou cestu k využití výhod úspor z rozsahu. Po poskytnutí informací jedna strana zpochybnila tento výrok. Tvrdila, že se investice po uložení opatření snížily a neumožnily úspory z rozsahu. V rozporu s tímto vyjádřením se investice během období přezkumného šetření u modulů i článků oproti předchozím rokům ve skutečnosti zvýšily. Proto bylo toto tvrzení také odmítnuto.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (214)
            
            
               Pokud jde o třetí tvrzení, Komise zjistila (viz výše tabulky 4a a 4b), že průměrné ceny dovozu z Číny byly poněkud vyšší u článků a poněkud nižší u modulů než příslušné průměrné ceny dovozu ze třetích zemí. Zatímco u článků byly ceny dovozu z Číny o 4 % vyšší než ceny dovozu ze třetích zemí, u modulů byly o 1 % nižší. Toto tvrzení bylo tedy věcně nesprávné, a bylo proto odmítnuto. O tvrzení, že opatření jsou neúčinná v důsledku dovozu z třetích zemí, pojednává níže 324. a 325. bod odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (215)
            
            
               Pokud jde o čtvrté tvrzení, šetřením bylo zjištěno, že u modulů byly průměrné ceny dovozu z Číny trvale nižší než průměrné prodejní ceny v EU výrobců v Unii. Například během období přezkumného šetření byla průměrná cena dovozu z Číny 544 EUR/kW (54), zatímco průměrná cena v Unii byla 593 EUR/kW. Toto tvrzení bylo tedy rovněž věcně nesprávné, a bylo proto odmítnuto. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie je i nadále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (216)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna zúčastněná strana tvrdila, že újma je působena opatřeními, jelikož vertikálně neintegrovaným výrobcům zvyšují náklady u článků. Jak je však uvedeno níže v oddíle 6.4.1, výrobci modulů mají přístup k levným článkům ze třetích zemí a nemají nedostatečnou nabídku těchto článků. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.
            
         
      
   
   5.   ZÁJEM UNIE
   
   5.1.   Zájem výrobního odvětví Unie
   
   
      
      
      
         
            
               (217)
            
            
               Tento oddíl se zaměřuje na zájem výrobců modulů v Unii. Zájem výrobců článků v Unii je analyzován v oddíle 6 o částečném prozatímním přezkumu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (218)
            
            
               Je známo přes 100 výrobců modulů. Výrobní odvětví Unie je zastoupeno sdružením EU ProSun, které je zde žadatelem. EU ProSun zastupuje 31 výrobců destiček, článků a modulů v Unii.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (219)
            
            
               Zachování stávajících opatření umožní výrobnímu odvětví Unie udržet si zvýšený podíl na trhu v Unii a zotavit se z podstatné újmy. Jak je uvedeno v 137. bodě odůvodnění, podíl výrobního odvětví Unie na trhu v Unii vzrostl z 25 % v roce 2012 na 35 % v průběhu období přezkumného šetření. Jak bylo stanoveno v oddíle 4.6, vzhledem k prodejním cenám čínských modulů pro třetí země a vysokým nevyužitým kapacitám v ČLR, v případě, že stávající opatření pozbudou platnosti, dorazí čínské moduly do Unie za ceny nižší než minimální dovozní ceny a ve značnějších objemech. Zachování stávajících opatření by proto chránilo výrobní odvětví Unie před intenzivním a nekalým cenovým tlakem ze strany čínského dovozu, kterému by jinak čelilo.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (220)
            
            
               V případě, že opatření nebudou prodloužena, mohly by být vysoké investice do výzkumu a vývoje a kapitálové investice, které byly vloženy do výroby modulů v Unii, zmařeny, jelikož nemohou být snadno převedeny k produktivnímu využití v jiných odvětvích. V případě úpadku výrobců modulů v Unii přijde většina z 6 300 osob podílejících se na výrobě modulů o práci. Pracovníci v tomto odvětví jsou do značné míry vysoce kvalifikovaní. Naproti tomu zachování stávajících opatření dá výrobnímu odvětví Unie více času na to, aby se zcela zotavilo z účinků minulého dumpingu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (221)
            
            
               Po poskytnutí informací jedna strana vyzvala Komisi, aby určila výrobce článků a modulů, kteří nepodporují opatření. Komise objasnila, že se nepřihlásila a vůči opatřením nevznesla námitky žádná strana, která by se pokládala za součást výrobního odvětví Unie. Táž strana požádala Komisi, aby ze seznamu 31 společností zastoupených sdružením EU ProSun vyjmula výrobce destiček v Unii. Komise objasnila, že sdružení EU ProSun zastupuje 29 výrobců článků a modulů v Unii.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (222)
            
            
               Po poskytnutí informací několik stran nesouhlasilo s tím, že opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie. Tyto strany také nesouhlasily s tím, že čínské dumpingové výrobky vyvíjely nekalý cenový tlak na výrobní odvětví Unie. Tvrdily rovněž, že Komisi motivoval cíl zachovat tržní podíl výrobního odvětví Unie a že Komise chránila malý zlomek solárního výrobního odvětví na úkor celého solárního hodnotového řetězce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (223)
            
            
               Komise připomněla, že podle základního nařízení je cílem opatření chránit výrobní odvětví Unie před podstatnou újmou způsobenou dumpingem, jestliže je to v zájmu Unie. V tomto přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že kdyby opatření pozbyla platnosti, byly by dumping a přetrvávání újmy pravděpodobné. Komise rovněž zjistila, že trh Unie u solárních modulů se zmenšil z několika důvodů, které nesouvisí s uložením opatření, jak se konstatuje v 270. bodě odůvodnění. Proto hlavním ukazatelem dokládajícím, že opatření byla účinná, je zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (224)
            
            
               Proto Komise dospěla k závěru, že zachování opatření týkajících se modulů je jasně v zájmu výrobního odvětví Unie.
            
         
      
   
   5.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení, subjektů navazujících a předcházejících odvětví
   
   5.2.1.   Předběžné poznámky
   
   
      
      
      
         
            
               (225)
            
            
               Značný počet společností v předcházejících a navazujících odvětvích Unie žádalo o ukončení opatření s odvoláním na zájmy Unie, a to buď jednotlivě, nebo prostřednictvím svých sdružení. Tyto společnosti tvrdí, že stávající opatření mají nečekané negativní důsledky pro drtivou většinu pracovních míst v evropském odvětví solární energie. Uvedly, že opatření způsobují zvýšení cen solárních zařízení, což utlumuje poptávku se všemi negativními dopady na zaměstnanost v předcházejících a navazujících odvětvích. Kromě toho jsou podle nich negativně ovlivněny také širší politické cíle týkající se změny klimatu a podpory obnovitelných zdrojů energie. Tyto společnosti rovněž poukázaly na změnu okolností, ke které došlo od přijetí konečných opatření v prosinci 2013, zejména přechod od podpůrných režimů s pevnými cenami (například zaručené výkupní ceny a zaručené výkupní prémie) směrem k nabídkovým řízením, dosažení cenové parity solární energie v některých regionech Unie nebo u určitých skupin zákazníků a ratifikace pařížské dohody UNFCCC o omezení změny klimatu Unií v říjnu 2016. A konečně některé zúčastněné strany tvrdily, že neexistuje dostatečná výroba modulů v Unii k pokrytí poptávky v Unii, že opatření byla neúčinná kvůli zvýšení vývozu ze třetích zemí a že z opatření měli prospěch hlavně vývozci ve třetích zemích.
            
         
      
   
   5.2.2.   Dovozci, kteří nejsou ve spojení
   
   
      
      
      
         
            
               (226)
            
            
               Dva dovozci modulů, kteří nejsou ve spojení, se přihlásili a poskytli odpovědi na dotazník, které byly následně ověřeny, jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění. Tito dovozci, kteří nejsou ve spojení, také zaslali několik dodatečných podání, kterými podpořili svůj názor, že by opatření měla být ukončena. Dovozci solárních panelů trpí nízkou ziskovostí. Předložili rovněž seznam dalších dovozců a velkoobchodníků, kteří zkrachovali nebo výrazně snížili počty zaměstnanců od uložení celní evidence na čínské solární moduly v březnu 2013. Některé z těchto společností označovaly zavedení opatření pro čínské solární moduly jako hlavní důvod své platební neschopnosti, např. společnost Gehrlicher. Ddovozci, kteří nejsou ve spojení, tvrdí, že tato opatření zvyšují cenu solární energie a snižují poptávku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (227)
            
            
               Dovozci, kteří nejsou ve spojení, také tvrdili, že závazek minimální dovozní ceny přináší nevýhody jim samotným a dalším společnostem v navazujících odvětvích, které jsou aktivní na mezinárodních trzích, jako jsou tzv. „EPC“ společnosti (zabývající se inženýrskou činností, nákupem a výstavbou), protože omezuje jejich schopnost nakupovat moduly od předních čínských výrobců Tier 1. V rámci závazku není dovolen paralelní prodej výrobku, který je předmětem šetření, v Unii či mimo ní. Čínští vývozci proto nemohou dodávat moduly dovozcům, kteří nejsou ve spojení a kteří jsou rovněž aktivní na trzích mimo Unii (například ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech), patří-li do velkoobchodního portfolia dovozců, kteří nejsou ve spojení, v rámci Unie. To údajně představuje významnou nevýhodu pro účast těchto společností jako velkoobchodníků a developerů ma celosvětově rostoucím trhu s fotovoltaickými výrobky.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (228)
            
            
               Dovozci, kteří nejsou ve spojení, rovněž uvedli, že opatření v jejich současné podobě vytváří další významné obchodní riziko a administrativní zátěž. Další administrativní kroky, jako jsou vydávání osvědčení Čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz strojních zařízení a elektronických výrobků (CCCME) a důkladné kontroly celních orgánů Unie, podle nich prodlužují celkovou dobu od objednávky po dodání o 7 až 11 týdnů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (229)
            
            
               Komise zjistila, že podíl čínských modulů na trhu Unie zůstal i po uložení opatření poměrně vysoký. Přestože podíl čínských modulů na trhu v Unii klesl z 66 % v roce 2012, zůstal v průběhu období přezkumného šetření na vysoké úrovni 41 %. Čína tedy zůstala největším prodejcem modulů v Unii, před výrobním odvětvím Unie, které mělo v období přezkumného šetření 35 % podíl na trhu. Kromě toho měli dovozci, kteří nejsou ve spojení, možnost získávat solární moduly ze třetích zemí. Spolupracující dovozci nahradili čínské moduly alespoň do určité míry moduly ze třetích zemí. Spolupracující dovozci, vystupující jako velkoobchodníci a subjekty kompletující zařízení (55), také prodávali moduly výrobního odvětví Unie; tito tedy těžili jak z nárůstu tržního podílu dovozů z ostatních zemí světa, tak ze zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Slabší výsledky spolupracujících dovozců tedy musí být částečně způsobeny klesající poptávkou v Unii, v souladu s cyklem růstu a poklesu, kterým odvětví solární energie v Unii prošlo, jak je pojednáno podrobněji níže v oddíle 5.3.2.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (230)
            
            
               Byl zaveden zákaz paralelních prodejů, aby se zabránilo kompenzačním dohodám, které by mohly oslabit účinek cenového závazku. Byly zavedeny další administrativní kroky ve vztahu k čínskému dovozu s cílem zlepšit dohled nad opatřeními a zabránit jakýmkoliv formám obcházení, které by mohly oslabit účinek cenového závazku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (231)
            
            
               Po poskytnutí informací několik stran tvrdilo, že Komise nebere v úvahu zájem dovozců. Podle jejich názoru opatření vedou ke zvýšení cen, za které lze solární výrobky kupovat. Proto byli dovozci snížením poptávky poškozeni.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (232)
            
            
               Komise uvedla, že hlavním cílem opatření bylo obnovit cenu, která nezpůsobuje újmu, u výrobku, u něhož byl zjištěn dumping. To logicky má za následek určité zvýšení ceny dumpingového výrobku. Čínské dumpingové výrobky měly před uložením opatření velmi velký podíl na trhu v Unii. Poté, co byla opatření zavedena, jejich podíl na trhu klesl. Jak však o tom podrobně pojednává oddíl 5.3, Komise zjistila, že zvýšení ceny způsobené obnovením cenové úrovně, která nezpůsobuje újmu, mělo pouze omezený dopad na celkovou poptávku v Unii. Komise proto dospěla k závěru, že dovozcům, kteří nejsou ve spojení, je poklesem poptávky v důsledku opatření působena újma pouze okrajově.
            
         
      
   
   5.2.3.   Navazující odvětví
   
   
      
      
      
         
            
               (233)
            
            
               Více než 140 společností v navazujících odvětvích se přihlásilo jako zúčastněné strany. Společnosti v navazujících odvětvích jsou firmy montující solární panely, EPC společnosti, společnosti obstarávající provoz a údržbu a společnosti působící v oblasti projektového financování. Zatímco většina společností se pouze přihlásila jako zúčastněná strana bez dalšího přispění, asi 30 společností poskytlo odůvodněná podání proti stávajícím opatřením. Tři EPC společnosti předložily odpovědi na dotazník. Kromě toho více než 400 společnosti v navazujících odvětvích ze všech členských států podepsalo otevřený dopis vyzývající k ukončení stávajících opatření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (234)
            
            
               Přes 30 celoevropských a národních sdružení zastupujících společnosti v odvětví solární energie zaslalo dopisy oponující stávajícím opatřením. Jedním z nich bylo Evropské sdružení dodavatelů elektroinstalací (AIE), které tvrdí, že zastupuje zájmy montážních firem Unie na evropské úrovni. Nejaktivnějšími sdruženími byla SPE a SAFE. SAFE je sdružení ad hoc tvořené 50 německými společnostmi, zatímco SPE tvrdí, že je nejreprezentativnějším sdružením odvětví solární energie v Evropě s více než 100 evropskými členy, z nichž přes 80 podporuje jeho postoj žádající zrušení opatření, a to jak pro solární moduly, tak pro články.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (235)
            
            
               Sdružení EU ProSun poukázalo na to, že několik velkých národních sdružení v odvětví solární energie zůstalo vůči opatřením neutrální, přestože některé z nich jsou členem sdružení SPE. To je případ zejména sdružení Bundesverband Solarwirtschaft (BSW) v Německu (největší sdružení v oblasti solární energie v Evropě), British Photovoltaic Association (BPVA), Syndicat des Energies Renouvenables (SER) ve Francii a ANIE Rinnovabili (sekce obnovitelných zdrojů energie v rámci Confindustria) v Itálii. Kromě toho sdružení EU ProSun rovněž uvádí, že má podporu 150 evropských montážních firem. Žádná z montážních firem však otevřeně nevystoupila na podporu opatření. Evropská konfederace odborových svazů a Evropský odborový svaz IndustriALL zaslaly společný dopis na podporu stávajících opatření. Německé sdružení spotřebitelů energie (Bund der Energieverbraucher) zaslalo dopis podporující opatření na úrovni, která odráží úspory nákladů vyplývající z technologického rozvoje.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (236)
            
            
               Po poskytnutí informací sdružení EU ProSun zpochybnilo tvrzení, že opatření otevřeně nepodpořila žádná montážní firma. Sdružení EU ProSun upozornilo na dopis 150 montážních firem podporujících opatření a dopis podepsaný dvěma členy poradního sboru Fachpartnerbeirat der SolarWorld AG, odeslané v říjnu 2016. Komise uvedla, že uvedených 150 montážních firem požádalo o anonymitu, a Komise má proto i nadále za to, že opatření otevřeně nepodpořily. Komise rovněž uvedla, že poradní sbor Fachpartnerbeirat der SolarWorld AG tvrdil, že zastupuje více než 800 montážních firem, názvy těchto montážních firem však nebyly poskytnuty. Komise však potvrdila, že dvě montážní firmy, které podepsaly otevřený dopis jménem Fachpartnerbeirat der SolarWorld AG, opatření otevřeně podpořily.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (237)
            
            
               Strany oponující opatřením na základě zájmů Unie tvrdily, že společnosti v navazujících odvětvích tvoří více než 80 % zaměstnanosti a přidané hodnoty v evropském solárním hodnotovém řetězci. Poukázaly na mnohem vyšší počet pracovních míst, která vytvářejí, ve srovnání s výrobci článků a modulů v Unii. Sdružení SPE předložilo zprávu připravenou společností Ernst & Young, která uvádí, že navazující odvětví zaměstnává více než 110 000 osob. Zpráva však neobjasňuje metodiku pro výpočet tohoto vysokého počtu zaměstnanců. Jiná strana uvedla, že navazující odvětví zaměstnává zhruba 65 000 osob, přičemž vychází z předpokladu zhruba 7 plných pracovních úvazků/MW/rok. Ani tato strana však své domněnky nepodložila.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (238)
            
            
               Na základě analýzy několika reprezentativních projektů v rámci pozemního, obchodního a rezidenčního odvětví Komise zjistila, že množství pracovních míst v navazujícím odvětví nepřesahuje 50 000 osob. Tento údaj je založen na předpokladu, že kompletní instalace (kompletní instalace zahrnuje přípravu projektu a místa instalace, distribuci, logistiku, samotnou instalaci a režijní náklady na všechny tyto činnosti) vyžaduje v průměru 5,2 plného pracovního úvazku/MW/rok (56), zatímco provoz a údržba vyžaduje zhruba 0,08 plného pracovního úvazku/MW/rok. Nicméně vzhledem k tomu, že výroba článků a modulů vytváří zhruba 8 000 pracovních míst, je tvrzení, že navazující odvětví vytváří podstatně vyšší zaměstnanost než výroba článků a modulů, správné.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (239)
            
            
               Komise šetřením rovněž zjistila, že většina pracovních míst v navazujícím odvětví solární energie spočívá v instalaci modulů na střechách obytných a obchodních budov a pozemní instalaci. Tyto práce obvykle nevyžadují významné kapitálové investice specifické pro solární zařízení – mnoho nástrojů a strojů, jako jsou jeřáby, bagry, vrtačky apod., lze použít i pro jiné stavební práce. Zatímco některé montážní firmy jsou zaměřeny výhradně na odvětví solární energie a jsou schopny vykonávat úkony s velmi vysokou přidanou hodnotou, mnohé montážní firmy provádějí také jiné práce ve stavebnictví nebo v energetickém odvětví, nebo mohou do těchto odvětví snadno přejít, aniž by byl jejich příjem výrazně ovlivněn. Jedna zúčastněná strana uvedla, že mnohé montážní firmy přešly v nedávné době do stavebnictví z důvodu nízkých marží v odvětví solárních zařízení a zvýšení marží v odvětví stavby budov v Německu. Přežití nebo ekonomický prospěch mnoha montážních firem tedy nejsou závislé pouze na odvětví solární energie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (240)
            
            
               Totéž platí z části i pro většinu EPC společností, které se vyjádřily v rámci šetření. Většina z nich se podílí také na vývoji dalších obnovitelných zdrojů energie nebo jde o velké stavební firmy pracující na projektech v obecném stavebnictví. Dopad stávajících opatření na příjmy a zaměstnanost ve společnostech v navazujících odvětvích závisí na dopadu opatření na poptávku, který je popsán níže v oddíle 5.3.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (241)
            
            
               Po zveřejnění informací několik stran zpochybnilo úvahu Komise, že zpráva společnosti E&Y nevysvětluje metodu jejího výpočtu zaměstnanosti v navazujícím solárním odvětví. Sdružení Solar Power Europe poskytlo jisté dodatečné informace o metodice. I poté, co byly poskytnuty další informace, Komise měla nadále za to, že metodika je stále nejasná, zejména se ani ve zprávě, ani v dodatečných informacích neuvádí, kolik osob bylo zaměstnáno při instalaci reprezentativního solárního projektu v každém hlavním segmentu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (242)
            
            
               Po zveřejnění informací několik zúčastněných stran tvrdilo, že Komise podcenila počet pracovních míst v navazujícím odvětví v Unii. Tyto strany poskytly další zprávy s odhady počtu pracovních míst, a to ve výši 120 250 (57) v Unii v roce 2014 podle „Eurobserver“ a 31 600 v Německu v roce 2015 (58) podle GWS/DIW/DLR.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (243)
            
            
               Komise uvedla, že zpráva GWS/DIW/DLR se týkala celkové zaměstnanosti v celém solárním hodnotovém řetězci. V důsledku toho 31 600 pracovních míst uvedených v této zprávě zahrnuje také pracovní místa v předcházejících odvětvích, jakož i ve výrobě článků a modulů. Má se za to, že německé předcházející odvětví zaměstnává několik tisíc lidí – jen společnost Wacker uvedla, že poskytuje přibližně 3 000 pracovních příležitostí. Výrobci solárních výrobních zařízení a zbytek výrobců zařízení pro elektrárny také tvrdili, že zaměstnávají několik tisíc lidí. Na tato pracovní místa má prodej v Unii jen částečný vliv, protože společnosti v předcházejících odvětvích vyvážejí většinu své výroby mimo Unii.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (244)
            
            
               Kromě toho přibližně 10 000 lidí je údajně zaměstnáno v činnostech provozu a údržby. Zpráva neuvádí definici provozu a údržby. Komise se domnívala, že provozem a údržbou se rozumí všechny činnosti, jež jsou nezbytné k zajištění hladkého provozu stávajících solárních zařízení, jako jsou čištění panelů, opravy, provoz expedičních středisek atd. Tato pracovní místa se počítají na základě stávající, kumulativní solární kapacity, jež se v Německu blíží 40 GW (59). Již existujících 10 000 pracovních míst v provozu a údržbě tak může být ovlivněno pouze opatřeními, jejichž uložení se chystalo, v míře, v jaké brání nahrazení zastaralých zařízení. Nicméně vzhledem k průměrné životnosti dvacet let a relativně nedávnému datu instalace většiny zařízení by uvedená pracovní místa byla postižena, pouze kdyby opatření zůstala v platnosti po dobu delší, než je navrženo v tomto nařízení. Proto počet osob zaměstnaných v navazujícím odvětví v Německu, které by mohly být opatřeními postiženy, je podstatně nižší než 31 600.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (245)
            
            
               Zpráva Eurobserver nerozlišuje mezi pracovními místy v předcházejícím odvětví, v navazujícím odvětví a ve výrobě. Kromě toho je číselný údaj o zaměstnanosti v solárním odvětví v Německu citovaný v této zprávě stejný jako údaj ve studii GWS, DIW, DLR pro rok 2014. Proto Komise měla za to, že počet osob zaměstnaných v navazujícím odvětví v Unii, které by údajně mohly být opatřeními postiženy, je mnohem nižší než 120 250.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (246)
            
            
               Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran nesouhlasilo se závěrem Komise, že je snazší přejít z pracovního místa v montáži modulů na pracovní místo v odvětví všeobecné výstavby než z výroby modulů do jiných odvětví. Žádná ze stran však neposkytla přesný údaj, jaký podíl na pracovních místech v montáži panelů mají společnosti zabývající všeobecnou výstavbou (tj. zemními pracemi a terénními úpravami pro pozemní zařízení zpevňováním konstrukce střechy pro střešní zařízení).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (247)
            
            
               Komise již souhlasila s tím, že v navazujícím odvětví je zaměstnán významně větší počet osob než ve výrobě modulů. Uvedla také, že mnoho pracovních míst v navazujícím odvětví vyžaduje zvláštní dovednosti, které ztěžují přechod do jiných odvětví. Dospěla ale i k závěru, že hlavním faktorem, jenž má vliv na pracovní místa v navazujícím odvětví, je dopad opatření na poptávku. Absolutní počet zaměstnanců a otázky, zda je obtížné přejít do jiných odvětví, či nikoli, se v tomto ohledu stávají nepodstatnými. Jak bylo obšírně pojednáno v oddíle 5.3, Komise zjistila, že opatření mají jen omezený dopad na poptávku po solárních modulech, a proto také omezený dopad na zaměstnanost v navazujícím odvětví.
            
         
      
   
   5.2.4.   Předcházející odvětví
   
   
      
      
      
         
            
               (248)
            
            
               Subjekty v předcházejících odvětvích vyrábějí suroviny, jako jsou polykrystalický křemík a destičky, výrobní zařízení pro články a moduly, jakož i ostatní systémové komponenty, jako jsou invertory, zásobníky, sady pro montáž apod. Na jedné straně Solar World, největší výrobce destiček v Unii, stávající opatření podporuje. Kromě toho se ještě jeden výrobce destiček v Unii vyjádřil ve prospěch těchto opatření. Na druhé straně se osm dalších společností v předcházejících odvětvích v Unii vyjádřilo proti stávajícím opatřením. Nicméně většina z těchto subjektů v předcházejících odvětvích se vyjádřila v pozdějším stadiu nebo neposkytla odpovědi na dotazník. Pouze výrobce polykrystalického křemíku, Wacker Chemie AG (dále jen „Wacker“), poskytl odpovědi na dotazník, které byly ověřeny, jak je uvedeno výše v 28. bodě odůvodnění.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (249)
            
            
               Subjekty v předcházejících odvětvích žádající ukončení opatření zopakovaly tvrzení, že opatření snižují poptávku navýšením cen, což negativně ovlivňuje celý hodnotový řetězec odvětví solární energie. Několik společností uvedlo, že kvůli nižší poptávce trpí snížením obratu, zisku, ztrátou pracovních míst a nedostatečnými zdroji pro investování do výzkumu a vývoje. Nicméně vzhledem k tomu, že svá podání zaslaly pozdě a neodpověděly na dotazníky, jejich situace nemohla být ověřena. Komise odhadovala, že předcházející odvětví mohou zaměstnávat několik tisíc osob.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (250)
            
            
               Ověřený výrobce polykrystalického křemíku poskytuje více než 2 000 přímých pracovních míst a přibližně 1 000 nepřímých pracovních míst v Unii. Má také rozsáhlý rozpočet na přímý výzkum a vývoj přesahující 17 milionů EUR vztahující se k výrobě surovin pro odvětví solární energie. Ačkoliv obrat a zaměstnanost společnosti Wacker zůstaly v období šetření stabilní, vyjadřovala se společnost důrazně proti opatřením s tvrzením, že mají negativní dopad na obchodní vztahy s ČLR. ČLR je zdaleka největším výrobcem solárních destiček a článků, obrat tohoto výrobce polykrystalického křemíku a několik tisíc pracovních míst jsou závislé na neomezeném přístupu na čínský trh, který klesá. Společnost Wacker a několik dalších stran tvrdilo, že tím, že tato opatření poskytují ochranu neefektivnímu odvětví – výrobě solárních článků a modulů – a způsobují škodu odvětvím, v nichž má Evropa stále náskok před konkurencí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (251)
            
            
               Sdružení německých výrobců zařízení (VDMA) zaslalo dopis vyzývající k přezkoumání výše minimální dovozní ceny, přičemž poukázalo na skutečnost, že výrobní náklady v odvětví solární energie průběžně klesají. Sdružení VDMA uvedlo, že výrobci solárních článků a modulů sledovali historickou křivku učení solárního odvětví s hodnotou 21 %. Sdružení VDMA rovněž tvrdilo, že němečtí výrobci fotovoltaických zařízení hrají v dosažení takového snížení nákladů klíčovou roli. Odhaduje se, že výrobci zařízení zaměstnávají několik tisíc lidí a mají hlavní podíl na výzkumu a vývoji v odvětví solární energie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (252)
            
            
               Několik stran tvrdilo, že Komise nevyvážila řádně zájem hospodářských subjektů v předcházejících odvětvích a zájem výrobního odvětví Unie. Komise zopakovala, že pouze jeden hospodářský subjekt v předcházejícím odvětví – společnost Wacker – zaslal úplnou odpověď na dotazník, která mohla být ověřena. Zájmy této společnosti byly při analýze zohledněny, jak je uvedeno ve 250. bodu odůvodnění. Několik jiných hospodářských subjektů v předcházejících odvětvích se přihlásilo až ve velmi pozdní fázi s krátkými podáními. Komise nemohla řádně ověřit dopad opatření na ostatní hospodářské subjekty v předcházejících odvětvích. Komise každopádně zjistila, že opatření měla jen omezený dopad na poptávku po solárních modulech, a tedy na prodej v Unii a ziskovost jiných hospodářských subjektů v předcházejících odvětvích.
            
         
      
   
   5.2.5.   Závěr ohledně zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, subjektů navazujících a předcházejících odvětví
   
   
      
      
      
         
            
               (253)
            
            
               Komise uznala základní domněnku dovozců, kteří nejsou ve spojení, subjektů navazujících a předcházejících odvětví, že pozbytí platnosti stávajících opatření může být prospěšné pro obrat a počet pracovních míst v těchto odvětvích. Lze tedy učinit závěr, že prodloužení opatření není v jejich zájmu. Nicméně Komise zároveň zjistila, že dopad těchto opatření a pravděpodobný dopad jejich ukončení na tyto hospodářské subjekty a nová zařízení v Unii byl ve většině příspěvků společností oponujících opatřením výrazně nadhodnocen, jak je podrobně analyzováno níže v oddíle 5.3. S ohledem na údajnou administrativní zátěž vyplývající z cenového závazku lze zahájit prozatímní přezkum týkající se formy opatření, a to za účelem lepší ochrany zájmů dovozců, kteří nejsou ve spojení, a subjektů navazujících odvětví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (254)
            
            
               Několik stran tvrdilo, že Komise nevzala v úvahu zájem spotřebitelů. Komise měla za to, že jejich zájem na nižších cenách se překrývá se zájmy navazujících uživatelů, které jsou posouzeny v oddíle 5.2.3. Komise proto neprovedla zvláštní analýzu týkající se spotřebitelů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (255)
            
            
               Po poskytnutí informací sdružení SAFE předložilo podrobnější podání analyzující dopad opatření na německé spotřebitele elektřiny. Studie sdružení SAFE dospěla k závěru, že odstranění opatření by mohlo německým spotřebitelům elektřiny ušetřit přibližně 570 milionů EUR ročně za předpokladu, že by moduly mohly být zakoupeny za 0,40 EUR/W až 0,45 EUR/W a že by bylo dosaženo ročního cíle ve výši 2 500 MW. Kromě toho společnost Wacker tvrdila, že ukončení platnosti opatření by spotřebitelům mohlo ušetřit až 1 miliardu EUR ročně. Tato částka byla vypočtena srovnáním rozdílu mezi minimální dovozní cenou a předpokládanou cenou solárních modulů ve výši 0,42 EUR/W v minulosti a očekávanou cenou ve výši 0,32 EUR/W v roce 2017.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (256)
            
            
               Komise zjistila, že výše uvedené výpočty vycházejí z příliš zjednodušujících předpokladů. Za prvé, minimální dovozní cena byla vybavena mechanismem úprav. Proto během většiny posuzovaného období rozdíl mezi minimální dovozní cenou a průměrnou celosvětovou kupní cenou modulů nebyl až tak velký. Větší rozdíl mezi nimi vznikl až v roce 2016. Tento rozdíl byl přinejmenším částečně odstraněn nejnovější úpravou minimální dovozní ceny, která vstoupila v platnost na začátku roku 2017. Aby se zamezilo příliš velkému rozdílu mezi minimální dovozní cenou a celosvětovou kupní cenou modulů v budoucnu a aby se dále snížil dopad opatření na spotřebitele, má Komise v úmyslu zahájit prozatímní přezkum, pokud jde o formu a úroveň minimální dovozní ceny. Je třeba poznamenat, že není možné v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti změnit úroveň opatření, jelikož k tomu je zapotřebí prozatímní přezkum.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (257)
            
            
               Za druhé, ceny používané stranami v jejich výpočtech se týkají modulů z multikrystalického křemíku nižší kvality. Velkou část modulů prodávaných v Unii však tvoří vysoce účinné moduly z multikrystalického a monokrystalického křemíku. Jejich ceny jsou značně vyšší, a proto rozdíl mezi minimální dovozní cenou, která se vztahuje bez rozdílu na všechny moduly, a skutečnou kupní cenou byl ještě menší.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (258)
            
            
               Komise proto měla za to, že opatření měla pouze velmi omezený dopad na finanční situaci spotřebitelů a zavádění solární energie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (259)
            
            
               Několik stran rovněž tvrdilo, že kvůli minimální dovozní ceně, která zvýšila cenu modulů, Německo nedosáhlo ročních cílů v zavádění solární energie. Komise nebyla přesvědčena o této jednopříčinné souvislosti. Rozdíl mezi minimální dovozní cenou a průměrnou prodejní cenou byl menší, než strany předpokládaly, a opatření neměla výrazný vliv na poptávku. V souladu s tím Komise dospěla rovněž k závěru, že minimální dovozní cena nemá významný dopad na to, že se nedosáhlo cílů využívání solární energie.
            
         
      
   
   5.3.   Dopad opatření na poptávku po solárních zařízeních
   
   5.3.1.   Předběžné poznámky
   
   
      
      
      
         
            
               (260)
            
            
               Prakticky všechny zúčastněné strany, které se vyjádřily proti opatřením, uvedly, že opatření zvyšují cenu nových solárních zařízení a snižují poptávku po solárních modulech, důsledkem čehož je energie generovaná solárním odvětvím pro spotřebitele dražší. Zatímco některé strany připustily, že pokles počtu solárních zařízení v Unii je způsoben také změnami a v některých členských státech pozastavením nebo ukončením režimů podpory, domnívají se, že stávající opatření způsobují uměle vysoké ceny a ještě více zpomalují zavádění solární energie. Tvrdily, že nedávné změny politiky, jako je například zavedení nabídkových řízení pro nová solární zařízení, zhoršují škody způsobené vyššími cenami modulů v důsledku zavedených opatření. Podle jejich názoru by ukončení opatření umožnilo snížení nákladů na solární energii v Unii, což by přineslo prospěch konečným spotřebitelům, povzbudilo poptávku po solárních panelech a snížilo náklady na poskytování čisté energie jako takové.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (261)
            
            
               Komise určila v rámci trhu Unie se solární energií tři segmenty:
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Velkoplošná velkokapacitní solární systémy (nebo také parky), která jsou obvykle instalována na zemi, mají instalovaný výkon větší než 1 MW a jsou obvykle napojeny na přenosové vysokonapěťové sítě, do kterých přivádějí generovanou elektřinu.
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Solární systémy (nebo také zařízení) pro obchodní budovy, které jsou obvykle namontovány na střeše uživatelovy budovy. Uživatelem je podnikatelský subjekt (například supermarket nebo sklad) a systém je připojen k nízkonapěťové rozvodné síti. Zařízení pro obchodní budovy mohou být použita pro vlastní spotřebu nebo dodávat elektřinu do sítě.
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           —
                        
                        
                           Solární systémy (nebo také zařízení) pro obytné budovy, které jsou obvykle namontovány na střechách rodinných domů a jejichž kapacita obvykle nepřesahuje 10 kW. Zařízení pro obytné budovy jsou obvykle připojeny k nízkonapěťové rozvodné síti a mohou být použita pro vlastní spotřebu nebo dodávat elektřinu do sítě.
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (262)
            
            
               Komise vzala v úvahu skutečnost, že v období přezkumného šetření a předcházejících letech byla poptávka ve všech třech odvětvích vytvářena režimy podpory, jak je uvedeno níže v oddíle 5.3.2. Komise rovněž zvážila skutečnost, že na konci období přezkumného šetření a v roce 2016 došlo k významným změnám a poptávka v jednotlivých odvětvích začala být výrazněji vytvářena samostatnými vlivy. Poptávka po velkoplošných solárních parcích je stále více vytvářena nabídkovými řízeními, jak je uvedeno v oddílech 5.3.3, a ve velmi malé míře potenciálně také cenovou paritou. Poptávka po zařízeních pro obchodní a obytné budovy je stále více vytvářena dosažením maloobchodní cenové parity, a to jak s daněmi, tak bez nich, jak je uvedeno v oddíle 5.3.4.
            
         
      
   
   5.3.2.   Dopad změn a v některých členských státech pozastavení nebo ukončení režimů podpory
   
   
      
      
      
         
            
               (263)
            
            
               Odpůrci opatření tvrdili, že minimální dovozní cena zabránila tomu, aby solární výrobky sledovaly křivku učení nákladů, zatímco úroveň státní podpory se této křivce přizpůsobila. Tento nesoulad mezi klesající státní podporu a stagnací cen podle jejich názoru způsobil pokles poptávky po solárních panelech v Unii. Podle jejich názoru se očekávání Komise vyjádřené v původním nařízení, a to že režimy podpory budou časem upraveny v souladu s vývojem cen projektů (60), nenaplnilo. V důsledku toho všechny společnosti v předcházejících a navazujících odvětvích zásadně trpí kvůli poklesu na trhu Unie. Uvedli, že toto zjištění je potvrzeno mimo jiné ve studii německého ministerstva hospodářství a energetiky (dále jen „BMWi“) (61).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (264)
            
            
               Tyto strany tvrdily, že zatímco minimální dovozní cena zůstala od roku 2013 poměrně stabilní, odvětví solární energie nadále dosahovalo 21 % křivky učení (62). Taková křivka učení znamená, že při každém zdvojnásobení souhrnného instalovaného výkonu solární energie se výrobní náklady sníží o 21 %. Souhrnná globální kapacita solární energie činila v roce 2013 kolem 130 GW, přičemž se očekává, že na konci roku 2016 dosáhne 290 GW. To znamená, že se již zdvojnásobila a předpokládané výrobní náklady se snížily o 21 %. Dále uvedly, že v určitém okamžiku v roce 2016 byla minimální dovozní cena 30 % nad úrovní světové smluvní prodejní ceny, jak uvádí PV Insights a další zdroje. To podle jejich názoru znamená, že evropský spotřebitel byl fakticky vyloučen z výhod celosvětového poklesu výrobních nákladů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (265)
            
            
               Ve světle výše uvedených argumentů Komise uznala, že odvětví solární energie má strmou křivku učení a náklady na výrobu solární energie klesají. Z tohoto důvodu byly cenový závazek/minimální dovozní cena vybaveny mechanismem úpravy založeným na cenách uvedených jednou z agentur pro informace o trhu, společností Bloomberg. Ceny na konkurenčním trhu mají odrážet pokles výrobních nákladů. Nicméně cenový index, který Komise používá, se změnil jen okrajově. To vyvolává otázku – která nebyla Komisí analyzována v rámci tohoto šetření – a to zda index společnosti Bloomberg stále odpovídajícím způsobem odráží vývoj cen na světovém trhu. Jelikož je toto přezkum před pozbytím platnosti, který nemůže změnit úroveň nebo formu opatření, nebylo třeba tuto záležitost dále zkoumat.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (266)
            
            
               Pokud se zúčastněné strany domnívají, že existuje lepší způsob, jakým reflektovat křivku učení odvětví solární energie a výsledný vývoj cen na světovém trhu v úrovni opatření, je možné na jejich žádost zahájit prozatímní přezkum. Analýza Komise výše citované studie provedené ministerstvem BMWi odhalila, že hlavním důvodem nedosažení cíle 2 500 MW nových zařízení v Německu v roce 2014 byly stabilně klesající sazby odměn spolu se stagnujícími cenami zařízení. Tato studie rovněž poukázala na to, že ceny na trhu solární energie neodrážely nutně výrobní náklady solární energie, ale vyplývaly z významných světových nadbytečných kapacit. Komise zjistila, že velkoobchodní ceny solární energie stagnovaly nejen v Unii, ale na celém světě. Světové ceny solárních modulů denominované v euru ve druhé polovině roku 2014 vlastně dokonce vzrostly, jak je uvádí několik agentur pro informace o trhu, jako jsou PV Insights (63) a BNEF (64).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (267)
            
            
               Komise rovněž zjistila, že režimy podpory v některých členských státech byly v letech předcházejících opatřením na vysoké úrovni, jelikož byly upraveny na úroveň cen Unie a jiných třetích zemí, jako jsou Japonsko, Tchaj-wan nebo Spojené státy americké. Některé z těchto systémů podpory nebyly navrženy tak, aby byly schopny vyrovnat se s masivním přílivem modulů z Číny za dumpingové ceny. Takový příliv způsobil prudký vzestup instalací zařízení v letech předcházejících opatřením. Instalace solárních zařízení vyvrcholila v roce 2011; v této době byly v některých členských státech výrazně překročeny cíle týkající se zavádění solárních zařízení. Zpráva Komise o pokroku v oblasti obnovitelné energie z června 2015 uvádí, že na technologické úrovni dosáhla fotovoltaická (tj. solární) energie původně plánované úrovně zavádění pro rok 2020 již v roce 2013 (65). V některých členských státech to způsobilo nečekanou finanční zátěž pro systémy podpory. Reakcí politiky bylo snížení výše podpory, či dokonce pozastavení a/nebo změna režimu podpory. Tyto změny byly nutné také v případě již instalovaných zařízení, kde by jinak podpora vedla k nadměrným náhradám pro investory (66).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (268)
            
            
               Vývoj trhu se solární energií Spojeného království v letech 2014 až 2016 slouží jako další důkaz toho, že výše režimů podpor byla hlavním tahounem poptávky v Unii. Dokud byly k dispozici vysoké výkupní ceny, byl trh na vzestupu, a to i v případě, že byla zavedena opatření na ochranu obchodu. Jakmile byl režim výkupních cen na začátku roku 2016 ukončen, objem instalací nových zařízení se zhroutil. To je potvrzeno také v publikaci sdružení SPE Global Outlook: Nedávný vzestup odvětví solární energie na trhu evropského opozdilce – Spojeného království – byl rovněž vyvolán především pobídkami pro velkokapacitní systémy, které byly ukončeny v březnu 2016. (67)
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (269)
            
            
               Zatímco většina zpráv agentur pro informace o trhu obvykle poukazuje na snižující se režimy podpor a nedostatek právní jistoty jako hlavní důvody stagnace poptávky po solární energii v Unii, tyto zprávy téměř nikdy nepoukazují na opatření. Dokument Global Market Outlook sdružení Solar Power Europe rovněž poukazuje na snížení pobídek a nejistotu ohledně vývoje trhu, jakož i škrty v režimech podpory pro instalovaná zařízení s cílem zabránit nadměrným náhradám, jako hlavní příčinu poklesu na evropských trzích se solární energií, například pokud jde o situaci v Německu, Global Outlook SPE pro rok 2015 uvádí: „Německo, které bylo v roce 2014 na druhém místě, instalovalo méně než 2 GW (1,9 GW),což bylo pod oficiálním cílem 2,5 GW. Světový lídr ve fotovoltaickém odvětví [tj. Německo] byl pod tlakem na snižování nákladů systému podpor, přičemž nové předpisy vedly k 75 % snížení trhu během dvou let (z 7,6 GW na 1,9 GW)“ (68).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (270)
            
            
               Komise poznamenala, že v letech 2010 až 2013 došlo k rozmachu poptávky po solárních zařízeních, která byla v některých členských státech poháněna nesouladem mezi výkupními cenami stanovenými na úrovni spravedlivé ceny modulu a celkovou úrovní cen vytvářenou nespravedlivě subvencovanými čínskými moduly. Pokles poptávky v roce 2013 a v následujících letech byl nevyhnutelným důsledkem rozmachu instalací v předešlých letech. Výrazný pokles spotřeby a instalace solárních modulů započal již v roce 2012, což se shodovalo s významným snížením výkupních cen v některých členských státech v uvedeném roce. Mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření rostla poptávka Unie pouze ve Spojeném království, což byl v té době členský stát s nejatraktivnějšími režimy podpory. Komise tedy zjistila, že režimy podpory byly hlavní hnací silou poptávky v období přezkumného šetření a v předchozích letech. Lze tedy učinit závěr, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, navazující a předcházející odvětví utrpěli do značné míry z důvodu kolapsu spotřeby Unie, který nemá žádný vztah k uložení opatření.
            
         
      
   
   5.3.3.   Dopad opatření na velkokapacitní solární systémy
   
   
      
      
      
         
            
               (271)
            
            
               V souladu s novými pravidly Unie pro poskytování státní podpory (69) musí být režimy podpory „tržně orientované“ pro všechna větší zařízení nad 1 MW (70), a to do začátku roku 2017, s výjimkou případů, kdy byly režimy podpory schváleny před vstupem nových pravidel v platnost. V takovém případě mohou zůstat beze změny až do konce doby platnosti povolení (71). Tržními mechanismy jsou zelené certifikáty a nabídková řízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (272)
            
            
               Nabídková řízení jsou jedním z tržních mechanismů požadovaných těmito novými pravidly státní podpory. V rámci tohoto mechanismu vlády dají požadované množství kapacity, která má být instalována, do dražby. V souladu s pravidly Unie pro poskytování státní podpory jsou nabídková řízení v zásadě technologicky neutrální, ale mohou být i specifické pro každou technologii, například tam, kde je to nezbytné z důvodu zajištění potřebné rozmanitosti zdrojů energie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (273)
            
            
               Developeři solárních parků se ucházejí o nejnižší cenu, u které souhlasí, že bude zaplacena za energii, kterou budou přivádět do sítě po celou dobu životnosti solárního parku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (274)
            
            
               Odpůrci opatření tvrdí, že v rámci nového cenově citlivého systému nabídkových řízení bude mít minimální dovozní cena stále čím dál negativnější dopad na zavádění solárních zařízení, protože zvyšuje cenu modulů, které jsou hlavní složkou solárních systémů. Podle těchto zúčastněných stran mohou nabídková řízení na kapacitu spolu s ukončením opatření přinést významné úspory. Je možné, že čím budou solární systémy levnější, tím větší zájem budou mít vlády o stavby solárních zařízení, neboť se úspory nákladů budou přímo odrážet v konečné ceně elektřiny. Kromě toho bude díky snížení ceny solárních systémů pro členské státy snazší dosáhnout cílů v oblasti využívání obnovitelné energie.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (275)
            
            
               Tyto zúčastněné strany uváděly jako příklad Německo. Podle nich již v srpnu 2016 proběhlo několik pilotních dražeb a měly docela úspěch ve snížení průměrné ceny na 7,25 centů/kWh. Sdružení SPE a SAFE předložila analýzu, podle které by odstranění minimální dovozní ceny mohlo vést u velkokapacitních fotovoltaických zařízení v Unii k možnému poklesu systémových cen o 10 % prostřednictvím nabídkových řízení. Negativní dopad opatření na výsledky nabídkových řízení je potvrzen rovněž v posledním dokumentu sdružení SPE Global Market Outlook (72). Jiná zúčastněná strana předpokládala, že vzhledem k současnému klesajícímu trendu na světových trzích by cena solární energie v Německu mohla klesnout na 5 centů/kWh, budou-li opatření zrušena, své poznatky však nijak nepodložila.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (276)
            
            
               Strany odporující opatřením uvedly, že v některých jurisdikcích, zejména ve Spojeném království, musí solární energie soutěžit s jinými obnovitelných zdroji energie, například s pozemní větrnou energií. Jelikož se na větrnou energii nevztahují žádná obchodní opatření, solární energie nebyla schopná s větrnou energií soutěžit a prostřednictvím těchto dražeb se uskutečnilo velmi málo projektů v odvětví solární energie. Některé strany tvrdily, že Německo rovněž zvažuje zavést technologicky neutrální nabídková řízení a že taková neutrální nabídková řízení zhoršují nevýhodu vyšších cen způsobených těmito opatřeními, neboť kvůli tomu solární energie prohrává nabídková řízení oproti jiným obnovitelným technologiím, zejména větrné energii.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (277)
            
            
               Strany podporující opatření tvrdily, že nabídková řízení a celkové cíle instalací zařízení byly zavedeny právě proto, aby vlády mohly řídit úroveň zavádění solárních zařízení a aby se zabránilo cyklům růstu a poklesu instalací, které se předtím odehrávaly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (278)
            
            
               Komise omezila svou analýzu režimů podpor pro velkokapacitní solární systémy na Německo, Francii a Spojené království. Tato volba je odůvodněna tím, že jejich podíl na ročních nových instalacích solárních zařízení v Unii během období přezkumného šetření činil zhruba 80 %. Bylo tedy vhodné se zaměřit na vývoj v těchto třech členských státech jako indikátor pro situaci v Unii jako celku.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (279)
            
            
               Analýza je založena na informacích předložených zúčastněnými stranami, informacích shromážděných Komisí v průběhu šetření a informacích předložených Komisi členskými státy pro účely kontroly poskytování státní podpory.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (280)
            
            
               Německo a Francie již stanovily své cíle pro tři nadcházející roky. Francie plánuje v oblasti solární energie v letech 2017 až 2019 ročně dvě kola nabídkových řízení, každé na 500 MW. Celkové roční nové instalace tedy činí 1 000 MW. Německo plánuje nabídková řízení pro solární energii na roční objem 600 MW, a to od roku 2017 nejméně do roku 2020.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (281)
            
            
               Spojené království naproti tomu nevyhlašuje technologicky specifická nabídková řízení na solární energii. V únoru 2015 se konalo nabídkové řízení pro různé technologie, v němž solární moduly soutěžily s jinými technologiemi o zadávání rozdílových smluv. Spojené království v dohledné době neplánuje žádná nová nabídková řízení, protože se vláda domnívá, že velkokapacitní pozemní zařízení pro výrobu větrné a solární energie mohou soutěžit s jinými zdroji elektrické energie i bez režimů podpory.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (282)
            
            
               V případě Německa a Francie nemohou mít opatření žádný dopad na poptávku po velkokapacitních solárních modulech, jelikož pro solární energii existují „vyhrazená“ nabídková řízení s pevně stanovenou kapacitou. Jediným rozdílem je nepatrně vyšší cena pro konečné spotřebitele, kteří musí pokrýt náklady nabídkového řízení, a to buď prostřednictvím daní, či poplatků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (283)
            
            
               Analýza případu Spojeného království je odlišná, neboť nabídková řízení jsou technologicky neutrální a zároveň nejsou plánována žádná nová nabídková řízení. Solární energie zde soutěží na trhu se všemi ostatními formami energie. Nicméně opatření nezpůsobila nekonkurenceschopnost sluneční energie. V dražbě v únoru 2015 bylo solární energii uděleno 18,5 % z kombinovaného výkonu 2,1 GW. Toto nabídkové řízení ukazuje, že i se zavedenými opatřeními je solární energie schopna úspěšně konkurovat v rámci technologicky neutrálního řízení (73). Opatření mohla nanejvýš mírně snížit úspěch solární energie v nabídkovém řízení, solární energie tedy mohla získat v technologicky neutrálních nabídkových řízeních větší podíl, kdyby opatření nebyla zavedena. Komise usoudila, že pokud by opatření byla odstraněna a solární moduly by byly nakupovány za dumpingové ceny, nabídková řízení pro více technologií by solárním modulům poskytla neoprávněnou výhodu vůči jiným obnovitelným zdrojům energie. Opatření tedy nezpůsobují solární energii konkurenční nevýhodu, ale pouze vyrovnávají podmínky mezi všemi technologiemi.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (284)
            
            
               Komise dospěla k závěru, že neexistuje žádná souvislost mezi klesajícími cenami za kWh a zvýšením poptávky po solární energii. Konkrétně Německo, Francie ani Spojené království nezvýšily své cíle pro zavádění solárních zařízení z toho důvodu, že navrhovatelé projektů nabízeli v dražbách nižší částky. Přesněji řečeno, nabídková řízení byla členskými státy zavedena hlavně s cílem řídit úroveň zavádění solárních zařízení. To potvrdilo také sdružení SPE ve svém dokumentu Global Outlook 2015: „Podobně jsou nabídková řízení pro jednotlivé technologie nebo více technologií opět na vzestupu ve Francii, Spojeném království a v Německu, s myšlenkou lepší kontroly nad vývojem na fotovoltaickém trhu v souvisejících odvětvích“ (74).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (285)
            
            
               Sdružení SPE tvrdilo, že Komise poskytla neúplné a dokonce nepřesné informace o jeho postoji k dopadu opatření na nabídková řízení. Komise potvrdila, že sdružení SPE ve své zprávě 2016 Global Market Outlook a v několika jiných podáních tvrdilo, že podle jeho názoru měla minimální dovozní cena nepříznivý dopad na výsledek nabídkových řízení. Komise však s tímto názorem nesouhlasila, jak je podrobně vysvětleno výše. Komise zároveň poukázala na to, že ve zprávě Global Market Outlook 2016–2020 sdružení Solar Power Europe stále zastávalo názor, že vlády mohou využít nabídková řízení ke kontrole nad využíváním solární energie, nebo dokonce k jeho omezení: „Čelní představitelé politiky často upřednostňují distribuované solární systémy na střechách, kde vytlačují všechny ostatní technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a – na rozdíl od pozemních fotovoltaických elektráren – nesoutěží s jinými způsoby využití. To je zejména případ evropských zemí, v nichž jsou pozemní fotovoltaické systémy někdy omezovány velikostně – například v Německu do 10 MW – i objemově prováděním nabídkových řízení
                   (75).“
            
         
      
   
   5.3.4.   Dopad opatření na dosažení cenové parity solární energií
   
   
      
      
      
         
            
               (286)
            
            
               Pod pojmem cenová parita se rozumí okamžik, ve kterém vyvíjející se technologie vyrábí elektřinu se stejnými náklady jako konvenční technologie. Ve skutečnosti existují dvě formy cenové parity. Velkoobchodní cenové parity je dosaženo, když je solární systém (obvykle velký, velkokapacitní systém, který je připojen do přenosové/distribuční sítě) schopen vyrábět elektřinu za tzv. měrné náklady na výrobu elektřiny („levelised cost of electricity“, dále jen „LCOE“) (76), které jsou nižší než cena kupní síly na velkoobchodním trhu, kde soutěží všichni hlavní (většinou konvenční) výrobci. Na velkoobchodní úrovni se energie prodává velmi velkým průmyslovým odběratelům a subjektům veřejných služeb, kteří energii distribuují domácnostem a dalším menším koncovým uživatelům. Maloobchodní cenové parity je dosaženo, když je solární systém (obvykle instalovaný na uživatelově střeše) schopen generovat výkon za LCOE, které jsou nižší než náklady na maloobchodní cenu elektřiny (včetně všech přenosových a distribučních poplatků, přirážky veřejných služeb a daní).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (287)
            
            
               Komise nejprve analyzovala situaci s velkoobchodní cenovou paritou a poté s maloobchodní cenovou paritou.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (288)
            
            
               Velkoobchodní cenová parita. Odpůrci opatření tvrdili, že pokud budou opatření odstraněna, velká solární zařízení by mohla v nejslunnější částech Unie, například ve Španělsku, dosáhnout velkoobchodní cenové parity. Podle obchodního plánu předloženého jedním ze členů sdružení SAFE by bylo možno dosáhnout LCOE ve výši 3,8 centů/kWh ve španělském regionu Cádiz v případě, že by se nakoupily moduly za 0,35 EUR/W. Podle této zúčastněné strany by bylo možno u čínských výrobců Tier 1 dosáhnout ceny a modul 0,35 EUR/W v případě obchodu velkého objemu bez cel, pro projekt dodaný na začátku roku 2017. Při tak nízké LCOE solární energie údajně nejenže dosahuje cenové parity s jinými konvenčními zdroji energie, ale neexistuje ani žádný jiný způsob výroby elektřiny, který by ji v blízké budoucnosti předčil. Tato nákladová výhodnost spolu s dalšími přednostmi zemí jižní Evropy, tj. dobré propojení sítí, stabilní politické a ekonomické prostředí a silná a likvidní měna, poskytuje těmto zemím jedinečnou příležitost stát se novými evropskými lídry v oblasti výroby energie. Podle těchto zúčastněných stran tomu opatření brání.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (289)
            
            
               Komise uvedla, že španělský region Cádiz má jedny z nejlepších hodnot slunečního záření v Unii (nejvíce hodin slunečního svitu za rok), což maximalizuje výrobu energie na modul. Vzhledem k mnohem nižším hodnotám slunečního záření na většině území Unie se uvidí, kdy bude možné zopakovat dosažení velkoobchodní cenové parity na jiných trzích, ačkoliv britská vláda, jak se zdá, předpokládá, že tomu tak brzy bude. Komise rovněž uvedla, že v různých členských státech jsou značné rozdíly ve velkoobchodních cenách, což znamená, že velkoobchodní cenové parity bude dosaženo za různé ceny v závislosti na členském státu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (290)
            
            
               Komise je tedy toho názoru, že v blízké budoucnosti nebude velkoobchodní cenové parity v Unii dosaženo ve velkém rozsahu, a to ani v případě neexistence stávajících opatření.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (291)
            
            
               Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran nesouhlasilo se závěrem Komise, že velkoobchodní cenové parity nebude v Unii v blízké budoucnosti dosaženo na širokém základě, i když obchodní opatření pozbudou platnosti. Tyto strany poukázaly na šestistránkovou zprávu Becquerelova ústavu, která zkoumá potenciál velkoobchodní cenové parity v jedenácti členských státech. Tuto zprávu financovaly tři strany, které se účastní šetření a jsou proti opatřením.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (292)
            
            
               Komise uvedla, že další zdroje jsou méně optimistické než Becquerelův ústav, pokud jde o úroveň solárních nákladů LCOE, a tedy časového rozvržení, kdy solární energie v Evropě dosáhne cenové parity. Například v podrobné zprávě společnosti BNEF (77) se pro hlavní trhy, jako jsou Francie, Německo, Itálie a Spojené království, předpovídají mnohem vyšší rozpětí LCOE. Rozdíly jsou uvedeny v následující tabulce:
               
                  
                  
                  
                  
                  
                  
                     
                        
                           Členský stát
                        
                        
                           Rozpětí LCOE v EUR/MWh (78) podle BNEF
                        
                        
                           Rozpětí LCOE v EUR/MWh podle Becquerelova ústavu
                        
                     
                     
                        
                            
                        
                        
                           Dolní hranice
                        
                        
                           Horní hranice
                        
                        
                           Dolní hranice
                        
                        
                           Horní hranice
                        
                     
                     
                        
                           Francie
                        
                        
                           58
                        
                        
                           105
                        
                        
                           34
                        
                        
                           53
                        
                     
                     
                        
                           Německo
                        
                        
                           66
                        
                        
                           107
                        
                        
                           46
                        
                        
                           54
                        
                     
                     
                        
                           Itálie
                        
                        
                           65
                        
                        
         &nbs