Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 392/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
               
                  CS
               
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
               
                  L 65/48
               
            
         
      
      
      NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/392
      ze dne 11. listopadu 2016,
      kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů
      (Text s významem pro EHP)
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
      s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (1), a zejména na čl. 12 odst. 3, čl. 17 odst. 9, čl. 22 odst. 10, čl. 25 odst. 12, čl. 55 odst. 7, čl. 18 odst. 4, čl. 26 odst. 8, čl. 29 odst. 3, čl. 37 odst. 4, čl. 45 odst. 7, čl. 46 odst. 6, čl. 33 odst. 5, čl. 48 odst. 10, čl. 49 odst. 5, čl. 52 odst. 3 a čl. 53 odst. 4 uvedeného nařízení,
      vzhledem k těmto důvodům:
      
         
         
         
            
               
                  (1)
               
               
                  Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisí, jelikož se všechna týkají požadavků v oblasti dohledu, které se uplatní na centrální depozitáře cenných papírů (dále jen „centrální depozitáři“). Za účelem zajištění souladu mezi uvedenými ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, a usnadnění komplexního pohledu a jednoduchého přístupu osob, na něž se tato ustanovení vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy týkající se požadavků v oblasti dohledu podle nařízení (EU) č. 909/2014 do jediného nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (2)
               
               
                  S ohledem na globální povahu finančních trhů a vzhledem k závazkům, které Unie v této oblasti přijala, je třeba náležitým způsobem přihlížet k zásadám pro subjekty infrastruktury finančních trhů, které vypracovaly Výbor pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry v dubnu 2012 (zásady CPSS-IOSCO).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (3)
               
               
                  V zájmu zajištění jednotného uplatňování pravidel týkajících se zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Unii je třeba jasně definovat některé technické pojmy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (4)
               
               
                  Je důležité zajistit odpovídající systém povolování činnosti centrálních depozitářů a dohledu nad nimi. V této souvislosti je třeba stanovit seznam příslušných orgánů, které vydávají nejdůležitější měny Unie, v nichž probíhá vypořádání, a které mají být zapojeny do procesu udělování povolení centrálnímu depozitáři a dohledu nad ním. Základem by zde měl být podíl měn, které tyto orgány vydávají, na celkové hodnotě příkazů k vypořádání proti zaplacení, které centrální depozitář ročně vypořádá, a podíl příkazů k vypořádání proti zaplacení, které centrální depozitář v některé měně Unie vypořádá, vůči celkové hodnotě příkazů k vypořádání proti zaplacení vypořádaných v dané měně všemi centrálními depozitáři v Unii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (5)
               
               
                  Aby příslušné orgány mohly provést důkladné posouzení, žádající centrální depozitář (žadatel o povolení centrálního depozitáře) by měl poskytnout informace o struktuře své vnitřní kontroly a nezávislosti svých řídicích orgánů, aby příslušný orgán mohl zhodnotit, zda struktura řízení a správy společnosti zaručuje nezávislost centrálního depozitáře a zda jsou tato struktura a hierarchické vztahy, jakož i mechanismy pro řešení případného střetu zájmů, dostatečné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (6)
               
               
                  Žádající centrální depozitář by měl poskytnout všechny nezbytné informace, které příslušnému orgánu umožní posoudit dobrou pověst, zkušenosti a dovednosti členů vrcholného vedení centrálního depozitáře a členů jeho vedoucího orgánu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (7)
               
               
                  Informace týkající se poboček a dceřiných podniků centrálního depozitáře jsou nezbytné, aby příslušný orgán mohl jasně pochopit organizační strukturu centrálního depozitáře a zhodnotit jakákoliv rizika, která centrálnímu depozitáři mohou vyplynout z činnosti těchto poboček a dceřiných podniků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (8)
               
               
                  Žádající centrální depozitář by měl příslušnému orgánu poskytnout relevantní informace, jejichž prostřednictvím prokáže, že disponuje nezbytnými finančními zdroji a že zavedl vhodná opatření pro zajištění kontinuity provozu při průběžném výkonu svých funkcí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (9)
               
               
                  Kromě informací o základních činnostech jsou pro příslušný orgán důležité i informace o doplňkových službách, jež centrální depozitář, který žádá o povolení, zamýšlí poskytovat, aby příslušný orgán získal úplný přehled o službách tohoto žádajícího centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (10)
               
               
                  Aby příslušný orgán mohl zhodnotit kontinuitu a řádnou funkci technických systémů žádajícího centrálního depozitáře, dotčený centrální depozitář by měl příslušnému orgánu poskytnout popis svých příslušných technických systémů a informace o tom, jakým způsobem jsou řízeny, a to i v případě, že jsou tyto činnosti zajišťovány externě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (11)
               
               
                  Informace o poplatcích spojených se základními službami, které centrální depozitář poskytuje, jsou důležité a jsou součástí žádosti o povolení centrálního depozitáře, aby příslušné orgány mohly ověřit, zda jsou tyto poplatky přiměřené, nediskriminační a zda nejsou provázány s cenami jiných služeb.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (12)
               
               
                  Aby byla zajištěna ochrana práv investorů a vhodné řešení kolize norem, centrální depozitář při hodnocení opatření, která zamýšlí přijmout, aby svým uživatelům umožnil splnit požadavky vnitrostátních právních předpisů uvedených v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, vezme v úvahu jak emitenty, tak účastníky, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (13)
               
               
                  S cílem zajistit spravedlivý a nediskriminační přístup ke službě registrace, službě centrální evidence a službě vypořádání obchodů s cennými papíry na finančním trhu byl emitentům, ostatním centrálním depozitářům a subjektům tržní infrastruktury v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014 udělen přístup k centrálnímu depozitáři. Žádající centrální depozitář by měl tudíž příslušný orgán informovat o svých strategiích a postupech, které se tohoto přístupu týkají.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (14)
               
               
                  Aby příslušný orgán mohl účinně vykonávat své povinnosti, měly by mu být ze strany žádajícího centrálního depozitáře a spřízněných třetích osob, včetně těch, které pro centrálního depozitáře externě zajišťují operační funkce a činnosti, poskytnuty veškeré informace.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (15)
               
               
                  Pro zajištění obecné transparentnosti pravidel řízení a správy žádajícího centrálního depozitáře by měl mít příslušný orgán k dispozici dokumenty, které dokládají, že žádající centrální depozitář přijal nezbytná opatření k ustanovení nezávislého výboru uživatelů pro každý systém vypořádání obchodů s cennými papíry („vypořádací systém“), který provozuje, a to za nediskriminačních podmínek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (16)
               
               
                  Aby bylo zajištěno řádné fungování základních infrastrukturních služeb na finančním trhu, žádající centrální depozitář by měl poskytnout příslušnému orgánu veškeré nezbytné informace, které dokládají, že zavedl vhodné strategie a postupy pro zajištění spolehlivého systému evidence, jakož i účinné mechanismy pro služby centrálního depozitáře, a to včetně zejména opatření pro prevenci a řešení selhání vypořádání, a pravidla týkající se celistvosti emise, ochrany cenných papírů účastníků a jejich zákazníků, neodvolatelnosti vypořádání, selhání účastníka a převodu aktiv účastníků a zákazníků v případě odnětí povolení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (17)
               
               
                  Nezbytnou položkou žádosti o povolení jsou i modely řízení rizik spojené se službami poskytovanými centrálním depozitářem, který o povolení žádá, aby příslušný orgán mohl zhodnotit spolehlivost a celistvost přijatých postupů a účastníci trhu mohli činit informovaná rozhodnutí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (18)
               
               
                  Aby příslušný orgán mohl ověřit bezpečnost propojení žádajícího centrálního depozitáře a zhodnotit pravidla, která se na propojené systémy uplatní, a rizika z těchto propojení plynoucí, měly by mu být ze strany centrálního depozitáře, který o povolení žádá, poskytnuty veškeré informace pro takovou analýzu relevantní, a to spolu s hodnocením propojení vypracovaným centrálním depozitářem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (19)
               
               
                  Při udělování souhlasu s účastí centrálního depozitář na kapitálu jiného subjektu by měl příslušný orgán centrálního depozitáře zvážit kritéria, která zajistí, aby tato účast významným způsobem nezvýšila rizikový profil centrálního depozitáře. V zájmu zajištění bezpečnosti a kontinuity služeb by centrálnímu depozitáři v důsledku jeho účasti na kapitálu právnické osoby, která neposkytuje služby vymezené v nařízení (EU) č. 909/2014, neměly vznikat neomezené finanční závazky. Centrální depozitář by měl držet dostatečný objem kapitálu na rizika plynoucí ze své účasti na kapitálu jiného subjektu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (20)
               
               
                  Aby centrální depozitář nebyl závislý na ostatních akcionářích subjektů, v nichž drží účast, a to mimo jiné v souvislosti se zásadami řízení rizik, měl by mít nad těmito subjekty plnou kontrolu. Tento požadavek by měl rovněž usnadnit příslušným orgánům a dotčeným orgánům výkon dozorových a dohledových funkcí tím, že jim zajistí snadný přístup k relevantním informacím.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (21)
               
               
                  Centrální depozitář by měl mít pro svou účast jasný strategický důvod nad rámec pouhého dosahování zisku, a to s přihlédnutím k zájmům emitentů cenných papírů, které jsou u něho emitovány, jakož i k zájmům svých účastníků a zákazníků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (22)
               
               
                  Za účelem řádného vyčíslení a označení rizik plynoucích z účasti na kapitálu jiné právnické osoby by měl centrální depozitář předložit nezávislé analýzy finančních rizik a závazků, které mu z této účasti vyplývají, odsouhlasené interním nebo externím auditorem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (23)
               
               
                  Zkušenost z finanční krize ukázala, že orgány by se měly namísto následné kontroly zaměřit spíše na průběžný dohled. Při každém prověření a vyhodnocení ve smyslu nařízení (EU) č. 909/2014 je tedy nezbytné zajistit, aby byl zajištěn dostatečný průběžný přístup příslušného orgánu k informacím. Při stanovení rozsahu informací, které mají být pro účely každého prověření a vyhodnocení poskytnuty, by se ustanovení tohoto nařízení měla řídit požadavky na povolení, které centrální depozitář musí splnit na základě nařízení (EU) č. 909/2014. To se týká i podstatných změn informací, které již byly poskytnuty v rámci procesu žádosti o povolení, jakož i informací o pravidelných událostech a statistických údajů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (24)
               
               
                  Aby byla zajištěna účinná dvoustranná a vícestranná výměna informací mezi příslušnými orgány, výsledky prověření a vyhodnocení činností centrálního depozitáře vypracované jedním orgánem by měly být sdíleny s ostatními příslušnými orgány, jimž tato informace pravděpodobně zjednoduší plnění jejich úkolů, aniž by přitom byly dotčeny požadavky na zachování důvěrnosti a ochrany údajů, a to nad rámec ujednání o spolupráci stanovených nařízením (EU) č. 909/2014. Měla by být zorganizována dodatečná výměna informací mezi příslušnými orgány a dotčenými orgány či orgány příslušnými v oblasti trhů finančních nástrojů, aby byly poznatky příslušného orgánu sdíleny v průběhu procesu prověřování a vyhodnocování.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (25)
               
               
                  S ohledem na možnou vysokou míru zátěže spojenou se shromažďováním a zpracováním velkého množství informací týkajících se činnosti centrálního depozitáře, a aby se předešlo zdvojování činností, měly by být v průběhu prověřování a vyhodnocování předkládány jen relevantní upravené dokumenty. Tyto dokumenty by měly být příslušnému orgánu předloženy v takové podobě, která umožní jasně rozeznat všechny relevantní změny ujednání, strategií, procesů a mechanismů, které centrální depozitář od získání povolení nebo od posledního prověření a vyhodnocení zavedl.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (26)
               
               
                  Další kategorie informací, které jsou pro příslušný orgán užitečné, aby mohl provést prověření a vyhodnocení, se týká událostí, které se ze své podstaty odehrávají opakovaně a které souvisí s činností centrálního depozitáře a poskytováním jeho služeb.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (27)
               
               
                  Aby příslušný orgán mohl komplexně posoudit rizika centrálního depozitáře, musí si vyžádat statistické údaje týkající se rozsahu podnikatelské činnosti centrálního depozitáře, aby mohl posoudit rizika související s činností centrálního depozitáře a rizika pro hladké fungování trhů s cennými papíry. Statistické údaje kromě toho příslušnému orgánu umožní sledovat velikost a význam obchodů s cennými papíry a jejich vypořádání, k nimž na finančních trzích dochází, jakož i zhodnotit průběžný a potenciální vliv daného centrálního depozitáře na trh cenných papírů jako celek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (28)
               
               
                  Aby příslušný orgán mohl sledovat a vyhodnotit rizika, kterým centrální depozitář je nebo může být vystaven a která mohou vyvstat pro hladké fungování trhů s cennými papíry, příslušný orgán by měl být oprávněn vyžádat si dodatečné informace týkající se rizik a činností centrálního depozitáře. Příslušný orgán tedy musí být oprávněn určit jakékoliv dodatečné informace, které pro dané prověření a vyhodnocení činností centrálního depozitáře považuje za důležité, a vyžádat si je, a to jak z vlastního podnětu, tak na základě žádosti jiného orgánu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (29)
               
               
                  Je důležité zajistit, aby centrální depozitář z třetí země, který zamýšlí poskytovat služby ve smyslu nařízení (EU) č. 909/2014, nenarušil řádné fungování unijních trhů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (30)
               
               
                  Průběžné posuzování toho, zda centrální depozitář z třetí země plně dodržuje obezřetnostní požadavky dané třetí země, je povinností příslušného orgánu třetí země. Cílem informací, které mají být Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) žádajícím centrálním depozitářem ze třetí země poskytnuty, by nemělo být kopírovat posouzení příslušného orgánu třetí země, ale zajistit, aby žadatel podléhal účinnému dohledu a prosazování pravidel v dané třetí zemi, a tak byla zaručena vysoká úroveň ochrany investorů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (31)
               
               
                  Aby orgán ESMA mohl provést úplné posouzení žádosti o uznání, měly by být informace poskytnuté žadatelem doplněny informacemi nezbytnými k posouzení účinnosti průběžného dohledu, pravomocí k prosazování pravidel a opatření přijatých příslušným orgánem třetí země. Takové informace by měly být poskytnuty v rámci dohody o spolupráci uzavřené v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014. Taková dohoda o spolupráci by měla zajistit, aby byl orgán ESMA včas informován o všech opatřeních dohledu nebo prosazování pravidel vůči centrálnímu depozitáři žádajícímu o uznání, dále o veškerých změnách podmínek, za nichž bylo povolení příslušnému centrálnímu depozitáři uděleno, jakož i o všech relevantních aktualizacích údajů, jež centrální depozitář původně poskytl v rámci postupu uznávání.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (32)
               
               
                  Aby byla zajištěna ochrana práv investorů a vhodné řešení kolize norem, centrální depozitář z třetí země při hodnocení opatření, která zamýšlí přijmout, aby svým uživatelům umožnil splnit požadavky vnitrostátních právních předpisů uvedených v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, by měl vzít v úvahu jak emitenty, tak účastníky, a to v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy uvedenými v čl. 49 odst. 1 zmíněného nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (33)
               
               
                  Za účelem vytvoření řádného rámce řízení rizik by centrální depozitář měl přijmout integrovaný a komplexní přístup ke všem relevantním rizikům. Uvedené by mělo zahrnovat rizika, která centrálnímu depozitáři plynou z jakéhokoliv jiného subjektu, a riziko, které centrální depozitář představuje pro třetí strany, včetně jeho uživatelů a v praktické míře i jejich zákazníků, jakož i pro propojené centrální depozitáře, ústřední protistrany, obchodní systémy, platební systémy, vypořádací banky, poskytovatele likvidity a investory.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (34)
               
               
                  Aby bylo zajištěno, že centrální depozitář má k dispozici lidské zdroje nezbytné pro plnění všech svých povinností, a aby příslušné orgány měly možnost obrátit se na příslušné kontaktní místo stanovené v rámci centrálního depozitáře, nad kterým vykonávají dohled, centrální depozitáři by měli vyčlenit zaměstnance odpovědné za centrálního depozitáře a za svůj vlastní individuální výkon, zejména na úrovni vrcholného vedení a vedoucího orgánu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (35)
               
               
                  Aby byla zajištěna náležitá kontrola činností prováděných centrálními depozitáři, měly by být zavedeny a pravidelně prováděny nezávislé audity, jejichž předmětem budou činnosti centrálního depozitáře, procesy řízení rizik, jakož i mechanismy zajišťování shody s předpisy (compliance) a vnitřní kontroly. Zajištění nezávislého auditu nutně nevyžaduje zapojení externího auditora, jestliže centrální depozitář příslušnému orgánu prokáže, že nezávislost interního auditu je řádně zajištěna. Aby byla zajištěna nezávislost funkce interního auditu, centrální depozitář by měl ustanovit i výbor pro audit.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (36)
               
               
                  Centrální depozitář by měl ustanovit výbor pro rizika, a to proto, aby vedoucí orgán centrálního depozitáře měl k dispozici doporučení, která se týkají současné i budoucí celkové tolerance vůči rizikům a strategie v oblasti rizik a která dosahují nejvyšší odborné úrovně. Aby byla zaručena nezávislost na výkonném vedení centrálního depozitáře a vysoká míra odbornosti, výbor pro rizika by měl být z většiny tvořen nevýkonnými členy a předsedat by mu měla osoba s odpovídajícími zkušenostmi v oblasti řízení rizik.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (37)
               
               
                  Při posuzování potenciálního střetu zájmů by měl centrální depozitář prošetřit nejen členy svého vedoucího orgánu, vrcholného vedení a zaměstnance, ale i osoby s těmito jedinci či samotným centrálním depozitářem přímo či nepřímo propojené, ať už jde o fyzické, anebo právnické osoby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (38)
               
               
                  Centrální depozitář by měl mít ředitele útvaru řízení rizik (chief risk officer), ředitele útvaru compliance (chief compliance officer), ředitele útvaru technologií (chief technology officer) a měl by mít zavedeny funkce řízení rizik, technologií, compliance a interní kontroly, jakož i interního auditu. Centrální depozitář by měl být v každém případě schopen organizovat interní strukturu výkonu těchto funkcí podle svých potřeb. Funkce ředitele útvaru řízení rizik, ředitele útvaru compliance a ředitele útvaru technologií by měly zastávat různé osoby, a to vzhledem k tomu, že je obvykle vykonávají osoby s odlišnými akademickými a profesními profily. V tomto ohledu ustanovení tohoto nařízení těsně navazují na systém vytvořený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2) ve vztahu k ostatním subjektům tržní infrastruktury.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (39)
               
               
                  Evidence vedená centrálním depozitářem by měla být strukturovaná a příslušným orgánům zapojeným do výkonu dohledu nad centrálním depozitářem umožňovat snadný přístup k uchovávaným údajům. Centrální depozitář by měl zajistit, aby evidence, již vede, včetně kompletního účetnictví ve vztahu k cenným papírům, které spravuje, byla přesná a aktuální a mohla sloužit jako spolehlivý zdroj informací pro účely výkonu dohledu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (40)
               
               
                  Za účelem usnadnění podávání zpráv a zaznamenávání konzistentní sady informací při měnících se požadavcích by měla evidence, kterou centrální depozitář vede, pokrývat každou jednotlivou službu, kterou depozitář poskytuje v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014, a obsahovat alespoň ty informace, které podléhají hlášení podle pravidel zajištění disciplíny při vypořádání stanovených zmíněným nařízením.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (41)
               
               
                  Zachování práv emitentů a investorů je pro řádné fungování trhu s cennými papíry zásadní. Centrální depozitář by proto měl zavést odpovídající pravidla, postupy a kontroly, které zabrání neoprávněnému vytváření či odstraňování cenných papírů. Alespoň jednou denně by měl rovněž provést sesouhlasení účtů cenných papírů, které vede.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (42)
               
               
                  Centrální depozitář by měl udržovat důsledné účetní postupy a provádět audity za účelem ověření, že jeho evidence cenných papírů je přesná a opatření zajišťující celistvost emisí cenných papírů jsou náležitá.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (43)
               
               
                  Aby byla účinně zajištěna celistvost emise, měla by se na všechny centrální depozitáře uplatnit opatření pro účely sesouhlasení stanovená nařízením (EU) č. 909/2014, a to bez ohledu na to, zda tito depozitáři poskytují služby registrace a služby centrální evidence uvedené ve zmíněném nařízení v souvislosti s emisí cenných papírů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (44)
               
               
                  Pokud jde o další subjekty zapojené do procesu sesouhlasení, je třeba rozlišit několik scénářů na základě různých rolí, které tyto subjekty zaujímají. Opatření pro účely sesouhlasení by měla odrážet specifickou roli těchto subjektů. V rámci modelu registru emisí cenných papírů uchovává záznamy o cenných papírech, které jsou rovněž zaznamenány v centrálním depozitáři, registr. V rámci modelu správce emise za správu účtu, na němž je vedena část emise cenných papírů zaznamenaná v centrálním depozitáři, odpovídá správce fondu nebo správce emise. V rámci modelu společného depozitáře využívají takového společného depozitáře centrální depozitáři, kteří zřídí interoperabilní propojení, přičemž společný depozitář by měl být odpovědný za celkovou celistvost emisí cenných papírů původně zaznamenaných nebo centrálně vedených centrálními depozitáři, kteří interoperabilní propojení zřídili.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (45)
               
               
                  Za účelem snížení operačního rizika, které zahrnuje rizika způsobená nedostatky informačních systémů, interních postupů a výkonnosti zaměstnanců nebo narušení provozu způsobená vnějšími událostmi, která vedou k omezení, zhoršení či kolapsu služeb poskytovaných centrálním depozitářem, měl by centrální depozitář identifikovat všechna rizika a sledovat jejich vývoj, a to bez ohledu na jejich původ, který může zahrnovat například uživatele centrálního depozitáře, jeho poskytovatele služeb a ostatní subjekty tržní infrastruktury, včetně dalších centrálních depozitářů. Operační rizika by měla být řízena v souladu s řádně zdokumentovaným a robustním rámcem a jasně stanovenými úkoly a odpovědností. Takový rámec by měl zahrnovat operační cíle, sledovací funkce, mechanismy hodnocení a měl by být integrován do systému řízení rizik centrálního depozitáře. V této souvislosti by za rámec pro řízení operačních rizik měl být odpovědný ředitel útvaru řízení rizik. Centrální depozitáři by si řízení svých rizik měli zajišťovat interně. V případě, že jsou vnitřní kontroly nedostatečné nebo jestliže není rozumně proveditelné odbourat některá rizika, centrální depozitář by měl být schopen zajistit finanční krytí těchto rizik prostřednictvím pojištění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (46)
               
               
                  Centrální depozitáři by neměli vstupovat do investic, které by mohly ovlivnit jejich rizikový profil. Centrální depozitáři by měli uzavírat derivátové smlouvy pouze v případě, že tímto způsobem musí zajistit riziko, které nemohou snížit jiným způsobem. Takové zajištění by mělo podléhat určitým přísným podmínkám, které zajistí, že deriváty nejsou využívány pro účely jiné, než je krytí rizik, a že nejsou využívány za účelem dosahování zisku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (47)
               
               
                  Aktiva centrálního depozitáře by měla být držena v bezpečí, být snadno dostupná a mělo by možné je rychle zlikvidnit. Centrální depozitář by měl proto zajistit, že strategie a postupy týkající se rychlého přístupu k vlastním aktivům jsou založeny alespoň na povaze, velikosti, kvalitě, splatnosti a umístění aktiv. Centrální depozitář by měl rovněž zajistit, aby rychlá dostupnost jeho aktiv nebyla negativně ovlivněna v důsledku externího zajištění funkce úschovy nebo investic třetí osobou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (48)
               
               
                  Za účelem řízení svých potřeb likvidity by centrální depozitář měl mít ke svým hotovostním aktivům okamžitý přístup a k cenným papírům, které vede na své vlastní jméno, by měl mít přístup v tentýž obchodní den, kdy přijal rozhodnutí o zlikvidnění daného aktiva.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (49)
               
               
                  Za účelem zajištění vyšší míry ochrany aktiv centrálního depozitáře proti selhání prostředníka by měl centrální depozitář, který má k jinému centrálnímu depozitáři přístup prostřednictvím propojení centrálních depozitářů, vést tato aktiva na zvláštním účtu u centrálního depozitáře, s nímž je propojen. Tato úroveň oddělení by měla zajistit, aby aktiva centrálního depozitáře byla oddělena od aktiv jiných subjektů a odpovídajícím způsobem chráněna. Je nicméně nezbytné umožnit vznik propojení s centrálními depozitáři z třetích zemí i v případě, že jednotlivé oddělené účty nejsou u centrálního depozitáře z třetí země k dispozici, za předpokladu, že aktiva žádajícího centrálního depozitáře jsou v každém případě odpovídajícím způsobem chráněna a příslušné orgány informovány o rizicích plynoucích z toho, že nejsou k dispozici jednotlivé oddělené účty, a o odpovídajících opatřeních pro zmírnění těchto rizik.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (50)
               
               
                  V zájmu zajištění toho, aby centrální depozitář investoval své finanční prostředky do vysoce likvidních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem a aby tyto investice bylo možné rychle zlikvidnit s minimálním vlivem na cenu, měl by centrální depozitář diverzifikovat své portfolio a stanovit vhodné souhrnné limity (limity koncentrace) pro emitenty nástrojů, do kterých investuje své zdroje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (51)
               
               
                  V zájmu zajištění bezpečnosti a efektivity propojení centrálního depozitáře s jiným centrálním depozitářem by měl centrální depozitář identifikovat, sledovat a řídit všechny potenciální zdroje rizik plynoucích z tohoto propojení. Propojení centrálních depozitářů by mělo mít ve všech příslušných jurisdikcích solidní právní základ, který podpoří jeho koncepci a zajistí odpovídající míru ochrany centrálních depozitářů účastnících se na propojení. Propojení centrální depozitáři by měli měřit, sledovat a řídit úvěrové riziko a riziko likvidity, které jim navzájem vzniká.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (52)
               
               
                  Žádající centrální depozitář, který pro správu propojení s hostitelským centrálním depozitářem využívá nepřímého propojení centrálních depozitářů nebo prostředníka, by měl měřit, sledovat a řídit dodatečná rizika plynoucí z využití prostředníka – včetně rizika plynoucího z úschovy, jakož i úvěrového, právního a operačního rizika – za účelem zajištění bezpečnosti a efektivity ujednání o propojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (53)
               
               
                  Za účelem zajištění celistvosti emise v případě, že cenné papíry jsou vedeny u několika centrálních depozitářů prostřednictvím propojení centrálních depozitářů, by měli centrální depozitáři uplatňovat zvláštní opatření pro účely sesouhlasení a svůj postup koordinovat.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (54)
               
               
                  Centrální depozitáři by měli poskytovat spravedlivý a otevřený přístup ke svým službám při řádném zohlednění rizik pro finanční stabilitu a řádné fungování trhu. Centrální depozitáři by měli kontrolovat rizika vyplývající z jejich účastníků a dalších uživatelů tak, že pro poskytování svých služeb stanoví riziková kritéria. Centrální depozitáři by měli zajistit, aby jejich uživatelé, jako jsou účastníci, další centrální depozitáři, ústřední protistrany, obchodní systémy či emitenti, jimž je umožněn přístup ke službám centrálního depozitáře, tato kritéria splňovali a disponovali požadovanými operačními kapacitami, finančními prostředky, pravomocemi a odborností v oblasti řízení rizik nezbytnými pro zabránění rizik pro centrální depozitáře a ostatní uživatele.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (55)
               
               
                  Za účelem zajištění bezpečnosti a efektivity svého vypořádacího systému by měl centrální depozitář průběžně sledovat soulad se svými požadavky na přístup a mít jasně stanovené a zveřejněné postupy umožňující pozastavení účasti a spořádané ukončení účasti žádající strany, která poruší nebo přestane splňovat tyto požadavky na přístup.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (56)
               
               
                  V případě žádosti o povolení k poskytování bankovních doplňkových služeb by měl centrální depozitář předložit žádost příslušnému orgánu spolu se všemi aspekty nezbytnými pro zajištění toho, že poskytování bankovních doplňkových služeb nebude mít vliv na hladké poskytování základních služeb centrálního depozitáře. Po subjektech, které již byly jako centrální depozitáři povoleny, by nemělo být vyžadováno, aby znovu doložily některé aspekty, které již doložily v rámci procesu žádosti o povolení k činnosti centrálního depozitáře v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (57)
               
               
                  Z důvodů zajištění právní jistoty a jednotného uplatňování právních předpisů by měly některé požadavky, které toto nařízení stanoví ve vztahu k opatřením pro zajištění disciplíny při vypořádání, nabýt účinnosti od data, kdy tato opatření vstoupí v platnost.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (58)
               
               
                  Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (59)
               
               
                  Při přípravě technických norem obsažených v tomto nařízení orgán ESMA úzce spolupracoval se členy Evropského systému centrálních bank a Evropským orgánem pro bankovnictví.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (60)
               
               
                  Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3),
               
            
         
      
      PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
      KAPITOLA I
      
         OBECNÁ USTANOVENÍ
      
      Článek 1
      Definice
      Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  „prověřovaným obdobím“ období, které je předmětem prověřování a které začíná v den, který následuje po ukončení předchozího prověřovaného a vyhodnocovaného období;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  „příkazem k vypořádání“ převodní příkaz ve smyslu čl. 2 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (4);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  „omezením vypořádání“ taková blokace, rezervace či vyčlenění cenných papírů, v jejichž důsledku nelze provést vypořádání, anebo taková blokace či rezervace hotovosti, v jejímž důsledku nelze provést vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  „fondem obchodovaným v obchodním systému“ (ETF) fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 46 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  „centrálním depozitářem emitenta“ centrální depozitář cenných papírů, který poskytuje základní služby uvedené v bodě 1 nebo 2 oddílu A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014 v souvislosti s emisí cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  „centrálním depozitářem investora“ centrální depozitář cenných papírů, který je buď účastníkem vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem, anebo který využívá třetí strany či prostředníka, který je účastníkem vypořádacího systému, jejž provozuje jiný centrální depozitář, v souvislosti s emisí cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  „trvalým nosičem dat“ jakýkoliv nástroj, který umožňuje uchování informací způsobem, který zajistí jejich dostupnost po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě.
               
            
         
      
      KAPITOLA II
      
         URČENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH MĚN A PRAKTICKÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ KONZULTACE DOTČENÝCH PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ
      
      (Čl. 12 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 2
      Určení nejdůležitějších měn
      1.   Nejdůležitější měny ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014 se stanoví na základě jednoho z následujících výpočtů:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  za období jednoho roku počítaný relativní podíl každé z měn Unie na celkové hodnotě, jíž dosáhne centrálním depozitářem provedené vypořádání příkazů k vypořádání proti zaplacení, za předpokladu, že každý jednotlivý podíl přesáhne 1 %;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  za období jednoho roku počítaný relativní podíl příkazů k vypořádání proti zaplacení, které centrální depozitář vypořádá v některé měně Unie, v porovnání s celkovou hodnotou příkazů k vypořádání proti zaplacení, které v dané měně vypořádají všichni centrální depozitáři v Unii, za předpokladu, že každý jednotlivý podíl přesáhne 10 %.
               
            
         
      
      2.   Výpočet ve smyslu odstavce 1 provádí každoročně příslušný orgán každého centrálního depozitáře.
      Článek 3
      Praktická opatření pro zajištění konzultace dotčených orgánů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 909/2014
      1.   Jestliže jednu z nejdůležitějších měn určených v souladu s článkem 2 tohoto nařízení vydává více než jedna centrální banka, dotčené centrální banky určí jednoho zástupce, který bude ve vztahu k této měně vystupovat jako dotčený orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014.
      2.   Jestliže peněžní složka obchodu je v souladu s čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 vypořádána prostřednictvím účtů otevřených u několika centrálních bank, které vydávají stejnou měnu, dotčené centrální banky určí jednoho zástupce, který bude vystupovat jako dotčený orgán uvedený v čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 909/2014.
      KAPITOLA III
      
         UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ CENTRÁLNÍM DEPOZITÁŘŮM
      
      (Článek 17 nařízení (EU) č. 909/2014)
      
         ODDÍL 1
      
      
         
            Obecné informace o žádajícím centrálním depozitáři
         
      
      Článek 4
      Identifikace a právní forma žádajícího centrálního depozitáře
      1.   V žádosti o udělení povolení musí být jasně určen žádající centrální depozitář, jakož i činnosti, které hodlá vykonávat, a služby, které hodlá poskytovat.
      2.   Žádost o povolení obsahuje tyto informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  kontaktní údaje osoby odpovědné za vyřizování žádosti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  kontaktní údaje osoby nebo osob, které na straně žádajícího centrálního depozitáře odpovídají za funkci compliance a interní kontroly;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  obchodní firmu žádajícího centrálního depozitáře, identifikační kód právnické osoby (LEI) a sídlo v Unii;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  zakladatelskou smlouvu a stanovy či jinou ustavující a zákonem předepsanou dokumentaci žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  výpis z příslušného obchodního nebo soudního rejstříku nebo jinou úředně ověřenou formu dokladu o sídle a předmětu podnikání žádajícího centrálního depozitáře, platného k datu žádosti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  určení vypořádacích systémů, které žádající centrální depozitář provozuje nebo zamýšlí provozovat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  kopii rozhodnutí vedoucího orgánu týkajícího se žádosti o povolení a zápis z jednání, na kterém vedoucí orgán schválil podobu žádosti o povolení a její podání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  diagram zobrazující vlastnické vztahy mezi mateřským podnikem, dceřinými podniky a dalšími přidruženými subjekty a pobočkami, přičemž každý subjekt je v diagramu uveden pod úplnou obchodní firmou, s uvedením právní formy, adresy sídla, daňového identifikačního čísla nebo identifikačního čísla společnosti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  popis podnikatelských činností dceřiných podniků žádajícího centrálního depozitáře a dalších právnických osob, v nichž tento žádající centrální depozitář drží účast, včetně informace o míře jeho účasti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  seznam obsahující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              jména všech osob či subjektů, které přímo či nepřímo drží nejméně 5 % kapitálu žádajícího centrálního depozitáře nebo hlasovacích práv v něm;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              jména všech osob či subjektů, které by mohly uplatňovat významný vliv na řízení žádajícího centrálního depozitáře v důsledku svého podílu na kapitálu tohoto žádajícího centrálního depozitáře;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  seznam obsahující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              jména všech subjektů, v nichž žádající centrální depozitář drží nejméně 5 % kapitálu a hlasovacích práv;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              jména všech subjektů, na jejichž řízení žádající centrální depozitář uplatňuje významný vliv;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  l)
               
               
                  seznam základních služeb uvedených v oddíle A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, které žádající centrální depozitář poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  m)
               
               
                  seznam doplňkových služeb výslovně uvedených v oddíle B přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, které žádající centrální depozitář poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  n)
               
               
                  seznam všech dalších doplňkových služeb, které jsou podle oddílu B přílohy nařízení (EU) č. 909/2014 povoleny, avšak nejsou v něm výslovně uvedeny, a které žádající centrální depozitář poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  o)
               
               
                  seznam investičních služeb uvedených v písmeni n), na něž se vztahuje směrnice 2014/65/EU;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  p)
               
               
                  seznam služeb a činností, které si žádající centrální depozitář nechává nebo zamýšlí nechávat zajišťovat externě třetí stranou v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  q)
               
               
                  měnu či měny, které žádající centrální depozitář používá nebo zamýšlí používat v souvislosti se službami, které poskytuje, bez ohledu na to, zda je hotovost vypořádána na účtu centrální banky, účtu centrálního depozitáře či na účtu určené úvěrové instituce;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  r)
               
               
                  informace o všech probíhajících či ukončených soudních, správních, rozhodčích či jiných právních řízeních, jejichž účastníkem žádající centrální depozitář je a které mohou vést ke vzniku finančních či jiných nákladů.
               
            
         
      
      3.   Jestliže žádající centrální depozitář zamýšlí poskytovat základní služby nebo zřídit pobočku v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014, žádost o udělení povolení musí obsahovat také následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  členský stát nebo členské státy, v nichž žádající centrální depozitář hodlá působit;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  podnikatelský plán, v němž jsou uvedeny především služby, které žádající centrální depozitář v hostitelském členském státě poskytuje nebo zamýšlí poskytovat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  měnu či měny, které žádající centrální depozitář používá nebo zamýšlí používat v procesu vypořádání v hostitelském členském státě;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  jsou-li služby poskytovány prostřednictvím pobočky, anebo mají-li být takto podle záměru poskytovány, informace o organizační struktuře pobočky a jména osob odpovědných za její řízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  v relevantních případech posouzení opatření, která žádající centrální depozitář zamýšlí přijmout, aby svým uživatelům umožnil dodržovat vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014.
               
            
         
      
      Článek 5
      Obecné informace týkající se strategií a postupů
      1.   V žádosti o povolení je nutno uvést následující informace týkající se strategií a postupů žádajícího centrálního depozitáře uvedených v této kapitole:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  pracovní zařazení osob odpovědných za schvalování a provádění strategií a postupů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  popis opatření pro zajištění a sledování souladu se strategiemi a postupy.
               
            
         
      
      2.   V žádosti o povolení musí být uveden popis postupů, které žádající centrální depozitář zavedl v souladu s čl. 65 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 6
      Informace o službách a činnostech centrálního depozitáře
      Žádající centrální depozitář v žádosti o povolení uvede:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  podrobný popis služeb uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. l) až p);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  postupy, které se uplatní při poskytování služeb uvedených v písmenu a).
               
            
         
      
      Článek 7
      Informace o skupinách
      1.   Je-li žádající centrální depozitář součástí skupiny podniků, která zahrnuje další centrální depozitáře nebo úvěrové instituce uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014, žádost o povolení obsahuje:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  strategie a postupy uvedené v čl. 26 odst. 7 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  informace o složení vrcholného vedení, vedoucího orgánu a o vlastnické struktuře mateřského podniku a ostatních podniků dané skupiny;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  služby a klíčové osoby jiné než osoby ve vrcholném vedení, které má žádající centrální depozitář společné s ostatními podniky ve skupině.
               
            
         
      
      2.   Má-li žádající centrální depozitář mateřský podnik, žádost o povolení obsahuje následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  adresu sídla mateřského podniku žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  je-li mateřský podnik subjektem povoleným či registrovaným a podléhajícím dohledu v působnosti Unie nebo třetí země, číslo relevantního povolení či registrace a název orgánu či orgánů odpovědných za dohled nad tímto mateřským podnikem.
               
            
         
      
      3.   Nechává-li si žádající centrální depozitář zajišťovat služby či činnosti externě podnikem v rámci skupiny v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 909/2014, žádost obsahuje souhrn a kopii dohody o externím zajištění těchto služeb či činností.
      
         ODDÍL 2
      
      
         
            Finanční zdroje na poskytování služeb žádajícího centrálního depozitáře
         
      
      Článek 8
      Finanční zprávy, podnikatelský záměr a ozdravný plán
      1.   Žádost o povolení obsahuje následující finanční a obchodní informace, které příslušným orgánům umožní posoudit soulad žádajícího centrálního depozitáře s články 44, 46 a 47 nařízení (EU) č. 909/2014:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  finanční zprávy, včetně kompletní sady účetních závěrek za tři předchozí roky a zprávy o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (6) za tři předchozí roky;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  jestliže žádající centrální depozitář podléhá auditu externím auditorem, jméno a národní identifikační číslo externího auditora;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  podnikatelský záměr, včetně finančního plánu a odhadovaného rozpočtu, který předpokládá různé podnikatelské scénáře ve vztahu ke službám žádajícího centrálního depozitáře za referenční období nejméně tří let;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  plány na zřízení poboček nebo dceřiných podniků a jejich umístění;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  popis podnikatelských činností, které žádající centrální depozitář zamýšlí provádět, včetně podnikatelských činností jeho poboček a dceřiných podniků.
               
            
         
      
      2.   Pokud nejsou finanční informace z minulosti uvedené v odst. 1 písm. a) k dispozici, žádost o povolení obsahuje následující informace o žádajícím centrálním depozitáři:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  doklady prokazující dostatečné finanční zdroje na období šesti měsíců po udělení povolení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  mezitímní finanční zprávu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  výkaz o finanční situaci žádajícího centrálního depozitáře, včetně rozvahy, výsledovky, změn ve vlastním kapitálu a peněžních tocích a souhrnu účetních pravidel a dalších relevantních vysvětlivek;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  auditované roční účetní závěrky mateřských podniků za tři účetní období předcházející datu žádosti.
               
            
         
      
      3.   Žádost obsahuje popis odpovídajícího ozdravného plánu uvedeného v čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 909/2014, který zajistí kontinuitu nejdůležitějších operací žádajícího centrálního depozitáře, včetně:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  přehledu o plánu a jeho provedení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  určení nejdůležitějších operací žádajícího centrálního depozitáře, stresových scénářů a událostí, které spouštějí ozdravný plán, a popisu nástrojů, které žádající centrální depozitář využije při realizaci ozdravného plánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zhodnocení všech dopadů, které může ozdravný plán mít na ty zúčastněné strany, které pravděpodobně budou jeho prováděním dotčeny;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  posouzení právní vymahatelnosti ozdravného plánu, a to s přihlédnutím ke všem právním omezením vycházejícím z právních předpisů Unie, vnitrostátních právních předpisů či právních předpisů třetích zemí.
               
            
         
      
      
         ODDÍL 3
      
      
         
            Organizační požadavky
         
      
      Článek 9
      Organizační schéma
      Žádost o povolení obsahuje organizační schéma, které popisuje organizační strukturu žádajícího centrálního depozitáře. Schéma obsahuje následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  identitu a úkoly osob odpovědných za následující pozice:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              vrcholné vedení,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              vedoucí pracovníci odpovědní za operační funkce uvedené v čl. 47 odst. 3,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              vedoucí pracovníci odpovědní za činnosti případných poboček žádajícího centrálního depozitáře,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              ostatní zásadní role související s operacemi žádajícího centrálního depozitáře;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  počet zaměstnanců v každé divizi a operačním útvaru.
               
            
         
      
      Článek 10
      Personální politika a postupy
      Žádost o povolení musí obsahovat následující informace o strategiích a postupech žádajícího centrálního depozitáře souvisejících se zaměstnanci:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popis zásad odměňování, včetně informací o fixní a variabilní složce odměny členů vrcholného vedení, vedoucího orgánu a zaměstnanců činných ve funkcích řízení rizik, compliance a vnitřní kontroly, interního auditu a technologií žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  opatření, která žádající centrální depozitář přijal za účelem zmírnění rizika plynoucího z přílišného spoléhání na odpovědnost svěřenou jakémukoliv jedinci.
               
            
         
      
      Článek 11
      Nástroje sledování rizik a systémy řízení a správy
      1.   Žádost o povolení musí obsahovat následující informace o systémech řízení a správy a nástrojích sledování rizik žádajícího centrálního depozitáře:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popis systémů řízení a správy žádajícího centrálního depozitáře zavedených v souladu s čl. 47 odst. 2;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  strategie, postupy a systémy zavedené v souladu s čl. 47 odst. 1;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  popis složení, úlohy a odpovědností členů vedoucího orgánu, vrcholného vedení a výborů ustavených v souladu s článkem 48.
               
            
         
      
      2.   Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují popis postupů při výběru, jmenování, hodnocení a odvolávání členů vrcholného vedení a vedoucího orgánu.
      3.   Žádající centrální depozitář popíše postup, jakým své systémy řízení a správy a pravidla, jimiž se řídí jeho činnost, zpřístupňuje veřejnosti.
      4.   Jestliže žádající centrální depozitář dodržuje uznávaný kodex řízení a správy podniků, tento kodex musí být v žádosti specifikován, kopie takového kodexu musí být k žádosti přiložena a jakékoliv odchýlení se od takového kodexu ze strany žádajícího centrálního depozitáře musí být odůvodněno.
      Článek 12
      Funkce compliance, vnitřní kontroly a interního auditu
      1.   V žádosti o povolení musí být uveden popis postupů pro interní hlášení o porušeních uvedených v čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014 v rámci centrálního depozitáře.
      2.   Žádost o povolení musí obsahovat informace o strategiích a postupech žádajícího centrálního depozitáře v oblasti interního auditu uvedených v článku 51, včetně:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popisu nástrojů pro sledování a hodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů interního auditu žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  popis kontrolních nástrojů pro potřeby systémů pro zpracování dat žádajícího centrálního depozitáře a souvisejících ochranných opatření;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  popis tvorby a uplatnění metodiky interního auditu žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  pracovní plán funkce interního auditu na období tří let od data žádosti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  popis úloh a kvalifikací každého jednotlivce, který je odpovědný za výkon interního auditu podle čl. 47 odst. 3 písm. d) pod dohledem výboru pro audit uvedeného v čl. 48 odst. 1 písm. b).
               
            
         
      
      3.   Žádost o povolení musí obsahovat následující informace týkající se funkce compliance a vnitřní kontroly žádajícího centrálního depozitáře uvedené v čl. 47 odst. 3 písm. c):
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popis úloh a kvalifikací jednotlivců, kteří jsou odpovědní za funkci compliance a vnitřní kontroly, a všech ostatních zaměstnanců podílejících se na hodnocení compliance, včetně popisu prostředků pro zajištění nezávislosti funkce compliance a vnitřní kontroly na zbývajících provozních útvarech;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  strategie a postupy funkce compliance a vnitřní kontroly, včetně popisu úlohy vedoucího orgánu a vrcholného vedení při zajišťování compliance;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  nejnovější dostupnou vnitřní zprávu, kterou vypracovala osoba odpovědná za funkci compliance a vnitřní kontroly nebo jiný zaměstnanec zapojený do činnosti compliance v rámci žádajícího centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      Článek 13
      Vrcholné vedení, vedoucí orgán a akcionáři
      1.   Žádost o povolení obsahuje následující informace o každém členovi vrcholného vedení a vedoucího orgánu žádajícího centrálního depozitáře, aby příslušnému orgánu umožnila posoudit soulad žádajícího centrálního depozitáře s čl. 27 odst. 1 až 4 nařízení (EU) č. 909/2014:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  kopii životopisu s uvedením zkušeností a znalostí každého člena;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  podrobnosti týkající se trestních a správních sankcí uložených některému členovi v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo v souvislosti s podvodem nebo zneužitím finančních prostředků, a to ve formě úředního potvrzení, je-li v daném členském státě vystavováno;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  čestné prohlášení o vlastní bezúhonnosti v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb, v němž všichni členové vrcholného vedení a vedoucího orgánu uvedou, zda:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              byli v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo v souvislosti s podvodem nebo zneužitím finančních prostředků odsouzeni za trestný čin nebo přestupek,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              bylo vůči nim vydáno nepříznivé rozhodnutí v jakémkoliv kárném řízení vedeném regulačním orgánem, orgánem státní správy nebo vládní agenturou nebo je proti nim takové řízení vedeno,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              bylo vůči nim vydáno nepříznivé soudní rozhodnutí v občanskoprávním řízení před soudem v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb nebo podvodem při řízení podniku,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              byli členy vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení podniku, kterému regulační orgán odňal registraci nebo povolení, přičemž byli s tímto podnikem spojeni alespoň jeden rok před datem odnětí povolení nebo registrace,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              bylo jim odepřeno právo vykonávat činnosti, které vyžadují registraci nebo povolení ze strany regulačního orgánu,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              vi)
                           
                           
                              byli členy vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení podniku, vůči kterému bylo zahájeno insolvenční řízení, a to alespoň jeden rok před datem zahájení takového řízení,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              vii)
                           
                           
                              byli členy vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení podniku, kterému regulační orgán udělil sankci, přičemž byli s tímto podnikem spojeni alespoň jeden rok před datem uložení takové sankce,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              viii)
                           
                           
                              byla jim udělena pokuta z jiného důvodu, byli jiným způsobem suspendováni, ztratili způsobilost nebo byli podrobeni jiným sankcím v souvislosti s poskytováním finančních nebo datových služeb ze strany orgánů veřejné správy, regulačních orgánů nebo profesních sdružení,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ix)
                           
                           
                              ztratili způsobilost vykonávat funkci ředitele nebo způsobilost vykonávat jinou řídící funkci, byli propuštěni ze zaměstnání nebo jiné funkce v podniku v důsledku pochybení nebo nezákonných postupů.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      Pro účely písm. c) bodu i) tohoto odstavce se čestné prohlášení nevyžaduje v případě, že je předloženo úřední potvrzení ve smyslu písmene b) tohoto odstavce.
      2.   Žádost o povolení musí obsahovat následující informace o vedoucím orgánu žádajícího centrálního depozitáře:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  doklad o zajištění souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  popis úloh a odpovědností členů vedoucího orgánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  údaje o cílovém zastoupení nedostatečně zastoupeného pohlaví ve vedoucím orgánu, relevantní strategii dosažení tohoto cíle a způsobu, jímž žádající centrální depozitář zajistil zveřejnění tohoto cíle, strategie a způsobu jejího provádění.
               
            
         
      
      3.   Žádost o povolení musí obsahovat následující informace o vlastnické struktuře a akcionářích žádajícího centrálního depozitáře:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popis vlastnické struktury žádajícího centrálního depozitáře uvedeného v čl. 4 odst. 2 bodu i), včetně popisu druhu a rozsahu zájmů subjektů nacházejících se v pozici, v níž mohou vykonávat kontrolu nad činností žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  seznam akcionářů a osob, které se nacházejí v pozici, v níž mohou vykonávat přímou či nepřímou kontrolu nad řízením žádajícího centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      Článek 14
      Řešení střetů zájmů
      1.   Žádost o povolení obsahuje následující informace o strategiích a postupech, které žádající centrální depozitář zavedl za účelem identifikace a řešení případných střetů zájmů v souladu s článkem 50:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popis strategií a postupů týkajících se identifikace a řešení případných střetů zájmů a informování příslušného orgánu o těchto střetech zájmů a postupů pro zajištění informovanosti zaměstnanců žádajícího centrálního depozitáře o těchto strategiích a postupech;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  popis kontrolních a jiných opatření, jejichž účelem je zajistit splnění požadavků týkajících se řešení střetů zájmů uvedených v písmeni a);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  popis následujících prvků:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              úloh a odpovědností klíčových zaměstnanců, zejména těch, kteří nesou odpovědnost i v jiných subjektech,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              opatření, která zajišťují, aby jednotlivci, kteří jsou v permanentním střetu zájmů, byli vyloučeni z rozhodovacího procesu a aby jim nebyly poskytovány žádné relevantní informace týkající se záležitostí dotčených jejich permanentním střetem zájmů,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              aktuální rejstřík střetů zájmů v době podání žádosti a popis postupu řešení těchto střetů zájmů.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      2.   Je-li žádající centrální depozitář součástí skupiny, rejstřík uvedený v odst. 1 písm. c) bodě iii) zahrnuje popis střetů zájmů, jež ve vztahu s jiným podnikem ve skupině plynou ze služeb poskytovaných žádajícím centrálním depozitářem, jakož i popis opatření, jimiž jsou tyto střety zájmů řešeny.
      Článek 15
      Ochrana důvěrných informací
      1.   Žádost o povolení obsahuje informace o strategiích a postupech, které žádající centrální depozitář zavedl za účelem prevence neoprávněného použití nebo zveřejnění důvěrných informací. Důvěrné informace zahrnují:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  informace o účastnících, zákaznících, emitentech či jiných uživatelích služeb žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  jiné informace, které má žádající centrální depozitář k dispozici na základě své podnikatelské činnosti a které není dovoleno používat pro komerční účely.
               
            
         
      
      2.   Žádost o povolení obsahuje následující informace o přístupu zaměstnanců k informacím v držení žádajícího centrálního depozitáře:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  interní postupy, jež se týkají povolování přístupu k informacím a zajišťují zabezpečený přístup k údajům;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  popis případných omezení pro využití údajů z důvodu jejich důvěrnosti.
               
            
         
      
      Článek 16
      Výbor uživatelů
      Žádost o povolení obsahuje ve vztahu ke každému výboru uživatelů následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  mandát výboru uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  systémy řízení a správy výboru uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  pracovní postupy výboru uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  podmínky volitelnosti a způsob volby členů výboru uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  seznam navržených členů výboru uživatelů a uvedení zájmů, které zastupují.
               
            
         
      
      Článek 17
      Evidence
      1.   Žádost o povolení musí obsahovat popis systémů, strategií a postupů vedení evidence, které žádající centrální depozitář zavedl a udržuje v souladu s kapitolou VIII tohoto nařízení.
      2.   Jestliže žádající centrální depozitář podává žádost o povolení přede dnem, k němuž se stává použitelným článek 54, žádost o povolení obsahuje tyto informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  analýzu, do jaké míry jsou stávající systémy, strategie a postupy žádajícího centrálního depozitáře, jež slouží vedení evidence, v souladu s požadavky článku 54;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  prováděcí plán s podrobným vymezením způsobu, jímž žádající centrální depozitář zajistí soulad s požadavky uvedenými v článku 54 do dne, k němuž se uvedený článek stane použitelným.
               
            
         
      
      
         ODDÍL 4
      
      
         
            Pravidla pro výkon činnosti
         
      
      Článek 18
      Cíle
      V žádosti o povolení musí být uveden popis cílů žádajícího centrálního depozitáře uvedených v čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 19
      Vyřizování stížností
      Žádost o povolení obsahuje informaci o postupech, které žádající centrální depozitář zavedl pro účely vyřizování stížností.
      Článek 20
      Požadavky na účast
      Žádost o povolení obsahuje všechny nezbytné informace týkající se účasti ve vypořádacích systémech, jež žádající centrální depozitář provozuje, v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 909/2014 a články 88 až 90 tohoto nařízení. Tyto informace zahrnují:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  kritéria pro účast, která umožňují spravedlivý a otevřený přístup všem právnickým osobám, které zamýšlejí stát se účastníky vypořádacích systémů, jež žádající centrální depozitář provozuje;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  postupy pro uplatňování kárných opatření proti účastníkům, kteří neplní kritéria pro účast.
               
            
         
      
      Článek 21
      Transparentnost
      1.   Žádost o povolení obsahuje dokumenty a informace o cenové politice žádajícího centrálního depozitáře, pokud jde o služby uvedené v článku 34 nařízení (EU) č. 909/2014. Tyto informace zahrnují zejména ceny a poplatky za každou základní službu, kterou žádající centrální depozitář poskytuje, a případné slevy a rabaty, jakož i podmínky pro takové snížení ceny.
      2.   Žádající centrální depozitář příslušnému orgánu poskytne popis způsobů zveřejňování relevantních informací v souladu s čl. 34 odst. 1, 2, 4 a 5 nařízení (EU) č. 909/2014.
      3.   Žádost o povolení obsahuje informace, které příslušnému orgánu umožní posoudit způsob, kterým žádající centrální depozitář zamýšlí zajistit soulad s požadavky na oddělené vedení účtů nákladů a výnosů v souladu s čl. 34 odst. 6 a 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 22
      Postupy komunikace s účastníky a jinými subjekty tržní infrastruktury
      Žádost o povolení obsahuje relevantní informace o tom, jak žádající centrální depozitář využívá mezinárodní postupy otevřené komunikace a standardy pro zpracování zpráv a referenčních údajů ve svých postupech komunikace s účastníky a jinými subjekty tržní infrastruktury.
      
         ODDÍL 5
      
      
         
            Požadavky na služby poskytované centrálními depozitáři
         
      
      Článek 23
      Forma zápisu do příslušné evidence cenných papírů
      Žádost o povolení obsahuje informaci o procesu zápisu do příslušné evidence cenných papírů, který zajišťuje soulad žádajícího centrálního depozitáře s článkem 3 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 24
      Určené dny vypořádání a opatření k prevenci a řešení selhání vypořádání
      1.   Žádost o povolení obsahuje ve vztahu k žádajícímu centrálnímu depozitáři následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  o postupech a opatřeních k prevenci selhání vypořádání v souladu s článkem 6 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  o opatřeních k řešení selhání vypořádání v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
               
            
         
      
      2.   Jestliže žádající centrální depozitář žádá o povolení v době, než se články 6 a 7 nařízení (EU) č. 909/2014 stanou použitelnými v souladu s čl. 76 odst. 4 a 5 zmíněného nařízení, žádost o povolení obsahuje prováděcí plán s podrobným vymezením způsobu, jímž žádající centrální depozitář zajistí soulad s požadavky uvedenými v článcích 6 a 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Instituce uvedené v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 v prováděcím plánu uvedeném v prvním pododstavci předloží analýzu toho, do jaké míry jsou stávající pravidla, postupy, mechanismy a opatření v souladu s požadavky uvedenými v článcích 6 a 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 25
      Celistvost emise
      Žádost o povolení obsahuje informace o pravidlech a postupech, které žádající centrální depozitář zavedl za účelem zajištění celistvosti emisí cenných papírů podle článku 37 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitoly IX tohoto nařízení.
      Článek 26
      Ochrana cenných papírů účastníků a jejich zákazníků
      Žádost o povolení obsahuje následující informace o opatřeních, která žádající centrální depozitář přijal na ochranu cenných papírů svých účastníků a jejich zákazníků v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. 909/2014:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  pravidla a postupy k omezení a řízení rizik spojených s úschovou cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  podrobný popis různých úrovní oddělení, které žádající centrální depozitář nabízí, popis nákladů spojených s jednotlivými úrovněmi, komerční podmínky, za kterých jsou nabízeny, jejich hlavní právní důsledky a určení použitelného insolvenčního práva;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  pravidla a postupy pro získání souhlasu podle čl. 38 odst. 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
               
            
         
      
      Článek 27
      Neodvolatelnost vypořádání
      Žádost o povolení obsahuje informace o pravidlech, která žádající centrální depozitář zavedl ve vztahu k neodvolatelnosti vypořádání v souladu s článkem 39 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 28
      Peněžní vypořádání
      1.   Žádost o povolení obsahuje informace o postupech pro vypořádání peněžních plateb ve vztahu ke každému vypořádacímu systému, který žádající centrální depozitář provozuje, v souladu s článkem 40 nařízení (EU) č. 909/2014.
      2.   Žádající centrální depozitář poskytne informace o tom, zda je vypořádání peněžních plateb prováděno v souladu s čl. 40 odst. 1, nebo čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Jestliže má být vypořádání peněžních plateb uskutečněno v souladu s čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014, žádající centrální depozitář uvede důvod, proč není vypořádání v souladu s čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 vhodné a možné.
      Článek 29
      Pravidla a postupy při selhání účastníka
      Žádost o povolení obsahuje pravidla a postupy, které žádající centrální depozitář zavedl za účelem řešení selhání účastníka.
      Článek 30
      Převod aktiv účastníků a zákazníků v případě odnětí povolení
      Žádost o povolení obsahuje informaci o postupech, které žádající centrální depozitář zavedl, aby v případě, že mu bude odňato povolení, zajistil včasné a řádné vypořádání a převod aktiv zákazníků a účastníků na jiného centrálního depozitáře.
      
         ODDÍL 6
      
      
         
            Obezřetnostní požadavky
         
      
      Článek 31
      Právní rizika
      1.   Žádost o povolení obsahuje všechny informace, které příslušný orgán potřebuje, aby posoudil, zda jsou pravidla, postupy a smlouvy žádajícího centrálního depozitáře jasné, srozumitelné a vymahatelné ve všech příslušných právních systémech v souladu s čl. 43 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 909/2014.
      2.   Jestliže žádající centrální depozitář zamýšlí vyvíjet činnost v různých právních systémech, poskytne příslušnému orgánu informace o opatřeních, která zavedl za účelem identifikace a zmírnění rizik souvisejících s případnou kolizí norem jednotlivých právních systémů v souladu s čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014. Mezi poskytnuté informace patří i právní posouzení, na nichž se tato opatření zakládají.
      Článek 32
      Obecné podnikatelské riziko
      1.   Žádající centrální depozitář poskytne příslušnému orgánu popis systémů řízení a kontroly rizik, jakož i nástrojů informačních technologií, které zavedl za účelem řízení podnikatelského rizika v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 909/2014.
      2.   Jestliže žádající centrální depozitář obdržel rating rizika od třetí strany, poskytne jej příslušnému úřadu, a to včetně příslušných informací, z nichž tento rating rizika vychází.
      Článek 33
      Operační rizika
      1.   Žádost o povolení obsahuje informace prokazující, že žádající centrální depozitář splňuje požadavky na řízení operačních rizik v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou X tohoto nařízení.
      2.   Žádost o povolení rovněž obsahuje následující informace týkající se seznamu služeb uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. p) tohoto nařízení:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  kopii dohody o externím zajišťování služeb nebo činností;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  informace o metodách používaných pro sledování úrovně služeb a činností zajišťovaných externě.
               
            
         
      
      Článek 34
      Investiční politika
      Žádost o povolení obsahuje doklady prokazující, že:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  žádající centrální depozitář drží svá finanční aktiva v souladu s čl. 46 odst. 1, 2 a 5 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XI tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  investice žádajícího centrálního depozitáře jsou v souladu s čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XI tohoto nařízení.
               
            
         
      
      Článek 35
      Kapitálové požadavky
      Žádost o povolení obsahuje ve vztahu ke kapitálovým požadavkům následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  informace prokazující, že kapitál žádajícího centrálního depozitáře, včetně jeho nerozděleného zisku a rezervních fondů, je v souladu s požadavky článku 47 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  plán uvedený v čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 a případné aktualizace tohoto plánu, jakož i doklad o schválení tohoto plánu vedoucím orgánem nebo příslušným výborem vedoucího orgánu žádajícího centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      
         ODDÍL 7
      
      Článek 36
      Propojení centrálních depozitářů
      Jestliže žádající centrální depozitář vytvořil propojení centrálních depozitářů anebo zamýšlí propojení vytvořit, žádost o povolení obsahuje následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  popis propojení centrálních depozitářů doplněný o hodnocení žádajícího centrálního depozitáře, jehož předmětem jsou případné zdroje rizik plynoucích z těchto propojení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  očekávaný či skutečný objem vypořádání a hodnoty vypořádání prováděného prostřednictvím propojení centrálních depozitářů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  postupy týkající se identifikace, vyhodnocování, sledování a řízení všech případných zdrojů rizik, která žádajícímu centrálnímu depozitáři a jeho účastníkům plynou z propojení, a vhodná opatření k jejich zmírnění;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  zhodnocení použitelnosti insolvenčních zákonů, které se uplatní na fungování propojení centrálních depozitářů, a zhodnocení jejich dopadů na žádajícího centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  další relevantní informace, které si příslušný orgán vyžádá za účelem posouzení souladu propojení centrálních depozitářů s požadavky článku 48 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitole XII tohoto nařízení.
               
            
         
      
      
         ODDÍL 8
      
      
         
            Přístup k centrálním depozitářům
         
      
      Článek 37
      Pravidla přístupu
      Žádost o povolení obsahuje popis postupů při vyřizování následujících žádostí o přístup:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  ze strany právnických osob, které se chtějí stát účastníky v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  ze strany emitentů v souladu s článkem 49 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  ze strany jiných centrálních depozitářů v souladu s článkem 52 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  ze strany jiných subjektů tržní infrastruktury v souladu s článkem 53 nařízení (EU) č. 909/2014 a kapitolou XIII tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         ODDÍL 9
      
      
         
            Doplňující informace
         
      
      Článek 38
      Žádost o doplňující informace
      Příslušný orgán si může od žádajícího centrálního depozitáře vyžádat doplňující informace, které jsou nezbytné k posouzení toho, zda žádající centrální depozitář v době udělení povolení splňuje požadavky nařízení (EU) č. 909/2014.
      KAPITOLA IV
      
         ÚČAST CENTRÁLNÍCH DEPOZITÁŘŮ NA NĚKTERÝCH SUBJEKTECH
      
      (čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 39
      Kritéria pro účast centrálního depozitáře
      Při schvalování účasti centrálního depozitáře v právnické osobě, která neposkytuje služby uvedené v oddílech A a B přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, vezme příslušný orgán v úvahu následující kritéria:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  rozsah finančních závazků, které centrálnímu depozitáři v souvislosti s touto účastí vzniknou;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  skutečnost, zda centrální depozitář drží dostatečné finanční zdroje splňující kritéria uvedená v článku 46 nařízení (EU) č. 909/2014 ke krytí rizik plynoucích ze:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              záruk, které centrální depozitář dané právnické osobě poskytl,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              podmíněných závazků, které centrální depozitář ve prospěch dané právnické osoby přijal,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              dohody o sdílení ztrát nebo mechanismu úhrady nákladů dané právnické osoby;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  skutečnost, zda právnická osoba, v níž centrální depozitář účast drží, poskytuje doplňkové (komplementární) služby k základním službám nabízeným centrálním depozitářem podle čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014, například:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              ústřední protistrana povolená nebo uznaná na základě nařízení, nebo
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              obchodní systém definovaný v čl. 2 odst. 1 bodu 42 nařízení (EU) č. 909/2014;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  skutečnost, zda účast zajišťuje centrálnímu depozitáři nad právnickou osobou kontrolu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 21 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  analýza vypracovaná centrálním depozitářem na téma rizik, která z takové účasti vyplývají, včetně případných analýz schválených interním nebo externím auditorem, ze které vyplývá, že všechna rizika plynoucí z účasti jsou odpovídajícím způsobem řízena. Příslušné úřady vezmou v úvahu zejména následující aspekty analýzy centrálního depozitáře:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              strategické zdůvodnění účasti, s přihlédnutím k zájmům uživatelů centrálního depozitáře, včetně emitentů, účastníků a jejich zákazníků,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              finanční rizika a závazky vyplývající z účasti centrálního depozitáře.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      KAPITOLA V
      
         PROVĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ
      
      (Článek 22 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 40
      Informace poskytované příslušnému orgánu
      1.   Pro účely této kapitoly zahrnuje „prověřované období“ definované v čl. 1 písm. a) období mezi prvním povolením uděleným centrálnímu depozitáři v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 a prvním prověřením a vyhodnocením ve smyslu čl. 22 odst. 1 zmíněného nařízení.
      2.   Centrální depozitář příslušnému orgánu pro účely prověření a vyhodnocení ve smyslu čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 poskytne:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  informace uvedené v článcích 41 a 42;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  zprávu o činnostech centrálního depozitáře a podstatných změnách uvedených v čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014 učiněných během prověřovaného období a všechny související dokumenty;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  doplňující informace, které si příslušný orgán vyžádá a které jsou nezbytné pro posouzení souladu centrálního depozitáře a jeho činností s nařízením (EU) č. 909/2014 po dobu prověřovaného období.
               
            
         
      
      3.   Zpráva uvedená v odst. 2 písm. b) obsahuje prohlášení centrálního depozitáře o celkovém souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 909/2014 v průběhu prověřovaného období.
      Článek 41
      Pravidelné poskytování informací důležitých pro účely prověření
      Centrální depozitář poskytne příslušnému orgánu za každé prověřované období tyto informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  kompletní sadu poslední auditované účetní závěrky centrálního depozitáře, včetně účetní závěrky konsolidované na úrovni skupiny;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  zkrácenou verzi nejnovější mezitímní účetní závěrky centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  případná rozhodnutí vedoucího orgánu učiněná na základě doporučení výboru uživatelů, jakož i rozhodnutí vedoucího orgánu neřídit se doporučeními výboru uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  informace o probíhajících občanskoprávních, správních či jiných soudních či mimosoudních řízeních, jichž se centrální depozitář účastní, zejména ve vztahu k daňovým záležitostem a insolvenci, popřípadě záležitostem, které mohou centrálnímu depozitáři přinést finanční náklady či poškodit pověst;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  informace o probíhajících občanskoprávních, správních či jiných soudních či mimosoudních řízeních, jichž se účastní člen vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení a která mohou mít negativní vliv na centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  případná konečná rozhodnutí vydaná v řízeních uvedených v písmenech d) a e);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  kopii výsledků zátěžového testu zajištění kontinuity provozu nebo jiných podobných úkonů provedených v průběhu prověřovaného období;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  zprávu o nežádoucích provozních incidentech, k nimž v průběhu prověřovaného období došlo a které ovlivnily hladké poskytování základních služeb, o opatřeních přijatých k řešení těchto incidentů a o výsledcích těchto opatření;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  zprávu o výkonnosti vypořádacího systému, včetně hodnocení jeho dostupnosti v průběhu prověřovaného období, měřené denně jako procento času, po který je systém v provozu a funguje v souladu s dohodnutými parametry;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  přehled typů manuálních zákroků, které centrální depozitář provedl;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  informace týkající se identifikace nejdůležitějších operací centrálního depozitáře, jakýchkoliv podstatných změn ozdravného plánu, výsledků stresových scénářů, spouštěčů ozdravného plánu a ozdravných nástrojů centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  l)
               
               
                  informace o formálních stížnostech, které centrální depozitář obdržel v průběhu prověřovaného období, s uvedením těchto aspektů:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              popis povahy stížnosti,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              způsob vyřízení stížnosti, včetně informace o tom, k čemu stížnost vedla,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              datum ukončení vyřizování stížnosti;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  m)
               
               
                  informace týkající se případů, kdy centrální depozitář odepřel přístup ke svým službám stávajícímu nebo potenciálnímu účastníkovi, emitentovi, jinému centrálnímu depozitáři či jinému subjektu tržní infrastruktury v souladu s čl. 33 odst. 3, čl. 49. odst. 3, čl. 52 odst. 2 a čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  n)
               
               
                  zprávu o změnách, které mají vliv na propojení centrálních depozitářů vytvořená centrálními depozitáři, včetně změn mechanismů a postupů používaných pro vypořádání v těchto propojeních;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  o)
               
               
                  informace týkající se všech případů identifikovaných střetů zájmů, které se projevily v průběhu prověřovaného období, včetně popisu jejich řešení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  p)
               
               
                  informace týkající se vnitřních kontrol a auditů provedených centrálním depozitářem v průběhu prověřovaného období;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  q)
               
               
                  informace o případném identifikovaném porušení nařízení (EU) č. 909/2014, včetně porušení identifikovaných prostřednictvím zvláštního komunikačního kanálu ve smyslu čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  r)
               
               
                  podrobné informace o případných kárných opatřeních přijatých ze strany centrálního depozitáře, včetně případů pozastavení účasti účastníka v souladu s čl. 7 odst. 9 nařízení (EU) č. 909/2014, a to s uvedením délky trvání a důvodu tohoto pozastavení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  s)
               
               
                  obecnou podnikatelskou strategii centrálního depozitáře pokrývající období nejméně tří let od posledního prověření a vyhodnocení a podrobný podnikatelský záměr, jehož předmětem jsou služby poskytované centrálním depozitářem a který pokrývá období nejméně jednoho roku od posledního prověření a vyhodnocení.
               
            
         
      
      Článek 42
      Statistické údaje poskytované pro účely prověření a vyhodnocení
      1.   Centrální depozitář poskytne příslušnému orgánu za každé prověřované období následující statistické údaje:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  seznam účastníků každého vypořádacího systému, který centrální depozitář provozuje, a to s uvedením jejich země registrace;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  seznam emitentů a seznam emisí cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů vedených centrálně či necentrálně v každém vypořádacím systému, který centrální depozitář provozuje, a to s uvedením země registrace těchto emitentů a identifikace emitentů, kterým centrální depozitář poskytuje služby uvedené v oddíle A bodech 1 a 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  celkovou tržní hodnotu a nominální hodnotu cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů vedených centrálně či necentrálně v každém vypořádacím systému, který centrální depozitář provozuje;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  nominální a tržní hodnotu cenných papírů uvedených v písmenu c), konkrétně:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              podle následujících typů finančních nástrojů:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          převoditelné cenné papíry uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 44 písm. a) směrnice 2014/65/EU,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          veřejnoprávní dluhopisy uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 61 směrnice 2014/65/EU,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          převoditelné cenné papíry uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 44 písm. b) směrnice 2014/65/EU, které nejsou veřejnoprávními dluhopisy uvedenými v čl. 4 odst. 1 bodě 61 směrnice 2014/65/EU,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          převoditelné cenné papíry uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 44 písm. c) směrnice 2014/65/EU,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          fondy obchodované v obchodním systému uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 46 směrnice 2014/65/EU (ETF),
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jiných než ETF,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          nástroje peněžního trhu, jiné než veřejnoprávní dluhopisy uvedené v čl. 4 odst. 1 bodě 61 směrnice 2014/65/EU,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          povolenky na emise,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          jiné finanční nástroje,
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              podle země registrace účastníka,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              podle země registrace emitenta;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  nominální a tržní hodnotu cenných papírů původně zaúčtovaných v každém z vypořádacích systémů, které centrální depozitář provozuje;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  nominální a tržní hodnotu cenných papírů uvedených v písmenu e), konkrétně:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              podle typů finančních nástrojů uvedených v písm. d) bodě i),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              podle země registrace účastníka,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              podle země registrace emitenta;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  celkový počet a hodnoty příkazů k vypořádání proti zaplacení a celkový počet a hodnoty bezplatných (free of payment) příkazů k vypořádání, jež byly v každém vypořádacím systému, který centrální depozitář provozuje, vypořádány;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  celkový počet a hodnoty příkazů k vypořádání roztříděných podle:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              typů finančních nástrojů uvedených v písm. d) bodě i),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              země registrace účastníka,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              země registrace emitenta,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              měny vypořádání,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              typů příkazů k vypořádání, konkrétně:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          bezplatné příkazy k vypořádání, které tvoří příkazy k vypořádání s bezplatným dodáním (deliver free of payment) a příkazy k vypořádání s bezplatným přijetím (receive free of payment),
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          příkazy k vypořádání s dodáním proti zaplacení (delivery versus payment) a příkazy k vypořádání s přijetím proti zaplacení (receive versus payment),
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          příkazy k vypořádání s dodáním se zaplacením (delivery with payment) a příkazy k vypořádání s přijetím se zaplacením (receive with payment),
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          příkazy k vypořádání se zaplacením bez dodání (payment free of delivery),
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              vi)
                           
                           
                              v případě příkazů k vypořádání proti zaplacení podle toho, zda je peněžní složka vypořádána v souladu s čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, nebo v souladu s čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  počet a hodnotu transakcí náhradní koupě uvedených v čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  počet a hodnotu sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 podle účastníků;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  celkovou hodnotu zápůjčních a výpůjčních operací s cennými papíry, které centrální depozitář zpracoval jako zúčtovatel či na vlastní účet, v členění dle jednotlivých typů finančních nástrojů uvedených v písm. d) bodě i);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  l)
               
               
                  celkovou hodnotu příkazů k vypořádání vypořádaných prostřednictvím každého propojení centrálních depozitářů, a to s uvedením, zda centrální depozitář vystupuje jako žádající, nebo jako hostitelský centrální depozitář;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  m)
               
               
                  hodnotu záruk a závazků přijatých či poskytnutých centrálním depozitářem ve vztahu k zápůjčkám a výpůjčkám cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  n)
               
               
                  hodnotu korporátních činností s devizami a převoditelnými cennými papíry souvisejících s řízením dlouhodobých zůstatků účastníků, včetně uvedení kategorií institucí, jejichž dlouhodobý zůstatek centrální depozitář řídí;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  o)
               
               
                  počet procesů sesouhlasení, při nichž bylo odhaleno neoprávněné vytvoření či odstranění cenných papírů podle čl. 65 odst. 2, jestliže se tyto procesy týkají emisí cenných papírů zachycených na účtech cenných papírů, které centrálně či necentrálně vede centrální depozitář;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  p)
               
               
                  průměr, medián a modus času potřebného ke zjednání nápravy chyby identifikované v souladu s čl. 65 odst. 2.
               
            
         
      
      Hodnoty uvedené v prvním pododstavci písm. g), h) a l) se vypočtou takto:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  v případě příkazů k vypořádání proti zaplacení jako hodnota vypořádání peněžní složky;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  v případě bezplatných příkazů k vypořádání jako tržní hodnota finančních nástrojů, a pokud není možné ji určit, pak jako nominální hodnota finančních nástrojů.
               
            
         
      
      2.   Tržní hodnota uvedená v odstavci 1 se vypočte v poslední den prověřovaného období následujícím způsobem:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  v případě finančních nástrojů uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7) přijatých k obchodování v obchodním systému v Unii se tržní hodnota určí jako uzavírací cena na z hlediska likvidity nejrelevantnějším trhu uvedeném v čl. 4 odst. 6 písm. b) zmíněného nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  v případě finančních nástrojů přijatých k obchodování v obchodním systému v Unii jiných než uvedených v písmenu a) se tržní hodnota určí jako uzavírací cena v obchodním systému s nejvyšším obratem v Unii;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  v případě finančních nástrojů jiných než uvedených v písmenech a) a b) se tržní hodnota určí na základě ceny vypočtené pomocí předem určené metodiky, která zahrnuje kritéria týkající se tržních dat, jako jsou tržní ceny dostupné napříč obchodními systémy či investičními podniky.
               
            
         
      
      3.   Centrální depozitář uvede hodnoty uvedené v odstavci 1 v měně, v níž jsou cenné papíry denominovány či vypořádány nebo v níž je poskytnut úvěr. Příslušný orgán si může tyto hodnoty od centrálního depozitáře vyžádat v měně domovského členského státu tohoto centrálního depozitáře nebo v eurech.
      4.   Pro účely statistického výkaznictví ze strany centrálního depozitáře může příslušný orgán stanovit algoritmy či zásady agregace údajů.
      Článek 43
      Další informace
      Dokumenty, které centrální depozitář předkládá příslušnému orgánu v souladu s článkem 41, musí obsahovat:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  informaci, zda je dokument předkládán poprvé, anebo zda již byl předložen dříve a byl v rámci prověřovaného období aktualizován;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  jedinečné referenční číslo přidělené dokumentu centrálním depozitářem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  název dokumentu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  upřesnění, ve které kapitole, oddílu nebo na které straně byly v průběhu prověřovaného období provedeny změny, a další vysvětlení týkající se změn provedených během prověřovaného období.
               
            
         
      
      Článek 44
      Informace poskytované orgánům uvedeným v čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 909/2014
      Příslušný orgán poskytne orgánům uvedeným v čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 909/2014 následující informace, a to za každé prověřované období:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  zprávu příslušného orgánu o posouzení rizik, jimž centrální depozitář je nebo může být vystaven, anebo které tento depozitář představuje pro hladké fungování trhů s cennými papíry;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  případná předpokládaná nebo konečná nápravná opatření nebo sankce uložené centrálnímu depozitáři v důsledku prověření a vyhodnocení.
               
            
         
      
      Zpráva uvedená v písmenu a) obsahuje v relevantních případech výsledky analýzy, kterou příslušný orgán zjišťoval, jak centrální depozitář dodržuje požadavky uvedené v čl. 24 odst. 2, a relevantní dokumenty a informace uvedené v čl. 24 odst. 2, které centrální depozitář předložil.
      Článek 45
      Výměna informací mezi příslušnými orgány uvedenými v čl. 22 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014
      1.   V průběhu prověřování a vyhodnocování příslušný orgán zašle příslušným orgánům uvedeným v čl. 22 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014 všechny relevantní informace, které mu centrální depozitář poskytl v souvislosti se zaměstnanci, klíčovými osobami, funkcemi, službami či systémy, které tento centrální depozitář sdílí s jinými centrálními depozitáři, s nimiž udržuje vztahy uvedené v čl. 17 odst. 6 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 909/2014, a to v průběhu 10 pracovních dní ode dne, kdy takovou informaci obdrží.
      2.   Po provedení prověření a vyhodnocení zašle příslušný orgán příslušným orgánům uvedeným v čl. 22 odst. 8 nařízení (EU) č. 909/2014 následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  svou zprávu o posouzení rizik, jimž centrální depozitář je nebo může být vystaven, anebo které představuje pro hladké fungování trhů s cennými papíry;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  případná předpokládaná nebo konečná nápravná opatření nebo sankce uložené centrálnímu depozitáři v důsledku prověření a vyhodnocení.
               
            
         
      
      KAPITOLA VI
      
         UZNÁNÍ CENTRÁLNÍHO DEPOZITÁŘE ZE TŘETÍ ZEMĚ
      
      (čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 46
      Obsah žádosti
      1.   Žádost o uznání obsahuje informace uvedené v příloze I.
      2.   Žádost o uznání musí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  být poskytnuta na trvalém nosiči dat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  být předložena jak v papírové, tak elektronické podobě, přičemž elektronická verze musí být předložena ve formátu s otevřeným zdrojovým kódem, který lze snadno přečíst;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  být předložena v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, včetně překladu v případě, že původní dokumenty nebyly vypracovány v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  uvádět jedinečné referenční číslo každého dokumentu, který je v žádosti obsažen.
               
            
         
      
      3.   Žádající centrální depozitář předloží dokumenty prokazující informace uvedené v příloze I.
      KAPITOLA VII
      
         NÁSTROJE PRO SLEDOVÁNÍ RIZIK
      
      (Čl. 26 odst. 1 až 7 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 47
      Nástroje pro sledování rizik centrálních depozitářů
      1.   Centrální depozitář jako součást svých systémů řízení a správy zavede zdokumentované strategie a systémy identifikace, měření, sledování, řízení rizik a podávání zpráv o rizicích, kterým centrální depozitář může být vystaven a které on sám představuje pro ostatní subjekty, včetně svých účastníků a jejich zákazníků, jakož i propojených centrálních depozitářů, ústředních protistran, obchodních systémů, platebních systémů, vypořádacích bank, poskytovatelů likvidity a investorů.
      Centrální depozitář strukturuje strategie, postupy a systémy uvedené v prvním pododstavci tak, aby zajistil, že uživatelé, a případně jejich zákazníci řádným způsobem řídí a řeší rizika, která pro centrálního depozitáře představují.
      2.   Pro účely odstavce 1 zahrnují systémy řízení a správy centrálního depozitáře následující:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  složení, úlohu, povinnosti, postupy jmenování, hodnocení výkonu a odpovědnost vedoucího orgánu a jeho výborů pro sledování rizik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  strukturu, úlohu, povinnosti, postupy jmenování a hodnocení výkonu vrcholného vedení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  hierarchické vztahy mezi vrcholným vedením a vedoucím orgánem.
               
            
         
      
      Systémy řízení a správy uvedené v prvním pododstavci musí být jasně vymezeny a řádně zdokumentovány.
      3.   Centrální depozitář zavede a upřesní úkoly následujících funkcí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  funkce řízení rizik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  technologické funkce;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  funkce compliance a vnitřní kontroly;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  funkce interního auditu.
               
            
         
      
      Každá funkce musí mít jasně zdokumentovaný popis svých úkolů, nezbytných pravomocí, zdrojů, odbornosti a přístupu ke všem relevantním informacím nezbytným k plnění těchto úkolů.
      Každá funkce vykonává svou činnost nezávisle na ostatních funkcích v rámci centrálního depozitáře.
      Článek 48
      Výbory pro sledování rizik
      1.   Centrální depozitář ustanoví tyto výbory:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  výbor pro rizika, poskytující vedoucímu orgánu konzultace ohledně celkové současné i budoucí tolerance centrálního depozitáře vůči riziku a ohledně jeho strategie v oblasti rizik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  výbor pro audit, poskytující vedoucímu orgánu konzultace týkající se výkonu funkce interního auditu centrálního depozitáře, nad kterým tento výbor dohlíží;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  výbor pro odměňování, poskytující vedoucímu orgánu konzultace týkající se zásad odměňování centrálního depozitáře, na které tento výbor dohlíží.
               
            
         
      
      2.   Každému výboru předsedá osoba s odpovídající zkušeností v oboru daného výboru, která je nezávislá na výkonných členech vedoucího orgánu centrálního depozitáře.
      Většina členů každého výboru nesmí být zároveň výkonnými členy správní rady.
      Centrální depozitář stanoví pro každý výbor jasný a veřejně dostupný mandát a v případě potřeby zajistí přístup těchto výborů ke službám externího odborného poradenství.
      Článek 49
      Povinnosti klíčových zaměstnanců ve vztahu k rizikům
      1.   Centrální depozitář musí disponovat personálem nezbytným pro plnění svých povinností. Centrální depozitář svůj personál nesmí sdílet s jinými subjekty skupiny, pokud se tak neděje v rámci písemné dohody o externím zajištění služeb nebo činností podle článku 30 nařízení (EU) č. 909/2014.
      2.   Vedoucí orgán má přinejmenším tyto povinnosti:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  zavést jasně zdokumentované strategie, postupy a procesy, jimiž se vedoucí orgán, vrcholné vedení a výbory řídí;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  stanovit jasné cíle a strategie centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  účinně sledovat vrcholné vedení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  zavést odpovídající zásady odměňování;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  zajistit dozor nad funkcí řízení rizik a činit rozhodnutí spojená s řízením rizik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  funkcím uvedeným v čl. 47 odst. 3 zajistit nezávislost a odpovídající zdroje;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  sledovat dohody o externím zajištění služeb nebo činností;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  sledovat a zajistit soulad se všemi relevantními regulatorními a dohledovými požadavky;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  nést odpovědnost vůči akcionářům a jiným vlastníkům, zaměstnancům, uživatelům a jiným dotčeným zainteresovaným stranám;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  schvalovat plány a kontroly interního auditu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  pravidelně přezkoumávat a aktualizovat systémy řízení a správy centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      V případě, že vedoucí orgán nebo jeho členové delegují určité úkoly, ponechají si odpovědnost za rozhodnutí, která mohou ovlivnit hladké poskytování služeb centrálního depozitáře.
      Vedoucí orgán nese konečnou odpovědnost za řízení rizik centrálního depozitáře. Vedoucí orgán definuje, určí a zdokumentuje odpovídající úroveň tolerance vůči rizikům a rizikové kapacity z pohledu centrálního depozitáře a všech služeb, které centrální depozitář poskytuje. Vedoucí orgán a vrcholné vedení zajistí, aby strategie centrálního depozitáře a jeho postupy a kontroly odpovídaly jeho toleranci vůči rizikům a jeho rizikové kapacitě a aby tyto strategie, postupy a kontroly řešily, jakým způsobem centrální depozitář identifikuje, hlásí, sleduje a řídí rizika.
      3.   Vrcholné vedení má přinejmenším tyto povinnosti:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  zajistit soudržnost činností centrálního depozitáře s jeho cíli a strategiemi, které stanovil vedoucí orgán;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  vytvořit a zavést postupy řízení rizik, technologické postupy a postupy compliance a vnitřní kontroly, které podporují cíle centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  podrobovat postupy řízení rizik, technologické postupy a postupy compliance a vnitřní kontroly pravidelnému přezkumu a testování;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  zajistit, aby na řízení rizik, technologie, compliance a vnitřní kontrolu a interní audit byly vyčleněny dostatečné zdroje.
               
            
         
      
      4.   Centrální depozitář musí stanovit hranice odpovědnosti, které jsou jasné, soudržné a řádně zdokumentované. Centrální depozitář má stanoveny jasné a přímé hierarchické vztahy mezi členy svého vedoucího orgánu a vrcholného vedení, aby byla zajištěna odpovědnost vrcholného vedení za vlastní výkonnost. Hierarchické vztahy u funkcí řízení rizik, compliance a vnitřní kontroly, jakož i interního auditu musí být jasně vymezeny a odděleny od hierarchických vztahů, jež platí pro operace centrálního depozitáře.
      5.   Centrální depozitář má ředitele útvaru řízení rizik, který zavede rámec pro řízení rizik, včetně strategií a postupů zavedených vedoucím orgánem.
      6.   Centrální depozitář má ředitele útvaru technologií, který zavede technologický rámec, včetně strategií a postupů zavedených vedoucím orgánem.
      7.   Centrální depozitář má ředitele útvaru compliance, který zavede rámec compliance a vnitřní kontroly, včetně strategií a postupů zavedených vedoucím orgánem.
      8.   Centrální depozitář zajistí, aby funkce ředitele útvaru řízení rizik, ředitele útvaru compliance a ředitele útvaru technologií vykonávali různí jedinci, kteří jsou zaměstnanci centrálního depozitáře či subjektu v rámci stejné skupiny jako centrální depozitář. Za každou z těchto funkcí nese odpovědnost jediná osoba.
      9.   Centrální depozitář zavede postupy, které zajistí, aby ředitel útvaru řízení rizik, ředitel útvaru compliance a ředitel útvaru technologií měli přímý přístup k vedoucímu orgánu.
      10.   Osoby jmenované do funkce ředitele útvaru řízení rizik, ředitele útvaru compliance nebo ředitele útvaru technologií mohou v rámci centrálního depozitáře vykonávat i jiné povinnosti za předpokladu, že jsou zavedeny zvláštní postupy v rámci systému řízení a správy za účelem identifikace a řešení případných střetů zájmů, které z těchto povinností mohou vyplynout.
      Článek 50
      Střety zájmů
      1.   Centrální depozitář zavede politiku ve vztahu ke střetům zájmů, které vznikají z jeho činností anebo které jej či jeho činnosti ovlivňují, a to i ve vztahu k dohodám o externím zajišťování služeb nebo činností.
      2.   Je-li centrální depozitář součástí skupiny podniků, zohlední jeho organizační a administrativní opatření veškeré okolnosti, kterých si centrální depozitář je nebo by měl být vědom a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu ze struktury a podnikatelských činností jiných podniků v téže skupině.
      3.   Pokud centrální depozitář sdílí funkce ředitele útvaru řízení rizik, ředitele útvaru compliance, ředitele útvaru technologií nebo interního auditu s jinými subjekty ve skupině, musí systémy řízení a správy zajistit vhodné řízení souvisejících střetů zájmů na úrovni skupiny.
      4.   Organizační a administrativní opatření uvedená v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014 musí obsahovat popis okolností, které mohou představovat střet zájmů, jenž vyvolává závažné riziko poškození zájmů jednoho nebo více uživatelů centrálního depozitáře nebo jejich zákazníků, jakož i postupy, které mají být dodrženy, a opatření, která mají být přijata za účelem řízení těchto střetů zájmů.
      5.   Popis okolností uvedený v odstavci 4 musí zohlednit, zda některý z členů vedoucího orgánu, vrcholného vedení nebo zaměstnanců centrálního depozitáře, případně jakákoli osoba přímo či nepřímo propojená s těmito fyzickými osobami nebo s centrálním depozitářem:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  má osobní zájem na využívání služeb, materiálů a vybavení centrálního depozitáře pro účely jiné komerční činnosti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  má osobní nebo finanční zájem v jiném subjektu, který uzavírá smlouvy s centrálním depozitářem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  drží účast nebo má osobní zájem v jiném subjektu, který poskytuje služby využívané centrálním depozitářem, včetně subjektu, který pro centrálního depozitáře zajišťuje služby nebo činnosti externě;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  má osobní zájem v subjektu, který využívá službu centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  je spojen s právnickou nebo fyzickou osobou, která má vliv na činnost subjektu, který poskytuje služby využívané centrálním depozitářem, případně využívá služby poskytované centrálním depozitářem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  je členem vedoucího orgánu nebo jiných orgánů nebo výborů subjektu, který poskytuje služby využívané centrálním depozitářem, případně využívá služby poskytované centrálnímu depozitáři.
               
            
         
      
      Pro účely tohoto odstavce zahrnuje přímé nebo nepřímé propojení s fyzickou osobou manžela/manželku nebo zákonného partnera, rodinné příslušníky v přímé vzestupné nebo sestupné linii až do druhého stupně a jejich manžely/manželky nebo zákonné partnery, sourozence a jejich manžely/manželky nebo zákonné partnery a jakékoli osoby, které mají stejné místo bydliště nebo obvyklého pobytu jako zaměstnanci, vedoucí pracovníci nebo členové vedoucího orgánu.
      6.   Centrální depozitář učiní veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uložených ve svých systémech, a zabrání využívání těchto informací pro jiné podnikatelské činnosti. Fyzická osoba, která má přístup k informacím zaznamenaným v centrálním depozitáři, případně právnická osoba, která patří do stejné skupiny jako centrální depozitář, nesmí využít ke komerčním účelům informace zaznamenané v daném centrálním depozitáři bez předchozího písemného souhlasu osoby, jíž se tyto informace týkají.
      Článek 51
      Metody auditu
      1.   Funkce interního auditu centrálního depozitáře musí zajistit, aby:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  vytvářela, prováděla a udržovala ucelený plán auditu zaměřený na posouzení a zhodnocení přiměřenosti a účinnosti systémů centrálního depozitáře, procesů řízení rizik, vnitřních kontrolních mechanismů, zásad odměňování, systémů řízení a správy, činností a operací včetně činností zajišťovaných externě;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  nejméně jednou ročně přezkoumávala plán auditu a podávala o něm zprávu příslušnému orgánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zavedla komplexní audit založený na analýze rizika;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  vydávala doporučení na základě výsledků práce provedené v souladu s písmenem a) a ověřovala dodržování těchto doporučení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  podávala vedoucímu orgánu zprávy o záležitostech interního auditu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  byla nezávislá na vrcholném vedení a podléhala přímo vedoucímu orgánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  zajistila, aby bylo možno během krátké lhůty provádět zvláštní audity vyvolané konkrétními událostmi.
               
            
         
      
      2.   V případě, že centrální depozitář patří do skupiny, může být funkce interního auditu vykonávána na úrovni skupiny za předpokladu, že jsou splněny tyto požadavky:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  je oddělena od jiných funkcí a činností skupiny a je na nich nezávislá;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  je přímo podřízena vedoucímu orgánu centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  opatření týkající se funkce interního auditu nebrání výkonu funkcí dohledu a dozoru včetně kontrol na místě za účelem získání všech relevantních informací potřebných pro plnění těchto funkcí.
               
            
         
      
      3.   Centrální depozitář posuzuje funkci interního auditu.
      Posuzování interního auditu zahrnuje průběžné sledování výkonu činnosti interního auditu a pravidelné přezkumy, které formou sebehodnocení provádí výbor pro audit nebo jiné osoby v rámci centrálního depozitáře nebo dané skupiny, které mají dostatečnou znalost postupů interního auditu.
      Externí posuzování funkce interního auditu provádí nejméně jednou za pět let kvalifikovaný a nezávislý hodnotitel, který nepatří k centrálnímu depozitáři ani k jeho skupině.
      4.   Operace, procesy řízení rizik, mechanismy vnitřní kontroly a evidence centrálního depozitáře podléhají pravidelným interním nebo externím auditům.
      Četnost těchto auditů se určí na základě zdokumentovaného posouzení rizik. Audity uvedené v prvním pododstavci se provádějí nejméně jednou za dva roky.
      5.   Účetní závěrka centrálního depozitáře se sestavuje každoročně a ověřuje se statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi schválenými v souladu se směrnicí 2006/43/ES.
      Článek 52
      Předávání závěrů auditu výboru uživatelů
      1.   Centrální depozitář předává závěry auditu výboru uživatelů v kterémkoli z následujících případů:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  pokud se tyto závěry týkají kritérií pro přijímání emitentů nebo uživatelů do jednotlivých vypořádacích systémů, jež centrální depozitáři provozují;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  pokud se tyto závěry týkají jakéhokoli jiného aspektu mandátu výboru uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  pokud tyto závěry mohou ovlivnit úroveň poskytování služeb centrálním depozitářem včetně zajištění kontinuity provozu.
               
            
         
      
      2.   Členům výboru uživatelů nesmí být poskytnuty informace, které jim mohou umožnit konkurenční výhodu.
      KAPITOLA VIII
      
         EVIDENCE
      
      (čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 53
      Obecné požadavky
      1.   Centrální depozitář trvale uchovává úplnou a přesnou evidenci všech svých činností dle specifikace v tomto nařízení, a to i během případů narušení provozu, kdy jsou aktivovány strategie zajištění kontinuity provozu a plány obnovy provozu po havárii. Tato evidence musí být snadno dostupná.
      2.   Evidence, kterou vede centrální depozitář, zachycuje odděleně každou jednotlivou službu poskytovanou centrálním depozitářem v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014.
      3.   Centrální depozitář vede evidenci na trvalém nosiči dat, který umožňuje poskytování informací orgánům uvedeným v čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014. Systém evidence zajistí, aby byly splněny všechny tyto podmínky:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  je možné rekonstruovat každou klíčovou fázi zpracování evidence, kterou centrální depozitář provedl;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  je možné zaznamenat, zpětně vysledovat a získat původní obsah evidence před provedením veškerých oprav nebo jiných změn;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  jsou zavedena opatření s cílem zabránit neoprávněným úpravám evidence;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  jsou zavedena opatření zajišťující bezpečnost a důvěrnost evidovaných údajů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  systém evidence obsahuje mechanismus pro odhalování a opravu chyb;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  v případě selhání systému je v systému evidence zajištěna včasná obnova záznamů.
               
            
         
      
      Článek 54
      Evidence obchodů/příkazů k vypořádání (evidence toků)
      1.   Centrální depozitář vede evidenci o všech obchodech, příkazech k vypořádání a příkazech týkajících se omezení vypořádání, které zpracovává, a zajistí, aby jeho evidence obsahovala všechny údaje nezbytné k jejich přesné identifikaci.
      2.   V souvislosti s každým obdrženým příkazem k vypořádání a příkazem týkajícím se omezení vypořádání centrální depozitář ihned poté, co získá relevantní údaje, v evidenci vytvoří a aktualizuje záznam s následujícími údaji v závislosti na tom, zda se příkaz k vypořádání nebo omezení vypořádání vztahuje pouze na cenné papíry nebo na hotovost, nebo na cenné papíry i hotovost:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  druh příkazu k vypořádání uvedený v čl. 42 odst. 1 písm. h) bodě v):
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  následující druh obchodu:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              nákup nebo prodej cenných papírů,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              operace správy zajištění,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              operace zápůjček a výpůjček cenných papírů,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              repo obchody,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              jiné;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  jedinečné označení příkazu účastníka;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  den obchodu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  určený den vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  časové razítko vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  časové razítko okamžiku, kdy je příkaz k vypořádání vložen do vypořádacího systému;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  časové razítko okamžiku neodvolatelnosti příkazu k vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  časové razítko spárování v případě párování příkazů k vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  identifikátor účtu cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  identifikátor peněžního účtu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  l)
               
               
                  identifikátor vypořádací banky;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  m)
               
               
                  identifikátor účastníka, který dává příkaz;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  n)
               
               
                  identifikátor protistrany účastníka, který dává příkaz;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  o)
               
               
                  identifikátor zákazníka účastníka, který dává příkaz, pokud je centrálnímu depozitáři znám;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  p)
               
               
                  identifikátor zákazníka protistrany účastníka, který dává příkaz, pokud je centrálnímu depozitáři znám;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  q)
               
               
                  identifikátor cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  r)
               
               
                  vypořádací měna;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  s)
               
               
                  výše peněžního vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  t)
               
               
                  množství nebo jmenovitá hodnota cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  u)
               
               
                  stav příkazu k vypořádání, který zahrnuje:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              dosud neprovedené příkazy, které lze ještě vypořádat k určenému dni vypořádání,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              příkazy k vypořádání, které selhaly a které již nelze vypořádat k určenému dni vypořádání,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              plně vypořádané příkazy k vypořádání,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              částečně vypořádané příkazy k vypořádání, včetně vypořádané části a chybějící části buď finančních nástrojů, nebo peněžních prostředků,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              zrušené příkazy k vypořádání včetně informace, zda byly zrušeny systémem, nebo účastníkem.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      Pro každou kategorii příkazů k vypořádání uvedenou v prvním pododstavci se evidují tyto informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  zda je příkaz spárován, či nikoli;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  zda lze příkaz vypořádat částečně;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zda je příkaz pozdržen;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  popřípadě jaké jsou důvody pro to, že příkaz dosud nebyl proveden nebo selhal;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  místo obchodování;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  místo clearingu, je-li to relevantní;
               
            
         
      
      pokud je zahájen postup náhradní koupě v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014, podrobnosti týkající se:
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  konečných výsledků postupu náhradní koupě nejpozději v poslední obchodní den doby odkladu, včetně počtu a hodnoty finančních nástrojů v případě, že byla náhradní koupě částečně nebo zcela úspěšná,
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  ii)
               
               
                  platby peněžité náhrady včetně výše peněžité náhrady, pokud se náhradní koupě neuskuteční, není možná nebo je úspěšná jen částečně,
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  iii)
               
               
                  zrušení původního příkazu k vypořádání,
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  iv)
               
               
                  pro každé selhání vypořádání výše sankcí uvedených v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014.
               
            
         
      
      Článek 55
      Evidence pozic (evidence stavu)
      1.   Centrální depozitář vede evidenci pozic odpovídajících všem účtům cenných papírů, které vede. Pro každý vedený účet se vede samostatná evidence v souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. 909/2014.
      2.   Centrální depozitář vede evidenci následujících informací:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  identifikátor každého emitenta, kterému centrální depozitář poskytuje základní službu uvedenou v oddíle A bodu 1 nebo 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  identifikátor každé emise cenných papírů, u které centrální depozitář poskytuje základní služby uvedené v oddílu A bodech 1 nebo 2 přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, právní řád, jímž se cenné papíry evidované centrálním depozitářem řídí, a země registrace emitentů jednotlivých emisí cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  identifikátor každé emise cenných papírů zaznamenané na účtech cenných papírů, které centrální depozitář vede necentrálně, právní řád, jímž se cenné papíry evidované centrálním depozitářem řídí, a země registrace emitentů jednotlivých emisí cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  identifikátor centrálního depozitáře emitenta nebo příslušného subjektu ze třetí země plnícího podobné funkce jako centrální depozitář emitenta, a to u každé emise cenných papírů uvedené v písmenu c);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  identifikátory účtů cenných papírů emitentů v případě centrálních depozitářů emitentů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  identifikátory peněžních účtů emitentů v případě centrálních depozitářů emitentů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  identifikátory vypořádacích bank využívaných jednotlivými emitenty v případě centrálních depozitářů emitentů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  identifikátory účastníků;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  země registrace účastníků;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  identifikátory účtů cenných papírů účastníků;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  identifikátory peněžních účtů účastníků;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  l)
               
               
                  identifikátory vypořádacích bank využívaných jednotlivými účastníky;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  m)
               
               
                  země registrace vypořádacích bank využívaných jednotlivými účastníky.
               
            
         
      
      3.   Na konci každého obchodního dne zaeviduje centrální depozitář pro každou pozici následující údaje, jsou-li pro danou pozici relevantní:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  identifikátory účastníků a jiných majitelů účtů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  druh účtů cenných papírů podle toho, zda účet cenných papírů patří účastníkovi („vlastní účet účastníka“), jednomu z jeho zákazníků („oddělení jednotlivých zákazníků“) nebo více jeho zákazníkům („souhrnné oddělení zákazníků“);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  za každý identifikátor emise cenných papírů (ISIN): denní konečné zůstatky na účtech cenných papírů uvádějící počet cenných papírů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  za každý účet cenných papírů a ISIN podle písmene c): počet cenných papírů, na které se vztahují omezení vypořádání, druh těchto omezení a totožnost osoby, v jejíž prospěch jsou tato omezení stanovena, a to dle stavu na konci dne.
               
            
         
      
      4.   Centrální depozitář vede evidenci případů selhání vypořádání a opatření, která on sám a jeho účastníci přijali k prevenci a řešení selhání vypořádání v souladu s články 6 a 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
      Článek 56
      Evidence doplňkových služeb
      1.   Centrální depozitář vede druhy evidence uvedené v příloze II tohoto nařízení pro každou doplňkovou službu, kterou poskytuje v souladu s oddíly B a C přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, včetně denních konečných zůstatků peněžních účtů uvedených centrálním depozitářem nebo určenou úvěrovou institucí pro každou měnu.
      2.   Pokud centrální depozitář poskytuje jiné doplňkové služby než služby výslovně uvedené v oddílech B nebo C přílohy nařízení (EU) č. 909/2014, musí vést adekvátní evidenci těchto služeb.
      Článek 57
      Evidence podnikatelské činnosti
      1.   Centrální depozitář vede adekvátní a řádnou evidenci činností týkajících se jeho podnikatelské činnosti a interní organizace.
      2.   Evidence uvedená v odstavci 1 musí odrážet veškeré podstatné změny dokumentů držených centrálním depozitářem a musí obsahovat tyto údaje:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  organizační schémata vedoucího orgánu, vrcholného vedení, příslušných výborů, operačních útvarů a veškerých ostatních útvarů nebo divizí centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  totožnost akcionářů bez ohledu na to, zda se jedná o fyzické nebo právnické osoby, kteří vykonávají přímou či nepřímou kontrolu nad řízením centrálního depozitáře nebo kteří mají účast na jeho kapitálu, a výši těchto účastí;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  účasti centrálního depozitáře na kapitálu jiných právních subjektů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  dokumenty dokládající strategie, postupy a procesy požadované v souladu s organizačními požadavky centrálního depozitáře a v souvislosti se službami, jež centrální depozitář poskytuje;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  zápisy ze schůzí vedoucího orgánu a ze schůzí výborů vrcholného vedení a dalších výborů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  zápisy ze schůzí výborů uživatelů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  zápisy z případných konzultačních skupin s účastníky a zákazníky;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  zprávy o interním a externím auditu, zprávy o řízení rizik, zprávy o vnitřní kontrole a compliance včetně reakcí vrcholného vedení na tyto zprávy;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  všechny dohody o externím zajišťování služeb nebo činností;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  evidenci zohledňující všechny účty zachycující aktiva, závazky a kapitál centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  l)
               
               
                  evidenci zohledňující všechny náklady a výnosy včetně nákladů a výnosů, které jsou účtovány odděleně v souladu s čl. 34 odst. 6 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  m)
               
               
                  obdržené formální stížnosti včetně informací o jménu a adrese stěžovatele; datum doručení stížnosti; jména všech osob uvedených ve stížnosti; popis povahy a obsahu stížnosti; a datum, kdy byla stížnost vyřešena;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  n)
               
               
                  evidenci každého přerušení služeb nebo dysfunkce včetně podrobné zprávy o časovém průběhu, dopadech a nápravných opatřeních týkajících se tohoto přerušení či dysfunkce;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  o)
               
               
                  evidenci výsledků zpětných a zátěžových testů prováděných centrálními depozitáři poskytujícími bankovní doplňkové služby;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  p)
               
               
                  písemnou komunikaci s příslušným orgánem, s orgánem ESMA a s dotčenými orgány;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  q)
               
               
                  právní stanoviska obdržená v souladu s příslušnými právními předpisy o organizačních požadavcích v souladu s kapitolou VII tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  r)
               
               
                  dokumentaci týkající se propojení v souladu s kapitolou XII tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  s)
               
               
                  tarify a poplatky uplatňované na jednotlivé služby včetně veškerých slev nebo rabatů.
               
            
         
      
      Článek 58
      Doplňující evidence
      Centrální depozitář vede doplňující evidenci, kterou si vyžádá příslušný orgán, s cílem umožnit příslušnému orgánu sledovat, zda centrální depozitář dodržuje nařízení (EU) č. 909/2014.
      KAPITOLA IX
      
         OPATŘENÍ PRO ÚČELY SESOUHLASENÍ
      
      (čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 59
      Obecná opatření pro účely sesouhlasení
      1.   Centrální depozitář provádí opatření pro účely sesouhlasení uvedená v čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 v případě každé emise cenných papírů zapsané na účtech cenných papírů, které centrální depozitář centrálně i necentrálně vede.
      Centrální depozitář porovná předchozí denní konečný zůstatek se všemi vypořádáními zpracovanými v průběhu daného dne a s aktuálním denním konečným zůstatkem jednotlivých emisí cenných papírů a účtů cenných papírů, které centrální depozitář centrálně nebo necentrálně vede.
      Centrální depozitář používá soustavu podvojného účetnictví, v níž každému zápisu ve prospěch účtu cenných papírů, který centrální depozitář centrálně nebo necentrálně vede, odpovídá zápis na vrub jiného účtu cenných papírů vedeného stejným centrálním depozitářem.
      2.   Audity uvedené v čl. 26 odst. 6 nařízení č. 909/2014 zajistí, aby evidence centrálního depozitáře vztahující se k emisím cenných papírů byla přesná a aby jeho opatření pro účely sesouhlasení uvedená v čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 a opatření týkající se spolupráce a výměny informací se třetími stranami ve vztahu k sesouhlasení uvedenému v čl. 37 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 byla přiměřená.
      3.   Pokud se proces sesouhlasení týká cenných papírů, na které se vztahuje imobilizace, zavede centrální depozitář vhodná opatření na ochranu listinných cenných papírů před krádeží, podvodem a zničením. Tato opatření musí zahrnovat nejméně použití trezorů, jejichž konstrukce a umístění zajišťují vysokou úroveň ochrany proti povodním, zemětřesení, požáru a jiným katastrofám.
      4.   Audity uvedené v čl. 26 odst. 6 nařízení (EU) č. 909/2014 týkající se trezorů včetně fyzických kontrol musí být prováděny nejméně jednou ročně. Centrální depozitář poskytne výsledky těchto auditních kontrol příslušnému orgánu.
      Článek 60
      Opatření pro účely sesouhlasení u úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech
      1.   Pokud by v případě evidovaného stavu vedly úkony související s výkonem práv ve společnostech ke změně zůstatku na účtech cenných papírů, jež centrální depozitář vede, určuje tento depozitář nároky na výnosy z těchto úkonů až v okamžiku, kdy jsou ukončena opatření pro účely sesouhlasení uvedená v článku 59 a v článcích 61, 62 a 63.
      2.   Po zpracování úkonu souvisejícího s výkonem práv ve společnostech zajistí centrální depozitář aktualizaci všech účtů cenných papírů, které centrálně nebo necentrálně vede.
      Článek 61
      Opatření pro účely sesouhlasení u modelu registru emisí cenných papírů
      Pokud je do procesu sesouhlasení určité emise cenných papírů zapojen registr emisí cenných papírů, zprostředkovatel emisí nebo jiný obdobný subjekt v souladu s čl. 37 odst. 2 nařízení (EU) č. 909/2014 a pokud tento subjekt vede evidenci cenných papírů, které eviduje rovněž centrální depozitář, musí opatření přijatá centrálním depozitářem a daným subjektem s cílem zajistit celkovou celistvost emise zahrnovat denní sesouhlasení celkového zůstatku zapsaného na účtech cenných papírů, které vede centrální depozitář, s odpovídající evidencí cenných papírů, kterou vede daný subjekt. Centrální depozitář a daný subjekt rovněž provádějí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  denní konečné sesouhlasení zůstatků jednotlivých účtů cenných papírů vedených centrálním depozitářem se zůstatky příslušné evidence cenných papírů vedené tímto subjektem, pokud byly cenné papíry převedeny v průběhu daného obchodního dne;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  alespoň jednou za dva týdny úplné sesouhlasení všech zůstatků v emisi cenných papírů se všemi zůstatky v odpovídající evidenci cenných papírů vedené tímto subjektem.
               
            
         
      
      Článek 62
      Opatření pro účely sesouhlasení u modelu správce emisí
      Pokud správce fondu, správce emisí nebo jiný obdobný subjekt odpovídá za proces sesouhlasování u účtu, na němž je vedena část emise cenných papírů evidovaných u centrálního depozitáře, zahrnují opatření, která musí tento centrální depozitář a daný subjekt přijmout s cílem zajistit celistvost této části emise, denní sesouhlasení celkového zůstatku těchto účtů cenných papírů vedených centrálním depozitářem s evidencí daného subjektu, která zahrnuje cenné papíry vedené centrálním depozitářem, včetně souhrnných počátečních a konečných zůstatků.
      Pokud centrální depozitář vede své účty v rejstříku daného subjektu prostřednictvím třetí strany, která není centrálním depozitářem, vyžaduje centrální depozitář, aby tato třetí strana daný subjekt informovala, že jedná jménem tohoto centrálního depozitáře, a aby s tímto subjektem nastavila rovnocenná opatření pro spolupráci a výměnu informací s cílem zajistit splnění požadavků podle tohoto článku.
      Článek 63
      Opatření pro účely sesouhlasení u modelu společného depozitáře
      Pokud centrální depozitáři, kteří zřídili interoperabilní propojení, využívají společného depozitáře nebo jiný podobný subjekt, musí každý centrální depozitář denně odsouhlasit celkový zůstatek pro každou emisi cenných papírů evidovanou na účtech cenných papírů, které vede a u nichž se nejedná o účty vedené pro ostatní centrální depozitáře v daném interoperabilním propojení, s odpovídající evidencí cenných papírů, kterou společný depozitář nebo jiný podobný subjekt vede pro daného centrálního depozitáře.
      Pokud společný depozitář nebo jiný podobný subjekt odpovídá za celkovou celistvost určité emise cenných papírů, provádí tento společný depozitář nebo jiný podobný subjekt denní porovnání celkového zůstatku pro každou emisi cenných papírů se zůstatky na účtech cenných papírů, které vede pro každého centrálního depozitáře.
      Pokud se proces sesouhlasení týká cenných papírů, na které se vztahuje imobilizace, centrální depozitáři zajistí, aby společný depozitář nebo jiný subjekt splňoval požadavky uvedené v čl. 59 odst. 3.
      Článek 64
      Dodatečná opatření v případě, že jsou do procesu sesouhlasení zapojeny další subjekty
      1.   Centrální depozitář přezkoumává alespoň jednou ročně svá opatření pro spolupráci a výměnu informací s jinými subjekty uvedenými v článcích 61, 62 a 63. Tento přezkum může být proveden souběžně s přezkumem propojení centrálního depozitáře. Pokud to příslušný orgán vyžaduje, zavede centrální depozitář další opatření pro spolupráci a výměnu informací vedle těch, která jsou uvedena v tomto nařízení.
      2.   Když centrální depozitář zřizuje propojení, musí tato propojení být v souladu s dodatečnými požadavky stanovenými v článku 86.
      3.   Centrální depozitář od účastníků vyžaduje, aby denně sesouhlasovali svou evidenci s informacemi, které od něho obdrží.
      4.   Pro účely odstavce 3 poskytuje centrální depozitář účastníkům denně pro každý účet cenných papírů a pro každou emisi cenných papírů následující informace:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  souhrnný zůstatek účtu cenných papírů na začátku daného obchodního dne;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  jednotlivé převody cenných papírů na účet cenných papírů nebo z tohoto účtu v průběhu daného obchodního dne;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  souhrnný zůstatek účtu cenných papírů na konci daného obchodního dne.
               
            
         
      
      Centrální depozitář poskytuje všechny informace uvedené v prvním pododstavci na žádost jiných majitelů účtů cenných papírů, které tento depozitář centrálně nebo necentrálně vede, pokud jsou tyto informace nezbytné pro sesouhlasení evidence těchto majitelů s evidencí centrálního depozitáře.
      5.   Centrální depozitář zajistí, aby mu na jeho žádost jeho účastníci, jiní majitelé účtů u daného centrálního depozitáře a provozovatelé účtů poskytovali informace, které tento centrální depozitář považuje za nezbytné k zajištění celistvosti dané emise, zejména k řešení veškerých problémů se sesouhlasováním.
      Pro účely tohoto odstavce se „provozovatelem účtů“ rozumí subjekt, který je najat centrálním depozitářem, aby prováděl evidenční zápisy na jeho účtech cenných papírů.
      Článek 65
      Problémy související se sesouhlasováním
      1.   Centrální depozitář analyzuje případný nesoulad nebo rozpory vyplývající z procesu sesouhlasování a usiluje o jejich vyřešení před zahájením vypořádání následujícího obchodního dne.
      2.   Pokud je v procesu sesouhlasování zjištěno neoprávněné vytvoření nebo odstranění cenných papírů a centrálnímu depozitáři se nepodaří tento problém vyřešit do konce následujícího obchodního dne, pozastaví centrální depozitář vypořádání emise cenných papírů, dokud nedojde k nápravě tohoto neoprávněného vytvoření nebo odstranění cenných papírů.
      3.   Pokud je vypořádání pozastaveno, informuje o tom centrální depozitář bez zbytečného odkladu své účastníky, příslušný orgán, dotčené orgány a všechny ostatní subjekty zapojené do procesu sesouhlasování uvedeného v článcích 61, 62 a 63.
      4.   Centrální depozitář přijme bez zbytečného odkladu všechna opatření nezbytná k nápravě tohoto neoprávněného vytvoření nebo odstranění cenných papírů a o přijatých opatřeních informuje svůj příslušný orgán a dotčené orgány.
      5.   Centrální depozitář informuje bez zbytečného odkladu své účastníky, příslušný orgán, dotčené orgány a ostatní subjekty zapojené do procesu sesouhlasování, které jsou uvedeny v článcích 61, 62 a 63, poté, co dojde k nápravě tohoto neoprávněného vytvoření nebo odstranění cenných papírů.
      6.   Pokud je pozastaveno vypořádání emise cenných papírů, nepoužijí se na tuto emisi po dobu trvání tohoto pozastavení opatření k zajištění disciplíny při vypořádání uvedená v článku 7 nařízení (EU) č. 909/2014.
      7.   Centrální depozitář obnoví vypořádání, jakmile dojde k nápravě daného neoprávněného vytvoření nebo odstranění cenných papírů.
      8.   Pokud je počet případů neoprávněného vytvoření nebo odstranění cenných papírů podle odstavce 2 vyšší než pět za měsíc, zašle centrální depozitář do jednoho měsíce příslušnému orgánu a dotčeným orgánům navrhovaný plán opatření ke zmírnění výskytu podobných případů. Centrální depozitář tento plán aktualizuje a každý měsíc podává zprávu o jeho provádění příslušnému orgánu a dotčeným orgánům, dokud počet případů uvedených v odstavci 2 neklesne pod pět měsíčně.
      KAPITOLA X
      
         OPERAČNÍ RIZIKA
      
      (čl. 45 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 909/2014)
      
         ODDÍL 1
      
      
         
            Identifikace operačních rizik
         
      
      Článek 66
      Obecná operační rizika a jejich posuzování
      1.   Operační rizika uvedená v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 zahrnují rizika způsobená nedostatky informačních systémů, interních procesů a výkonnosti zaměstnanců nebo narušení provozu způsobená vnějšími událostmi, které vedou ke snížení, zhoršení nebo přerušení služeb poskytovaných centrálním depozitářem.
      2.   Centrální depozitář identifikuje ve svých operacích všechny potenciální jednotlivé možnosti selhání a průběžně vyhodnocuje proměnlivou povahu operačního rizika, kterému čelí, včetně pandemií a kybernetických útoků.
      Článek 67
      Operační rizika, která mohou představovat hlavní účastníci
      1.   Centrální depozitář ve vypořádacím systému, který provozuje, průběžně identifikuje hlavní účastníky na základě těchto faktorů:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  objemy a hodnoty jejich obchodů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  významné závislosti mezi jeho účastníky a zákazníky jeho účastníků – pokud jsou tito zákazníci centrálnímu depozitáři známi –, které by mohly centrálního depozitáře ovlivnit;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  jejich potenciální dopad na jiné účastníky a na svůj vypořádací systém jako celek v případě operačního problému ovlivňujícího hladké poskytování služeb centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      Pro účely prvního pododstavce písm. b) identifikuje centrální depozitář rovněž:
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  zákazníky účastníků, kteří jsou odpovědní za významný podíl obchodů zpracovávaných centrálním depozitářem,
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  ii)
               
               
                  zákazníky účastníků, jejichž obchody jsou na základě svého objemu a hodnot významné z pohledu kapacity těchto účastníků pro řízení rizik.
               
            
         
      
      2.   Centrální depozitář tuto identifikaci hlavních účastníků přezkoumává a průběžně aktualizuje.
      3.   Centrální depozitář má jasná a transparentní kritéria, metodiky a normy, aby mohl zajistit, že hlavní účastníci splňují operační požadavky.
      4.   Centrální depozitář průběžně identifikuje, sleduje a řídí operační rizika, která pro něho hlavní účastníci představují.
      Pro účely prvního pododstavce stanoví systém řízení operačního rizika uvedený v článku 70 rovněž pravidla a postupy umožňující shromáždit veškeré relevantní informace o zákaznících účastníků. Centrální depozitář zahrne do dohod se svými účastníky všechny podmínky nezbytné k tomu, aby shromažďování těchto informací umožnil.
      Článek 68
      Operační rizika, která mohou představovat poskytovatelé kritické technické infrastruktury a kritických služeb
      1.   Centrální depozitář identifikuje poskytovatele kritické technické infrastruktury a kritických služeb, kteří mohou představovat rizika pro jeho operace v důsledku jeho závislosti na nich.
      2.   Dříve než začne fungovat jakýkoli vztah s těmito poskytovateli, přijme centrální depozitář vhodná opatření umožňující řídit závislosti uvedené v odstavci 1 prostřednictvím vhodných smluvních a organizačních ujednání, jakož i zvláštních ustanovení ve své strategii zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii.
      3.   Centrální depozitář zajistí, aby jeho smluvní ujednání s veškerými poskytovateli identifikovanými v souladu s odstavcem 1 vyžadovala jeho předchozí souhlas s tím, aby poskytovatel služeb mohl dále subdodavatelsky zajistit jakékoli prvky služeb poskytovaných centrálnímu depozitáři.
      V případě, že poskytovatel služeb zajišťuje své služby externě v souladu s prvním pododstavcem, zajistí centrální depozitář, že nebude ovlivněna úroveň služeb ani jeho odolnost a že bude zachován neomezený přístup centrálního depozitáře k informacím nezbytným pro poskytování služeb zajišťovaných externě.
      4.   Centrální depozitář zřídí přesná komunikační spojení s poskytovateli uvedenými v odstavci 1 s cílem usnadnit výměnu informací jak za obvyklých, tak za výjimečných okolností.
      5.   Centrální depozitář informuje svůj příslušný orgán o veškerých vztazích závislosti na poskytovatelích technické infrastruktury a služeb identifikovaných podle odstavce 1 a přijme opatření s cílem zajistit, aby orgány mohly získat informace o výkonnosti těchto poskytovatelů, a to buď přímo od poskytovatelů technické infrastruktury a služeb, nebo prostřednictvím centrálního depozitáře.
      Článek 69
      Operační rizika, která mohou představovat jiní centrální depozitáři nebo subjekty tržní infrastruktury
      1.   Centrální depozitář zajistí, aby jeho systémy a ujednání o komunikaci s jinými centrálními depozitáři nebo subjekty tržní infrastruktury byly spolehlivé, bezpečné a koncipované tak, aby minimalizovaly operační rizika.
      2.   Veškerá ujednání, která centrální depozitář uzavře s jiným centrálním depozitářem nebo s jinými subjekty tržní infrastruktury, zajistí, aby:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  druhý centrální depozitář nebo jiný subjekt finančnětržní infrastruktury informoval centrálního depozitáře o všech poskytovatelích kritických služeb, které tento druhý depozitář nebo subjekt využívá;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  systémy řízení a správy a procesy řízení druhého centrálního depozitáře nebo jiného subjektu tržní infrastruktury neovlivňovaly hladké poskytování služeb centrálního depozitáře včetně opatření k řízení rizik a nediskriminačních podmínek přístupu.
               
            
         
      
      
         ODDÍL 2
      
      
         
            Metody testování, řešení a minimalizace operačních rizik
         
      
      Článek 70
      Systém a rámec řízení operačního rizika
      1.   V rámci strategií, postupů a systémů uvedených v článku 47 má centrální depozitář zaveden dobře zdokumentovaný rámec řízení operačního rizika s jednoznačně určenými úlohami a povinnostmi. Centrální depozitář má vhodné systémy informačních technologií, strategie, postupy a kontroly, které mu umožňují identifikovat, měřit a sledovat operační riziko, podávat o něm zprávy a zmírňovat je.
      2.   Vedoucí orgán a vrcholné vedení centrálního depozitáře určují, provádí a sledují rámec řízení rizik pro operační rizika uvedený v odstavci 1, identifikují všechny expozice centrálního depozitáře vůči operačnímu riziku a průběžně sledují relevantní údaje týkající se operačního rizika, včetně všech případů, kdy dochází ke ztrátám podstatných údajů.
      3.   Centrální depozitář definuje a dokumentuje jednoznačné cíle operační spolehlivosti včetně cílů v oblasti operační výkonnosti a cílů stanovených pro úroveň svých služeb a vypořádacích systémů. Má zavedeny strategie a postupy umožňující dosahování těchto cílů.
      4.   Centrální depozitář zajistí, aby jeho cíle v oblasti operační výkonnosti a cíle pro úroveň služeb uvedené v odstavci 3 zahrnovaly jak kvalitativní, tak kvantitativní měřítka operační výkonnosti.
      5.   Centrální depozitář pravidelně sleduje a posuzuje, zda jsou plněny jeho určené cíle i cíle pro úroveň služeb.
      6.   Centrální depozitář má zavedena pravidla a postupy, které zajišťují, aby byla výkonnost jeho systému vypořádání cenných papírů pravidelně hlášena vrcholnému vedení, členům vedoucího orgánu, příslušným výborům vedoucího orgánu, výborům uživatelů a příslušnému orgánu.
      7.   Centrální depozitář pravidelně přezkoumává své operační cíle a promítá do nich nový technologický vývoj a vývoj v oblasti svého podnikání.
      8.   Rámec řízení operačního rizika centrálního depozitáře zahrnuje procesy řízení změn a řízení projektů s cílem zmírnit operační riziko vyplývající ze změn operací, strategií, postupů a kontrol zavedených centrálním depozitářem.
      9.   Rámec řízení operačního rizika centrálního depozitáře zahrnuje komplexní rámec fyzické a informační bezpečnosti umožňující řídit rizika, jimž centrální depozitář čelí v důsledku útoků, včetně kybernetických útoků, nežádoucích zásahů zvnějšku a přírodních katastrof. Tento komplexní rámec umožňuje centrálnímu depozitáři chránit informace, které má k dispozici, před neoprávněným přístupem nebo zveřejněním, zajišťovat přesnost a integritu údajů a zachovávat dostupnost služeb poskytovaných centrálním depozitářem.
      10.   Centrální depozitář zavede vhodné postupy týkající se lidských zdrojů s cílem zaměstnat, vyškolit a udržet si kvalifikované zaměstnance a rovněž zmírnit dopady fluktuace zaměstnanců nebo přílišného spoléhání na klíčové zaměstnance.
      Článek 71
      Integrace a dodržování systému pro řízení operačního a podnikového rizika
      1.   Centrální depozitář zajistí, aby jeho systém pro řízení operačního rizika byl součástí jeho každodenních procesů řízení rizik a aby jejich výsledky byly zohledněny v procesu určování, sledování a kontroly rizikového profilu centrálního depozitáře v oblasti operačního rizika.
      2.   Centrální depozitář má zavedeny mechanismy pravidelného podávání zpráv vrcholnému vedení o expozicích vůči operačnímu riziku a o ztrátách vyplývajících z operačních rizik a rovněž má zavedeny postupy pro podniknutí náležitých nápravných opatření ke zmírňování těchto expozic a ztrát.
      3.   Centrální depozitář má zavedeny postupy, jimiž je zajišťován soulad se systémem pro řízení operačního rizika, včetně vnitřních pravidel pro řešení selhání při uplatňování tohoto systému.
      4.   Centrální depozitář má komplexní a dobře zdokumentované postupy evidence, sledování a řešení všech provozních incidentů včetně:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  systému klasifikace incidentů s přihlédnutím k jejich dopadu na hladké poskytování služeb centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  systému podávání zpráv o závažných provozních incidentech vrcholnému vedení, vedoucímu orgánu a příslušnému orgánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  přezkumu po incidentu, který je prováděn po každém závažném narušení činností centrálního depozitáře a jehož cílem je identifikovat příčiny a nezbytná zlepšení operací nebo strategie zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii, včetně strategií a plánů uživatelů centrálního depozitáře. Výsledek tohoto přezkumu musí být neprodleně sdělen příslušnému orgánu a dotčeným orgánům.
               
            
         
      
      Článek 72
      Funkce řízení operačního rizika
      Jako součást funkce řízení rizik je prostřednictvím funkce řízení operačního rizika centrálního depozitáře řízeno jeho operační riziko. K jejím úkolům patří zejména:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  vytvářet strategie, politiky a postupy k identifikaci, měření a sledování operačních rizik a podávání zpráv o nich;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  vytvářet postupy umožňující kontrolu a řízení operačních rizik včetně zavádění veškerých nezbytných úprav systému pro řízení operačního rizika;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zajistit řádné uplatňování strategií, politik a postupů uvedených v písmenech a) a b).
               
            
         
      
      Článek 73
      Audit a testování
      1.   Rámec a systémy řízení operačního rizika centrálního depozitáře jsou předmětem auditů. Tyto audity, jejichž četnost musí být založena na zdokumentovaném posouzení rizik, se provádějí nejméně jednou za dva roky.
      2.   Audity uvedené v předchozím odstavci zahrnují činnosti jak vnitřních provozních útvarů centrálního depozitáře, tak funkce řízení operačního rizika.
      3.   Centrální depozitář pravidelně vyhodnocuje, a případně upravuje systém pro řízení operačního rizika.
      4.   Centrální depozitář pravidelně testuje a přezkoumává operační ujednání, strategie a postupy s uživateli. Toto testování a přezkum se provádějí i v případě, že dojde k podstatným změnám vypořádacího systému, jejž centrální depozitář provozuje, případně po provozních incidentech, které ovlivňují hladké poskytování služeb centrálního depozitáře.
      5.   Centrální depozitář zajistí, aby byly auditorům neprodleně zpřístupněny toky údajů a procesy související se systémem pro řízení operačního rizika.
      Článek 74
      Zmírňování operačního rizika prostřednictvím pojištění
      Centrální depozitář může uzavřít pojištění za účelem zmírnění operačních rizik uvedených v této kapitole pouze tehdy, pokud opatření uvedená v této kapitole nezajišťují, aby byla operační rizika zcela omezena.
      
         ODDÍL 3
      
      
         
            Systémy informačních technologií
         
      
      Článek 75
      Nástroje informačních technologií
      1.   Centrální depozitář zajistí, aby byly jeho systémy informačních technologií (IT) dobře zdokumentovány a koncipovány tak, aby zajišťovaly jeho operační potřeby a pokrývaly operační rizika, kterým čelí.
      Systémy informačních technologií centrálního depozitáře musí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  být odolné, a to i v krizových podmínkách na trhu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  mít dostatečnou kapacitu ke zpracování dalších informací v důsledku zvyšujících se objemů vypořádání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  dosahovat cílů centrálního depozitáře v oblasti úrovně služeb.
               
            
         
      
      2.   Systémy centrálního depozitáře musí mít dostatečnou kapacitu ke zpracování všech obchodů před koncem dne, a to i v případě, že dojde k významnému narušení provozu.
      Centrální depozitář má postupy pro zajištění dostatečné kapacity svých systémů informačních technologií, a to i v případě zavádění nových technologií.
      3.   Centrální depozitář zakládá své systémy informačních technologií na mezinárodně uznávaných technických normách a osvědčených postupech v daném odvětví.
      4.   Systémy informačních technologií centrálního depozitáře zajišťují, aby byly veškeré údaje, které má centrální depozitář k dispozici, chráněny před ztrátou, únikem, neoprávněným přístupem, nekvalitní správou, nedostatečnou evidencí a dalšími riziky zpracování.
      5.   Rámec centrálního depozitáře pro informační bezpečnost vymezuje mechanismy, které má centrální depozitář zavedeny s cílem odhalovat kybernetické útoky a předcházet jim. Tento rámec rovněž uvádí plán centrálního depozitáře na reakci na kybernetické útoky.
      6.   Centrální depozitář podrobuje své systémy informačních technologií přísnému testování tak, že před prvním použitím těchto systémů, po provedení významných změn těchto systémů a poté, co došlo k významnému narušení provozu, nasimuluje krizové podmínky. Centrální depozitář případně do koncipování a provádění těchto testů zapojí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  uživatele;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  poskytovatele kritické technické infrastruktury a kritických služeb;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  jiné centrální depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  jiné subjekty tržní infrastruktury;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  jiné instituce, ve vztahu k nimž byly v rámci strategie zajištění kontinuity provozu zjištěny vztahy vzájemné závislosti.
               
            
         
      
      7.   Rámec pro informační bezpečnost obsahuje:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  kontroly přístupu do systému;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  adekvátní záruky proti nežádoucím zásahům zvnějšku a zneužití údajů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zvláštní zařízení k zachování pravosti a celistvosti údajů, včetně šifrovacích technik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  spolehlivé sítě a postupy pro přesný a rychlý přenos údajů bez významného narušení; a
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  auditní stopy.
               
            
         
      
      8.   Centrální depozitář má zavedena pravidla pro výběr a nahrazování třetích stran poskytujících služby v oblasti IT, pro včasný přístup centrálního depozitáře ke všem potřebným informacím a rovněž pro řádné kontroly a nástroje sledování.
      9.   Centrální depozitář zajistí, aby byly systémy informačních technologií a rámec pro informační bezpečnost týkající se základních služeb centrálního depozitáře nejméně jednou ročně přezkoumávány a aby byly předmětem auditorských posouzení. Výsledky těchto posouzení se ohlašují vedoucímu orgánu centrálního depozitáře a příslušnému orgánu.
      
         ODDÍL 4
      
      
         
            Zajištění kontinuity provozu
         
      
      Článek 76
      Strategie a politika
      1.   Centrální depozitář má zavedenu strategii zajištění kontinuity provozu a související plán obnovy provozu po havárii, který je:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  schválen vedoucím orgánem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  předmětem auditorských hodnocení, o nichž jsou podávány zprávy vedoucímu orgánu.
               
            
         
      
      2.   Centrální depozitář zajistí, aby strategie zajištění kontinuity provozu:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  identifikovala všechny jeho nejdůležitější operace a kritické systémy informačních technologií a stanovila minimální úroveň služeb, kterou je u těchto operací nutno zachovat;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  obsahovala strategii a cíle centrálního depozitáře, které vedou k zajištění kontinuity operací a systémů uvedených v písmenu a);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zohledňovala veškerá propojení a vzájemné závislosti minimálně ve vztahu k:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              uživatelům,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              poskytovatelům kritické technické infrastruktury a kritických služeb,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              jiným centrálním depozitářům,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              jiným subjektům tržní infrastruktury;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  definovala a dokumentovala opatření, která mají být použita v případě naléhavé situace ohrožující kontinuitu provozu nebo významného narušení operací centrálního depozitáře s cílem zajistit minimální úroveň služeb kritických funkcí centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  identifikovala maximální přijatelnou dobu, po kterou mohou být kritické funkce a systémy informačních technologií mimo provoz.
               
            
         
      
      3.   Centrální depozitář učiní všechny přiměřené kroky, aby zajistil, že vypořádání bude provedeno do konce obchodního dne i v případě narušení provozu a že budou s jistotou a včas identifikovány pozice všech uživatelů v době narušení provozu.
      Článek 77
      Analýza dopadů na podnikatelskou činnost
      1.   Centrální depozitář provádí analýzu dopadů na podnikatelskou činnost s cílem:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  vypracovat seznam všech procesů a činností, které se podílejí na poskytování jeho služeb;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  identifikovat a vytvořit soupis všech složek svého systému informačních technologií, které podporují procesy a činnosti identifikované v písmenu a), jakož i jejich vzájemných závislostí;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  identifikovat a zdokumentovat kvalitativní a kvantitativní dopady scénáře obnovy provozu po havárii na jednotlivé procesy a činnosti uvedené v písmenu a) a uvést, jak se tyto dopady v případě narušení provozu v průběhu času mění;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  definovat a zdokumentovat minimální úrovně služeb považované za přijatelné a přiměřené z pohledu uživatelů centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  identifikovat a zdokumentovat minimální požadavky na zdroje týkající se personálu a dovedností, pracovního prostoru a informačních technologií, které umožní provádět veškeré kritické funkce na minimální přijatelné úrovni.
               
            
         
      
      2.   Centrální depozitář provádí analýzu rizik s cílem identifikovat, jak jednotlivé scénáře ovlivní kontinuitu jeho nejdůležitějších operací.
      3.   Centrální depozitář zajistí, aby jeho analýza dopadů na podnikatelskou činnost a analýza rizik splňovaly všechny následující požadavky:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  aby byly aktualizovány;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  aby byly přezkoumávány po významném incidentu nebo po provedení významných provozních změn, nejméně však jednou za rok;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  aby zohledňovaly veškerý relevantní vývoj včetně vývoje na trhu a v oblasti informačních technologií.
               
            
         
      
      Článek 78
      Obnova provozu po havárii
      1.   Centrální depozitář má zavedena opatření s cílem zajistit kontinuitu svých nejdůležitějších operací při katastrofických scénářích včetně přírodních katastrof, pandemických situací, fyzických útoků, nežádoucích zásahů zvnějšku, teroristických útoků a kybernetických útoků. Tato opatření zajistí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  dostupnost vhodných lidských zdrojů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  dostupnost dostatečných finančních zdrojů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  automatické přepnutí na zálohu (failover) a opětovné zahájení operací na sekundárním místě zpracování.
               
            
         
      
      2.   Plán obnovy provozu centrálního depozitáře po havárii identifikuje a zahrnuje cílovou dobu potřebnou k obnovení provozu nejdůležitějších operací a stanoví nejvhodnější strategie obnovy pro každou z nejdůležitějších operací. Cílová doba potřebná k obnovení provozu jednotlivých nejdůležitějších operací nesmí být delší než dvě hodiny. Centrální depozitář zajistí, aby záložní systémy zahájily zpracovávání bez zbytečného odkladu, s výjimkou případů, kdy by to ohrozilo celistvost emisí cenných papírů nebo důvěrnost údajů vedených centrálním depozitářem. Centrální depozitář zajistí, že bude do dvou hodin od narušení provozu schopen obnovit své nejdůležitější operace. Při určování doby potřebné k obnovení provozu jednotlivých operací zohlední centrální depozitář potenciální celkový dopad na efektivitu trhu. Tato opatření zajistí minimálně to, že v extrémních scénářích budou splněny dohodnuté úrovně služeb.
      3.   Centrální depozitář zajistí minimálně sekundární místo zpracování s dostatečnými zdroji, kapacitami, funkcemi a personálem, které jsou vhodné z hlediska operačních potřeb centrálního depozitáře a rizik, jimž centrální depozitář čelí, s cílem zajistit kontinuitu nejdůležitějších operací minimálně v případě, že není k dispozici hlavní místo výkonu podnikatelské činnosti.
      Sekundární místo zpracování:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  poskytuje úroveň služeb nezbytnou k zajištění toho, že centrální depozitář bude moci provádět své nejdůležitější operace v rámci cílové doby potřebné k obnovení provozu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  musí být umístěno v takové zeměpisné vzdálenosti od primárního místa zpracování, která umožňuje, aby sekundární místo zpracování mělo odlišný rizikový profil, a zabraňuje tomu, aby bylo zasaženo událostí ovlivňující primární místo zpracování;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  je okamžitě dostupné zaměstnancům centrálního depozitáře za účelem zajištění kontinuity jeho nejdůležitějších operací v případě, že není k dispozici primární místo zpracování.
               
            
         
      
      4.   Centrální depozitář vytvoří a udržuje podrobné postupy a plány týkající se:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  identifikace, zaznamenávání a oznamování všech událostí, které znamenají narušení operací centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  opatření reagujících na provozní incidenty a naléhavé situace;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  posuzování škod a vhodných plánů pro aktivaci reakčních opatření uvedených v písmenu b);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  krizového řízení a komunikace včetně příslušných kontaktních míst s cílem zajistit předávání spolehlivých a aktuálních informací příslušným zúčastněným stranám a příslušnému orgánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  aktivace alternativních provozních a obchodních míst a přechodu na ně;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  obnovy provozu informačních technologií včetně aktivace sekundárního místa zpracování informačních technologií a automatického přepnutí na zálohu.
               
            
         
      
      Článek 79
      Testování a sledování
      Centrální depozitář sleduje svou strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii a testuje je nejméně jednou ročně. Centrální depozitář svou strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii testuje rovněž po podstatných změnách systémů nebo souvisejících operací, aby zajistil, že tyto systémy a operace dosáhnou jeho cílů. Centrální depozitář plánuje a dokumentuje tyto testy, které zahrnují:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  scénáře havárií velkého rozsahu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  přechody mezi primárním a sekundárním místem zpracování;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  případně účast:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              uživatelů centrálního depozitáře,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              poskytovatelů kritické technické infrastruktury a kritických služeb,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              jiných centrálních depozitářů,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              jiných subjektů tržní infrastruktury,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              jiných institucí, ve vztahu k nimž byla ve strategii zajištění kontinuity provozu identifikovány vzájemná závislost.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      Článek 80
      Správa
      1.   Centrální depozitář svou strategii zajištění kontinuity provozu a plán obnovy provozu po havárii pravidelně přezkoumává a aktualizuje. Tento přezkum zahrnuje všechny nejdůležitější operace centrálního depozitáře a zajišťuje nejvhodnější strategii obnovy provozu pro tyto operace.
      2.   Při aktualizaci strategie zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii zohlední centrální depozitář výsledky testování a doporučení, jež plynou z auditu a jež mu poskytl příslušný orgán.
      3.   Centrální depozitář provede přezkum své strategie zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii po každém významném narušení svých operací. Tento přezkum identifikuje příčiny tohoto narušení a případná nezbytná zlepšení operací, strategie zajištění kontinuity provozu a plánu obnovy provozu po havárii centrálního depozitáře.
      KAPITOLA XI
      
         INVESTIČNÍ POLITIKA
      
      (čl. 46 odst. 2, 3 a 5 nařízení č. 909/2014)
      Článek 81
      Vysoce likvidní nástroje s minimálním tržním a úvěrovým rizikem
      1.   Finanční nástroje jsou považovány za vysoce likvidní nástroje s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, pokud se jedná o dluhové nástroje, které splňují tyto podmínky:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  jsou emitovány nebo zaručeny:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              vládou,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              centrální bankou,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v článku 117 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (8),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              Evropským nástrojem finanční stability nebo Evropským mechanismem stability;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  centrální depozitář může příslušnému orgánu doložit, že finanční nástroje mají nízké úvěrové a tržní riziko na základě interního hodnocení provedeného centrálním depozitářem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  jsou denominovány v kterékoli z těchto měn:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              měna, ve které jsou vypořádávány obchody ve vypořádacím systému, jejž centrální depozitář provozuje,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              měna, jejíž rizika je centrální depozitář schopen řídit.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  jsou volně převoditelné a nevztahují se na ně žádná regulatorní omezení ani žádné nároky třetí osoby, které by narušily zlikvidnění;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  mají i za krizových podmínek aktivní trh přímého prodeje nebo aktivní repo trh s různorodou skupinou kupujících a prodávajících, přičemž centrální depozitář má k tomuto trhu spolehlivý přístup;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  jsou pravidelně veřejně dostupné spolehlivé údaje o cenách těchto nástrojů.
               
            
         
      
      Pro účely písmene b) platí, že při provádění tohoto hodnocení použije centrální depozitář definovanou a objektivní metodiku, jež nespoléhá výlučně na externí stanoviska a zohledňuje riziko vyplývající z usazení emitenta v konkrétní zemi.
      2.   Odchylně od odstavce 1 jsou za vysoce likvidní finanční nástroje s minimálním úvěrovým a tržním rizikem považovány derivátové smlouvy, pokud jsou splněny tyto podmínky:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  jsou uzavírány za účelem zajištění měnového rizika vyplývajícího z vypořádání ve více než jedné měně ve vypořádacím systému, jejž centrální depozitář provozuje, nebo za účelem zajištění úrokového rizika, které může ovlivnit aktiva centrálního depozitáře, a v obou případech je lze považovat za zajišťovací smlouvu podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) přijatých v souladu s článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (9);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  jsou pravidelně zveřejňovány spolehlivé údaje o cenách těchto derivátových smluv;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  jsou uzavírány na určité časové období nezbytné ke snížení měnového nebo úrokového rizika, kterému je centrální depozitář vystaven.
               
            
         
      
      Článek 82
      Vhodná lhůta pro přístup k aktivům
      1.   Centrální depozitář má okamžitý a bezpodmínečný přístup k peněžním aktivům.
      2.   Centrální depozitář má přístup k finančním nástrojům v týž obchodní den, kdy je přijato rozhodnutí o jejich zlikvidnění.
      3.   Pro účely odstavce 1 a 2 zavede centrální depozitář postupy zajišťující, že bude mít přístup k peněžním prostředkům a finančním nástrojům ve lhůtách, které v nich jsou stanoveny. Centrální depozitář informuje příslušný orgán o veškerých změnách těchto postupů v souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014 a před provedením této změny si od něj opatří validaci.
      Článek 83
      Souhrnné limity vůči jednotlivým subjektům
      1.   Pro účely čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014 drží centrální depozitář všechna svá finanční aktiva u diverzifikovaných povolených úvěrových institucí nebo povolených centrálních depozitářů s cílem zůstat v přijatelných souhrnných limitech.
      2.   Pro účely čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 909/2014 se přijatelné souhrnné limity určí na základě následujících kritérií:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  zeměpisné rozdělení subjektů, u nichž centrální depozitář drží svá finanční aktiva;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  vztahy vzájemné závislosti, které subjekt držící finanční aktiva či subjekty z jeho skupiny případně mají s centrálním depozitářem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  úvěrové riziko subjektu, který drží finanční aktiva.
               
            
         
      
      KAPITOLA XII
      
         PROPOJENÍ CENTRÁLNÍCH DEPOZITÁŘŮ
      
      (čl. 48 odst. 3, 5, 6 a 7 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 84
      Podmínky přiměřené ochrany propojených centrálních depozitářů a jejich účastníků
      1.   Propojení centrálních depozitářů je zřízeno a udržováno za následujících podmínek:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  žádající centrální depozitář splňuje požadavky hostitelského centrálního depozitáře na pravidla účasti;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  žádající centrální depozitář provádí analýzu finančního zdraví hostitelského centrálního depozitáře ze třetí země, jeho systémů řízení a správy, kapacity zpracování, operační spolehlivosti a případného využívání třetí strany jako poskytovatele kritických služeb;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  žádající centrální depozitář přijme veškerá nezbytná opatření, která mu umožní sledovat a řídit rizika identifikovaná na základě analýzy uvedené v písmenu b);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  žádající centrální depozitář svým účastníkům zpřístupní všechny právní a provozní podmínky propojení a umožní jim posuzovat a řídit příslušná rizika;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  před zřízením propojení centrálních depozitářů s centrálním depozitářem ze třetí země provede žádající centrální depozitář posouzení místních právních předpisů vztahujících se na hostitelského centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  propojení centrální depozitáři zajistí důvěrnost informací v souvislosti s fungováním daného propojení. Schopnost zajistit důvěrnost musí být doložena informacemi, které centrální depozitáři poskytnou, včetně případných relevantních právních stanovisek nebo ujednání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  propojení centrální depozitáři se dohodnou na sladění norem a postupů týkajících se operačních otázek a komunikace v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 909/2014;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  než toto propojení začne fungovat, žádající a hostitelský centrální depozitář:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              provedou testy typu end-to-end,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              vytvoří nouzový plán v rámci plánů zajištění kontinuity provozu jednotlivých centrálních depozitářů, přičemž identifikují situace, kdy vypořádací systémy obou centrálních depozitářů selžou nebo přestanou fungovat, a zajistí, aby byla naplánována nápravná opatření pro případ, že tyto situace nastanou;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  hostitelský a žádající centrální depozitář nejméně jednou ročně přezkoumávají všechna propojení, přičemž zohledňují veškerý relevantní vývoj včetně vývoje trhu a informačních technologií a rovněž veškerý vývoj místních právních předpisů uvedených v písmenu e);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  u propojení centrálních depozitářů, která nezajišťují vypořádání formou dodání proti zaplacení, zahrnuje roční přezkum uvedený v písmenu i) rovněž posouzení veškerého vývoje, který případně umožní podporu vypořádání formou dodání proti zaplacení.
               
            
         
      
      Pro účely písmene e) centrální depozitář při provádění tohoto posouzení zajistí, aby se na cenné papíry vedené ve vypořádacím systému, jejž provozuje hostitelský centrální depozitář, vztahovala srovnatelná úroveň ochrany aktiv, jakou zajišťují pravidla platná pro vypořádací systém, jejž provozuje žádající centrální depozitář. Žádající centrální depozitář požaduje od centrálního depozitáře z třetí země právní posouzení týkající se těchto otázek:
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  nárok žádajícího centrálního depozitáře na cenné papíry včetně práva, které je rozhodné pro aspekty vlastnického práva, povahy práv žádajícího centrálního depozitáře na cenné papíry a možnosti zatížit cenné papíry,
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  ii)
               
               
                  dopad úpadkového řízení zahájeného proti hostitelskému centrálnímu depozitáři ze třetí země na žádajícího centrálního depozitáře, pokud jde o požadavky na oddělení, neodvolatelnost vypořádání a postupy a lhůty pro uplatnění nároku na tyto cenné papíry v příslušné třetí zemi.
               
            
         
      
      2.   Kromě podmínek uvedených v odstavci 1 je propojení centrálních depozitářů, které zajišťuje vypořádání formou dodání proti zaplacení, zřízeno a vedeno za těchto podmínek:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  žádající centrální depozitář posuzuje a zmírňuje další rizika vyplývající z vypořádání peněžních prostředků;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  centrální depozitář, který nemá povolení poskytovat bankovní doplňkové služby v souladu s článkem 54 nařízení (EU) č. 909/2014 a který se podílí na provádění peněžního vypořádání jménem svých účastníků, nezískává úvěr a ve vztahu k vypořádáním formou dodání proti zaplacení, která mají být zpracována prostřednictvím tohoto propojení, využije mechanismů předfinancování, které hradí jeho účastníci;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  centrální depozitář, který pro peněžní vypořádání využívá prostředníka, zajistí, aby tento prostředník prováděl toto vypořádání efektivně. Centrální depozitář provádí každoroční přezkumy ujednání s daným prostředníkem.
               
            
         
      
      3.   Kromě podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 je interoperabilní propojení zřízeno a vedeno za těchto podmínek:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  propojení centrální depozitáři se dohodnou na rovnocenných normách týkajících se sesouhlasování a na provozní době pro zpracování vypořádání, úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech a časů uzávěrek;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  propojení centrální depozitáři zavedou rovnocenné postupy a mechanismy pro předávání příkazů k vypořádání s cílem zajistit jejich řádné, bezpečné a přímé zpracování;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  pokud interoperabilní propojení podporuje vypořádání formou dodání proti zaplacení, propojení centrální depozitáři zohlední výsledky tohoto vypořádání nejméně jednou denně a bez zbytečného odkladu ve své evidenci;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  propojení centrální depozitáři se dohodnou na rovnocenných modelech řízení rizik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  propojení centrální depozitáři se dohodnou na rovnocenných pravidlech a postupech při nepředvídaných situacích a případech selhání uvedených v článku 41 nařízení (EU) č. 909/2014.
               
            
         
      
      Článek 85
      Sledování a řízení dalších rizik vyplývajících z provozování propojení centrálních depozitářů pomocí nepřímých propojení nebo prostředníků
      1.   Kromě splnění požadavků podle článku 84 platí, že pokud žádající centrální depozitář využívá k provozování propojení s jiným centrálním depozitářem nepřímé propojení nebo prostředníka, zajistí, aby:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  prostředník byl jedním z následujících subjektů:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, která splňuje následující požadavky:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          dodržuje čl. 38 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 909/2014, nebo požadavky na oddělenou evidenci cenných papírů a zveřejňování, které jsou minimálně rovnocenné požadavkům uvedeným v čl. 38 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud je vytvořeno propojení s centrálním depozitářem ze třetí země,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          zajišťuje v případě potřeby okamžitý přístup žádajícího centrálního depozitáře k jeho cenným papírům,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          má nízké úvěrové riziko, které bude stanoveno při interním posouzení žádajícím centrálním depozitářem na základě použití definované a objektivní metodiky, jež nespoléhá výlučně na externí stanoviska,
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              finanční instituce ze třetí země, která splňuje tyto požadavky:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          podléhá a vyhovuje pravidlům obezřetnosti, která jsou alespoň rovnocenná pravidlům stanoveným v nařízení (EU) č. 575/2013,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          má spolehlivé účetní postupy, postupy při úschově a vnitřní kontrolní mechanismy,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          dodržuje čl. 38 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 909/2014, nebo požadavky na oddělenou evidenci cenných papírů a zveřejňování, které jsou minimálně rovnocenné požadavkům uvedeným v čl. 38 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 909/2014, pokud je vytvořeno propojení s centrálním depozitářem ze třetí země,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          zajišťuje v případě potřeby okamžitý přístup žádajícího centrálního depozitáře k jeho cenným papírům,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          má nízké úvěrové riziko založené na interním posouzení žádajícího centrálního depozitáře, který použije definovanou a objektivní metodiku, jež nespoléhá výlučně na externí stanoviska;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  prostředník dodržuje pravidla a požadavky žádajícího centrálního depozitáře, jak dokládají informace poskytované daným prostředníkem, včetně veškerých relevantních právních stanovisek nebo ujednání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  prostředník zajišťuje důvěrnost informací týkajících se provozu propojení centrálních depozitářů, jak dokládají informace poskytované daným prostředníkem, včetně veškerých relevantních právních stanovisek nebo ujednání;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  prostředník má operační kapacitu a systémy umožňující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              zpracovávat služby poskytované žádajícímu centrálnímu depozitáři,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              zasílat centrálnímu depozitáři veškeré informace týkající se služeb poskytovaných v souvislosti s propojením centrálních depozitářů,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              dodržovat opatření pro účely sesouhlasení v souladu s článkem 86 a kapitolou IX;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  prostředník dodržuje a plní strategie a postupy řízení rizik žádajícího centrálního depozitáře a disponuje příslušnými odbornými znalostmi v oblasti řízení rizik;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  prostředník má zavedena opatření, která zahrnují strategie zajištění kontinuity provozu a související plány zajištění kontinuity provozu a obnovy provozu po havárii s cílem zajistit kontinuitu svých služeb, včasnou obnovu svých operací a plnění svých povinností při událostech, které představují významné riziko narušení jeho operací;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  prostředník drží dostatečné finanční zdroje, které mu umožňují plnit povinnosti vůči žádajícímu centrálnímu depozitáři a pokrýt veškeré ztráty, za které je případně činěn odpovědným;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  h)
               
               
                  pro operace v rámci propojení centrálních depozitářů je využíván individuálně oddělený účet u hostitelského centrálního depozitáře;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  i)
               
               
                  je splněna podmínka uvedená v čl. 84 odst. 1 písm. e);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  j)
               
               
                  žádající centrální depozitář je informován o mechanismech kontinuity činnosti mezi prostředníkem a hostitelským centrálním depozitářem;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  k)
               
               
                  výnosy z vypořádání jsou neprodleně převáděny na žádajícího centrálního depozitáře.
               
            
         
      
      Pro účely písm. a) bodu i) první odrážky, písm. a) bodu ii) třetí odrážky a písmene h) žádající centrální depozitář zajistí, že bude mít kdykoli přístup k cenným papírům drženým na tomto individuálně odděleném účtu. Pokud však individuálně oddělený účet není u hostitelského centrálního depozitáře pro potřeby operací v rámci propojení centrálních depozitářů zřízeného s centrálním depozitářem ze třetí země k dispozici, informuje žádající centrální depozitář svůj příslušný orgán o důvodech nedostupnosti těchto individuálně oddělených účtů a poskytne mu podrobnosti o rizicích vyplývajících z této nedostupnosti individuálně oddělených účtů. Žádající centrální depozitář v každém případě zajistí přiměřenou úroveň ochrany svých aktiv držených u centrálního depozitáře ze třetí země.
      2.   Kromě splnění požadavků podle odstavce 1 platí, že pokud žádající centrální depozitář využívá k provozování propojení centrálních depozitářů prostředníka a tento prostředník provozuje jeho jménem účty cenných papírů v evidenci hostitelského centrálního depozitáře, žádající centrální depozitář zajistí, aby:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  prostředník neměl žádný nárok na držené cenné papíry;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  byl účet v evidenci hostitelského centrálního depozitáře otevřen jménem žádajícího centrálního depozitáře a aby závazky a povinnosti týkající se registrace, převodu a úschovy cenných papírů byly vymahatelné pouze mezi oběma centrálními depozitáři;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  žádající centrální depozitář měl okamžitý přístup k cenným papírům drženým u hostitelského centrálního depozitáře, a to i v případě změny nebo insolvence prostředníka.
               
            
         
      
      3.   Žádající centrální depozitář uvedený v odstavcích 1 a 2 provádí každoročně hloubkovou kontrolu s cílem zajistit splnění podmínek, které jsou v uvedených ustanoveních uvedeny.
      Článek 86
      Postupy sesouhlasení pro propojené centrální depozitáře
      1.   Postupy sesouhlasení uvedené v čl. 48 odst. 6 nařízení (EU) č. 909/2014 zahrnují tato opatření:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  hostitelský centrální depozitář předá žádajícímu centrálnímu depozitáři denní výkazy s následujícími informacemi týkajícími se jednotlivých účtů cenných papírů a emisí cenných papírů:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              souhrnný počáteční zůstatek,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              jednotlivé pohyby v průběhu daného dne,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              souhrnný konečný zůstatek;
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  žádající centrální depozitář provádí denní porovnání počátečního zůstatku a konečného zůstatku, které mu sdělí hostitelský centrální depozitář nebo prostředník, s evidencí, kterou vede sám žádající centrální depozitář.
               
            
         
      
      V případě nepřímého propojení se denní výkazy uvedené v prvním pododstavci písm. a) předávají přes prostředníka uvedeného v čl. 85 odst. 1 písm. a).
      2.   Pokud centrální depozitář pozastaví vypořádání určité emise cenných papírů v souladu s čl. 65 odst. 2, pozastaví následně vypořádání této emise cenných papírů všichni centrální depozitáři, kteří jsou účastníky tohoto centrálního depozitáře nebo s ním mají nepřímé propojení, včetně interoperabilních propojení.
      Pokud se na fungování propojení centrálních depozitářů podílejí prostředníci, uzavřou tito prostředníci vhodná smluvní ujednání s dotčenými centrálními depozitáři s cílem zajistit dodržování prvního pododstavce.
      3.   V případě úkonu souvisejícího s výkonem práv ve společnostech, který snižuje zůstatky na účtech cenných papírů, které drží centrální depozitář investora u jiného centrálního depozitáře, zpracuje tento centrální depozitář investora příkazy k vypořádání týkající se příslušné emise cenných papírů až v okamžiku, kdy daný úkon související s výkonem práv ve společnostech v plném rozsahu zpracuje druhý centrální depozitář.
      V případě úkonu souvisejícího s výkonem práv ve společnostech, který snižuje zůstatky na účtech cenných papírů, které drží centrální depozitář investora u jiného centrálního depozitáře, aktualizuje tento centrální depozitář investora účty cenných papírů, které vede, tak, aby odrážely daný úkon související s výkonem práv ve společnostech, až v okamžiku, kdy daný úkon v plném rozsahu zpracuje druhý centrální depozitář.
      Centrální depozitář emitenta zajistí, aby byly všem jeho účastníkům včetně centrálních depozitářů investora včas předávány informace o zpracování úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech pro konkrétní emisi cenných papírů. Centrální depozitáři investora předávají tyto informace svým účastníkům. Toto předávání zahrnuje všechny informace nezbytné k tomu, aby centrální depozitáři investora mohli přiměřeně zohlednit výsledek těchto úkonů souvisejících s výkonem práv ve společnostech na účtech cenných papírů, které vedou.
      Článek 87
      Vypořádání formou dodání proti zaplacení prostřednictvím propojení centrálních depozitářů
      Vypořádání formou dodání proti zaplacení se považuje za praktické a proveditelné, pokud:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  po vypořádání formou dodání proti zaplacení existuje na trhu poptávka, doložená prostřednictvím žádosti od kteréhokoli z výborů uživatelů jednoho z propojených centrálních depozitářů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  nedohodnou-li se propojení centrální depozitáři jinak, mohou si za vypořádání formou dodání proti zaplacení účtovat přiměřený komerční poplatek na základě přirážky k nákladům;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  existuje bezpečný a efektivní přístup k peněžním prostředkům v měnách, jež pro vypořádání obchodů žádajícího centrálního depozitáře a jeho účastníků s cennými papíry používá hostitelský centrální depozitář.
               
            
         
      
      KAPITOLA XIII
      
         PŘÍSTUP K CENTRÁLNÍMU DEPOZITÁŘI
      
      (čl. 33 odst. 5, čl. 49 odst. 5, čl. 52 odst. 3 a čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 88
      Hostitelská a žádající strana
      1.   Pro účely této kapitoly se za hostitelskou stranu považuje jeden z následujících subjektů:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  hostitelský centrální depozitář ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k čl. 89 odst. 1, 4, 9, 13 a 14 a článku 90 tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  centrální depozitář, který obdrží žádost od účastníka, emitenta, ústřední protistrany nebo obchodního systému o přístup ke svým službám v souladu s čl. 33 odst. 2, čl. 49 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k čl. 89 odst. 1 až 3, 5 až 8 a 10 až 14 a článku 90 tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  ústřední protistrana, která obdrží žádost od centrálního depozitáře o přístup k údajům této protistrany o obchodech v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  obchodní systém, který obdrží žádost od centrálního depozitáře o přístup k údajům tohoto systému o obchodech v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení.
               
            
         
      
      2.   Pro účely této kapitoly se za žádající stranu považuje jeden z těchto subjektů:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  žádající centrální depozitář ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k čl. 89 odst. 1, 4, 9 a 13 a článku 90 tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  účastník, emitent, ústřední protistrana nebo obchodní systém, kteří žádají o přístup do vypořádacího systému, jejž centrální depozitář provozuje, nebo k jiným službám, jež centrální depozitář poskytuje, v souladu s čl. 33 odst. 2, čl. 49 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014 ve vztahu k čl. 89 odst. 1 až 3, 5 až 8 a 10 až 14 a článku 90 tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  centrální depozitář, který žádá o přístup k údajům o obchodech ústřední protistrany v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  centrální depozitář, který žádá o přístup k údajům o obchodech obchodního systému v souladu s čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 909/2014, ve vztahu k článku 90 tohoto nařízení.
               
            
         
      
      
         ODDÍL 1
      
      
         
            Kritéria opravňující odmítnutí přístupu
         
      
      (čl. 33 odst. 3, čl. 49 odst. 3, čl. 52 odst. 2 a čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014)
      Článek 89
      Rizika, která musí zohlednit centrální depozitáři a příslušné orgány
      1.   Pokud centrální depozitář provádí v souladu s čl. 33 odst. 3, čl. 49 odst. 3, čl. 52 odst. 2 nebo čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 909/2014 celkové posouzení rizik poté, co mu žádající účastník, emitent, žádající centrální depozitář, ústřední protistrana nebo obchodní systém předloží žádost o přístup, a rovněž pokud příslušný orgán posuzuje důvody centrálního depozitáře pro odmítnutí poskytování služeb, zohlední následující rizika vyplývající z přístupu ke službám centrálního depozitáře:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  právní rizika;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  finanční rizika;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  operační rizika.
               
            
         
      
      2.   Při posuzování právních rizik v návaznosti na žádost žádajícího účastníka o přístup zohledňuje centrální depozitář a jeho příslušný orgán tato kritéria:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  žádající účastník není schopen splnit právní požadavky pro účast ve vypořádacím systému, jejž centrální depozitář provozuje, případně neposkytne centrálnímu depozitáři informace nezbytné k tomu, aby centrální depozitář mohl posoudit, zda tyto požadavky plní, včetně všech požadovaných právních posudků nebo právních opatření;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
          &