Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/421 ze dne 9. března 2017 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 421/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
               
                  CS
               
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
               
                  L 64/10
               
            
         
      
      
      PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/421
      ze dne 9. března 2017
      o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
      s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 18 uvedeného nařízení,
      vzhledem k těmto důvodům:
      A.   POSTUP
      
      1.   Platná opatření
      
      
         
         
         
            
               
                  (1)
               
               
                  Na základě antisubvenčního šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 (2) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010) a ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010) pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (2)
               
               
                  Po antidumpingovém šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 (3) také konečné antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (3)
               
               
                  Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (4)
               
               
                  Na základě přezkumu vyrovnávacích opatření před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1185/2010 (5) prodloužila vyrovnávací opatření. Na základě přezkumu antidumpingových opatření před pozbytím platnosti Rada prováděcím nařízením (EU) č. 1186/2010 (6) prodloužila antidumpingová opatření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (5)
               
               
                  Vyrovnávací opatření měla podobu valorického cla s výší sazby 6,3 % a 7,0 % pro dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 7,2 %.
               
            
         
      
      2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti
      
      
         
         
         
            
               
                  (6)
               
               
                  Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti (7) vyrovnávacích opatření na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie obdržela Komise žádost o přezkum podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (8).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (7)
               
               
                  Žádost podaly společnosti SGL Carbon GmbH, TOKAI Erftcarbon GmbH a GrafTech Switzerland SA (dále jen „žadatelé“), jež představují více než 25 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (8)
               
               
                  Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k pokračování subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.
               
            
         
      
      3.   Zahájení přezkumu
      
      
         
         
         
            
               
                  (9)
               
               
                  Komise dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 15. prosince 2015 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie
                      (9) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 597/2009.
               
            
         
      
      4.   Souběžné šetření
      
      
         
         
         
            
               
                  (10)
               
               
                  Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. prosince 2015 (10) Komise rovněž oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti konečných antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie do Unie, podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (11).
               
            
         
      
      5.   Zúčastněné strany
      
      
         
         
         
            
               
                  (11)
               
               
                  V oznámení o zahájení řízení Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak šetření zúčastnit. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a indické orgány a vyzvala je k účasti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (12)
               
               
                  Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
               
            
         
      
      5.1.   Výběr vzorku
      
      
         
         
         
            
               
                  (13)
               
               
                  V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.
               
            
         
      
      a)   Výběr vzorku výrobců v Unii
      
         
         
         
            
               
                  (14)
               
               
                  V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán, přičemž přihlédla rovněž k zeměpisnému rozsahu. Tento vzorek sestával ze čtyř výrobců v Unii. Na základě informací obdržených během ověřování postavení připadalo na výrobce v Unii zařazené do vzorku více než 80 % celkové výroby v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ve stanovené lhůtě nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl tudíž potvrzen. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.
               
            
         
      
      b)   Výběr vzorku dovozců
      
         
         
         
            
               
                  (15)
               
               
                  Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (16)
               
               
                  Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení řízení.
               
            
         
      
      5.2.   Dotazníky a inspekce na místě
      
      
         
         
         
            
               
                  (17)
               
               
                  Komise zaslala dotazníky vládě Indie, všem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dvěma známým indickým výrobcům/vývozcům a 53 uživatelům, kteří se přihlásili po zahájení řízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (18)
               
               
                  Komise obdržela odpovědi na dotazník od vlády Indie, čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho indického vyvážejícího výrobce a osmi uživatelů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (19)
               
               
                  Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvence a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení byly prováděny v prostorách vlády Indie v Dillí a Bhópálu a u těchto společností:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              Výrobci v Unii:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Graftech France SNC, Calais, Francie
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Graftech Iberica S.L., Navarra, Španělsko
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          SGL Carbon SA, Wiesbaden, Německo
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tokai Erftcarbon GmbH, Grevenbroich, Německo
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              Vyvážející výrobce v Indii:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          HEG Limited, Bhopal (dále jen „HEG“).
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      6.   Období přezkumného šetření a posuzované období
      
      
         
         
         
            
               
                  (20)
               
               
                  Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. října 2014 do 30. září 2015 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2012 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).
               
            
         
      
      B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
      
      1.   Dotčený výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (21)
               
               
                  Dotčeným výrobkem jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, a spojníky používané pro tyto elektrody v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010) a ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), ať už dovážené společně, nebo zvlášť, pocházející z Indie (dále jen „GES“ (graphite electrode systems – sady uhlíkových elektrod) nebo „výrobek, který je předmětem přezkumu“).
               
            
         
      
      2.   Obdobný výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (22)
               
               
                  Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobek, který je předmětem přezkumu,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (23)
               
               
                  Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.
               
            
         
      
      C.   PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ SUBVENCOVÁNÍ
      
      1.   Úvod
      
      
         
         
         
            
               
                  (24)
               
               
                  V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k pokračování subvencí, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (25)
               
               
                  Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum byly prošetřeny následující režimy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              
                                 Celostátní režimy
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          a)
                                       
                                       
                                          režim navracení cla (Duty Drawback Scheme, dále jen „DDS“);
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          b)
                                       
                                       
                                          režim předběžného povolení (Advance Authorisation Scheme, dále jen „AAS“);
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          c)
                                       
                                       
                                          režim „Focus Market Scheme“ (dále jen „FMS“);
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          d)
                                       
                                       
                                          režim vývozu zboží z Indie (Merchandise Export from India Scheme, dále jen „MEIS“);
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          e)
                                       
                                       
                                          režim podpory vývozu kapitálového zboží (Export Promotion Capital Goods Scheme, dále jen „EPCGS“);
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          f)
                                       
                                       
                                          režim vývozních úvěrů (Export Credit Scheme, dále jen „ECS“).
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              
                                 Regionální režim
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          g)
                                       
                                       
                                          režim osvobození od daně z elektřiny (Electricity Duty Exemption Scheme, dále jen „EDES“).
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (26)
               
               
                  Režimy uvedené výše v písmenech a) až e) vycházejí ze zákona o rozvoji a regulaci zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje vládu Indie, aby vydávala oznámení ohledně vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech „Politika zahraničního obchodu“, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Období tohoto přezkumného šetření se týkají dva dokumenty o politice zahraničního obchodu: Politika zahraničního obchodu na období 2009–2014 (dále jen „FTP (Foreign Trade Policy) 09–14“) a Politika zahraničního obchodu na období 2015–2020 (dále jen „FTP 15–20“). Druhý dokument vstoupil v platnost v dubnu 2015. V „Příručce postupů, díl I, 2009–2014“ (dále jen „HOP (Handbook of Procedures) I 04–09“) a „Příručce postupů, díl I, 2015–2020“ (dále jen „HOP I 15–20“) vláda Indie stanovila také postupy, kterými se řídí příslušně FTP 09–14 a FTP 15–20. Příručky postupů se pravidelně aktualizují.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (27)
               
               
                  Režim ECS uvedený výše v písmeni f) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance vydávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (28)
               
               
                  Režim uvedený výše v písmeni g) spravují orgány státu Madhjapradéš.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (29)
               
               
                  DDS ve formě předcházejícího režimu („režim pasu pro celní nárok“ (Duty Entitlement Passbook Scheme, dále jen „DEPB“)) (12) a EPCGS už byly napadeny v původním šetření, zatímco režimy AAS, FMS, MEIS, ECS a EDE se nevyšetřovaly.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (30)
               
               
                  Jak bylo uvedeno v 18. bodě odůvodnění výše, pouze jeden z indických vyvážejících výrobců spolupracoval. Tento vyvážející výrobce představoval více než 95 % celého indického dovozu uhlíkových elektrod (GES) do Unie a 50 % celkové odhadované výrobní kapacity v Indii. Výrobní kapacita v Indii byla určena na základě ověřeného dotazníku spolupracujícího vyvážejícího výrobce a veřejně dostupných finančních výkazů nespolupracujícího vyvážejícího výrobce. Spolupráce indických vyvážejících výrobců se proto považovala za slabou. Indické orgány byly řádně informovány, že vzhledem ke slabé spolupráci indických vyvážejících výrobců může Komise uplatnit článek 28 základního nařízení. V tomto ohledu neobdržela Komise žádné připomínky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (31)
               
               
                  Po zveřejnění informací indická vláda tvrdila, že spolupráci nelze považovat za slabou, protože spolupracující výrobce představuje více než 95 % indického vývozu GES do Unie během období přezkumného šetření a 50 % celkové odhadované výrobní kapacity v Indii. V tomto ohledu se vysvětluje, že Komise stanovila úroveň spolupráce na základě celkové výrobní kapacity v Indii, která byla považována za vhodnější než objem indického vývozu GES do Unie během období přezkumného šetření v souvislosti s přezkumem opatření před pozbytím platnosti. Jelikož v Indii jsou pouze dva výrobci takové velikosti a pouze jeden z nich spolupracoval, je opodstatněné kvalifikovat spolupráci jako slabou, neboť nespolupracující společnost měla potenciálně velký dopad na posouzení pravděpodobnosti pokračování subvencování a obnovení újmy. Samozřejmě, jak už bylo vysvětleno ve 155. bodě odůvodnění, nespolupracující výrobce téměř zastavil vývoz do Unie z důvodu celních sazeb a s největší pravděpodobností by obnovil vývoz ve větších množstvích, pokud by opatření pozbyla platnosti. V důsledku toho, protože každý ze dvou známých výrobců představuje 50 % odhadované celkové indické výrobní kapacity, nelze vyloučit, že jejich příslušné podíly v celkovém indickém vývozu do Unie by byly vyváženější a tedy úplně rozdílné než poměr přibližně 95/5 zaznamenaný během období přezkumného šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. Komise v každém případě konstatuje, že toto tvrzení je nevhodné v souvislosti s přezkumem opatření před pozbytím platnosti, jehož účelem je určit, zda subvencování pokračuje. Na základě zjištění týkajících se pouze vyvážejícího výrobce Komise už může učinit závěr, že subvencování pokračuje. Proto skutečnost, zda je stupeň spolupráce nízký nebo vysoký, je zcela nepodstatná.
               
            
         
      
      2.   Režim navracení cla (DDS)
      
      2.1.   Právní základ
      
      
         
         
         
            
               
                  (32)
               
               
                  Podrobný popis režimu DDS je uveden v Pravidlech pro vracení cel a spotřebních daní z roku 1995 ve znění pozdějších oznámení.
               
            
         
      
      2.2.   Způsobilost
      
      
         
         
         
            
               
                  (33)
               
               
                  Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.
               
            
         
      
      2.3.   Provádění v praxi
      
      
         
         
         
            
               
                  (34)
               
               
                  Způsobilý vývozce může zažádat o navrácení částky, která je vypočtena jako procento hodnoty „vyplaceně loď“ (dále jen „FOB“ – free-on-board) výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby navracení byly stanoveny indickou vládou pro řadu výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Určují se na základě průměrného množství nebo průměrné hodnoty materiálů použitých jako vstupy při výrobě výrobku a na základě průměrné výše cla zaplaceného za vstupy. Jsou použitelné bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli. Během období přezkumného šetření činila sazba DDS 3 % s maximální hodnotou 3,2 INR/kg do 22. listopadu 2014 a poté 2,4 % s maximální hodnotou 8 INR/kg.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (35)
               
               
                  Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. Jakmile jsou údaje o zásilce zaneseny na celní server (ICEGATE), je zde uvedeno, že vývoz probíhá v rámci režimu DDS a je neodvolatelně stanovena částka DDS. Poté co přepravní společnost předložila obecné prohlášení o vývozu a celní úřad tento dokument porovnal s údaji na přepravním dokladu a zjistil, že se údaje shodují, jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se vrátilo clo, a to buď přímou platbou na bankovní účet vývozce, nebo příkazem k výplatě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (36)
               
               
                  Vývozce musí rovněž prokázat realizaci příjmů z vývozu prostřednictvím potvrzení banky o uskutečnění platby (dále jen „BRC“ – Bank Realisation Certificate). Tento dokument může být poskytnut poté, co byla vyplacena částka navraceného cla; indická vláda však bude vyplacenou částku vymáhat zpět, pokud vývozce potvrzení BRC nepředloží ve stanovené lhůtě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (37)
               
               
                  Částka navráceného cla může být použita pro jakékoli účely.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (38)
               
               
                  V souladu s indickými účetními standardy může být částka navráceného cla při splnění vývozní povinnosti zaúčtována do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (39)
               
               
                  Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce během období přezkumného šetření dále využíval režim DDS.
               
            
         
      
      2.4.   Závěry týkající se režimu DDS
      
      
         
         
         
            
               
                  (40)
               
               
                  Jak bylo uvedeno v původním šetření, režim DDS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Takzvaná částka navráceného cla je finančním příspěvkem indické vlády, protože má podobu přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády. Pokud jde o používání těchto finančních prostředků, nejsou stanovena žádná omezení. Kromě toho částka navráceného cla poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (41)
               
               
                  Sazba navráceného cla u vývozu je stanovena indickou vládou pro jednotlivé výrobky. Třebaže se subvence označuje jako navracení cla, tento režim nemá povahu povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Vyplacení peněžních prostředků vývozci v hotovosti není spojeno se skutečným zaplacením dovozních cel na suroviny a není celním dobropisem ke kompenzaci dovozního cla na minulý nebo budoucí dovoz surovin.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (42)
               
               
                  Během inspekce na místě indická vláda a spolupracující vyvážející výrobce tvrdili, že existuje dostatečná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin. Indická vláda totiž při určování sazeb navraceného cla bere v úvahu průměrné množství nebo hodnotu materiálů použitých jako vstupy při výrobě dotčeného výrobku a rovněž průměrnou výši cla zaplaceného za vstupy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (43)
               
               
                  Komise se však nedomnívá, že údajná spojitost mezi sazbami navraceného cla a clem zaplaceným ze surovin postačuje k tomu, aby tento režim byl v souladu s pravidly stanovenými v příloze I, příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména výše dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály (včetně jejich množství a původu) jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (44)
               
               
                  Platbu v podobě přímého převodu finančních prostředků ze strany indické vlády po vývozu uskutečněném vývozci je tudíž třeba považovat za přímý grant indické vlády závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považována za specifickou a napadnutelnou podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.
               
            
         
      
      2.5.   Výpočet výše subvence
      
      
         
         
         
            
               
                  (45)
               
               
                  Podle čl. 3 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce subvence, a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v okamžiku, kdy se uskuteční vývozní transakce v rámci tohoto režimu. V takovém okamžiku musí indická vláda zaplatit částku navraceného cla, která představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné částku navraceného cla, která má být poskytnuta pro danou vývozní transakci, nemůže indická vláda rozhodnutí o udělení subvence nijak ovlivnit. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, a protože nejsou spolehlivé důkazy svědčící o opaku, považuje se za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu DDS jako součet částek navraceného cla získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (46)
               
               
                  V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (jmenovatel) přepočtena na celkový vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření, protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (47)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem 2,02 %.
               
            
         
      
      3.   Režim předběžného povolení (Advance Authorisation Scheme, dále jen „AAS“)
      
      3.1.   Právní základ
      
      
         
         
         
            
               
                  (48)
               
               
                  Tento režim je podrobně popsán v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentu FTP 09–14 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příručky HOP I 09–14 a také v odstavcích 4.03 až 4.24 FTP 15–20 a v kapitolách 4.04 až 4.52 příručky HOP I 15–20.
               
            
         
      
      3.2.   Způsobilost
      
      
         
         
         
            
               
                  (49)
               
               
                  Režim AAS má šest podrežimů, které jsou podrobněji popsány v 50. bodě odůvodnění níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro fyzický vývoz a pro podrežim AAS pro roční potřebu. Vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro podrežim AAS pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FTP 09–14, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podrežim AAS pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.
               
            
         
      
      3.3.   Provádění v praxi
      
      
         
         
         
            
               
                  (50)
               
               
                  Režim AAS může být vydán pro:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              fyzický vývoz: ten je hlavním podrežimem. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. Termín „fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit území Indie. Povolený dovoz a vývozní povinnost, včetně typu vyváženého výrobku, jsou uvedeny v licenci;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              roční potřebu: toto povolení se nevztahuje na konkrétní výrobek určený na vývoz, nýbrž na širší skupinu výrobků (např. chemické látky a příbuzné výrobky). Držitel licence může, a to až do určité hodnoty stanovené na základě jeho vývozní výkonnosti v minulosti, dovážet bezcelně veškeré vstupy k použití při výrobě jakékoli z položek spadajících do příslušné skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              dodávky meziproduktů: tento podrežim se vztahuje na případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek na vývoz a rozdělí si proces výroby. Vyvážející výrobce, jenž vyrábí meziprodukt, smí bezcelně dovážet vstupní materiály a pro tento účel může získat režim AAS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              domnělý vývoz: tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupní materiály potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2 písm. b) až f), g), i) a j) dokumentu FTP 09–14. Podle indické vlády zahrnuje domnělý vývoz ty transakce, při nichž dodané zboží neopouští zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro jednotky orientované na vývoz nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní hospodářské zóně;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              předběžný příkaz k uvolnění (dále jen „ARO“): držitel režimu AAS, který hodlá získávat vstupní materiály z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem využít ARO. V takových případech jsou předběžná povolení validována jako ARO a převedena na domácího dodavatele při dodávce položek, které jsou v nich uvedeny. Schválení ARO opravňuje domácího dodavatele k výhodám domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FTP 09–14 (tj. AAS pro dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně). V mechanismu ARO jsou daně a cla namísto konečnému vývozci vráceny dodavateli, a to ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích i dovezených vstupů;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              vi)
                           
                           
                              tuzemský back-to-back akreditiv: tento podrežim se opět vztahuje na domácí dodávky držiteli předběžného povolení. Držitel předběžného povolení může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Banka uzná povolení u přímého dovozu pouze pro hodnotu a objem položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 dokumentu FTP 09–14 (tj. program předběžných povolení na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (51)
               
               
                  Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce získal úlevu v rámci prvního podrežimu, tj. fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení (AAS) během období přezkumného šetření. Není tudíž nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podrežimů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (52)
               
               
                  Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 09–14), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (53)
               
               
                  Pokud jde o podrežim využívaný během období přezkumného šetření dotčenou společností, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do objemu a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci režimu AAS je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“ – Standard Input Output Norms), které existují pro většinu výrobků, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (54)
               
               
                  Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (55)
               
               
                  Jak je vysvětleno ve 26. bodě odůvodnění, v dubnu 2015 vstoupil v platnost nový dokument FTP. Pokud jde o provádění v praxi stanovené v 50. až 54. bodě odůvodnění, jediná změna, kterou přinesla nová politika FTP, bylo zkrácení období vývozní povinnosti z 24 měsíců na 18 měsíců. Je nutné rovněž poznamenat, že všechny licence použité spolupracujícím vyvážejícím výrobcem během období přezkumného šetření pořád ještě podléhaly FTP 09–14, protože byly vydány před dubnem 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (56)
               
               
                  Šetřením bylo zjištěno, že požadavky ohledně ověřování stanovené indickými orgány nebyly v praxi splněny ani testovány.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (57)
               
               
                  Spolupracující vyvážející výrobce vedl určitý registr týkající se výroby a spotřeby. Nebylo však možné ověřit, jaké vstupní materiály (včetně jejich původu) byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány a v jakém množství. Zejména u zavedeného systému nebylo možné určit a přesně změřit, zda došlo k nadměrné úlevě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (58)
               
               
                  Pokud jde o požadavky na ověření uvedené v 52. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že se žádná z licencí režimu předběžného povolení (AAS) využívaných společností nenacházela ve fázi, kdy by bylo třeba předkládat orgánům dodatek 23. Zjistilo se však také, že žádné záznamy, které vedly společnosti, by neumožnily výpočet nadměrné úlevy, jak se vyžaduje v dodatku 23, takže externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a provedené práce by v budoucnu nemohl vydat žádné osvědčení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (59)
               
               
                  Kromě toho se zjistilo, že pouze 75 % až 85 % hlavní suroviny (kalcinovaný ropný koks nebo „CPC“ – calcined petroleum coke) dovážené bezcelně v rámci AAS bylo fyzicky začleněno do uhlíkových elektrod (GES), zatímco 15 % až 25 % bylo zahrnuto do dvou vedlejších produktů, tj. do kusové a prachové železné rudy. Bylo rovněž zjištěno, že nejméně jedna část obou vedlejších produktů byla prodána na domácím trhu a že nebyl zaveden žádný systém na měření skutečného množství bezcelně dováženého CPC začleněného do vedlejších produktů vyvážených nebo prodávaných na domácím trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (60)
               
               
                  Celkově se má za to, že spolupracující vyvážející vývozce nebyl schopen prokázat, že příslušná ustanovení politiky FTP byla splněna.
               
            
         
      
      3.4.   Závěry týkající se režimu AAS
      
      
         
         
         
            
               
                  (61)
               
               
                  Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení; představuje totiž finanční příspěvek indické vlády, neboť snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné, a zvýhodňuje prošetřovaného vývozce, protože zlepšuje jeho likviditu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (62)
               
               
                  Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení ze zákona jednoznačně podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (63)
               
               
                  Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem systém ani postup pro ověřování, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II bod 4 základního nařízení a v případě režimů navracení u náhradních vstupů příloha III bod 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že normy SION pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém pro ověřování skutečné spotřeby, protože se jedná o standardní normy, které neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů byla při výrobě vyváženého výrobku spotřebovávána. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II bod 5 a příloha III část II bod 3 základního nařízení).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (64)
               
               
                  Uvedený podrežim je proto napadnutelný.
               
            
         
      
      3.5.   Výpočet výše subvence
      
      
         
         
         
            
               
                  (65)
               
               
                  Při neexistenci povoleného režimu navracení cla nebo režimu navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (66)
               
               
                  Jelikož nebyly spolehlivé důkazy svědčící o opaku, výše subvencí pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněného podrežimu během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (67)
               
               
                  Sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem činí 0,30 %.
               
            
         
      
      4.   Režim „Focus Market Scheme“ (FMS)
      
      4.1.   Právní základ
      
      
         
         
         
            
               
                  (68)
               
               
                  Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavci 3.14 dokumentu FTP 09–14 a v odstavci 3.8 příručky HOP I 09–14.
               
            
         
      
      4.2.   Způsobilost
      
      
         
         
         
            
               
                  (69)
               
               
                  Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.
               
            
         
      
      4.3.   Provádění v praxi
      
      
         
         
         
            
               
                  (70)
               
               
                  Vývoz všech výrobků, včetně vývozu GES, v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v tabulkách 1 a 2 dodatku 37(C) příručky HOP I 09–14 má nárok na celní dobropis ve výši 3 % hodnoty FOB. Od 1. dubna 2011 má vývoz všech výrobků do zemí uvedených v tabulce 3 dodatku 37(C) („Special Focus Markets“) nárok na celní dobropis ve výši 4 % hodnoty FOB. Na určité typy vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (71)
               
               
                  Celní dobropisy v rámci režimu FMS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na dobropis. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží, včetně kapitálových statků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (72)
               
               
                  Osvědčení o nároku na dobropis se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (73)
               
               
                  Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce využíval během období přezkumného šetření režim FMS.
               
            
         
      
      4.4.   Závěry týkající se režimu FMS
      
      
         
         
         
            
               
                  (74)
               
               
                  Režim FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády ze cla, které by bylo jinak splatné. Nadto celní dobropis v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (75)
               
               
                  Kromě toho FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (76)
               
               
                  Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály (včetně jejich množství a původu) jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nepřiměřené platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody v rámci režimu FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Na výhodu poskytovanou v rámci režimu FMS mají nárok dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu FMS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Kromě toho Komise konstatuje, že indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.
               
            
         
      
      4.5.   Výpočet výše subvence
      
      
         
         
         
            
               
                  (77)
               
               
                  Jelikož neexistoval žádný spolehlivý důkaz svědčící o opaku, výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že byla v období přezkumného šetření zaúčtována žadatelem na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (78)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností činila sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem 0,13 %.
               
            
         
      
      
         Ukončení a nahrazení FMS
      
      
         
         
         
            
               
                  (79)
               
               
                  Po vstupu FTP 15–20 dne 1. dubna 2015 v platnost byl režim FMS spolu s ostatními čtyřmi režimy spojen do režimu Merchandise Export Incentive Scheme (MEIS) popsaného v 83. až 100. bodě odůvodnění. Jak bylo vysvětleno v dokumentu pod názvem „Hlavní body politiky zahraničního obchodu na období 2015–2020“ (13), který uveřejnilo Generální ředitelství indické vlády pro zahraniční obchod: „Dřív existovalo 5 různých režimů (Focus Product Scheme, Market Linked Focus Product Scheme, Focus Market Scheme, Agri. Infrastructure Incentive Scrip a zvláštní režim pro odvětví zemědělství a průmysl venkova – VKGUY (Vishesh Krishi And Gram Udyog Yojana)) na podporu vývozu zboží formou různých druhů celních sazeb za odlišných podmínek (specifických pro odvětví nebo pouze pro skutečného uživatele) připojených pro jejich použití. Teď byly všechny tyto režimy sloučeny do jednoho režimu, a to režimu vývozu zboží z Indie (Merchandise Export from India Scheme) […].“
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (80)
               
               
                  V šetření se zjistilo, že spolupracující vyvážející výrobce přešel z režimu FMS na režim MEIS, jakmile byl režim FMS ukončen.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (81)
               
               
                  Vzhledem k 79. a 80. bodu odůvodnění, se Komise domnívá, že subvence získaná v rámci režimu FMS nebyla přerušena, ale pouze sloučena a přejmenována, a že výhody udělované režimem FMS se poskytují dál na základě nového režimu. Na základě toho se režim FMS považuje za napadnutelný až do jeho ukončení.
               
            
         
      
      5.   Režim vývozu zboží z Indie (dále jen „MEIS“);
      
      5.1.   Právní základ
      
      
         
         
         
            
               
                  (82)
               
               
                  Podrobný popis režimu MEIS je uveden v kapitole 3 dokumentu FTP 15–20 a v kapitole 3 příručky HOP I 15–20.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (83)
               
               
                  Režim MEIS vstoupil v platnost dne 1. dubna 2015, tj. v polovině období přezkumného šetření. Je třeba připomenout, že režim MEIS je následnickým režimem FMS a 4 dalších režimů (Focus Product Scheme, Market Linked Focus Product Scheme, Agricultural Infrastructure Incentive Scrip a VKGUY), jak bylo vysvětleno v 79. až 81. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      5.2.   Způsobilost
      
      
         
         
         
            
               
                  (84)
               
               
                  Pro tento režim jsou způsobilí všichni vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci.
               
            
         
      
      5.3.   Provádění v praxi
      
      
         
         
         
            
               
                  (85)
               
               
                  Způsobilé společnosti mohou využívat režim MEIS ve vývozu konkrétních výrobků do konkrétních zemí, které jsou rozděleny do skupiny A („Tradiční trhy“, včetně všech členských států EU), skupiny B („Nově vznikající trhy a trhy, které jsou středem zájmu“) a skupina C („Ostatní trhy“). Země spadající do každé skupiny a seznam výrobků s odpovídajícími zvýhodněnými sazbami jsou uvedeny v tabulce 1 a tabulce 2 dodatku 3B dokumentu FTP 15–20.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (86)
               
               
                  Výhoda má formu celního dobropisu, který odpovídá procentnímu podílu hodnoty vývozu FOB. V případě GES se zjistilo, že během období přezkumného šetření tento procentní podíl činil 2 % pro vývoz do zemí skupiny B a 0 % pro vývoz do zemí skupiny A a C. Na určitý druh vývozu, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento režim nevztahuje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (87)
               
               
                  Celní dobropisy v rámci režimu MEIS jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 18 měsíců od data vydání. Mohou se použít pro: i) platbu cel na dovoz vstupních materiálů nebo zboží, včetně kapitálových statků, ii) platbu spotřebních daní na opatřování vstupních materiálů nebo zboží z domácích zdrojů, včetně kapitálových statků a plateb, iii) platbu daně za služby týkající se veřejných zakázek na služby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (88)
               
               
                  Žádost o poskytnutí výhod na základě režimu MEIS se musí vyplnit on-line na webové stránce Generálního ředitelství pro zahraniční obchod. K on-line žádosti musí být připojena příslušná dokumentace (přepravní doklady, potvrzení banky o uskutečnění vývozu a doklad o vylodění). Příslušný regionální orgán indické vlády vydá celní dobropis po přezkoumání dokumentů. Pokud vývozce poskytne odpovídající dokumentaci, regionální orgán nemůže rozhodnutí o poskytnutí celních dobropisů nijak ovlivnit.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (89)
               
               
                  Bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce režim MEIS během období přezkumného šetření využíval.
               
            
         
      
      5.4.   Závěry týkající se režimu MEIS
      
      
         
         
         
            
               
                  (90)
               
               
                  Režim MEIS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Celní dobropis v rámci režimu MEIS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto celní dobropis v rámci MEIS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (91)
               
               
                  Kromě toho MEIS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (92)
               
               
                  Tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo režim navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Režim nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka dobropisu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Neexistuje režim nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupy jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce je způsobilý obdržet výhody v rámci režimu MEIS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, mají nárok na výhodu poskytovanou v rámci režimu MEIS. Kromě toho může vývozce využít celní dobropisy v rámci režimu MEIS k dovozu kapitálových statků, ačkoliv kapitálové statky nespadají do působnosti povolených režimů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků. Kromě toho indická vláda neprovedla žádné další šetření na základě skutečných vstupů a transakcí za účelem určení, zda došlo k nepřiměřené platbě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (93)
               
               
                  Vývoz do Evropské unie nebyl v průběhu přezkumného šetření přímo způsobilý pro MEIS, neboť členské státy EU jsou součástí zemí skupiny A, které v tomto období nebyly pro výhody v rámci režimu MEIS způsobilé. Na základě toho indická vláda tvrdila, že režim MEIS by se neměl považovat za napadnutelný. Celní dobropisy MEIS obdržené z vývozu GES do třetích zemí jsou však volně převoditelné a lze je použít ke kompenzaci dovozního cla na vstupy začleněné do výrobku, který je předmětem přezkumu, i když se vyváží do Unie. Z tohoto důvodu se mělo za to, že režim MEIS obecně poskytuje výhody pro vývoz GES, včetně vývozu do Unie, a proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (94)
               
               
                  Po zveřejnění informací indická vláda znovu zopakovala své tvrzení, že režim nelze považovat za napadnutelný, neboť pro výhody v rámci režimu MEIS byl v průběhu období přezkumného šetření přímo způsobilý pouze vývoz do třetích zemí, které nejsou členy EU. Indická vláda však nepředložila nové argumenty, které by zpochybnily zjištění uvedená v 93. bodě odůvodnění, a zejména skutečnost, že celní dobropisy získané z dovozu GES do třetích zemí jsou volně převoditelné a lze je použít ke kompenzaci dovozního cla na vstupy začleněné do výrobku, který je předmětem přezkumu, když se vyváží do Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      5.5.   Výpočet výše subvence
      
      
         
         
         
            
               
                  (95)
               
               
                  Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že byla v období přezkumného šetření zaúčtována žadatelem na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (96)
               
               
                  Bylo zjištěno, že zatímco režim MEIS a jeho předchůdce, režim FMS, byly v platnosti po dobu šesti měsíců (první polovina období přezkumného šetření v případě FMS a druhá polovina v případě MEIS), výše napadnutelných subvencí získaných v rámci režimu MEIS byla přibližně třikrát větší než částka poskytnutá v rámci režimu FMS.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (97)
               
               
                  Komise ve zveřejněných informacích, v souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení, přepočetla tuto výši subvence (čitatel) na vývozní obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (98)
               
               
                  Indická vláda tvrdila, že metoda výpočtu Komise popsaná v 97. bodě odůvodnění vedla k dvojímu započtení výhod MEIS, jednou pro vývoz do zemí přímo způsobilých pro režim MEIS a jednou pro celkový vývoz (včetně vývozu do Unie). Jelikož však metoda výpočtu popsaná v 97. bodě odůvodnění spočívá v rozdělení získané výhody na veškerý vývoz pouze podle vývozního obratu (včetně vývozu do Unie), nedošlo k dvojímu započtení výhod. Tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (99)
               
               
                  V každém případě není v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti nutné stanovit přesnou sazbu subvence MEIS, neboť existují dostatečné důkazy o pokračování subvence se zřetelem k zjištěním týkajícím se ostatních režimů, které byly předmětem šetření. Je tudíž nutné pouze potvrdit, že výhody získané v rámci režimu FMS se i nadále poskytovaly v rámci režimu MEIS, protože MEIS je pokračováním režimu FMS, jak je uvedeno v 79. až 81. bodě odůvodnění. Komise za tímto účelem přepočítala sazbu subvence co nejkonzervativnějším způsobem s použitím největšího dostupného jmenovatele, tj. celkového obratu GES. Na základě toho sazba subvence vypočtená v souvislosti s tímto režimem pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce dosáhla 0,31 %. Tato sazba tvoří dolní hranici sazby subvence v průběhu období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (100)
               
               
                  Je třeba poznamenat, že se očekává, že sazba subvence tohoto režimu se po skončení období přezkumného šetření značně zvýší, jelikož indická vláda vyhláškou č. 44/2015–2020 ze dne 29. října 2015 rozšířila výhodu 2 % sazby na skupinu A a C, čímž rozšířila pokrytí trhu režimu MEIS na všechny země, a zejména na členské státy EU. Tento vývoj zvýší úroveň subvencování ve srovnání se subvencováním zaznamenaným v průběhu období přezkumného šetření. Protože však nárok na výhody MEIS lze v zásadě uplatňovat u každého vývozu, očekává se, že sazba subvence u tohoto režimu se podstatně zvýší a dosáhne úrovně 2 %.
               
            
         
      
      6.   Režim podpory vývozu kapitálových statků (EPCGS)
      
      6.1.   Právní základ
      
      
         
         
         
            
               
                  (101)
               
               
                  Podrobný popis tohoto režimu je uveden v kapitole 5 dokumentů FTP 09–14 a FTP 15–20 a v kapitole 5 příruček HOP I 09–14 a HOP I 15–20.
               
            
         
      
      6.2.   Způsobilost
      
      
         
         
         
            
               
                  (102)
               
               
                  Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.
               
            
         
      
      6.3.   Provádění v praxi
      
      
         
         
         
            
               
                  (103)
               
               
                  Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti umožněno dovážet kapitálové statky za sníženou celní sazbu. Vývozní povinnost znamená povinnost vyvézt zboží o minimální hodnotě odpovídající, v závislosti na zvoleném dílčím režimu, šestinásobku nebo osminásobku částky ušetřeného cla. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci pro režim EPCGS. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 3 % použitelnou na veškeré kapitálové statky dovezené v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené kapitálové zboží během určitého období využito k výrobě určitého množství zboží na vývoz. Kapitálové statky se mohou dovážet rovněž v rámci režimu EPCGS při celní sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (104)
               
               
                  Držitel licence pro režim EPCGS může také pořídit kapitálové statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto kapitálových statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky kapitálových statků držiteli licence pro režim EPCGS.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (105)
               
               
                  Podobně jako v původním šetření bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobce režim EPGS během období přezkumného šetření dále využíval.
               
            
         
      
      6.4.   Závěr k režimu EPCGS
      
      
         
         
         
            
               
                  (106)
               
               
                  Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla vývozce zvýhodňuje, protože ušetřením cla při dovozu se zlepšuje jeho likvidita.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (107)
               
               
                  Režim EPCG dále právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (108)
               
               
                  Režim EPCG nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě výrobků určených na vývoz.
               
            
         
      
      6.5.   Výpočet výše subvence
      
      
         
         
         
            
               
                  (109)
               
               
                  Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených kapitálových statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků v daném výrobním odvětví. Takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se zohlednila úplná časová hodnota peněz. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (110)
               
               
                  V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na příslušný vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (111)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností činila sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem 0,27 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (112)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že pro výpočet sazby subvence tohoto režimu měla být výše subvence přepočtena na celkový obrat společnosti, včetně vývozu a domácího prodeje, a ne jenom na vývozní obrat. Své tvrzení odůvodňoval skutečností, že stroje, které využívají výhody subvencování EPCGS, lze použít rovněž na výrobu výrobků prodávaných na domácím trhu, jak je uvedeno v čl. F písm. b) bodě ii) pokynů pro výpočet výše subvence v šetřeních napadnutelného cla (14) (dále jen „pokyny“), které obsahují návod na výpočet subvenčních sazeb pro nevývozní subvence. Možnost vyrábět GES prodávané na domácím trhu se stroji dováženými v rámci režimu EPCGS však nevyžaduje vymezení EPCGS jako vývozní subvence, jelikož, jak je vysvětleno ve 103. a 107. bodě odůvodnění, tato subvence právně závisí na vývozní výkonnosti. Proto se čl. F písm. b) bodě ii) pokynů, který se týká nevývozních subvencí, nevztahuje na výpočet EPCGS a tvrzení bylo zamítnuto. Kromě toho je třeba připomenout, že metoda výpočtu použitá pro EPCGS v současném řízení je stejná jako metoda použitá v ostatních řízeních týkajících se GES pocházejících z Indie, tj. v původním šetření (viz 57. bod odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 1008/2004 (15)), částečném prozatímním přezkumu (viz 54. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 1354/2008) a prvním přezkumu před pozbytím platnosti (viz 47. bod odůvodnění v prováděcím nařízení (EU) č. 1185/2010).
               
            
         
      
      7.   Režim vývozních úvěrů (Export Credit Scheme – ECS)
      
      
         
         
         
            
               
                  (113)
               
               
                  Žadatel namítal, že v rámci režimu ECS Indická centrální banka předepsala maximální horní úrokové sazby půjček vývozních úvěrů poskytovaných bankami. Tato horní mez byla údajně stanovena na základě referenční nejvýhodnější úrokové sazby banky na půjčky mínus 2,5 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (114)
               
               
                  Bylo však zjištěno, že maximální horní úrokové sazby ukládané bankám na půjčky vývozních úvěrů v INR Indická centrální banka zrušila s platností od 1. července 2010 rámcovým oběžníkem DBOB č. DIR (Exp.) BC 06/04.02.002/2010-11 a že maximální horní úrokové sazby ukládané bankám na půjčky vývozních úvěrů v cizí měně byly zrušeny s platností od 5. května 2012 rámcovým oběžníkem DBOD č. DIR (Exp.) BC 04/04.02.002/2011-2012 s výjimkou konkrétního omezeného počtu odvětví průmyslu. GES nebyly zahrnuty do seznamu výjimek, a podle platných právních předpisů proto nebyl režim ECS v průběhu období přezkumného šetření pro výrobce GES k dispozici.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (115)
               
               
                  Šetření potvrdilo, že skutečné sazby, které dostal spolupracující vyvážející výrobce na své půjčky, byly stejné jako základní sazby příslušných bank poskytujících půjčky, nebo se od nich jenom mírně lišily. Jelikož nic nenasvědčovalo tomu, že Indická centrální banka rozhodovala o základní sazbě bank, byl učiněn závěr, že sazby půjček vývozních úvěrů si volně určovaly banky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (116)
               
               
                  Je třeba poznamenat, že krátce po skončení období přezkumného šetření Indická centrální banka v rámcovém oběžníku DBR.Dir.BC.č.62/04.02.001/2015-16 ze dne 4. prosince 2015 vyhlásila nový „systém vyrovnávání úroků na vývozní úvěry v rupiích před přepravou a po ní“. Tento systém je k dispozici pro vývoz široké škály výrobků, včetně GES, bez ohledu na velikost vyvážejícího výrobce a pro vývoz pro malé a střední podniky. Na základě toho nelze vyloučit, že spolupracující vyvážející výrobce začal využívat výhody tohoto systému nebo že je bude využívat v budoucnosti. Získané výhody, budou-li nějaké, by se však poskytly až po skončení období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (117)
               
               
                  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti nepovažuje za nutné učinit zjištění týkající se tohoto systému.
               
            
         
      
      8.   Režim osvobození od daně z elektřiny (Electricity Duty Exemption Scheme, dále jen „režim EDES“)
      
      
         
         
         
            
               
                  (118)
               
               
                  V rámci politiky podpory průmyslu z roku 2004 nabízí stát Madhjapradéš průmyslovým společnostem, které investují do výroby elektřiny pro vlastní spotřebu, osvobození od daně z elektřiny.
               
            
         
      
      8.1.   Právní základ
      
      
         
         
         
            
               
                  (119)
               
               
                  Popis režimu osvobození od daně z elektřiny, který používá vláda státu Madhjapradéš, je uveden v oddíle 3-B zákona o dani z elektřiny z roku 1949.
               
            
         
      
      8.2.   Způsobilost
      
      
         
         
         
            
               
                  (120)
               
               
                  Pro tento režim je způsobilý každý výrobce, který investuje určitý objem kapitálu do výstavby elektrárny ve státě Madhjapradéš.
               
            
         
      
      8.3.   Provádění v praxi
      
      
         
         
         
            
               
                  (121)
               
               
                  Podle oznámení vlády státu Madhjapradéš č. 5691-XIII-2004 ze dne 29. září 2004 mohou společnosti nebo osoby, které investují do nových elektráren pro vlastní spotřebu s kapacitou větší než 10 kW, získat od inspekčního elektrárenského úřadu státu Madhjapradéš potvrzení o osvobození od daně z elektřiny. Osvobození se vydává pouze na elektřinu vyrobenou pro vlastní spotřebu, a pouze pokud nová elektrárna pro vlastní spotřebu nenahrazuje starší elektrárnu. Výjimka je udělována na pět let.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (122)
               
               
                  Oznámením č. 3023/F-4/3/13/03 ze dne 5. dubna 2005 vláda státu Madhjapradéš osvobodila od daně z elektřiny první elektrárnu postavenou spolupracujícím vyvážejícím výrobcem (dále jen „elektrárna o kapacitě 30 MW“) na období 10 let s platností od 6. dubna 2005. Je třeba poznamenat, že toto oznámení se vztahovalo pouze na spolupracujícího vyvážejícího výrobce, a proto představovalo výjimku z všeobecné 5leté doby platnosti výjimky stanovené v oznámení č. 5691-XIII-2004. To ukazuje, že uvedená pobídka se systematicky neposkytuje podle kritérií jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním předpise.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (123)
               
               
                  Oznámením č. 4328-XIII-2006 ze dne 21. července 2006 vláda státu Madhjapradéš zavedla rozdílné doby platnosti výjimky v trvání 5, 7 a 10 let platné v závislosti na hodnotě investic subvencované elektrárny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (124)
               
               
                  Podle dopisu vlády státu Madhjapradéš ze dne 4. února 2015 byla 7letá výjimka udělena druhé elektrárně spolupracujícího vyvážejícího výrobce (dále jen „elektrárna o kapacitě 33 MW“) od 10. června 2009 do 9. června 2016.
               
            
         
      
      8.4.   Závěry k režimu EDES
      
      
         
         
         
            
               
                  (125)
               
               
                  Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení na základě nezaplacené daně z prodeje elektřiny nakoupené v období přezkumného šetření (čitatel) a celkového obratu z prodeje společnosti (jmenovatel), jelikož režim EDES nezávisí na vývozní výkonnosti a ani použití elektřiny nebylo omezeno pouze na výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (126)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem 2 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (127)
               
               
                  Elektrárna o kapacitě 30 MW provozovaná spolupracujícím vyvážejícím výrobcem však přestala být v dubnu 2015 způsobilá pro režim EDES (tj. v průběhu období přezkumného šetření), a to v souladu s oznámením č. 3023/F-4/3/13/03 uvedeným ve 122. bodě odůvodnění. Šetření potvrdilo, že spolupracující vyvážející výrobce neměl po uvedeném datu z osvobození této elektrárny od cla výhodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (128)
               
               
                  Co se týče elektrárny o kapacitě 33 MW, její způsobilost uplynula v červnu 2016, jak je vysvětleno ve 124. bodě odůvodnění. Protože inspekce na místě byla provedena také v červnu 2016, nebylo možné na místě ověřit, zda se výhody přestaly po tomto datu poskytovat. Jelikož však ukončení výhod bylo možné ověřit u elektrárny o kapacitě 30 MW, není pádný důvod zpochybňovat, že výhody skončily včas také v případě elektrárny o kapacitě 33 MW.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (129)
               
               
                  Se zřetelem na ukončení výhod tohoto režimu Komise uznala, že vyvážející výrobce přestal využívat výhody tohoto režimu. V každém případě Komise v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti nepovažuje za nutné učinit zjištění o tomto režimu, neboť, jak bylo stanoveno dříve, existuje dostatek důkazů, aby byl učiněn závěr, že subvence pokračovala na základě režimů, u nichž Komise provedla zjištění.
               
            
         
      
      9.   Výše napadnutelných subvencí
      
      
         
         
         
            
               
                  (130)
               
               
                  Výše napadnutelných subvencí podle základního nařízení, vyjádřené hodnotově, byly u spolupracujícího vyvážejícího výrobce následující:
                  
                     Tabulka 1
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              REŽIMY
                           
                           
                              DDS
                           
                           
                              AAS
                           
                           
                              FMS
                           
                           
                              MEIS
                           
                           
                              EPCGS
                           
                           
                              Celkem
                           
                        
                        
                           
                              Společnost HEG Limited (%)
                           
                           
                              2,02
                           
                           
                              0,30
                           
                           
                              0,13
                           
                           
                              0,31
                           
                           
                              0,27
                           
                           
                              3,03
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (131)
               
               
                  Celková výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (132)
               
               
                  Indická vláda namítala, že nespolupracující vyvážející výrobce, společnost Graphite India Limited (dále jen „GIL“), nevyužil žádný z pěti napadnutelných režimů, u nichž se zjistilo, že poskytly výhody pro společnost HEG, na základě těchto tvrzení:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              na vývoz do Unie nebyl v průběhu období přezkumného šetření vydán žádný celní dobropis režimu DDS;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              režim FMS byl během období přezkumného šetření ukončen a v budoucnosti nebude vyvážejícím výrobcům poskytovat výhody;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              režim MEIS nebyl v průběhu období přezkumného šetření pro vývoz do Unie, pokud jde o GES, k dispozici;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              společnosti GIL nebyla během období přezkumného šetření poskytnuta žádná licence režimu AAS nebo EPCGS.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (133)
               
               
                  Tato tvrzení se však musí zamítnout z následujících důvodů:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              I když společnost GIL nedostala žádné celní dobropisy režimu DDS na svůj vývoz do Unie, neumožňuje to ještě učinit závěr, že tento režim neposkytoval společnosti GIL výhody. Sazba subvence režimu DDS se totiž vypočítává na základě veškerého vývozu společnosti, což zahrnuje také vývoz do jiných třetích zemí.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              Šetření sice potvrdilo, že režim FMS byl v průběhu období přezkumného šetření ukončen, ale rovněž stanovilo, jak je popsáno v 79. až 81. bodě odůvodnění, že výhody poskytované režimem FMS před jeho ukončením se poskytovaly dál v rámci nového režimu MEIS, který vstoupil v platnost bezprostředně po ukončení režimu FMS.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              Jak je vysvětleno v 93. bodě odůvodnění, samotná skutečnost, že vývoz do Unie nebyl přímo způsobilý pro celní dobropisy MEIS, neumožňuje učinit závěr, že vyvážející výrobce nezískal z režimu MEIS výhodu, pokud jde obecně o jeho vývoz nebo výrobní činnosti. Celní dobropisy MEIS obdržené z vývozu GES do třetích zemí jsou však volně převoditelné a lze je použít ke kompenzaci dovozního cla na vstupy začleněné do výrobku, který je předmětem přezkumu, i pokud se vyváží do Unie. Proto se má za to, že tyto celní dobropisy poskytují výhody pro vývoz GES, jakož i obecně pro výrobu společnosti GIL, včetně vývozu do Unie.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              I když společnost GIL nedostala v průběhu období přezkumného šetření žádné nové licence režimu AAS nebo EPCGS, neumožňuje to ještě učinit závěr, že tyto režimy neposkytovaly společnosti GIL výhody. Společnost GIL mohla získat výhody z příslušných režimů tím, že využila licence poskytnuté před obdobím přezkumného šetření. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že i když spolupracující vyvážející výrobce nedostal během období přezkumného šetření žádnou novou licenci režimu AAS nebo EPCGS, bylo přece jenom zjištěno, že získal výhody v rámci obou režimů využitím licencí poskytnutých před obdobím přezkumného šetření.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (134)
               
               
                  Podle žádosti o přezkum získala společnost GIL výhody ze stejných napadnutelných režimů jako spolupracující vyvážející výrobce. K dispozici nejsou žádné informace, které by svědčily o opaku. Současné šetření ve skutečnosti ukázalo, že dva režimy, jichž společnost GIL využívala a jež byly napadnutelné v původním šetření (DDS a EPCGS), existují dál a poskytují výhody spolupracujícímu vývozci. Na základě těchto skutečností, které jsou k dispozici, a v souladu s článkem 28 základního nařízení, byl učiněn závěr, že subvencování na úrovni země v průběhu období přezkumného šetření přetrvávalo dál.
               
            
         
      
      10.   Závěry o pravděpodobnosti přetrvávání subvencování
      
      
         
         
         
            
               
                  (135)
               
               
                  Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření spolupracující vyvážející výrobce nadále získával z napadnutelného subvencování od indických orgánů výhody. Ve 134. bodě odůvodnění bylo potvrzeno, že subvencování pokračovalo rovněž na úrovni země.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (136)
               
               
                  Napadnutelné subvenční programy poskytovaly opakovaně výhody a nic nenasvědčuje tomu (s výjimkou režimu FMS, který byl okamžitě nahrazen režimem MEIS), že by tyto programy byly v dohledné budoucnosti postupně zrušeny, nebo že by spolupracující vyvážející výrobce přestal v rámci těchto programů získávat výhody. Naopak, tyto programy byly během období přezkumného šetření obnoveny jako součást politiky zahraničního obchodu na roky 2015–2020, která zůstane v platnosti do března 2020. Kromě toho je třeba připomenout, že po skončení období přezkumného šetření i) se sazba subvence MEIS zvýšila, jak je uvedeno v 96. a 100. bodě odůvodnění, a ii) subvencování režimu vývozních úvěrů bylo znovu aktivováno, jak je potvrzeno ve 116. bodě odůvodnění. Každý vývozce je kromě toho způsobilý k využívání několika subvenčních režimů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (137)
               
               
                  Rovněž se zkoumalo, zda by se v případě zrušení opatření uskutečňoval vývoz do Unie ve významném objemu. Za tímto účelem byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a přebytečná kapacita v Indii, vývoz z Indie do jiných třetích zemí a atraktivita trhu Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (138)
               
               
                  Jak je uvedeno ve 30. bodě odůvodnění, jenom jeden vyvážející výrobce v Indii spolupracoval, což představuje pouze polovinu celkové indické výrobní kapacity. Závěry v oddílech níže proto vycházely ze skutečností dostupných podle článku 28 základního nařízení. Komise v tomto ohledu využila informace poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, žádost o přezkum před pozbytím platnosti, databázi Organizace spojených národů, statistiku Generálního ředitelství pro obchodní zpravodajství a statistiku (dále jen „DGCIS“) poskytnutou indickou vládou a veřejně dostupné informace.
               
            
         
      
      10.1.   Výrobní kapacita a přebytečná kapacita
      
      
         
         
         
            
               
                  (139)
               
               
                  Na základě veřejných finančních informací a ověřených údajů spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti HEG (16)
                      (17), oba indičtí výrobci zvýšili svou výrobní kapacitu po předcházejícím přezkumu před pozbytím platnosti uvedeném ve 4. bodě odůvodnění o 27 %. Na konci období přezkumného šetření dosahovala celková výrobní kapacita v Indii 160 000 tun za rok, rozděleno stejnou měrou mezi oba výrobce (18). Kromě toho šetření ukázalo, že indičtí vyvážející výrobci pravděpodobně v případě zvýšení poptávky svou kapacitu dále zvýší (19).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (140)
               
               
                  Objem výroby dvou indických výrobců se v průběhu období přezkumného šetření pohyboval od 110 000 do 120 000 tun. Na základě výše uvedeného byla celková indická přebytečná kapacita odhadnuta na 40 000 až 50 000 tun, což představuje 29 % až 36 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (141)
               
               
                  Ke zvýšení kapacity došlo současně se snížením spotřeby GES v Indii a na celém světě. GES se používají většinou v odvětví elektrooceli, konkrétně v ocelárnách k tavení ocelového šrotu. Vývoj spotřeby GES je proto v souladu s vývojem výroby elektrooceli a sleduje podobné trendy. Šetření ukázalo, že výroba elektrooceli v Indii a na celém světě se mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření (20) snížila, zatímco výrobní kapacita GES v Indii se zvýšila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (142)
               
               
                  Na konci listopadu 2014 indické orgány uložily antidumpingová opatření na dovoz GES z Číny (21). Očekává se, že indičtí výrobci svůj podíl na domácím trhu zvýší.
               
            
         
      
      10.2.   Vývoz do třetích zemí
      
      
         
         
         
            
               
                  (143)
               
               
                  Na základě veřejných účetních závěrek se zjistilo, že oba indičtí vyvážející výrobci jsou orientováni na vývoz (22)
                      (23) a během období přezkumného šetření vyvezli kolem 60 % své celkové výroby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (144)
               
               
                  Nehledě na platná opatření zůstala Unie pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnost HEG, důležitou destinací vývozu. Vývoz společnosti HEG v období přezkumného šetření dosáhl 10 % až 17 % jejího celkového prodeje, pokud jde o hodnotu, a 10 % až 20 %, pokud jde o objem. Nespolupracující indická společnost GIL vyvezla do Unie během období přezkumného šetření velmi malý objem. Musí se to však posuzovat ve vzájemném vztahu s antidumpingovými a vyrovnávacími cly vztahujícími se na společnost GIL (celkem 15,7 %) ve srovnání se společností HEG (celkem 7 %).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (145)
               
               
                  Jelikož neexistuje žádný jiný spolehlivější zdroj pro stanovení objemu vývozu z Indie na trhy jiných třetích zemí, byla použita databáze Organizace spojených národů. Podle této databáze se vývoz do jiných třetích zemí mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 43 % a potom se oproti roku 2013 v letech 2014 a 2015 snížil o 38 %. Objem vývozu se mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření celkově snížil (o 10 %). Hlavní destinace indického vývozu byly v roce 2015 USA, Saúdská Arábie, Írán, Turecko, Spojené arabské emiráty, Korejská republika a Egypt. Od roku 2012 do roku 2015 se indický vývoz do některých těchto destinací zvýšil (např. do Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, USA), zatímco do jiných (Íránu, Turecka, Korejské republiky, Egypta) se snížil, a to celkově o 9 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (146)
               
               
                  Zatímco v roce 2012 bylo Rusko třetím vývozním trhem pro indické výrobce, pokud jde o hodnotu, poté, co Rusko v prosinci 2012 uložilo valorické clo na dovoz GES z Indie ve výši od 16,04 % do 32,83 % (24), se v roce 2015 vývoz z Indie do Ruska snížil ze 4 415 tun na 638 tun, což je snížení o 83 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (147)
               
               
                  Informace o objemech vývozu v databázi Organizace spojených národů bylo možné ověřit ve statistice DGCIS, která ukazovala podobné trendy jako trend zaznamenaný v databázi Organizace spojených národů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (148)
               
               
                  Kromě toho objem vývozu spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti HEG, do jiných třetích zemí sledoval podobné trendy, tj. zvýšený objem vývozu do jiných třetích zemí od roku 2012 do roku 2013 a snížený od roku 2014 do období přezkumného šetření s celkovým snižujícím se trendem během posuzovaného období. Je třeba poznamenat, že nehledě na toto snížení objemu vývozu zůstala jeho celková úroveň v období přezkumného šetření značná, a to od 20 000 do 30 000 tun.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (149)
               
               
                  Pokud jde o hladiny vývozních cen, šetření vycházející z databáze Organizace spojených národů ukázalo, že indické vývozní ceny do některých zemí jako USA a Korejské republiky, které byly od roku 2012 do roku 2014 zpravidla v průměru nižší než ceny v EU, se v roce 2015 zvýšily přibližně na stejnou úroveň jako ceny v EU. Navíc Indické vývozní ceny do jiných zemí, jako např. do Saúdské Arábie, které byly od roku 2012 do roku 2014 nižší než ceny v EU, se navíc v roce 2015 zvýšily na vyšší úroveň než ceny EU. Kromě toho indický vývoz do některých jiných zemí, jako např. do Turecka, byl během celého posuzovaného období nadále nižší než ceny EU. Je však třeba konstatovat, že ceny v této databázi nerozlišují mezi různými typy výrobku, a proto je spolehlivost takového cenového srovnání na tomto základu omezená.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (150)
               
               
                  Analýza informací o vývozních cenách spolupracujícího vyvážejícího výrobce na trhy jiných třetích zemí ukázala, že během let 2012 a 2014 byly průměrné ceny na trhu Unie vyšší než průměrné ceny společnosti HEG na jiných třetích trzích (upravené na základě kalendářního roku, protože údaje byly poskytnuty na základě rozpočtového roku), zatímco během období přezkumného šetření byly průměrné ceny na trhu Unie nižší než průměrné ceny společnosti HEG na jiných třetích trzích.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (151)
               
               
                  Nebyly k dispozici žádné jiné údaje, aby se určily přesné cenové hladiny indických vyvážejících výrobců na trhy jiných třetích zemí.
               
            
         
      
      10.3.   Atraktivita trhu Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (152)
               
               
                  Atraktivita trhu Unie byla prokázána skutečností, že nehledě na platná antidumpingová a vyrovnávací cla přicházely indické GES na trh Unie i nadále. Během posuzovaného období byla Indie po Čínské lidové republice (dále jen „Čína“) i nadále druhou největší vyvážející zemí do Unie. Nehledě na snížení mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření si Indie udržovala vývoz do Unie ve značném objemu a značný podíl na trhu, jak je vysvětleno níže ve 179. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (153)
               
               
                  Případný vývoj prodeje na vývoz do Unie, pokud by opatření přestala platit, se musí posuzovat v souvislosti s celkovým snížením spotřeby GES v Indii a na celém světě, spolu s přebytečnou kapacitou v Indii. S největší pravděpodobností se tím zvýší tlak na indické vyvážející výrobce, aby prozkoumali další vývozní trhy, zejména s ohledem na jejich obchodní model orientovaný na vývoz. Proto pokud by opatření byla zrušena a pro přístup na trh Unie by nebyla uložena antidumpingová ani vyrovnávací cla, je samozřejmě pravděpodobné, že velká část přebytečné kapacity, která je k dispozici, bude využita pro vývoz na trh Unie. Zejména proto, že šetření ukázalo, že zatímco na některých vývozních trzích (např. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, USA) se indický vývoz v roce 2015 zvýšil, celkový vývoz z Indie na trhy jiných třetích zemí sledoval snižující se trend. To ukazuje, že některé třetí země mají patrně omezenou kapacitu, aby absorbovaly další množství vývozu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (154)
               
               
                  Kromě toho, jak je uvedeno ve 143. bodě odůvodnění, Rusko uložilo na dovoz GES z Indie antidumpingová cla. Indičtí vyvážející výrobci mají tedy omezený přístup na tento trh a nemohou zvýšit nebo přesměrovat své objem vývozu do Ruska, jak ukázal pokles vývozu do této destinace od roku 2012.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (155)
               
               
                  Na základě toho je pravděpodobné, že by indičtí vyvážející výrobci i nadále vyváželi značná množství do Unie, pokud by opatření přestala platit, a dokonce by s přihlédnutím k jejich značné přebytečné kapacitě zvýšili současný objem vývozu. To se pravděpodobně stane u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který bude mít motivaci ještě zvýšit svou již nyní značnou přítomnost na trhu Unie, a ještě více u nespolupracujícího vyvážejícího výrobce, jehož celní sazby jsou ve srovnání se spolupracujícím vyvážejícím výrobcem vyšší a který na trh Unie téměř přestal vyvážet.
               
            
         
      
      10.4.   Závěry o pravděpodobnosti přetrvávání subvencování
      
      
         
         
         
            
               
                  (156)
               
               
                  Výše uvedená analýza ukazuje, že i) subvencovaný indický dovoz i nadále během období přezkumného šetření přicházel na trh Unie ve značných množstvích; ii) subvenční programy budou v dohledné budoucnosti i nadále k dispozici; iii) oba indičtí výrobci jsou orientováni na vývoz a mají přebytečnou kapacitu, kterou by bylo možné využít ke zvýšení objemu vývozu do Unie; iv) spotřeba na celém světě sleduje klesající trend, takže se snižují možnosti vývozu na některé jiné třetí trhy; v) existence antidumpingových opatření v Rusku vůči indickým GES dále omezuje možnosti vývozu indických vyvážejících výrobců. Je proto pravděpodobné, že indické GES by i nadále přicházely na trh Unie ve značném objemu a za subvencované ceny, pokud by se opatření zrušila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (157)
               
               
                  S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 18 odst. 3 základního nařízení dospěla Komise k závěru, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, subvencování by pravděpodobně pokračovalo.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (158)
               
               
                  Po zveřejnění informací tvrdil jediný spolupracující indický vyvážející výrobce, společnost HEG, že Komise ve svém hodnocení pravděpodobnosti přetrvávání subvencování nezohlednila skutečnosti vztahující se na dobu po skončení období přezkumného šetření. V tomto ohledu spolupracující indický vyvážející výrobce tvrdil, že když Komise uplatnila článek 28 základního nařízení, nepřihlédla ke skutečnosti, že společnost GIL, která je druhým indickým výrobcem GES, vynaložila investice do výrobního zařízení v Unii, tj. do společnosti Graphite Cova GmbH (dále jen „GIL Cova“). Společnost HEG dále tvrdila, že společnost GIL má strategickou dlouhodobou smlouvu na prodej vypalovaných zelených elektrod (které jsou polotovarem) svému grafitizačnímu zařízení GIL Cova. Společnost HEG také tvrdila, že z důvodu této strategické investice společnosti GIL není správný závěr Komise, že vývoz z Indie do Unie se zvýší, a zjištění, že oba indičtí výrobci mají přebytečnou kapacitu, která je k dispozici pro vývoz, se zakládá čistě na domněnkách. Společnost HEG rovněž tvrdila, že skončením platnosti opatření se objem vývozu do Unie nezvýší, a to vzhledem ke klesajícímu trendu vývozu z Indie do Unie (včetně vývozu společnosti HEG do Unie) po skončení období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (159)
               
               
                  Společnost HEG navíc tvrdila, že její plány na zvýšení výrobní kapacity byly pouze vizí jejího předsedy s přihlédnutím k příznivému ekonomickému scénáři roku 2010. Ve výroční zprávě společnosti HEG za rok končící dne 31. března 2016 už nejsou žádné nové návrhy na rozšíření kapacit projednávané správní radou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (160)
               
               
                  Pokud jde o srovnání cen, které provedla Komise ve 149. a 150. bodě odůvodnění, co se týče vývozu na trhy jiných třetích zemí, společnost HEG předložila analýzu svých průměrných cen CIF/CFR pro čtyři jiné třetí země ve srovnání s jejími průměrnými cenami CIF pro Unii a učinila závěr, že její průměrné ceny pro čtyři jiné třetí země jsou všeobecně vyšší než její ceny pro Unii. Společnost HEG proto tvrdila, že trh Unie s nižšími cenovými hladinami bude ve srovnání s jinými méně atraktivní.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (161)
               
               
                  Pokud jde o tvrzení společnosti HEG týkající se investic společnosti GIL do společnosti GIL Cova během posuzovaného období, společnost GIL vyvezla na trh Unie velmi malý objem. Má se však za to, že je tomu tak nejenom kvůli investicím společnosti GIL do GIL Cova, ale hlavně kvůli vysokým antidumpingovým a vyrovnávacím clům, která se vztahují na vývoz společnosti GIL India do Unie (celkem 15,7 %). Ve scénáři vývoje, pokud by byla tato antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření zrušena, by společnost GIL pravděpodobně obnovila vývoz do Unie nehledě na investice do GIL Cova, také vzhledem k přebytečné kapacitě, kterou disponuje, a atraktivitě trhu Unie, jak je popsáno výše ve 152. až 155. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (162)
               
               
                  Pokud jde o tvrzení společnosti HEG týkající se trendu vývozu po skončení období přezkumného šetření, je třeba zdůraznit, že tento vývoz se uskutečnil, když byla v platnosti antidumpingová a vyrovnávací opatření. Z toho důvodu, i když objem vývozu společnosti HEG po skončení období přezkumného šetření vykázal klesající trend, je pravděpodobné, že se její vývoz do Unie zvýší, pokud se zruší zavedená antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření, a to s přihlédnutím k tomu, že nehledě na existující opatření pokračovala společnost HEG ve vývozu na trh Unie za značně dumpingové a subvencované ceny, a s přihlédnutím k jejímu obchodnímu modelu zaměřenému na vývoz a její přebytečnou kapacitu není vyloučeno, že dojde ke zvýšení v budoucnosti, když vzroste poptávka po jejich výrobcích, jak je popsáno výše ve 139. až 155. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (163)
               
               
                  Mimo to, pokud jde o záměr společnosti HEG zvýšit kapacitu, je třeba zdůraznit, že během inspekce na místě v roce 2016 společnost HEG promítla týmu pověřenému danou věcí krátký film, který poskytl přehled o skupině HEG. Jedním z prvků předvedených v tomto filmu byly budoucí plány společnosti na zvýšení její výrobní kapacity. Kromě toho zástupci společnosti během ověřování na místě vysvětlili, že tyto plány jsou v současné době pozastaveny s přihlédnutím k tomu, že společnost plně nevyužívá svou kapacitu a došlo ke snížení globální poptávky. Proto v případě, že se antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření zruší, je pravděpodobné, že na trhu Unie se zvýší poptávka po indických uhlíkových elektrodách a společnost HEG bude tak mít stimul zvýšit svou kapacitu, aby uspokojila poptávku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (164)
               
               
                  Co se týče tvrzení společnosti HEG, v němž se odvolává na cenové rozdíly mezi trhem Unie a trhy jiných třetích zemí, je třeba zdůraznit, že srovnání, které uskutečnila Komise ve 149. a 150. bodě odůvodnění, je provedeno mezi průměrnými cenami indických vyvážejících výrobců na jiných třetích trzích a průměrnými cenami výrobců v Unii na trhu Unie, a ne průměrnými cenami indických výrobců na trhu Unie. Je třeba připomenout, že průměrná cena společnosti HEG na trhu Unie je na značné dumpingové úrovni, což podstatně snižuje průměrnou cenu výrobců v Unii, a proto není vhodná pro dané srovnání.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (165)
               
               
                  Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení společnosti HEG zamítají.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (166)
               
               
                  Závěr Komise, že subvencování by pravděpodobně přetrvávalo, pokud by opatření byla zrušena, se proto potvrzuje.
               
            
         
      
      D.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY
      
      1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (167)
               
               
                  Během období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek osm výrobců (dvě jednotlivé společnosti a dvě skupiny). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.
               
            
         
      
      2.   Předběžné poznámky
      
      
         
         
         
            
               
                  (168)
               
               
                  Jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění, situace odvětví GES úzce souvisí se situací v odvětví elektrooceli, kde se GES používají v pecích na elektroocel k tavení ocelového šrotu. V této souvislosti převažovaly v odvětví elektrooceli během posuzovaného období negativní tržní podmínky se snížením spotřeby, což se odrazilo i na spotřebě GES.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (169)
               
               
                  Vzhledem k tomu, že v Indii jsou pouze dva vyvážející výrobci dotčeného výrobku, údaje týkající se dovozu GES z Indie a jiných třetích zemí do Evropské unie nejsou v zájmu zachování důvěrnosti podle článku 29 základního nařízení uvedeny v přesných číslech.
               
            
         
      
      3.   Spotřeba v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (170)
               
               
                  Komise stanovila spotřebu v Unii připočítáním:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku získaného po ověření odpovědí na dotazník,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              prodeje spolupracujících výrobců v Unii nezařazených do vzorku získaného z žádosti o přezkum,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              prodeje nespolupracujícího výrobce v Unii nezařazeného do vzorku získaného z jeho výročních zpráv,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              dovozu z Indie na základě údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6 a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              dovozu ze všech ostatních třetích zemí na základě údajů Eurostatu (úroveň TARIC).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (171)
               
               
                  Na základě toho se spotřeba v Unii vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 2
                  
                  
                     Spotřeba v Unii
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Spotřeba v Unii (v tunách)
                           
                           
                              151 508
                           
                           
                              140 244
                           
                           
                              146 637
                           
                           
                              139 974
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 93
                              
                           
                           
                              
                                 97
                              
                           
                           
                              
                                 92
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, výroční zprávy nespolupracujícího výrobce Unie, žádost o přezkum, Eurostat (úroveň TARIC), údaje v databázi podle čl. 14 odst. 6.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (172)
               
               
                  Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 8 %. Přesněji řečeno, spotřeba v Unii se v roce 2013 snížila o 7 %, mezi lety 2013 a 2014 se zvýšila o 4 % a potom mezi rokem 2014 a obdobím přezkumného šetření zase klesla o 5 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (173)
               
               
                  Jak je uvedeno ve 141. a 168. bodě odůvodnění, k celkovému poklesu poptávky došlo v důsledku negativních tržních podmínek panujících v odvětví elektrooceli, neboť objem prodeje uhlíkových elektrod sleduje vývoj objemu výroby oceli v elektrických pecích.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (174)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že analýza podílu na trhu a spotřeby by měla vzít v úvahu dovoz uskutečněný výrobci v Unii prostřednictvím jejich společností ve spojení v USA, Mexiku, Japonsku a Malajsii, který se za poslední tři roky podstatně zvýšil.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (175)
               
               
                  Dovoz ze všech ostatních třetích zemí byl náležitě zohledněn při výpočtu spotřeby v Unii, jak je vysvětleno výše ve 170. bodě odůvodnění, a odráží se proto patřičným způsobem v celkové spotřebě. Tento argument byl proto zamítnut.
               
            
         
      
      4.   Dovoz z dotčené země
      
      4.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu
      
      
         Tabulka 3
      
      
         Objem dovozu a podíl na trhu
      
      
         
         
         
         
         
         
         
            
               
                  Země
               
               
                   
               
               
                  2012
               
               
                  2013
               
               
                  2014
               
               
                  Období přezkumného šetření
               
            
            
               
                  Indie
               
               
                  Objem dovozu (v tunách)
               
               
                  9 000 –10 000
               
               
                  5 000 –6 000
               
               
                  7 000 –8 000
               
               
                  6 500 –7 500
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Indexovaný objem dovozu (2012 = 100)
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     57
                  
               
               
                  
                     80
                  
               
               
                  
                     74
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  6–7
               
               
                  3–4
               
               
                  5–6
               
               
                  4–5
               
            
            
               
                  
                     Podíl na trhu, indexovaný
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     62
                  
               
               
                  
                     83
                  
               
               
                  
                     80
                  
               
            
            
               
                  
                     Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (176)
               
               
                  Objem dovozu se během posuzovaného období snižoval. Významně poklesl v roce 2013 (o 43 %), zvýšil se v roce 2014 a v období přezkumného šetření se zase snížil. Celkově došlo během posuzovaného období ke snížení o 26 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (177)
               
               
                  Tržní podíl dovozu stanovila Komise na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 170. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (178)
               
               
                  Podíl na trhu vykázal podobný trend jako objem dovozu, tj. snížení od roku 2012 do roku 2013, zvýšení od roku 2013 do roku 2014 a potom zase snížení od roku 2014 do období přezkumného šetření. Celkový podíl na trhu se v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2012 snížil o 1,2 procentního bodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (179)
               
               
                  Podíl indického dovozu na trhu se na začátku posuzovaného období pohyboval od 6 % do 7 %. Do konce období přezkumného šetření klesl na 4 % až 5 %.
               
            
         
      
      4.2.   Dovozní ceny z dotčené země
      
      
         
         
         
            
               
                  (180)
               
               
                  Komise stanovila trend cen indického dovozu na základě údajů zaznamenaných v databázi podle čl. 14 odst. 6. V zásadě odpovídaly cenám, které oznámil spolupracující vyvážející výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (181)
               
               
                  Průměrná dovozní cena z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 4
                  
                  
                     Dovozní cena
                      (*1)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              Země
                           
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Indie
                           
                           
                              Dovozní ceny (EUR/t)
                           
                           
                              2 500 –3 500
                           
                           
                              3 000 –4 000
                           
                           
                              2 500 –3 500
                           
                           
                              2 200 –3 200
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 105
                              
                           
                           
                              
                                 89
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                        
                        
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (182)
               
               
                  Celkově se průměrné dovozní ceny za posuzované období snížily o 14 %. Dovozní ceny se od roku 2012 do roku 2013 zvýšily o 5 %, v roce 2014 se snížily o 16 % a v období přezkumného šetření se dále snížily o 3 %.
               
            
         
      
      4.3.   Cenové podbízení
      
      
         
         
         
            
               
                  (183)
               
               
                  Cenové podbízení během období přezkumného šetření stanovila Komise srovnáním: i) vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu; a ii) odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujícího indického výrobce účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (zahrnujících náklady, pojištění a přepravu zboží) s příslušnou úpravou o antidumpingové/vyrovnávací clo a náklady vzniklé po dovozu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (184)
               
               
                  Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (185)
               
               
                  Srovnání u spolupracujícího vyvážejícího výrobce ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie během období přezkumného šetření ve výši 3 %. Kdyby se však z výpočtů odečetla antidumpingová a vyrovnávací cla, rozpětí cenového podbízení by činilo 9 %. Pokud jde o nespolupracujícího vyvážejícího výrobce, během období přezkumného šetření byl vyvezen jenom velmi malý objem. Komise přesto provedla odhad cenového podbízení. Když z výpočtů odečetla platná antidumpingová a vyrovnávací cla, zjistila 12 % rozpětí cenového podbízení. Tento odhad však vychází z velmi malého objemu dovozu a z důvodu nedostatečné spolupráce nezohledňuje typy výrobku. Jeho spolehlivost je proto omezená.
               
            
         
      
      4.4.   Dovoz z jiných třetích zemí
      
      
         Tabulka 5
      
      
         Objem dovozu a podíl na trhu
      
      
         
         
         
         
         
         
         
            
               
                  Země
               
               
                   
               
               
                  2012
               
               
                  2013
               
               
                  2014
               
               
                  Období přezkumného šetření
               
            
            
            
            
               
                  Jiné třetí země celkem
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  33 000 –35 000
               
               
                  30 000 –32 000
               
               
                  34 000 –36 000
               
               
                  30 000 –32 000
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     90
                  
               
               
                  
                     103
                  
               
               
                  
                     90
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  22–23
               
               
                  22–23
               
               
                  24–25
               
               
                  22–23
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  2 500 –3 500
               
               
                  2 400 –3 400
               
               
                  2 400 –3 400
               
               
                  2 300 –3 300
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     98
                  
               
               
                  
                     89
                  
               
               
                  
                     92
                  
               
            
            
            
            
               
                  Čína
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  14 000 –15 000
               
               
                  11 000 –12 000
               
               
                  16 000 –17 000
               
               
                  14 000 –15 000
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     80
                  
               
               
                  
                     117
                  
               
               
                  
                     103
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  9–10
               
               
                  8–9
               
               
                  11–12
               
               
                  10–11
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  2 300 –3 300
               
               
                  1 500 –2 500
               
               
                  1 400 –2 400
               
               
                  1 600 –2 600
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     94
                  
               
               
                  
                     90
                  
               
               
                  
                     99
                  
               
            
            
            
            
               
                  Spojené státy americké
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  4 000 –5 000
               
               
                  4 200 –5 200
               
               
                  4 200 –5 200
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     118
                  
               
               
                  
                     129
                  
               
               
                  
                     128
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  2–3
               
               
                  3–4
               
               
                  3–4
               
               
                  3–4
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  3 300 –4 300
               
               
                  3 200 –4 200
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  2 800 –3 800
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     96
                  
               
               
                  
                     84
                  
               
               
                  
                     81
                  
               
            
            
            
            
               
                  Mexiko
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  4 000 –5 000
               
               
                  5 500 –6 500
               
               
                  4 000 –5 000
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     127
                  
               
               
                  
                     165
                  
               
               
                  
                     119
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  2–3
               
               
                  3–4
               
               
                  4–5
               
               
                  3–4
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  3 800 –4 800
               
               
                  3 900 –4 900
               
               
                  3 900 –4 900
               
               
                  4 000 –5 000
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     103
                  
               
               
                  
                     103
                  
               
               
                  
                     115
                  
               
            
            
            
            
               
                  Rusko
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  2 500 –3 500
               
               
                  3 500 –4 500
               
               
                  3 700 –4 700
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     70
                  
               
               
                  
                     101
                  
               
               
                  
                     103
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu
               
               
                  2 %–3 %
               
               
                  1 %–2 %
               
               
                  2 %–3 %
               
               
                  2 %–3 %
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  2 800 –3 800
               
               
                  2 500 –3 500
               
               
                  2 100 –3 100
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     91
                  
               
               
                  
                     79
                  
               
               
                  
                     75
                  
               
            
            
            
            
               
                  Japonsko
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  4 500 –5 500
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  3 000 –4 000
               
               
                  2 000 –3 000
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     74
                  
               
               
                  
                     62
                  
               
               
                  
                     50
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  3–4
               
               
                  2–3
               
               
                  2–3
               
               
                  1–2
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  3 400 –4 400
               
               
                  3 300 –4 300
               
               
                  2 800 –3 800
               
               
                  2 900 –3 900
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     99
                  
               
               
                  
                     82
                  
               
               
                  
                     83
                  
               
            
            
            
            
               
                  Ostatní třetí země
               
               
                  Dovoz (v tunách)
               
               
                  4 000 –5 000
               
               
                  4 000 –5 000
               
               
                  1 000 –2 000
               
               
                  700–1 700
               
            
            
               
                   
               
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     104
                  
               
               
                  
                     25
                  
               
               
                  
                     19
                  
               
            
            
               
                  Podíl na trhu (%)
               
               
                  2–3
               
               
                  3–4
               
               
                  0,5–1,5
               
               
                  0,5–1,5
               
            
            
               
                  Cena (v EUR za tunu)
               
               
                  2 600 –3 600
               
               
                  2 000 –3 000
               
               
                  1 900 –2 900
               
               
                  1 600 –2 600
               
            
            
               
                  
                     Index
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     83
                  
               
               
                  
                     78
                  
               
               
                  
                     72
                  
               
            
            
               
                  
                     Zdroj: Eurostat (úroveň TARIC).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (186)
               
               
                  V souladu s klesající spotřebou se objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí od roku 2012 do období přezkumného šetření snížil o 10 %. Podíl dovozu na trhu ze všech ostatních třetích zemí se během posuzovaného období pohyboval v rozmezí 22 %–23 %. Hlavní dovoz byl z Číny, USA, Mexika, Ruska a Japonska, které byly v průběhu období přezkumného šetření jedinými zeměmi s jednotlivým podílem na trhu vyšším než 1 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (187)
               
               
                  Dovozní ceny z USA, Japonska a Mexika byly vyšší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii. Podíl dovozu z USA a Mexika na trhu se během posuzovaného období zvýšil o méně než o 1 procentní bod. Podíl dovozu z Japonska na trhu poklesl během posuzovaného období o 1,5 procentního bodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (188)
               
               
                  Dovozní ceny z Číny a Ruska byly nižší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii (s výjimkou Ruska v roce 2012). Podle informací, které poskytlo výrobní odvětví Unie v žádosti o přezkum, se část dovozu z Číny týká GES o malém průměru (o průměru menším než 400 mm), zatímco většina indického dovozu a výroby výrobního odvětví Unie sestávala z GES o velkém průměru (25) (o průměru větším než 400 mm), které jsou dražší.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (189)
               
               
                  Podíl čínského dovozu na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 1 procentní bod a během období přezkumného šetření se pohyboval v rozmezí 10 %–11 %, zatímco podíl dovozu z Ruska na trhu byl v průběhu období přezkumného šetření pouze v rozmezí 2 %–3 %. Za posuzované období se zvýšil o 0,3 procentního bodu. Toto zvýšení však nebylo na úkor podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který, jak je vysvětleno ve 202. bodě odůvodnění, se v posuzovaném období zvýšil o 1,9 procentního bodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (190)
               
               
                  Závěrem je třeba uvést, že dopad dovozu z Číny a Ruska se nedal jednoznačně stanovit vzhledem k tomu, že údaje, které jsou k dispozici ve statistice dovozu, nerozlišují mezi různými typy výrobku, a proto se nemohlo provést smysluplné cenové srovnání podle typu výrobků, jak to bylo možné v případě Indie na základě podrobných informací poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.
               
            
         
      
      5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
      
      5.1.   Obecné poznámky
      
      
         
         
         
            
               
                  (191)
               
               
                  V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu subvencovaného dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (192)
               
               
                  Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (193)
               
               
                  Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, výročních zprávách nespolupracujícího výrobce v Unii a ověřených odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (194)
               
               
                  Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (195)
               
               
                  Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (196)
               
               
                  Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      5.2.   Makroekonomické ukazatele
      
      a)   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
      
         
         
         
            
               
                  (197)
               
               
                  Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 6
                  
                  
                     Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Objem výroby (v tunách)
                           
                           
                              235 915
                           
                           
                              235 502
                           
                           
                              241 623
                           
                           
                              221 971
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 102
                              
                           
                           
                              
                                 94
                              
                           
                        
                        
                           
                              Výrobní kapacita (v tunách)
                           
                           
                              297 620
                           
                           
                              297 245
                           
                           
                              299 120
                           
                           
                              290 245
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 101
                              
                           
                           
                              
                                 98
                              
                           
                        
                        
                           
                              Využití kapacity (%)
                           
                           
                              79
                           
                           
                              79
                           
                           
                              81
                           
                           
                              76
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Žádost o přezkum, výroční zprávy nespolupracujícího výrobce v Unii a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (198)
               
               
                  Objem výroby v posuzovaném období klesl o 6 %. Konkrétně se nejprve do roku 2014 zvýšil o 2 % a poté se v období přezkumného šetření oproti roku 2014 o 8 % snížil.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (199)
               
               
                  Výrobní kapacita se v posuzovaném období snížila o 2 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (200)
               
               
                  V důsledku poklesu objemu výroby se využití kapacity během posuzovaného období snížilo o 3 procentní body.
               
            
         
      
      b)   Objem prodeje a podíl na trhu
      
         
         
         
            
               
                  (201)
               
               
                  Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 7
                  
                  
                     Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Objem prodeje v Unii (v tunách)
                           
                           
                              107 655
                           
                           
                              103 779
                           
                           
                              103 704
                           
                           
                              102 123
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 95
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl na trhu (%)
                           
                           
                              71,1
                           
                           
                              74,0
                           
                           
                              70,7
                           
                           
                              73,0
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Žádost o přezkum, výroční zprávy nespolupracujícího výrobce v Unii a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (202)
               
               
                  Celkový prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížil asi o 5 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období kolísal. V roce 2013 se zvýšil o 2,9 procentního bodu. Poté se v roce 2014 snížil o 3,3 procentního bodu a v období přezkumného šetření se zase zvýšil o 2,3 procentního bodu. Celkově se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období zvýšil o 1,9 procentního bodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (203)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že by se měl při určování podílu výrobního odvětví Unie na trhu zohlednit dovoz výrobců v Unii prostřednictvím jejich společností ve spojení v USA, Mexiku, Japonsku a Malajsii. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se však vypočítává na základě prodeje jeho vlastní produkce na trhu Unie. Dovoz výrobního odvětví Unie se nebere v úvahu, neboť by to mělo zkreslující účinek na celkový obraz vzhledem k tomu, že dovoz by se započítával dvakrát: na jedné straně jako dovoz a na druhé straně jako prodej výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      c)   Růst
      
         
         
         
            
               
                  (204)
               
               
                  Mezi rokem 2012 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba v Unii o 8 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 5 %, což se nicméně promítlo do zvýšení podílu na trhu o 1,9 procentního bodu.
               
            
         
      
      d)   Zaměstnanost a produktivita
      
         
         
         
            
               
                  (205)
               
               
                  Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 8
                  
                  
                     Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Počet zaměstnanců
                           
                           
                              1 526
                           
                           
                              1 539
                           
                           
                              1 475
                           
                           
                              1 523
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 101
                              
                           
                           
                              
                                 97
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                        
                        
                           
                              Produktivita (v tunách na zaměstnance)
                           
                           
                              155
                           
                           
                              153
                           
                           
                              164
                           
                           
                              146
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 99
                              
                           
                           
                              
                                 106
                              
                           
                           
                              
                                 94
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Žádost o přezkum, výroční zprávy nespolupracujícího výrobce v Unii a ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (206)
               
               
                  Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie zůstala během posuzovaného období zhruba na stejné úrovni. V důsledku snížení výroby (pokles o 6 % během posuzovaného období) se produktivita v průběhu stejného období rovněž snížila o 6 %.
               
            
         
      
      e)   Rozsah subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování
      
         
         
         
            
               
                  (207)
               
               
                  Šetřením se zjistilo, že dovoz GES z Indie i nadále přichází na trh Unie za subvencované ceny. Subvenční rozpětí stanovené v případě Indie bylo během období přezkumného šetření podstatně vyšší než nepatrné, jak je popsáno ve 130. bodě odůvodnění. V téže době došlo ke snížení dovozních cen oproti roku 2012. Výrobní odvětví Unie přesto dokázalo využít platných vyrovnávacích opatření a zachovalo si a mírně zvýšilo svůj podíl na trhu.
               
            
         
      
      5.3.   Mikroekonomické ukazatele
      
      f)   Ceny a faktory ovlivňující ceny
      
         
         
         
            
               
                  (208)
               
               
                  Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 9
                  
                  
                     Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/tuna)
                           
                           
                              3 784
                           
                           
                              3 468
                           
                           
                              2 997
                           
                           
                              2 825
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 92
                              
                           
                           
                              
                                 79
                              
                           
                           
                              
                                 75
                              
                           
                        
                        
                           
                              Jednotkové výrobní náklady (EUR/tuna)
                           
                           
                              3 357
                           
                           
                              3 116
                           
                           
                              2 776
                           
                           
                              2 745
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 93
                              
                           
                           
                              
                                 83
                              
                           
                           
                              
                                 82
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (209)
               
               
                  Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v období přezkumného šetření postupně snížila o 25 % a dosáhla 2 825 EUR/t. Výrobní odvětví Unie muselo upravit své ceny směrem dolů, aby reflektovalo všeobecné snížení prodejních cen na trhu GES z důvodu snižující se poptávky v odvětví elektrooceli.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (210)
               
               
                  Průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily ještě výrazněji, a to o 18 %. Hlavním faktorem, který ovlivnil snížení jednotkových výrobních nákladů, byl pokles ceny surovin.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (211)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že světová cena surovin se snížila o víc než náklady na suroviny, jež výrobní odvětví Unie v posuzovaném období vynaložilo. Výrobní odvětví Unie tudíž nebylo při získávání surovin efektivní, a jeho životaschopnost byla tedy problematická.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (212)
               
               
                  Šetřením se zjistilo, že výrobní odvětví Unie získávalo suroviny po celém světě od svých subjektů ve spojení a od subjektů, které nebyly ve spojení, na podobné cenové úrovni a nejsou žádné náznaky, že by nebylo schopné získávat suroviny efektivně. Jelikož tvrzení nebylo dále odůvodněno, bylo zamítnuto.
               
            
         
      
      g)   Náklady práce
      
         
         
         
            
               
                  (213)
               
               
                  Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 10
                  
                  
                     Průměrné náklady práce na zaměstnance
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR/zaměstnanec)
                           
                           
                              66 111
                           
                           
                              66 842
                           
                           
                              67 113
                           
                           
                              67 253
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 101
                              
                           
                           
                              
                                 102
                              
                           
                           
                              
                                 102
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (214)
               
               
                  Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období zvýšily nepatrně – o 2 %.
               
            
         
      
      h)   Zásoby
      
         
         
         
            
               
                  (215)
               
               
                  Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:
                  
                     Tabulka 11
                  
                  
                     Zásoby
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Konečný stav zásob
                           
                           
                              8 952
                           
                           
                              8 821
                           
                           
                              13 770
                           
                           
                              18 465
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 99
                              
                           
                           
                              
                                 154
                              
                           
                           
                              
                                 206
                              
                           
                        
                        
                           
                              Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (%)
                           
                           
                              6
                           
                           
                              5
                           
                           
                              7
                           
                           
                              11
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (216)
               
               
                  Úroveň konečného stavu zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období v absolutním vyjádření více než zdvojnásobila. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 11 % jeho výroby.
               
            
         
      
      i)   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál
      
         
         
         
            
               
                  (217)
               
               
                  Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 12
                  
                  
                     Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2012
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              Období přezkumného šetření
                           
                        
                        
                           
                              Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (% obratu z prodeje)
                           
                           
                              11,3
                           
                           
                              10,2
                           
                           
                              7,4
                           
                           
                              2,8
                           
                        
                        
                           
                              Peněžní tok (EUR)
                           
                           
                              47 981 432
                           
                           
                              46 443 978
                           
                           
                              30 426 147
                           
                           
                              31 283 121
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 97
                              
                           
                           
                              
                                 63
                              
                           
                           
                              
                                 65
                              
                           
                        
                        
                           
                              Investice (EUR)
                           
                           
                              25 293 559
                           
                           
                              23 133 505
                           
                           
                              21 672 869
                           
                           
                              12 313 975
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2012 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 91
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 49
                              
                           
                        
                        
                           
                              Návratnost investic (%)
                           
                           
                              16,5
                           
                           
                              13,9
                           
                           
                              10,1
                           
                           
                              3,9
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (218)
               
               
                  Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Ziskovost výrobního odvětví Unie se postupně snižovala z 11,3 % v roce 2012 na 2,8 % v období přezkumného šetření, což představuje snížení o 8,5 procentního bodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (219)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce v Indii tvrdil, že pokles ziskovosti výrobců v Unii byl způsoben jejich vysokými správními a prodejními režijními náklady.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (220)
               
               
                  Při šetření se zjistilo, že jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období snížily, jak je uvedeno výše ve 210. bodě odůvodnění. Tento pokles jednotkových výrobních nákladů se týkal správních a prodejních výdajů, i když větší část nákladů připadala na suroviny. Tento argument byl proto zamítnut.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (221)
               
               
                  Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobce v Unii samofinancovat svou činnost. Čistý peněžní tok se v posuzovaném období snížil o 35 %. Podstatné snížení peněžního toku lze vysvětlit především výrazným snížením ziskovosti, jak je popsáno výše v 218. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (222)
               
               
                  Během posuzovaného období se roční tok investic do dotčeného výrobku vynaložených výrobním odvětvím Unie snížil o více než polovinu, z 25 milionů EUR v roce 2012 na 12 milionů EUR v období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (223)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie tvrdil, že pokles investic lze připisovat čistě poklesu poptávky a celosvětovým přebytečným kapacitám výroby GES.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (224)
               
               
                  Šetření skutečně potvrdilo, že během posuzovaného období došlo ke snížení spotřeby GES, jak je vysvětleno výše ve 172. bodě odůvodnění. Je však třeba poznamenat, že investice do dotčeného výrobku vynaložené výrobním odvětvím Unie během období přezkumného šetření v posledním přezkumu před pozbytím platnosti, kdy došlo rovněž k poklesu spotřeby, byly třikrát vyšší než úroveň investic dosažená během období přezkumného šetření v současném přezkumu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (225)
               
               
                  Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku se postupně snižovala ze 16,5 % v roce 2012 na 3,9 % v období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      5.4.   Závěr k situaci výrobního odvětví Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (226)
               
               
                  Šetření ukázalo, že nehledě na platná opatření se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zhoršila. Výrobnímu odvětví Unie se přesto podařilo udržet a mírně zvýšit svůj podíl na trhu, což bylo možné pouze za cenu nižší úrovně dosaženého zisku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (227)
               
               
                  Ačkoli lze tento negativní vývoj vysvětlit poklesem spotřeby, která se během posuzovaného období snížila o 8 %, indický dovoz byl na trhu Unie trvale přítomný. Jeho prodejní ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v období přezkumného šetření se vůči cenám výrobního odvětví Unie podbízel o 3 %. Kromě toho se zjistilo, že rozpětí prodeje pod cenou činilo 9 %. Indický dumpingový a subvencovaný dovoz tudíž stále vyvíjel tlak na ceny. Tlak na ceny se během současného období přezkumného šetření ve srovnání s předcházejícím přezkumem před pozbytím platnosti, kdy bylo cenové podbízení nižší než 2 %, skutečně zvýšil.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (228)
               
               
                  V souvislosti se sníženou spotřebou a tlakem dumpingového a subvencovaného dovozu na ceny bylo výrobní odvětví Unie nuceno snížit své prodejní ceny. V důsledku toho jeho zisk, ačkoli v období přezkumného šetření stále ještě kladný (2,8 %), byl pod 8 % cílového zisku stanoveného v původním šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (229)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce v Indii tvrdil, že jelikož se podíl výrobního odvětví Unie na trhu zvýšil o 2 %, výrobci v Unii mají značné výhody z poklesu indického dovozu. Konstatoval, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu by byl dokonce ještě vyšší, pokud by se zohlednil také dovoz výrobního odvětví Unie z jiných třetích zemí. Výrobní odvětví Unie současně čelilo ostré cenové konkurenci z jiných zdrojů (zejména dovoz z Číny a Ruska za nízké ceny). Proto tvrdil, že indickému dovozu nelze připisovat žádnou újmu v důsledku domnělého nižšího podílu výrobců v Unii na trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (230)
               
               
                  Šetření skutečně ukázalo snížení objemu dovozu a podílů dovozu z Indie na trhu; jak je však vysvětleno výše v 227. bodě odůvodnění, dumpingový a subvencovaný dovoz z Indie stále vyvíjel tlak na ceny, který se dokonce během současného období přezkumného šetření zvýšil ve srovnání s předcházejícím přezkumem před pozbytím platnosti. Tento argument byl proto zamítnut.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (231)
               
               
                  Stejná zúčastněná strana dále tvrdila, že Komise nezohlednila skutečnost, že levný dovoz z Číny a Ruska je jednou z hlavních příčin tlaku na ceny na trhu Unie a naléhala na provedení plné analýzy levného dovozu posuzovaného výrobku z Číny a Ruska dřív, než se určí pravděpodobnost obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie. Tato strana rovněž prohlašovala, že někteří čínští výrobci zvýšili dovoz GES o velkém průměru na trh Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (232)
               
               
                  Pokud jde o dovozní ceny GES z Číny a Ruska, jak je vysvětleno výše ve 188. a 190. bodě odůvodnění, je třeba připomenout, že: i) smysluplné srovnání cen podle typu výrobků na dovoz z těchto zemí se nedalo uskutečnit tak, jak to bylo možné v případě Indie na základě podrobných informací poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem; ii) statistika dovozu z těchto zemí, kterou měla Komise k dispozici, neumožňuje rozlišovat mezi různými typy výrobku a iii) podle informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie v žádosti o přezkum a potvrzených uživateli se většina dovozu z těchto zemí týká GES o menším průměru, které jsou levnější. Kromě toho spolupracující vyvážející výrobce z Indie neodůvodnil své tvrzení týkající se zvýšeného dovozu GES o větším průměru z Číny do Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (233)
               
               
                  Co se týče objemu dovozu GES z Číny a Ruska a jejich podílu na trhu, jak je vysvětleno výše ve 189. bodě odůvodnění, podíl čínského dovozu na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 1 procentní bod, zatímco podíl dovozu z Ruska na trhu se zvýšil o 0,3 procentního bodu. Toto zvýšení však nebylo na úkor podílu výrobního odvětví Unie na trhu, který, jak je vysvětleno ve 189. bodě odůvodnění, se v posuzovaném období zvýšil o 1,9 procentního bodu. Tento argument byl proto zamítnut.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (234)
               
               
                  Stejná zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno efektivně vyrábět GES o menším průměru, neboť prodej těchto výrobků představoval pouze část jeho celkového objemu prodeje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (235)
               
               
                  Tržní podmínky běžně zajišťují, že nabídka, konkrétně typu prodávaného výrobku, se řídí poptávkou. Jelikož tvrzení ohledně neschopnosti výrobního odvětví Unie vyrábět GES o menším průměru efektivně nebylo podrobněji odůvodněno, byl tento argument zamítnut.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (236)
               
               
                  Stejná zúčastněná strana tvrdila, že nebyla provedena analýza dopadu zvýšených množství dovozu za dumpingové ceny z jiných zemí, včetně dovozu od přidružených společností v USA, Mexiku, Malajsii a Japonsku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (237)
               
               
                  Jak je uvedeno výše ve 187. bodě odůvodnění, dovozní ceny z USA, Japonska a Mexika byly vyšší než ceny indických vývozců a ceny výrobců v Unii. Podíl dovozu z těchto zemí na trhu se během posuzovaného období zvýšil o 0,1 procentního bodu a na konci období přezkumného šetření byl nižší než 10 %. Komise neměla žádné důkazy ani o tom, že ceny z těchto zemí byly dumpingové. Tento argument byl proto zamítnut.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (238)
               
               
                  Stejná zúčastněná strana tvrdila, že Komise při výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou na základě typů výrobku použila kontrolní číslo výrobku, které nezohledňovalo použité suroviny, které ovšem mají na náklady a ceny značný dopad. Srovnání typů výrobku vyrobených ze stejných surovin by snížilo rozpětí prodeje pod cenou z 9 % na 8 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (239)
               
               
                  Rozdíl v surovinách se ve struktuře kontrolního čísla výrobku neodrazil, a proto se ve výpočtu rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou nevzal tento rozdíl v úvahu. Nicméně když byly typy výrobku rozděleny s přihlédnutím k použitým surovinám za účelem výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou, jak navrhovala zúčastněná strana po poskytnutí informací, rozpětí cenového podbízení uvedené v 227. bodě odůvodnění se snížilo pouze o 1 procentní bod, na 8 %. Toto snížení proto nemělo žádný podstatný vliv na zjištění Komise týkající se rozpětí prodeje pod cenou během období přezkumného šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (240)
               
               
                  Stejná zúčastněná strana zpochybnila 8 % úroveň cílového zisku stanoveného v původním šetření a tvrdila, že výrobcům GES byly způsobeny ztráty kvůli poklesu mezinárodní poptávky po oceli, takže 8 % cílový zisk už není odůvodněný.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (241)
               
               
                  Je třeba připomenout, že cílovou úrovní zisku z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie by měla být úroveň, které by podnik tohoto typu v daném odvětví mohl přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového/subvencovaného dovozu. V tomto ohledu, jak je uvedeno ve 34. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 1628/2004, bylo provedeno náležité přezkoumání úrovně zisku výrobního odvětví Unie, když byl podíl subvencovaného dovozu na trhu nejnižší (tj. v roce 1999). Proto byl s konečnou platností učiněn závěr, že zisková marže, kterou by bylo možné důvodně považovat za představující finanční situaci výrobního odvětví Společenství, pokud by neexistovaly subvence z Indie působící újmu, by se za účelem výpočtu rozpětí újmy měla stanovit na 8 %. Tento argument byl proto zamítnut.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (242)
               
               
                  Komise na základě výše uvedených skutečností dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie bylo během období přezkumného šetření v mimořádně choulostivé situaci, což se z větší části připisuje negativním tržním podmínkám a následnému poklesu spotřeby. Z tohoto důvodu se posouzení Komise zaměřilo na pravděpodobnost obnovení újmy způsobené subvencovaným dovozem z Indie.
               
            
         
      
      6.   Pravděpodobnost obnovení újmy
      
      
         
         
         
            
               
                  (243)
               
               
                  Za účelem určení pravděpodobnosti obnovení újmy, pokud by opatření vůči Indii byla zrušena, byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a přebytečná kapacita v Indii, vývoz z Indie do jiných třetích zemí a atraktivita trhu Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (244)
               
               
                  Ve 155. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že by indičtí vyvážející výrobci pravděpodobně pokračovali ve vývozu značného objemu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a dokonce by zvýšili své současné objemy vývozu, přičemž tento vývoz by se pravděpodobně uskutečňoval za subvencované ceny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (245)
               
               
                  Jak je uvedeno ve 139. a 140. bodě odůvodnění, indická kapacita se v období přezkumného šetření odhaduje přibližně na 160 000 tun, zatímco přebytečná kapacita se odhaduje na 40 000 až 50 000 tun, což představuje 29 % až 36 % spotřeby Unie během stejného období. Kromě toho, jak je uvedeno ve 139. bodě odůvodnění, indičtí vyvážející výrobci svou kapacitu pravděpodobně dále zvýší v případě zvýšení poptávky. Jak je zmíněno ve 142. bodě odůvodnění, na konci listopadu 2014 indické orgány uložily antidumpingová opatření na dovoz GES z Číny. Proto se očekává, že indičtí výrobci zvýší svůj podíl na domácím trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (246)
               
               
                  V důsledku atraktivity trhu Unie popsané ve 152. až 155. bodě odůvodnění by byla s největší pravděpodobností alespoň část této přebytečné kapacity přesměrována na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena. Jak je popsáno ve 143. bodě odůvodnění, indičtí výrobci jsou rovněž silně orientováni na vývoz. Pokud jde o ceny GES, jak je popsáno ve 149. bodě odůvodnění, u některých destinací indického vývozu byly zjištěny vyšší cenové hladiny než v Unii. Avšak vzhledem k různému sortimentu výrobků tyto informace neoslabují celkové posouzení, že nová kapacita bude přesměrována na trh Unie, neboť spolehlivost tohoto cenového srovnání je omezená.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (247)
               
               
                  Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, v Rusku byla uložena antidumpingová opatření vůči indickému dovozu GES a vývoz z Indie do Ruska se během posuzovaného období podstatně snížil. Z toho vyplývá, že přístup indických vyvážejících výrobců na třetí hlavní vývozní trh je omezený a vzhledem k současné nebo pravděpodobně ještě zvýšené přebytečné kapacitě uvedené výše v 245. bodě odůvodnění je velmi pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci značně zvýší svůj dovoz dotčeného výrobku na trh Unie, pokud by opatření přestala platit.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (248)
               
               
                  Jak je stanoveno ve 185. bodě odůvodnění, indické dovozní ceny by se bez antidumpingových a vyrovnávacích cel oproti prodejním cenám Unie podbízely o 9 %. V případě nespolupracujícího vyvážejícího výrobce byl odhad rozpětí cenového podbízení bez zahrnutí antidumpingových a vyrovnávacích cel vypočten na 12 %. Je to náznak, jaká by mohla být pravděpodobná cenová hladina dovozu z Indie, pokud by opatření byla zrušena. Na základě toho je pravděpodobné, že by se tlak na ceny na trhu Unie značně zvýšil, pokud by opatření byla zrušena, takže by došlo k dalšímu zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (249)
               
               
                  Pokud jde o objem, zrušení opatření by velmi pravděpodobně umožnilo indickým vyvážejícím výrobcům získat podíl na trhu Unie. Zejména nespolupracující vyvážející výrobce, který má v současné době vyšší celní sazbu 15,7 %, by měl silnou motivaci obnovit vývoz na trh Unie ve značných množstvích. Pokud by došlo k takové situaci, výrobní odvětví Unie by čelilo okamžitému snížení objemu svého prodeje a podílu na trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (250)
               
               
                  Na základě toho je pravděpodobné, že indičtí vyvážející výrobci zvýší svou přítomnost na trhu Unie, pokud jde o objem dovozu a podíl na trhu za dumpingové a subvencované ceny, které představují značné cenové podbízení oproti prodejním cenám výrobního odvětví Unie, nebudou-li opatření v platnosti. Vytvoří to zvýšený tlak na ceny na trhu Unie s negativním dopadem na ziskovost a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Rovněž to dále zhorší hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (251)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření byla zrušena, existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy.
               
            
         
      
      E.   ZÁJEM UNIE
      
      
         
         
         
            
               
                  (252)
               
               
                  V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících vyrovnávacích opatření vůči Indii nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (253)
               
               
                  Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (254)
               
               
                  Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 31 odst. 2 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (255)
               
               
                  Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání subvencování a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.
               
            
         
      
      1.   Zájem výrobního odvětví Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (256)
               
               
                  Jak je vysvětleno v 226. bodě odůvodnění, opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie zachovat si své podíly na trhu. V 250. bodě odůvodnění byl současně také vyvozen závěr, že situace výrobního odvětví Unie by se pravděpodobně zhoršila, pokud by vyrovnávací opatření vůči Indii pozbyla platnosti. Lze tedy učinit závěr, že zachování opatření vůči Indii by bylo ku prospěchu výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      2.   Zájem dovozců/obchodníků
      
      
         
         
         
            
               
                  (257)
               
               
                  Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, při současném šetření nespolupracoval ani se nepřihlásil žádný dovozce. Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.
               
            
         
      
      3.   Zájem uživatelů
      
      
         
         
         
            
               
                  (258)
               
               
                  Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, z 53 uživatelů, kteří byli kontaktováni, osm předložilo odpověď na dotazník. Čtyři z nich používali GES dovážené z Indie. Jejich dovoz představoval přibližně 20 % veškerého dovozu dotčeného výrobku z Indie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (259)
               
               
                  Je třeba připomenout, že podle zjištění z původního šetření by dopad uložení opatření nebyl pro uživatele významný. Přestože jsou tato opatření uplatňována již deset let, odebírají uživatelé v Unii nadále své zboží mimo jiné i z Indie. Uživatelé nepředložili žádné informace, které by ukazovaly, že se vyskytly těžkosti v hledání jiných zdrojů, a šetření takové informace rovněž neodhalilo.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (260)
               
               
                  Navíc, co se týče účinku uložení opatření na uživatele, je třeba připomenout, že v původním šetření byl učiněn závěr, že vzhledem k zanedbatelnému významu ceny GES pro odběratelské výrobní odvětví by jakékoli zvýšení cen pravděpodobně nemělo na odběratelské výrobní odvětví žádný podstatný vliv. Tato zjištění byla v současném přezkumu potvrzena, protože nebylo zjištěno nic, co by svědčilo o opaku po uložení opatření. Kromě toho žádný z těchto čtyř uživatelů nepředložil žádný argument proti zachování opatření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (261)
               
               
                  Jedno sdružení výrobců oceli, Německé hospodářské sdružení pro ocel (Wirtschaftsvereinigung Stahl), bylo proti zachování opatření a tvrdilo, že opatření mají za následek konkurenční nevýhodu pro výrobce oceli v Unii ve srovnání s výrobci oceli v jiných regionech, kde nebyla uložena žádná opatření týkající se GES. Sdružení tvrdilo, že zachování opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo i nadále zastávat dominantní postavení. Z vývoje indického dovozu po uložení opatření je však zřejmé, že dovoz z Indie během posuzovaného období pokračoval. Šetření kromě toho ukázalo, že GES stále více přicházejí na trh Unie z řady dalších třetích zemí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (262)
               
               
                  Na základě toho a v souladu se závěry původního šetření se očekává, že zachování opatření nebude mít podstatný nepříznivý dopad na uživatele, a že tudíž neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie platnost stávajících opatření prodloužit.
               
            
         
      
      4.   Závěr ohledně zájmu Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (263)
               
               
                  S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že není žádný přesvědčivý důvod vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících vyrovnávacích opatření uložených na dovoz z Indie.
               
            
         
      
      G.   VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ
      
      
         
         
         
            
               
                  (264)
               
               
                  Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlelo vyrovnávací opatření zachovat v platnosti. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím předložit připomínky. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (265)
               
               
                  Z výše uvedených důvodů vyplývá, že by vyrovnávací opatření vztahující se na dovoz určitých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie uložená prováděcím nařízením (EU) č. 1185/2010 měla být v souladu s článkem 18 základního nařízení zachována.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (266)
               
               
                  Po zveřejnění informací spolupracující vyvážející výrobce z Indie požádal Komisi, aby zvážila pokračování opatření na dobu dvou let. Šetřením se však nezjistily žádné mimořádné okolnosti, které by zdůvodňovaly omezení opatření na dva roky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (267)
               
               
                  Sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (268)
               
               
                  Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo prodejních subjektů) je třeba zaslat Komisi (26) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností využívajících individuální celní sazby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (269)
               
               
                  Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1036 (27),
               
            
         
      
      PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
      Článek 1
      1.   Ukládá se konečné vyrovnávací clo na dovoz uhlíkových elektrod druhu, který se používá v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, v současnosti kódu KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010), a spojníků používaných pro tyto elektrody, v současnosti kódu KN ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), ať už dovážených společně, nebo odděleně, pocházejících z Indie.
      2.   Sazba cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:
      
         
         
         
         
            
               
                  Společnost
               
               
                  Celní sazba (%)
               
               
                  Doplňkový kód TARIC
               
            
            
               
                  Graphite India Limited (GIL), 31 Chowringhee Road, Kalkata – 700016, Západní Bengálsko
               
               
                  6,3
               
               
                  A530
               
            
            
               
                  HEG Limited, Bhilwara Towers, A-12, Sector-1, Noida – 201301, Utarpradéš
               
               
                  7,0
               
               
                  A531
               
            
            
               
                  Všechny ostatní společnosti
               
               
                  7,2
               
               
                  A999
               
            
         
      
      3.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
      Článek 2
      Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
      
         Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
         V Bruselu dne 9. března 2017.
         
            
               Za Komisi
            
            
               předseda
            
            Jean-Claude JUNCKER
         
      
      
      
         (1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.
      
         (2)  Nařízení Rady (ES) č. 1628/2004 ze dne 13. září 2004 o uložení konečného vyrovnávacího cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (Úř. věst. L 295, 18.9.2004, s. 4).
      
         (3)  Nařízení Rady (ES) č. 1629/2004 ze dne 13. září 2004 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (Úř. věst. L 295, 18.9.2004, s. 10).
      
         (4)  Nařízení Rady (ES) č. 1354/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1628/2004 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie a nařízení (ES) č. 1629/2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 24).
      
         (5)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1185/2010 ze dne 13. prosince 2010 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 (Úř. věst. L 332, 16.12.2010, s. 1).
      
         (6)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1186/2010 ze dne 13. prosince 2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 332, 16.12.2010, s. 17).
      
         (7)  Úř. věst. C 82, 10.3.2015, s. 4.
      
         (8)  Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 93). Toto nařízení bylo kodifikováno základním nařízením.
      
         (9)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (Úř. věst. C 415, 15.12.2015, s. 25).
      
         (10)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (Úř. věst. C 415, 15.12.2015, s. 33).
      
         (11)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).
      
         (12)  Přechod z DEPB na DDS je vysvětlen mimo jiné v 47. až 54. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 461/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých polyetylentereftalátů (PET) pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení (ES) č. 597/2009 (Úř. věst. L 137, 23.5.2013, s. 1).
      
         (13)  http://dgft.gov.in/exim/2000/highlight2015.pdf
      
         (14)  Úř. věst. C 394, 17.12.1998, s. 6.
      
         (15)  Nařízení Komise (ES) č. 1008/2004 ze dne 19. května 2004, kterým se ukládá prozatímní antisubvenční clo na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie (Úř. věst. L 183, 20.5.2004, s. 35).
      
         (16)  http://www.google.be/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0ahUKEwiqt6H2u9_QAhWEzRoKHYUwBVEQFggfMAA&url=http%3A%2F%2Fhegltd.com%2Fwebmaster%2FDownloadFile.aspx%3Fd%3D..%2Fuploads%2FFinance%2F70Results_Release.pdf&usg=AFQjCNGMpUymLm4BNOjIMmolLDgwSGgcDw
      
         (17)  http://content.icicidirect.com/mailimages/IDirect_GraphiteIndia_Q1FY16.pdf
      
         (18)  http://hegltd.com/ a http://www.graphiteindia.com/
      
         (19)  http://hegltd.com/WEBMASTER/DownloadFile.aspx?D=../Uploads/Newsletter/News9.pdf
      
         (20)  https://www.worldsteel.org/statistics/statistics-archive/yearbook-archive.html
      
         (21)  http://www.dgtr.gov.in/sites/default/files/adfin_Graphite_Electrodes_diameters_ChinaPR.pdf
      
         (22)  http://hegltd.com/pdf/HEGLtd_Q1_FY_16_Investors_Presentation.pdf
      
         (23)  http://www.graphiteindia.com/View/investor_relation.aspx (viz GIL Q3 FY2015 Earnings Presentation.pdf, s. 14).
      
         (24)  http://www.eurasiancommission.org/_layouts/Lanit.EEC.Desicions/Download.aspx?IsDlg=0&ID=3805&print=1
      
         (*1)  Průměrná cena nezahrnuje platná antidumpingová/vyrovnávací cla.
      
         Zdroj: Databáze podle čl. 14 odst. 6.
      
         (25)  Uhlíkové elektrody o malém i velkém průměru jsou zařazeny do stejných kódů TARIC.
      
         (26)  Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, 1049 Brusel, Belgie.
      
         (27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské Unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).
      
   

Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.