Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 655/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 102/334
            
         
      
   
   
   NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/655
   ze dne 19. prosince 2016,
   kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (1), a zejména na čl. 19 odst. 2 uvedeného nařízení.
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Článek 19 nařízení (EU) 2016/1628 stanoví monitorování emisí plynných znečišťujících látek formou zkoušek prováděných na motorech v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích a provozovaných v rámci jejich běžných pracovních cyklů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               S cílem zajistit monitorování podle článku 19 je nutné přijmout podrobná opatření týkající se výběru motorů, zkušebních postupů a vykazování výsledků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Aby se snížila administrativní zátěž pro malé výrobce a pro výrobce, kteří vyrábějí omezené množství typů motorů nebo rodin motorů, je nutné omezit počet motorů, u nichž mají tito výrobci povinnost provádět zkoušky zaměřené na monitorování v provozu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               S cílem zajistit soudržnost při uplatňování tohoto nařízení by výrobce neměl mít povinnost vykazovat výsledky zkoušek zaměřených na monitorování v provozu, pokud může prokázat, že dané motory nebyly instalovány v nesilničních mobilních strojích nebo že se mu nepodařilo získat přístup k motoru v žádné aplikaci pro účely zkoušení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Za účelem další harmonizace postupů pro monitorování nesilničních mobilních strojů v provozu s jinými právními předpisy EU a mezinárodními normami by tyto postupy měly být sladěny s kontrolou shodnosti v provozu týkající těžkých nákladních vozidel (EURO VI) a s požadavky předpisu č. 96 přijatého Evropskou hospodářskou komisí OSN,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   Článek 1
   Předmět
   Toto nařízení stanoví podrobná opatření ohledně výběru motorů, zkušebních postupů a vykazování výsledků týkajících se monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu, instalovaných v nesilničních mobilních strojích, pomocí přenosných systémů pro měření emisí.
   Článek 2
   Oblast působnosti
   1.   Toto nařízení se vztahuje na monitorování emisí plynných znečišťujících látek z těchto kategorií motorů v provozu splňujících mezní hodnoty emisí etapy V instalovaných v nesilničních mobilních strojích:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               NRE-v-5;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               NRE-v-6.
            
         
      
   
   2.   Toto nařízení se vztahuje na výrobce motorů.
   Toto nařízení se nevztahuje na výrobce původního zařízení.
   3.   Toto nařízení se nepoužije, pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není schopen získat přístup k žádnému motoru nainstalovanému v nesilničním mobilním stroji pro účely monitorování v provozu.
   Článek 3
   Postupy a požadavky pro monitorování emisí motorů během provozu
   Emise plynných znečišťujících látek z motorů v provozu uvedené v čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1628 se monitorují v souladu s přílohou tohoto nařízení.
   Článek 4
   Vstup v platnost
   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 19. prosince 2016.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53.
   
   
      PŘÍLOHA
      1.   Obecné požadavky na monitorování v provozu
      
      1.1.   Pro účely této přílohy se „kategorií nesilničních mobilních strojů“ rozumí skupina nesilničních mobilních strojů, které plní tutéž obecnou funkci (funkce).
      1.2.   Výrobce si zajistí přístup k motorům instalovaným v nesilničních mobilních strojích za účelem provádění monitorovacích zkoušek v provozu.
      Při monitorovacích zkouškách v provozu provádí výrobce odběr vzorků emisí, měření parametrů výfukových plynů a záznam údajů týkajících se motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích a provozovaných v rámci jejich běžných pracovních cyklů, dokud není dosaženo minimální doby trvání zkoušky stanovené v bodě 2 dodatku 2.
      1.3.   Motory, na které se vztahují monitorovací zkoušky v provozu:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  musí být instalovány v některé z kategorií nesilničních mobilních strojů, které jsou nejreprezentativnější pro zvolený typ motoru nebo případně pro zvolenou rodinu motorů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  musí být uvedeny na trh Unie;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  musí mít záznam o údržbě prokazující, že na motoru byla prováděna řádná údržba a servis podle doporučení výrobce;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  nesmí vykazovat žádné známky nevhodného používání (např. přetěžování či chybného doplňování paliva) ani žádné jiné změny (např. nedovolené zásahy), které by mohly vlastnosti motoru, pokud jde o emise plynných znečišťujících látek;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  musí být v souladu s dokumentací EU schválení typu, pokud jde o konstrukční části systém(ů) pro regulaci emisí instalovaného (instalovaných) v motoru a v nesilničních mobilních strojích.
               
            
         
      
      1.4.   Za nezpůsobilé k monitorovací zkoušce v provozu se považují následující motory (v kterémžto případě je nutno vybrat alternativní motor):
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  motory bez komunikačního rozhraní umožňujícího shromažďování potřebných údajů elektronické řídicí jednotky (ECU) podle specifikací v dodatku 7;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  motory s ECU s chybějícími údaji nebo s datovým protokolem, který neumožňuje jasnou identifikaci a validaci potřebných signálů.
               
            
         
      
      1.5.   Motory, v jejichž případě má shromažďování údajů ECU vliv na výkon nesilničních mobilních strojů nebo na jejich emise plynných znečišťujících látek, se považují za nezpůsobilé k monitorovací zkoušce v provozu. Bez ohledu na požadavky článku 39 nařízení (EU) č. 2016/1628 se alternativní motor zvolí pouze v případě, že výrobce je schopen předložit schvalovacímu orgánu přesvědčivé důkazy o tom, že neexistuje žádná odpojovací strategie.
      2.   Plán pro monitorování motorů v provozu
      
      2.1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu, který udělil schválení typu motoru nebo případně rodiny motorů, prvotní plán pro monitorování motorů v provozu, a to do jednoho měsíce od zahájení výroby schváleného typu motoru nebo schválené rodiny motorů.
      2.2.   Prvotní plán musí zahrnovat kritéria výběru i zdůvodnění samotného výběru, pokud jde o:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  rodiny motorů nebo typy motorů a kategorii (kategorie) nesilničních mobilních strojů zahrnuté v plánu;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  seznam konkrétních motorů a nesilničních mobilních strojů vybraných k monitorovací zkoušce v provozu, pokud již byly určeny;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  zvolený rozvrh zkoušek.
               
            
         
      
      2.3.   Výrobci předloží schvalovacímu orgánu aktualizovaný plán pro monitorování motorů v provozu, jakmile je seznam vybraných konkrétních motorů a nesilničních mobilních strojů dokončen nebo pokud v něm byly provedeny změny. Aktualizovaný plán musí zahrnovat odůvodnění kritérií výběru a v příslušných případech také důvody změny předchozího seznamu.
      2.4.   Schvalovací orgán schválí prvotní a následně aktualizovaný plán (plány) nebo si vyžádá příslušné změny do dvou měsíců od jejich předložení a zajistí, aby konečný plán zahrnoval širokou škálu typů motorů a kategorií nesilničních mobilních strojů.
      2.5.   Každý prvotní nebo následně aktualizovaný plán pro monitorování musí být nejprve schválen schvalovacím orgánem; teprve poté může být zkouška motorů a nesilničních mobilních strojů uvedených v těchto plánech zahájena.
      2.6.   Rozvrh zkoušek
      Pro monitorování v provozu zvolí výrobce jeden z těchto možných rozvrhů zkoušek:
      2.6.1.   Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period)
      2.6.1.1.   Zkoušce se podrobí 9 motorů s naakumulovanou dobou provozu kratší než 30 % EDP. Výsledky zkoušky se předloží schvalovacímu orgánu do 31. prosince 2022.
      2.6.1.2.   Zkoušce se podrobí 9 motorů s naakumulovanou dobou provozu delší než 70 % EDP. Zkušební protokoly se předloží schvalovacímu orgánu do 31. prosince 2024.
      2.6.1.3.   V případě, že výrobce nemůže splnit požadavek podle bodu 2.6.1, jelikož nejsou k dispozici motory s požadovanou naakumulovanou dobou provozu, nesmí schvalovací orgán zamítnout přejití k rozvrhu zkoušek založenému na čtyřletém období, který je stanoven v bodě 2.6.2. Motory, které již byly podrobeny zkoušce v souladu s bodem 2.6.1, zůstávají způsobilými v rámci ustanovení bodu 2.6.2.
      2.6.2.   Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období
      Zkoušce se podrobí 9 motorů ročně během 4 po sobě následujících let. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok.
      2.6.2.1.   Výsledky zkoušek prvních devíti motorů se předloží 12 měsíců po instalaci prvního motoru do nesilničního mobilního stroje a nejpozději do 18 měsíců od zahájení výroby schváleného typu motoru nebo schválené rodiny motorů.
      2.6.2.2.   Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že ani 18 měsíců od zahájení výroby nebyl do nesilničních mobilních strojů nainstalován žádný motor, předloží se výsledky zkoušek až po instalaci prvního motoru, a to v den dohodnutý se schvalovacím orgánem.
      2.6.2.3.   Malí výrobci
      V případě malých výrobců se počet zkoušených motorů přizpůsobí:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  výrobci, kteří vyrábějí pouze dvě rodiny motorů, předloží každý rok výsledky zkoušek šesti motorů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  výrobci, kteří ročně vyrobí více než 250 motorů z jedné rodiny motorů, předloží každý rok výsledky zkoušek tří motorů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  výrobci, kteří ročně vyrobí od 125 do 250 motorů z jedné rodiny motorů, předloží každý rok výsledky zkoušek dvou motorů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  výrobci, kteří ročně vyrobí méně než 125 motorů z jedné rodiny motorů, předloží každý rok výsledky zkoušek jednoho motoru.
               
            
         
      
      Schvalovací orgán deklarovanou velikost výroby ověří.
      2.6.3.   Výrobce může provést větší množství zkoušek, než je počet stanovený pro jednotlivé rozvrhy zkoušek v bodech 2.6.1 a 2.6.2.
      2.6.4.   Provedení více zkoušek s týmž motorem za účelem získání údajů za jednotlivé po sobě jdoucí fáze akumulace doby provozu v souladu s body 2.6.1 a 2.6.2 je přípustné, ale není povinné.
      3.   Zkušební podmínky
      
      Monitorovací zkouška v provozu musí podat přehled o výkonu motoru při jeho instalaci do nesilničního mobilního stroje, ve skutečném provozu a při obsluze obvyklým odborným personálem – operátory.
      3.1.   Operátor
      3.1.1.   Operátor nesilničních mobilních strojů provádějící monitorovací zkoušku v provozu může být osoba jiná než ta, která stroj obvykle obsluhuje, a to za předpokladu, že schvalovacímu orgánu prokáže dostatečnou kvalifikaci a odbornou přípravu.
      3.1.2.   Výrobce poskytne schvalovacímu orgánu podrobné vysvětlení ohledně obvyklé kvalifikace a odborné přípravy operátora a prokáže, že vybraný operátor je vhodnou osobou k provedení monitorovací zkoušky v provozu.
      3.2.   Provoz nesilničních mobilních strojů
      3.2.1.   Zkouška se provede v průběhu úplného skutečného provozu (nebo jeho části) nesilničního mobilního stroje.
      3.2.2.   Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné dodržet požadavek bodu 3.2.1, musí zkušební pracovní cyklus v co největší možné míře představovat skutečný provoz nesilničního mobilního stroje.
      3.2.2.1.   Reprezentativní zkušební pracovní cyklus stanoví výrobce se souhlasem schvalovacího orgánu.
      3.2.3.   Bez ohledu na to, zda je zkouška prováděna během skutečného provozu nesilničního mobilního stroje nebo v rámci jeho reprezentativního zkušebního pracovního cyklu, platí následující:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  zkouška se musí týkat skutečného provozu v rámci činností, k nimž je používána většina v provozu se nacházejících motorů vybrané kategorie (vybraných kategorií) nesilničních mobilních strojů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  zkouška nesmí zahrnovat neúměrné množství činností při volnoběžných otáčkách;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  musí být uplatněno dostatečné zatížení, aby bylo dosaženo minimální doby trvání zkoušky stanovené v bodě 2 dodatku 2.
               
            
         
      
      3.3.   Okolní podmínky
      Zkoušky se provádějí za okolních podmínek splňujících tyto požadavky:
      
         
         
         
            
               
                  3.3.1.
               
               
                  Atmosférický tlak musí být nejméně 82,5 kPa.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  3.3.2.
               
               
                  Teplota musí být nejméně 266 K (– 7 °C) a zároveň ne vyšší než teplota určená podle následující rovnice při uvedeném atmosférickém tlaku:
                  T = – 0,4514 * (101,3 – pb) + 311
                  kde:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              T je teplota okolního vzduchu, v K;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              pb je atmosférický tlak, v kPa.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      3.4.   Mazací olej, palivo a činidlo
      Mazací olej, palivo a činidlo (pro systémy následného zpracování výfukových plynů, které používají ke snížení emisí plynných znečišťujících látek činidlo) musí splňovat požadavky stanovené výrobcem.
      3.4.1.   Palivem musí být běžně prodávané palivo nebo referenční palivo podle přílohy V nařízení v přenesené (EU) 2017/654.
      3.4.2.   Za účelem prokázání souladu s bodem 3.4. výrobce odebere vzorky a uchová je po dobu 12 měsíců nebo se souhlasem schvalovacího orgánu po dobu kratší.
      3.4.3.   Odebrané vzorky činidla se nesmí zmrazit.
      3.5.   Sled operací
      Sled operací je doba nepřetržitého provozu nesilničního mobilního stroje a nepřetržitého odebírání vzorků údajů v průběhu monitorovací zkoušky v provozu.
      Monitorovací zkouška v provozu se provede v rámci jednoho jediného sledu operací, s výjimkou údajů podle metody kombinovaného odběru vzorků údajů stanovené v bodě 4.2, kdy se v rámci jedné monitorovací zkoušky v provozu sloučí několik sledů operací.
      4.   Metody odběru vzorku údajů
      
      4.1.   Nepřetržitý odběr vzorků údajů
      Nepřetržitý odběr vzorků údajů se použije v případě, kdy jeden sled operací trvá stejně dlouho jako minimální doba trvání zkoušky stanovená v bodě 2 dodatku 2 nebo déle.
      4.1.1.   Dojde-li jednou nebo vícekrát k dočasné ztrátě signálu, je přípustné vyloučit údaje pokrývající maximálně dobu tří minut.
      4.2.   Kombinovaný odběr vzorků údajů
      Alternativně k bodu 4.1 lze vzorky údajů získat zkombinováním výsledků výsledků několika sledů operací.
      4.2.1.   Kombinovaný odběr vzorků údajů se použije pouze v případě, kdy se pokus dosáhnout minimální doby trvání zkoušky stanovené v bodě 2 dodatku 2 v rámci jednoho jediného sledu operací kvůli zkoušebním podmínnkým nezdaří, nebo v případě, kdy kategorie nesilničních mobilních strojů vybraná (vybrané) ke zkoušení je používána (jsou používány) při několika různých pracovních činnostech s odlišným příslušným pracovním cyklem.
      4.2.2.   Při použití postupu kombinovaného odběru vzorků údajů musí být splněny tyto doplňkové požadavky:
      
         
         
         
            
               
                  a)
               
               
                  v rámci jednotlivých odlišných sledů operací se použije tentýž nesilniční mobilní stroj a motor;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  b)
               
               
                  kombinovaný odběr vzorků údajů musí zahrnovat nanejvýš tři sledy operací;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  c)
               
               
                  každý sled operací při kombinovaném odběru vzorků údajů musí zahrnovat nejméně jednu činnost v rámci nesilničního cyklu v neustáleném stavu (NRTC – Non-Road Transient Cycle);
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  d)
               
               
                  sledy operací při kombinovaném odběru vzorků údajů se provedou a sestaví v chronologickém pořadí;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  e)
               
               
                  vyhodnocení údajů se provede na základě celého souboru údajů získaných kombinovaným odběrem vzorků údajů;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  f)
               
               
                  mezi prvním a posledním sledem operací nesmí uplynout více než 72 hodin;
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  g)
               
               
                  kombinovaný odběr vzorků údajů se nesmí použít, dojde-li k chybné funkci motoru, jak je uvedeno v bodě 8 dodatku 2.
               
            
         
      
      5.   Datový tok ECU
      
      5.1.   ECU poskytuje informace datového toku měřicím přístrojům nebo zařízení k záznamu dat systému PEMS v souladu s požadavky stanovenými v dodatku 7.
      5.2.   Shodnost informací
      5.2.1.   Schvalovací orgán ověří, zda všechny signály, které ECU poskytuje, jsou v souladu s tabulkou 1 dodatku 7, přičemž tyto signály musí splňovat požadavky stanovené v bodě 5 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 (1) o technických a obecných požadavcích.
      5.2.2   V souladu s metodou stanovenou v dodatku 6 výrobce zkontroluje shodnost signálu točivého momentu z ECU během monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.
      6.   Zkušební postupy a předběžné zpracování a validace údajů
      
      6.1.   Monitorovací zkoušky v provozu se provádějí s použitím přenosného systému měření emisí (PEMS – Portable Emissions Measurement System) podle dodatku 1.
      6.2.   Výrobci musí dodržet zkušební postup stanovený v dodatku 2, pokud jde o monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.
      6.3.   Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 3 týkající se předběžného zpracování údajů získaných z monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.
      6.4.   Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 4 týkající se stanovení platných případů při monitorovacích zkouškách v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.
      7.   Dostupnost údajů ze zkoušek
      
      Údaje ze zkoušek nesmí být měněny ani mazány. Výrobce uchová celý soubor odebraných vzorků údajů nejméně po dobu 10 let a na žádost jej zpřístupní schvalovacímu orgánu a Komisi.
      8.   Výpočty
      
      Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 5 týkající se výpočtů emisí plynných znečišťujících látek pro monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.
      9.   Potvrzující zkouška
      
      9.1.   Schvalovací orgány mohou provést potvrzující monitorovací zkoušku v provozu s cílem získat nezávislé údaje z monitorování v provozu.
      9.2.   Potvrzující zkouška se provede pro rodinu/typ motorů a kategorii (kategorie) nesilničních mobilních strojů uvedené v bodě 2; zkouší se konkrétní motor namontovaný do příslušného nesilničního mobilního stroje, a to v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.
      10.   Postupy hlášení údajů
      
      10.1.   Schvalovací orgány vypracují zkušební protokol o monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS, a to pro každý motor podrobený zkoušce. Ve zkušebním protokolu musí být uvedeny provedené činnosti a výsledky monitorování v provozu a rovněž alespoň informace požadované v položkách 1 až 11 dodatku 8.
      10.2.   Okamžité naměřené údaje a okamžité vypočtené údaje
      10.2.1.   Okamžité naměřené údaje a okamžité vypočtené údaje se nezaznamenávají do zkušebního protokolu, ale výrobce je musí uchovat a na žádost zpřístupnit Evropské komisi a schvalovacímu orgánu, a to po dobu stanovenou v bodě 7.
      10.2.2.   Okamžité naměřené údaje a okamžité vypočtené údaje musí zahrnovat alespoň informace požadované v položkách I-1 až I-2.20 dodatku 8.
      10.3.   Veřejně dostupné informace
      Pro účely čl. 44 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 2016/1628 musí výrobce předložit samostatný protokol, který obsahuje informace požadované v těchto položkách dodatku 8: 1.1, 2.2, 2.4, 3.2, 6.3, 6.4.1, 6.10 oddíl 9 a oddíl 10.
      Informace požadované v položce 6.3 se uvedou ve vztahu k regionální úrovni, přičemž se uvede pouze přibližná zeměpisná poloha.
      
      
         (1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. Prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (viz strana 1 tohoto Úředního věstníku).
      
         Dodatek 1
         
            Přenosný systém pro měření emisí
         
         1.   Součástí PEMS jsou tyto měřicí přístroje:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     analyzátory plynů pro měření koncentrací emisí plynných znečišťujících látek uvedených bodě 1 prvním pododstavci dodatku 2;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     průtokoměr výfukového plynu (EFM) fungující na principu průměrných hodnot získaných Pitotovou sondou nebo na podobném principu;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     čidla k měření okolní teploty a tlaku;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     d)
                  
                  
                     jiné měřicí přístroje potřebné pro monitorovací zkoušku v provozu;
                  
               
            
         
         Součástí PEMS jsou také:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     přenosové potrubí pro odvádění extrahovaných vzorků ze sondy pro odběr vzorků do analyzátorů plynů, a to včetně sondy pro odběr vzorků;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     zařízení k záznamu dat pro ukládání údajů získaných z ECU.
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     PEMS může zahrnovat i globální polohový systém (GPS).
                  
               
            
         
         2.   Požadavky na měřicí přístroje
         2.1.   Měřicí přístroje musí splňovat požadavky týkající se kontroly kalibrace a vlastností podle bodu 8.1 přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto krokům:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     ověření těsnosti na straně podtlaku systému PEMS, jak je stanoveno v bodě 8.1.8.7 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     ověření odezvy a aktualizace záznamů analyzátoru plynů, jak je stanoveno v bodě 8.1.6 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
                  
               
            
         
         2.1.2.   Měřicí přístroje musí splňovat specifikace uvedené v bodě 9.4 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         2.1.3.   Analytické plyny použité ke kalibraci měřicích přístrojů musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.5.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         2.2.   Požadavky na přenosové potrubí a sondu pro odběr vzorků
         2.2.1.   Přenosové potrubí musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.3.1.2 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         2.2.2.   Sonda pro odběr vzorků musí splňovat požadavky uvedené v bodě 9.3.1.1 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
      
      
         Dodatek 2
         
            Zkušební postup pro monitorování v provozu s použitím PEMS
         
         1.   Zkušební parametry
         
         Při monitorovací zkoušce v provozu se měří a zaznamenávají emise těchto plynných znečišťujících látek: oxid uhelnatý (CO), celkové množství uhlovodíků (HC) a oxidy dusíku (NOx). Kromě toho se měří oxid uhličitý (CO2), aby bylo možné provádět výpočetní postupy popsané v dodatku 5.
         Při monitorovací zkoušce v provozu se měří a zaznamenávají parametry uvedené v tabulce:
         
            Tabulka
         
         
            Zkušební parametry
         
         
            
            
            
            
               
                  
                     Parametr
                  
                  
                     Jednotka
                  
                  
                     Zdroj
                  
               
               
                  
                     Koncentrace HC (1)
                     
                  
                  
                     ppm
                  
                  
                     Analyzátor plynů
                  
               
               
                  
                     Koncentrace CO (1)
                     
                  
                  
                     ppm
                  
                  
                     Analyzátor plynů
                  
               
               
                  
                     Koncentrace NOx
                         (1)
                     
                  
                  
                     ppm
                  
                  
                     Analyzátor plynů
                  
               
               
                  
                     Koncentrace CO2
                         (1)
                     
                  
                  
                     ppm
                  
                  
                     Analyzátor plynů
                  
               
               
                  
                     Hmotnostní průtok výfukových plynů (2)
                     
                  
                  
                     kg/h
                  
                  
                     EFM
                  
               
               
                  
                     Teplota výfukových plynů
                  
                  
                     K
                  
                  
                     EFM nebo ECU nebo čidlo
                  
               
               
                  
                     Okolní teplota (3)
                     
                  
                  
                     K
                  
                  
                     Čidlo
                  
               
               
                  
                     Okolní tlak
                  
                  
                     kPa
                  
                  
                     Čidlo
                  
               
               
                  
                     Relativní vlhkost
                  
                  
                     %
                  
                  
                     Čidlo
                  
               
               
                  
                     Točivý moment motoru (4)
                     
                  
                  
                     Nm
                  
                  
                     ECU nebo čidlo
                  
               
               
                  
                     Otáčky motoru
                  
                  
                     ot./min.
                  
                  
                     ECU nebo čidlo
                  
               
               
                  
                     Tok paliva v motoru
                  
                  
                     g/s
                  
                  
                     ECU nebo čidlo
                  
               
               
                  
                     Teplota chladiva motoru
                  
                  
                     K
                  
                  
                     ECU nebo čidlo
                  
               
               
                  
                     Teplota vzduchu nasávaného motorem (3)
                     
                  
                  
                     K
                  
                  
                     ECU nebo čidlo
                  
               
               
                  
                     Zeměpisná šířka polohy nesilničního mobilního stroje
                  
                  
                     stupeň
                  
                  
                     GPS (nepovinné)
                  
               
               
                  
                     Zeměpisná délka polohy nesilničního mobilního stroje
                  
                  
                     stupeň
                  
                  
                     GPS (nepovinné)
                  
               
            
         
         2.   Minimální doba trvání zkoušky
         
         Doba trvání zkoušky, která zahrnuje veškeré sledy operací a bere v úvahu pouze platné údaje, musí dostatečně dlouhá, aby umožnila vykonat pěti- až sedminásobek práce prováděné v průběhu NRTC nebo vyprodukovat pěti- až sedminásobek referenční hmotnosti CO2 v kg/cyklus v rámci NRTC.
         3.   Příprava nesilničních mobilních strojů
         
         Příprava nesilničního mobilního stroje musí sestávat alespoň z těchto kroků:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     kontrola motoru: veškeré zjištěné problémy se po jejich vyřešení zaznamenají a oznámí schvalovacímu orgánu;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     výměna oleje, paliva a popřípadě činidla;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     prokázání dostupnosti informací datového toku ECU, podle požadavků uvedených v bodě 2 dodatku 7.
                  
               
            
         
         4.   Instalace PEMS
         
         4.1.   Instalace systému PEMS nesmí ovlivnit výkon nesilničních mobilních strojů nebo jejich emise plynných znečišťujících látek.
         V každém případě musí instalace splňovat požadavky platných místních bezpečnostních předpisů a pojistné požadavky a musí být v souladu s pokyny, které vydal výrobce PEMS, měřicích přístrojů, přenosového potrubí a sondy pro odběr vzorků.
         4.2.   Elektrické napájení
         Elektrické napájení systému PEMS musí být zajištěno z vnější napájecí jednotky.
         4.2.1.   Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné splnit požadavek bodu 4.2, může být během zkoušky použit zdroj čerpající energii (přímo nebo nepřímo) z motoru.
         4.2.2.   V takovém případě nesmí nejvyšší spotřeba energie systému PEMS překročit hodnotu 1 % maximálního výkonu motoru a musí být přijata dodatečná opatření, aby se zamezilo nadměrnému snížení stavu nabití baterie, když motor neběží nebo běží na volnoběžné otáčky.
         4.3.   Měřicí přístroje jiné než EFM
         Měřicí přístroje jiné než EFM se pokud možno instalují v místě, které je co nejméně vystaveno těmto vlivům:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     změny okolní teploty;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     změny okolního tlaku;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     elektromagnetické záření;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     d)
                  
                  
                     mechanické otřesy a vibrace;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     e)
                  
                  
                     uhlovodíky v daném prostředí – v případě použití analyzátoru typu plamenoionizační detektor (FID), který používá v hořáku okolní vzduch.
                  
               
            
         
         4.4.   EFM
         Instalace průtokoměru výfukového plynu (EFM) nesmí způsobit zvýšení protitlaku nad hodnotu doporučenou výrobcem.
         4.4.1.   EFM se připojí k výfukové trubce nesilničního mobilního stroje. Čidla EFM by měla být umístěna mezi dvě rovné trubky, jejichž délka by měla být nejméně dvojnásobkem průměru EFM (před oblastí měření a za ní ve směru proudění).
         4.4.2.   EFM musí být umístěn za tlumičem nesilničního mobilního stroje, aby se omezil vliv pulsací výfukových plynů na signály měření.
         4.5.   Přenosové potrubí a sonda pro odběr vzorků
         Přenosové potrubí musí být náležitě izolované v bodech spojení (se sondou pro odběr vzorků a se zadní částí měřicích přístrojů).
         4.5.1.   Změní-li se délka přenosového potrubí, je třeba ověřit doby trvání přenosu a podle potřeby je upravit.
         4.5.2.   Přenosové potrubí a sonda pro odběr vzorků musí být nainstalovány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 9.3 přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         4.6.   Zařízení k záznamu dat
         Zařízení k záznamu dat se připojí k ECU motoru za účelem zaznamenávání parametrů motoru uvedených v tabulce 1 v dodatku 7 a případně parametrů motoru uvedených v tabulce 2 v dodatku 7.
         4.7.   GPS (v příslušných případech)
         Anténa by měla být namontována co nejvýše, kde nehrozí působení jakéhokoli rušivého vlivu během provozu.
         5.   Přípravné kroky pro monitorovací zkoušku v provozu
         
         5.1.   Měření okolní teploty
         Okolní teplota se měří na začátku i na konci zkoušky v přiměřené vzdálenosti od nesilničního mobilního stroje. Je povoleno použití signálu CAN pro teplotu nasávaného vzduchu (teplotu, která působí na motor).
         Je-li k odhadu okolní teploty použito čidlo teploty nasávaného vzduchu, představuje zaznamenaná okolní teplota teplotu nasávaného vzduchu upravenou s ohledem na příslušný jmenovitý rozdíl mezi okolní teplotou a teplotou nasávaného vzduchu podle údajů výrobce.
         5.2.   Uvedení do činnosti a stabilizace měřicích přístrojů
         Měřicí přístroje se zahřívají a stabilizují tak dlouho, dokud tlaky, teploty a průtoky nedosáhnou svých provozních hodnot v souladu s pokyny výrobce měřicího přístroje / výrobce PEMS.
         5.3.   Čištění a zahřátí přenosového potrubí
         Aby se zabránilo znečištění systému, je třeba přenosové potrubí před zahájením odběru vzorků vyčistit v souladu s pokyny výrobce měřicího přístroje / výrobce PEMS.
         Přenosové potrubí musí být zahřáto na 190 °C (+/– 10 °C) před zahájením zkoušky, aby se zabránilo výskytu chladných míst, jež by mohly vést ke znečištění vzorku kondenzovanými uhlovodíky.
         5.4.   Kontrola a kalibrace analyzátorů plynů
         Kontrola kalibrace analyzátorů plynů na nulu a na plný rozsah a kontrola linearity se provedou pomocí analytických plynů stanovených v bodě 2.1.3 dodatku 1.
         5.5.   Čištění průtotokoměru výfukových plynů (EFM)
         EFM se důkladně vyčistí na místech připojení čidla v souladu s pokyny výrobce PEMS/EFM. Tímto postupem se odstraní kondenzace a pevné částice motorové nafty z tlakového potrubí a příslušných přípojek pro měření tlaku v potrubí.
         6.   Zaznamenávání údajů z monitorovací zkoušky v provozu
         
         6.1.   Před monitorovací zkouškou v provozu
         Zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí být zahájeno před nastartováním motoru.
         6.2.   V průběhu monitorovací zkoušky v provozu
         Zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí probíhat nepřetržitě po celou dobu chodu motoru za běžných provozních podmínek.
         Motor lze zastavit a znovu nastartovat, ale zaznamenávání údajů o emisích plynných znečišťujících látek, měření parametrů výfukových plynů a zaznamenávání údajů o motoru a okolním prostředí musí pokračovat po celou dobu monitorovací zkoušky v provozu.
         6.3.   Po monitorovací zkoušce v provozu
         Na konci monitorovací zkoušky v provozu musí být poskytnut dostatek času, než uplynou časové intervaly odezvy měřicích přístrojů a zařízení k záznamu dat. Motor lze vypnout před ukončením záznamu údajů nebo po něm.
         6.4.   Platné naměřené údaje pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek
         Platné naměřené údaje pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek se určují podle dodatku 4. Na tyto výpočty se použije ustanovení bodu 6.4.2.
         6.4.1.   Aby bylo možné určit dobu trvání fáze náběhu motoru po případu dlouhodobé nečinnosti, jak je popsán v bodě 2.2.2 dodatku 4, musí být teplota výfukových plynů měřena v průběhu sledu operací ve vzdálenosti do 30 cm od výstupu zařízení k následnému zpracování výfukových plynů použitého ke snížení emisí NOx.
         6.4.2.   Údaje při studeném startu
         Pro účely výpočtů emisí plynných znečišťujících látek se vyloučí naměřené údaje o emisích plynných znečišťujících látek při studeném startu.
         Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy teplota chladicího média motoru poprvé dosáhla 343 K (70 °C), nebo poté, co se teplota chladicího média stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 2 K, podle toho, co nastane dříve; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.
         7.   Kontrola analyzátorů plynů
         
         7.1.   Pravidelné ověřování nastavení nuly v průběhu sledu operací
         Nastavení nuly analyzátorů plynů se v průběhu monitorovací zkoušky v provozu provádí nejméně jednou za dvě hodiny.
         7.2.   Pravidelná korekce nastavení nuly v průběhu monitorovací zkoušky v provozu
         Ke korekci o posun nuly lze použít výsledky získané na základě kontrol provedených podle bodu 7.1.
         7.3.   Ověření posunu nuly po provedení zkoušky
         Ověření posunu nuly se provede pouze v případě, že nebyla provedena žádná korekce o posun nuly v průběhu monitorovací zkoušky v provozu podle bodu 7.2.
         7.3.1.   Nejpozději do 30 minut po dokončení monitorovací zkoušky v provozu se analyzátory plynů nastaví na nulu a kalibrují se pro plný rozsah, aby se ověřilo, zda došlo k posunu nuly ve srovnání s výsledky před zahájením zkoušky.
         7.3.2.   Kontrola kalibrace analyzátorů plynů na nulu a na plný rozsah a kontrola linearity se provedou v souladu s ustanovením bodu 5.4.
         8.   Chybná funkce motoru
         
         8.1.   Dojde-li v průběhu sledu operací k chybné funkci a operátor nesilničního mobilního stroje je zřetelně informován palubním diagnostickým systémem prostřednictvím optického výstražného signálu, zkušební hlášky nebo jiného indikátoru, považuje se monitorovací zkouška v provozu za neplatnou.
         8.2.   K dalším monitorovacím zkouškám v provozu prováděným na daném motoru lze přikročit až po odstranění veškerých chybných funkcí.
         
         
            (1)  Hodnoty změřené nebo upravené na vlhkém základě.
         
            (2)  Přímé měření hmotnostního průtoku výfukových plynů se použije, pokud neplatí následující:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     výfukový systém instalovaný do nesilničního mobilního stroje ředí výfukové plyny vzduchem v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde by mohl být nainstalován EFM. V tomto případě se vzorek výfukových plynů odebere v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde dochází k ředění, nebo
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     výfukový systém instalovaný do nesilničního mobilního stroje odklání část výfukových plynů do jiné součásti nesilničního mobilního stroje (např. pro účely topení), a to v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde by mohl být nainstalován EFM.
                  
               
            
         
         V těchto případech, může-li výrobce předložit schvalovacímu orgánu spolehlivé důkazy o tom, že existuje korelace mezi hmotnostním průtokem paliva odhadovaným elektronickou řídicí jednotkou a hmotnostním průtokem paliva měřeným na zkušebním stavu s dynamometrem pro zkoušení motoru, lze od instalace EFM upustit a měřit tok výfukových plynů nepřímo (z průtoku paliva a nasávaného vzduchu nebo z průtoku paliva a bilance uhlíku).
         
            (3)  Použijte čidlo okolní teploty nebo čidlo teploty nasávaného vzduchu. Použití čidla teploty nasávaného vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 5.1 druhém pododstavci.
         
            (4)  Zaznamená se buď a) hodnota netto točivého momentu, nebo b) hodnota netto točivého momentu vypočteného ze skutečného procenta točivého momentu motoru, třecího točivého momentu a referenčního točivého momentu podle norem uvedených v bodě 2.2.1 dodatku 7.
         Základem netto točivého momentu je nekorigovaná hodnota netto točivého momentu motoru včetně příslušenství a pomocných zařízení potřebných pro zkoušku emisí podle dodatku 2 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
      
      
         Dodatek 3
         
            Předběžné zpracování údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek
         
         1.   Definice
         
         1.2.   Pro účely tohoto dodatku se použijí tyto definice:
         
            
            
            
               
                  
                     1.2.1.
                  
                  
                     „odezvou na nulu“ se rozumí střední hodnota odezvy (včetně šumu) na nulovací plyn v časovém intervalu nejméně 30 s;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     1.2.2.
                  
                  
                     „odezvou na kalibrační plyn pro plný rozsah“ se rozumí střední hodnota odezvy (včetně šumu) na kalibrační plyn v časovém intervalu nejméně 30 s.
                  
               
            
         
         2.   Korekce o posun
         
         2.1.   Maximální přípustný posun
         Posun odezvy na nulu a posun odezvy na kalibrační plyn pro plný rozsah musí být menší než dvě procenta plného rozsahu stupnice na nejnižším používaném rozsahu:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     jestliže je rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce menší než 1 %, mohou se použít změřené koncentrace bez korekce, nebo se mohou korigovat s ohledem na posun v souladu s bodem 2.2;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     jestliže je rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce roven 2 % nebo větší, provede se korekce změřených koncentrací s ohledem na posun v souladu s bodem 2.2. Pokud se neprovede žádná korekce, považuje se zkouška za neplatnou.
                  
               
            
         
         2.2.   Korekce o posun
         Hodnoty koncentrace korigované s ohledem na posun se vypočtou v souladu s požadavky uvedenými v bodě 2.1 nebo 3.5 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         Rozdíl mezi nekorigovanými a korigovanými hodnotami emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění musí být v intervalu ± 6 % nekorigovaných hodnot emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění. Jestliže je posun větší než 6 %, považuje se zkouška za neplatnou.
         Pokud se uplatní korekce o posun, použijí se pro vykázání emisí plynných znečišťujících látek pouze výsledky měření emisí plynných znečišťujících látek korigované s ohledem na posun.
         3.   Časová synchronizace
         
         K minimalizování zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi různými signály při výpočtu hmotnostních emisí plynných znečišťujících látek je nutné údaje směrodatné pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek časově synchronizovat v souladu s požadavky uvedenými v bodech 3.1 až 3.4.
         3.1.   Údaje analyzátorů plynů
         Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 8.1.5.3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         3.2.   Údaje analyzátorů plynů a EFM
         Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány s údaji průtokoměru výfukových plynů (EFM) postupem uvedeným v bodě 3.4.
         3.3.   Údaje systému PEMS a motoru
         Údaje získané z přenosného systému měření emisí (analyzátorů plynů a EFM) musí být náležitě synchronizovány s údaji ECU motoru postupem uvedeným v bodě 3.4.
         3.4.   Postup pro lepší časovou synchronizaci údajů PEMS
         Zkušební parametry uvedené v tabulce dodatku II se dělí do 3 různých kategorií:
         
            
            
            
               
                  
                      
                  
                  
                     kategorie 1: analyzátory plynů (koncentrace HC, CO, CO2, NOx);
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                      
                  
                  
                     kategorie 2: EFM (hmotnostní průtok výfukových plynů a teplota výfukových plynů);
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                      
                  
                  
                     kategorie 3: motor (točivý moment, otáčky, teploty, průtok paliva z ECU).
                  
               
            
         
         Časová synchronizace každé kategorie s dvěma zbývajícími kategoriemi se ověří nalezením nejvyššího korelačního koeficientu mezi dvěma řadami zkušebních parametrů. U všech zkušebních parametrů v každé kategorii se musí provést posun tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího korelačního faktoru. Pro výpočet korelačních koeficientů se použijí tyto zkušební parametry:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     kategorie 1 a 2 (údaje analyzátorů plynů a EFM) s kategorií 3 (údaje motoru): z ECU;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     kategorie 1 s kategorií 2: koncentrace CO2 a hmotnostní průtok výfukových plynů;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     kategorie 2 s kategorií 3: koncentrace CO2 a tok paliva v motoru.
                  
               
            
         
         4.   Kontrola konzistentnosti údajů
         
         4.1.   Údaje analyzátorů plynů a EFM
         Konzistentnost údajů (hmotnostní průtok výfukových plynů naměřený průtokoměrem výfukových plynů a koncentrace plynů) se ověří pomocí korelace mezi naměřeným tokem paliva v motoru z ECU a tokem paliva v motoru vypočteným podle postupu stanoveného v bodě 2.1.6.4 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         Provede se lineární regrese naměřených a vypočtených hodnot toku paliva. Použije se metoda nejmenších čtverců s nejvhodnější rovnicí, která má tvar:
         y = mx + b
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     y je vypočtený tok paliva [g/s];
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     m je sklon regresní přímky;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     x je naměřený tok paliva [g/s];
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     b je průsečík regresní přímky s osou y.
                  
               
            
         
         Pro každou regresní přímku se vypočte sklon (m) a koeficient určení (r2). Tuto analýzu se doporučuje provést v intervalu od 15 % nejvyšší hodnoty do nejvyšší hodnoty a při kmitočtu 1 Hz nebo větším. Aby se zkouška mohla pokládat za platnou, musí být posouzena tato dvě kritéria:
         
            Tabulka
         
         
            Dovolené odchylky
         
         
            
            
            
               
                  
                     Sklon regresní přímky, m
                  
                  
                     0,9 až 1,1 – doporučeno
                  
               
               
                  
                     Koeficient určení r2
                     
                  
                  
                     min. 0,90 – doporučeno
                  
               
            
         
         4.2.   Údaje točivého momentu z ECU
         Konzistentnost údajů točivého momentu z ECU se ověří porovnáním nejvyšších hodnot točivého momentu z ECU při (případně) různých otáčkách motoru s odpovídajícími hodnotami na oficiální křivce točivého momentu při plném zatížení motoru a v souladu s dodatkem 6.
         4.3.   Spotřeba paliva specifická pro brzdění (BSFC)
         BSFC se kontroluje na základě:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     spotřeby paliva vypočtené z údajů o emisích plynných znečišťujících látek (koncentrace plynů podle analyzátorů a údaje o hmotnostním průtoku výfukových plynů) v souladu s požadavky uvedenými v bodě 2.1.6.4 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     práce motoru vypočtené na základě údajů z ECU (točivý moment motoru a otáčky motoru).
                  
               
            
         
         4.4.   Okolní tlak
         Okolní tlak se kontroluje uvedením do souvislosti s údajem o nadmořské výšce podle GPS, je-li k dispozici.
         4.5.   Pokud schvalovací orgán není spokojen s výsledky kontroly konzistentnosti údajů, může prohlásit zkoušku za neplatnou.
         5.   Korekce suchého stavu na vlhký stav
         
         Pokud se koncentrace měří v suchém stavu, musí být tyto hodnoty převedeny na koncentrace ve vlhkém stavu v souladu s postupem uvedeným v oddílu 2 nebo 3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         6.   Korekce NOX s ohledem na vlhkost a teplotu
         
         U koncentrací NOx naměřených analyzátory plynu se neprovádí korekce s ohledem na teplotu a vlhkost okolního vzduchu.
      
      
         Dodatek 4
         
            Algoritmus pro stanovení platných případů při monitorování v provozu
         
         1.   Obecná ustanovení
         
         1.1.   Pro účely tohoto dodatku se „případem“ rozumí údaje, jež byly v rámci monitorovací zkoušky v provozu pro účely výpočtů emisí plynných znečišťujících látek naměřeny v časovém intervalu Δt, který je roven časovému intervalu odběru údajů.
         1.2.   Metodika stanovená v tomto dodatku vychází z konceptu případů činnosti a případů nečinnosti.
         1.3.   Žádný případ považovaný za případ nečinnosti podle tohoto dodatku se nepovažuje za platný pro účely výpočtu práce nebo hmotnosti CO2 a emisí plynných znečišťujících látek a faktorů shodnosti průměrovacího okénka podle oddílu 2 dodatku 5. K výpočtům se použijí pouze případy činnosti.
         1.4.   Případy nečinnosti se dělí na případy krátkodobé nečinnosti (≤ D2) a případy dlouhodobé nečinnosti (> D2) (hodnoty D2 viz tabulka).
         2.   Postup stanovení případů nečinnosti
         
         2.1.   Za případ nečinnosti se považují tyto případy:
         
            
            
            
               
                  
                     2.1.1.
                  
                  
                     Případy, kdy výkon motoru nepřesahuje 10 % maximálního netto výkonu motoru.
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     2.1.2.
                  
                  
                     Případy, které odpovídají podmínkám studeného stavu motoru (studený start) podle bodu 6.4.2 dodatku 2.
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     2.1.3.
                  
                  
                     Případy zaznamenané za okolních podmínek, které nesplňují požadavky stanovené v bodě 3.3 tohoto dodatku.
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     2.1.4.
                  
                  
                     Případy zaznamenané během pravidelných kontrol měřicích přístrojů.
                  
               
            
         
         2.2.   Provedou se tyto dodatečné kroky:
         
            
            
            
               
                  
                     2.2.1.
                  
                  
                     Případy nečinnosti kratší než D0 se považují za případy činnosti, přičemž se sloučí s předcházejícími a následujícími případy činnosti (hodnoty D0 viz tabulka).
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     2.2.2.
                  
                  
                     Za případ nečinnosti se považuje také fáze náběhu motoru po případu dlouhodobé nečinnosti (> D2), a to do okamžiku, kdy teplota výfukových plynů dosáhne hodnoty 523 K. Jestliže teplota výfukových plynů nedosáhne 523 K do D3 minut, považují se všechny případy, k nimž dojde po čase D3, za případy činnosti (hodnoty D3 viz tabulka).
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     2.2.3.
                  
                  
                     U všech případů nečinnosti se prvních D1 minut případu považuje za případ činnosti (hodnoty D1 viz tabulka).
                  
               
            
         
         3.   Algoritmus označování „práce stroje“
         
         3.1.   Krok 1
         Identifikace jednotlivých případů a jejich rozdělení na případy činnosti a případy nečinnosti
         3.1.1.   Vymezte případy činnosti a případy nečinnosti v souladu s bodem 2.
         3.1.2.   Vypočtěte délku trvání případů nečinnosti.
         3.1.3.   Případy nečinnosti kratší než D0 označte jako případy činnosti (hodnoty D0 viz tabulka).
         3.1.4.   Vypočtěte délku trvání zbývajících případů nečinnosti.
         3.2.   Krok 2
         Sloučení případů krátkodobé činnosti (≤ D0) s případy nečinnosti
         3.2.1.   Případy činnosti kratší než D0 slučte s předcházejícími a následujícími případy nečinnosti o délce trvání delší než D1.
         3.3.   Krok 3
         Vyloučení případů činnosti po případech dlouhodobé nečinnosti (fáze náběhu motoru)
         3.3.1.   Jako případy nečinnosti označte ty případy, k nimž dochází po případech dlouhodobé nečinnosti (> D2) až do okamžiku, kdy teplota výfukových plynů dosáhne hodnoty 523 K nebo kdy uplyne D3 minut (hodnoty D3 viz tabulka), podle toho, co nastane dřív.
         3.4.   Krok 4
         Zahrnutí případů nečinnosti po případech činnosti
         3.4.1.   Zahrňte D1 minut případu nečinnosti na konci veškerých případů činnosti (hodnoty D1 viz tabulka).
         
            Tabulka
         
         
            Hodnoty parametrů D0, D1, D2 a D3
         
         
            
            
            
               
                  
                     Parametry
                  
                  
                     Hodnota
                  
               
               
                  
                     D0
                  
                  
                     2 minuty
                  
               
               
                  
                     D1
                  
                  
                     2 minuty
                  
               
               
                  
                     D2
                  
                  
                     10 minut
                  
               
               
                  
                     D3
                  
                  
                     4 minuty
                  
               
            
         
         4.   Příklady
         
         4.1.   Vyloučení údajů případů nečinnosti na konci kroku 1
         
         4.2.   Vyloučení údajů případů nečinnosti na konci kroku 2
         
         4.3.   Vyloučení údajů případů nečinnosti na konci kroku 3
         
         4.4.   Konec kroku 4 – závěr
         
      
      
         Dodatek 5
         
            Výpočty emisí plynných znečišťujících látek
         
         1.   Výpočet okamžitých emisí plynných znečišťujících látek
         
         Okamžitá hmotnost emisí plynných znečišťujících látek se vypočítá na základě okamžité koncentrace emisí plynných znečišťujících látek naměřené v průběhu monitorovací zkoušky v provozu a v souladu s postupem stanoveným v oddílu 2 nebo 3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         2.   Stanovení emisí plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének a stanovení faktorů shodnosti
         
         2.1.   Metoda průměrovacích okének
         Průměrovací okénko je podmnožinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými v rámci nesilničního cyklu v neustáleném stavu (NRTC) referenční laboratoře.
         Hmotnost emisí plynných znečišťujících látek a faktory shodnosti se vypočtou pomocí metody klouzavých průměrovacích okének na základě referenční práce (postup podle bodu 2.2) a referenční hmotnosti CO2 (postup podle bodu 2.3) naměřených v rámci nesilničního cyklu v neustáleném stavu (NRTC) referenční laboratoře.
         Výpočty se provedou podle těchto všeobecných požadavků:
         2.1.1.   Údaje vyloučené podle ustanovení dodatku 4 se neberou v úvahu při výpočtu práce nebo hmotnosti CO2 a emisí plynných znečišťujících látek a faktorů shodnosti průměrovacích okének.
         2.1.2.   Výpočty v rámci klouzavých průměrovacích okének se provádějí s časovým intervalem Δt, který je roven časovému intervalu odběru údajů.
         2.1.3.   Hmotnost emisí plynných znečišťujících látek za každé průměrovací okénko (mg/průměrovací okénko) se získá integrováním hmotnosti okamžitých emisí plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacího okénka.
         2.1.4.   Výpočty musí být provedeny a předloženy pro oba postupy: referenční hmotnost CO2 i referenční práci.
         
            Obrázek 1
         
         
            Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka, v závislosti na čase
         
         
         2.2.   Metoda založená na práci
         
            Obrázek 2
         
         
            Metoda založená na práci
         
         
         Doba trvání (t
            2,
            
               i
             – t
            1,
            
               i
            ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:
         
            W(t
            2,i
            ) – W(t
            1,i
            ) ≥ Wref
            
         
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        W(tj,i
                        ) je práce motoru naměřená mezi nastartováním a časem tj,i
                        , v kWh;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        Wref
                         je práce motoru pro NRTC, v kWh.
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        t2,i
                         se zvolí tak, aby platilo:
                     
                        W(t
                        2,i
                         – Δt) – W(t
                        1,i
                        ) < Wref
                         ≤ W(t
                        2,i
                        ) – W(t
                        1,i
                        )
                  
               
            
         
         kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.
         2.2.1.   Výpočty emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění
         Emise plynných znečišťujících látek specifické pro brzdění e
            gas (g/kWh) se pro každé průměrovací okénko a každou plynnou znečišťující látku vypočtou takto:
         
            
         
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        m jsou hmotnostní emise plynné znečišťující látky, mg/průměrovací okénko,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        W(t
                        2,
                        
                           i
                        ) – W(t
                        1,
                        
                           i
                        ) je práce motoru v rámci i-tého průměrovacího okénka, v kWh.
                  
               
            
         
         2.2.2.   Výběr platných průměrovacích okének
         Platná průměrovací okénka jsou taková průměrovací okénka, v nichž průměrný výkon překročí hodnotu 20 % maximálního výkonu motoru. Procento platných průměrovacích okének musí být rovno 50 % nebo větší.
         2.2.2.1.   Zkouška se považuje za neplatnou, jestliže procento platných průměrovacích okének je menší než 50 %.
         2.2.3.   Výpočty faktorů shodnosti
         Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé platné průměrovací okénko a každou jednotlivou plynnou znečišťující látku takto:
         
            
         
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     e jsou emise plynných znečišťujících látek specifické pro brzdění, v g/kWh,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     L je příslušná mezní hodnota, v g/kWh.
                  
               
            
         
         2.3.   Metoda založená na hmotnosti CO2
         
         
            Obrázek 3
         
         
            Metoda založená na hmotnosti CO2
            
         
         
         Doba trvání (t
            2,
            
               i
             – t
            1,
            
               i
            ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:
         
            
         
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                         je hmotnost CO2 měřená mezi začátkem zkoušky a časem tj,i
                        , v kg,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                         je hmotnost CO2 stanovená pro NRTC, v kg,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        t2,i
                         se zvolí tak, aby platilo:
                     
                        
                     
                  
               
            
         
         kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.
         Hmotnosti CO2 se v rámci průměrovacích okének vypočtou integrováním okamžitých emisí plynných znečišťujících látek vypočtených podle požadavků stanovených v bodě 1.
         2.3.1.   Výběr platných průměrovacích okének
         Platná průměrovací okénka jsou taková, jejichž doba trvání nepřekročí maximální přípustnou dobu trvání vypočtenou podlé této rovnice:
         
            
         
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        Dmax
                         je maximální přípustná doba trvání průměrovacího okénka, v s,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        Pmax
                         je maximální výkon motoru, v kW.
                  
               
            
         
         Procento platných průměrovacích okének musí být rovno 50 % nebo větší.
         2.3.2.   Výpočty faktorů shodnosti
         Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé průměrovací okénko a každou jednotlivou znečišťující látku takto:
         
            
         
         přitom platí  (provozní poměr) a
         
             (certifikační poměr)
         kde:
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        m jsou hmotnostní emise plynné znečišťující látky, v mg/průměrovací okénko,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                         je hmotnost CO2 v rámci i-tého průměrovacího okénka, v kg,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                         je hmotnost CO2 motoru stanovená pro NRTC, v kg,
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     —
                  
                  
                     
                        mL
                         jsou hmotnostní emise plynných znečišťujících látek odpovídající příslušné mezní hodnotě v případě NRTC, v mg.
                  
               
            
         
         3.   Zaokrouhlování při výpočtech emisí plynných znečišťujících látek
         
         V souladu s normou ASTM E 29-06b (Standard Practice for Using Significant Digits in Test Data to Determine Conformance with Specifications) se konečné výsledky zkoušek zaokrouhlí v jednom kroku na počet desetinných míst uvedený v příslušné emisní normě, zvýšený o jedno další desetinné místo. Není povoleno zaokrouhlování mezihodnot, na kterých jsou založeny konečné výsledné hodnoty emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění.
         4.   Výsledné hodnoty emisí plynných znečišťujících látek
         
         V souladu s bodem 10 této přílohy se předkládají tyto výsledné hodnoty:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     okamžitá koncentrace plynných znečišťujících látek naměřená během monitorovací zkoušky v provozu;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     průměrná koncentrace plynných znečišťujících látek za celou monitorovací zkoušku v provozu;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     okamžitá hmotnost emisí plynných znečišťujících látek vypočtená podle bodu 1;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     d)
                  
                  
                     integrovaná hmotnost emisí plynných znečišťujících látek za celou monitorovací zkoušku v provozu vypočtená jako součet hmotností okamžitých emisí plynných znečišťujících látek vypočtených podle bodu 1;
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     e)
                  
                  
                     rozdělení faktorů shodnosti pro platná okénka vypočtených podle bodů 2.2.3 a 2.3.2 (minimum, maximum a 90. kumulativní percentil);
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     f)
                  
                  
                     rozdělení faktorů shodnosti pro všechna okénka vypočtených podle bodů 2.2.3 a 2.3.2, a to bez zjištění platných údajů v souladu s dodatkem 4 a bez zjištění platných okének podle bodů 2.2.2 a 2.3.1 (minimum, maximum a 90. kumulativní percentil).
                  
               
            
         
      
      
         Dodatek 6
         
            Shodnost signálu točivého momentu z ECU
         
         1.   Metoda maximálního točivého momentu
         
         1.1   Metodou „maximálního točivého momentu“ se potvrzuje, že při monitorovacích zkoušce v provozu byl dosažen určitý bod na referenční křivce maximálního točivého momentu jakožto funkce otáček motoru.
         1.2.   Jestliže při monitorovacích zkoušce v provozu nebylo tohoto bodu na referenční křivce maximálního točivého momentu jakožto funkce otáček motoru dosaženo, je výrobce oprávněn změnit zatížení nesilničního mobilního stroje a/nebo minimální dobu trvání zkoušky stanovenou v bodě 2 dodatku 2 tak, aby toto prokázání bylo možné uskutečnit po provedení monitorovací zkoušky v provozu.
         1.3.   Požadavky stanovené v bodě 1.2 se nepoužijí v případě, že podle názoru výrobce a s předchozím souhlasem schvalovacího orgánu není možné dosáhnout daného bodu na referenční křivce maximálního točivého momentu při běžném provozu, aniž by došlo k přetížení motoru instalovaného do nesilničního mobilního stroje, nebo v případě, že by jeho dosažení bylo spojeno s bezpečnostním rizikem.
         1.4.   V tomto případě musí výrobce schvalovacímu orgánu navrhnout alternativní metodu kontroly signálu. Alternativní metoda může být použita, pouze pokud ji schvalovací orgán považuje za proveditelnou a použitelnou, aniž by došlo k přetížení motoru nebo aniž by hrozilo bezpečnostní riziko.
         1.5.   Výrobce může schvalovacímu orgánu navrhnout přesnější a kompletnější metodu kontroly shodnosti signálu točivého momentu z ECU při monitorovací zkoušce v provozu, než je metoda stanovená v bodech 1.1 až 1.4. V takovém případě se metoda navržená výrobcem použije namísto metody stanovené v uvedených bodech.
         2.   Nemožnost provést kontrolu shodnosti signálu točivého momentu z ECU
         
         Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné zkontrolovat signál točivého momentu z ECU při monitorovací zkoušce v provozu, musí schvalovací orgán akceptovat ověření provedené během zkoušek vyžadovaných pro účely EU schválení typu a uvedené v certifikátu EU schválení typu.
      
      
         Dodatek 7
         
            Požadavky na informace datového toku ECU
         
         1.   Poskytované údaje
         
         1.1.   ECU musí poskytovat přinejmenším údaje z měření, které jsou uvedeny v tabulce 1.
         
            Tabulka 1
         
         
            Údaje z měření
         
         
            
            
            
               
                  
                     Parametr
                  
                  
                     Jednotka
                  
               
               
                  
                     Točivý moment motoru (1)
                     
                  
                  
                     Nm
                  
               
               
                  
                     Otáčky motoru
                  
                  
                     ot./min.
                  
               
               
                  
                     Teplota chladiva motoru
                  
                  
                     K
                  
               
            
         
         1.2.   V případě, že buď okolní tlak, nebo okolní teplota nejsou měřeny pomocí vnějších čidel, musí být tyto hodnoty poskytnuty jednotkou ECU v souladu s tabulkou 2.
         
            Tabulka 2
         
         
            Další údaje z měření
         
         
            
            
            
               
                  
                     Parametr
                  
                  
                     Jednotka
                  
               
               
                  
                     Okolní teplota (2)
                     
                  
                  
                     K
                  
               
               
                  
                     Okolní tlak
                  
                  
                     kPa
                  
               
               
                  
                     Tok paliva v motoru
                  
                  
                     g/s
                  
               
            
         
         1.3.   V případě, že se hmotnostní průtok výfukových plynů neměří přímo, musí být poskytnuta hodnota toku paliva v motoru v souladu s tabulkou v bodě 1 dodatku 2.
         2.   Oznamovací povinnosti
         
         2.1.   Přístup k informacím datového toku
         2.1.1.   Přístup k informacím datového toku musí být zajištěn v souladu s alespoň jednou z následujících sérií norem:
         
            
            
            
               
                  
                     a)
                  
                  
                     ISO 27145 s ISO 15765-4 (pro rozhraní CAN);
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     b)
                  
                  
                     ISO 27145 s ISO 13400 (pro rozhraní TCP/IP);
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     c)
                  
                  
                     SAE J1939-73.
                  
               
            
         
         2.1.2.   ECU musí podporovat odpovídající služby alespoň jedné z výše uvedených norem za účelem poskytování údajů stanovených v tabulce 1.
         Uplatnění dalších aspektů uvedené normy (uvedených norem) v rámci ECU je povoleno, ale není povinné.
         2.1.3.   Přístup k informacím datového toku musí být umožněn prostřednictvím kabelového připojení (externího čtecího přístroje).
         2.2.   Drátová komunikace přes rozhraní CAN
         2.2.1.   Přenosová rychlost kabelového datového spojení musí být buď 250 kb/s, nebo 500 kb/s.
         2.2.2.   Rozhraní pro spojení mezi motorem a měřicími přístroji PEMS musí být normalizované a splňovat všechny požadavky normy ISO 15031-3 Typ A (stejnosměrné napájení 12 V), Typ B (stejnosměrné napájení 24 V) nebo SAE J1939-13 (stejnosměrné napájení 12 nebo 24 V).
         2.3   Požadavky na dokumentaci
         Výrobce musí v informačním dokumentu stanoveném v prováděcím nařízení (EU) 2017/656 (3) o správních požadavcích uvést požadavky na komunikační normu (normy) sloužící jako základ pro zajištění přístupu k informacím datového toku v souladu s bodem 2.1.1.
         
         
            (1)  Poskytnutým údajem musí být buď a) netto brzdný točivý moment motoru, nebo b) netto brzdný točivý moment motoru vypočtený na základě jiných vhodných hodnot točivého momentu definovaných v příslušné normě uvedené v bodě 2.1.1. Základem netto točivého momentu je nekorigovaná hodnota netto točivého momentu motoru včetně příslušenství a pomocných zařízení potřebných pro zkoušku emisí podle dodatku 2 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.
         
            (2)  Použití čidla teploty nasávaného vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 5.1 druhém pododstavci dodatku 2.
         
            (3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/656 ze dne 19. listopadu 2016, kterým se stanoví správní požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (viz strana 364 tohoto Úředního věstníku).
      
      
         Dodatek 8
         
            Zkušební protokol o monitorování v provozu
         
         1.   Údaje o výrobci motoru
         
         1.1.   Značka (obchodní firma (firmy) výrobce)
         1.2.   Název a adresa výrobce
         1.3.   Jméno a adresa případného oprávněného zástupce výrobce
         1.4.   Název (názvy) a adresa (adresy) montážního/výrobního závodu (závodů)
         2.   Údaje o motoru
         
         2.1.   Označení typu/rodiny motoru
         2.2.   Kategorie a podkategorie typu motoru / rodiny motorů
         2.3.   Číslo schválení typu
         2.4.   Případný obchodní název (názvy)
         2.5.   Identifikační číslo motoru
         2.6.   Rok a měsíc výroby motoru
         2.7.   Přestavba motoru
         2.8.   Zdvihový objem motoru [dm3]
         2.9.   Počet válců
         2.10.   Deklarovaný jmenovitý netto výkon motoru / jmenovité otáčky [kW při ot./min]
         2.11.   Maximální netto výkon motoru / otáčky při maximálním výkonu [kW při ot./min]
         2.12.   Deklarovaný maximální točivý moment motoru / otáčky maximálního točivého momentu [Nm při ot./min]
         2.13.   Volnoběžné otáčky [ot./min]
         2.14.   Je k dispozici křivka točivého momentu při plném zatížení od výrobce (ano/ne)
         2.15.   Referenční číslo křivky točivého momentu při plném zatížení od výrobce
         2.16.   Systém ke snížení emisí NOx (např. EGR, SCR)
         2.17.   Typ katalyzátoru
         2.18.   Typ filtru pevných částic
         2.19.   Následné zpracování výfukových plynů upraveno podle schválení typu (ano/ne)
         2.20.   Údaje o ECU (softwarové kalibrační číslo)
         3.   Údaje o nesilničním mobilním stroji
         
         3.1.   Vlastník nesilničního mobilního stroje
         3.2.   Kategorie nesilničních mobilních strojů
         3.3.   Výrobce nesilničního mobilního stroje
         3.4.   Identifikační číslo nesilničního mobilního stroje
         3.5.   Registrační číslo nesilničního mobilního stroje a země registrace (je-li k dispozici)
         3.6.   Obchodní název (názvy) nesilničního mobilního stroje (v příslušných případech)
         3.7.   Rok a měsíc výroby nesilničního mobilního stroje
         4.   Výběr motoru / nesilničního mobilního stroje
         
         4.1.   Způsob lokalizace nesilničního mobilního stroje nebo motoru
         4.2.   Kritéria výběru nesilničních mobilních strojů, motorů, rodin motorů v provozu
         4.3.   Místo, kde je zkoušený nesilniční mobilní stroj obvykle provozován
         4.4.   Počet hodin provozu při zahájení zkoušky:
         
            
            
            
               
                  
                     4.4.1.
                  
                  
                     Nesilniční mobilní stroj [h]
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     4.4.2.
                  
                  
                     Motor [h]
                  
               
            
         
         5.   Přenosný systém pro měření emisí (PEMS)
         
         5.1.   Napájení systému PEMS: externí napájení / napájení z nesilničního mobilního stroje
         5.2.   Značka a typ měřicích přístrojů (PEMS)
         5.3.   Datum kalibrace měřicích přístrojů (PEMS)
         5.4.   Použitý výpočetní software a jeho verze (např. EMROAD 4.0)
         5.5.   Umístění čidel okolních podmínek
         6.   Zkušební podmínky
         
         6.1.   Datum a čas konání zkoušky
         6.2.   Doba trvání zkoušky [s]
         6.3.   Místo zkoušky
         6.4.   Celkové povětrnostní a okolní podmínky (např. teplota, vlhkost, nadmořská výška)
         6.4.1.   Průměrné okolní podmínky (vypočteno z okamžitých naměřených údajů)
         6.5.   Doba provozu za nesilniční mobilní stroj/motor
         6.6.   Podrobné informace ohledně skutečného provozu nesilničního mobilního stroje
         6.7.   Specifikace zkušebního paliva
         6.8.   Specifikace mazacího oleje
         6.9.   Specifikace činidla (v příslušných případech)
         6.10.   Stručný popis provedené pracovní činnosti
         7.   Průměrná koncentrace emisí plynných znečišťujících látek
         
         7.1.   Průměrná koncentrace HC [ppm] [není povinné]
         7.2.   Průměrná koncentrace CO [ppm] [není povinné]
         7.3.   Průměrná koncentrace NOx [ppm] [není povinné]
         7.4.   Průměrná koncentrace CO2 [ppm] [není povinné]
         7.5.   Průměrný hmotnostní průtok výfukových plynů [kg/h] [není povinné]
         7.6.   Průměrná teplota výfukových plynů [°C] [není povinné]
         8.   Integrovaná hmotnost emisí plynných znečišťujících látek
         
         8.1   Emise THC [g]
         8.2   Emise CO [g]
         8.3   Emise NOx [g]
         8.4   Emise CO2 [g]9.   Faktory shodnosti průměrovacího okénka
          (1)
         (vypočtené podle dodatků 2 až 5)
         
            (Minimum, maximum a 90. kumulativní percentil)
         
         9.1.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC [-]
         9.2.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro CO [-]
         9.3.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro NOx [-]
         9.4.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC [-]
         9.5.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro CO [-]
         9.6.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro NOx [-]
         9.7.   Průměrovací okénko práce: výkon průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [%]
         9.8.   Průměrovací okénko hmotnosti CO2: doba trvání průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [s]
         9.9.   Průměrovací okénko práce: procento platných průměrovacích okének
         9.10.   Průměrovací okénko hmotnosti CO2: procento platných průměrovacích okének
         9.11.   Emise CO2
         10.   Faktory shodnosti průměrovacího okénka (vypočtené podle dodatků 2, 3 a 5 bez zjištění platných údajů v souladu s dodatkem 4 a bez zjištění platných okének podle bodů 2.2.2 a 2.3.1 dodatku 5)
         
            (Minimum, maximum a 90. kumulativní percentil)
         
         10.1.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC [-]
         10.2.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro CO [-]
         10.3.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro NOx [-]
         10.4.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC [-]
         10.5.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro CO [-]
         10.6.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro NOx [-]
         10.7.   Průměrovací okénko práce: výkon průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [%]
         10.8.   Průměrovací okénko hmotnosti CO2: doba trvání průměrovacího okénka s nejnižší a nejvyšší hodnotou [s]
         11.   Ověření výsledků zkoušek
         
         11.1.   Výsledky kontroly analyzátoru THC, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce
         11.2.   Výsledky kontroly analyzátoru CO, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce
         11.3.   Výsledky kontroly analyzátoru NOx, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce
         11.4.   Výsledky kontroly analyzátoru CO2, vynulovaného, kalibrovaného, před zkouškou a po zkoušce
         11.5.   Výsledky kontroly konzistentnosti údajů podle bodu 4 dodatku 3
         I-1.   Okamžité naměřené údaje
         
         I-1.1.   Koncentrace THC [ppm]
         I-1.2.   Koncentrace CO [ppm]
         I-1.3.   Koncentrace NOx [ppm]
         I-1.4.   Koncentrace CO2 [ppm]
         I-1.5.   Hmotnostní průtok výfukových plynů [kg/h]
         I-1.6.   Teplota výfukových plynů [°C]
         I-1.7.   Teplota okolního vzduchu [°C]
         I-1.8.   Okolní tlak [kPa]
         I-1.9.   Vlhkost okolního prostředí [g/kg] [není povinné]
         I-1.10.   Točivý moment motoru [Nm]
         I-1.11.   Otáčky motoru [ot./min]
         I-1.12.   Tok paliva v motoru [g/s]
         I-1.13.   Teplota chladiva motoru [°C]
         I-1.14.   Zeměpisná šířka polohy nesilničního mobilního stroje [stupně]
         I-1.15.   Zeměpisná délka polohy nesilničního mobilního stroje [stupně]
         I-2.   Okamžité vypočtené údaje
         
         I-2.1.   Hmotnost THC [g/s]
         I-2.2.   Hmotnost CO [g/s]
         I-2.3.   Hmotnost NOx [g/s]
         I-2.4.   Hmotnost CO2 [g/s]
         I-2.5.   Kumulovaná hmotnost THC [g]
         I-2.6.   Kumulovaná hmotnost CO [g]
         I-2.7.   Kumulovaná hmotnost NOx [g]
         I-2.8.   Kumulovaná hmotnost CO2 [g]
         I-2.9.   Vypočtený průtok paliva [g/s]
         I-2.10.   Výkon motoru [kW]
         I-2.11.   Práce motoru [kWh]
         I-2.12.   Doba trvání průměrovacího okénka práce [s]
         I-2.13.   Průměrný výkon motoru průměrovacího okénka práce [%]
         I-2.14.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro THC [-]
         I-2.15.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro CO [-]
         I-2.16.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka práce pro NOx [-]
         I-2.17.   Doba trvání průměrovacího okénka hmotnosti CO2 [s]
         I-2.18.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro THC [-]
         I-2.19.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro CO [-]
         I-2.20.   Faktor shodnosti průměrovacího okénka hmotnosti CO2 pro NOx [-]
         
         
            (1)  Průměrovací okénko je dílčí skupinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými v rámci nesilničního cyklu v neustáleném stavu (NRTC) referenční laboratoře.
      
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.