Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/747 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o kritéria týkající se výpočtu příspěvků předem a o okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu mimořádných následných příspěvků (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 747/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 113/2
            
         
      
   
   
   NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/747
   ze dne 17. prosince 2015,
   kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014, pokud jde o kritéria týkající se výpočtu příspěvků předem a o okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu mimořádných následných příspěvků
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (1), a zejména na čl. 69 odst. 5 a čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“) byl podle nařízení (EU) č. 806/2014 zřízen jako jednotný mechanismus financování pro všechny členské státy, které se účastní jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (2) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (dále jen „zúčastněné členské státy“).
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Článek 67 nařízení (EU) č. 806/2014 zřizuje Jednotný fond pro řešení krizí (dále jen „fond“) a stanoví účely, pro něž může Jednotný výbor pro řešení krizí fond použít.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Podle článku 76 nařízení (EU) č. 806/2014 by se měl fond používat v postupech k řešení krize pouze tehdy, pokládá-li výbor za nutné zajistit účinné použití nástrojů k řešení krize v souladu s posláním fondu. Fond by měl mít tudíž k dispozici odpovídající finanční zdroje s cílem umožnit účinné fungování rámce pro řešení krize tím, že je v případě potřeby schopen zasáhnout za účelem účinného použití nástrojů k řešení krize a ochrany finanční stability, aniž by byly použity peníze daňových poplatníků.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               V čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 je stanoveno, že výbor je oprávněn vypočítat jednotlivé příspěvky předem, které mají uhradit všechny instituce povolené na území všech zúčastněných členských států podle čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, a že tyto roční příspěvky mají být vypočteny na základě jednotné cílové úrovně stanovené jako procentní podíl hodnoty pojištěných vkladů všech úvěrových institucí povolených ve všech zúčastněných členských státech.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               V souladu s čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 by proto výbor měl zajistit, aby dostupné finanční prostředky fondu dosáhly do konce počátečního období v délce osmi let od 1. ledna 2016, případně ode dne, od kterého se ustanovení čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 použije na základě čl. 99 odst. 6 zmíněného nařízení, alespoň cílové úrovně stanovené v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Podle článků 67 a 69 nařízení (EU) č. 806/2014 by měl výbor zajistit, aby během počátečního období uvedeného v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 byly příspěvky do fondu rozděleny v čase co nejrovnoměrněji, dokud není dosaženo cílové úrovně, a měl by počáteční období prodloužit o maximálně čtyři roky, jestliže fondu vznikly kumulované výdaje překračující 50 % cílové úrovně a jsou splněna kritéria tohoto nařízení. Roční příspěvky získané podle čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 proto mohou překročit 12,5 % cílové úrovně. Jsou-li po skončení počátečního období dostupné finanční prostředky nižší než cílová úroveň, měl by výbor zajistit, aby byly získávány pravidelné příspěvky předem, dokud není dosaženo cílové úrovně. Klesnou-li dostupné finanční prostředky na méně než dvě třetiny cílové úrovně poté, co jí bylo poprvé dosaženo, měl by výbor zajistit, aby byla výše těchto příspěvků stanovena tak, aby se cílové úrovně dosáhlo do šesti let. Roční příspěvky uvedené v čl. 69 odst. 4 druhé větě nařízení (EU) č. 806/2014 proto mohou překročit 12,5 % cílové úrovně, aby bylo cílové úrovně dosaženo do šesti let.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               V souladu s čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 je při výpočtu příspěvků předem nutno zohlednit fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Jakákoli odchylka mající za následek nižší příspěvky předem by se měla vypočítat s přihlédnutím ke skutečnosti, že později povede k zvýšení, aby bylo zajištěno dosažení cílové úrovně ve stanovených lhůtách.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Rozdíly ve výši příspěvků předem nebo prodloužení počátečního období by se měly vztahovat stejně na všechny instituce v zúčastněných členských státech, aby nevedly k přerozdělování příspěvků mezi těmito institucemi.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Podle čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 by měl výbor úhradu mimořádných následných příspěvků instituce zcela nebo částečně odložit, pokud je to nezbytné v zájmu ochrany její finanční situace. Při určování, zda je v zájmu ochrany finanční situace instituce nezbytné odložení, by měl výbor posoudit dopad úhrady mimořádných následných příspěvků na solventnost a likviditu této instituce.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Odložení úhrady mimořádných následných příspěvků by měl výbor udělit na žádost instituce, aby mohl snáze posoudit, zda dotyčná instituce splňuje podmínky pro odložení stanovené v článku 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014. Dotyčná instituce by měla poskytnout jakékoli informace, které výbor pokládá za nezbytné pro toto posouzení. Výbor by měl vzít v úvahu veškeré informace, které mají k dispozici příslušné vnitrostátní orgány, aby se zamezilo případnému zdvojení požadavků na oznámení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Při posuzování dopadů úhrady mimořádných následných příspěvků na solventnost nebo likviditu instituce by měl výbor analyzovat dopad úhrady na kapitál a likviditu instituce. Při analýze by se v rozvaze instituce měla předpokládat ztráta odpovídající částce splatné v době úhrady a na základě této ztráty provést odhad kapitálového poměru instituce pro přiměřený časový úsek. Mimoto je třeba předpokládat odtok finančních prostředků odpovídající částce splatné v době úhrady a mělo by se posoudit riziko likvidity,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   KAPITOLA I
   
      SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
   
   Článek 1
   Předmět
   Toto nařízení stanoví pravidla, která upřesňují:
   
      
      
      
         
            
               1)
            
            
               kritéria pro časové rozložení příspěvků do fondu podle čl. 69 odst. 2 nařízení (EU) č. 806//2014;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               2)
            
            
               kritéria k určení počtu let, o něž lze v souladu s čl. 69 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 prodloužit počáteční období podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               3)
            
            
               kritéria ke stanovení ročních příspěvků podle čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               4)
            
            
               okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu mimořádných následných příspěvků podle čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014.
            
         
      
   
   Článek 2
   Definice
   Pro účely tohoto nařízení se použijí rovněž tyto definice:
   
      
      
      
         
            
               1)
            
            
               „počátečním obdobím“ se rozumí období uvedené v čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               2)
            
            
               „dobou odložení“ se rozumí období v délce až šesti měsíců.
            
         
      
   
   KAPITOLA II
   
      KRITÉRIA TÝKAJÍCÍ SE PŘÍSPĚVKŮ PŘEDEM
   
   Článek 3
   Kritéria pro časové rozložení příspěvků předem během počátečního období
   1.   Při posuzování fáze hospodářského cyklu a dopadu, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí, podle čl. 69 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 vezme výbor v úvahu alespoň tyto ukazatele:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               makroekonomické ukazatele stanovené v příloze k určení fáze hospodářského cyklu;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               ukazatele stanovené v příloze k určení finanční situace přispívajících institucí.
            
         
      
   
   2.   Ukazatele, k nimž výbor přihlíží, se stanoví společně s ohledem na všechny zúčastněné členské státy.
   3.   Rozhodnutí výboru o časovém rozložení příspěvků se vztahuje stejně na všechny instituce přispívající do fondu.
   4.   V daném příspěvkovém období může být výše ročních příspěvků relativně nižší než průměr ročních příspěvků vypočítaných podle čl. 69 odst. 1 a čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 pouze tehdy, pokud výbor ověří, že podle konzervativních odhadů lze cílové úrovně dosáhnout do konce počátečního období.
   Článek 4
   Kritéria k určení počtu let, o něž lze prodloužit počáteční období
   1.   Při určování počtu let, o něž lze v souladu s čl. 69 odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 prodloužit počáteční období podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014, vezme výbor v úvahu alespoň tato kritéria:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               minimální počet let, který je zapotřebí k dosažení cílové úrovně podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014, s výhradou toho, že roční příspěvky nepřesáhnou dvojnásobek průměrných ročních příspěvků v počátečním období;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               fáze hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí, jak upřesňují ukazatele uvedené v čl. 3 odst. 1;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               dodatečné výdaje fondu, které výbor očekává po konzultaci s Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB) v následujícím čtyřletém období.
            
         
      
   
   2.   Výbor nesmí za žádných okolností počáteční období prodloužit o více než čtyři roky.
   Článek 5
   Kritéria ke stanovení ročních příspěvků po skončení počátečního období
   Při výpočtu příspěvků podle čl. 69 odst. 4 nařízení (EU) č. 806/2014 vezme výbor v úvahu fázi hospodářského cyklu a dopad, který mohou mít procyklické příspěvky na finanční situaci přispívajících institucí, jak upřesňují ukazatele uvedené v čl. 3 odst. 1.
   KAPITOLA III
   
      ODLOŽENÍ ÚHRADY NÁSLEDNÝCH PŘÍSPĚVKŮ
   
   Článek 6
   Odložení úhrady mimořádných následných příspěvků
   1.   Výbor z vlastního podnětu po konzultaci s vnitrostátním orgánem příslušným k řešení krize nebo na jeho návrh odloží úplně nebo částečně úhradu mimořádných následných příspěvků instituce v souladu s čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014, pokud je to nezbytné v zájmu ochrany její finanční situace.
   2.   Odložení úhrady mimořádných následných příspěvků může výbor udělit na žádost instituce. Dotyčná instituce poskytne jakékoli informace, které výbor pokládá za nezbytné pro posouzení dopadu úhrady mimořádných následných příspěvků na její finanční situaci. Za účelem zjištění, zda instituce splňuje podmínky pro odložení stanovené v odstavci 4, vezme výbor v úvahu veškeré informace, které mají k dispozici příslušné vnitrostátní orgány.
   3.   Při určování, zda dotyčná instituce splňuje podmínky pro odložení, posoudí výbor dopad úhrady mimořádných následných příspěvků na solventnost a likviditu dotyčné instituce. Je-li tato instituce součástí skupiny, zahrnuje posouzení rovněž dopad na solventnost a likviditu celé skupiny.
   4.   Výbor může úhradu mimořádných následných příspěvků odložit v případě, dospěje-li k závěru, že úhrada povede k některé z těchto situací:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               pravděpodobné porušení minimálních požadavků na kapitál instituce stanovených v článku 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 během následujících šesti měsíců (3);
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               pravděpodobné porušení minimálního požadavku krytí likvidity instituce stanoveného v čl. 412 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a upřesněného v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 během následujících šesti měsíců (4);
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               pravděpodobné porušení zvláštního požadavku na likviditu instituce stanoveného v článku 105 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU během následujících šesti měsíců (5).
            
         
      
   
   5.   Výbor stanoví dobu odložení v rozsahu nezbytném k tomu, aby se zamezilo ohrožení finanční situace dotyčné instituce nebo její skupiny. Výbor pravidelně sleduje, zda během doby odložení platí i nadále podmínky pro odložení uvedené v odstavci 4.
   6.   Na žádost dotyčné instituce může výbor dobu odložení prodloužit, pokud zjistí, že i nadále platí podmínky pro odložení uvedené v odstavci 4. Toto prodloužení nesmí přesáhnout šest měsíců.
   Článek 7
   Posouzení dopadu odložení úhrady na solventnost
   1.   Výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize posoudí dopad úhrady mimořádných následných příspěvků na pozici instituce s ohledem na regulatorní kapitál. Toto posouzení zahrnuje analýzu dopadu úhrady mimořádných následných příspěvků na plnění minimálních požadavků na kapitál stanovených v článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 ze strany instituce.
   2.   Za účelem tohoto posouzení se od kapitálu instituce odečte výše následných příspěvků.
   3.   Analýza uvedená v odstavci 1 se vztahuje alespoň na období do následujícího data pro zasílání zpráv, pokud jde o požadavek na kapitál, podle článku 3 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (6).
   Článek 8
   Posouzení dopadu odložení úhrady na likviditu
   1.   Výbor nebo vnitrostátní orgán příslušný k řešení krize posoudí dopad úhrady mimořádných následných příspěvků na likviditu instituce. Toto posouzení zahrnuje analýzu dopadu úhrady mimořádných následných příspěvků na schopnost instituce plnit požadavek krytí likvidity stanovený v čl. 412 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a upřesněný v článku 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
   2.   Za účelem analýzy popsané v odstavci 1 připočítá výbor k vypočtenému čistému odtoku likvidity podle čl. 20 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 odtok likvidity odpovídající 100 % částky splatné v době úhrady mimořádných následných příspěvků.
   3.   Výbor posoudí také dopad tohoto odtoku zjištěného podle odstavce 2 na zvláštní požadavky na likviditu stanovené v článku 105 směrnice 2013/36/EU.
   4.   Analýza uvedená v odstavci 1 se vztahuje alespoň na období do následujícího data pro zasílání zpráv, pokud jde o požadavek krytí likvidity, podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014.
   KAPITOLA IV
   
      ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
   
   Článek 9
   Vstup v platnost
   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 17. prosince 2015.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1.
   
      (2)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
   
      (3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst.L 176, 27.6.2013, s. 1).
   
      (4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).
   
      (5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
   
      (6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).
   
   
      PŘÍLOHA
      
         Makroekonomické ukazatele pro určení fáze hospodářského cyklu
      
      Prognóza růstu HDP a ukazatel hospodářského klimatu podle Evropské komise
      Růst HDP podle makroekonomické prognózy Evropské centrální banky pro eurozónu
      
         Ukazatele pro určení finanční pozice přispívajících institucí
      
      
         
         
         
         
            
               
               
                  1)
               
               
                  Tok úvěrů v soukromém sektoru ve vztahu k HDP a změna celkových závazků finančního sektoru ze srovnávacího přehledu Evropské komise týkajícího se makroekonomické nerovnováhy
               
            
         
      
      
         
         
         
         
            
               
               
                  2)
               
               
                  Kompozitní ukazatel systémového napětí a pravděpodobnost současného selhání dvou nebo více velkých a komplexních bankovních skupin zúčastněných členských států z přehledu ukazatelů rizik ESRB
               
            
         
      
      
         
         
         
         
            
               
               
                  3)
               
               
                  Změny úvěrových standardů u úvěrů domácnostem (na pořízení bydlení) a změny úvěrových standardů pro úvěry nefinančním podnikům z přehledu ukazatelů rizik ESRB
               
            
         
      
      
         
         
         
         
            
               
               
                  4)
               
               
                  Ukazatele týkající se ziskovosti velkých bankovních skupin zúčastněných členských států uvedené v přehledu ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví, jako je návratnost vlastního kapitálu a poměr čistých úrokových výnosů k celkovým provozním výnosům
               
            
         
      
      
         
         
         
         
            
               
               
                  5)
               
               
                  Ukazatele týkající se solventnosti velkých bankovních skupin zúčastněných členských států uvedené v přehledu ukazatelů rizik Evropského orgánu pro bankovnictví, jako je poměr kapitálu tier 1 k celkovým aktivům bez nehmotných aktiv a poměr znehodnocených úvěrů a úvěrů po splatnosti k celkovým úvěrům
               
            
         
      
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.