Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 969/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
               
                  CS
               
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
               
                  L 146/17
               
            
         
      
      
      PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/969
      ze dne 8. června 2017,
      kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
      s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,
      vzhledem k těmto důvodům:
      1.   POSTUP
      
      1.1.   Zahájení šetření
      
      
         
         
         
            
               
                  (1)
               
               
                  Evropská komise (dále jen „Komise“) zahájila dne 13. května 2016 antisubvenční šetření dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie. Zahájení šetření bylo založeno na článku 10 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (2). V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila Komise příslušné oznámení (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) (3).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (2)
               
               
                  Komise toto šetření zahájila na základě podnětu, který podalo dne 31. března 2016 Evropské sdružení oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců v Unii představujících více než 90 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli (dále jen „PVT“) v Unii. Podnět obsahoval důkazy o subvencování a výsledné hrozbě újmy, které byly dostatečné k zahájení šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (3)
               
               
                  Před zahájením antisubvenčního šetření oznámila Komise vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) (4), že obdržela řádně doložený podnět, a vyzvala čínskou vládu ke konzultacím v souladu s čl. 10 odst. 7 základního nařízení. Čínská vláda nabídku konzultací přijala a konzultace se uskutečnily dne 11. května 2016. V průběhu konzultací byly připomínky předložené čínskou vládou náležitě zohledněny. Nebylo však dosaženo oboustranně přijatelného řešení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (4)
               
               
                  Několik měsíců před zahájením současného šetření zahájila Komise dne 13. února 2016 (5) antidumpingové šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z ČLR (dále jen „paralelní antidumpingové šetření“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (5)
               
               
                  Krátce po zahájení současného šetření zahájila Komise dne 7. července 2016 (6) rovněž antidumpingové šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (6)
               
               
                  Dne 5. dubna 2017 uložila Komise konečné antidumpingové clo na dovoz téhož výrobku pocházejícího z ČLR (7) (dále jen „antidumpingové nařízení“). Analýzy újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie provedené v rámci současného antisubvenčního šetření a paralelního antidumpingového šetření jsou podobné, neboť definice výrobního odvětví Unie, reprezentativní výrobci v Unii a období šetření jsou v obou šetřeních stejné. Tyto analýzy byly aktualizovány a doplněny, aby se zohlednily všechny prvky faktické povahy zjištěné v současném šetření.
               
            
         
      
      1.1.1.   Připomínky vznesené po zahájení šetření
      
      
         
         
         
            
               
                  (7)
               
               
                  Čínská vláda tvrdila, že podání antidumpingového podnětu s ohledem na tentýž výrobek z pěti zemí, který byl založen na existenci podstatné újmy, během doby kratší než dva měsíce od podání stávajícího podnětu založeného na hrozbě újmy vyvolává závažné otázky ohledně toho, zda mělo být stávající antisubvenční šetření zahajováno.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (8)
               
               
                  Komise konstatovala, že antisubvenční případ týkající se ČLR a antidumpingový případ týkající se téhož výrobku pocházejícího z pěti jiných zemí jsou dvě odlišná šetření, která musí být posuzována zvlášť. Za prvé se u těchto dvou případů liší období šetření, která se překrývají pouze částečně (druhá polovina roku 2015). Za druhé se antisubvenční podnět zakládal na hrozbě újmy pro výrobní odvětví Unie, zatímco následný antidumpingový podnět se zakládal na existenci újmy působené výrobnímu odvětví Unie. V tomto ohledu Komise připomněla, že stanovení dumpingu a újmy se provádí na základě období šetření vymezeného v souladu s příslušnými právními ustanoveními a oznámeného v oznámení o zahájení šetření v obou těchto případech. Kromě toho, a aniž jsou dotčeny výsledky probíhajícího antidumpingového šetření týkajícího se ostatních pěti zemí, z 549. až 551. bodu odůvodnění vyplývá, že dostatečné důkazy, které byly k dispozici v době zahájení šetření, nebyly vyvráceny důkazy zjištěnými v průběhu šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (9)
               
               
                  Komise tedy toto tvrzení odmítla jako nepodložené.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (10)
               
               
                  Čínská vláda rovněž tvrdila, že šetření by mělo být ukončeno, protože podnět nesplnil požadavky na důkazy stanovené v čl. 11 odst. 2 a 3 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a v čl. 10 odst. 2 základního nařízení. Podle čínské vlády nebyly k dispozici dostatečné důkazy o napadnutelných subvencích, újmě a příčinné souvislosti mezi dovozem subvencovaných výrobků a újmou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (11)
               
               
                  Důkazy předložené v podnětu tvořily informace, které byly žadateli rozumně dostupné. Ve fázi zahájení šetření byly rovněž dostatečné k prokázání toho, že údajné subvence jsou napadnutelné, pokud jde o jejich existenci, výši a povahu. Podnět rovněž obsahoval dostatečné důkazy o tom, že existovala hrozba újmy pro výrobní odvětví Unie způsobená dovozem subvencovaných výrobků. Podnět tvoří 166 stran, na nichž jsou popsány důkazy obsažené ve 117 přílohách. Pokud jde o to, že čínská vláda poukázala na nedostatky týkající se správnosti a přiměřenosti podnětu, Komise tyto nedostatky zkoumala během šetření, ale nezjistila žádný důvod k vyloučení jakýchkoli tvrzení prima facie, pokud jde o existenci a rozsah subvencování při zahájení šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (12)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda zopakovala své tvrzení, ale neposkytla žádné doplňující důvody na jeho podporu. Komise proto setrvává na svém stanovisku, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      1.2.   Období šetření a posuzované období
      
      
         
         
         
            
               
                  (13)
               
               
                  Šetření subvencování a újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2015 (dále jen „posuzované období“), jakož i veškerého významného vývoje, k němuž došlo po období šetření.
               
            
         
      
      1.3.   Zúčastněné strany
      
      
         
         
         
            
               
                  (14)
               
               
                  V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínskou vládu, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (15)
               
               
                  Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.
               
            
         
      
      1.4.   Výběr vzorku
      
      
         
         
         
            
               
                  (16)
               
               
                  V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 27 základního nařízení.
               
            
         
      
      1.4.1.   Výrobci v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (17)
               
               
                  V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení Komise vybrala vzorek, který mohl být v daném čase přiměřeně prošetřen, a to na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje. Vzorek rovněž představoval široké zeměpisné rozložení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (18)
               
               
                  Konečný vzorek se tedy skládal ze šesti výrobců v Unii nacházejících se v pěti různých členských státech. Představoval více než 45 % výroby Unie.
               
            
         
      
      1.4.2.   Dovozci
      
      
         
         
         
            
               
                  (19)
               
               
                  Komise požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (20)
               
               
                  Přihlásil se jeden dovozce, který není ve spojení a kterému byl zaslán dotazník pro dovozce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (21)
               
               
                  Přestože jej Komise kontaktovala ve snaze shromáždit relevantní informace, tento dovozce, který není ve spojení, poskytl pouze neúplnou odpověď na dotazník.
               
            
         
      
      1.4.3.   Vyvážející výrobci
      
      
         
         
         
            
               
                  (22)
               
               
                  Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření. Kromě toho Komise požádala orgány ČLR, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (23)
               
               
                  Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo devět vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení vybrala Komise na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen, tento vzorek čtyř skupin vyvážejících výrobců:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Benxi Iron & Steel Group, Čína
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Hesteel Group, Čína
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Jiangsu Shagang Group, Čína
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Shougang Group, Čína.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (24)
               
               
                  Tyto skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly 68 % celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (25)
               
               
                  V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskou vládou. Připomínky k navrženému vzorku předložil žadatel a dva vyvážející výrobci, z nichž jeden byl zařazen do vzorku a druhý nikoli.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (26)
               
               
                  Žadatel tvrdil, že navržený vzorek neodráží čínské výrobní odvětví PVT, jehož se má šetření týkat. Konkrétně žadatel tvrdil, že Komise by měla svůj vzorek založit nejen na objemu vývozu, ale také na zařazení úplného rozsahu subvencí uvedených v podnětu. V tomto ohledu se žadatel domníval, že dvě ze společností zařazených do vzorku nejsou reprezentativními příjemci napadnutelných subvencí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (27)
               
               
                  Komise poukázala na to, že kritérium, které použila pro výběr vzorku, je stanoveno v čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Podle uvedeného ustanovení vychází Komise při výběru vzorku z největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie. Skutečnost, že jednotlivá společnost nemusí mít nárok na určitý typ údajné subvence, nezbavuje vzorek reprezentativnosti, jelikož účelem vzorku je poskytnout přehled o celém výrobním odvětví PVT v ČLR, pokud jde o vznik nároku na všechny typy údajných subvencí. Čtyři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku jsou reprezentativní, pokud jde o vznik nároku na poskytnutí subvencí uvedených v podnětu, jak již Komise analyzovala v oznámení týkajícím se spisu, které je k dispozici v nedůvěrném spisu. Komise proto dospěla k závěru, že vybraný vzorek představuje řádný základ pro posouzení existence a rozsahu údajného subvencování a je v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (28)
               
               
                  Po poskytnutí informací žadatel trval na tom, že Komise měla pro výběr vzorku použít čl. 27 odst. 1 písm. a) místo čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení, jelikož by to umožnilo lépe zohlednit zavedené programy subvencí. Jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že čtyři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku jsou reprezentativní nejen z hlediska objemu, ale i z hlediska vzniku jejich nároku na subvence, jež byly uvedeny v podnětu, jakož i z hlediska prošetřovaných subvenčních praktik, jak je uvedeno v oznámení o zahájení šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (29)
               
               
                  První vyvážející výrobce, který byl zařazen do vzorku, se dotázal na důvody pro odchýlení se od vzorku navrženého pro paralelní antidumpingové šetření. Komise připomněla, že antidumpingové a antisubvenční šetření představují dvě odlišná šetření, která mají odlišný účel. V antidumpingovém šetření Komise stanoví, zda dumping existuje či nikoli (tj. objektivní cenová diskriminace), což je binární otázka. Zjištění dumpingu lze ze vzorku extrapolovat na všechny ostatní společnosti. V antisubvenčním šetření Komise stanoví výši subvencování na jednotku dotčeného vyvezeného výrobku. Pouze ty subvence, které jsou zjištěny u společností zařazených do vzorku, lze napadnout. Proto, aby byla zajištěna účinnost vyšetřování a ochrana výrobního odvětví Unie, dospěla Komise k závěru, že je vhodné v antisubvenčním šetření pokrýt větší objem vývozu než v antidumpingovém šetření, aby se zajistilo, že vzorek je reprezentativní pro vznik nároku na subvence uvedené v podnětu, jakož i subvenční praktiky uvedené v oznámení o zahájení šetření. Rozšířený vzorek pro antisubvenční šetření pokrývá vhodný rozsah pro vznik nároku na subvencování uvedené v podnětu. Tři ze čtyř vybraných společností byly zařazeny do vzorku v paralelním antidumpingovém šetření. Zařazení další společnosti do vzorku bylo založeno na úvaze, že se jedná o další největší společnost, pokud jde o objem, a že se tím zaručí reprezentativnost vzorku z hlediska vzniku nároku na subvence uvedené v podnětu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (30)
               
               
                  Druhý vyvážející výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, požádal, aby byl do vzorku doplněn nebo aby u něj bylo provedeno individuální zjišťování, a tvrdil, že vybraný vzorek by správně neodrážel specifika jeho společnosti. Předložené argumenty se týkaly výroby a vývozu rychlořezné oceli a nástrojové oceli, které mají podle něj odlišné vlastnosti i ceny. Kritériem použitým pro výběr vzorku je největší reprezentativní objem vývozu dotčeného výrobku. Vyvážející výrobce, který požádal o zařazení do vzorku, však má významně menší objem vývozu dotčeného výrobku než navržené společnosti. Proto nebylo možné zahrnout jej do vzorku, což je důvod, proč byl jeho požadavek o zařazení do vzorku odmítnut. V každém případě se Komise později rozhodla vyloučit rychlořeznou ocel a nástrojovou ocel z definice dotčeného výrobku, a tudíž odstranit veškerou produkci dané společnosti z oblasti působnosti šetření. V důsledku toho již nebyla společnost považována za vyvážejícího výrobce dotčeného výrobku a její žádost o individuální zjišťování se stala nepřijatelnou, neboť již není zúčastněnou stranou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (31)
               
               
                  Navržený vzorek je proto v souladu s čl. 27 odst. 1 písm. b) základního nařízení. Komise se proto rozhodla zachovat navržený vzorek jako konečný vzorek.
               
            
         
      
      1.5.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě
      
      
         
         
         
            
               
                  (32)
               
               
                  Čínské vládě byl zaslán dotazník. Obsahoval také zvláštní dotazníky pro China Development Bank, Agricultural Development Bank of China, Export Import Bank of China (dále jen „EXIM“), Agricultural Bank of China (dále jen „ABC“), Bank of China (dále jen „BOC“), China Construction Bank (dále jen „CCB“) a Industrial and Commercial Bank of China (dále jen „ICBC“). Uvedené banky byly výslovně zmíněny v podnětu jakožto veřejné subjekty nebo subjekty řízené a pověřené k poskytování subvencí. Kromě toho byla čínská vláda požádána, aby zaslala zvláštní dotazník pro finanční instituce i veškerým dalším finančním institucím, které zcela nebo částečně vlastní čínská vláda (dále jen „banky ve vlastnictví státu“). Dotazník pro čínskou vládu obsahoval též zvláštní dotazníky pro ty producenty železné rudy, koksu a koksovatelného uhlí, kteří jsou zcela nebo částečně vlastněni státem (dále jen „podniky ve vlastnictví státu“). Dotazníky byly rovněž zaslány čtyřem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jakož i všem dovozcům ve spojení, dovozci, který není ve spojení a který se přihlásil, a dvěma uživatelům, kteří se přihlásili.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (33)
               
               
                  Komise obdržela odpovědi na dotazník od čínské vlády. Mezi nimi byly uvedeny odpovědi na zvláštní dotazník od bank EXIM, ABC, BOC, CCB a ICBC. Komise rovněž obdržela odpovědi na dotazník od čtyř skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, od dovozce, který není ve spojení, a od jednoho uživatele.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (34)
               
               
                  Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla rozhodnout o subvencování, výsledné hrozbě újmy a zájmu Unie. V prostorách čínského ministerstva obchodu byla provedena inspekce na místě, jíž se účastnili i úředníci z jiných příslušných ministerstev. Kromě toho byli u této inspekce na místě přítomni zástupci z těchto finančních institucí:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Export Import Bank of China, Peking, Čína,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Industrial and Commercial Bank of China, Peking, Čína,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              China Construction Bank, Peking, Čína,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Agricultural Bank Of China, Peking, Čína,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Bank of China, Peking, Čína.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (35)
               
               
                  Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se kromě toho uskutečnily v prostorách těchto společností:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              1)
                           
                           
                              Výrobci v Unii zařazení do vzorku
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ThyssenKrupp Steel Europe AG, Duisburg, Německo,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tata Steel IJmuiden BV, Velsen-Noord, Nizozemsko,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tata Steel UK Limited, Port Talbot, South Wales, Spojené království,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal Mediterranee SAS, Fos-sur-Mer, Francie,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal Atlantique Et Lorraine SAS, Dunkerque, Francie,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal España SA, Gozón, Španělsko.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              2)
                           
                           
                              Výrobci v ČLR zařazení do vzorku
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          a)
                                       
                                       
                                          Benxi Iron & Steel Group:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Benxi Iron & Steel (Group) Co., Ltd, Benxi, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Bengang Steel Plates Co., Ltd, Benxi, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Benxi Beiying Iron & Steel (Group) Co., Ltd., Benxi, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Benxi Iron & Steel (Group) Mining Industry Co., Ltd., Benxi, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Benxi Iron & Steel (Group) International Trading Co., Ltd., Benxi, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Liaoning Henderson Assets Operating & Management Co., Ltd., Benxi, ČLR.
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          b)
                                       
                                       
                                          Jiangsu Shagang Group:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Jiangsu Shagang Group Co., Ltd., Zhangjiagang City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Zhangjiagang Hongchang Plate Co., Ltd., Zhangjiagang City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Zhangjiagang GTA Plate Co., Ltd., Zhangjiagang City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Zhangjiagang Yangtze River Cold rolled Sheet Co., Ltd, Zhangjiagang City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Zhangjiagang Hongchang Pellets Co., Ltd, Zhangjiagang City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Jiangsu Shagang International Trade Co., Ltd., Jinfeng Town, Zhangjiagang City, ČLR.
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          c)
                                       
                                       
                                          Hesteel Group:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Hesteel Group Co., Ltd., Shijiazhuang a Peking, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Hesteel Co., Ltd., Shijiazhuang, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Handan Iron & Steel Group Han-Bao Co., Ltd., Handan City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Hesteel Co., Ltd. Tangshan Branch, Tangshan City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Hesteel Co., Ltd. Chengde Branch, Chengde City, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Hebei Iron & Steel Group Mining Co., Ltd, Tangshan, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Hesteel Group International Trade Corporation, Peking, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Sinobiz Holdings Limited (British Virgin Islands), Tangshan City, ČLR.
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          d)
                                       
                                       
                                          Shougang Group:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Shougang Jingtang United Iron & Steel Co. Ltd., Caofeidian, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Tangshan Shougang Jingtang Xishan Coking Co. Ltd., Caofeidian, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Shougang Qian'an Iron and Steel, branch of Beijing Shougang Co. Ltd., Qian'an, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Qian'an Coal Chemical Company, Qian'an, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Shougang Mining Co. Ltd., branch of Shougang Corporation, Qian'an, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Beijing Shougang Co. Ltd., Peking, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      China Shougang International Trade & Engineering Corporation, Peking, ČLR,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Shougang Holding Trade Hong Kong Limited, Hongkong,
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Shougang Corporation, Beijing, ČLR.
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              3)
                           
                           
                              Uživatelé
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Marcegaglia Carbon Steel Spa, Gazoldo degli Ippoliti, Itálie.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      1.6.   Neuložení prozatímních opatření
      
      
         
         
         
            
               
                  (36)
               
               
                  Dne 13. února 2017 informovala Komise všechny zúčastněné strany o tom, že na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z ČLR do Unie nebudou uložena žádná prozatímní vyrovnávací cla.
               
            
         
      
      1.7.   Následný postup
      
      
         
         
         
            
               
                  (37)
               
               
                  Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění, a označila otázky, které je třeba dále prošetřit.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (38)
               
               
                  Dne 28. dubna 2017 Komise všechny strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlala uložit konečné antisubvenční clo na dovoz dotčeného výrobku do Unie, a vyzvala všechny strany, aby do 17 dnů zaslaly své připomínky. Prostřednictvím těchto informací Komise rovněž informovala zúčastněné strany o výsledcích svých inspekcí na místě, včetně případů, kdy musela Komise využít nejspolehlivějších dostupných údajů. Kromě toho Komise dne 18. května zaslala všem zúčastněným stranám doplňující poznámku ke spisu, v níž podrobně vysvětlila své odůvodnění týkající se výpočtu výhody pro preferenční úvěry. Ve stanovené lhůtě 5 dnů byly obdrženy připomínky a bylo s nimi odpovídajícím způsobem naloženo.
               
            
         
      
      2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
      
      2.1.   Dotčený výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (39)
               
               
                  Ploché za tepla válcované ocelové výrobky jsou vyráběny procesem tváření kovu, během nějž horký kov prochází jedním nebo více páry horkých válců, které snižují a sjednocují jeho tloušťku, přičemž teplota kovu je nad rekrystalizační teplotou. Mohou být dodávány v různých formách: ve svitcích (olejovaných nebo neolejovaných, mořených nebo nemořených), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (40)
               
               
                  Ploché za tepla válcované ocelové výrobky mají dvě použití. Za prvé jde o prvotní materiál pro výrobu různých ocelových výrobků s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými (8) plochými a plátovanými ocelovými výrobky. Za druhé se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, automobilů, tlakových nádob a energetických potrubí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (41)
               
               
                  Jeden vyvážející výrobce (Jiangsu Tiangong Tools Company Limited) požádal dne 26. června 2016 o to, aby určité typy za tepla válcovaných ocelových výrobků, v odvětví známé jako nástrojová ocel a rychlořezná ocel, byly vyňaty z definice výrobku. Tvrdil, že nástrojová ocel a rychlořezná ocel mají výrazně jiné vlastnosti, ceny, odlišné specifikace a použití.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (42)
               
               
                  V tomto ohledu Komise během paralelního antidumpingového šetření shledala, že skutečně existují výrazné fyzikální a chemické rozdíly mezi jinými typy dotčeného výrobku, než je nástrojová ocel a rychlořezná ocel, na jedné straně, a nástrojovou ocelí a rychlořeznou ocelí na straně druhé. Existuje několik chemických prvků přirozeně přítomných v nástrojové oceli a rychlořezné oceli, které se nenacházejí v dotčeném výrobku. Kromě toho existují rozdíly ve výrobním procesu, odlišná použití a podstatné cenové rozdíly mezi nástrojovou ocelí a rychlořeznou ocelí na jedné straně a jinými typy dotčeného výrobku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (43)
               
               
                  Komise proto vyloučila nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel z definice výrobku u paralelního antidumpingového šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (44)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností se Komise rozhodla vyjmout nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel z definice výrobku i u tohoto šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (45)
               
               
                  Dotčený výrobek je tak vymezen jako určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, pocházející z Čínské lidové republiky.
                  Dotčený výrobek nezahrnuje:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.
                           
                        
                     
                  
                  Dotčený výrobek je v současnosti kódů KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 90, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, 7226 91 91 a 7226 91 99.
               
            
         
      
      2.2.   Obdobný výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (46)
               
               
                  Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              dotčený výrobek,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              dotčený výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (47)
               
               
                  Proto se ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení považují za obdobné.
               
            
         
      
      3.   SUBVENCOVÁNÍ
      
      3.1.   Úvod: prezentace vládních plánů, projektů a dalších dokumentů
      
      
         
         
         
            
               
                  (48)
               
               
                  Před analýzou údajného subvencování ve formě specifických subvencí nebo programů subvencí (oddíl 3.4 a následující) Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo programů subvencí. Zjistila, že veškeré posuzované subvence nebo programy subvencí jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády, a to z důvodů uvedených níže.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (49)
               
               
                  Ve 12. pětiletém plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje ČLR (dále jen „12. pětiletý plán“) se zdůrazňuje strategická vize čínské vlády, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových průmyslových odvětví. V 9. kapitole 12. pětiletého plánu, která pojednává o transformaci a modernizaci zpracovatelského průmyslu, se vyzývá k transformaci a modernizaci stávajících klíčových průmyslových odvětví za účelem zvýšení konkurenceschopnosti čínské průmyslové základny. Z toho vyplývá, že čínská vláda bude vytvářet politiky na podporu technického zdokonalení podniků, aby se zvýšila konkurenceschopnost na trhu. Ocelářský průmysl zaujímá mezi těmito klíčovými průmyslovými odvětvími prominentní postavení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (50)
               
               
                  Uvedený 12. pětiletý plán rovněž přikládá velký význam zachování zdrojů a ochraně životního prostředí, jakož i rozvoji oběhového hospodářství a cílům v oblasti nízkouhlíkových technologií. V tomto ohledu uvádí 9. kapitola 12. pětiletého plánu, že ocelářský průmysl by měl dosáhnout pokroku v integrovaném využívání zdrojů, racionálním využívání energie a snížení emisí a že čínská vláda bude tyto snahy v oblasti ekologického rozvoje podporovat.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (51)
               
               
                  Čínská vláda rovněž vydala zvláštní plán pro ocelářský průmysl, tj. 12. pětiletý plán pro ocelářský průmysl (dále jen „12. pětiletý plán pro ocelářství“). V uvedeném plánu se zdůrazňuje, že ocelářský průmysl je důležité základní odvětví ekonomiky státu. Hlavní prioritou pro čínskou vládu v období 2011–2015 je strukturální přizpůsobení, transformace a modernizace ocelářského průmyslu. Kromě toho se v 5. kapitole 12. pětiletého plánu pro ocelářství zdůrazňuje význam „posílení vazby mezi politikami ve fiskální a finanční oblasti, oblasti obchodu, pozemků, úspor energie, ochrany životního prostředí, bezpečnosti a jinými politikami a politikou v oblasti ocelářského průmyslu“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (52)
               
               
                  Čínská vláda tvrdila, že Komise nemůže při svém šetření vycházet z 12. pětiletého plánu a 12. pětiletého plánu pro ocelářství, neboť platnost těchto plánů vypršela dne 31. prosince 2015. Proto údajně neexistuje žádný právní základ pro pokračování subvencování. Komise uvedla, že 12. pětiletý plán a 12. pětiletý plán pro ocelářství se vztahovaly na období šetření. Kromě toho byl v březnu 2016 vydán 13. pětiletý plán pro období 2016–2020. Jak je vysvětleno v následujícím bodě odůvodnění, 13. pětiletý plán vychází z cílů uvedených v 12. pětiletém plánu a dále je rozvíjí. Existuje tedy kontinuita v podpoře rozvoje ocelářského průmyslu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (53)
               
               
                  V 13. pětiletém plánu je ještě více zdůrazněna role technologických inovací při hospodářském rozvoji ČLR a rovněž neustávající význam zásad „zeleného“ rozvoje. Podle kapitoly 5 uvedeného plánu je jednou z hlavních linií rozvoje propagovat modernizaci tradiční průmyslové struktury, jak bylo uvedeno již ve 12. pětiletém plánu. Tato myšlenka je dále rozpracována v kapitole 22, která vysvětluje strategii modernizace tradičních průmyslových odvětví v ČLR pomocí propagace jejich technologické přeměny. V tomto ohledu 13. pětiletý plán uvádí, že společnosti budou podporovány, aby se „komplexně zdokonalily v oblastech, jako je technologie výrobku, průmyslová zařízení, ochrana životního prostředí a energetická účinnost“. Ochrana životního prostředí je dále rozvedena v kapitole 44. Podle této kapitoly bude v klíčových odvětvích zavedena „modernizace“ čisté výroby a kolonka 16 v tomto ohledu konkrétně odkazuje na ocelářský průmysl.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (54)
               
               
                  „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (13. pětiletý plán pro ocelářství) byl zveřejněn v listopadu 2016. Vychází z 13. pětiletého plánu. Stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky a základní kámen státu“ (9). Tento plán dále rozvádí zásady technologických inovací, strukturálního přizpůsobení a zeleného rozvoje uvedené v 13. pětiletém plánu, propojuje tyto zásady s konkrétnějšími prioritami pro oblast ocelářského průmyslu (viz kapitola IV – Hlavní úkoly) a odkazuje na různá fiskální a finanční podpůrná opatření (viz kapitola V – Ochranná opatření).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (55)
               
               
                  Čínská vláda rovněž tvrdila, že tyto plány představují pouze politické vodítko, a tudíž nejsou povinné ani závazné. Úvod k 12. pětiletému plánu však stanoví: „Tento plán má po projednání a schválení Všečínským shromážděním lidových zástupců právní platnost.“ Kapitola 17 v 13. pětiletém plánu uvádí: „Strategie a plán národního rozvoje budou hrát vůdčí a závaznou roli.“ (10) Kromě toho uvádí 13. pětiletý plán pro ocelářství, že „veškeré místní orgány zodpovědné za ocelářský průmysl … provádějí úkoly a politická opatření stanovená v tomto plánu“. Na úrovni jednotlivých společností „příslušné podniky zajistí konvergenci s hlavními cíli a prioritními úkoly tohoto plánu“ (11). Z toho vyplývá, že tyto plány neuvádějí pouze obecná prohlášení o podpoře, ale že jsou závazné. Čínská vláda zopakovala po poskytnutí informací svůj postoj, ale nepředložila žádné další důkazy za účelem odůvodnění toho, proč by výše uvedené formulace měly představovat pouze politické pokyny, přestože jejich znění jasně naznačuje opak. Čínská vláda místo toho citovala konkrétní formulace v těchto plánech, které jsou více politicky zaměřené, avšak neodporují zjištění o jejich právně závazné povaze. Komise proto trvá na svém stanovisku, že tyto plány jsou právně závazné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (56)
               
               
                  I v následujících dokumentech je ocelářský průmysl identifikován jako strategické, prioritní a/nebo podporované odvětví:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              Rozhodnutí Státní rady č. 40 o vyhlášení a provedení „Dočasných pravidel o podpoře průmyslové restrukturalizace“ (dále jen „rozhodnutí č. 40“). V tomto rozhodnutí se uvádí, že „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, který je prováděcím opatřením k rozhodnutí č. 40, je důležitým základem pro investiční pokyny. Je rovněž vodítkem pro čínskou vládu ke správě investičních projektů a k formulaci a prosazování politik v oblasti veřejných financí, daní, úvěrů, pozemků, dovozu a vývozu (12). Ocelářský průmysl je uveden jako podporované odvětví v kapitole VIII tohoto katalogu pokynů. Pokud jde o právní povahu, Komise uvedla, že rozhodnutí č. 40 je nařízením Státní rady jakožto nejvyššího správního orgánu v ČLR. V tomto ohledu je toto rozhodnutí právně závazné pro ostatní veřejnoprávní a hospodářské subjekty (13).
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              Národní plán pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020) v kapitolách III.5 a VIII propaguje rozvoj nejdůležitějších oblastí a prioritních témat a vybízí k finanční a rozpočtové podpoře pro tyto zásadní oblasti a priority.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              Vyhláška č. 35 Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) (14) s názvem „Politiky pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“ (2005) (dále jen „vyhláška č. 35“) uvádí, že železářský a ocelářský průmysl je důležitým základním odvětvím národní ekonomiky.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              Program přizpůsobení a revitalizace ocelářského průmyslu vydaný Státní radou v březnu 2009 (dále jen „plán revitalizace“) vyhlašuje několik politik a podpůrných opatření pro vyvedení ocelářského průmyslu z mezinárodní finanční krize, pro udržení růstu a zaručení stabilního fungování tohoto odvětví, jelikož se považuje za důležitý průmyslový pilíř národní ekonomiky.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (57)
               
               
                  Po poskytnutí informací uvedla čínská vláda citát z rozhodnutí č. 40, že podporovaná odvětví by měla obdržet úvěrovou podporu „podle úvěrových zásad“. Podle čínské vlády z toho nelze dovodit, že tato podpora by měla být poskytována přednostně. Šetření však ukázalo, že neurčitý výraz „úvěrové zásady“ neznamená tržní a obchodní chování, ale spíše to, že uvedené úvěrové zásady zahrnují důležité veřejné zájmy, které převažují nad posouzením úvěrového rizika nebo vedou k úplné absenci jakéhokoli posouzení rizik. Kromě toho společnosti zařazené do vzorku těžily z politik poskytování preferenčních úvěrů, v jejichž případě zcela chybí řádné posouzení úvěrového rizika, jak je vysvětleno níže v oddíle 3.4. Komise proto odmítla tvrzení čínské vlády v tom smyslu, že poskytování úvěrů ocelářskému průmyslu probíhalo na základě tržních a obchodních podmínek a že výraz „podle úvěrových zásad“ představuje povinnost řídit se těmito podmínkami. Rozhodujícím prvkem zůstává to, že podle rozhodnutí č. 40 musí všechny finanční instituce poskytovat úvěry podporovaným odvětvím, mezi které patří ocelářský průmysl, a že tato podpora je de facto poskytována za preferenčních podmínek bez ohledu na skutečné úvěrové riziko příjemců.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (58)
               
               
                  Čínská vláda dále uvedla, že v Národním plánu pro střednědobý a dlouhodobý rozvoj v oblasti vědy a technologie (2006–2020) není stanoven vznik nároku výrobců oceli na údajné subvence. Avšak v kapitole III.5 tohoto dokumentu se jasně zmiňuje ocelářský průmysl v souvislosti s prioritním tématem č. 29 nazvaným „Cyklický proces a zařízení v odvětví železa a oceli“ a kapitola VIII vybízí k finanční a fiskální podpoře pro tato prioritní témata. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (59)
               
               
                  Po poskytnutí informací požádal žadatel Komisi, aby rozšířila svou analýzu ústředního plánu tak, aby zahrnovala nevymáhání úpadkového práva. Tvrdil, že údaje za roky 2008 až 2015 ukazují „překvapivě nízký“ počet úpadků v Číně, a citoval dohodu o záchranných opatřeních z prosince 2016 uzavřenou mezi několika čínskými bankami a obchodníkem s ocelí Sinosteel, který byl v úpadku. Kromě toho odkázal na zjištění zprávy MMF s názvem „Resolving China's Corporate Debt Problem“ (15), která uvádí řadu důvodů pro nízkou míru platební neschopnosti v Číně. Komise uznala, že žadatel ve svém podnětu uvedl řadu důležitých konkrétních případů, kdy nebyla zahájena úpadková řízení u konkrétních ocelářských společností v tísni. Zjistila však, že obecné údaje o úpadcích v Číně předložené po poskytnutí informací nelze s dostatečnou jistotou rozdělit pro odvětví PVT. Aby bylo možné zjistit, zda je počet úpadků „běžný“ nebo „nízký“, bylo by nutné stanovit vhodnou referenční hodnotu pro přesný počet úpadků v období šetření. Taková analýza nemohla být provedena v omezeném čase, který byl po poskytnutí informací k dispozici. V každém případě toto vyjádření nezpochybnilo zjištění Komise uvedená v tomto oddíle, nýbrž je spíše potvrdilo.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (60)
               
               
                  Závěrem lze říci, že ocelářský průmysl je tedy považován za klíčové/strategické odvětví, jehož rozvoj aktivně podporuje čínská vláda jakožto svůj politický cíl.
               
            
         
      
      3.2.   Částečná nedostatečná spolupráce a využití nejspolehlivějších dostupných údajů
      
      3.2.1.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení ve vztahu k poskytování preferenčních úvěrů čínskou vládou
      
      
         
         
         
            
               
                  (61)
               
               
                  Komise vyzvala čínskou vládu, aby kontaktovala sedm konkrétních bank ve vlastnictví státu uvedených v podnětu, jakož i jakékoli jiné banky ve vlastnictví státu za účelem vyplnění zvláštního dotazníku. Čínská vláda však kontaktovala pouze pět ze sedmi bank ve vlastnictví státu konkrétně uvedených žadatelem. Čínská vláda tvrdila, že nemá pravomoc žádat informace od jiných bank ve vlastnictví státu, jelikož fungují nezávisle na čínské vládě. Komise v této souvislosti připomněla, že čínská vláda nebyla požádána o to, aby poskytla jakékoli informace, avšak pouze o to, aby těmto bankám ve vlastnictví státu zaslala zvláštní dotazník.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (62)
               
               
                  Žádná z pěti bank ve vlastnictví státu, které poskytly odpovědi na zvláštní dotazník, neposkytla konkrétní informace týkající se úvěrů poskytnutých společnostem zařazeným do vzorku, jelikož tvrdily, že jsou vázány zákonnými a regulačními požadavky a smluvními doložkami v souvislosti s důvěrností informací týkajících se společností zařazených do vzorku. Kromě toho třicet bank ve státním vlastnictví, které čínská vláda odmítla kontaktovat za účelem vyplnění zvláštního dotazníku, poskytlo úvěry skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku. Agricultural Development Bank of China neposkytla úvěry skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (63)
               
               
                  Komise proto požádala všechny skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku, aby poskytly přístup k informacím o jednotlivých společnostech, jež mají v držení všechny banky, ve vlastnictví státu i soukromé, od kterých obdržely úvěry. Všechny společnosti zařazené do vzorku však bez uvedení důvodu odmítly poskytnout přístup k údajům, které se jich týkají.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (64)
               
               
                  Jelikož tři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku jsou plně ve vlastnictví státu, Komise rovněž požádala čínskou vládu jakožto vlastníka těchto společností, aby zajistila přístup k požadovaným informacím. Čínská vláda však tuto žádost Komise odmítla a tvrdila, že nemá pravomoc nařídit těmto třem skupinám vyvážejících výrobců, aby poskytly požadovaný přístup.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (65)
               
               
                  Komise obdržela informace o organizační struktuře a vlastnictví od pěti bank ve vlastnictví státu uvedených v 34. bodě odůvodnění, ale od žádné ze 40 dalších finančních institucí. Kromě toho žádná z uvedených 45 finančních institucí neposkytla žádné údaje týkající se posouzení rizik v souvislosti s úvěry poskytnutými skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (66)
               
               
                  Komise proto čínskou vládu vyrozuměla, že se při posuzování existence a rozsahu údajného subvencování poskytnutého prostřednictvím preferenčních úvěrů možná bude muset uchýlit k použití nejspolehlivějších dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (67)
               
               
                  Čínská vláda vyslovila námitku vůči tomuto použití nejspolehlivějších dostupných údajů a tvrdila, že nemá žádnou pravomoc požadovat informace od těchto finančních institucí a tří skupin vyvážejících výrobců ve vlastnictví státu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (68)
               
               
                  Uvedené tvrzení je neopodstatněné. Komise pouze požádala čínskou vládu, aby zaslala zvláštní dotazník bankám ve vlastnictví státu, jelikož čínská vláda má nejlepší podmínky pro to, aby měla podrobné informace o vlastnické struktuře finančních institucí v ČLR. Čínská vláda mohla rovněž poskytnout administrativní podporu při shromažďování odpovědí od finančních institucí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (69)
               
               
                  Kromě toho Komise nechápe, proč by čínská vláda nemohla podpořit Komisi v její žádosti o přístup ke konkrétním informacím adresované uvedeným třem skupinám vyvážejících výrobců ve vlastnictví státu zařazeným do vzorku, zejména s ohledem na to, že souhlas s poskytnutím přístupu by se vší pravděpodobností vyžadoval souhlas na nejvyšší úrovni, a proto by vyžadoval zapojení úředníků čínské vlády.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (70)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda zopakovala, že nemá pravomoc vyžádat si požadované informace od bank ve vlastnictví státu a uvedených tří skupin vyvážejících výrobců ve vlastnictví státu. Čínská vláda rovněž konstatovala, že žádost Komise představovala pro čínskou vládu nepřiměřenou zátěž, jelikož se od ní očekávalo, aby nejen předala dotazníky, ale také poskytla administrativní podporu pro shromáždění odpovědí. Komisi však není jasné, proč by zaslání dotazníku a shromáždění odpovědí na ústřední úrovni mělo pro čínskou vládu znamenat nepřiměřenou zátěž. Vzhledem k tomu, že čínská vláda nepředložila žádné další nové informace, Komise trvá na svém stanovisku, jak je popsáno v 68. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (71)
               
               
                  Čínská vláda dále tvrdila, že Komise neuvedla, které informace zásadní pro šetření chyběly, a že nepředložila žádné vysvětlení ohledně toho, proč byly požadované informace nezbytné a proč jsou informace poskytnuté čínskou vládou nedostatečné. Komise ve skutečnosti již upozornila čínskou vládu ve svém písemném upozornění na nedostatky ze dne 16. listopadu 2016 na to, že chybí informace týkající se zejména otázek zaměřených na banky ve vlastnictví státu a že při ověřování by mělo být dáno k dispozici posouzení úvěrového rizika. Vzhledem k tomu, že požadované informace nebyly k dispozici ani po ověřování, Komise informovala čínskou vládu v dopise ze dne 16. března 2017 o tom, že se možná bude muset uchýlit k použití nejspolehlivějších dostupných údajů podle čl. 28 odst. 1 základního nařízení, protože stále neměla k dispozici žádné informace týkající se většiny bank ve vlastnictví státu, jež poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku, a žádné informace o konkrétních společnostech v souvislosti s úvěry poskytnutými spolupracujícími bankami. Čínská vláda tedy byla dostatečně informována o povaze a nedostatečnosti informací, které měly být poskytnuty.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (72)
               
               
                  Čínská vláda kromě toho uvedla, že Komise odpovídajícím způsobem nevysvětlila, proč byly určité skutečnosti považovány za nejspolehlivější dostupné informace. Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. V oddíle 3.4.1.2 je objasněno, které dostupné údaje byly použity a proč Komise konstatovala, že se jedná o nejspolehlivější dostupné informace. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto jako neopodstatněné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (73)
               
               
                  Soukromá skupina vyvážejících výrobců Jiangsu Shagang Group rovněž vznesla námitku proti použití nejspolehlivějších dostupných údajů a domnívala se, že požadavek na poskytnutí souhlasu pro Komisi, aby ověřila její finanční údaje, jež jsou v držení finančních institucí, by pro ni představoval nepřiměřenou zátěž. Konkrétně tvrdila, že zástupce společnosti nebyl ani pozván, aby se účastnil ověřování v prostorách finančních institucí, ani nebyl informován o podrobnostech tohoto ověřování.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (74)
               
               
                  V odpovědi na tato tvrzení Komise připomněla, že společnost poskytla pouze krátké a neopodstatněné odmítnutí takového souhlasu v e-mailu o délce jedné věty ze dne 24. listopadu 2016. V té době společnost ani nepožádala o žádné další podrobnosti ohledně ověřování v prostorách finančních institucí, ani si nevyžádala přítomnost svého zástupce při tomto ověřování. Kdyby o to společnost požádala, Komise by jí další podrobnosti mohla poskytnout a pokusila by se zařídit, aby zástupce společnosti mohl být přítomen ověřování.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (75)
               
               
                  Proto musela Komise při posuzování existence a rozsahu údajného subvencování poskytnutého prostřednictvím preferenčních úvěrů vycházet částečně z nejspolehlivějších dostupných údajů.
               
            
         
      
      3.2.2.   Použití ustanovení čl. 28 odst. 1 základního nařízení na jednoho vyvážejícího výrobce v souvislosti s granty
      
      
         
         
         
            
               
                  (76)
               
               
                  Jiangsu Shagang Group neposkytla informace o namátkovém výběru grantů pro účely ověření. Kromě toho Komise zjistila v účetnictví ověřovaném při auditu existenci důkazů o významných grantech, které byly získány před obdobím šetření, ale které poskytovaly výhodu během tohoto období a nebyly oznámeny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (77)
               
               
                  Za těchto okolností dospěla Komise k závěru, že neobdržela zásadní informace relevantní pro tento aspekt šetření. To způsobilo závažné problémy pro to, aby mohl být učiněn přesný a odůvodněný závěr pro zjištění o subvencování v souvislosti s granty, pokud jde o tohoto vyvážejícího výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (78)
               
               
                  Komise proto oznámila zmíněné společnosti, že pokud jde o informace týkající se grantů, zváží založit svá zjištění částečně na nejspolehlivějších dostupných údajích ve smyslu čl. 28 odst. 1 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (79)
               
               
                  V odpovědi na dopis Komise vznesla zmíněná společnost proti použití čl. 28 odst. 1 základního nařízení, pokud jde o granty, námitku. Společnost tvrdila, že granty zjištěné Komisí při inspekci na místě nebyly oznámeny, protože v dotazníku se nežádalo o uvedení těch grantů, jež společnost získala před obdobím šetření a jež nebyly zaznamenány jako aktiva příštích období. Kromě toho společnost tvrdila, že poskytla rozpis těchto grantů během inspekce na místě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (80)
               
               
                  Komise během inspekce na místě zjistila, že většina z grantů získaných před obdobím šetření se týkala aktiv založených na názvech subvencí, jež byly předmětem šetření. Vyvážející výrobce proto měl tyto granty rozpoznat jako aktiva/výnosy příštích období v souladu s platnými účetními pravidly, jak je uvedeno v komentáři k jeho účetním závěrkám. Proto měla tato společnost uvést tyto granty v odpovědi na dotazník, který žádal o uvedení všech grantů vztahujících se k aktivům a zaúčtovaných jako výnosy příštích období. Skutečnost, že auditor nekvalifikoval tyto granty jako aktiva příštích období, neznamená, že částky získané před obdobím šetření nemohou poskytovat výhodu během období šetření, zejména pokud nebyly poskytnuty žádné další údaje kromě rozpisu podle společností. Proto Komise dospěla k závěru, že společnost neposkytla ani podrobné informace o grantech získaných během období šetření, které byly uvedeny v odpovědi na dotazník, ani podrobné údaje o grantech, které byly získány před obdobím šetření a jejichž význam pro období šetření byl zjištěn až během inspekce na místě. Jelikož Komise neměla tyto podrobné informace k dispozici, nemohla informace o grantech, které společnost poskytla, použít.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (81)
               
               
                  Své závěry týkající se grantů pro tuto společnost proto musela Komise opřít o nejspolehlivější dostupné údaje. Při šetření této společnosti na místě Komise zjistila, že společnost získala značné částky z různých grantových programů, a Komise proto použila jako nejspolehlivější dostupné údaje maximální výši subvence zjištěnou u těchto grantů během období šetření.
               
            
         
      
      3.3.   Subvence a programy subvencí v oblasti působnosti současného šetření
      
      
         
         
         
            
               
                  (82)
               
               
                  Na základě informací obsažených v podnětu, oznámení o zahájení šetření a odpovědích na dotazník Komise se prošetřovalo údajné subvencování prostřednictvím těchto subvencí ze strany čínské vlády:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              i)
                           
                           
                              úvěry v rámci preferenční politiky, úvěrové linky, jiné financování a záruky;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              ii)
                           
                           
                              záruka de facto na kontinuitu činnosti pro společnosti působící v odvětví PVT, které mají potíže se splácením úvěrů;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iii)
                           
                           
                              grantové programy
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          program China World Top Brand
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          program Famous Brands
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          pomoc v antidumpingovém řízení
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          subvence z fondu State Key Technology Project Fund
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          granty na vývozní pomoc, jako jsou odměny pro moderní vyvážející podniky nebo za vývozní výkonnost, subvence pro spravedlivý obchod, granty na mezinárodní hospodářskou spolupráci
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          grant Innovative Experimental Enterprise
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Zvláštní fond na podporu nestátních podniků
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          granty v oblasti ochrany životního prostředí, např. pobídky na ochranu životního prostředí a zachování zdrojů, podpora synergického využívání zdrojů, pobídkové fondy pro projekty modernizace racionálního využívání energie, propagace demonstračních center hospodaření s energií
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          granty týkající se technologické modernizace nebo transformace, např. propagace úkolů v oblasti výzkumu a vývoje v plánech podpory vědy a technologií, podpora modernizace klíčových odvětví, revitalizace a technologická renovace, granty na komerční využití výsledků výzkumu a vývoje, podpora zlepšování kvality, podpora registrace patentů, prostředky získané z programu „Tři kategorie“
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          granty na odstranění zastaralých kapacit
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          granty provincie Liaoning – program „Five Point One Line“ (Pět bodů, jedna linie)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          subvence Tianjin Binhai New Area a Tianjin Economic and Technological Development Area: fond Science and Technology a program Accelerated Depreciation
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          subvence ad hoc poskytované obecními/provinčními orgány;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              iv)
                           
                           
                              programy osvobození od přímých daní a jejich snížení
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Úlevy na dani z příjmů podniků (Enterprise Income Tax – EIT) za čerpání zdrojů ze synergického využívání
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          úvěry EIT na investiční výdaje na zařízení související s ochranou životního prostředí, úsporami energie a vody a rovněž s bezpečností výroby
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          úlevy na EIT pro podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          úlevy na EIT podle programu Great Western Development
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          úlevy na EIT z příjmů z podporovaných výrobků
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          úvěry EIT na nákup tuzemského vybavení
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          výjimka nebo snížení příspěvků souvisejících s fondy na vodní díla
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          dva roky úplného/tři roky polovičního osvobození od daně pro podniky se zahraničními investicemi
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          zápočet EIT u výzkumných a vývojových činností
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          snížení daně z příjmů pro podniky se zahraničními investicemi, které nakupují zařízení vyrobená v Číně
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          preferenční daňové politiky podle programu Northeast Revitalisation
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          preferenční daňové politiky západního regionu
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          preferenční daňové politiky pobřežních ekonomických otevřených oblastí a zón ekonomického a technologického rozvoje pro podniky se zahraničními investicemi
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          preferenční daňové politiky zvláštních ekonomických zón pro podniky se zahraničními investicemi
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          osvobození od daní nebo jejich snížení v souvislosti s užíváním pozemků
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          místní slevy na daních
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          osvobození od daně z dividend mezi způsobilými tuzemskými podniky;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              v)
                           
                           
                              programy týkající se nepřímých daní a dovozního cla
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          osvobození od DPH a snížení dovozních cel při využívání dovezeného zařízení a technologií
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          odpočty DPH pro podniky se zahraničními investicemi na nákup zařízení vyrobeného v Číně
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          osvobození výrobků prodávaných podniky se zahraničními investicemi od DPH
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          snížení DPH/osvobození od DPH u výrobků získávaných pomocí synergického využívání zdrojů
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          daňové úlevy pro centrální a západní regiony;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              vi)
                           
                           
                              dodání zboží nebo poskytnutí služeb vládou za cenu nižší než přiměřenou
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          poskytování železné rudy vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          dodávání koksových výlisků vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          dodávání koksovatelného uhlí vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          dodávání energie vládou za cenu nižší než přiměřenou
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          poskytování pozemků a práv k užívání pozemků vládou za cenu nižší než přiměřenou;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              vii)
                           
                           
                              „Foreign Trade Transformation and Upgrading Demonstration Bases“ (dále jen „Demonstration Bases“) a „Common Service Platforms“;
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              viii)
                           
                           
                              subvencování dodávek plochých za tepla válcovaných výrobků do EU během období šetření.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      3.4.   Preferenční úvěry
      
      
         
         
         
            
               
                  (83)
               
               
                  Podle informací, které poskytly čtyři skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku, jim 45 finančních institucí poskytlo úvěry. Z těchto 45 finančních institucí bylo 35 bank ve vlastnictví státu. Zbývajících 10 finančních institucí bylo buď v soukromém vlastnictví, nebo Komise o jejich vlastnictví nezjistila žádné průkazné informace. Nicméně pouze pět bank ve vlastnictví státu vyplnilo zvláštní dotazník, a to navzdory žádosti adresované čínské vládě, která se týkala všech 35 bank ve vlastnictví státu. Z 10 zbývajících finančních institucí odpověděla pouze jedna a uvedla, že nemůže odpovědět, aniž by konzultovala regulační orgány. Po konzultaci s CBRC tato finanční instituce informovala Komisi, že je ochotna spolupracovat, ale že CBRC navrhla, aby tato spolupráce probíhala prostřednictvím mechanismu regulační spolupráce (tj. prostřednictvím výměny informací mezi regulačními orgány v Číně a EU, a nikoli přímo mezi Komisí a bankou). Komise uvítala tuto nabídku ke spolupráci, avšak konstatovala, že nebylo možné zřídit takový přechodný režim pro zbývající fázi šetření. V každém případě Komise neobdržela žádný další dopis nebo žádost od samotné CBRC. Kromě toho tato finanční instituce neposkytla ve stanovené lhůtě žádné věcné připomínky. Proto se musela Komise opřít o nejspolehlivější dostupné údaje.
               
            
         
      
      3.4.1.   Banky ve vlastnictví státu, které jednají jako veřejnoprávní subjekty
      
      
         
         
         
            
               
                  (84)
               
               
                  Komise ověřovala, zda banky ve vlastnictví státu jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení. V tomto ohledu se s cílem prokázat, že podnik ve vlastnictví státu je veřejnoprávním subjektem, použije tato zkouška (16): „Rozhodující je, zda byla subjektu svěřena pravomoc vykonávat veřejné funkce, nikoli, jak toho bylo dosaženo. Existuje mnoho různých způsobů, jimiž by vláda v úzkém smyslu slova mohla subjektům poskytnout pravomoc. Proto k prokázání, že tato pravomoc byla svěřena konkrétnímu subjektu, mohou být relevantní různé typy důkazů. Důkaz o tom, že určitý subjekt ve skutečnosti vykonává vládní funkce, může sloužit jako důkaz, že má nebo mu byla svěřena vládní pravomoc, zejména pokud takový důkaz naznačuje trvalou a systematickou praxi. Z toho podle našeho názoru vyplývá, že důkaz o tom, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad subjektem a jeho chováním, může za určitých okolností sloužit jako důkaz, že daný subjekt má vládní pravomoc a tuto pravomoc uplatňuje při výkonu vládních funkcí. Zdůrazňujeme však, že – kromě výslovného přenesení pravomoci v právním nástroji – existence pouze formálních vazeb mezi subjektem a vládou v úzkém smyslu slova pravděpodobně nepostačuje k určení, že subjekt má nezbytnou vládní pravomoc. Tak například pouhá skutečnost, že vláda je většinovým akcionářem subjektu neprokazuje, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad chováním tohoto subjektu, a tím méně, že mu vláda svěřila vládní pravomoc. V některých případech však lze – jestliže z důkazů vyplývá, že existuje celá řada formálních indicií vládní kontroly a rovněž existují důkazy, že takováto kontrola je vykonávána účinným způsobem – na základě těchto důkazů dojít k závěru, že dotčený subjekt vykonává vládní pravomoc.“ V tomto případě je závěr, že banky ve vlastnictví státu vykonávají vládní pravomoc, založen na formálních indiciích vládní kontroly a důkazech, že takováto kontrola je vykonávána účinným způsobem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (85)
               
               
                  Komise si vyžádala informace o státním vlastnictví, jakož i formální indicie vládní kontroly v bankách ve vlastnictví státu. Kromě toho analyzovala, zda je tato kontrola vykonávána účinným způsobem. Tomuto šetření bránilo odmítnutí ze strany čínské vlády a bank ve vlastnictví státu umožnit Komisi, aby analyzovala rozhodovací proces, který vedl k poskytování preferenčních úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (86)
               
               
                  Za účelem provedení této analýzy Komise nejdříve zkoumala informace od pěti bank ve vlastnictví státu, které vyplnily zvláštní dotazník a umožnily ověřování.
               
            
         
      
      3.4.1.1.   Spolupracující banky ve vlastnictví státu
      
      
         
         
         
            
               
                  (87)
               
               
                  Těchto pět bank ve vlastnictví státu poskytlo odpovědi na dotazník, které byly ověřeny na místě: EXIM, ICBC, CCB, ABC a BOC. Těchto pět bank ve vlastnictví státu představovalo značnou část úvěrů poskytnutých čtyřem skupinám společností zařazeným do vzorku během období šetření, pokud jde o částky, které si vypůjčily (v rozmezí od 50 % do 60 % pro Hesteel Group a Jiangsu Shagang Group a v rozmezí od 80 % do 95 % pro Benxi Group a Shougang Group).
               
            
         
      
      a)   Vlastnictví a formální indicie kontroly ze strany čínské vlády
      
         
         
         
            
               
                  (88)
               
               
                  Na základě informací obdržených v odpovědi na dotazník a během inspekce na místě Komise zjistila, že čínská vláda drží přímo nebo nepřímo více než 50 % akcií v každé z těchto finančních institucí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (89)
               
               
                  Pokud jde o formální indicie vládní kontroly pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu, Komise všechny tyto banky kvalifikovala jako „klíčové finanční instituce ve vlastnictví státu“. Zejména v oznámení nazvaném „Prozatímní pravidla týkající se dozorčích rad v klíčových finančních institucích ve vlastnictví státu“ se uvádí, že: „Klíčové finanční instituce ve vlastnictví státu uvedené v těchto pravidlech jsou banky ve vlastnictví státu zajišťující vládní politiku, komerční banky, finanční společnosti pro správu aktiv, společnosti pro cenné papíry, pojišťovací společnosti atd. (dále jen „finanční instituce ve vlastnictví státu“), pro něž Státní rada vysílá dozorčí rady“ (17).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (90)
               
               
                  Dozorčí rada klíčových finančních institucí ve vlastnictví státu je jmenována v souladu s „Prozatímními pravidly týkajícími se dozorčích rad v klíčových finančních institucích ve vlastnictví státu“. Na základě článků 3 a 5 těchto prozatímních pravidel Komise zjistila, že členové dozorčí rady jsou vysíláni Státní radou a jsou vůči ní odpovědní, což je důkazem institucionální kontroly státu nad obchodními činnostmi spolupracujících bank ve vlastnictví státu. Kromě těchto obecně platných indicií zjistila Komise s ohledem na uvedených pět bank ve vlastnictví státu následující skutečnosti:
               
            
         
      
      EXIM
      
         
         
         
            
               
                  (91)
               
               
                  Banka EXIM byla založena a je provozována v souladu s „Oznámením o založení Export-Import Bank of China“ vydaném Státní radou a stanovami EXIM. Stát jako 100 % akcionář EXIM kontroluje EXIM jmenováním členů její dozorčí rady. Uvedení členové zastupují zájmy státu, včetně politických jednání na zasedáních EXIM. Neexistuje žádná správní rada. Stát přímo jmenuje vedení EXIM. Podle svých internetových stránek má EXIM podporovat čínský zahraniční obchod, investice a mezinárodní hospodářskou spolupráci. Má posilovat finanční podporu pro klíčová odvětví a slabá místa v čínském hospodářství, aby se zajistil udržitelný a zdravý hospodářský a sociální rozvoj.
               
            
         
      
      ICBC:
      
         
         
         
            
               
                  (92)
               
               
                  Na základě kapitol 8 až 10 stanov této banky má čínská vláda prostřednictvím svého podílu (69,6 %) pravomoc obsazovat nejdůležitější pozice ve vedení banky, jako je prezident a viceprezident, předseda a místopředseda správní rady, výkonný ředitel, a rovněž předseda dozorčí rady.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (93)
               
               
                  Kromě toho podle stanov této banky správní rada svolává valné hromady, rozhoduje o podnikatelské strategii a rozpočtu banky, přijímá rozhodnutí o investicích (a fúzích), rozhoduje o propouštění členů vrcholného vedení, určuje systém řízení rizik a rozhoduje o vytváření oddělení a poboček. Tento neúplný seznam povinností dokládá institucionální kontrolu státu nad běžnou činností banky ICBC.
               
            
         
      
      CCB:
      
         
         
         
            
               
                  (94)
               
               
                  Podle kapitol 11 a 12 stanov této banky má čínská vláda jakožto hlavní akcionář (vlastní 57,31 % akcií) pravomoc jmenovat většinu členů správní rady, která je výkonnou agenturou valné hromady akcionářů, jež vykonává řízení CCB a zodpovídá se valné hromadě. Totéž platí pro dozorčí radu, tj. dozorčí orgán banky, jak je stanoveno v kapitole 16 stanov.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (95)
               
               
                  Kromě toho podle stanov CCB rozhoduje správní rada o rozpočtu banky, přijímá investiční rozhodnutí, rozhoduje o propouštění generálního auditora a tajemníka správní rady. 10 výkonných členů (z celkového počtu 15 členů) správní rady představuje vrcholné vedení CCB. Tento neúplný seznam povinností dokládá institucionální kontrolu státu nad běžnou činností banky CCB.
               
            
         
      
      ABC:
      
         
         
         
            
               
                  (96)
               
               
                  Jak je uvedeno v článku 134 stanov, čínská vláda má jakožto hlavní akcionář (vlastní 79,62 % akcií) pravomoc jmenovat všechny ředitele ve správní radě. Totéž platí pro dozorčí radu podle článku 199 stanov.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (97)
               
               
                  Kromě toho podle stanov ABC stanoví správní rada strategii banky, rozhoduje o rozpočtu banky, přijímá investiční rozhodnutí, jmenuje prezidenta a tajemníka správní rady banky a vypracovává a sleduje systém řízení rizik banky. Tento neúplný seznam povinností dokládá institucionální kontrolu státu nad běžnou činností banky ABC.
               
            
         
      
      BOC:
      
         
         
         
            
               
                  (98)
               
               
                  Jak je uvedeno v článku 122 stanov, má čínská vláda jakožto hlavní akcionář (vlastní 64,63 % akcií) pravomoc jmenovat jak výkonné, tak nevýkonné ředitele banky, kteří tvoří správní radu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (99)
               
               
                  Kromě toho podle stanov BOC rozhoduje správní rada mimo jiné o strategických zásadách této finanční instituce, obchodních plánech a zásadních investičních plánech, jmenuje nebo odvolává vedoucí pracovníky, jako je prezident a tajemník správní rady, viceprezident a další vedoucí pracovníci. Rada dále rozhoduje o provádění usnesení valné hromady akcionářů a schvaluje politiky správy a řízení banky. Tento neúplný seznam povinností dokládá institucionální kontrolu státu nad běžnou činností banky BOC.
               
            
         
      
      b)   Důkazy svědčící o tom, že vláda vykonává účinnou kontrolu nad chováním uvedených institucí
      
         
         
         
            
               
                  (100)
               
               
                  Komise dále hledala informace o tom, zda čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu, pokud jde o jejich úvěrové politiky a posuzování rizik, když poskytovaly úvěry ocelářskému průmyslu. V této souvislosti byly zohledněny tyto regulační dokumenty:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              článek 34 zákona ČLR o komerčních bankách (dále jen „bankovní zákon“),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              články 7 a 15 obecných pravidel týkajících se úvěrů (prováděných Čínskou lidovou bankou),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              kapitola 5 v 12. pětiletém plánu pro ocelářství,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              kapitola 5 v 13. pětiletém plánu pro ocelářství,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              rozhodnutí č. 40,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              pokyny Čínské lidové banky, čínské bankovní regulační komise (dále jen „CBRC“), čínské komise pro cenné papíry (dále jen „CSRC“) a čínského regulačního orgánu v oblasti pojišťovnictví (dále jen „CIRC“) o podpoře ocelářského a uhelného průmyslu k řešení nadměrné kapacity a dosažení obratu v rozvoji (2016) (dále jen „pokyny Čínské lidové banky, CBRC, CSRC a CIRC“),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              sdělení „Několik stanovisek k řešení nadbytečné kapacity“ vydané NDRC, ministerstvem průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“) a CBRC (2016) (dále jen „sdělení „Několik stanovisek k řešení nadbytečné kapacity““),
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              pokyny k zeleným úvěrům CBRC (ve spojení se stanovisky o posílení úspor energie a snižování emisí a urychlení strukturálního přizpůsobení v odvětví železa a oceli, červen 2010, Státní rada) (dále jen „pokyny k zeleným úvěrům“).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (101)
               
               
                  Při zkoumání těchto regulačních dokumentů Komise zjistila, že finanční instituce v ČLR působí v obecném právním prostředí, které je řídí tak, aby při přijímání finančních rozhodnutí zajistily soulad s cíli průmyslové politiky čínské vlády.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (102)
               
               
                  Článek 34 bankovního zákona, který se vztahuje na všechny finanční instituce působící v Číně, obecně stanoví, že „komerční banky musí vykonávat svou činnost v oblasti poskytování úvěrů v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a pod vedením průmyslové politiky státu“. Pokud jde o EXIM, její veřejný politický mandát je stanoven v oznámení o založení Import Export Bank of China a rovněž v jiných veřejně dostupných informacích.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (103)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že zvláštní půjčky, na něž odkazuje článek 7 Obecných pravidel týkajících se půjček uvedených výše, byly zrušeny v roce 1999 na základě Oběžníku o zlepšování správy zvláštních půjček (YINFA [1999] č. 228) a že článek15 se stal nepodstatným, protože Čínská lidová banka již nestanoví maximální a minimální hodnotu půjček.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (104)
               
               
                  Čínská vláda dále tvrdila, že Komise nesprávně vykládá článek 34 bankovního zákona. Odkázala také na články 4, 5 a 7 bankovního zákona týkající se údajně autonomie banky, nezasahování subjektů nebo jednotlivců a vlád a zkoumání důvěryhodnosti žadatelů o půjčku. Čínská vláda dále uvedla, že článek 34 by neměl být vykládán izolovaně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (105)
               
               
                  Komise uznala, že zvláštní úvěry byly zrušeny v roce 1999. Tím však nejsou vyvráceny závěry o existenci preferenčních úvěrů, které jsou rovněž založeny na jiných dostupných údajích, které jsou samy o sobě postačující.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (106)
               
               
                  Pokud jde o článek 15 Obecných pravidel týkajících se půjček, Komise nesouhlasila s názorem čínské vlády. Uvedený článek stanoví: „V souladu se státní politikou mohou příslušné útvary subvencovat úroky z půjček s cílem podpořit růst určitých odvětví a hospodářský rozvoj v některých oblastech.“ Toto ustanovení tedy zůstává relevantním i po ukončení minimálních a maximálních sazeb. V každém případě článek 38 bankovního zákona stále odkazuje na omezení a může být v jakémkoli okamžiku uplatněn.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (107)
               
               
                  Co se týče bankovního zákona, články 4, 5 a 7 spadají do „Kapitoly I Obecná ustanovení“, zatímco články 34 a 35 spadají do „Kapitoly IV Základní pravidla pro úvěry a jiné podnikatelské činnosti“. Článek 4 stanoví, že „podnikatelská činnost komerčních bank se řídí zásadami bezpečnosti, likvidity a efektivity. Komerční banky samy rozhodují o své podnikatelské činnosti, nesou odpovědnost za vlastní rizika, nesou plnou odpovědnost za zisk a ztráty a samy svoji činnost omezují. Komerční banky vykonávají svoji podnikatelskou činnost v souladu se zákonem bez vměšování jakéhokoli útvaru nebo jednotlivce. Komerční banky jsou povinny nezávisle nést občanskoprávní odpovědnost a ručí celým svým majetkem právnické osoby.“ Článek 7 bankovního zákona se týká posuzování úvěruschopnosti dlužníka.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (108)
               
               
                  Z šetření vyplynulo, že články 4 a 7 bankovního zákona se používají podle článku 34 bankovního zákona, tj. pokud stát zavede veřejnou politiku, banky ji provádějí a řídí se instrukcemi státu. Zjištění tohoto šetření nepodpořila tvrzení, že banky při přijímání rozhodnutí o úvěrech nezohledňují vládní politiku a plány. Naopak spíše potvrdila opak, jak je jednoznačně popsáno ve 121. až 128. bodě odůvodnění. Komise proto dospěla k závěru, že článek 4 bankovního zákona nebrání komerčním bankám zohledňovat státní průmyslovou politiku a plány.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (109)
               
               
                  Čínská vláda rovněž odkazovala na článek 5 bankovního zákona, z nějž vyvozuje, že nedochází k „žádnému vměšování ze strany orgánů místní samosprávy a vládních útvarů na různých úrovních, veřejných organizací nebo jednotlivců do podnikatelské činnosti bank“. Skutečné znění článku 5 bankovního zákona však uvádí: „Komerční banky se v obchodních vztazích se svými klienty řídí zásadami rovnosti, dobrovolnosti, spravedlnosti a dobré víry“. Komise se domnívá, že tato formulace nezbavuje banky jejich povinnosti uplatňovat veřejné zájmy stanovené v článku 34 bankovního zákona. Jak je uvedeno ve 121. až 128. bodě odůvodnění, vzhledem k chování bank při poskytování úvěrů společnostem zařazeným do vzorku nelze proto tento článek považovat za článek, který by byl v rozporu s výkladem článku 34 provedeným Komisí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (110)
               
               
                  Průmyslová politika státu je stanovena prostřednictvím centrálního plánování, jak je vysvětleno v oddíle 3.1. Pokud jde o ocelářský průmysl, kapitola 5 ve 12. pětiletém plánu pro ocelářství konkrétně stanoví posílení vazby mezi finančními politikami a průmyslovou politikou pro ocelářství. Kapitola 5 v 13. pětiletém plánu pro ocelářství kromě toho vydává „pokyny pro finanční instituce a soukromý kapitál na podporu prioritních úkolů plánu“ a stanoví že „pokud jde o podniky, které jsou na trhu a jsou ziskové, banky udržují přiměřenou poptávku po úvěrech“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (111)
               
               
                  Podobně i rozhodnutí č. 40 vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytovaly úvěrovou podporu zvláště „podporovaným“ projektům. Jak již bylo vysvětleno v oddíle 3.1, projekty v ocelářském průmyslu patří do „podporované“ kategorie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (112)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Komise nevysvětlila, jakým způsobem rozhodnutí č. 40 ukazuje, že banky se musí zavázat k provádění preferenčních úvěrových operací, a odkázala na články 17 a 18 uvedeného rozhodnutí. Komise uvedla, že zmíněné rozhodnutí odráží vůli čínské vlády aktivně podporovat rozvoj ocelářského průmyslu. Zmíněné rozhodnutí rovněž vyzývá všechny finanční instituce, aby poskytovaly úvěrovou podporu pouze podporovaným projektům (což je kategorie, do níž patří ocelářské projekty), a slibuje provádění „dalších preferenčních politik u podporovaných projektů“. Na základě výše uvedených skutečností se od bank vyžaduje, aby podle rozhodnutí č. 40 poskytovaly úvěrovou podporu ocelářskému průmyslu. Zatímco články 17 a 18 téhož rozhodnutí rovněž vyzývají banky, aby dodržovaly úvěrové zásady, Komise nebyla během šetření schopna zjistit, zda se to provádí v praxi. Rozhodnutí č. 40 tedy potvrzuje dřívější zjištění, pokud jde o bankovní zákon, v tom smyslu, že banky vykonávají vládní pravomoc ve formě preferenčních úvěrových operací.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (113)
               
               
                  Kromě toho jsou pokyny Čínské lidové banky, CBRC, CSRC a CIRC, jakož i sdělení „Několik stanovisek k řešení nadbytečné kapacity“ konkrétně zaměřeny na společnosti v ocelářském odvětví. Tyto dokumenty uvádějí, že finanční instituce musí plně uznat zásadní úlohu a strategický význam ocelářského a uhelného průmyslu a i nadále poskytovat úvěrovou podporu ocelářským společnostem, které dodržují průmyslovou politiku a které se restrukturalizují a přeskupí, aniž by zvýšily svou výrobní kapacitu. Tato podpora se musí vztahovat rovněž na stanovení úrokových sazeb a podporu dluhopisů a úvěrů pro fúze a akvizice. Kromě toho se podporuje restrukturalizace dluhů a odpouštění dluhů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (114)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Komise nezmínila žádné konkrétní ustanovení ve výše uvedených dokumentech na podporu svých závěrů. Komise zdůraznila, že založila své úvahy uvedené v předchozím bodě odůvodnění mimo jiné na těchto částech oznámení „Několik stanovisek k řešení nadbytečné kapacity“:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              
                                 „Bankovní finanční instituce oceňují zásadní a strategickou úlohu železářského, ocelářského a uhelného průmyslu v národním hospodářství a svědomitě provádějí politiky širšího poskytování úvěrů s rozdílným zacházením, které jsou jak příznivé, tak ovládající.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              
                                 „Finanční podpora musí být ještě zintenzivněna pro železářské, ocelářské a uhelné podniky, které se účastní fúze a restrukturalizace.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              
                                 „Bankovní finanční instituce se vyzývají, aby reorganizovaly úvěry poskytované železářským, ocelářským a uhelným podnikům, které se nacházejí v obtížných podmínkách, ale vyvíjejí iniciativu zaměřenou na snížení kapacity.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              
                                 „Pokud jde o železářské, ocelářské a uhelné podniky s výrobky nebo službami uplatnitelnými na trhu a slibným potenciálem rozvoje, které jsou v souladu s vnitrostátními průmyslovými politikami a které vyvíjejí iniciativu zaměřenou na snížení kapacity, uzpůsobení struktur a transformaci modelů rozvoje, zřídí bankovní finanční instituce věřitelské výbory, upraví splatnost, úrokové sazby a metody splácení úvěrů a přijmou další opatření.“
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (115)
               
               
                  Pokud jde o pokyny Čínské lidové banky, CBRC, CSRC a CIRC, jsou relevantní mimo jiné následující pasáže:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              
                                 „Bankovní finanční instituce by měly plně uznat zásadní úlohu a strategickou pozici ocelářského a uhelného průmyslu, přesně pochopit princip jeho rozvoje, i nadále poskytovat úvěrovou podporu v souladu se zásadami kontrolovatelnosti rizika a udržitelnosti obchodní činnosti vysoce kvalitním podnikům, které jsou páteří průmyslu, které disponují moderními technologiemi a zařízením, konkurenceschopnými výrobky a trhy a mohou obnovit svou konkurenceschopnost a odstranit dočasné potíže po prohloubení reforem a posílení vnitřního řízení; aktivně nabídnout komplexní finanční služby podniku, který se adaptuje a přeskupí, ale nezvýší svou výrobní kapacitu.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              
                                 „Zlepšit řízení úrokových sazeb a snížit finanční náklady podniku.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              
                                 „Aktivně podporovat inovace zelených dluhopisů a dluhopisů s vysokým výnosem. Rozšířit vydávání ekologických finančních dluhopisů, sekuritizaci zelených aktiv a jiných inovativních finančních nástrojů s cílem směrovat zelený rozvoj ocelářského a uhelného průmyslu.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              
                                 „Aktivně a trvale podporovat restrukturalizaci dluhu v podniku. Pro podniky, které splňují vnitrostátní průmyslové politiky a aktivně přebírají iniciativu v oblasti snižování výrobní kapacity, upravují svou strukturu a transformují se za účelem rozvoje a mají určitou platební schopnost, pomáhají jim za předpokladu sledování kvality úvěrů a přesné klasifikace přestát bouři úpravou doby trvání úvěru, způsobů splácení a jinými prostředky restrukturalizace dluhu.“
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              e)
                           
                           
                              
                                 „Zlepšit úvěrovou činnost M & A a rozšířit rozsah úvěrů M & A, přiměřeně určit úvěrové období a úrokovou sazbu s cílem podpořit podniky a regiony s konkurenční výhodou, aby se integrovala jejich průmyslová kapacita“.
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (116)
               
               
                  Pokyny k zeleným úvěrům podporují finanční instituce v tom, aby používaly různé politiky širšího poskytování úvěrů a řízení rizik v souladu s průmyslovými politikami a v závislosti na statusu dlužníka, pokud jde o životní prostředí. Ocelářský průmysl je považován za primární cílové odvětví pro poskytování úvěrů na projekty v oblasti životního prostředí. Průmyslová politika v této souvislosti je vysvětlena ve „stanoviscích o posílení úspor energie a snižování emisí a urychlení strukturálního přizpůsobení v odvětví železa a oceli“. V těchto stanoviscích se zdůrazňuje, že „železářský a ocelářský průmysl, který má největší potenciál pro úspory energie a snižování emisí, zaujímá při snaze o úspory energie a snižování emisí zásadní postavení. Zvyšování úspor energie a snižování emisí a restrukturalizace jsou důležitým a hlavním opatřením v oblasti transformace modelu pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu“. Projekty týkající se nových technologií a postupů oběhového hospodářství, jakož i úspory energie a snižování emisí, jako je suché chlazení koksu za vysoké teploty a tlaku, suché odprašování, sběr a využití odpadního tepla a tlaku uhelného plynu a slinování desulfurizace spalin a zajištění „zeleného“ financování, jsou tedy „důrazně podporovány“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (117)
               
               
                  Čínská vláda uvedla v připomínkách po poskytnutí informací, že pokyny k zeleným úvěrům a stanoviska o posílení úspor energie a snižování emisí a urychlení strukturálního přizpůsobení v odvětví železa a oceli rovněž neprokazují existenci závazného normativního rámce pro poskytování úvěrů. Čínská vláda konkrétně odkázala na článek 15 pokynů k zeleným úvěrům, ve kterém se uvádí, že „bankovní instituce posílí náležitou péči při poskytování úvěrů“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (118)
               
               
                  Zjištění tohoto šetření nepodporují tvrzení, že článek 15 pokynů k zeleným úvěrům znemožňuje finančním institucím řídit se při poskytování úvěrů státní průmyslovou politikou a plány. Naopak spíše potvrdila opak, jak je jednoznačně popsáno ve 121. až 128. bodě odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (119)
               
               
                  Bankovní zákon je právně závazný. Povinná povaha pětiletých plánů byla konstatována výše v 55. bodě odůvodnění. Povinná povaha rozhodnutí č. 40 byla konstatována výše v 55. bodě odůvodnění. O povinné povaze ostatních regulačních dokumentů svědčí doložky o dohledu a hodnocení, které tyto dokumenty obsahují. Sdělení „Několik stanovisek k řešení nadbytečné kapacity“ uvádí, že „CBRC, Národní komise pro rozvoj a reformy a ministerstvo průmyslu a informačních technologií organizují inspekce a dohled nad včasným prováděním“. Článek 28 pokynů k zeleným úvěrům uvádí, že „regulační orgány v bankovním odvětví … hodnotí komplexním způsobem účinky zelených úvěrů poskytovaných finančními institucemi v bankovním sektoru na základě statusu vzdálené regulace a kontroly na místě. Výsledky hodnocení se použijí jako důležitý základ pro regulační ratingy, přístup institucí, přístup podniků a hodnocení výkonnosti vyšších vedoucích pracovníků finančních institucí v bankovním odvětví v souladu s příslušnými zákony a předpisy“. Pokyny Čínské lidové banky, CBRC, CSRC a CIRC o podpoře ocelářského a uhelného průmyslu k řešení nadměrné kapacity a dosažení obratu v rozvoji uvádí, že finanční instituce by měly posílit komunikaci s místními vládními orgány.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (120)
               
               
                  Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že čínská vláda zřídila normativní rámec, který musí vedení a orgány dohledu jmenované čínskou vládou a čínské vládě odpovědné dodržovat. Proto se čínská vláda opírala o tento normativní rámec s cílem vykonávat účinným způsobem kontrolu nad chováním pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu, kdykoli tyto banky poskytovaly úvěry ocelářskému průmyslu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (121)
               
               
                  Komise rovněž pátrala po konkrétních důkazech o výkonu kontroly účinným způsobem na základě konkrétních úvěrů. Během tohoto ověřování poukazovalo pět spolupracujících bank ve vlastnictví státu na články 4 a 5 bankovního zákona, podle nichž mají povinnost provést nezávislé posouzení žádosti o úvěr. Tyto banky tvrdily, že při poskytování předmětných úvěrů v praxi použily propracované politiky a modely hodnocení úvěrového rizika. Nebyly však poskytnuty žádné konkrétní příklady. Pět spolupracujících bank ve vlastnictví státu odmítlo poskytnout informace, včetně jejich konkrétních hodnocení úvěrového rizika souvisejících se společnostmi zařazenými do vzorku, a sice z regulatorních a smluvních důvodů. Pokud jde o smluvní důvody, poukázaly na to, že bez souhlasu dlužníka by poskytnutí informací představovalo porušení smlouvy. Všechny čtyři skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku odmítly podepsat souhlas umožňující prošetřit jejich finanční údaje v prostorách banky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (122)
               
               
                  Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici konkrétní důkazy o posouzení úvěruschopnosti, Komise proto posoudila celkové právní prostředí, jak je uvedeno ve 100. až 120. bodě odůvodnění, v kombinaci s chováním pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu s ohledem na půjčky poskytované společnostem zařazeným do vzorku. Toto chování kontrastovalo s jejich oficiálním postojem, neboť nejednaly tak, jak by finanční instituce běžně jednaly na základě důkladného tržního posouzení rizik.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (123)
               
               
                  Inspekce na místě odhalily, že (s jedinou výjimkou určitých úvěrů v cizí měně a jedním jediným úvěrem pro jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku) byly úvěry poskytnuty čtyřem skupinám vyvážejících výrobců zařazených do vzorku za úrokové sazby blízké referenčním úrokovým sazbám Čínské lidové banky (dále jen „PBOC“) (18) bez ohledu na finanční situaci a situaci zohledňující úvěrové riziko společností. Z toho vyplývá, že úvěry byly poskytnuty za nižší než tržní sazby ve srovnání se sazbou odpovídající rizikovému profilu čtyř vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Kromě toho obdržely všechny společnosti zařazené do vzorku revolvingové úvěry, které jim umožňují okamžitě nahradit kapitál splacený na úvěry v den splatnosti čerstvým kapitálem z nových úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (124)
               
               
                  V případě Shougang Group a Benxi Group byly harmonogramy plateb upraveny nebo byl dluh prominut z důvodu finančních potíží a Komise nalezla jeden konkrétní příklad zásahu čínské vlády, který vedl k restrukturalizaci dluhu s ohledem na lepší finanční vyhodnocení finanční instituce (19).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (125)
               
               
                  Komise rovněž zjistila, že úvěry, které měly být oznámeny bankami jakožto neběžné úvěry, nebyly uvedenými pěti spolupracujícími bankami ve vlastnictví státu jako takové označeny v národním centrálním úvěrovém registru. Povinnost podávat zprávy existuje zejména v případě, že úvěry byly restrukturalizovány, že dlužník nesplácí nebo že byly vydány revolvingové úvěry. Tyto případy byly zjištěny u všech čtyř skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V souladu s „Pokyny pro klasifikaci úvěrů na základě rizika“ vydanými CBRC měly být všechny tyto případy uvedeny v centrálním úvěrovém registru. Toto nedostatečné vykazování ze strany finančních institucí způsobuje zkreslení úvěrové situace společností v centrálním úvěrovém registru, jelikož tento registr pak neuvádí skutečnou úvěruschopnost společnosti. V důsledku toho, i kdyby finanční instituce měla použít tržní posouzení rizik, učinila by tak na základě nesprávných informací.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (126)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že nedostatečné vykazování některých úvěrů v centrálním úvěrovém registru prokazuje, že legislativní rámec pro úvěrové postupy není právně závazný. Avšak částečné neplnění povinnosti vykazovat určité úvěry ze strany některých subjektů neznamená, že tyto pokyny jako takové nejsou právně závazné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (127)
               
               
                  Kromě toho čínská vláda uvedla, že výroční zprávy různých čínských bank obsahují rozsáhlé kapitoly o řízení rizik a úvěrové analýze a jasně ukazují, že úvěry pro ocelářský průmysl byly v nedávné době spíše omezovány než podporovány. Komise dospěla k závěru, že poskytnuté informace o posouzení úvěrového rizika ve výročních zprávách neobsahovaly žádné nové údaje uváděné čínskou vládou. V každém případě byla uvedená tvrzení abstraktní a neumožňovala posouzení jednotlivých případů a nepředstavují ani důkaz, že se takové posouzení opravdu uskutečnilo. Kromě toho příklady, které poskytla čínská vláda pro EXIM a CCB souvisely pouze s poklesem procentního podílu úvěrů poskytnutých ocelářskému průmyslu. Tato prohlášení neposkytla žádné informace o podmínkách, za nichž byly tyto úvěry poskytnuty. V každém případě, jelikož neexistují žádné údaje o celkovém poskytování úvěrů ocelářskému průmyslu ze strany všech bank ve vlastnictví státu a soukromých bank, které jsou pověřeny a řízeny, nemá skutečnost, že dvě z nich snížily svou angažovanost, žádný význam. Pokud jde o výroční zprávu China Merchants Bank, odkázalo prohlášení čínské vlády pouze na skutečnost, že banka upravila své úvěrové politiky, bez uvedení dalšího upřesnění. I když China Merchants Bank „zvýšila své normy pro vstup“, citovaný odkaz rovněž uvádí, že banka „podporuje své kvalitní zákazníky“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (128)
               
               
                  Komise proto nevidí důvod, proč měnit svá zjištění, a dospěla k závěru, že čínská vláda vykonávala účinnou kontrolu nad chováním pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu, pokud jde o jejich úvěrové politiky a posuzování rizik, když poskytovaly úvěry ocelářskému průmyslu.
               
            
         
      
      c)   Závěr o spolupracujících finančních institucích
      
         
         
         
            
               
                  (129)
               
               
                  Komise konstatovala, že právní rámec uvedený výše provádí pět spolupracujících finančních institucí ve vlastnictví státu při výkonu vládních funkcí, pokud jde o ocelářské odvětví, a tím jednají jako veřejnoprávní subjekty ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení ve spojení s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) základního nařízení a v souladu s judikaturou WTO.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (130)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda tvrdila, že Komise nesplnila standardy dokazování pro určení toho, že banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávními subjekty, neboť při vyvozování svých závěrů údajně vycházela výlučně z formálních indicií kontroly, jako je vlastnictví čínské vlády nebo její pravomoc dosazovat nebo jmenovat řídící úředníky. Komise toto tvrzení zamítla jako neopodstatněné, jelikož rovněž podrobně zkoumala výkon této kontroly účinným způsobem v 100. až 128. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      3.4.1.2.   Nespolupracující banky ve vlastnictví státu
      
      
         
         
         
            
               
                  (131)
               
               
                  Jak je uvedeno v oddíle 3.2, čínská vláda nepožádala žádné jiné banky ve vlastnictví státu, jež poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku, aby odpověděly na zvláštní dotazník. Proto se Komise v souladu se závěry, k nimž se dospělo v 61. až 75. bodě odůvodnění, rozhodla k určení toho, zda lze uvedené banky ve vlastnictví státu považovat za veřejnoprávní subjekty, použít nejspolehlivější dostupné údaje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (132)
               
               
                  S použitím veřejně dostupných informací, jako jsou internetové stránky bank, výroční zprávy, informace dostupné v bankovních rejstřících nebo na internetu, Komise zjistila, že následujících 30 bank, které poskytly úvěry čtyřem skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, bylo částečně nebo zcela vlastněno státem jako takovým nebo právnickými osobami v držení státu: China Development Bank, Bank of Communications, China Everbright Bank, Postal Savings Bank, China Merchants Bank, Shanghai Pudong Development Bank, China Industrial Bank, Shenyang Rural Commercial Bank, Benxi City Commercial Bank, Benxi Commercial Bank, Kailuan Group Financial Co., Liaoning Hengyi Financing Lease Co., Ltd., Bank of Chengde, Bank of Hebei, Bank of Shanghai, Ningbo Bank, China CITIC Bank, China Guangfa Bank, China Bohai Bank, Huaxia Bank, China Resources Bank, China Zheshang Bank, China Credit Trust, Huarong International Trust Co. Ltd., Northern International Trust Co., Ltd., Zhangjiakou Bank, Hebei Iron and Steel Group Financial Co., Ltd, Shougang Group Finance, Finance Bureau of Benxi City, Zunhua Rural Credit Union. Informace týkající se vlastnické struktury uvedených bank jsou uvedeny v následující tabulce.
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              Název banky
                           
                           
                              Informace o vlastnické struktuře
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Development Bank
                              
                           
                           
                              100 % státem vlastněná banka provádějící politiku státu
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Bank of Communications
                              
                           
                           
                              Ministerstvo financí a Central Huijin Investments drží 26,53 % akcií banky.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Everbright Bank
                              
                           
                           
                              Ministerstvo financí a Central Huijin Investments drží 41,24 % akcií banky.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Postal Savings Bank
                              
                           
                           
                              Původně zřízena v roce 2007 státním poštovním úřadem, což je orgán, který je v současné době připojen k ministerstvu dopravy. V současné době drží 64 % akcií China Post Corp., zcela ve vlastnictví státu.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Merchants Bank
                              
                           
                           
                              Tato banka je součástí skupiny China Merchants Group, což je podnik ve vlastnictví státu.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Shanghai Pudong Development Bank
                              
                           
                           
                              China Mobile Communication Group Guangdong Limited (podnik ve vlastnictví státu): 20 %
                              Shanghai International Group Co., Ltd (finanční holdingová skupina ve vlastnictví státu): 16,93 %
                              Shanghai Sitico Assets Management Co., Ltd. (součást Shanghai International Group): 5,23 %
                              Central Huijin Asset Management Co., Ltd.: 1,49 %
                              (…)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Industrial Bank
                              
                           
                           
                              Finanční úřad Fujian 17.86 % (státní orgán)
                              
                                 Právnické osoby ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          PICC Property and Casualty Company Limited 4,98 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          PICC Life Insurance Company Limited 4,21 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Buttonwood Investment Platform LLC. 3,52 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          China National Tobacco Corporation 3,22 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          China Securities Finance Corporation Limited 2,87 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          PICC Life Insurance Company Limited-universal 2,49 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Fujian Tobacco Haisheng Investment Management Co., Ltd. 2,32 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          China Huijin Investment LLC. 1,55 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 Tuzemské právnické osoby, které nejsou ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Tianan Property Insurance Co., Ltd 1,71 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              (…)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Shenyang Rural Commercial Bank
                              
                           
                           
                              Podíl akcií (ke konci roku 2014)
                              
                                 Právnické osoby ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Liaoning Energy Investment Group (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Yingkou Port Group (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 Tuzemské právnické osoby, které nejsou ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shenyang Zhongyou Tianbao (Group) Materials and equipment (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shenzhen Yunfan Technology (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Beijing Beili Bowen Technology (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Hangzhou Yongyuan Network Technology (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Dalian Yidu Group (10 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              (…)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Benxi City Commercial Bank
                              
                           
                           
                              Podíl akcií ke konci roku 2015:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          místní veřejné finance: (1 akcionář) 12,08 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          podniky ve vlastnictví státu (8 akcionářů) 59,35 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          soukromé podniky (6 akcionářů) 23,17 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          soukromí jednotlivci (789 akcionářů) 5,42 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              Hlavní akcionáři:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Finanční úřad Benxi City (místní veřejné finance) 12,08 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Shenjing Bank (ve vlastnictví státu) 11,88 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Bengang Group (ve vlastnictví státu): 9,99 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Liaoning Rongda Investment Enterprise (podnik ve vlastnictví státu): 9,99 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Dalian Port Group (ve vlastnictví státu): 9,99 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Liaoning Liaoan Engineering and Machinery Group (soukromý podnik): 9,99 %
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Benxi Commercial Bank
                              
                           
                           
                              Tamtéž
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Kailuan Group Financial Co.
                              
                           
                           
                              Státní akciová komise provincie Hebei kontroluje 100 % skupiny Kailuan Group, která kontroluje Kailuan Group Financial Co.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Liaoning Hengyi Financing Lease Co., Ltd.
                              
                           
                           
                              Ve vlastnictví Benxi Group (podnik ve vlastnictví státu)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Bank of Chengde
                              
                           
                           
                              Podíl akcií ke konci roku 2015:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Finanční úřad Chengde City: 7,359 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Chengde Zhongsheng Investment Group: 7,359 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Hebei Beifang Road engineering construction group 7,359 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Chengde City Jinhui Real Estate 6,211 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Hebei Beichen Powergrid construction 4,842 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Chengde city Shuangluan district Kangda industry and trade: 4,842 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              (…)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Bank of Hebei
                              
                           
                           
                              Podíl akcií ke konci roku 2013:
                              
                                 Právnické osoby ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          China Guodian Power Development: 18,98 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Zhongcheng Construction & Investment Holding: 10,98 %
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Hebei Port Group: 9,41 %
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Bank of Shanghai
                              
                           
                           
                              Hlavní akcionáři podle výroční zprávy za rok 2015:
                              206 čínských podniků ve vlastnictví státu vlastnilo celkový podíl ve výši 56 % základního kapitálu ke dni 31. července 2015.
                              
                                 Dceřiné společnosti a dceřiné společnosti ve výlučném vlastnictví šanghajské lidové vlády a vlád na okresní úrovni:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shanghai Alliance Investment (15,08 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shanghai International Port Group (7,20 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shanghai Huixin (2,16 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shanghai Huangpu District State-Owned Assets Corporation (2,20 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 Společnosti pod dohledem Státní rady (SACAS a ministerstvo financí):
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          China Jianyin Investment (5,48 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          China Shipbuilding & Offshore International of China Shipbuilding Industry Corporation (4,63 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          CITIC Guoan of CITIC Guoan Group (2,00 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Ningbo Bank
                              
                           
                           
                              Největším akcionářem s 21,38 % je vláda Ningbo, druhým největším akcionářem s 20 % je OCBC Bank of Singapore a dalším (11,57 %) je velká čínská textilní skupina.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China CITIC Bank
                              
                           
                           
                              CITIC Group Corporation Ltd., dříve China International Trust Investment Corporation, je investiční společnost ve vlastnictví Čínské lidové republiky. Nyní vlastní 44 dceřiných společností včetně China CITIC Bank, CITIC Holdings, CITIC Trust Co. a CITIC Merchant Co.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Guangfa Bank
                              
                           
                           
                              V roce 2015 bylo 71,86 % akcií v držení právnických osob ve vlastnictví státu, 20 % vlastnila Citigroup
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Bohai Bank
                              
                           
                           
                              
                                 Podniky ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          TEDA Holding (25,00 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          China COSCO Shipping (13,67 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Baosteel Group (11,67 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 Právnické osoby ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          State Development & Investment Corporation, SDIC (11,67 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tianjin Trust (10,00 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tianjin Shanghui Investment (8,00 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 Zahraniční investor:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Standard Chartered HK (19,99 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Huaxia Bank
                              
                           
                           
                              Podíl ve výši 20 % je v držení Shougang Group (podnik ve vlastnictví státu), který je největším akcionářem. Kromě toho 18 % je v držení podniku ve vlastnictví státu China State Grid a 1,3 % v držení Central Huijin.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Resources Bank
                              
                           
                           
                              Ovládajícím akcionářem je China Resources Group (velký podnik ve vlastnictví státu) s podílem ve výši 75 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Zheshang Bank
                              
                           
                           
                              Podíl akcií k březnu 2015:
                              
                                 Právnické osoby ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Zhejiang Finance Development Corporation (19,96 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Zhejiang Provincial Energy Group Company Ltd (5,50 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 Tuzemské právnické osoby, které nejsou ve vlastnictví státu:
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Travelers Automobile Group (8,99 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Hengdian Group Holdings Limited (8,30 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Zhejiang Hengyi Group (6,21 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Ostatní (51,04 %)
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 China Credit Trust
                              
                           
                           
                              Tato finanční instituce je ve spojení s jednou ze čtyř státem vlastněných společností pro správu aktiv, jejichž hlavním úkolem je nákup, správa a odstraňování aktiv v selhání bank ve vlastnictví státu.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Huarong International Trust Co. Ltd.
                              
                           
                           
                              Tato finanční instituce je ve spojení s jednou ze čtyř státem vlastněných společností pro správu aktiv, jejichž hlavním úkolem je nákup, správa a odstraňování aktiv v selhání bank ve vlastnictví státu.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Northern International Trust Co., Ltd.
                              
                           
                           
                              Tato finanční instituce je ve spojení s jednou ze čtyř státem vlastněných společností pro správu aktiv, jejichž hlavním úkolem je nákup, správa a odstraňování aktiv v selhání bank ve vlastnictví státu.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zhangjiakou Bank
                              
                              
                                 Handan Branch
                              
                           
                           
                              Ve vlastnictví místních vládních orgánů.
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Hebei Iron and Steel Group Financial Co., Ltd
                              
                           
                           
                              Ve vlastnictví Hesteel Group (podnik ve vlastnictví státu)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Shougang Group Finance
                              
                           
                           
                              Ve vlastnictví Shougang Group (podnik ve vlastnictví státu)
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Finanční úřad Benxi City
                              
                           
                           
                              Místní kancelář ministerstva financí, která poskytla úvěr jedné ze společností zařazených do vzorku
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zunhua Rural Credit Union
                              
                           
                           
                              Ve vlastnictví místní zemědělské vesnice
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (133)
               
               
                  Jelikož chybí specifické informace od dotčených finančních institucí, které by naznačovaly jiné skutečnosti, Komise určila vlastnictví a kontrolu ze strany čínské vlády na základě formálních indicií ze stejných důvodů, jaké byly uvedeny v oddíle 3.4.1.1. Z nejspolehlivějších dostupných údajů zejména vyplývá, že vedení a orgány dohledu v uvedených 30 bankách ve vlastnictví státu jsou jmenovány čínskou vládou a jsou odpovědné čínské vládě stejným způsobem jako u pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (134)
               
               
                  Pokud jde o výkon kontroly účinným způsobem, Komise má za to, že zjištění týkající se pěti spolupracujících finančních institucí, které představovaly značnou část úvěrů pro čtyři skupiny společností zařazené do vzorku během období šetření (v rozmezí od více než 50 % do téměř 90 % podle společnosti), lze považovat za reprezentativní rovněž pro ostatní nespolupracující finanční instituce ve vlastnictví státu. Normativní rámec analyzovaný v oddíle 3.4.1.1 písm. b) se na ně použije stejným způsobem. Jelikož neexistuje údaj o opaku, platí i pro ně na základě nejspolehlivějších dostupných údajů absence konkrétních indicií o posouzení úvěruschopnosti, stejně jako v případě pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu, takže analýza konkrétního uplatňování normativního rámce v oddíle 3.4.1.1 písm. b) se na ně použije stejným způsobem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (135)
               
               
                  Kromě toho Komise zjistila, že většina smluv o úvěru, které Komise obdržela od společností zařazených do vzorku, obsahovala podobné podmínky a že úvěrové sazby, které byly dohodnuty, byly podobné jako sazby poskytnuté pěti spolupracujícími bankami ve vlastnictví státu a částečně se s nimi překrývají.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (136)
               
               
                  Komise proto dospěla k závěru, že zjištění týkající se pěti spolupracujících bank ve vlastnictví státu představují nejspolehlivější dostupné údaje pro posouzení ostatních 30 bank ve vlastnictví státu, a to vzhledem k uvedeným podobnostem v podmínkách úvěru a úvěrových sazbách a reprezentativnosti pěti finančních institucí, které byly ověřovány.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (137)
               
               
                  Na základě toho Komise dospěla k závěru, že ostatních 30 bank ve vlastnictví státu, které poskytly úvěry společnostem zařazeným do vzorku, jsou rovněž veřejnoprávní subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (138)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda vyjádřila námitky vůči posouzení formálních indicií kontroly provedenému ze strany Komise a uvedla k tomu, že Komise provedla obecné posouzení všech finančních institucí v rámci celé země, aniž by zohlednila hlavní charakteristické rysy a funkce jednotlivých subjektů a jejich vztah k vládě. Konkrétně má čínská vláda za to, že by se mělo rozlišovat mezi finančními institucemi v držení podniků ve vlastnictví státu a institucemi přímo drženými čínskou vládou. Pokud jde o posouzení v rámci celé země, Komise poukázala na to, že provedla konkrétní analýzu veřejnoprávního subjektu pro každou z finančních institucí, pro které čínská vláda předložila příslušné požadované informace. Čínská vláda bohužel nepředložila informace pro všechny ostatní finanční instituce, které rozšířily poskytování úvěrů na spolupracující vyvážející výrobce zařazené do vzorku, jak je vysvětleno v oddíle 3.2. Komise tak byla nucena provést analýzu veřejnoprávního subjektu na základě nejspolehlivějších dostupných údajů.
               
            
         
      
      3.4.1.3.   Závěr o finančních institucích ve vlastnictví státu
      
      
         
         
         
            
               
                  (139)
               
               
                  S ohledem na výše uvedené úvahy dospěla Komise k závěru, že všech 35 čínských finančních institucí ve vlastnictví státu, které poskytly úvěry čtyřem skupinám spolupracujících vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, jsou veřejnoprávní subjekty ve smyslu článku 3 a čl. 2 písm. b) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (140)
               
               
                  Kromě toho, i kdyby tyto finanční instituce ve vlastnictví státu nebyly považovány za veřejnoprávní subjekty, Komise zjistila, že by byly rovněž považovány za pověřené a řízené čínskou vládou, aby vykonávaly funkce obvykle svěřené vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny ve 143. a 144. bodě odůvodnění. Z tohoto důvodu by se jejich chování v každém případě přičetlo čínské vládě.
               
            
         
      
      3.4.2.   Pověření a udělování pokynů soukromým finančním institucím
      
      
         
         
         
            
               
                  (141)
               
               
                  Komise poté přistoupila ke zkoumání deseti zbývajících finančních institucí. Těchto osm finančních institucí bylo považováno za instituce v soukromém vlastnictví: HSBC, Standard Chartered Bank, Ping An Bank, Australia & New Zealand Banking Group (China) Limited, Shagang Group Finance, DBS Group (China) Limited, Bank of Beijing a Hang Seng Bank. Kromě toho byly Jinfeng Rural Commercial Bank a SPB Bank považovány za soukromé vzhledem k tomu, že neexistují žádné veřejně dostupné informace o jejich vlastnické struktuře. Komise zkoumala, zda tyto finanční instituce byly pověřeny čínskou vládou, aby poskytly subvence ocelářskému odvětví, nebo jim to bylo nařízeno ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (142)
               
               
                  Podle odvolacího orgánu WTO dochází k „pověření“ v případech, kdy vláda dává odpovědnost soukromému subjektu, a „usměrněním“ se rozumí situace, kdy vláda uplatňuje nad soukromým subjektem svou moc (20). V obou případech vláda využívá soukromý subjekt jako zástupce pro realizaci finančního příspěvku a „ve většině případů by se dalo očekávat, že pověření nebo usměrnění soukromého subjektu bude zahrnovat nějakou formu hrozby nebo nucení“ (21). Zároveň bod iv) neumožňuje členům ukládat vyrovnávací opatření na výrobky v případech, kdy „vláda pouze vykonává své regulační pravomoci“ (22) nebo kdy zásah vlády „může ale nemusí mít konkrétní výsledek vzhledem k daným skutkovým okolnostem a výkonu svobodné volby ze strany aktérů na trhu“ (23). Pověření a usměrnění pak spíše znamená „aktivnější úlohu vlády než pouhé pobízení“ (22).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (143)
               
               
                  Komise vzala na vědomí, že normativní rámec týkající se ocelářského průmyslu uvedený v 100. až 120. bodě odůvodnění platí pro všechny finanční instituce v ČLR, včetně finančních institucí v soukromém vlastnictví. Pro ilustraci lze uvést, že sdělení „Několik stanovisek k řešení nadbytečné kapacity“ je určeno všem bankám zajišťujícím vládní politiku, velkým bankám, akciovým bankám, poštovním spořitelnám, bankám se zahraničními investicemi, finančním společnostem pro správu aktiv a dalším finančním institucím pod správou CBRC.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (144)
               
               
                  Kromě toho inspekce na místě ve společnostech zařazených do vzorku odhalily, že většina smluv o úvěru, které Komise obdržela od společností zařazených do vzorku, obsahovala podobné podmínky a že úvěrové sazby poskytnuté soukromými finančními institucemi jsou podobné jako sazby poskytnuté finančními institucemi ve veřejném vlastnictví a částečně se s nimi překrývají.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (145)
               
               
                  Komise rovněž zaslala dopisy těmto deseti finančním institucím se žádostí o další informace týkající se jejich úvěrových operací a posuzování rizik. Odpověděla pouze jedna instituce, která uvedla, že nemůže odpovědět, aniž by konzultovala regulační orgány. Po konzultaci s CBRC tato finanční instituce informovala Komisi, že je ochotna spolupracovat, ale že CBRC navrhla, aby tato spolupráce probíhala prostřednictvím mechanismu regulační spolupráce (tj. prostřednictvím výměny informací mezi regulačními orgány v Číně a EU, a nikoli přímo mezi Komisí a bankou). Komise uvítala tuto nabídku ke spolupráci, avšak konstatovala, že nebylo možné zřídit takový přechodný režim pro zbývající fázi šetření. V každém případě Komise neobdržela žádný další dopis nebo žádost od samotné CBRC. Kromě toho tato finanční instituce neposkytla ve stanovené lhůtě žádné věcné připomínky. Ani jedna z těchto institucí tedy nepředložila jakýkoli důkaz, který by vyvrátil zjištění Komise.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (146)
               
               
                  Vzhledem k tomu, že od soukromých finančních institucí nebyly získány žádné odlišné informace, dospěla Komise k závěru, že pokud jde o ocelářský průmysl, všechny finanční instituce působící v Číně pod dohledem CRBC (včetně soukromých finančních institucí) byly pověřeny státem nebo jim bylo ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) první odrážky základního nařízení nařízeno provádět vládní politiky a poskytovat úvěry s preferenčními sazbami ocelářskému průmyslu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (147)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že Komise musí vyjasnit, zda použila normu pro „pověření“, nebo normu pro „usměrnění“, jelikož se tyto dvě normy navzájem vylučují. Čínská vláda dále tvrdila, že výklad Komise ohledně pověření nebo usměrnění je příliš úzký, jelikož se zaměřuje na právní normu implikující „aktivnější úlohu vlády než pouhé pobízení“. Čínská vláda na druhé straně tvrdila, že panel ve věci USA – Vývozní omezení požadoval hlubší analýzu založenou na existenci i) výslovného souhlasného zmocnění nebo příkazu, ii) určeného konkrétní straně a iii) jehož cílem je konkrétní úkol nebo cíl (24).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (148)
               
               
                  Pokud jde o první bod, Komise měla za to, že normy pro „pověření“ a „usměrnění“ se navzájem nevylučují, neboť v obou případech vláda využívá soukromý subjekt jako zástupce pro realizaci finančního příspěvku. V druhém bodě Komise vyjádřila nesouhlas s výkladem čínské vlády ohledně toho, jaká norma se použije. Jak bylo popsáno již ve výše uvedeném 142. bodě odůvodnění, vycházela Komise z následné judikatury WTO, v níž odvolací orgán rozhodl, že nahrazení slov „pověří“ a „řídí“ slovy „zmocnění“ a „příkaz“ bylo jako norma příliš rigidní. (25) Z toho vyplývá, že důkazní břemeno stanovené odvolacím orgánem je v této věci méně přísné než původní výklad panelu, který zastával v případě USA – Vývozní omezení. V každém případě nepředložila čínská vláda žádný důkaz nebo argument, kterým by vyvrátila zjištění Komise týkající se „pověření“ nebo „usměrnění“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení v tomto šetření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      3.4.3.   Specifičnost
      
      
         
         
         
            
               
                  (149)
               
               
                  Jak je uvedeno v 100. až 120. bodě odůvodnění, několik právních dokumentů, které jsou konkrétně zaměřeny na společnosti v ocelářském odvětví, řídí finanční instituce, aby poskytovaly úvěry s preferenčními sazbami ocelářskému průmyslu. Na základě těchto dokumentů je prokázáno, že finanční instituce poskytují preferenční úvěry pouze omezenému počtu odvětví/společností, které jsou v souladu s příslušnými politikami čínské vlády.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (150)
               
               
                  Komise proto dospěla k závěru, že subvence v podobě preferenčních úvěrů nejsou poskytovány obecně, ale že jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila žádné důkazy, které by naznačovaly, že poskytování preferenčních úvěrů vychází z objektivních kritérií nebo podmínek ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (151)
               
               
                  Po poskytnutí informací čínská vláda uvedla, že na základě zprávy odvolacího orgánu ve věci US-Aircraft (druhý podnět) by se analýza specifičnosti měla zaměřit nejen na „konkrétní příjemce uvedené v podnětu, nýbrž… také na všechny podniky nebo odvětví způsobilá k získání stejné dotace“
                      (26) a že podle zprávy panelu ve věci ES-Aircraft (27), má-li být subvence specifická, musí být poskytována dostatečně omezené „skupině“ podniků či výrobních odvětví. Čínská vláda také předložila tvrzení, že Komise nespecifikovala, které z dokumentů, jež Komise zmiňuje, se týkají výslovného poskytování preferenčních úvěrů ocelářskému průmyslu. V tomto ohledu Komise odkazovala na dokumenty uvedené výše ve 100. bodě odůvodnění. Komise měla za to, že odkazy na ocelářský průmysl jsou dostatečně jasné, jelikož toto odvětví je buď jmenováno, nebo je uvedena jasná zmínka o jeho výrobku či odvětvové skupině, do níž patří. Kromě toho skutečnost, že čínská vláda podporuje omezenou skupinu podporovaných odvětví, mezi něž patří ocelářský průmysl, činí tuto subvenci specifickou.
               
            
         
      
      3.4.4.   Výhoda a výpočet výše subvence
      
      
         
         
         
            
               
                  (152)
               
               
                  Komise vypočetla výši napadnutelné subvence. Pro účely tohoto výpočtu posoudila výhodu, kterou získali její příjemci během období šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení je výhoda, kterou získal příjemce, rozdílem mezi částkou úroku, kterou platí společnost za vládní půjčku, a částkou, již by společnost zaplatila za srovnatelný obchodní úvěr na trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (153)
               
               
                  V tomto ohledu Komise zaznamenala řadu specifických okolností na čínském trhu s ocelí. Jak je vysvětleno v oddílech 3.4.1 až 3.4.3, úvěry poskytnuté čínskými finančními institucemi odrážejí významné vládní zásahy a neodrážejí úrokové sazby, které by se běžně vyskytovaly na fungujícím finančním trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (154)
               
               
                  Skupiny společností zařazené do vzorku se liší, pokud jde o jejich celkovou finanční situaci. Každá z nich využila v období šetření různých typů úvěrů, které se lišily, např. pokud jde o splatnost, kolaterál, záruky a jiné související podmínky. Z těchto dvou důvodů měla každá společnost odlišnou průměrnou úrokovou sazbu na základě vlastního souboru získaných úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (155)
               
               
                  Komise během šetření zjistila, že pro tyto čínské postupy financování na trhu s ocelí, jak prokazuje situace čtyř skupin výrobců zařazených do vzorku, jsou charakteristické „revolvingové úvěry“, tj. úvěry, které umožňují společnosti nahradit kapitál splacený na úvěry v den splatnosti čerstvým kapitálem z nových úvěrů. Podle čínských pokynů týkajících se klasifikace úvěrů na základě rizika by měly být klasifikovány jako tzv. „dotčené“ úvěry, což znamená, že i když je dlužník v současnosti schopen splatit jistinu a úroky z úvěru, existují určité faktory, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho schopnost splácet. Toto se však v praxi nedělo, jak je vysvětleno ve 125. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (156)
               
               
                  Komise za účelem zohlednění těchto specifik posoudila finanční situaci každé skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku samostatně. Komise nejprve analyzovala celkovou finanční situaci a existenci revolvingových úvěrů na úrovni skupin. Tato analýza byla dále rozšířena na jednotlivé společnosti ve skupině, které jsou činné ve výrobě PVT. Komise tak vypočítala výhodu plynoucí z preferenčních úvěrových operací pro každou skupinu vyvážejících výrobců zařazenou do vzorku na individuálním základě a přičetla tuto výhodu dotčenému výrobku.
               
            
         
      
      3.4.4.1.   Jiangsu Shagang Group
      
      
         
         
         
            
               
                  (157)
               
               
                  Jiangsu Shagang Group uvádí podle svých vlastních finančních účtů obecně ziskovost během období šetření. Ziskovost této skupiny však byla v období 2012–2015 trvale nedostačující, což znamená, že menší změny interního nebo externího podnikatelského prostředí by mohly skupinu dostat do ztrátové situace. Poměr dluhu k aktivům je vysoký, avšak ve vysoce kapitálově náročném odvětví, jakým je ocelářský průmysl, je udržitelný. Tento obecný názor byl potvrzen na místě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (158)
               
               
                  Komise zaznamenala, že Jiangsu Shagang Group získala od čínské ratingové agentury China Lianhe Credit Rating Co., Ltd. hodnocení AAA pro vydávání dluhopisů na čínském trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (159)
               
               
                  Komise však rovněž zaznamenala, že v nedávné studii, kterou zveřejnil Mezinárodní měnový fond (28), byly zjištěny významné rozdíly mezi místními čínskými ratingovými stupni a mezinárodními ratingovými stupni. Například více než 90 % čínských dluhopisů má podle místních ratingových agentur hodnocení AA až AAA, zatímco na trhu v USA má takovýto špičkový rating pouze méně než 2 % podniků.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (160)
               
               
                  To dále dokládá níže uvedený graf ze studie:
                  
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (161)
               
               
                  Na tomto základě, i když byl skupině Jiangsu Shagang udělen dobrý úvěrový rating od čínské ratingové agentury, dospěla Komise k závěru, že tento rating není spolehlivý.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (162)
               
               
                  Na úrovni jednotlivých společností podílejících se na výrobě PVT byly v účetnictví v období šetření zaznamenány ztráty, ale nejednalo se o opakující se situaci, a ostatní finanční ukazatele, jako je poměr dluhu k aktivům nebo ukazatel úrokového krytí, nenaznačovaly žádné závažné strukturální problémy ohledně schopnosti společností splácet dluh. Na místě však Komise rovněž zjistila, že tato společnost obdržela jeden revolvingový úvěr ze vzorku úvěrů. Kromě toho byl v úvěrových tabulkách značný počet krátkodobých úvěrů nahrazen novými úvěry ve stejné výši a se stejnou délkou splatnosti. Navíc jedna ze společností zařazených do vzorku ve skupině obdržela krátkodobý úvěr od finanční instituce specializující se na špatné úvěry za velmi vysokou úrokovou sazbu v rozmezí od 14 % do 16 %, což rovněž naznačuje, že se v období šetření potýkala s problémy s likviditou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (163)
               
               
                  Tato situace znovu potvrzuje závěr Komise, že čínský rating AAA skupiny Jiangsu Shagang Group nelze považovat za důvěryhodný.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (164)
               
               
                  Kromě toho obchodní cenný papír vydaný skupinou Jiangsu Shagang Group získal od agentury Moody's v roce 2013 rating Prime-1. Uvedený rating však byl založen na ratingu Bank of China, pobočky New York Mellon, která poskytla záruku, a to právě proto, že Jiangsu Shagang Group sama o sobě neměla spolehlivý a nezávislý rating.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (165)
               
               
                  Finanční instituce poskytující úvěr neprováděly posouzení úvěruschopnosti. Proto musela Komise za účelem stanovení výše výhody posoudit, zda úrokové sazby za úvěry poskytnuté skupině Jiangsu Shagang Group byly na tržní úrovni.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (166)
               
               
                  Komise dospěla k závěru, že finanční situace skupiny odpovídá ratingu BB, což je nejvyšší rating, který se již nepovažuje za „investiční stupeň“. „Investiční stupeň“ znamená, že dluhopisy vydané danou společností jsou posuzovány ratingovou agenturou jako pravděpodobně postačující k pokrytí platebních závazků, do kterých smějí banky investovat.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (167)
               
               
                  Dluhopisy neinvestičního stupně jsou považovány za dluhopisy spekulativní povahy. Dlužníci s hodnocením neinvestičního stupně budou pravděpodobně disponovat určitými kvalitativními a ochrannými vlastnostmi, ale ty mohou být vyváženy značnou nejistotou nebo významnou expozicí nepříznivým podmínkám. Rating BB je v této kategorii nejvyšší stupeň, což je odrazem skutečnosti, že dlužník je v blízké budoucnosti méně zranitelný než ostatní dlužníci s nižším ratingem. Čelí však významné nejistotě a je vystaven nepříznivým podnikatelským, finančním či ekonomickým podmínkám, v jejichž důsledku by se schopnost dlužníka plnit své finanční závazky mohla podle definic pro rating společnosti Standard and Poor's stát neadekvátní.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (168)
               
               
                  Prémie očekávané u dluhopisů vydávaných podniky s tímto ratingem (BB) byla poté použita na standardní úvěrovou sazbu Čínské lidové banky („PBoC“) za účelem stanovení tržní sazby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (169)
               
               
                  Uvedená přirážka byla určena na základě výpočtu relativního rozpětí mezi indexy korporátních dluhopisů USA s ratingem A a korporátních dluhopisů USA s ratingem BB podle údajů agentury Bloomberg pro průmyslové segmenty. Takto vypočítané relativní rozpětí pak bylo připočteno k referenčním úrokovým sazbám, které zveřejnila PBoC v den, kdy byl úvěr poskytnut, a na tutéž délku trvání jako u dotčeného úvěru. To bylo provedeno jednotlivě pro každý úvěr poskytnutý uvedené společnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (170)
               
               
                  Co se týče úvěrů v cizí měně v ČLR, zde je podobná situace ohledně narušení trhu a absence efektivního úvěrového ratingu, protože tyto úvěry jsou rovněž poskytovány týmiž čínskými finančními institucemi. Proto, jak bylo uvedeno výše, byly podnikové dluhopisy s ratingem BB v příslušné měně vydané během období šetření použity k určení přirážky, jež byla uplatněna na úvěrovou sazbu LIBOR v USD, aby bylo možné určit vhodnou referenční hodnotu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (171)
               
               
                  Kromě toho, aby se zohlednilo zvýšené riziko vyplývající z praxe poskytování revolvingových úvěrů na úrovni jednotlivých společností podílejících se na výrobě PVT, Komise se snažila určit jinou vhodnou referenční hodnotu na čínském trhu. V tomto ohledu Komise zaznamenala, že jedna banka ve vlastnictví státu poskytla úvěr se splatností 16 měsíců jedné společnosti ze skupiny Jiangsu Shagang Group za úrokovou sazbu mezi 14 % a 16 %. Podle Jiangsu Shagang Group byla tato poměrně vysoká úroková sazba důsledkem skutečnosti, že se tato konkrétní finanční instituce specializuje na úvěry společnostem ve finančních obtížích, a uvedená společnost vyzvala své útvary, aby zmírnily dočasný problém s likviditou. Vzhledem k tomu, že revolvingové úvěry jsou obvykle známkou krátkodobých problémů s likviditou, považují se podmínky a doby splatnosti uvedeného úvěru za vhodné k zohlednění dodatečné výhody plynoucí z využívání revolvingových úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (172)
               
               
                  Komise proto považovala za vhodné použít tento údaj jako referenční hodnotu pro všechny úvěry s délkou splatnosti 2 roky nebo méně poskytované na úrovni výrobních společností, které využívaly revolvingových úvěrů. Revolvingové úvěry se totiž obvykle uzavírají na krátkou dobu. Je velmi nepravděpodobné, že by byl zjištěn revolvingový úvěr se splatností delší než dva roky, a konkrétní důkazy o ověřených úvěrech zjištěné u společností zařazených do vzorku tento závěr podporují.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (173)
               
               
                  Ve svých připomínkách po poskytnutí informací čínská vláda a spolupracující společnosti zařazené do vzorku zpochybnily metodiku týkající se relativního rozpětí, jak je popsána výše ve 169. bodě odůvodnění. S ohledem na tyto připomínky Komise následně všem zúčastněným stranám zaslala dodatečný dokument, v němž použitou metodiku podrobně vysvětlila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (174)
               
               
                  Souhrnem lze uvést, že byly obdrženy tyto připomínky:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              1)
                           
                           
                              V mezinárodní bankovní praxi se používá odkaz na referenční hodnotu navýšenou o dodatečnou prémii, která je vyjádřena jako absolutní přirážka a nikoli jako relativní přirážka. Jako příklad lze uvést IBOR nebo LIBOR nebo EURIBOR s navýšením 1 %.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              2)
                           
                           
                              Uvedené dva prvky úrokové sazby odrážejí riziko země nebo měny (to je ta část úrokové sazby, která odpovídá sazbě centrální banky nebo sazbě pro bezrizikové společnosti) a riziko spojené s konkrétní společností (to je přirážka, vyjádřená v absolutních číslech, pro společnost s ratingem BB).
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              3)
                           
                           
                              Čím nižší je bezriziková sazba, tím vyšší jsou relativní rozpětí, i když je absolutní rozpětí stejné. Kromě toho má metodika za následek extrémně vysoké relativní rozpětí pro záporné úrokové sazby.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              4)
                           
                           
                              Podle údajů z minulých let poskytnutých čínskou vládou („Historické údaje týkající se relativního rozpětí“) zůstává absolutní rozpětí dlouhodobě zhruba stabilní, zatímco relativní rozpětí vykazuje velké rozdíly. Dlouhodobé průměrné absolutní rozpětí se navíc blíží absolutnímu rozpětí zjištěnému v období šetření.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              5)
                           
                           
                              Komise použila průměrné relativní rozpětí během období šetření pro úvěry s různou délkou splatnosti, v rozmezí od jednoho do deseti let. Použití relativního rozpětí na dluhopisy s různou délkou splatnosti ukazuje na velké rozdíly v závislosti na délce trvání úvěrů a na to, že absolutní a relativní rozpětí se pro různé délky splatnosti rozcházejí.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              6)
                           
                           
                              Vzhledem k tomu, že dluhopisy se obvykle vydávají s dlouhou délkou splatnosti, použití jediného průměrného relativního rozpětí dluhopisů s různou délkou splatnosti namísto váženého průměru přisuzuje příliš velkou váhu krátkodobým splatnostem. To mělo význam zejména vzhledem k tomu, že Komise použila relativní rozpětí pouze pro dlouhodobé úvěry.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              7)
                           
                           
                              V případě úvěrů poskytnutých před rokem 2015, avšak v průběhu (části) roku 2015 dosud nesplacených, bylo relativní rozpětí použito na nesprávnou referenční sazbu PBoC, neboť Komise zohlednila sazbu PBoC platnou v době poskytnutí úvěru. Namísto toho měla Komise použít sazby PBoC pro rok 2015.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              8)
                           
                           
                              Zdroje uvedené v dodatečném dokumentu poskytujícím informace odkazovaly na použití relativního rozpětí v souvislosti s výnosy a nikoli v souvislosti s rozdílem mezi úrokovými sazbami z úvěrů získaných od bank. Žádný z uvedených zdrojů neuváděl, že tento rozdíl musí být vyjádřen v relativní hodnotě, a ne všechny z nich byly věrohodnými zdroji.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (175)
               
               
                  Pokud jde o první bod, Komise uznala, že komerční banky obvykle používají přirážku vyjádřenou v absolutních číslech. Domnívala se, že tato praxe vychází především z praktických úvah, jelikož úroková sazba je v konečném důsledku absolutní číslo. Absolutní číslo je nicméně odrazem posouzení rizik, které je založeno na relativním hodnocení. Riziko selhání u společnosti s ratingem BB je o X % vyšší než u vlády nebo bezrizikové společnosti. Toto je relativní hodnocení, které ilustrují údaje předložené čínskou vládou k historickému vývoji rozpětí (viz níže uvedená analýza). Relativní rozpětí zachycuje změny základních tržních podmínek, které se při použití absolutního rozpětí nepromítnou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (176)
               
               
                  Co se týká druhého a třetího bodu, souhlasila Komise s výchozím bodem v tom smyslu, že úrokové sazby neodrážejí pouze rizikové profily jednotlivých společností, ale také rizika specifická pro danou zemi a měnu. Riziko specifické pro zemi a měnu se často, tak jako je tomu i v tomto případě, v průběhu času mění a změny se pro různé země liší. V důsledku toho se bezrizikové sazby v průběhu času významně mění a někdy jsou nižší v USA, jindy zase v Číně. Tyto rozdíly souvisejí s faktory, jako jsou zjištěný a očekávaný růst HDP, hospodářské klima a míry inflace. Jelikož se bezriziková sazba v průběhu času mění, může být stejné nominální absolutní rozpětí potvrzením velmi odlišného posouzení rizika. Například pokud banka odhaduje, že riziko selhání spojené s konkrétní společností je o 10 % vyšší než bezriziková sazba (relativní odhad), může být výsledné absolutní rozpětí mezi 0,1 % (u bezrizikové sazby ve výši 1 %) a 1 % (u bezrizikové sazby ve výši 10 %).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (177)
               
               
                  Z pohledu investora je proto relativní rozpětí lepším měřítkem, jelikož odráží výši výnosového spreadu a způsob jeho ovlivnění mírou základní úrokové sazby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (178)
               
               
                  Metodika je z hlediska zemí neutrální. Pokud je například bezriziková sazba v USA nižší než bezriziková sazba v Číně, absolutní přirážky budou při použití této metodiky vyšší. Naopak pokud je bezriziková sazba v Číně nižší než v USA, absolutní přirážky budou při použití této metodiky nižší. Pro další ilustraci tohoto bodu lze uvést, že údaje poskytnuté čínskou vládou ukazují na to, že relativní rozpětí bylo nízké před splasknutím internetové bubliny v roce 2002. Vrátilo se na nízké úrovně, na nichž setrvalo až do finanční a hospodářské krize způsobené rizikovými hypotékami a státním dluhem. Po uplynutí finanční a hospodářské krize zůstala relativní rozpětí na vyšší úrovni než před krizí. Tato vyšší úroveň relativního rozpětí odráží vskutku zhoršené makroekonomické základní ukazatele a potlačenou celkovou poptávku, které rovněž způsobily to, že míra inflace v USA (a v jiných vyspělých ekonomikách) poklesla na velmi nízké úrovně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (179)
               
               
                  Z údajů poskytnutých čínskou vládou vyplývá, že absolutní rozpětí neodráží zhoršení hlavních základních ukazatelů. Například rozdíl v absolutním výnosovém spreadu v USA je relativně malý – 2,46 procentního bodu v roce 2003 a 2,35 procentního bodu v období šetření, přestože rozdíl v průměrné míře inflace je velký – 2,27 % v roce 2003 a pouze 0,12 % v roce 2015. Relativní rozpětí lépe vystihuje rozdílnou hospodářskou situaci mezi uvedenými dvěma roky, a sice 48,86 % v roce 2003 oproti 71,57 % v roce 2015. Podobně bylo absolutní rozpětí v roce 2006 (před krizí) na úrovni 1,55 %, což je téměř shodné s rokem 2017 (1,56 %), ačkoli se základní tržní podmínky významně změnily. Uvedená změna tržních podmínek je vyjádřena v relativním rozpětí, které činilo 27 % v roce 2006 a 46 % v roce 2017.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (180)
               
               
                  Komise mimoto uznala, že použití metodiky s relativním rozpětím by v případech záporných úrokových sazeb vedlo k nepřiměřeným výsledkům. Uvedený scénář však v tomto případě není předmětem sporu. Komise se domnívala, že během období šetření relativní rozpětí zachycuje základní tržní podmínky, které mají vliv na úvěrová rizika spojená s konkrétními společnostmi, lépe než přístup uplatňující absolutní rozpětí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (181)
               
               
                  Pokud jde o čtvrtý bod, interpretovala Komise skutečnosti předložené čínskou vládou odlišně. Při použití souboru údajů poskytnutých čínskou vládou je možné pozorovat, že absolutní rozpětí není tak stabilní, jak tvrdila čínská vláda, nýbrž že se v průběhu času mění, a to v rozmezí od 1 % do 4,5 %. Kromě toho sleduje relativní rozpětí naprosto stejný vývoj jako absolutní rozpětí v průběhu posledních 23 let, tj. když se zvýší relativní rozpětí, zvýší se také absolutní rozpětí, a naopak. Pokud jde o údajnou kolísavost relativního rozpětí, je rozsah změn podobný: rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími hodnotami je 530 % u relativního rozpětí a 450 % u absolutního rozpětí. Při použití údajů poskytnutých čínskou vládou na historické sazby PBoC se kromě toho ukazuje, že v některých letech má relativní metodika za výsledek nižší referenční hodnotu než absolutní rozpětí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (182)
               
               
                  Na základě dodatečného informačního dokumentu čínská vláda tvrdila, že roky 2002 a 2008 až 2010 by měly být z analýzy vyňaty, protože to byly „mimořádné“ roky. Komise nevidí důvod, proč by změny hospodářského cyklu neměly být vzaty v úvahu. Recese jsou součástí ekonomického životního cyklu a analýza údajů by měla zohledňovat všechny aspekty tohoto životního cyklu a nikoli pouze dobré roky. To platí rovněž pro mimořádné silné recese, jako je hospodářská a finanční krize v letech 2008 až 2010.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (183)
               
               
                  Pokud jde o pátý bod, vedlo použití relativního rozpětí zjištěného během období šetření skutečně k výsledkům odchylným od absolutního rozpětí, když se použilo přesněji na různé délky splatnosti a nikoli jako průměrná hodnota pro všechny délky trvání úvěrů. Rozdílné výsledky však nebyly způsobeny skutečností, že by relativní rozpětí jako takové bylo chybné, nýbrž skutečností, že časová struktura rizika mezi úrokovými sazbami USA a ČLR byla velice rozdílná. V USA je rozdíl úrokové sazby mezi dluhopisem na 1 rok a dluhopisem na 10 let mnohem větší (v rozmezí od 2,5 % do 3,7 %) než rozdíl mezi úrokovými sazbami PBoC na 1 rok a nad 5 let (rozdíl 0,8 %). Rozdíly tedy pramenily z výchozího bodu, kdy bylo použito relativní rozpětí. Kdyby ČLR měla jako výchozí bod podobnou časovou strukturu rizika, pak by výsledné referenční sazby opět sledovaly logický vývoj všech délek trvání úvěrů. Například v případě 3 % rozdílu mezi krátkodobými a dlouhodobými úrokovými sazbami PBoC by výsledkem byla referenční sazba ve výši 15,81 % pro dlouhodobé úvěry, která je vyšší než referenční sazba ve výši 14,22 % pro krátkodobé úvěry.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (184)
               
               
                  Komise tento problém uznávala od samého počátku. Aby minimalizovala dopad rozdílů v časové struktuře rizika mezi těmito dvěma zeměmi, rozhodla se Komise použít průměrné relativní rozpětí pro všechny délky trvání úvěrů, čímž se mezinárodní referenční sazba přiblížila čínským podmínkám a předešlo se penalizaci čínských společností s vysokým počtem krátkodobých úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (185)
               
               
                  V šestém bodě Komise nesouhlasila s tvrzeními čínské vlády. Tvrzení, že Komise použila relativní rozpětí pouze u dlouhodobých úvěrů, je věcně nesprávné. Metodika s relativním rozpětím byla použita jak pro dlouhodobé, tak i pro krátkodobé úvěry. Použití jediného průměrného relativního rozpětí pro úvěry s různou délkou splatnosti nepřisuzovalo příliš velkou váhu krátkodobým splatnostem, když Komise v praxi použila toto rozpětí na úvěry s různou délkou splatnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (186)
               
               
                  V případě sedmého bodu Komise uznala, že použila údaje ze dvou různých časových období, tj. relativní rozpětí použitelné během období šetření a sazbu PBoC použitelnou v době, kdy byl úvěr poskytnut, a že by časové období pro každý úvěr mělo souhlasit. Komise nicméně nesouhlasila se závěrem čínské vlády, že místo toho měly být z období šetření převzaty všechny údaje. V tomto ohledu Komise poznamenala, že při určování správných časových období, jež se mají pro rozpětí jakož i pro sazbu PBoC použít, by měly být zohledněny specifické podmínky vázající se ke každému úvěru, jako je například variabilita úrokové sazby. Komise však v tomto šetření neměla tyto informace k dispozici pro všechny úvěry poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku. Vzhledem k chybějícím informacím o specifických podmínkách úvěrů poskytnutých v minulosti a na žádost čínské vlády se Komise rozhodla, že použije relativní rozpětí a sazbu PBoC použitelnou během období šetření pro všechny úvěry poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku v rámci tohoto šetření. Odpovídajícím způsobem Komise upravila směrem dolů výši výhody týkající se preferenčních úvěrů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (187)
               
               
                  Pokud jde o poslední bod, souhlasila Komise s tím, že zdroje uvedené v dodatečném informačním dokumentu odkazovaly na použití relativního rozpětí v souvislosti s výnosy a že žádný z uvedených zdrojů neuváděl, že tento rozdíl musí být vyjádřen v relativní hodnotě. Komise upozornila na skutečnost, že cílem použití relativního rozpětí bylo početně zjistit prémii za úvěrové riziko, aby ji mohla použít na bezrizikovou sazbu za účelem získání referenční úrokové sazby. Prémie za úvěrové riziko se skutečně vztahují k tomu, jak investoři posuzují cenné papíry a jaký je očekávaný výnos, který výměnou za zvýšené riziko chtějí obdržet. Kromě toho, ačkoli ne všechny byly založeny na odborných knihách, odrážely zdroje referenční hodnoty uváděné v jiných zdrojích. Z těchto všech důvodů se Komise stále domnívá, že všechny tyto zdroje jsou relevantní.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (188)
               
               
                  Komise proto trvala na svém postoji, že metodika s relativním rozpětím lépe odráží prémii za riziko, kterou by finanční instituce použila na čínské vyvážející výrobce na nenarušeném trhu, zejména vzhledem k tomu, že základní úroková sazba v ČLR a základní úroková sazba v USA se v průběhu času vyvíjely rozdílně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (189)
               
               
                  Po poskytnutí informací dále čínská vláda a dvě společnosti zařazené do vzorku vyjádřily námitky rovněž vůči použití úrokové sazby mezi 14 % a 16 % pro všechny úvěry s 2letou nebo kratší délkou splatnosti na úrovni společností, které využívaly revolvingových úvěrů. Komise obdržela tyto připomínky:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              1)
                           
                           
                              Komise klasifikovala všechny úvěry s dvouletou a kratší splatností jako revolvingové úvěry, aniž by poskytla vhodné vysvětlení nebo podpůrné důkazy. Ne všechny krátkodobé úvěry poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku byly revolvingové.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              2)
                           
                           
                              Revolvingové úvěry nejsou nutně známkou problémů s likviditou. Revolvingové úvěry jsou součástí běžné obchodní praxe v Evropě. Nevytvářejí vyšší úrokové sazby a využívá jich ocelářský průmysl EU. Konkrétně skupina Shougang Group tvrdila, že Komise označila jako revolvingové zejména úvěry společností Qian'an Coal, Xishan Coking a Shougang Corp., které nebyly ve finanční tísni.