Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1230 ze dne 31. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují další objektivní kritéria pro uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity na nevyčerpané přeshraniční úvěrové nebo likviditní přísliby ve skupině či institucionálním systému ochrany (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1230/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 177/7
            
         
      
   
   
   NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/1230
   ze dne 31. května 2017,
   kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují další objektivní kritéria pro uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity na nevyčerpané přeshraniční úvěrové nebo likviditní přísliby ve skupině či institucionálním systému ochrany
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 422 odst. 10 a čl. 425 odst. 6 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity na nevyčerpané přeshraniční úvěrové nebo likviditní přísliby ve skupině nebo v institucionálním systému ochrany, kterou upravují články 29 a 34 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 (2), je omezeno na případy, kdy jsou zavedeny všechny nezbytné záruky a kdy dotčené příslušné orgány vydají předchozí souhlas. Tyto záruky jsou upraveny v čl. 29 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 v podobě dalších objektivních kritérií, která musí být v případě příslušných transakcí splněna. Tyto záruky by měly být dále upřesněny, aby byly přesně vymezeny podmínky, za nichž jsou tyto záruky dodrženy.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Mělo by být zajištěno, aby uplatnění takovýchto preferenčních sazeb neohrožovalo zdravou likviditní pozici poskytovatele likvidity a aby příjemci likvidity účinně pomáhalo dodržet ukazatel krytí likvidity. Nízký profil rizika likvidity by měl být prokázán tím způsobem, že úvěrové instituce dodržují ukazatel krytí likvidity a případné další požadavky a opatření dohledu v oblasti likvidity, které jsou uplatňovány podle hlavy VII kapitoly 2 oddílů III a IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3), a současně tím způsobem, že příslušné orgány na základě posledního procesu dohledu a hodnocení dospějí posouzením k závěru, že likviditní pozice dané instituce představuje nízkou míru rizika, přičemž uvedený ukazatel a likviditní pozice představují objektivní charakteristiky likviditních pozic těchto institucí.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               Účinnost přeshraniční podpory likvidity v rámci skupiny nebo institucionálního systému ochrany by měl zaručovat řádný smluvní rámec, doložený právním posudkem, jejž schválí vedoucí orgán daných úvěrových institucí. Minimální zbytková doba splatnosti dané linky by měla zajišťovat, že se daný závazek neváže k jedné konkrétní transakci, nýbrž že trvá po určité minimální období.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               Mělo by být zajištěno, aby poskytovatel likvidity byl s to poskytnout jejímu příjemci potřebnou podporu likvidity včas, a to i během krizového období. Pro tyto účely by měl poskytovatel likvidity sledovat likviditní pozici příjemce a plány pohotovostního financování poskytovatele a příjemce likvidity by se měly zabývat tím, jaké účinky by mělo případné uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Podmínky pro splnění dalších objektivních kritérií uvedených v čl. 29 odst. 2 a v čl. 34 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 by měly mít za cíl dostatečně odůvodnit předpoklad, že ve skupině nebo systému institucionální ochrany dojde za krizových podmínek k přeshraničnímu toku likvidity, který je vyšší než obvykle, a současně nebránit efektivitě a účinnosti modelu, v jehož rámci je likvidita za běžných podmínek řízena centrálně. V určitých zvláštních případech, kdy uvedené podmínky splněny nejsou, jmenovitě kdy poskytovatel či příjemce likvidity nedodržuje ukazatel krytí likvidity nebo požadavky či opatření dohledu v oblasti likvidity anebo kdy jejich nedodržení předpokládá anebo kdy zbytková splatnost likviditní či úvěrové linky klesne pod předepsané minimum anebo kdy je tato linka vypovězena, by dotčené příslušné orgány měly opětovně posoudit, zda lze preferenční sazbu odtoku či přítoku likvidity i nadále uplatňovat, tak aby se zamezilo nezamýšleným důsledkům v podobě procyklických účinků a šíření krize, k nimž by mohlo vést automatické pozastavení preferenčního přístupu.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Upřesnění dalších objektivních kritérií by nemělo měnit odpovědnost, kterou úvěrové instituce jakožto poskytovatelé, resp. příjemci likvidity nesou za obezřetné řízení vlastního rizika likvidity.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               Dalším cílem tohoto upřesnění by mělo být vybavit příslušné orgány nástroji dostatečnými k tomu, aby mohly určit, kdy se preferenční sazba odtoku či přítoku uplatní.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               O návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4) a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   Článek 1
   Předmět
   Toto nařízení dále upřesňuje další objektivní kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 a čl. 34 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 pro účely vymezení případů, v nichž lze v souladu s uvedenými ustanoveními upustit od dodržení podmínek tam vymezených.
   Článek 2
   Nízký profil rizika likvidity poskytovatele a příjemce likvidity
   1.   Nízký profil rizika likvidity podle čl. 29 odst. 2 písm. a) a čl. 34 odst. 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 musí splňovat tyto podmínky:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               poskytovatel i příjemce likvidity průběžně a nejméně po dobu dvanácti měsíců předtím, než získají povolení uplatňovat na nevyčerpané úvěrové či likviditní přísliby preferenční sazbu odtoku či přítoku likvidity podle čl. 29 odst. 1 a čl. 34 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, dodržují požadovanou hodnotu ukazatele krytí likvidity, který je upraven v článcích 4 a 38 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, jakož i veškeré požadavky či opatření dohledu v oblasti likvidity uplatňované podle hlavy VII kapitoly 2 oddílů III a IV směrnice 2013/36/EU,
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               podle závěrů posledního procesu dohledu a hodnocení provedeného v souladu s hlavou VII kapitolou 2 oddílem III směrnice 2013/36/EU představuje likviditní pozice poskytovatele i příjemce likvidity nízkou míru rizika.
            
         
      
   
   Pro účely určení, zda je splněna podmínka uvedená v písmeni a) tohoto odstavce, se požadovaná hodnota ukazatele krytí likvidity počítá na základě preferenční sazby odtoku či přítoku likvidity, která se uplatní během období dvanácti měsíců dle uvedeného písmene.
   2.   Pokud dotčené příslušné orgány vydají poskytovateli či příjemci likvidity povolení upustit od dodržení podmínky dle čl. 29 odst. 1 písm. d) a čl. 34 odst. 1 písm. d) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 a pokud tento poskytovatel či příjemce nedodržuje požadovanou hodnotu ukazatele krytí likvidity stanoveného v článcích 4 a 38 uvedeného nařízení nebo požadavky či opatření dohledu v oblasti likvidity uplatňované podle hlavy VII kapitoly 2 oddílů III a IV směrnice 2013/36/EU anebo pokud jejich nedodržení předpokládá, je tento poskytovatel či příjemce povinen neprodleně vyrozumět dotčené příslušné orgány a popsat účinky, jaké má nedodržení uvedeného ukazatele, požadavků či opatření na související preferenční sazbu odtoku či přítoku likvidity, kterou uplatňuje na svou protistranu.
   3.   Pokud dotčené příslušné orgány vydají poskytovateli či příjemci likvidity povolení upustit od dodržení podmínky dle čl. 29 odst. 1 písm. d) a čl. 34 odst. 1 písm. d) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 a pokud tento poskytovatel či příjemce nedodržuje požadovanou hodnotu ukazatele krytí likvidity stanoveného v uvedeném nařízení anebo pokud její nedodržení předpokládá, je oznámení podle odstavce 2 nutno začlenit do neprodleného vyrozumění a plánu pro obnovení souladu dle článku 414 nařízení (EU) č. 575/2013.
   4.   V případech podle odstavců 2 a 3 dotčené příslušné orgány postupem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 určí, zda se na odtok nebo přítok likvidity nadále uplatní preferenční sazby.
   Článek 3
   Právně závazné dohody a závazky mezi subjekty ve skupině, pokud jde o nevyčerpanou úvěrovou nebo likviditní linku
   1.   Právně závazné dohody a závazky podle čl. 29 odst. 2 písm. b) a čl. 34 odst. 2 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 musí splňovat tyto podmínky:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               u dané úvěrové nebo likviditní linky se jedná o závaznou linku, která je právně i prakticky dostupná z jiného členského státu kdykoli po dobu trvání daného příslibu, a to i během krizového období. Je speciálně určena na uplatnění preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity podle článků 29 a 34 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 a je dostupná na požádání. Pro tyto účely provedly úvěrové instituce dostatečný právní přezkum, který se opírá o písemné odůvodněné právní stanovisko, jež schválily jejich vedoucí orgány a jež potvrzuje právní platnost a vymahatelnost dohody nebo závazku, jejichž předmětem je daná úvěrová nebo likviditní linka, ve všech příslušných jurisdikcích;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               měnová denominace této závazné úvěrové nebo likviditní linky odpovídá struktuře čistého odtoku likvidity u příjemce podle jednotlivých měn, přičemž tento odtok likvidity a tato linka spolu nesouvisejí;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               výše závazné úvěrové nebo likviditní linky a náklady na ni jsou přesně stanoveny v příslušné smlouvě;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               d)
            
            
               dohody a závazky neobsahují žádné ustanovení, které by poskytovatele likvidity opravňovalo
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           i)
                        
                        
                           požadovat, aby byly před poskytnutím likvidity splněny libovolné podmínky;
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           ii)
                        
                        
                           vyvázat se z povinnosti plnit tyto dohody či závazky;
                        
                     
                  
               
               
                  
                  
                  
                     
                        
                           iii)
                        
                        
                           měnit podmínky těchto dohod či závazků bez předchozího souhlasu dotčených příslušných orgánů;
                        
                     
                  
               
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               e)
            
            
               úvěrová či likviditní linka má zbytkovou splatnost trvale delší než šest měsíců. Je-li úvěrová či likviditní linka sjednána bez data splatnosti, činí její výpovědní lhůta nejméně šest měsíců.
            
         
      
   
   2.   Právní přezkum podle odst. 1 písm. a) musí být pravidelně aktualizován tak, aby zohledňoval změny právních předpisů všech relevantních jurisdikcí. O výsledku těchto právních přezkumů jsou vyrozuměny příslušné orgány.
   3.   Výše úvěrové nebo likviditní linky podle odst. 1 písm. c) nesmí být revidována bez předchozího souhlasu dotčených příslušných orgánů.
   4.   Klesne-li zbytková doba splatnosti podle odst. 1 písm. e) pod šest měsíců nebo je-li úvěrová či likviditní linka vypovězena, jsou úvěrové instituce povinny neprodleně vyrozumět dotčené příslušné orgány. Tyto orgány postupem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 určí, zda se na odtok nebo přítok likvidity nadále uplatní preferenční sazby.
   Článek 4
   Posouzení profilu rizika likvidity u příjemce v rámci řízení rizika likvidity u poskytovatele
   Poskytovatel likvidity při řízení svého rizika likvidity v souladu s čl. 29 odst. 2) písm. c) a čl. 34 odst. 2 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 zohledňuje profil rizika likvidity jejího příjemce, jsou-li splněny tyto podmínky:
   
      
      
      
         
            
               a)
            
            
               poskytovatel likvidity denně sleduje likviditní pozici příjemce a dohlíží na ni. V případě korespondenčního bankovnictví lze sledování likviditní pozice příjemce likvidity a dohled nad ní omezit na zůstatky vostro účtů příjemce;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               b)
            
            
               poskytovatel i příjemce likvidity plně zvažují účinky preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity a promítají je do svých plánů pohotovostního financování, jež zohledňují potenciální překážky převodu této likvidity a posuzují dobu potřebnou k provedení takového převodu. Pro tyto účely je poskytovatel likvidity povinen dotčeným příslušným orgánům prokázat, že lze důvodně předpokládat, že bude likviditní příslib poskytovat příjemci likvidity i nadále, a to i během krizového období, aniž by to mělo podstatný nepříznivý dopad na jeho vlastní likviditní pozici. Plán pohotovostního financování poskytovatele likvidity zajišťuje, aby se tento poskytovatel nespoléhal na likviditu potřebnou k tomu, aby příjemci likvidity poskytoval závaznou úvěrovou či likviditní linku;
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               c)
            
            
               plán pohotovostního financování poskytovatele likvidity zohledňuje preferenční sazby odtoku nebo přítoku likvidity s cílem zajistit, aby byl poskytovatel schopen poskytovat potřebnou likviditu v případě potřeby.
            
         
      
   
   Článek 5
   Vstup v platnost
   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 31. května 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 321, 27.6.2013, s. 1.
   
      (2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).
   
      (3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
   
      (4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.