Nařízení Komise (EU) 2017/1495 ze dne 23. srpna 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o Campylobacter v jatečně upravených tělech brojlerů (Text s významem pro EHP. )

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1495/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
            
            
               CS
            
            
               Úřední věstník Evropské unie
            
            
               L 218/1
            
         
      
   
   
   NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1495
   ze dne 23. srpna 2017,
   kterým se mění nařízení (ES) č. 2073/2005, pokud jde o Campylobacter v jatečně upravených tělech brojlerů
   (Text s významem pro EHP)
   EVROPSKÁ KOMISE,
   s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (1), a zejména na čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení,
   vzhledem k těmto důvodům:
   
      
      
      
         
            
               (1)
            
            
               Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (2) stanoví mikrobiologická kritéria pro některé mikroorganismy a prováděcí pravidla, která musí provozovatelé potravinářských podniků dodržovat vzhledem k obecným a zvláštním hygienickým požadavkům podle článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (2)
            
            
               Nařízení (ES) č. 2073/2005 konkrétně stanoví kritéria hygieny výrobního procesu, která uvádějí orientační hodnoty kontaminace, při jejichž překročení jsou vyžadována nápravná opatření s cílem udržet hygienu procesu v souladu s potravinovým právem.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (3)
            
            
               „Souhrnná zpráva Evropské unie o vývojových tendencích a zdrojích zoonóz, původců zoonóz a ohnisek chorob vyvolaných původcem v potravinách v roce 2015“ (3) zveřejněná Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) uvádí, že kampylobakteróza lidí je nejčastěji hlášenou chorobou vyvolanou původcem v potravinách u lidí v Unii – každoročně je hlášeno asi 230 000 případů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (4)
            
            
               V roce 2010 zveřejnil úřad EFSA analýzu základního průzkumu výskytu Campylobacteru u šarží a jatečně upravených těl brojlerů (4). Uvedený základní průzkum byl proveden na úrovni jatek v roce 2008 a jeho cílem bylo získat srovnatelné údaje o výskytu a míře kontaminace u brojlerů v Unii. Úřad EFSA dospěl k závěru, že jatečně upravená těla brojlerů byla kontaminována v průměru v míře 75,8 %, přičemž mezi jednotlivými členskými státy a jatkami panovaly značné rozdíly.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (5)
            
            
               Podle vědeckého stanoviska úřadu EFSA týkajícího se kampylobakterózy lidí v souvislosti s masem brojlerů (5), jež bylo zveřejněno v roce 2010, způsobuje 20–30 % případů kampylobakterózy u lidí pravděpodobně manipulace s masem brojlerů, jeho příprava a konzumace a 50–80 % lze přičíst celkové populaci kuřat.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (6)
            
            
               Vědecké stanovisko úřadu EFSA týkající se možností kontroly Campylobacteru v celém produkčním řetězci drůbežího masa, jež bylo zveřejněno v roce 2011 (6), navrhuje řadu možností pro kontrolu na úrovni jednotlivých hospodářství i jatek, včetně zavedení kritéria hygieny výrobního procesu pro Campylobacter, a odhaduje jejich dopad na snížení počtu případů u lidí. Úřad EFSA odhaduje, že by bylo možné snížit riziko pro veřejné zdraví způsobené konzumací masa brojlerů o více než 50 %, kdyby jatečně upravená těla splňovala limit 1 000 KTJ/g, a zdůrazňuje, že vzorky kůže z krku a kůže z hrudi vykazují výrazně odlišné úrovně kontaminace.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (7)
            
            
               V roce 2012 zveřejnil úřad EFSA rovněž vědecké stanovisko týkající se rizik pro veřejné zdraví, jimiž se mají zabývat kontroly drůbežího masa, a v tomto stanovisku identifikoval Campylobacter jako organismus, který má zásadní význam z hlediska veřejného zdraví (7), a doporučil upravit stávající kontrolní metody jatečně upravených těl drůbeže tak, aby se zaměřily na Campylobacter. Konkrétně navrhuje úřad EFSA zavést kritérium hygieny výrobního procesu pro Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (8)
            
            
               Na základě stanovisek úřadu EFSA z let 2010 a 2011 zadala Komise provedení analýzy nákladů a přínosů v případě stanovení určitých kontrolních opatření pro snížení výskytu Campylobacteru v mase brojlerů v různých fázích potravinového řetězce (8). Hlavním závěrem této analýzy nákladů a přínosů je, že zavedení kritéria hygieny výrobního procesu pro Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů je jednou z možností, jak zajistit optimální rovnováhu mezi omezením výskytu kampylobakterózy lidí přičítané konzumaci drůbežího masa a hospodářskými dopady v důsledku uplatňování tohoto kritéria.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (9)
            
            
               Cílem kritéria hygieny výrobního procesu pro Campylobacter u jatečně upravených těl brojlerů je udržení kontaminace jatečně upravených těl během postupu porážení pod kontrolou. Aby se zajistilo plné zapojení celého řetězce, jak doporučuje stanovisko úřadu EFSA o možnostech kontroly Campylobacteru, měla by se kromě toho zvážit i kontrolní opatření na úrovni hospodářství.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (10)
            
            
               Kontrola Campylobacteru je i nadále obtížná, protože se zdá, že vertikální přenos není významným rizikovým faktorem, a vše závisí na tom, jak účinná jsou opatření biologické bezpečnosti při odstraňování Campylobacteru z brojlerů. Proto by se měl zvážit postup po jednotlivých krocích, jehož prostřednictvím by se kritéria hygieny výrobního procesu časem postupně zpřísňovala. Aby však zůstala zachována stejná úroveň ochrany v členských státech, kde již bylo této úrovně ochrany dosaženo, stanoví čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 2073/2005 dostatečnou flexibilitu, pokud jde o použití přísnějšího kritéria hygieny výrobního procesu, jelikož takové alternativní kritérium poskytuje přinejmenším rovnocenné záruky jako referenční kritérium stanovené v nařízení (ES) č. 2073/2005.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (11)
            
            
               Aby se snížila administrativní zátěž provozovatelů potravinářských podniků, měl by se plán odběru vzorků pro kritérium Campylobacter řídit stejnou zkušební metodou jako v případě kritéria hygieny výrobního procesu stanoveného pro salmonely u jatečně upravených těl drůbeže. Pro analýzy Campylobacteru lze proto použít tytéž vzorky kůže z krku, které byly použity pro zkoušky dodržování kritéria hygieny výrobního procesu stanoveného pro salmonely u jatečně upravených těl drůbeže.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (12)
            
            
               Horizontální metodou kvantifikace Campylobacteru v potravinách a krmivech je mezinárodní norma EN ISO 10272-2. Tato norma by proto měla být stanovena jako referenční metoda pro ověřování dodržování kritéria pro Campylobacter u jatečně upravených těl drůbeže.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (13)
            
            
               Je vhodné odložit použitelnost tohoto nařízení, aby se provozovatelům potravinářských podniků poskytl dostatek času k přizpůsobení svých stávajících postupů novým požadavkům a aby se laboratořím provádějícím analýzy Campylobacteru umožnilo zavést nové metody vyšetření stanovené v tomto nařízení.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (14)
            
            
               Nařízení (ES) č. 2073/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.
            
         
      
   
   
      
      
      
         
            
               (15)
            
            
               Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,
            
         
      
   
   PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
   Článek 1
   Příloha I nařízení (ES) č. 2073/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
   Článek 2
   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
   Použije se ode dne 1. ledna 2018.
   
      Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
      V Bruselu dne 23. srpna 2017.
      
         
            Za Komisi
         
         
            předseda
         
         Jean-Claude JUNCKER
      
   
   
   
      (1)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.
   
      (2)  Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 1).
   
      (3)  EFSA Journal 2016;14(12):4634.
   
      (4)  EFSA Journal 2010; 8(03):1503.
   
      (5)  EFSA Journal 2010; 8(1):1437.
   
      (6)  EFSA Journal 2011;9(4):2105.
   
      (7)  EFSA Journal 2012;10(6):2741.
   
      (8)  https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/biosafety_food-borne-disease_campy_cost-bene-analy.pdf
   
   
      PŘÍLOHA
      Příloha I nařízení (ES) č. 2073/2005 se mění takto:
      
         
         
         
            
               
                  1)
               
               
                  V kapitole 2 se oddíl 2.1 mění takto:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              tabulka se mění takto:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          i)
                                       
                                       
                                          doplňuje se nový řádek 2.1.9, který zní:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                             
                                             
                                             
                                             
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      Kategorie potravin
                                                   
                                                   
                                                      Mikroorganismy
                                                   
                                                   
                                                      Plán odběru vzorků
                                                   
                                                   
                                                      Limity
                                                   
                                                   
                                                      Analytická referenční metoda
                                                   
                                                   
                                                      Fáze, na niž se kritérium vztahuje
                                                   
                                                   
                                                      Opatření v případě nevyhovujících výsledků
                                                   
                                                
                                                
                                                   
                                                      n
                                                   
                                                   
                                                      c
                                                   
                                                   
                                                      m
                                                   
                                                   
                                                      M
                                                   
                                                
                                                
                                                   
                                                      
                                                         
                                                         
                                                         
                                                            
                                                               
                                                                  „2.1.9
                                                               
                                                               
                                                                  Jatečně upravená těla brojlerů
                                                               
                                                            
                                                         
                                                      
                                                   
                                                   
                                                      
                                                         Campylobacter spp.
                                                   
                                                   
                                                      50 (5)
                                                   
                                                   
                                                      c = 20
                                                      Od 1.1.2020 c = 15;
                                                      Od 1.1.2025 c = 10
                                                   
                                                   
                                                      1 000  KTJ/g
                                                   
                                                   
                                                      EN ISO 10272-2
                                                   
                                                   
                                                      jatečně upravená těla po chlazení
                                                   
                                                   
                                                      zlepšení hygieny porážky, přezkoumání procesních kontrol, původu zvířat a opatření biologické bezpečnosti v hospodářstvích původu“
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          ii)
                                       
                                       
                                          poznámka pod čarou 2 se nahrazuje tímto:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      „(2)
                                                   
                                                   
                                                      U bodů 2.1.3–2.1.5 a 2.1.9 se m rovná M.“
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              v oddílu „Interpretace výsledků vyšetření“ se doplňují nová slova, která znějí:
                              „Campylobacter spp. v jatečně upravených tělech brojlerů:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          vyhovující, pokud je nejvýše c/n hodnot > m,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          nevyhovující, pokud je více než c/n hodnot > m.“
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  2)
               
               
                  V kapitole 3 se oddíl 3.2 nahrazuje tímto:
                  „3.2.   Odběr vzorků na jatkách a v závodech vyrábějících mleté maso a masné polotovary, strojně oddělované maso a čerstvé maso k bakteriologickému vyšetření
                  
                  
                     Pravidla pro odběr vzorků z jatečně upravených těl skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých
                  
                  Destruktivní i nedestruktivní metody odběru vzorků, výběr míst odběru vzorků a pravidla pro skladování a přepravu vzorků, které mají být použity, jsou stanoveny v normě ISO 17604.
                  Během každého vzorkování se odebírají namátkové vzorky z pěti jatečně upravených těl. Místa odběru vzorků se vyberou s ohledem na porážkovou technologii používanou v jednotlivých závodech.
                  Při odběru vzorků pro vyšetření na Enterobacteriaceae a na počet kolonií aerobních mikroorganismů se odeberou vzorky ze čtyř míst každého jatečně upraveného těla. Destruktivní metodou se odeberou čtyři vzorky tkáně odpovídající celkem 20 cm2. Používá-li se pro tento účel nedestruktivní metoda, musí plocha, z níž se odebírá vzorek, činit alespoň 100 cm2 (50 cm2 u jatečně upravených těl drobných přežvýkavců) na jedno místo odběru vzorku.
                  Při odběru vzorků pro vyšetření na salmonely se použije metoda odběru vzorků pomocí abrazivní houbičky. Vyberou se místa, u nichž je nejvyšší pravděpodobnost, že budou kontaminována. Celková plocha, z níž se odebírá vzorek, musí činit alespoň 400 cm2.
                  Jsou-li vzorky odebírány z různých míst odběru vzorků na jatečně upraveném těle, před vyšetřením se z nich připraví směsný vzorek.
                  
                     Pravidla pro odběr vzorků z jatečně upravených těl drůbeže a čerstvého drůbežího masa
                  
                  Pro účely vyšetření na salmonely a Campylobacter odeberou jatka vzorky celých jatečně upravených těl drůbeže s kůží z krku. Zařízení na porcování a zpracování jiná než ta, která přiléhají k jatkám a zabývají se porcováním a zpracováním masa pocházejícího pouze z těchto jatek, rovněž odeberou vzorky pro účely vyšetření na salmonely. Vzorky musí přednostně odebrat z celých jatečně upravených těl drůbeže s kůží z krku, jsou-li k dispozici, avšak zároveň musí zajistit, že do odběru vzorků budou zahrnuty také části drůbeže s kůží a/nebo části drůbeže bez kůže nebo jen s malým množstvím kůže a že výběr bude prováděn na základě rizik.
                  Jatka do svých plánů odběru vzorků zahrnou jatečně upravená těla drůbeže z hejn s neznámým statusem, co se týče salmonel, nebo se statusem, kdy je známo, že jsou hejna pozitivní na Salmonella enteritidis nebo Salmonella typhimurium.
                  V rámci vyšetření na salmonely a Campylobacter u jatečně upravených těl drůbeže na jatkách podle kritérií hygieny výrobního procesu stanovených v řádku 2.1.5 a řádku 2.1.9 kapitoly 2, kdy se vyšetření na salmonely a Campylobacter provádějí v téže laboratoři, odeberou se při každém vzorkování namátkové vzorky nejméně z 15 jatečně upravených těl po chlazení. Před vyšetřením se ze vzorků kůže z krku alespoň tří jatečně upravených těl drůbeže původem z téhož hejna vytvoří směsný vzorek o hmotnosti 26 g. Vzorky kůže z krku tak tvoří 5 × 26 g konečných vzorků (26 g je zapotřebí k provedení souběžných vyšetření na salmonely a Campylobacter z jednoho vzorku). Vzorky se po odběru uchovají a přepraví do laboratoře při teplotě nejméně 1 °C a nejvýše 8 °C a doba mezi odběrem vzorků a vyšetřením na Campylobacter musí být kratší než 48 hodin, aby byla uchována neporušenost vzorku. Vzorky, které dosáhly teploty 0 °C, se nepoužijí pro ověření dodržování kritéria Campylobacter. Vzorky o hmotnosti 5 × 26 g se použijí pro ověření dodržování kritérií hygieny výrobního procesu stanovených v řádku 2.1.5 a řádku 2.1.9 kapitoly 2 a kritéria bezpečnosti potravin stanoveného v řádku 1.28 kapitoly 1. Za účelem přípravy výchozí suspenze v laboratoři se zkušební vzorek o hmotnosti 26 g převede do devítinásobku (234 ml) pufrované peptonové vody (PPV). PPV se před přidáním vzorku předehřeje na pokojovou teplotu. Směs se upraví v homogenizátoru stomacher nebo pulsifier po dobu přibližně jedné minuty. Pěnění se zabrání tím, že se ze sáčku pro homogenizátor stomacher odstraní co nejvíce vzduchu. 10 ml (~ 1 g) této výchozí suspenze se převede do prázdné sterilní zkumavky a 1 ml z 10 ml se použije pro stanovení počtu Campylobacter na selektivních plotnách. Zbytek výchozí suspenze (250 ml ~ 25 g) se použije pro detekci salmonel.
                  V rámci vyšetření na salmonely a Campylobacter u jatečně upravených těl drůbeže na jatkách podle kritérií hygieny výrobního procesu stanovených v řádku 2.1.5 a řádku 2.1.9 kapitoly 2, kdy se vyšetření na salmonely a Campylobacter provádějí ve dvou různých laboratořích, odeberou se při každém vzorkování namátkové vzorky nejméně z 20 jatečně upravených těl po chlazení. Před vyšetřením se ze vzorků kůže z krku alespoň čtyř jatečně upravených těl drůbeže původem z téhož hejna vytvoří směsný vzorek o hmotnosti 35 g. Vzorky kůže z krku tak tvoří 5 × 35 g vzorků, které se opět rozdělí, aby se získalo 5 × 25 g konečných vzorků (k provedení vyšetření na salmonely) a 5 × 10 g konečných vzorků (k provedení vyšetření na Campylobacter). Vzorky se po odběru uchovají a přepraví do laboratoře při teplotě nejméně 1 °C a nejvýše 8 °C a doba mezi odběrem vzorků a vyšetřením na Campylobacter musí být kratší než 48 hodin, aby byla uchována neporušenost vzorku. Vzorky, které dosáhly teploty 0 °C, se nepoužijí pro ověření dodržování kritéria Campylobacter. Vzorky o hmotnosti 5 × 25 g se použijí pro ověření dodržování kritérií hygieny výrobního procesu stanovených v řádku 2.1.5 kapitoly 2 a kritéria bezpečnosti potravin stanoveného v řádku 1.28 kapitoly 1. Konečné vzorky o hmotnosti 5 × 10 g se použijí k ověření, že je dodrženo kritérium hygieny výrobního procesu stanovené v řádku 2.1.9 kapitoly 2.
                  Pro účely vyšetření na salmonely u jiného čerstvého drůbežího masa, než jsou jatečně upravená těla drůbeže, se odebere pět vzorků ze stejné partie o minimální hmotnosti 25 g. Vzorek odebraný z částí drůbeže s kůží musí obsahovat kůži a v případě, že množství kůže nebude dostačující k vytvoření jednotky vzorku, i tenký plátek z povrchu svalu. Vzorek odebraný z částí drůbeže bez kůže nebo jen s malým množstvím kůže musí obsahovat tenký plátek nebo plátky z povrchu svalu přidané k jakékoli kůži jsoucí k dispozici, aby byla vytvořena dostačující jednotka vzorku. Plátky masa se odeberou takovým způsobem, aby zahrnovaly co největší množství povrchu masa.
                  
                     Pokyny pro odběr vzorků
                  
                  Podrobnější pokyny pro odběr vzorků z jatečně upravených těl, zejména pokud jde o místa odběru vzorků, mohou být zahrnuty do pokynů pro správnou praxi podle článku 7 nařízení (ES) č. 852/2004.
                  
                     Četnost odběru vzorků u jatečně upravených těl, mletého masa, masných polotovarů, strojně oddělovaného masa a čerstvého drůbežího masa
                  
                  Provozovatelé potravinářských podniků provozující jatky či zařízení, která vyrábějí mleté maso, masné polotovary, strojně oddělené maso nebo čerstvé drůbeží maso, odebírají vzorky pro mikrobiologické vyšetření nejméně jednou týdně. Den odběru vzorků se každý týden mění, aby se zajistilo pokrytí každého dne v týdnu.
                  U odběru vzorků mletého masa a masných polotovarů pro účely vyšetření na E. coli a na počet kolonií aerobních mikroorganismů a u odběru vzorků jatečně upravených těl pro účely vyšetření na Enterobacteriaceae a na počet kolonií aerobních mikroorganismů může být četnost snížena na vyšetření jednou za čtrnáct dní, pokud jsou po šest po sobě jdoucích týdnů získávány vyhovující výsledky.
                  U odběru vzorků mletého masa, masných polotovarů, jatečně upravených těl a čerstvého drůbežího masa pro účely vyšetření na salmonely může být četnost snížena na čtrnáctidenní, pokud jsou po 30 po sobě jdoucích týdnů získávány vyhovující výsledky. Četnost odběru vzorků pro vyšetření na salmonely může být snížena také tehdy, pokud je uplatňován celostátní nebo regionální program tlumení salmonel a pokud tento program zahrnuje vyšetření, které nahrazuje vzorkování stanovené v tomto odstavci. Četnost odběru vzorků může být ještě více snížena, pokud se v rámci tohoto celostátního nebo regionálního programu tlumení salmonel prokáže, že zvířata, která jatky nakupují, vykazují nízkou prevalenci salmonel.
                  U odběru vzorků jatečně upravených těl drůbeže pro účely vyšetření na Campylobacter může být četnost snížena na čtrnáctidenní, pokud jsou po 52 po sobě jdoucích týdnů získávány vyhovující výsledky. Četnost odběru vzorků pro účely vyšetření na Campylobacter může být snížena po schválení příslušným orgánem, pokud existuje úřední nebo úředně uznaný celostátní nebo regionální program tlumení Campylobacteru a pokud tento program zahrnuje odběr vzorků a vyšetření rovnocenné odběru vzorků a vyšetření požadovaným pro ověřování dodržování kritéria hygieny výrobního procesu stanoveného v řádku 2.1.9 kapitoly 2. Pokud je v programu tlumení pro Campylobacter stanovena nízká úroveň kontaminace hejn, lze četnost odběru vzorků dále snížit, jestliže je dosaženo této nízké úrovně kontaminace po dobu 52 týdnů v hospodářství původu brojlerů, které jatky nakupují. Pokud program tlumení vykazuje během specifického období v roce vyhovující výsledky, četnost vyšetření na Campylobacter lze po schválení příslušným orgánem rovněž upravit podle sezónních výkyvů.
                  Je-li to však na základě analýzy rizik opodstatněné a schválí-li to následně příslušný orgán, mohou být malé jatky a zařízení, která vyrábějí mleté maso, masné polotovary a čerstvé drůbeží maso v malých množstvích, z požadavků na četnost odběru vzorků vyňaty.“
               
            
         
      
   
   


Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.