Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795 ze dne 5. října 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 1795/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
               
                  CS
               
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
               
                  L 258/24
               
            
         
      
      
      PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1795
      ze dne 5. října 2017,
      kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,
      po konzultaci s členskými státy,
      vzhledem k těmto důvodům:
      1.   POSTUP
      
      1.1.   Zahájení šetření
      
      
         
         
         
            
               
                  (1)
               
               
                  Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 7. července 2016 zahájila antidumpingové šetření dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli do Unie pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska, Srbska a Ukrajiny (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). V Úředním věstníku Evropské unie uveřejnila Komise příslušné oznámení (2) (dále jen „oznámení o zahájení šetření“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (2)
               
               
                  Toto šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 23. května 2016 Evropské sdružení oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jako zástupce více než 90 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii.
               
            
         
      
      1.2.   Zúčastněné strany
      
      
         
         
         
            
               
                  (3)
               
               
                  V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. O zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány dotčených zemí, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (4)
               
               
                  Zúčastněné strany dostaly možnost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.
               
            
         
      
      1.3.   Výběr vzorku
      
      
         
         
         
            
               
                  (5)
               
               
                  V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná vybere vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.
               
            
         
      
      a)   Výběr vzorku výrobců v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (6)
               
               
                  V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje se zajištěním zeměpisného rozložení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (7)
               
               
                  Konečný vzorek se tedy skládal ze šesti výrobců v Unii nacházejících se v pěti různých členských státech. Představuje víc než 45 % výroby Unie.
               
            
         
      
      b)   Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení
      
      
         
         
         
            
               
                  (8)
               
               
                  Komise požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. Všech sedm dovozců, kteří se přihlásili, bylo členy konsorcia nazvaného „Konsorcium pro dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků“ („Consortium for Imports of Hot-Rolled Flats“, dále jen „Konsorcium“). Toto Konsorcium bylo vytvořeno ad hoc pro účely šetření více než 30 uživateli a dovozci, kteří nejsou ve spojení, nacházejícími se převážně, ale ne výhradně, v Itálii. Jde především o malé a střední podniky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (9)
               
               
                  Člen Konsorcia Stemcor London Ltd se dobrovolně nabídl, že bude plně spolupracovat tím, že předloží odpověď na dotazník. Tento dovozce, který není ve spojení, se nacházel v Londýně ve Spojeném království a během období šetření obchodoval s dotčeným výrobkem v částce ve výši přesahující 30 milionů GBP. Tento dovozce, který není ve spojení, byl navštíven na místě.
               
            
         
      
      c)   Výběr vzorku vyvážejících výrobců
      
      
         
         
         
            
               
                  (10)
               
               
                  Vzhledem k malému počtu známých vyvážejících výrobců v Íránu, Rusku, Srbsku a na Ukrajině se pro tyto země žádný výběr vzorků nepředpokládal.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (11)
               
               
                  Vzhledem k potenciálně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Brazílii Komise požádala všechny vyvážející výrobce v Brazílii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření, aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat. Kromě toho Komise požádala zastoupení Brazílie při Evropské unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (12)
               
               
                  Pět výrobců poskytlo informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Komise zjistila, že dvě z těchto společností jsou ve spojení, a proto je považovala za jednoho (skupinu) vyvážejícího výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (13)
               
               
                  V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými vyvážejícími výrobci a s brazilskými orgány. Nebyly obdrženy žádné připomínky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (14)
               
               
                  Podle údajů čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců vybraný vzorek představuje 97,3 % celkového vývozu Brazílie do Unie.
               
            
         
      
      1.4.   Odpovědi na dotazník
      
      
         
         
         
            
               
                  (15)
               
               
                  Komise odeslala dotazníky žadateli, všem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, všem známým vyvážejícím výrobcům v Íránu, Rusku, Srbsku a na Ukrajině a třem výrobcům v Brazílii zařazeným do vzorku a uživatelům a dovozcům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (16)
               
               
                  Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od sdružení Eurofer, šesti výrobců v Unii zařazených do vzorku a jejich středisek služeb pro ocelářský průmysl, která jsou ve spojení, od jednoho uživatele jménem Konsorcia, jednoho dovozce zařazeného do vzorku, který není ve spojení, a od devíti skupin vyvážejících výrobců v dotčených zemích.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (17)
               
               
                  Konsorcium dále předložilo připomínky po zahájení tohoto řízení. Kromě toho předložilo připomínky po zahájení řízení také několik dalších uživatelů, především z Polska a pobaltských států, Konfederace zaměstnavatelů Lotyšska a z Asociace strojírenského a kovodělného průmyslu Lotyšska.
               
            
         
      
      1.5.   Inspekce na místě
      
      
         
         
         
            
               
                  (18)
               
               
                  Komise si opatřila a ověřila veškeré podklady, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, následné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              výrobci v Unii:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ThyssenKrupp Steel Europe AG, Duisburg, Německo
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tata Steel IJmuiden BV, Velsen-Noord, Nizozemí
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Tata Steel UK Limited, Port Talbot, Jižní Wales, Spojené království
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal Mediterranee SAS, Fos-sur-Mer, Francie
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal Atlantique Et Lorraine, Dunkerque, Francie
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal España SA, Gozón, Španělsko
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Uživatel:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Marcegaglia Carbon Steel Spa, Gazoldo degli Ippoliti, Itálie
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Dovozce, který není ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Stemcor London Ltd, Londýn, UK
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Vyvážející výrobce v Íránu:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Mobarakeh Steel Company, Mobarakeh, Esfahán, Írán
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Obchodník v Unii, který je ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Primex Steel Trading GmbH, Düsseldorf, Německo
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Vyvážející výrobci v Rusku:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          „Public Joint Stock Company Magnitogorsk Iron & Steel Works“ (dále jen „PJSC MMK“ nebo „MMK“), Magnitogorsk
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Novolipetsk Steel, (dále rovněž „NLMK“), Lipetsk
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          PAO Severstal, (dále jen „Severstal“) Čerepovec.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              středisko služeb pro ocelářský průmysl/obchodník/dovozce v Unii, kteří jsou ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          SIA Severstal Distribution, Riga, Lotyšsko
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              obchodníci/dovozci mimo Unii, kteří jsou ve spojení
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          NOVEX Trading (Swiss) SA (dále jen „Novex“), Lugano, Švýcarsko
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          MMK Steel Trade AG, Lugano, Švýcarsko
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Severstal Export GmbH (dále jen „SSE“), Lugano, Švýcarsko.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Vyvážející výrobce v Srbsku:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Zelezara Smederevo d.o.o., Smederevo, Srbsko
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              dovozce v Unii, který je ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Pikaro, s.r.o., Košice, Slovensko
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Vyvážející výrobci na Ukrajině:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Metinvest Group
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Integrated Iron and Steel Works „Zaporizhstal“, PJSC, Záporoží, Ukrajina
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Ilyich Iron and Steel Works of Mariupol, PJSC, Mariupol, Ukrajina (ověřeno na dálku z kanceláří společnosti Metinvest International SA, Ženeva, Švýcarsko)
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                           
                                       
                                       
                                          Obchodník na Ukrajině, který je ve spojení:
                                          
                                             
                                             
                                             
                                                
                                                   
                                                      —
                                                   
                                                   
                                                      Limited Liability Company Metinvest-SMC, LLC, Kyjev, Ukrajina
                                                   
                                                
                                             
                                          
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Obchodník mimo Unii, který je ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Metinvest International SA, Ženeva, Švýcarsko
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              dovozce v Unii, který je ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Ferriera Valsider S.p.A, Vallese di Oppeano VR, Itálie
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              Vyvážející výrobci v Brazílii:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          ArcelorMittal Brasil S.A, Serra, Brazílie
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Companhia Siderúrgica Nacional, São Paulo, Brazílie
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais S.A., Belo Horizonte, Brazílie
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              středisko služeb pro ocelářský průmysl/obchodník/dovozce v Unii, kteří jsou ve spojení:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Lusosider Aços Planos S.A, Lisabon, Portugalsko
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      1.6.   Období šetření a posuzované období
      
      
         
         
         
            
               
                  (19)
               
               
                  Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. července 2015 do 30. června 2016 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).
               
            
         
      
      1.7.   Celní evidence dovozu
      
      
         
         
         
            
               
                  (20)
               
               
                  Dne 11. října 2016 předložil žadatel žádost o celní evidenci dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli z dotčených zemí podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Dne 21. listopadu 2016 poskytl žadatel aktualizované údaje o dovozu týkající se jeho žádosti o celní evidenci. Po pečlivé analýze žádosti a podpůrných údajů Komise dospěla k závěru, že podmínky pro celní evidenci byly splněny, pouze pokud jde o dovoz z Brazílie a Ruska.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (21)
               
               
                  Proto Komise dne 6. ledna 2017 vyhlásila prováděcí nařízení Komise, kterým se od 6. ledna 2017 zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Ruska a Brazílie (3).
               
            
         
      
      1.8.   Následný postup
      
      
         
         
         
            
               
                  (22)
               
               
                  Dne 4. dubna 2017 Komise informovala všechny zúčastněné strany prostřednictvím informačního dokumentu (dále jen „informační dokument“), že bude pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí do Unie. Informační dokument obsahoval podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise rozhodla, že bude pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (23)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu zúčastněné strany předložily písemné připomínky ke zveřejněným informacím a zjištěním. Zúčastněné strany, které požádaly o slyšení, byly rovněž vyslechnuty.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (24)
               
               
                  Dne 4. května 2017 se konalo slyšení s žadatelem za přítomnosti úředníka pro slyšení v obchodních záležitostech. Dne 15. května 2017 se konala slyšení se dvěma ruskými vyvážejícími výrobci, konkrétně se společnostmi MMK a PAO Severstal. Dne 1. června 2017 se konalo slyšení s Konsorciem. Dne 8. června 2017 se konalo druhé slyšení s žadatelem. Kromě toho se dne 13. června 2017 konalo slyšení s ukrajinským vyvážejícím výrobcem Metinvest Group.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (25)
               
               
                  Komise před přijetím konečného rozhodnutí zvážila veškeré ústní a písemné připomínky k informačnímu dokumentu předložené zúčastněnými stranami. Těmito připomínkami se zabývá toto nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (26)
               
               
                  Kromě toho požádala Komise uživatele, kteří se přihlásili ve fázi zahájení šetření, aby poskytli více údajů o strojírenském odvětví a dalších odvětvích, aby bylo možno přesněji posoudit potenciální dopad opatření na jiná navazující odvětví než trubky a duté profily. Rovněž vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily k nejvhodnější formě případných opatření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (27)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu se přihlásilo 18 dalších uživatelů a požadovalo, aby byli zaregistrováni jako zúčastněné strany. Registrace jakožto zúčastněná strana byla udělena 17 z 18 uživatelů. Sedm z těchto 18 uživatelů požádalo o anonymitu, jelikož se obávalo odplaty. Žádosti bylo vyhověno u šesti ze sedmi uživatelů. Zbývající uživatel nebyl registrován jakožto zúčastněná strana, jelikož navzdory několika připomínkám svou žádost o anonymitu neodůvodnil.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (28)
               
               
                  Kromě toho Komise pokračovala v získávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné pro dosažení konečných závěrů. Za tímto účelem zaslala šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, 74 uživatelům (včetně členů Konsorcia) a 12 sdružením zastupujícím uživatele dodatečné dotazníky po období šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (29)
               
               
                  Odpovědi na dotazníky po období šetření byly obdrženy od všech šesti výrobců v Unii a od 23 uživatelů. Dodatečné informace navíc poskytla dvě z 12 sdružení uživatelů. Kromě toho byli žadatel, jeden výrobce v Unii (4) a vybraní uživatelé (především (5) na základě zeměpisného rozložení) informování, že útvary Komise přijdou příslušné údaje ověřit na místě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (30)
               
               
                  Poté bylo v období od 29. května do 9. června 2017 provedeno pět dalších inspekcí na místě, a to v prostorách těchto zúčastněných stran v Evropské unii:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              ThyssenKrupp Steel Europe AG, Duisburg, Německo (výrobce v Unii)
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              HUS Ltd, Plovdiv, Bulharsko (uživatel, člen „Konsorcia“, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Technotubi SpA, Alfianello, Itálie (uživatel, člen Konsorcia)
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              italský uživatel, není členem Konsorcia a přál si zůstat v anonymitě
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              sdružení Eurofer
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (31)
               
               
                  Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise zamýšlí uložit konečná antidumpingová opatření. Rovněž jim byla přiznána lhůta, ve které mohly k poskytnutí konečných informací předkládat svá vyjádření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (32)
               
               
                  Po poskytnutí konečných zjištění dne 17. července 2017 (dále jen „po konečných zjištěních“) se dne 27. července 2017 konalo další slyšení s žadatelem za přítomnosti úředníka pro slyšení v obchodních záležitostech. Sdružení Eurofer během tohoto slyšení vzneslo několik procesních a podstatných bodů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (33)
               
               
                  Pokud jde o procesní body, sdružení Eurofer tvrdilo, že Komise neuvedla v platnost doporučení úředníka pro slyšení v obchodních záležitostech, které tento úředník vydal po slyšení ze dne 4. května 2017 (viz 24. bod odůvodnění). Úředník pro slyšení v obchodních záležitostech byl ve své zprávě ze dne 23. června 2017 toho názoru, že útvary by měly dumpingová rozpětí a rozpětí újmy zveřejnit před provedením testu unijních zájmů „bez skutečných údajů použitých u výpočtů“ (6). Kromě toho vyzval útvary Komise, „aby konečná zjištění zúčastněným stranám poskytly včas, a poskytly jim tak dostatečný čas pro podání připomínek, a to alespoň 30 dní namísto obvyklé 10denní lhůty“ (7).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (34)
               
               
                  Komise poukázala na to, že doporučení úředníka pro slyšení v obchodních záležitostech obdržela dne 23. června 2017, což bylo blízko ke dni poskytnutí konečných zjištění (17. července 2017). Pokud jde o rozpětí újmy, Komise rozhodla, že nemá příliš smysl poskytovat nezpracované číselné údaje bez podkladových výpočtů na konci června jakožto zvláštní krok, když zúčastněné strany kompletní výpočet rozpětí újmy v blízké budoucnosti beztak obdrží spolu s úplnými konečnými zjištěními v rámci poskytnutí konečných zjištění. Sdružení Eurofer během slyšení dne 27. července 2017 skutečně potvrdilo, že úplné informace o rozpětí újmy obdrželo spolu s všeobecným dokumentem se zjištěními, a tato otázka tak již není relevantní. Pokud jde o lhůtu pro připomínky k poskytnutí konečných zjištění, čl. 20 odst. 5 základního nařízení stanoví, že ke stanoviskům předloženým po poskytnutí konečných zjištění lze přihlédnout pouze tehdy, jsou-li obdržena „ve lhůtě, kterou stanoví Komise v každém jednotlivém případě a která činí nejméně deset dnů“. Konečná zjištění byla zúčastněným stranám předložena dne 17. července 2017, přičemž lhůta pro předložení připomínek byla stanovena na 7. srpna 2017, tj. činila tři týdny. Ačkoli tato lhůta je kratší než 30 dnů doporučených úředníkem pro slyšení v obchodních záležitostech, stále poskytla dvakrát tolik času, než je zákonem stanovené minimum. Komise proto dospěla k závěru, že dodržela základ doporučení úředníka pro slyšení v obchodních záležitostech, tj. poskytla „dostatečný“ čas pro to, aby bylo možné vznášet užitečné připomínky k dokumentu, který z velké části reprodukoval informace, které Komise se stranami již sdílela v informačním dokumentu ze dne 4. dubna (viz 22. bod odůvodnění).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (35)
               
               
                  Pokud jde o podstatné body vznesené před úředníkem pro slyšení v obchodních záležitostech, Komise se rozhodla je řešit v příslušných částech nařízení níže, jelikož byly znovu vzneseny v písemných připomínkách obdržených po poskytnutí konečných zjištění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (36)
               
               
                  Dne 3. srpna 2017 se konalo slyšení s íránským vyvážejícím výrobcem, konkrétně se společnostní Mobarakeh Steel Company. Íránský vyvážející výrobce během slyšení nadnesl otázku týkající se administrativní chyby, k níž došlo při výpočtu dumpingu. Vyvážející výrobce vysvětlil, že některé číselné údaje byly chybně zaokrouhleny, pravděpodobně v důsledku své délky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (37)
               
               
                  Komise toto tvrzení analyzovala a dospěla k závěru, že při výpočtu dumpingu pro íránského vyvážejícího výrobce skutečně došlo k administrativní chybě, kterou bylo třeba opravit. Výpočet dumpingu a z něj vycházející výpočty proto musely být přepočítány s následujícím výsledkem: revidované dumpingové rozpětí a sazba antidumpingového cla pro společnost Mobarakeh Steel Company činily 17,9 % a revidovaná minimální dovozní cena upravená o nárůst cen surovin následně činila 468,49 EUR za tunu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (38)
               
               
                  Všechny strany byly o této revizi informovány prostřednictvím dodatečného poskytnutí konečných zjištění dne 4. srpna 2017 a byly vyzvány, aby k ní vyjádřily své připomínky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (39)
               
               
                  Komise před přijetím konečného rozhodnutí zvážila veškeré ústní a písemné připomínky k poskytnutí konečných zjištění a k dodatečnému poskytnutí konečných zjištění, které předložily zúčastněné strany. Tyto připomínky jsou řešeny v tomto nařízení a zjištění jsou případně odpovídajícím způsobem upravena.
               
            
         
      
      2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
      
      2.1.   Dotčený výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (40)
               
               
                  Ploché za tepla válcované výrobky z oceli jsou vyráběny válcováním za tepla; jedná se o proces tváření kovu, během nějž horký kov prochází jedním párem nebo více páry horkých válců, které snižují a sjednocují jeho tloušťku, přičemž teplota kovu je nad rekrystalizační teplotou. Mohou být dodávány v různých formách: ve svitcích (olejovaných nebo neolejovaných, mořených nebo nemořených), v tabulích (plech) nebo v úzkých pásech.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (41)
               
               
                  Ploché za tepla válcované výrobky z oceli mají dvě použití. Zaprvé jde o prvotní materiál pro výrobu různých výrobků z oceli s přidanou hodnotou, počínaje za studena válcovanými (8) plochými a plátovanými výrobky z oceli. Zadruhé se používají jako průmyslový vstup nakupovaný koncovými uživateli pro nejrůznější použití, včetně stavebnictví (výroba ocelových trubek), stavby lodí, plynových nádob, automobilů, tlakových nádob a energetických potrubí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (42)
               
               
                  Komise vyřadila nástrojovou a rychlořeznou ocel z definice výrobku pro antidumpingové řízení týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (9).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (43)
               
               
                  Jelikož během tohoto konkrétního šetření nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobku a obdobného výrobku, a aby byla definice výrobku v různých řízeních týkajících se určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli stejná, Komise se rozhodla vyřadit nástrojovou ocel a rychlořeznou ocel rovněž v tomto případě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (44)
               
               
                  Zúčastněné strany byly o těchto vynětích informovány prostřednictvím informačního dokumentu. V tomto ohledu neobdržela Komise žádné další připomínky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (45)
               
               
                  Dotčený výrobek (dále jen „PTV“) tak byl vymezen jako určité ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, pocházející z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny.
                  Dotčený výrobek nezahrnuje:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.
                           
                        
                     
                  
                  Dotčený výrobek má v současnosti kódy KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10, 7225 30 90, ex 7225 40 60, 7225 40 90, ex 7226 19 10, 7226 91 91 a 7226 91 99.
               
            
         
      
      2.2.   Obdobný výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (46)
               
               
                  Šetření ukázalo, že stejné základní fyzické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              dotčený výrobek,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčených zemí,
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (47)
               
               
                  Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, Komise potvrdila, že dotčený výrobek vyráběný a prodávaný v dotčených zemích a dotčený výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
               
            
         
      
      3.   DUMPING
      
      3.1.   Obecná metodika
      
      
         
         
         
            
               
                  (48)
               
               
                  Komise v tomto oddílu stanovila obecnou metodiku, kterou použila pro výpočty dumpingu. V odůvodněných případech byly případné otázky, které se týkají konkrétní země či společnosti a jsou významné pro tyto výpočty, zpracovány v níže uvedených oddílech věnovaných jednotlivým zemím.
               
            
         
      
      3.1.1.   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (49)
               
               
                  Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku vyváženého během období šetření do Unie.
                  Běžná hodnota pro nereprezentativní typy (tj. ty, jejichž domácí prodej představoval méně než 5 % prodeje na vývoz do Unie, nebo ty, jež nebyly na domácím trhu prodávány vůbec) byla vypočtena na základě výrobních nákladů na typ výrobku, k nimž byla přičtena částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. Pro domácí prodej uskutečněný v běžném obchodním styku byl u dotčených typů výrobků použit zisk pro typ výrobku. Pro všechny ostatní transakce, které nebyly uskutečněny v běžném obchodním styku, byl použit průměrný zisk.
                  Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie, a v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce domácí prodej každého typu výrobku reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (50)
               
               
                  Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečné prodejní ceny na domácím trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (51)
               
               
                  Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej byl, či nebyl ziskový, pokud:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu; a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              e)
                           
                           
                              vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (52)
               
               
                  V tomto případě byla běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (53)
               
               
                  Běžná hodnota byla založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu; nebo
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (54)
               
               
                  Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (55)
               
               
                  Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly každému jednotlivému spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření, byly připočteny tyto položky:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady vynaložené během období šetření každým jednotlivým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku; a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              vážený průměrný zisk dosažený během období šetření každým jednotlivým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      3.1.2.   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (56)
               
               
                  Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako obchodníci a/nebo dovozci.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (57)
               
               
                  Jestliže vyvážející výrobce vyvezl dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii, též prostřednictvím obchodníků, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (58)
               
               
                  Jestliže vyvážející výrobci vyvezli dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení zjištěna početně na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena byla v souladu s uvedeným článkem zjištěna početně také tehdy, když dotčený výrobek nebyl znovu prodán ve stavu, ve kterém byl dovezen. V takových případech byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o zisk.
               
            
         
      
      3.1.3.   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (59)
               
               
                  Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (60)
               
               
                  Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.
               
            
         
      
      3.2.   Brazílie
      
      
         
         
         
            
               
                  (61)
               
               
                  Během období šetření bylo v Brazílii pět vyvážejících výrobců. Po výběru vzorku jedna vyvážející společnost, Aperam Inox América do Sul S.A., Komisi vysvětlila, že prodej do Afriky, který byl pouze v režimu tranzitu přes Unii, nesprávně vykázala jako prodej na vývoz do Unie. Proto během období šetření neměla žádný vývoz dotčeného výrobku do Unie. Společnost rovněž vysvětlila, že má podílové spoluvlastnictví se společností ArcelorMittal Brasil S.A (dále jen „AMB“). Na základě toho se Komise rozhodla zacházet s těmito dvěma společnostmi jako se společnostmi ve spojení.
                  Společnosti Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais S.A. (dále jen „Usiminas“) a Companhia Siderúrgica Nacional (dále jen „CSN“) rovněž mají podílové spoluvlastnictví. Společnost Usiminas prohlásila, že by měly být považovány za společnosti, které nejsou ve spojení, protože v současné době probíhá řízení s brazilským orgánem pro hospodářskou soutěž, které společnosti CSN brání vykonávat jakákoliv práva ve vztahu ke společnosti Usiminas. Komise tvrzení a důkazy poskytnuté společností Usiminas ověřila a dospěla k závěru, že společnost CSN není schopna vykonávat svá práva ve vztahu ke společnosti Usiminas. Komise toto tvrzení přijala a s těmito společnostmi zacházela jako se společnostmi, které nejsou ve spojení. Obě společnosti nevznesly námitky, když jim Komise v dokumentu informujícím společnosti o neuložení prozatímních opatření oznámila své rozhodnutí. Rozhodnutí o tom, zda tyto dvě společnosti jsou či nejsou ve spojení, se může v následných přezkumech změnit, a to v případě, že by brazilský orgán pro hospodářskou soutěž v budoucnu rozhodl jinak.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (62)
               
               
                  Na domácím trhu všichni vyvážející výrobci prodávali obdobný výrobek jak přímo, tak prostřednictvím obchodníků, z nichž někteří ve spojení jsou a jiní ne. Většina prodaných obdobných výrobků byla dále zpracována do výrobku, který buď zůstal obdobným výrobkem, nebo z kterého se stal další navazující výrobek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (63)
               
               
                  Společnost Usiminas vyvážela dotčený výrobek do Unie přímo nezávislým odběratelům. Další dva vyvážející výrobci vyváželi do Unie převážně nezpracované (nedělené) svitky, které byly buď znovu prodány, nebo dále zpracovány jejich společností ve spojení v Unii.
               
            
         
      
      3.2.1.   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (64)
               
               
                  V případě těchto tří vyvážejících výrobců byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.1.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (65)
               
               
                  V případě těchto tří vyvážejících výrobců byla běžná hodnota založena na ceně na domácím trhu pro 14 %, 35 % a 91 % typů výrobku vyvážených do Unie, které představují 54 %, 78 % a 99 % vyvezeného objemu prodeje do Unie. Běžná hodnota pro zbývající typy výrobku byla vypočítána, jak je uvedeno v 54. a 55. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (66)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu společnost Usiminas prohlásila, že částka prodejních, režijních a správních nákladů nebyla vypočítána na úrovni cen ze závodu a že některé náklady nesouvisely s dotčeným výrobkem, a proto by měly být z částky prodejních, režijních a správních nákladů vyňaty.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (67)
               
               
                  Komise toto tvrzení přijala a částku prodejních, režijních a správních nákladů odpovídajícím způsobem opravila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (68)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu společnost CSN prohlásila, že pro stanovení částky prodejních, režijních a správních nákladů měla být použita poslední verze tabulky s prodejními, režijními a správními náklady předložená během inspekce na místě. Tato verze by byla přesnější, protože některé náklady spojené s vývozem byly přiděleny pouze na prodej na vývoz, a ne na prodej na domácím trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (69)
               
               
                  Komise toto tvrzení odmítla, protože metoda přidělování v poslední verzi tabulky s prodejními, režijními a správními náklady předložená společností nemohla být ověřena, jelikož byla poskytnuta na konci inspekce na místě. Místo toho Komise vypočítala částku prodejních, režijních a správních nákladů na základě předchozí verze, která byla předložena během inspekce na místě a která mohla být ověřena. Tato verze však obsahovala určité chyby, které byly Komisí ručně opraveny a sděleny společnosti CSN. Společnost CSN toto sdělení dále nekomentovala. Komise ve výpočtu nepřidělila vývozní náklady prodeji na domácím trhu. Společnost CSN metodu přidělování použitou Komisí nezpochybnila.
               
            
         
      
      3.2.2.   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (70)
               
               
                  V případě těchto tří vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.2.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (71)
               
               
                  V případě společnosti Usiminas, která prodávala dotčený výrobek do Unie přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní cena určena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (72)
               
               
                  Další dva vyvážející výrobci prodávali dotčený výrobek do Unie prostřednictvím stran ve spojení. Nicméně rovněž pro tyto vyvážející výrobce byla vývozní cena určena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, protože Komise mohla ověřit, že ceny mezi stranami ve spojení byly stanoveny podle tržních podmínek a odrážely tržní ceny.
               
            
         
      
      3.2.3.   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (73)
               
               
                  Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (74)
               
               
                  Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a u vedlejších nákladů (v rozmezí od 3,4 % do 4,6 % z čistého obratu), u slev z cen a množstevních rabatů (v rozmezí od 0,2 % do 3,5 % z čistého obratu) a u nákladů na úvěry (v rozmezí od 1,8 % do 2,3 % z čistého obratu).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (75)
               
               
                  Všichni vyvážející výrobci podali žádost podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o úpravu o částku odpovídající clu a tvrdili, že existence režimu navrácení cla pro určité suroviny by znamenala, že jejich prodej na domácím trhu by ve srovnání s prodejem na vývoz zahrnoval nepřímou daň.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (76)
               
               
                  Vyvážející výrobci však nebyli schopni prokázat, že by pouhá existence režimu navrácení cla ovlivňovala srovnatelnost cen. Vyvážející výrobci navíc během inspekce na místě potvrdili, že režim navrácení cla neovlivňuje prodejní cenu. Tato žádost proto nemohla být přijata.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (77)
               
               
                  Společnost Usiminas podala žádost podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení o úpravu o rozdíly v obchodních úrovních a tvrdila, že veškerý její domácí prodej směřuje ke koncovým uživatelům, zatímco veškerý její prodej na vývoz do Unie směřuje k obchodníkům ve spojení nebo k obchodníkům, kteří ve spojení nejsou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (78)
               
               
                  Vyvážející výrobce však nemohl prokázat žádné trvalé a zřejmé rozdíly v cenách na různých obchodních úrovních na domácím nebo na vývozním trhu. Tato žádost proto nemohla být přijata.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (79)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu společnost Usiminas prohlásila, že při výpočtu běžné hodnoty by měly být odečteny také úpravy nákladů na úvěry.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (80)
               
               
                  Komise tuto žádost odmítla, protože úprava nákladů na úvěry je úprava skutečných cen provedená tak, aby zohledňovala dohodnuté úvěrové období bez ohledu na datum skutečného zaplacení. Jedná se o čistou úpravu cen, která není při výpočtu běžné hodnoty odůvodněná.
               
            
         
      
      3.2.4.   Dumpingové rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (81)
               
               
                  U vyvážejících výrobců srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (82)
               
               
                  Společnost CSN ve svých připomínkách k poskytnutí konečných zjištění tvrdila, že revidované hodnoty CIF použité pro výpočet rozpětí cenového podbízení měly být použity rovněž pro výpočet dumpingového rozpětí. Toto tvrzení bylo přijato a výpočet dumpingu byl odpovídajícím způsobem opraven.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (83)
               
               
                  Vážené průměrné dumpingové rozpětí pro spolupracující výrobce, kteří nejsou zařazeni do vzorku, bylo vypočítáno v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (84)
               
               
                  Úroveň spolupráce v Brazílii je vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval téměř 100 % celkového vývozu Brazílie do Unie v období šetření. Na tomto základě se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro celou zemi použitelné na všechny ostatní společnosti na stejné úrovni, jako je úroveň stanovená pro společnost s nejvyšším dumpingovým rozpětím zařazenou do vzorku, tj. společnost Usiminas.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (85)
               
               
                  Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              Společnost
                           
                           
                              Dumpingové rozpětí
                           
                        
                        
                           
                              ArcelorMittal Brasil S.A
                           
                           
                              16,3 %
                           
                        
                        
                           
                              Aperam Inox América do Sul S.A.
                           
                           
                              16,3 %
                           
                        
                        
                           
                              Companhia Siderúrgica Nacional
                           
                           
                              73,0 %
                           
                        
                        
                           
                              Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais S.A.
                           
                           
                              65,9 %
                           
                        
                        
                           
                              Další spolupracující společnost (Gerdau Açominas S.A.)
                           
                           
                              49,3 %
                           
                        
                        
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                           
                              73,0 %
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      3.3.   Írán
      
      
         
         
         
            
               
                  (86)
               
               
                  V Íránu je pouze jeden vyvážející výrobce dotčeného výrobku, který v rámci tohoto šetření plně spolupracoval. Většina jeho prodeje do Unie představovala přímý prodej nezávislým kupcům, některý prodej byl však uskutečněn prostřednictvím obchodníka se sídlem v Německu, který je ve spojení.
               
            
         
      
      3.3.1.   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (87)
               
               
                  V případě tohoto jediného vyvážejícího výrobce byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.1. V důsledku toho byla běžná hodnota pro 61 % typů výrobků představujících 67 % objemu vývozu vyvážejícího výrobce do Unie založena na ceně na domácím trhu v běžném obchodním styku. U zbývajících typů výrobků byla běžná hodnota zjištěna početně. Pokud však byla vážená průměrná cena typu výrobku nižší než jednotkové výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočítána podle metodiky uvedené výše v 55. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (88)
               
               
                  Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že Komise pro zkoumání toho, zda se jednalo o obchody v běžném obchodním styku a pro výpočet běžné hodnoty použila chybný poměr prodejních, režijních a správních nákladů. Skutečně se jednalo o chybu při zaokrouhlení, která byla následně opravena. Tato změna neměla žádný dopad na dumpingová rozpětí stanovená v 98. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      3.3.2.   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (89)
               
               
                  Vývozní cena byla stanovena s použitím obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.2., a zejména s použitím čl. 2 odst. 8 základního nařízení.
               
            
         
      
      3.3.3.   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (90)
               
               
                  Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu jediného vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (91)
               
               
                  Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a u vedlejších nákladů (v rozmezí od 1 % do 3 %), u nákladů na balení (v rozmezí od 0 % do 1 %), u úvěrových nákladů (v rozmezí od 1 % do 3 %), u provizí (v rozmezí od 0,1 % do 2 %) a dalších slev (v rozmezí od 0 % do 0,5 %) a u dalších faktorů (v rozmezí od 0 % do 1 %). Úprava na základě čl. 2 odst. 10 písm. i) byla rovněž provedena pro prodej na vývoz prostřednictvím obchodníka v Unii, který je ve spojení (v rozmezí od 2 % do 6 %).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (92)
               
               
                  Žadatel ve svých připomínkách ke konečným zjištěním tvrdil, že tyto úpravy se zdají být vysoké, a vyzval Komisi, aby k těmto úpravám poskytla další vysvětlení. Komise nemůže poskytnout další podrobnosti týkající se těchto úprav, aniž by vyzradila důvěrné obchodní informace. Všechny tyto úpravy byly Komisí analyzovány a ověřeny v souladu s povinností Komise podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (93)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu tvrdil, že Komise při výpočtu běžné hodnoty neodvodila náhrady související s náklady. Tato žádost byla věcně nesprávná, jelikož Komise tyto náhrady odvodila. Vyvážející výrobce toto tvrzení zopakoval ve svých připomínkách ke konečným zjištěním. Komise vyvážejícímu výrobci vysvětlila svou metodiku týkající se tohoto bodu a žádné další připomínky nebyly obdrženy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (94)
               
               
                  Komise při posuzování náhrad přezkoumala důkazy týkající se úpravy na základě režimu navrácení cla. Důkazy, jež měla Komise k dispozici, ukázaly, že ačkoliv vyvážející výrobce obdržel to, o čem uváděl, že je vrácení cla, neexistují žádné důkazy, že v první řadě nějaké clo zaplatil, jelikož podle informací předložených vyvážejícím výrobcem byly všechny hlavní suroviny pořizovány na domácím trhu. „Surovina v [dotčeném] výrobku přítomná“ proto nebyla zatížena clem ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, což je nezbytnou podmínkou pro úpravu. Tato úprava proto nebyla provedena.
               
            
         
      
      3.3.4.   Dumpingové rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (95)
               
               
                  Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (96)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním poukázal na administrativní chybu při výpočtu dumpingu. Komise administrativní chybu způsobenou zbytečným zaokrouhlením určitých dlouhých hodnot opravila a svůj výpočet odpovídajícím způsobem změnila. Všechny zúčastněné strany byly o této změně informovány v dodatečných konečných zjištěních.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (97)
               
               
                  Úroveň spolupráce z Íránu byla velmi vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval přibližně 100 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě Komise stanovila dumpingové rozpětí pro celou zemi na stejné úrovni jako pro jediného vyvážejícího výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (98)
               
               
                  Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              Společnost
                           
                           
                              Dumpingové rozpětí
                           
                        
                        
                           
                              Mobarakeh Steel Company
                           
                           
                              17,9 %
                           
                        
                        
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                           
                              17,9 %
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (99)
               
               
                  Žadatel ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu tvrdil, že dumpingové rozpětí vypočítané na základě jím shromážděných údajů bylo výrazně vyšší. Zúčastněná strana vyzvala Komisi, aby poskytla další podrobnosti o tom, jak bylo vypočítáno dumpingové rozpětí pro Írán.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (100)
               
               
                  Komise při svém výpočtu vycházela z aktuálních údajů společnosti, které byly ověřeny na místě. Dotčená zúčastněná strana neměla k této úrovni informací přístup a to nesrovnalost potenciálně vysvětluje. Komise nemůže poskytnout více podrobných údajů týkajících se výpočtu, aniž by vyzradila důvěrné obchodní informace vyvážejícího výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (101)
               
               
                  Žadatel ve svých připomínkách k dodatečným konečným zjištěním požadoval další informace týkající se této administrativní chyby při zaokrouhlování a poukázal na to, že je nepravděpodobné, že by snížení úrovně dumpingového rozpětí o 5 procentních bodů bylo způsobeno chybou při zaokrouhlení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (102)
               
               
                  Komise nemůže podrobný výpočet dumpingu zveřejnit nikomu jinému než přímo dotčené zúčastněné straně, jelikož by tak došlo ke zveřejnění důvěrných obchodních informací. Jak je vysvětleno v 96. bodě odůvodnění výše, chyba se týkala zbytečného zaokrouhlení určitých dlouhých čísel s více než 13 číslicemi (například číslo 112 769 871 468,69 bylo ve výpočtu chybně použito jako 1,13). Tato dlouhá čísla se týkala nejdůležitějších vývozních transakcí převedených do místní íránské měny pro výpočet dumpingu. Tím se vysvětluje pokles dumpingového rozpětí o 5,1 procentních bodů.
               
            
         
      
      3.4.   Rusko
      
      
         
         
         
            
               
                  (103)
               
               
                  V Rusku jsou tři vyvážející výrobci dotčeného výrobku, kteří v rámci tohoto šetření plně spolupracovali. Představují téměř veškerý dovoz dotčeného výrobku z Ruska do Unie v období šetření.
               
            
         
      
      3.4.1.   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (104)
               
               
                  V případě těchto tří vyvážejících výrobců byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.1. V důsledku toho byla běžná hodnota pro většinu typů výrobku vyváženého do Unie pro všechny tři vyvážející výrobce založena na ceně na domácím trhu (76 %, což představuje 98,9 % vyvezeného množství, 49 %, což představuje 86,7 % vyvezeného množství, a 73 %, což představuje 96,6 % vyvezeného množství).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (105)
               
               
                  Běžná hodnota pro zbývající typy byla vypočítána podle metodiky popsané výše v 54. a 55. bodě odůvodnění buď proto, že nedošlo k žádnému prodeji na domácím trhu, nebo proto, že množství prodané na domácím trhu bylo příliš malé, aby bylo možno je považovat za reprezentativní (méně než 75 Mt na typ výrobku).
               
            
         
      
      3.4.2.   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (106)
               
               
                  Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo, prostřednictvím dovozců v Unii, kteří jsou ve spojení, nebo prostřednictvím obchodníků/dovozců se sídlem ve Švýcarsku, kteří jsou ve spojení. Společnosti ve Švýcarsku, které jsou ve spojení, koupily dotčený výrobek od vyvážejících výrobců a dále ho prodávaly do Unie a do jiných zemí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (107)
               
               
                  Vývozní cena byla určena za použití obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.2.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (108)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu společnost Severstal zpochybnila použitelnost úprav prodejních, režijních a správních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení u prodeje prostřednictvím jejich švýcarského obchodníka/dovozce, který je ve spojení, společnosti SSE.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (109)
               
               
                  Podle nich je v případě transakcí, u kterých obchodní podmínky vyžadují, aby byl výrobek dodán po celním odbavení (to znamená u transakcí, kde strana, která je ve spojení, působí jako dovozce), správné tyto úpravy provést pouze na základě jednotlivých transakcí. Dodací podmínky pro většinu prodeje prostřednictvím jejich obchodníka/dovozce ve Švýcarsku, který je ve spojení, však nevyžadují, aby obchodník/dovozce ve Švýcarsku proclíval zboží na celnici. Společnost Severstal zároveň prohlásila, že jejich obchodníci/dovozci ve Švýcarsku, kteří jsou ve spojení, by měli být považování za součást vývozní sítě výrobce, a nikoliv za dovozce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (110)
               
               
                  Komise toto tvrzení odmítla. Šetřením bylo zjištěno, že společnost SSE během období šeření plnila dovozní funkce pro prodej dotčeného výrobku. Rozdílné kódy Incoterms (CIF, CFR, FOB, DAP nebo CIF) nemění nic na skutečnosti, že společnost SSE působila jako dovozce na trh Unie, který je ve spojení. Vzhledem k tomu, že obchodník/dovozce je ve spojení s vyvážejícím výrobcem, z čl. 2 odst. 9 základního nařízení vyplývá, že údaje tohoto obchodníka/dovozce jsou nespolehlivé, a úprava proto byla opodstatněná.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (111)
               
               
                  Komise dále shledala, že společnost SSE nemůže být považována za součást vývozní sítě výrobce. Pokud jde o prodej do Unie, neexistuje žádný výlučný vztah mezi mateřskou společností a pobočkou. Šetřením bylo zjištěno, že v rámci skupiny existují rovněž další prodejní oddělení zabývající se vývozem do EU. Mateřská společnost v Rusku pro dotčený výrobek udržovala tři různé vývozní kanály do EU, konkrétně přímý prodej, prodej prostřednictvím střediska služeb v Lotyšsku a prodej prostřednictvím obchodníka/dovozce ve Švýcarsku, který je se společností ve spojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (112)
               
               
                  Komise proto dospěla k závěru, že úpravy prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro všechny typy prodejních transakcí prostřednictvím švýcarského obchodníka/dovozce, který je ve spojení, by měly být uplatňovány v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (113)
               
               
                  Po poskytnutí informací společnost Severstal zopakovala svůj silný nesouhlas s tím, že Komise použila čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Kromě toho společnost tvrdila, že ve srovnání s jinými vyvážejícími výrobci s dovozci/obchodníky ve spojení, kteří jsou buď v Unii, nebo mimo ni, se Komise dopustila nekonzistentního zacházení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (114)
               
               
                  Komise potvrdila svůj přístup, že k obchodníkům/dovozcům ve spojení vykonávajícím dovozní funkce lze přistupovat podle čl. 2 odst. 9 i tehdy, jsou-li usazeni mimo Unii. Jak je uvedeno ve 110. bodě odůvodnění, tak tomu bylo v případě společnosti SSE, zatímco obchodníci/dovozci ve spojení od jiných vyvážejících výrobců se nacházeli v odlišných situacích v závislosti na různých funkcích každé společnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (115)
               
               
                  Kromě toho společnost Severstal zpochybnila rozhodnutí Komise, že společnost SSE nelze považovat za součást její vývozní sítě. Pro Komisi však odůvodnění společnosti Severstal, jako například plná kontrola společnosti SSE mateřskou společností a přidělení zisků a ztrát mateřské společnosti, nepřevážilo faktory uvedené v bodě odůvodnění 111. svědčící o opaku. Proto společnost SSE nelze považovat za vnitřní vývozní oddělení společnosti Severstal.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (116)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobce NLMK rovněž zpochybnil použitelnost úprav provedených u prodejních, režijních a správních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení pro prodej prostřednictvím své švýcarské pobočky Novex, která je ve spojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (117)
               
               
                  Výrobce prohlásil, že společnost Novex nejednala jako dovozce, který je ve spojení, protože nedovážela dotčený výrobek do Unie. Pokud použití čl. 2 odst. 9 znamená, že strana, která je ve spojení, musí jednat jako dovozce, pak nemůže být na vývozní cenu společnosti Novex použita úprava na základě čl. 2 odst. 9.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (118)
               
               
                  Na podporu tohoto tvrzení společnost NLMK uvedla, že na vývozních trzích výrobky ze železa a oceli systematicky prodává prostřednictvím dvou obchodníků, kteří jsou ve spojení, konkrétně společnosti Novex ve Švýcarsku a společnosti Novexco (Cyprus) Limited na Kypru. Společnost Novex je odpovědná za prodej na vývoz do Unie, zatímco společnost Novexco prodává do zbytku světa. Tyto společnosti jednají jako vývozní oddělení společnosti NLMK a v rámci skupiny NLMK není žádná jiná funkce nebo oddělení, které by byly pověřeny vyřizováním tohoto prodeje na vývoz. Skupina NLMK nemá žádný přímý prodej výrobků ze železa a oceli na vývoz.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (119)
               
               
                  Společnosti Novex a Novexco jsou 100 % dceřiné společnosti skupiny NLMK, které skupina NLMK pověřila funkcí prodeje na vývoz nejen pro dotčený výrobek, ale pro celé portfolio výrobků skupiny NLMK. Tyto dvě společnosti, které jsou ve spojení, jednají pod hospodářskou kontrolou skupiny NLMK, a to jak na základě kapitálové struktury skupiny NLMK, tak i z hospodářského hlediska. Důležité je, že společnost Novex a Novexco uvádějí na trhu pouze výrobky pocházející ze společností v rámci skupiny NLMK, které jsou s nimi ve spojení. Neprovádějí tedy žádnou samostatnou hospodářskou činnost, která by mohla být prováděna nezávisle mimo skupinu NLMK.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (120)
               
               
                  Ačkoli veškerý prodej výrobků ze železa a oceli na vývoz skupiny NLMK je uskutečňován prostřednictvím společností Novex a Novexco, tyto společnosti, které jsou ve spojení, obvykle nejednají jako dovozci těchto výrobků v Unii či jinde, s výjimkou výrobků z elektrooceli s orientovanou strukturou, které jsou prodávány za dodacích podmínek DDP (s dodáním clo placeno). Veškerý další prodej na vývoz prováděný společnostmi Novex a Novexco je založen na dodacích podmínkách, které neznamenají, že tyto společnosti jednají ve vztahu k příslušným výrobkům ze železa a oceli jako dovozci.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (121)
               
               
                  Skupina NLMK se proto domnívala, že společnost Novex nemůže být kvalifikována jako „dovozce“ příslušných výrobků, protože neprovádí celní odbavení zboží, ani žádné jiné funkce prováděné dovozcem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (122)
               
               
                  Skupina NLMK navíc tvrdila, že zaměstnanci společnosti Novex se účastní činnosti výboru pro strategii plánování prodeje skupiny NLMK a na základě svých znalostí vývozních trhů přispívají k plánování prodeje a stanovení cen skupiny. Skupina NLMK si jen není plně vědoma cen společnosti Novex vůči prvnímu odběrateli, který není ve spojení, ale tato cena je stanovena společným jednáním skupiny NLMK a zaměstnanců společnosti Novex. Zároveň jsou hlavními odběrateli v odvětví dotčeného výrobku, alespoň v případě vývozu skupiny NLMK do Unie, obchodní společnosti, které upřednostňují proclít si výrobky samy, aby optimalizovaly náklady. Nákup dotčeného výrobku za podmínek FOB v přístavu vývozu nebo za podmínek CIF obchodním společnostem rovněž umožňuje náklad rychle prodat do jakéhokoliv místa určení, kde se nabízí nejlepší cena, což nemusí nutně být v Unii. Pro obchodníky má tedy situace, kdy je výrobek proclen dodavatelem do Unie, jen malou hodnotu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (123)
               
               
                  Souhrnně lze říci, že skupina NLMK se domnívala, že zatímco výrobky z elektrooceli s orientovanou strukturou jsou většinou dodávány přímo zpracovatelům, jiné výrobky ze železa a oceli jsou většinou dodávány obchodníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Rozdíl v typu odběratelů vede k rozdílu v dohodnutých kódech Incoterms a odpovídající úloze zastávané společnostmi Novex a Novexco. To podle skupiny NLMK vede k situaci, kdy situace, jíž jsme byli svědky v rámci šetření týkajícího se výrobků z elektrooceli s orientovanou strukturou, není reprezentativní pro úlohu společnosti Novex zastávanou s ohledem na dotčený výrobek nebo jiné výrobky ze železa a oceli. Skupina NLMK dospěla k závěru, že společnost Novex by měla být považována za vnitřní prodejní oddělení skupiny NLMK.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (124)
               
               
                  Komise připomenula, že posouzení toho, zda by výrobce a obchodník, který je ve spojení, měli či neměli být považováni za jedinou hospodářskou entitu a obchodník, který je ve spojení, za vnitřní prodejní oddělení výrobce, musí brát v úvahu obecné činnosti obchodníka, který je ve spojení, a proto musí rovněž zohledňovat činnosti týkající se jiných výrobků, než je dotčený výrobek (10).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (125)
               
               
                  Ačkoli šetření potvrdilo, že společnost Novex v období šetření neplnila dovozní funkce pro dotčený výrobek, pokud jde o kvalifikaci společnosti Novex pro účely tohoto případu, je třeba uvést následující. Společnost Novex je podle švýcarských právních předpisů zapsána jako obchodník (11). Podle jejích stanov je předmětem její činnosti nákup, prodej, distribuce a obchod s výrobky z oceli a se surovinami ve Švýcarsku a v zahraničí. Pokud jde o dodavatele výrobků, s nimiž má být obchodováno, neexistuje zde žádné formální omezení. Společnosti NLMK a Novex dále podepsaly komplexní rámcové smlouvy, které řídí prodej a nákup mezi stranami. Tyto smlouvy například stanoví podrobné postupy pro pohledávky na neodpovídající zboží, zavádí sankce v případech prodlení s platbou nebo s dodáním zboží, jakož i rozhodčí řízení třetí stranou v případě řešení sporů. Komise dále poukázala na to, že hlavními činnostmi společnosti Novex je podle jejích účetních závěrek pro rok 2015 obchodování s ocelí včetně činností k získávání úroku a že podstatnou část oceli nakupuje od společností v rámci skupiny NLMK.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (126)
               
               
                  Společnost NLMK dále ve svém podání ze dne 7. června 2017 sama uznala, že pokud jde o výrobky z elektrooceli s orientovanou strukturou, společnost Novex působí jako dovozce, který je ve spojení, což je skutečnost, která potvrzuje závěr, že společnost Novex se nepodobá vnitřnímu prodejnímu oddělení společnosti NLMK.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (127)
               
               
                  Z těchto důvodů Komise dospěla k závěru, že vztah mezi společností Novex a společností NLMK není vztahem integrovaného a vnitřního obchodního oddělení, který by mohl vést k tomu, že tyto dva právní subjekty představují jedinou hospodářskou entitu, ale je považován za vztah rovnocenný vztahu obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (128)
               
               
                  Po konečných zjištěních společnost NLMK zopakovala své tvrzení, že tato společnost a její obchodník ve spojení, Novex, tvoří jedinou hospodářskou entitu. Společnost měla za to, že Komise nevzala v úvahu ekonomickou realitu vztahu mezi těmito dvěma entitami. Kritizovala zejména to, že přístup Komise ke společnosti Novex byl formalistický a teoretický. Společnost Novex nebyla zapsána jako obchodní společnost a neexistence formálních omezení je nepodstatná, jelikož společnost ve skutečnosti neodebírala od jiných zdrojů. Kromě toho, i kdyby existovala smlouva mezi společnostmi NLMK a Novex, mezi těmito dvěma entitami by existovala účinná solidarita. Výsledky společnosti Novex byly údajně plně konsolidovány s účetnictvím skupiny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (129)
               
               
                  Komise tato tvrzení odmítla. Aby se dal posoudit vztah mezi společnostmi Novex a NLMK, nelze existenci rámcové smlouvy upravující nákup a prodej mezi těmito dvěma společnostmi zamítnout jako teoretickou nebo formální. Spíše to ukazuje, že tyto dvě entity mají rozdílné funkce a že mezi nimi neexistoval žádný vztah podřízenosti. Kromě toho je neobvyklé, aby vnitřní prodejní oddělení vykonávalo dovozní funkce, což společnost Novex dělala nejméně pro jeden výrobek z oceli (výrobky z elektrooceli s orientovanou strukturou). A konečně, společnost Novex se mohla kdykoliv rozhodnout koupit PTV z jiných zdrojů, což by integrované vývozní oddělení nemohlo. Proto Komise neustoupila ze svého stanoviska, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení byla oprávněná.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (130)
               
               
                  Po konečných zjištěních rovněž společnost MMK zpochybnila, a to poprvé, použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení ve vztahu k jejímu obchodníkovi ve spojení společnosti MMK Trade Steel AG. Společnost MMK, shodně s právními názory společnosti Severstal, rovněž uvedla, že plná kontrola mateřskou společností a přidělení zisků a ztrát ruské mateřské společnosti ukazuje, že společnost MMK Trade Steel AG je součástí jedné vývozní sítě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (131)
               
               
                  Komise zopakovala své právní stanovisko, že k obchodníkům/dovozcům ve spojení vykonávajícím dovozní funkce lze přistupovat podle čl. 2 odst. 9 i tehdy, jsou-li usazeni mimo Unii. Společnost MMK Trade Steel AG do této kategorie spadala, jak již bylo zjištěno v šetření týkajícím se plochých za studena válcovaných výrobků z oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (12).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (132)
               
               
                  Z toho vyplývá, že Komise rovněž nemohla přijmout tvrzení, že společnosti MMK a MMK Trade Steel AG tvoří jedinou hospodářskou entitu. V každém případě společnost MMK rovněž provozovala své vlastní vývozní oddělení v Rusku a prodávala část své oceli do Evropy přímo. Proto společnost MMK Trade Steel AG nelze považovat za vnitřní vývozní oddělení společnosti MMK.
               
            
         
      
      3.4.3.   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (133)
               
               
                  Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (134)
               
               
                  Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u nákladů na fyzické vlastnosti (v rozmezí od 0 % do 2 %), u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a u vedlejších nákladů (v rozmezí od 1 % do 8 %), u nákladů na balení (v rozmezí od 0 % do 1 %), u úvěrových nákladů (v rozmezí od 0 % do 2 %), u provizí (v rozmezí od 0 % do 4 %) a u dalších faktorů (v rozmezí od 0 % do 1 %).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (135)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu společnost Severstal prohlásila, že některé úpravy prodejních, režijních a správních nákladů byly provedeny nesprávně, konkrétně úpravy finančních výnosů a nákladů na dopravu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (136)
               
               
                  Podle společnosti měl být při stanovení procenta prodejních, režijních a správních nákladů zohledněn finanční výnos. Navíc byl tento příjem pro pobočku ve Švýcarsku, která je ve spojení, zároveň výdajem pro společnost Severstal, jak bylo uvedeno v tabulce G-PL v její odpovědi na dotazník, a ten byl zase zohledněn při určování toho, zda byl prodej na domácím trhu uskutečněn v běžném obchodním styku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (137)
               
               
                  Komise toto tvrzení odmítla. Společnost Severstal vyrábí a prodává širokou škálu výrobků a nebyla schopna prokázat, že dotčený finanční výnos, který je obecnou půjčkou poskytnutou švýcarskou pobočkou mateřské společnosti, se týkal dotčeného výrobku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (138)
               
               
                  Po poskytnutí informací společnost Severstal zopakovala své tvrzení a uvedla, že výše uvedený finanční výnos jsou „úroky z půjček poskytnutých na financování dlouhého výrobního cyklu výrobků společnosti Severstal, jejichž součástí je i dotčený výrobek“. Kromě toho požádala, aby byla příslušná částka přidělena pouze dotčenému výrobku. Komise však nemohla tomuto tvrzení vyhovět, jelikož neobsahovalo další podrobnosti, proč se obecná půjčka na „dlouhý výrobní cyklus výrobků“ rovněž vztahovala na dotčený výrobek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (139)
               
               
                  Pokud jde o úpravu nákladů na dopravu, společnost Severstal prohlásila, že Komise jako část prodejních, režijních a správních nákladů odečetla chybnou částku nákladů na dopravu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (140)
               
               
                  Komise uznala tvrzení společnosti Severstal týkající se nákladů na dopravu a pro výpočet použila skutečné náklady na dopravu podle údajů společnosti. Aby se předešlo dvojímu započtení, byly tyto náklady stanoveny jako nulové, protože již byly zohledněny při výpočtu náhrad.
               
            
         
      
      3.4.4.   Dumpingové rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (141)
               
               
                  U vyvážejících výrobců srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (142)
               
               
                  Úroveň spolupráce v Rusku je vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval téměř 100 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Komise se proto rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro celou zemi použitelné na všechny ostatní společnosti na stejné úrovni, jako je úroveň stanovená pro společnost s nejvyšším dumpingovým rozpětím, tj. skupinu Public Joint Stock Company Magnitogorsk Iron & Steel Works (dále jen „PJSC MMK“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (143)
               
               
                  Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              Společnost
                           
                           
                              Dumpingové rozpětí
                           
                        
                        
                           
                              Public Joint Stock Company Magnitogorsk Iron Steel Works (PJSC MMK)
                           
                           
                              33,0 %
                           
                        
                        
                           
                              PAO Severstal
                           
                           
                              5,3 %
                           
                        
                        
                           
                              Novolipetsk Steel
                           
                           
                              15,0 %
                           
                        
                        
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                           
                              33,0 %
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      3.5.   Srbsko
      
      
         
         
         
            
               
                  (144)
               
               
                  V Srbsku je pouze jeden vyvážející výrobce dotčeného výrobku, který v rámci tohoto šetření plně spolupracoval. Většina jeho prodeje do Unie představovala přímý prodej nezávislým kupcům, některý prodej byl však uskutečněn prostřednictvím dovozce se sídlem na Slovensku, který je ve spojení.
               
            
         
      
      3.5.1.   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (145)
               
               
                  V případě tohoto jediného vyvážejícího výrobce byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.1. V důsledku toho byla běžná hodnota pro 23 % typů výrobků představujících 71 % objemu vývozu vyvážejícího výrobce do Unie založena na ceně na domácím trhu v běžném obchodním styku. Kdykoliv celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představoval méně než 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie, byla běžná hodnota pro daný typ výrobku vypočítána na základě prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro daný typ výrobku, nikoliv na základě váženého průměru prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Pokud však byla vážená průměrná cena typu výrobku nižší než jednotkové výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočítána podle metodiky uvedené výše v 55. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      3.5.2.   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (146)
               
               
                  Vývozní cena byla stanovena s použitím obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.2, a zejména s použitím čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Pro prodej prostřednictvím dovozce, který je ve spojení, byla vývozní cena vypočítána na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení.
               
            
         
      
      3.5.3.   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (147)
               
               
                  Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu jediného vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (148)
               
               
                  Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a u vedlejších nákladů (v rozmezí od 5 % do 9 %), u úvěrových nákladů (v rozmezí od 0 % do 1,5 %), u bankovních poplatků (v rozmezí od 0 % do 1 %) a u provizí (v rozmezí od 0,5 % do 2 %).
               
            
         
      
      3.5.4.   Dumpingové rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (149)
               
               
                  Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (150)
               
               
                  Úroveň spolupráce ze Srbska byla velmi vysoká, protože dovoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval přibližně 100 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě Komise stanovila dumpingové rozpětí pro celou zemi na stejné úrovni jako pro jediného vyvážejícího výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (151)
               
               
                  Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              Společnost
                           
                           
                              Dumpingové rozpětí
                           
                        
                        
                           
                              Zelezara Smederevo d.o.o.
                           
                           
                              38,7 %
                           
                        
                        
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                           
                              38,7 %
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      3.6.   Ukrajina
      
      
         
         
         
            
               
                  (152)
               
               
                  Na Ukrajině je skupina tří vyvážejících výrobců dotčeného výrobku, kteří jsou ve spojení (v tomto oddíle společně označováni jako „vyvážející výrobce“), která v rámci tohoto šetření plně spolupracovala. Dvě výrobní místa se nacházejí v Mariupolu v Doněckém regionu, který byl v době šetření pásmem konfliktu. Komise se na žádost vyvážejícího výrobce rozhodla vyloučit z výpočtu jedno z těchto míst, které mělo pouze malý objem vývozu do Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (153)
               
               
                  Žadatel ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu požádal Komisi, aby své rozhodnutí vyloučit jednu ukrajinskou společnost z výpočtu dumpingové rozpětí vysvětlila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (154)
               
               
                  Komise společnost vyloučila, protože malá část jejího prodeje by ve vztahu k prodeji skupiny dumpingové rozpětí neovlivnila. Kromě toho nebylo vzhledem k vojenské činnosti v dané oblasti možné příslušné údaje ověřit. Komise tuto situaci považovala za vyšší moc.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (155)
               
               
                  Na domácím trhu vyvážející výrobce prodával obdobný výrobek jak přímo, tak prostřednictvím obchodníka, který je ve spojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (156)
               
               
                  Veškerý prodej vyvážejícího výrobce do Unie byl uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve Švýcarsku, který je ve spojení. Obchodník prodával dotčený výrobek dovozcům v Unii, z nichž někteří jsou ve spojení a jiní nejsou.
               
            
         
      
      3.6.1.   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (157)
               
               
                  V případě tohoto vyvážejícího výrobce byla běžná hodnota určena podle obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.1. Běžná hodnota pro jedno z výrobních míst byla založena výhradně na cenách na domácím trhu v běžném obchodním styku. Běžná hodnota pro druhé výrobní místo byla částečně založena na cenách na domácím trhu v běžném obchodním styku (pro 38 % typů výrobků představujících 12 % celkového objemu vývozu z daného místa do Unie) a částečně vypočítána. Kdykoliv celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představoval méně než 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie, byla běžná hodnota pro daný typ výrobku vypočítána na základě prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro daný typ výrobku, nikoliv na základě váženého průměru prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Pokud však byla vážená průměrná cena typu výrobku nižší než jednotkové výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočítána podle metodiky uvedené výše v 55. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (158)
               
               
                  Vyvážející výrobce požadoval úpravu výrobních nákladů jednoho z výrobních míst v pásmu konfliktu, konkrétně u společnosti Ilyich Iron and Steel Works of Mariupol (dále jen „Ilyich“), a to z důvodu mimořádných výrobních nákladů přímo a nepřímo způsobených vojenskými operacemi v dané oblasti. Vyvážející výrobce navrhl stanovit úroveň úpravy na základě srovnání vývoje jednotkových nákladů ve společnosti Ilyich s vývojem jednotkových nákladů ve výrobním místě, které není konfliktem ovlivněno, konkrétně se společnosti Integrated Iron and Steel Works Zaporizhstal (dále jen „Zaporizhstal“). Za účelem stanovení toho, co vyvážející výrobce označuje jako „jednotkové náklady“, vzal vyvážející výrobce pro každé výrobní místo náklady na všechno prodané zboží a vydělil je objemem za tepla válcovaných výrobků z oceli vyrobených v daném kalendářním roce. Vyvážející výrobce postupoval podle tohoto vzoru od roku 2013 (období před propuknutím konfliktu) do roku 2015 a na tomto základě navrhl upravit náklady společnosti Ilyich o určitý procentní podíl směrem dolů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (159)
               
               
                  Po pečlivém zvážení Komise dospěla k závěru, že navrhovaná metoda vyčíslení úpravy je nevhodná. Zaprvé to, co bylo označováno jako „jednotkové náklady“, nebyly náklady na jednotku ploché za tepla válcované oceli, jelikož tyto náklady zahrnovaly náklady na veškeré prodané zboží, což zahrnovalo i jiné zboží. Toto jiné zboží tvořilo významnou část výroby společnosti Zaporizhstal a ještě větší část výroby společnosti Ilyich. Metoda vyčíslení úpravy zcela opomíjela produkci jiných výrobků a vývoj nákladů. Produkce jiných výrobků a náklady na ně během období, které vyvážející výrobce navrhl v rámci metody použít, nezůstaly konstantní. Vyvážející výrobce ve své připomínce skutečně připustil, že společnost Ilyich v období od roku 2012 do roku 2016 zaznamenala významný nárůst v produkci některých jiných výrobků. Metoda vyčíslení úpravy tyto rostoucí náklady připisovala snižující se produkci ploché za tepla válcované oceli, čímž vzrostlo, pravděpodobně výrazně, zvýšení toho, co vyvážející výrobce nazývá jednotkovými náklady. Zadruhé, i když náklady, které vyvážející výrobce navrhoval použít, byly skutečné náklady na výrobu plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli, vyvážející výrobce navrhoval porovnat množství produkce s náklady na prodej, což nepřihlédlo ke změně zásob. Vyvážející výrobce měl buď porovnat množství produkce s výrobními náklady, nebo prodané množství s náklady na prodej. Zatřetí, metoda vyčíslení úpravy porovnávala trendy do kalendářního roku 2015 a navrhuje uplatnit výsledek tohoto výpočtu – tj. snížení – na údaje z období šetření (od 1. července 2015 do 30. června 2016). Toto není správné, jelikož metoda měla sledovat trendy až do období šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (160)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu tyto výše uvedené nedostatky metody vyčíslení úpravy neřešil. Namísto toho porovnal výrobní náklady na typ výrobku mezi dvěma místy během období šetření a tvrdil, že výsledek tohoto procesu je podobný tomu, co přinesla metoda vyčíslení úpravy. Vyvážející výrobce však nezohlednil skutečnost, že důvodem pro předložení metody vyčíslení úpravy bylo, že náklady dvou uvedených míst nemohou být v daném roce prostě porovnány, protože před konfliktem byly zpočátku různé. Podle údajů použitých pro metodu vyčíslení byly v roce 2013 „jednotkové náklady“ ve společnosti Ilyich mnohem vyšší než „jednotkové náklady“ ve společnosti Zaporizhstal. Tento rozdíl vyjádřený jako podíl je větší než rozdíl mezi výrobními náklady na typ výrobku mezi dvěma místy během období šetření, který chtěl vyvážející výrobce použít na podporu metody.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (161)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním tvrdil, že Komise se nezapojila do konstruktivního dialogu s vyvážejícím výrobcem tím, že by požadovala nebo upřesnila dodatečné informace, které mohla považovat za nutné pro řádné posouzení tvrzení. Podle vyvážejícího výrobce se Komise přihlásila a upřesnila, které informace a metodika jsou pro posouzení žádosti nezbytné, pouze v konečných zjištěních ze dne 17. července 2017.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (162)
               
               
                  Komise poukázala na to, že toto tvrzení je věcně nesprávné. Podrobné vysvětlení nedostatků navrhované metody úpravy bylo vyvážejícímu výrobci sděleno dne 4. dubna 2017 v příloze 4 informačního dokumentu. Důvodem zahrnutí tohoto podrobného popisu bylo dát vyvážejícímu výrobci příležitost a dostatečný čas k řešení těchto nedostatků. Jak je uvedeno výše ve 160. bodě odůvodnění, vyvážející výrobce tak neučinil.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (163)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním tvrdil, že zboží jiné než za tepla válcované výrobky z oceli uvedené ve 159. bodě odůvodnění netvořilo významnou část výroby společností Zaporizhstal a Ilyich. Na podporu tohoto tvrzení vyvážející výrobce odkázal na údaje předložené Komisi dne 16. února 2017 týkající se množství výroby ve společnosti Ilyich.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (164)
               
               
                  Komise k tomuto bodu poukázala na to, že údaje, na které vyvážející výrobce odkazuje, byly předloženy poté, co již proběhla inspekce na místě, a proto nemohly být ověřeny. Kromě toho se údaje týkají množství výroby v tunách a netýkají se nákladů nebo hodnoty. Vyrobené množství neodráží výrobní náklady, zejména s ohledem na to, že jiné výrobky zahrnují větší přidanou hodnotu, a tím i výrobky s přidanými náklady jako například za studena válcovanou a pozinkovanou ocel. Ohledně údajů, které Komise použila pro svá tvrzení, vyvážející výrobce spolu se svou odpovědí na antidumpingový dotazník předložil údaje o obratu vytvořeném celým závodem, o obratu vytvořeném příslušnou divizí závodu a o obratu vytvořeném dotčeným výrobkem. Tyto údaje o obratu byly Komisí během inspekce ověřeny a byly použity jako ukazatel nákladů, který ukazuje, že výrobky z oceli, které nebyly válcovány za tepla, tvořily významnou část výroby společnosti Ilyich.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (165)
               
               
                  V dalších připomínkách ke konečným zjištěním vyvážející výrobce nesouhlasil s připomínkou Komise v 159. bodě odůvodnění týkající se nárůstu ve výrobě výrobků z oceli, které nebyly válcovány za tepla, nepřiměřeně vyhánějícího nahoru „jednotkové náklady“ použité v metodě. Vyvážející výrobce tvrdil, že celkové zvýšení celkových nákladů na zboží prodávané společností Ilyich odporuje logice Komise, že zvýšení produkce jiných výrobků mohlo vyhnat nahoru „jednotkové náklady“ vypočítané pro za tepla válcované výrobky z oceli.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (166)
               
               
                  Komise s touto připomínkou nesouhlasila. Jak je uvedeno výše, vyvážející výrobce stanovil „jednotkové náklady“ tak, že veškeré náklady na prodané zboží (včetně výrobků z oceli, které nebyly válcovány za tepla) vydělil množstvím za tepla válcovaného zboží z oceli vyrobeným závodem v příslušných obdobích. Jak potvrdil vyvážející výrobce, během období, jež metoda brala v úvahu, se množství některých výrobků z oceli, které nebyly válcovány za tepla, významně zvýšilo. Výsledné zvýšené výrobní náklady těchto výrobků byly metodou navrhovanou vyvážejícím výrobcem připsány za tepla válcovaným výrobkům z oceli, čímž byly vyhnány nahoru „jednotkové náklady“ (tj. přidání ke zvýšení „jednotkových nákladů“ během příslušného období), na jejichž základě vyvážející výrobce navrhoval upravit náklady ve společnosti Ilyich. Toto platí nezávisle na tom, zda se celkové náklady na zboží prodané závodem zvýšily, snížily, nebo zůstaly konstantní.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (167)
               
               
                  S ohledem na připomínku Komise v 159. bodě odůvodnění, že metoda měla sledovat trendy až do období šetření, vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním tvrdil, že nebyl schopen poskytnout údaje týkající se období šetření, které mají být použity v metodě, jelikož auditorská zpráva pro rok 2016 až donedávna nebyla k dispozici.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (168)
               
               
                  K tomuto bodu Komise poukázal na to, že vyvážející výrobce byl schopen za účelem dokončení antidumpingového dotazníku předložit značné množství údajů týkajících se období šetření. Není tudíž jasné, proč vyvážející výrobce nebyl schopen pro účely doložení navrhované metody předložit údaje týkající se období šetření. Tím spíš s ohledem na to, jak je uvedeno 162. bodě odůvodnění, že vyvážející výrobce měl příležitost a čas tak učinit.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (169)
               
               
                  A konečně, vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním trval na tom, že rozdíl ve výrobních nákladech na typ výrobku mezi dvěma danými výrobními místy v období šetření, zmíněný v 160. bodě odůvodnění, podporuje metodu úpravy, jelikož rozdíl je podobný rozdílu vypracovanému metodou.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (170)
               
               
                  Komise s touto připomínkou nesouhlasila. Vyvážející výrobce ve svých připomínkách pominul skutečnost, že podle údajů použitých pro metodu vyčíslení byly „jednotkové náklady“ v roce 2013 (tj. za normálních podmínek před propuknutím konfliktu) ve společnosti Ilyich mnohem vyšší než „jednotkové náklady“ ve společnosti Zaporizhstal. Tento rozdíl vyjádřený jako podíl je větší než rozdíl mezi výrobními náklady na typ výrobku mezi dvěma místy během období šetření. To znamená buď to, že mezera mezi jednotkovými náklady společnosti Ilyich a společnosti Zaporizhstal se mezi rokem 2013 a obdobím šetření zmenšila (tj. jednotkové náklady společnosti Ilyich se v poměru k jednotkovým nákladům společnosti Zaporizhstal snížily), nebo to, že „jednotkové náklady“ použité v rámci metody jsou zcela nespolehlivé. Jak je vysvětleno v 159. bodě odůvodnění, přinejmenším druhé tvrzení je pravdivé, jelikož „jednotkové náklady“ podle metody jsou zkresleny zahrnutím nákladů na prodej jiných výrobků, které se na obou místech během příslušného období vyvíjely odlišně. Z toho vyplývá, že rozdíl ve výrobních nákladech na typ výrobku v období šetření nepodporuje přesnost metody navrhované vyvážejícím výrobcem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (171)
               
               
                  Z výše uvedených důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (172)
               
               
                  Společnost Zaporizhstal ve svých účetních závěrkách přiznala významné ztráty v důsledku kurzových rozdílů vyplývajících z přepočtu transakcí, které nebyly denominovány v ukrajinských hřivnách. Vyvážející výrobce tvrdil, že tyto náklady, které nevznikly v běžném obchodním styku, by měly být stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení a omezeny na úroveň, která představuje běžné provozní podmínky společnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (173)
               
               
                  Komise s tímto argumentem nesouhlasila. Tyto ztráty byly řádně vykázány v účetní závěrce společnosti a vznikly v období šetření. Z toho důvodu Komise toto tvrzení zamítla, ztráty považuje za součást prodejních, režijních a správních nákladů společnosti související s jejím provozem a zahrnula je do výpočtu běžné hodnoty.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (174)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu uznal, že finanční výdaje použité při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Zaporizhstal byly řádně zaznamenány v účetnictví společnosti a vznikly v období šetření. Vyvážející výrobce poté zopakoval své tvrzení, že dotčené prodejní, režijní a správní náklady měly být stanovy podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, jelikož některé finanční výdaje se netýkaly výroby a/nebo prodeje výrobků. Na podporu tohoto tvrzení vyvážející výrobce předložil nový soubor údajů, ale až dlouho poté, co se uskutečnila inspekce na místě a co bylo prohlášení původně učiněno. A konečně, vyvážející výrobce upozornil na několik ustanovení základního nařízení, kterými se řídí výpočet prodejních, režijních a správních nákladů, a která vyžadují, aby byl výpočet „přiměřený“.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (175)
               
               
                  Komise s touto analýzou nesouhlasila. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se prodejní, režijní a správní náklady stanoví na základě skutečných údajů týkajících se výroby a prodeje. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. c) může být uplatněno pouze tehdy, nelze-li tyto částky stanovit. Jak vyvážející výrobce uznal, údaje o skutečných prodejních, režijních a správních nákladech jsou dostupné v účetnictví a zahrnují dotčené finanční výdaje. Tvrzení, že některé z těchto finančních výdajů se netýkají výroby a/nebo prodeje výrobků, musí být zamítnuto. Zaprvé údaje předložené vyvážejícím výrobcem na podporu tohoto tvrzení nemohou být v této fázi šetření ověřeny. Vyvážející výrobce měl dostatek času a předběžné oznámení, aby tyto informace poskytl v době konání inspekcí, ale tuto příležitost nevyužil. Zadruhé, společnost Zaporizhstal je činná pouze ve výrobě a prodeji svých výrobků. Vyvážející výrobce nikdy nepředložil žádné důkazy, že tomu tak není. Odkaz na požadavek, že výpočet prodejních, režijních a správních nákladů musí být přiměřený, je chybný, jelikož Komise dotyčné prodejní, režijní a správní náklady nevypočítávala, ale stanovila je v souladu s požadavky čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (176)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním tvrdil, že dotčené výdaje souvisely s celkovými hospodářskými operacemi závodu, nikoliv však s operacemi zahrnujícími výrobu a prodej dotčeného výrobku. Vyvážející výrobce dále tvrdil, že se Komise nezabývala důkazem týkajícím se jeho žádosti tyto náklady vyloučit. Vyvážející výrobce tvrdil, že Komise zamítla dokonce i pouhou skutečnost, že jakýkoliv důkaz na podporu tohoto tvrzení byl vůbec předložen, a to tím, že uvedla, že nebyl předložen žádný důkaz vyvracející skutečnost, že společnost Zaporizhstal je činná pouze ve výrobě a prodeji svých výrobků. A konečně, pokud jde o připomínku Komise týkající se nového souboru údajů předloženého na podporu vyloučení některých finančních výdajů, vyvážející výrobce uvedl, že toto tvrzení jako takové bylo učiněno v odpovědi na antidumpingový dotazník a příslušné údaje byly v auditorské zprávě předložené s touto odpovědí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (177)
               
               
                  V odpověď na výše uvedené Komise poukázala na to, že vyvážející výrobce učinil dvě žádosti související s tímto tvrzením. První žádost, učiněná v odpovědi na antidumpingový dotazník a poté odůvodněná ve sdělení ze dne 5. ledna 2017, byla úprava finančních výdajů společnosti Zaporizhstal na historickou úroveň za běžných provozních podmínek. Druhá žádost, učiněná poprvé v připomínkách k informačnímu dokumentu dne 2. května 2017 po inspekci ve společnosti Zaporizhstal, byla úprava prodejních, režijních a správních nákladů tak, že se vyjmou výdaje, které údajně nesouvisí s výrobou a/nebo prodejem dotčeného výrobku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (178)
               
               
                  Jak je vysvětleno v 175. bodě odůvodnění, Komise nemůže upravit finanční výdaje společnosti Zaporizhstal na historickou úroveň za běžných provozních podmínek, protože v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení musí být prodejní, režijní a správní náklady stanoveny na základě skutečných údajů týkajících se výroby a prodeje. Komise měla tyto údaje k dispozici a použila je v příslušném výpočtu. Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním neposkytl žádné nové argumenty týkající se tohoto bodu a žádné další vysvětlení proto není třeba.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (179)
               
               
                  Pokud jde o druhou žádost, tj. upravit běžnou hodnotu společnosti Zaporizhstal tak, aby z ní byly vyjmuty výdaje, které údajně nesouvisí s výrobou a/nebo prodejem dotčeného výrobku, Komise poukázala na to, že z připomínek k informačnímu dokumentu není zřejmé, že tyto výdaje přímo či nepřímo nesouvisejí s výrobou a/nebo prodejem dotčeného výrobku. Jak je uvedeno výše, pokud je Komisi známo, činnosti společnosti Zaporizhstal jsou omezeny na výrobu a prodej jejích výrobků. Finanční výdaje společnosti by proto za normálních okolností tím či oním způsobem souvisely s těmito činnostmi. Položky zmíněné vyvážejícím výrobcem v připomínkách k informačnímu dokumentu jakožto nesouvisející s výrobou a/nebo prodejem dotčeného výrobku zahrnují investice související s peněžním tokem, půjčky pobočkám vyrábějícím suroviny nebo závazky vyplývající ze zaměstnaneckých požitků. Tyto výdaje se zdají být alespoň nepřímo spojené s výrobou a/nebo prodejem dotčeného výrobku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (180)
               
               
                  Další ověření této otázky nebylo možné, jelikož tato žádost byla učiněna až 2. května 2017, dlouho poté, co byla ukončena příslušná inspekce na místě (tj. dne 24. listopadu 2016). Ve sdělení ze dne 5. ledna 2017, rovněž předloženém po příslušné inspekci na místě, vyvážející výrobce uvedl, že některé finanční výdaje související s půjčkami byly učiněny za obecným účelem a nesouvisely s výrobou a prodejem dotčeného výrobku. Žádné další podrobnosti týkající se tohoto bodu nebyly v té době poskytnuty, protože vyvážející výrobce nepožadoval vyloučení těchto půjček, ale trval na své žádosti upravit finanční výdaje společnosti Zaporizhstal na historickou úroveň za běžných provozních podmínek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (181)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním k tomuto bodu tvrdil, že Komisi byla během inspekce ve společnosti Zaporizhstal poskytnuta „kompletní a úplná verze auditorských zpráv, které jasně otevírají otázku dodatečných finančních výdajů závodu nesouvisejících s výrobou a prodejem dotčeného výrobku“. Vyvážející výrobce poté tvrdil, že Komise mohla tuto příležitost využít k ověření a popřípadě k vyžádání jakýchkoliv dalších objasnění týkajících se důkazů předložených společností Zaporizhstal.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (182)
               
               
                  Komise nejprve poznamenala, že úplné výroční zprávy společnosti Zaporizhstal nebyly, jak poukázal vyvážející výrobce, během inspekce na místě poskytnuty navzdory tomu, že byly požadovány v antidumpingovém dotazníku. Komise poznamenala, že jak bylo vyvážejícímu výrobci sděleno v dopise před inspekcí ze dne 27. října 2016, účelem inspekce bylo ověřit informace v odpovědích na dotazníky, a to tak, že se ověří, zda podrobnosti uvedené v těchto odpovědích souhlasí se zdrojovými dokumenty, nákladovými a finančními účetními záznamy a auditovanými účetními závěrkami. Otázka některých finančních výdajů společnosti Zaporizhstal, které údajně nesouvisí s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, nebyla otevřena dřív než dne 2. května 2017 a byla pouze letmo dotčena ve sdělení ze dne 5. ledna 2017. K oběma těmto situacím došlo poté, co byla inspekce v prostorách společnosti Zaporizhstal již ukončena. Prozkoumání této otázky a ověření těchto výdajů proto nebylo a nemohlo být součástí pracovního programu Komise pro danou inspekci. Tvrzení, že otázka finančních výdajů souvisejících s nevýrobou nebo prodejem byla otevřena jednoduše tím, že tyto výdaje byly zaznamenány v auditorských zprávách, nezohledňuje účel inspekce a úlohu Komise při této inspekci, jak byly vyvážejícímu výrobci sděleny v dopise před inspekcí před zahájením této inspekce. Toto společně se skutečností, že úplné auditorské zprávy byly poskytnuty pouze během inspekce namístě a skutečnost že, jak bylo uvedeno výše, zdaleka není jasné, že tyto příslušné výdaje nesouvisí s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, musí vést k zamítnutí této části tvrzení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (183)
               
               
                  Z výše uvedených důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.
               
            
         
      
      3.6.2.   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (184)
               
               
                  Vývozní cena byla stanovena s použitím obecné metodiky uvedené výše v oddíle 3.1.2., a zejména s použitím čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Pro prodej prostřednictvím dovozců, kteří jsou ve spojení, byla vývozní cena vypočítána na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (185)
               
               
                  Vyvážející výrobce prohlásil, že švýcarský obchodník – společnost Metinvest International SA (dále jen „MISA“) – jednal jako pouhé vývozní oddělení výrobních míst a neprováděl celní odbavení zboží dodávaného do Unie. Vyvážející výrobce dále prohlásil, že neměl být proveden žádný odpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku obchodníka (nebo nominální provize), jelikož vzhledem k tomu, že obchodník se nenachází v Unii, není na tento případ použitelný čl. 2 odst. 9 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (186)
               
               
                  Komise nevypočítala vývozní cenu pro prodej na vývoz nezávislým kupcům prostřednictvím švýcarského obchodníka podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Nicméně i když je za celní odbavení odpovědný kupující, nic to nemění na skutečnosti, že prodej je uskutečňován obchodníkem, který je ve spojení, jenž nese prodejní, režijní a správní náklady a jenž se zpravidla snaží vytvářet za své služby zisk. Komise proto, jak je uvedeno v 194. bodě odůvodnění, dospěla k závěru, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení je odůvodněná.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (187)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu tvrdil, že společnost MISA není obchodník motivovaný ziskem, ale společnost, která je ve spojení, jež byla pověřena úkoly běžně náležejícími do rámce odpovědnosti vnitřního vývozního oddělení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (188)
               
               
                  Komise na základě důkazů, je měla k dispozici, s tímto tvrzením nesouhlasila. MISA je společnost motivovaná ziskem, která sama sebe označuje za společnost snažící se nalézt správnou rovnováhu mezi ziskovostí, spokojeností zákazníků a řízením rizik. Činnosti společnosti MISA se neomezují na prodej výrobků společnosti Metinvest Group. Společnost MISA a výrobní místa mají různé vlastníky. A konečně, společnost MISA s výrobními místy podepisuje podrobné smlouvy o koupi a prodeji. Tyto smlouvy obsahují ustanovení o sankcích za neplnění či nedostatečné plnění příslušných povinností, jakož i ustanovení o řešení sporů třetí stranou, která se běžněji vyskytují ve smlouvách mezi nezávislými obchodníky, než mezi výrobním a prodejním oddělením jedné společnosti. Komise na základě těchto důkazů dospěla k závěru, že vztah mezi společností MISA a dvěma výrobními místy je spíše vztahem obchodního zástupce než integrovaného prodejního oddělení. Jak je vysvětleno v 194. bodě odůvodnění, příslušná úprava je odůvodněná, kdykoliv se společnost MISA účastní transakce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (189)
               
               
                  Vyvážející výrobce si ve svých připomínkách ke konečným zjištěním z použití čl. 2 odst. 8 základního nařízení na prodej prostřednictvím společnosti MISA odvodil, že Komise přijala, že společnost MISA jedná jako vývozní oddělení skupiny. Vyvážející výrobce poté znovu nesouhlasil s použitím čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení a tvrdil, že společnost MISA nejedná jako zástupce nebo obchodník. Pro zdůraznění tohoto bodu vyvážející výrobce uvedl, že společnost MISA prodává pouze nepatrný a specializovaný podíl výrobků, které nejsou vyrobeny skupinou. Vyvážející výrobce poté tvrdil, že skutečnosti, že společnost MISA se snaží nalézt správnou rovnováhu mezi ziskovostí, spokojeností zákazníků a řízením rizik, že s výrobními místy podepisuje podrobné smlouvy o koupi a prodeji a že má svého vlastního ředitele a zaměstnance odlišné od závodů na Ukrajině, jsou požadavky vyplývající z dodržování nezbytných právních požadavků na Ukrajině a ve Švýcarsku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (190)
               
               
                  Jak je vysvětleno výše, Komise nepřijala, že společnost MISA jednala jako vývozní oddělení skupiny. Společnost MISA jednala jako obchodník ve spojení a Komise proto použila čl. 2 odst. 8 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 10 písm. d) bodem i) základního nařízení. Kromě toho společnost MISA nejen prodává nepatrný a specializovaný podíl výrobků, které nejsou vyrobeny skupinou, ačkoliv i to samo o sobě je velice důležité pro toto rozhodnutí. Společnost MISA rovněž prodává skupině značné množství výrobků třetích stran. Pokud jde o důkazy popsané v 188. bodě odůvodnění, vyvážející výrobce pouze uvedl, že tyto prvky jsou požadovány právními předpisy a nevylučují postavení společnosti MISA jako vývozního oddělení. Žádné další podrobnosti týkající se toho, které právní předpisy vyžadují jaký prvek, nebyly poskytnuty. Vyvážející výrobce dále nevysvětlil, proč by prvky jako zaměření na zisk (které bylo dříve vyvážejícím výrobcem v jeho připomínkách k informačnímu dokumentu zpochybněno), uzavření smluv s ustanoveními o sankcích za neplnění či nedostatečné plnění příslušných povinností, jakož i ustanovení o řešení sporů třetí stranou nevylučovaly postavení společnosti MISA jako vývozního oddělení. Žádné další připomínky týkající se tohoto bodu proto nejsou požadovány.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (191)
               
               
                  Z výše uvedených důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.
               
            
         
      
      3.6.3.   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (192)
               
               
                  Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu jediného vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (193)
               
               
                  Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Úpravy byly provedeny u dovozních poplatků (v rozmezí od 0,1 % do 0,7 %), u nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a u vedlejších nákladů (v rozmezí od 1 % do 8 %), u nákladů na balení (v rozmezí od 0 % do 0,1 %), u úvěrových nákladů (v rozmezí od 0 % do 0,7 %), u nákladů na službu zákazníkům (v rozmezí od 0,1 % do 0,4 %), u bankovních poplatků (v rozmezí od 0 % do 0,3 %) a u provizí (v rozmezí od 0 % do 0,2 %).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (194)
               
               
                  Kromě toho vzhledem k tomu, že veškerý prodej do Unie byl uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve Švýcarsku, který je ve spojení, byla uskutečněna příslušná úprava na základě čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (195)
               
               
                  Vyvážející výrobce požadoval úpravu obchodní úrovně podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení a tvrdil, že prodejní kanály obdobného výrobku na domácím trhu se významně lišily od prodejních kanálů pro prodej dotčeného výrobku do Unie, čímž byla ovlivněna srovnatelnost cen. Vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách na různých obchodních úrovních na domácím trhu a v prodeji na vývoz do Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (196)
               
               
                  Vyvážející výrobce neprokázal, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce na různých obchodních úrovních na domácím trhu země vývozu. Údaje poskytnuté vyvážejícím výrobcem toto zjištění skutečně nepotvrdily. Komise proto toto tvrzení odmítla.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (197)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách k informačnímu dokumentu s tímto odůvodněním důrazně nesouhlasil a považoval ho za svévolné a neopodstatněné. Neposkytl však žádné důkazy, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce na různých obchodních úrovních na domácím trhu země vývozu. Namísto toho se zaměřil pouze na první část tohoto požadavku a tvrdil, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodeje na různých obchodních úrovních na různých trzích a opominul požadavek, že tuto skutečnost je třeba prokázat na domácím trhu. Komise ověřila ceny prodejce na různých obchodních úrovních na domácím trhu a trvalé a zřejmé rozdíly nebyla schopna nalézt.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (198)
               
               
                  Vyvážející výrobce tvrdil, že pokud se Komise domnívá, že se nepoužije čl. 2 odst. 10 písm. d) bod i) základního nařízení, měla použít čl. 2 odst. 10 písm. d) bod ii) základního nařízení. Vyvážející výrobce přitom, kromě neurčitého odkazu na přímé důkazy, nepředložil jediný argument, proč by mělo být použito toto ustanovení. Příslušné obchodní úrovně na domácím trhu existovaly a nebylo jasně prokázáno, že určité funkce se týkají jiných obchodních úrovní než obchodní úrovně, která má být použita ve srovnání. Toto ustanovení se proto na daný případ nevztahuje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (199)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním tvrdil, že Komise si ve svém odůvodnění protiřečí, když poukazuje na to, že přestože existují různé obchodní úrovně na domácím trhu, vyvážející výrobce neprokázal, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce pro tyto úrovně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (200)
               
               
                  Komise v tomto prohlášení žádný rozpor nevidí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (201)
               
               
                  Vyvážející výrobce dále tvrdil, že ve svém sdělení ze dne 5. ledna 2017 Komisi poskytl svou analýzu a porovnání různých obchodních úrovní na domácím trhu a identifikoval a porovnal obchodní úrovně na domácím trhu a prokázal trvalé rozdíly v cenách mezi těmito úrovněmi.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (202)
               
               
                  Komise odpověděla poukázáním na to, že společnost v příslušném sdělení porovnávala různé domácí prodejní kanály – nikoliv obchodní úrovně – jednoho z jejích výrobních míst. V tomto již chybném porovnání vyvážející výrobce dále tvrdil, že kanál, který je nejsrovnatelnější s prodejním kanálem Unie, je přímý kanál, tj. kanál bez zapojení jeho obchodníka na domácím trhu. Žádný důkaz, proč by tomu tak v tomto případě bylo, nebyl poskytnut, zejména s ohledem na to, že veškerý prodej vyvážejícího výrobce do Unie byl uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve Švýcarsku, který je ve spojení, tj. společnosti MISA. Komise proto uvedla, že vyvážející výrobce neprokázal, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce na různých obchodních úrovních na domácím trhu země vývozu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (203)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním rovněž tvrdil, že Komise se nezabývala skutečností, že vyvážející výrobce předložil revidovaný přehled vývozního prodeje své společnosti ve spojení, společnosti MISA. Vyvážející výrobce se v tomto přehledu zabýval poznámkou Komise ve vztahu k identifikaci obchodních úrovní pro velký počet transakcí, která byla v původní odpovědi na antidumpingový dotazník nepřesná. Vyvážející výrobce tvrdil, že nelze říci, že tyto informace byly v rámci šetření předloženy příliš pozdě, jelikož Komise je v případě nutnosti mohla ověřit během své inspekce entit v Unii, které jsou se společností ve spojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (204)
               
               
                  Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Dodatečné informace o přehledu prodeje společnosti MISA byly poskytnuty po inspekci ve společnosti MISA. Aby bylo zajištěno, že právě takovéto situaci je zamezeno, Komise před inspekcí ve společnosti MISA společnosti ve svém sdělení ze dne 17. ledna 2017 připomněla, že pokud tvrzení nebo jakýkoliv z jeho aspektů vyžadují ověření, musí být předloženo v přiměřené době před inspekcí, aby si tým pracovníků zabývající se případem mohl připravit příslušnou část inspekce. A konečně, i kdyby byla Komise schopna tyto údaje ověřit v prostorách společnosti MISA, nic by to nezměnilo na skutečnosti, jak je uvedeno výše, že vyvážející výrobce neprokázal, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce na různých obchodních úrovních na domácím trhu země vývozu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (205)
               
               
                  Vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečným zjištěním rovněž zopakoval své tvrzení, že pokud Komise měla za to, že důkazy předložené společností na podporu jejího tvrzení týkajícího se čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení neprokázaly trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce pro různé obchodní úrovně na domácím trhu, mohla Komise tytéž důkazy použít pro uplatnění zvláštní úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii), tj. v případě „neexistence odpovídajících úrovní na domácím trhu“. Nicméně jak je uvedeno výše, Komise zjistila, že odpovídající obchodní úrovně na domácím trhu existují. Vyvážející výrobce neprokázal, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách prodejce pro tyto úrovně, ale to nemění nic na skutečnosti, že tyto úrovně byly přítomny na domácím trhu. Podmínky pro použití čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení proto nebyly splněny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (206)
               
               
                  Z výše uvedených důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (207)
               
               
                  Vyvážející výrobce rovněž prohlásil, že v zájmu spravedlivého srovnání by měla být upravena běžná hodnota, a to z důvodu nákladů na dopravu obdobného výrobku mezi výrobním místem a obchodníkem na domácím trhu, který je ve spojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (208)
               
               
                  Podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení se provede úprava o rozdíly v nákladech přímo spojených s přemístěním daného výrobku a/nebo obdobného výrobku z prostor vyvážejícího výrobce k nezávislému kupci, pokud jsou tyto náklady zahrnuty do vyúčtovaných cen. Toto ustanovení se nevztahuje na náklady na dopravu mezi dvěma stranami, které jsou ve spojení, které se nezdají být zohledněny v ceně účtované nezávislému kupci. Komise proto toto tvrzení zamítla.
               
            
         
      
      3.6.4.   Dumpingové rozpětí
      
      
         
         
         
            
               
                  (209)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu vyvážející výrobce předložil nový soubor údajů pro prodeje dovozců, kteří jsou ve spojení. Tento soubor údajů byl Komisí následně ověřen. Tyto nové číselné údaje ovlivnily výpočet dumpingu původně stanovený v informačním dokumentu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (210)
               
               
                  Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení v případě vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (211)
               
               
                  Úroveň spolupráce z Ukrajiny byla velmi vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval více než 95 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě Komise stanovila dumpingové rozpětí pro celou zemi na stejné úrovni jako pro jediného vyvážejícího výrobce.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (212)
               
               
                  Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              Společnost
                           
                           
                              Dumpingové rozpětí
                           
                        
                        
                           
                              Metinvest Group
                           
                           
                              19,4 %
                           
                        
                        
                           
                              Všechny ostatní společnosti
                           
                           
                              19,4 %
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      4.   ÚJMA
      
      4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (213)
               
               
                  V rámci Unie poskytlo při ověřování postavení údaje o výrobě a prodeji 17 společností, které uvedly, že vyráběly obdobný výrobek během období šetření. Na základě dostupných informací obsažených v podnětu těchto 17 společností představuje přibližně 90 % výroby obdobného výrobku v Unii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (214)
               
               
                  Kromě těchto 17 společností existovalo v období šetření dalších pět společností vyrábějících obdobný výrobek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (215)
               
               
                  Jedna zúčastněná strana prohlásila, že zahrnutí údajů týkajících se italského výrobce Ilva by vzhledem ke konkrétní situaci této společnosti (13) narušilo obraz újmy pro celý ocelářský průmysl Unie, a proto by měl být tento italský výrobce vyřazen. Podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení se však pojmem „výrobní odvětví Unie“ rozumějí výrobci obdobných výrobků v Unii jako celek nebo ti z nich, kteří představují podstatnou část. Vzhledem k tomu, že Komise neměla žádný důvod omezit svou analýzu na podstatnou část, byla zavázána analyzovat celé odvětví včetně společnosti Ilva. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (216)
               
               
                  Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 72,9 milionu tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě informací získaných od žadatele a všech známých výrobců v Unii. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, do vzorku bylo vybráno šest výrobců v Unii, kteří představují více než 45 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii, což bylo považováno za reprezentativní vzorek.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (217)
               
               
                  Podnikatelský model výrobců v Unii a jejich stupeň vertikální integrace se různí. Výrobní odvětví Unie lze však celkem charakterizovat jako odvětví s vysokým stupněm vertikální integrace, jak je vysvětleno dále v 219. bodě odůvodnění.
               
            
         
      
      4.2.   Spotřeba v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (218)
               
               
                  Jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění, dotčený výrobek se zařazuje do několika kódů KN včetně některých kódů ex. Aby se spotřeba v Unii nepodhodnotila a s ohledem na zjevně okrajový dopad těchto kódů na celkovou spotřebu, byly objemy dovozu kódů ex KN pro účely stanovení spotřeby v Unii plně zohledněny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (219)
               
               
                  Jelikož je výrobní odvětví Unie z větší části vertikálně integrované a dotčený výrobek je považován za primární surovinu pro výrobu navazujících za studena válcovaných výrobků s přidanou hodnotou, byly spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu analyzovány odděleně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (220)
               
               
                  Rozdíl mezi závislým trhem a volným trhem má význam pro analýzu újmy. Kromě toho jsou převodní ceny na závislém trhu stanoveny v rámci skupin podle různých cenových politik. Naopak výroba určená pro volný trh v Unii přímo soutěží s dovozem dotčeného výrobku a ceny jsou cenami na volném trhu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (221)
               
               
                  Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě obdobného výrobku a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Komise zjistila, že během období šetření bylo přibližně 58 % celkové výroby výrobců v Unii určeno k využití pro vlastní spotřebu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (222)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu srbský vyvážející výrobce poznamenal, že spotřeba dotčeného výrobku na volném trhu mezi rokem 2015 a obdobím šetření klesla o více než 1,2 milionu tun, což naznačuje velký pokles spotřeby v Unii v druhé polovině roku 2015. Výrobce proto požádal Komisi, aby dále prošetřila, zda jsou údaje o prodeji na volném trhu poskytnuté výrobním odvětvím Unie skutečně přesné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (223)
               
               
                  Komise zanalyzovala údaje o prodeji a spotřebě poskytnuté výrobním odvětvím Unie a potvrdila, že údaje o spotřebě na volném trhu poskytnuté výrobním odvětvím Unie jsou přesné a spolehlivé.
               
            
         
      
      4.2.1.   Vlastní spotřeba na trhu Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (224)
               
               
                  Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje na trhu Unie všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 1
                  
                  
                     Vlastní spotřeba na trhu Unie (v tunách)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              Období šetření
                           
                        
                        
                           
                              Vlastní spotřeba
                           
                           
                              42 418 062
                           
                           
                              42 887 175
                           
                           
                              42 271 071
                           
                           
                              42 454 866
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 101
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (225)
               
               
                  V průběhu posuzovaného období zůstala vlastní spotřeba na trhu v Unii stabilní.
               
            
         
      
      4.2.2.   Spotřeba na volném trhu v rámci Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (226)
               
               
                  Komise stanovila spotřebu na volném trhu v Unii na základě a) prodeje všech známých výrobců v Unii na trhu Unie, b) dovozu do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu a rovněž při zohlednění údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci v dotčených zemích. Na tomto základě se spotřeba na volném trhu v Unii vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 2
                  
                  
                     Spotřeba na volném trhu (v tunách)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              Období šetření
                           
                        
                        
                           
                              Spotřeba na volném trhu
                           
                           
                              32 292 192
                           
                           
                              33 139 474
                           
                           
                              35 156 318
                           
                           
                              33 930 726
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 103
                              
                           
                           
                              
                                 109
                              
                           
                           
                              
                                 105
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: odpovědi sdružení Eurofer na dotazník
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (227)
               
               
                  V průběhu posuzovaného období se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila přibližně o 5 %. K tomuto přírůstku došlo zejména v důsledku hospodářského oživení v navazujících odvětvích.
               
            
         
      
      4.3.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí a objemu dovozu a dovozních cen dotčených zemí
      
      4.3.1.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí
      
      
         
         
         
            
               
                  (228)
               
               
                  Komise zjišťovala, zda by dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí neměl být posouzen souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (229)
               
               
                  Toto ustanovení stanoví, že jsou-li dovozy z více než jedné země, posuzují se souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              dumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu výrobků z každé jednotlivé země není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 a objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              souhrnné posouzení účinků dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (230)
               
               
                  Dumpingová rozpětí zjištěná ve vztahu k dovozu z dotčených zemí jsou uvedena výše v oddíle 3 „Dumping“. Všechna tato rozpětí byla nad prahovou hodnotou považovanou za zanedbatelnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (231)
               
               
                  Objemy dovozu z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny byly posouzeny jako nikoliv zanedbatelné ve smyslu čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Brazílie, Írán, Rusko a Ukrajina měly v období šetření podíl na trhu 1,79 %, 3,32 %, 4,29 % a 3,17 %, jak je uvedeno v tabulce 3 níže.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (232)
               
               
                  Na druhé straně objem dovozu ze Srbska byl shledán jako zanedbatelný ve smyslu čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Objem dovozu ze Srbska se snížil z 427 558 tun v roce 2015 na přibližně 354 000 tun v období šetření, což znamená podíl na trhu ve výši pouhých 1,04 %. Je zavedenou praxí Komise, že za „zanedbatelný“ se považuje podíl na trhu pod 1 % prahem stanoveným základním nařízením ve fázi zahájení šetření. Komise však v tomto případě zjistila, že 1,04 % je stále zanedbatelné, protože 0,04 % by mělo být považováno za nepodstatné, zejména je-li srbský objem dovozu v relativním vyjádření výrazně nižší než objemy každé ze čtyř dalších zemí. Srbský objem dovozu představoval téměř polovinu objemu Brazílie, která je z hlediska objemu dovozu druhou nejnižší zemí.
                  
                     Tabulka 3
                  
                  
                     Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              Období šetření
                           
                        
                        
                           
                              BRAZÍLIE
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Brazílie
                           
                           
                              41 895
                           
                           
                              108 973
                           
                           
                              580 525
                           
                           
                              608 541
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Brazílie na trhu
                           
                           
                              0,13 %
                           
                           
                              0,33 %
                           
                           
                              1,65 %
                           
                           
                              1,79 %
                           
                        
                        
                           
                              ÍRÁN
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Íránu
                           
                           
                              125 202
                           
                           
                              527 161
                           
                           
                              1 015 088
                           
                           
                              1 127 659
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Íránu na trhu
                           
                           
                              0,39 %
                           
                           
                              1,59 %
                           
                           
                              2,89 %
                           
                           
                              3,32 %
                           
                        
                        
                           
                              RUSKO
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Ruska
                           
                           
                              1 334 322
                           
                           
                              1 376 412
                           
                           
                              1 714 880
                           
                           
                              1 455 436
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Ruska na trhu
                           
                           
                              4,13 %
                           
                           
                              4,15 %
                           
                           
                              4,88 %
                           
                           
                              4,29 %
                           
                        
                        
                           
                              SRBSKO
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu ze Srbska
                           
                           
                              155 055
                           
                           
                              211 835
                           
                           
                              427 558
                           
                           
                              354 145
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Srbska na trhu
                           
                           
                              0,48 %
                           
                           
                              0,64 %
                           
                           
                              1,22 %
                           
                           
                              1,04 %
                           
                        
                        
                           
                              UKRAJINA
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Ukrajiny
                           
                           
                              905 397
                           
                           
                              939 545
                           
                           
                              1 084 477
                           
                           
                              1 075 244
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Ukrajiny na trhu
                           
                           
                              2,80 %
                           
                           
                              2,84 %
                           
                           
                              3,08 %
                           
                           
                              3,17 %
                           
                        
                        
                           
                              DOTČENÉ ZEMĚ
                           
                        
                        
                        
                           
                              
                                 Objem dovozu z dotčených zemí
                              
                           
                           
                              2 561 872
                           
                           
                              3 163 926
                           
                           
                              4 822 529
                           
                           
                              4 621 026
                           
                        
                        
                           
                              Podíl dotčených zemí na trhu
                           
                           
                              7,93 %
                           
                           
                              9,55 %
                           
                           
                              13,72 %
                           
                           
                              13,62 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 120
                              
                           
                           
                              
                                 173
                              
                           
                           
                              
                                 172
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat. Podíly na trhu byly stanoveny na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou v tabulce 2.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (233)
               
               
                  Po konečných zjištěních a během slyšení dne 27. července 2017 žadatel tvrdil, že srbský vývoz by měl být posuzován souhrnně s dovozem ze čtyř dalších zemí, jelikož přesahuje 1 % prahovou hodnotu považovanou za zanedbatelnou. Žadatel byl toho názoru, že 1 % prahová hodnota neumožňuje žádnou výjimku, jakkoliv malá by další procenta byla.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (234)
               
               
                  Toto tvrzení Komise odmítla. Rozhodování o tom, zda by měl být dovoz posuzován souhrnně, či nikoliv, musí být založeno na všech kritériích stanovených v čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Čl. 3 odst. 4 základního nařízení žádnému z těchto jednotlivých kritérií nepřipisuje zvláštní váhu. I když je pravdou, že dovozy ze země nemohou být kumulovány, je-li jejich objem zanedbatelný, opak neznamená ipso facto, že musí být kumulovány. Kromě toho základní nařízení výslovně nestanoví žádné prahové hodnoty zanedbatelnosti. Ačkoliv čl. 5 odst. 7 základního nařízení může sloužit jako vodítko, pokud jde o zanedbatelné objemy dovozu, čl. 3 odst. 4 neobsahuje žádný odkaz na tyto prahové hodnoty. Znění spíše dává Komisi dostatečnou pružnost pro provádění analýzy jednotlivých případů a pro zohlednění toho, že „extra“ objem ve výši 0,04 % je nepodstatný.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (235)
               
               
                  Komise dále zjistila, že srbské vývozní ceny se lišily od vývozních cen čtyř dalších dotčených zemí, a to z těchto důvodů:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              i když se srbské průměrné prodejní ceny během posuzovaného období rovněž snížily, jsou tyto průměrné prodejní ceny během období šetření (365 EUR/tuna) nejvyšší během období šetření a jsou výrazně vyšší než průměrné prodejní ceny Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny, které se pohybují v rozmezí od 319 EUR/tuna do 346 EUR/tuna, jak je uvedeno v tabulce 4 níže, a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              srbské průměrné prodejní ceny byly výrazně vyšší než průměrné prodejní ceny čtyř dalších dotčených zemí.
                           
                        
                     
                  
                  
                     Tabulka 4
                  
                  
                     Dovozní ceny (v EUR za tunu)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              Období šetření
                           
                        
                        
                           
                              BRAZÍLIE
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Brazílie
                           
                           
                              461
                           
                           
                              433
                           
                           
                              386
                           
                           
                              346
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 94
                              
                           
                           
                              
                                 84
                              
                           
                           
                              
                                 75
                              
                           
                        
                        
                           
                              ÍRÁN
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Íránu
                           
                           
                              454
                           
                           
                              415
                           
                           
                              369
                           
                           
                              316
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 91
                              
                           
                           
                              
                                 81
                              
                           
                           
                              
                                 70
                              
                           
                        
                        
                           
                              RUSKO
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Ruska
                           
                           
                              448
                           
                           
                              431
                           
                           
                              387
                           
                           
                              324
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 72
                              
                           
                        
                        
                           
                              SRBSKO
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu ze Srbska
                           
                           
                              468
                           
                           
                              442
                           
                           
                              400
                           
                           
                              365
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 94
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 78
                              
                           
                        
                        
                           
                              UKRAJINA
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Ukrajiny
                           
                           
                              429
                           
                           
                              415
                           
                           
                              370
                           
                           
                              319
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 97
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 74
                              
                           
                        
                        
                           
                              DOTČENÉ ZEMĚ
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingových dovozů z dotčených zemí
                           
                           
                              443
                           
                           
                              424
                           
                           
                              380
                           
                           
                              327
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 74
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (236)
               
               
                  Tvorba cen spolu se zanedbatelným objemem v tomto ohledu naznačuje, že srbský vyvážející výrobce je spíše tím, kdo ceny dotčeného výrobku následuje, než tím, kdo tyto ceny tvoří. Toto je rovněž doloženo skutečností, že jeho pokles cen mezi rokem 2015 a obdobím šetření je ve srovnání s poklesem cen čtyř dalších dotčených zemí nižší rovněž v relativním vyjádření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (237)
               
               
                  Po konečných zjištěních během slyšení dne 27. července 2017 (viz 33. bod odůvodnění) žadatel požadoval, aby útvary Komise poskytly údaje o cenovém podbízení a prodeji pod cenou týkající se srbského vyvážejícího výrobce, aby tak žadatel mohl přezkoumat tvrzení Komise uvedená v 235. a 236. bodě odůvodnění, že srbský vyvážející výrobce ceny spíše následuje, než aby je tvořil. Kromě toho podle názoru žadatele neexistují žádné důkazy, že Srbsko ceny následuje.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (238)
               
               
                  Komise poukázala na to, že výše zveřejnila průměrnou cenu dovozu z dotčených zemí. Tyto údaje ukazují, že srbské dovozní ceny byly nejvyšší v roce 2013 (468 EUR za tunu) a v následujících letech zůstaly nejvyšší až do ceny v období šetření (365 EUR za tunu). Kromě toho index v tabulce 4 výše ukázal, že relativní pokles srbských cen pokles ze 100 na 78, přičemž rok 2013 byl indexován jako 100, zatímco další čtyři země vykázaly pokles na 75 (Brazílie), 70 (Írán), 72 (Rusko) a 74 (Ukrajina). Žadatel tak byl schopen přezkoumat zjištění Komise, že srbský vyvážející výrobce byl spíše tím, kdo ceny následuje, než tím, kdo ceny tvoří, a to s ohledem na dovozní ceny i na jejich relativní pokles mezi rokem 2013 a obdobím šetření. Komise pro toto posouzení nepoužila údaje týkající se cenového podbízení a prodeje pod cenou, protože výpočty týkající se cenového podbízení a prodeje pod cenou poskytují pouze momentální obraz během období šetření, a neumožňují tak cenové srovnání trendu během několika let. Jelikož žadatel kromě přezkumu tvrzení uvedených v 235. a 236. bodě odůvodnění neposkytl další důvody pro potřebu konečných zjištění týkajících se údajů o cenovém podbízení a prodeji pod cenou, Komise tuto žádost zamítla.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (239)
               
               
                  Vzhledem k tomu, že žadatel nezpochybnil údaje uvedené v tabulce 4, Komise potvrdila své zjištění, že srbský vývozce pouze následuje cenový trend stanovený dalšími dovozci, než aby uskutečňoval agresivní cenovou strategii jako cenový leader.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (240)
               
               
                  Komise proto dospěla k závěru, že dovoz ze Srbska by neměl být posuzován souhrnně s dovozem ze čtyř dalších zemí. V důsledku zjištění, že dovoz ze Srbska byl nepatrný, nejsou ochranná opatření ve vztahu k dovozu PTV pocházejících ze Srbska nezbytná. Šetření ve vztahu k dovozu ze Srbska by proto mělo být v souladu s čl. 9 odst. 2 základního nařízení zastaveno.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (241)
               
               
                  Komise rovněž posuzovala podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovými dovozy ze čtyř dalších dotčených zemí a podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem a obdobným výrobkem a zjistila, že jsou velmi podobné. Dovážené výrobky soutěžily mezi sebou navzájem i s obdobným výrobkem vyráběným v Unii. Výrobky jsou zaměnitelné, byly uváděny na trh v Unii prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů a byly prodávány podobným kategoriím konečných odběratelů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (242)
               
               
                  Několik stran po zahájení šetření předložilo připomínky týkající se souhrnného posouzení účinků dovozu z dotčených zemí. Ukrajinská mise při Evropské unii, ruské Ministerstvo průmyslu a obchodu a jeden ruský vyvážející výrobce a dva vyvážející výrobci z Brazílie zpochybnili vhodnost souhrnného posouzení dovozu své země s dalšími zeměmi, které jsou předmětem šetření, a prohlásili, že dovoz z jejich zemí by neměl být posuzován souhrnně s ostatními. Ukrajinská mise při Evropské unii uvedla, že ukrajinský objem dovozu byl na rozdíl od ostatních zemí v období 2011–2016 stabilní a že existuje významný rozdíl mezi zeměpisnou strukturou dovozu z Ukrajiny na straně jedné a z Brazílie, Íránu, Srbska a Ruska na straně druhé. Ruské Ministerstvo průmyslu a obchodu zastávalo názor, že je třeba provést úplné hodnocení podmínek hospodářské soutěže. Ruský vyvážející výrobce tvrdil, že jeho dovoz se během posuzovaného období ve skutečnosti snížil a že součástí jeho dovozu byly dodávky v rámci skupiny pro vlastní spotřebu, které jako takové nevstoupily na volný trh v Unii, a že prodávané typy výrobků byly odlišné. Kromě toho jeden brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že nesledoval podobný cenový trend a že tento dovoz byl ve srovnání s dovozem ze čtyř dalších dotčených zemí distribuován prostřednictvím jiných prodejních kanálů. Další brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že brazilský dovoz je zanedbatelný, a že pokud jde o objem, podíl na trhu a cenu, dovoz z Brazílie nesleduje stejný vývoj jako dovoz ze čtyř dalších dotčených zemí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (243)
               
               
                  Komise tyto argumenty odmítla. Dovoz do Unie z Ruska a Ukrajiny se v posuzovaném období v absolutním vyjádření zvýšil. Kromě toho, i kdyby se dovoz v posuzovaném období snížil, tato skutečnost není kritériem pro stanovení toho, zda je dovoz ve smyslu čl. 3 odst. 4 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (244)
               
               
                  Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a obdobným výrobkem byly posouzeny jako podobné, a to z těchto důvodů.
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              Zaprvé všichni spolupracující vyvážející výrobci z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny používali podobné prodejní kanály, kdy prodávali přímo nebo prostřednictvím obchodníka/dovozce ve spojení, který se nacházel buď v Unii, nebo mimo ni. Podobné prodejní kanály byly rovněž použity v Unii výrobci oceli v Unii. Dovážené výrobky ze čtyř dalších dotčených zemí proto soutěžily mezi sebou navzájem i s dotčeným výrobkem vyráběným v Unii.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              Zadruhé Komise posuzovala veškerý dovoz bez ohledu na to, zda zahrnoval dodávky v rámci skupiny. V případě absence takového dovozu by společnosti pravděpodobně získávaly obdobný výrobek, který je zbožím, z jiných zdrojů dostupných na volném trhu v Unii včetně obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              Kromě toho, jak je uvedeno v tabulce v 264. bodě odůvodnění, obdobné trendy snižování cen byly zjištěny pro Brazílii, Írán, Rusko a Ukrajinu.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              d)
                           
                           
                              Typy výrobků vyvážejících výrobců byly rovněž vyráběny a prodávány výrobci v Unii. Jejich typy výrobků se proto nelišily od typů výrobků prodávaných výrobci v Unii.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              e)
                           
                           
                              Pokud jde o ruský objem, jak je uvedeno v tabulce v 262. bodě odůvodnění, ruský objem dovozu se zvýšil, a to z hlediska absolutního objemu i podílu na trhu.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (245)
               
               
                  Komise na základě výše uvedeného dospěla k závěru, že podmínky pro provedení souhrnného posouzení účinků dovozu z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny byly splněny. Proto byl tento dovoz pro účely stanovení újmy zkoumán souhrnně.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (246)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu Komise obdržela několik připomínek týkajících se souhrnného posouzení čtyř dotčených zemí, kterými se zabývá v níže uvedených bodech odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (247)
               
               
                  Žadatel tvrdil, že dovoz ze Srbska výrobcům v Unii způsobil újmu podobně jako dovozy z dalších čtyř zemí. Žadatel v tomto ohledu odkazoval na skutečnost, že dovoz ze Srbska se v období od roku 2013 do období šetření z hlediska absolutního objemu a podílu na trhu zdvojnásobil, že srbské ceny v tomto období rovněž poklesly a že dovoz ze Srbska se v období šetření výrobcům v Unii o znatelné částky podbízel. Žadatel navíc uvedl, že dovoz ze Srbska má podíl na trhu ve výši 1,04 %, což je mírně nad 1 % prahem podle čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Kromě toho žadatel odkazoval na možné riziko obcházení, protože ukončení vůči Srbsku by čínské mateřské společnosti jediného srbského vyvážejícího výrobce umožnilo prodávat do Unie prostřednictvím své srbské pobočky.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (248)
               
               
                  Komise tvrzení, že dovoz ze Srbska způsobil výrobcům v Unii újmu podobně jako dovoz z dalších zemí, odmítla, a to z důvodů uvedených níže.
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Zaprvé srbský objem dovozu byl shledán jako nepatrný. V důsledku toho je zanedbatelný a nemůže být shledán jako způsobující újmu výrobnímu odvětví EU. Další známkou toho, že tento nízký objem dovozu nemůže způsobovat újmu výrobnímu odvětví Unie je skutečnost, že srbské průměrné prodejní ceny byly v posuzovaném období výrazně vyšší než průměrné prodejní ceny čtyř dalších dotčených zemí.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              Zadruhé, co se týče podílu na trhu nad 1 %, tj. 1,04 %, práh stanovený čl. 3 odst. 4 základního nařízení je v každém případě „zanedbatelný“. Volba slova „zanedbatelný“ naznačuje, že Komise má při své analýze objemu dovozu při posuzování souhrnnosti určitou míru volnosti. Jak je vysvětleno v 234. bodě odůvodnění, rozdíl 0,04 % byl v tomto konkrétním případě v absolutních i relativních hodnotách shledán jako nepodstatný.
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              —
                           
                           
                              A konečně co se týče možného rizika obcházení, Komise konstatovala, že skutečný objem výroby a výrobní kapacitu jediného srbského vyvážejícího výrobce sdělila útvarům Komise. Komise proto bude tomuto možnému riziku obcházení věnovat zvláštní pozornost, a to tak, že bude pečlivě sledovat, zda se neobjeví nějaké známky změn v obchodních tocích naznačující možné obcházení pocházející ze Srbska. Navíc, což je však méně důležité, srbský vyvážející výrobce uvedl, že jeho primární strategií je reagovat na domácí poptávku a regionální poptávku zemí Balkánu.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (249)
               
               
                  Kromě toho dva brazilští vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že souhrnné posouzení dovozu z Brazílie s dovozy z Íránu, Ruska a Ukrajiny bylo neodůvodněné, a to z důvodů uvedených ve dvou následujících bodech odůvodnění.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (250)
               
               
                  Jeden výrobce tvrdil, že více než jedna třetina dovozu z Brazílie nesoutěžila s výrobky z Íránu, Ruska a Ukrajiny, což dokazuje, že prodejní kanály pro dovoz z Brazílie se liší od kanálů Íránu, Ruska a Ukrajiny. Tento vyvážející výrobce dále tvrdil, že brazilské ceny, obdobně jako v případě Srbska, byly výrazně vyšší než průměrné ceny Íránu, Ruska a Ukrajiny a že brazilští vyvážející výrobci rovněž ceny spíše následovali, než aby je tvořili. A konečně tvrdil, že žádný z brazilských výrobců se nepodbízel cenám výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (251)
               
               
                  Druhý brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že souhrnné posouzení nebylo vhodné, a to vzhledem k zanedbatelnému brazilskému objemu dovozu (jak tomu bylo v případě Srbska) a k rozdílům v podmínkách hospodářské soutěže. Co se týče zanedbatelného objemu, brazilský vyvážející výrobce v tomto ohledu tvrdil, že podíl Brazílie na trhu překročil 1 % práh pouze od roku 2015 a v období šetření dosahoval výše pouhých 1,79 %. Brazilský objem byl navíc příliš malý, než aby přispěl k jakékoliv újmě, a proto obdobně nepodstatný. Pokud jde o různé podmínky hospodářské soutěže, výrobce odkazoval na skutečnost, že téměř 60 % dovozu dotčeného výrobku z Brazílie v období šetření představoval prodej nebo převod evropským společnostem, které jsou ve spojení, který tak nevstoupil do přímé soutěže s výrobky určenými pro volný trh, a proto čelil odlišným podmínkám hospodářské soutěže. Kromě toho tento výrobce zpochybnil prohlášení Komise v informačním dokumentu, že dovoz z Brazílie a obdobný výrobek Unie jsou zaměnitelné. V této souvislosti tvrdil, že brazilský vyvážející výrobce vyváží především tržní druhy PTV, které mají odlišné fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i odlišná konečná použití než výrobky prodávané výrobním odvětvím Unie, které tvoří především vysoce kvalitní typy PTV. Kromě toho zpochybnil, že brazilští vyvážející výrobci používají obdobné prodejní kanály jako vyvážející výrobci z ostatních dotčených zemí. Tvrdil, že tito výrobci na rozdíl od většiny dovozu z Brazílie obvykle prodávají přímo nezávislým odběratelům na volném trhu v Unii. A konečně, tento výrobce předložil připomínky týkající se cen, které byly obdobné jako připomínky předložené druhým brazilským vyvážejícím výrobcem.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (252)
               
               
                  Komise tvrzení těchto dvou brazilských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku odmítla, jak je uvedeno níže.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (253)
               
               
                  Zaprvé, Komise pro účel definování spotřeby posuzovala veškerý brazilský dovoz bez ohledu na to, že zahrnoval dodávky v rámci skupiny. Důvodem je skutečnost, že v případě absence takového dovozu by společnosti pravděpodobně získávaly PTV z jiných zdrojů dostupných na volném trhu v Unii včetně obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (254)
               
               
                  Zadruhé, prodejní kanály z Brazílie se pro část jejího prodeje neliší od kanálů Íránu, Ruska a Ukrajiny. Všichni spolupracující vyvážející výrobci z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny používají podobné prodejní kanály, kdy prodávají buď přímo, nebo prostřednictvím obchodníka/dovozce ve spojení, který se nachází buď v Unii, nebo mimo ni. Kromě toho, co se týče tvrzení, že téměř 60 % dovozu dotčeného výrobku z Brazílie v období šetření představoval prodej nebo převod evropským společnostem, které jsou ve spojení, který tak nevstoupil do přímé soutěže s výrobky určenými pro volný trh, a proto čelil odlišným podmínkám hospodářské soutěže, je třeba upozornit na následující. Část dovozu dotčeného výrobku od ruských vyvážejících výrobců rovněž představovala prodej evropským společnostem, které jsou ve spojení, přičemž jeho část byla těmito evropskými společnostmi ve spojení dále zpracována. Proto tito vyvážející výrobci čelí stejným podmínkám hospodářské soutěže.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (255)
               
               
                  Zatřetí, Komise uznala, že jak je uvedeno v tabulce 4, brazilské ceny jsou vyšší než průměrné ceny Íránu, Ruska a Ukrajiny. Tabulka 4 nicméně rovněž ukázala, že brazilské ceny byly v posuzovaném období, tj. v letech 2013, 2014 a 2015 a v období šetření, soustavně nižší než srbské dovozní ceny.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (256)
               
               
                  Začtvrté, co se týče tvrzení, že brazilští vyvážející výrobci ceny rovněž spíše následovali, než aby je tvořili, cena srbského vyvážejícího výrobce byla posouzena v kombinaci s jeho zanedbatelným objemem. V souvislosti s Brazílií proto nelze dojít k obdobnému závěru.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (257)
               
               
                  Zapáté, pokud jde o objemy, jak je uvedeno v tabulce 3, brazilský dovoz dosáhl během období šetření výše 608 541 tun ve srovnání s 354 145 tunami srbského dovozu. Objem brazilského dovozu PTV byl tedy o více než 70 % vyšší než v případě Srbska a představoval podíl na trhu ve výši 1,79 % ve srovnání s 1,04 % v případě Srbska. V důsledku toho nebyl tento dovoz považován za zanedbatelný.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (258)
               
               
                  A konečně co se týče tvrzení o odlišném sortimentu brazilských vyvážejících výrobců, jejich výrobky jasně byly v přímé soutěži s výrobky Unie a s výrobky ostatních vyvážejících výrobců. Šetření v rozporu s tvrzením vyvážejícího výrobce ukázalo, že veškeré typy dotčeného výrobku, včetně typů prodávaných brazilskými vyvážejícími výrobci, byly rovněž vyráběny a prodávány výrobci v Unii. Komise v tomto ohledu shledala, že více než 99,9 % veškerých typů výrobků prodávaných třemi brazilskými vyvážejícími výrobci v období šetření bylo rovněž prodáváno výrobci v Unii zařazenými do vzorku. Kromě toho se souhrnné posouzení provádí v celostátním měřítku s ohledem na plný rozsah dotčeného výrobku, namísto toho, aby byly brány na zřetel pouze určité typy dotčeného výrobku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (259)
               
               
                  Po konečných zjištěních brazilský vyvážející výrobce, společnost CSN, zopakoval, že brazilské prodejní kanály a dovozní ceny se podstatně liší od dovozu z Íránu, Ruska a Ukrajiny. Pokud jde o prodejní kanály, vyvážející výrobce uvedl, že jeho pobočka společnost Lusosider, není ani obchodník, ani pouhý dovozce, ale uživatel PTV. Tvrdil, že zejména situace společnosti NLMK Europe není stejná jako situace společnosti Lusosider. Rovněž uvedl, že společnost Lusosider nemá snadný přístup k PTV prodávaným na trhu Unie. Pokud jde o dovozní ceny, vyvážející výrobce uvedl, že cenový trend dovozu z Brazílie sleduje stejný rostoucí trend jako ceny dovozu ze Srbska.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (260)
               
               
                  Komise tato tvrzení odmítla jako nepodložená: Pokud jde o prodejní kanály, existovaly jiné ruské pobočky nacházející se v Lotyšsku a v Polsku s jinou mateřskou společností, než je společnost NLMK, které během období šetření částečně používaly a do určité míry vyráběly PTV, které nakoupily od jejich ruské mateřské společnosti. Kromě toho navzdory tvrzení, že společnost Lusosider neměla snadný přístup k PTV prodávaným na trhu Unie, byla Komise během slyšení informována, že společnost Lusosider byla během období šetření zásobována z jiných zdrojů, jako například z Turecka, Tchaj-wanu a z Ruska. Komise navíc nemá ve spisu žádný důkaz, že výrobci v Unii nechtěli společnost Lusosider zásobovat a ani společnost Lusosider žádný takový důkaz nepředložila. Navíc pokud jde o ceny, Komise připomenula, že brazilské ceny byly v posuzovaném období, tj. v letech 2013, 2014 a 2015 a v období šetření, soustavně nižší než srbské dovozní ceny (viz 235. bod odůvodnění). Komise proto nepřijala žádost brazilského vyvážejícího výrobce, že dovoz z Brazílie by neměl být posuzován souhrnně s dovozem ze tří dalších zemí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (261)
               
               
                  Komise proto dospěla k závěru, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 jsou pro čtyři další země splněna a dovozy z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny byly pro účely stanovení újmy zkoumány souhrnně.
               
            
         
      
      4.3.2.   Objem dovozu z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a jejich podíl na trhu
      
      
         
         
         
            
               
                  (262)
               
               
                  Dovoz do Unie z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny se vyvíjel takto:
                  
                     Tabulka 5
                  
                  
                     Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              Období šetření
                           
                        
                        
                           
                              BRAZÍLIE
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Brazílie
                           
                           
                              41 895
                           
                           
                              108 973
                           
                           
                              580 525
                           
                           
                              608 541
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 260
                              
                           
                           
                              
                                 1 386
                              
                           
                           
                              
                                 1 453
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Brazílie na trhu
                           
                           
                              0,13 %
                           
                           
                              0,33 %
                           
                           
                              1,65 %
                           
                           
                              1,79 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 253
                              
                           
                           
                              
                                 1 273
                              
                           
                           
                              
                                 1 382
                              
                           
                        
                        
                           
                              ÍRÁN
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Íránu
                           
                           
                              125 202
                           
                           
                              527 161
                           
                           
                              1 015 088
                           
                           
                              1 127 659
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 421
                              
                           
                           
                              
                                 811
                              
                           
                           
                              
                                 901
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Íránu na trhu
                           
                           
                              0,39 %
                           
                           
                              1,59 %
                           
                           
                              2,89 %
                           
                           
                              3,32 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 410
                              
                           
                           
                              
                                 745
                              
                           
                           
                              
                                 857
                              
                           
                        
                        
                           
                              RUSKO
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Ruska
                           
                           
                              1 334 322
                           
                           
                              1 376 412
                           
                           
                              1 714 880
                           
                           
                              1 455 436
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 103
                              
                           
                           
                              
                                 129
                              
                           
                           
                              
                                 109
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Ruska na trhu
                           
                           
                              4,13 %
                           
                           
                              4,15 %
                           
                           
                              4,88 %
                           
                           
                              4,29 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 101
                              
                           
                           
                              
                                 118
                              
                           
                           
                              
                                 104
                              
                           
                        
                        
                           
                              UKRAJINA
                           
                        
                        
                        
                           
                              Objem dovozu z Ukrajiny
                           
                           
                              905 397
                           
                           
                              939 545
                           
                           
                              1 084 477
                           
                           
                              1 075 244
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 104
                              
                           
                           
                              
                                 120
                              
                           
                           
                              
                                 119
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl Ukrajiny na trhu
                           
                           
                              2,80 %
                           
                           
                              2,84 %
                           
                           
                              3,08 %
                           
                           
                              3,17 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 101
                              
                           
                           
                              
                                 110
                              
                           
                           
                              
                                 113
                              
                           
                        
                        
                           
                              DOTČENÉ ZEMĚ
                           
                        
                        
                        
                           
                              
                                 Objem dovozu z dotčených zemí
                              
                           
                           
                              2 406 816
                           
                           
                              2 952 091
                           
                           
                              4 394 970
                           
                           
                              4 266 880
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 123
                              
                           
                           
                              
                                 183
                              
                           
                           
                              
                                 177
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl dotčených zemí na trhu
                           
                           
                              7,45 %
                           
                           
                              8,91 %
                           
                           
                              12,50 %
                           
                           
                              12,57 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 120
                              
                           
                           
                              
                                 168
                              
                           
                           
                              
                                 169
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat. Podíly na trhu byly stanoveny na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii uvedenou v tabulce 2.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (263)
               
               
                  Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se vývoz z dotčených zemí během posuzovaného období významně zvýšil. Současně se celkový podíl na trhu v případě jejich dovozu do Unie během posuzovaného období zvýšil o téměř 5 procentních bodů (ze 7,45 % v roce 2013 na 12,57 %, neboli zvýšení o 69 %).
               
            
         
      
      4.3.3.   Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení
      
      
         
         
         
            
               
                  (264)
               
               
                  Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny do Unie se vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 6
                  
                  
                     Dovozní ceny (v EUR za tunu)
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              Období šetření
                           
                        
                        
                           
                              BRAZÍLIE
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Brazílie
                           
                           
                              461
                           
                           
                              433
                           
                           
                              386
                           
                           
                              346
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 94
                              
                           
                           
                              
                                 84
                              
                           
                           
                              
                                 75
                              
                           
                        
                        
                           
                              ÍRÁN
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Íránu
                           
                           
                              454
                           
                           
                              415
                           
                           
                              369
                           
                           
                              316
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 91
                              
                           
                           
                              
                                 81
                              
                           
                           
                              
                                 70
                              
                           
                        
                        
                           
                              RUSKO
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Ruska
                           
                           
                              448
                           
                           
                              431
                           
                           
                              387
                           
                           
                              324
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 72
                              
                           
                        
                        
                           
                              UKRAJINA
                           
                        
                        
                        
                           
                              Průměrná cena dumpingového dovozu z Ukrajiny
                           
                           
                              429
                           
                           
                              415
                           
                           
                              370
                           
                           
                              319
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 97
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 74
                              
                           
                        
                        
                           
                              DOTČENÉ ZEMĚ
                           
                        
                        
                        
                           
                              
                                 Průměrná cena dumpingových dovozů z dotčených zemí
                              
                           
                           
                              442
                           
                           
                              423
                           
                           
                              378
                           
                           
                              323
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 86
                              
                           
                           
                              
                                 73
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (265)
               
               
                  Průměrná cena dovozu z dotčených zemí klesla z 442 EUR za tunu v roce 2013 na 323 EUR za tunu během období šetření. Během posuzovaného období činil pokles průměrné jednotkové ceny dumpingového dovozu 27 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (266)
               
               
                  Cenové podbízení během období šetření posoudila Komise na základě srovnání:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              vážených průměrných prodejních cen šesti výrobců v Unii účtovaných odběratelům na volném trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu, a
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              odpovídajících vážených průměrných cen dovozu na úrovni CIF s dodáním na hranice Unie podle typu výrobku od spolupracujících výrobců z dotčené země prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (267)
               
               
                  Toto cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů u obchodních operací na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou, a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období šetření. Hlavní úpravy souvisely s náklady na dodání (mezi 3,4 % a 8,9 % na jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku), s úvěrovými náklady (mezi 0,1 % a 0,4 %) a se slevami (mezi 0,1 % a 2 %).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (268)
               
               
                  Jak bylo uvedeno v 16. bodě odůvodnění, vyplněný dotazník předložil pouze jeden dovozce, který není ve spojení. Na základě důkazů shromážděných během inspekce na místě u tohoto dovozce, který není ve spojení, byl přidán náklad po dovozu stanovený ve výší 7 EUR/t.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (269)
               
               
                  Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že dumpingové dovozy od většiny dotčených vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se podbízí cenám výrobního odvětví Unie v rozmezí od 8,45 % do 17,74 %, jak ukazuje níže uvedená tabulka. Podbízení nebylo zjištěno u žádné z brazilských společností.
                  
                     Tabulka 7
                  
                  
                     Rozpětí cenového podbízení
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                              Země
                           
                           
                              Společnost
                           
                           
                              Rozpětí cenového podbízení
                           
                        
                        
                           
                              Brazílie
                           
                           
                              ArcelorMittal Brasil S.A and Aperam Inox América do Sul S.A.
                           
                           
                              – 3,30 %
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              Companhia Siderúrgica Nacional
                           
                           
                              – 6,95 %
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              Usinas Siderúrgicas de Minas Gerais S.A.
                           
                           
                              – 0,12 %
                           
                        
                        
                           
                              Írán
                           
                           
                              Mobarakeh Steel Company
                           
                           
                              8,45 %
                           
                        
                        
                           
                              Rusko
                           
                           
                              Novolipetsk Steel
                           
                           
                              8,87 %
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              Public Joint Stock Company Magnitogorsk Iron Steel Works (PJSC MMK)
                           
                           
                              14,0 %
                           
                        
                        
                           
                               
                           
                           
                              PAO Severstal
                           
                           
                              17,74 %
                           
                        
                        
                           
                              Ukrajina
                           
                           
                              Metinvest Group
                           
                           
                              8,45 %
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (270)
               
               
                  Po zveřejnění informačního dokumentu žadatel a íránský vyvážející výrobce poznamenali, že informace poskytnuté v informačním dokumentu a v jedné z jeho příloh jsou nekonzistentní. Zatímco dokument uváděl, že u íránské společnosti nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, konkrétní příloha u íránské společnosti uváděla rozpětí cenového podbízení ve výši 8,45 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (271)
               
               
                  V reakci na tyto připomínky Komise potvrzuje, že v textu informačního dokumentu byl nesprávně uveden odkaz na iránskou společnost a že rozpětí cenového podbízení uvedené v příloze bylo správné.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (272)
               
               
                  Po konečných zjištěních brazilský vyvážející výrobce, společnost Usiminas, tvrdil, že čl. 3 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 základního nařízení požadují, aby Komise provedla řádnou analýzu cenového efektu dumpingového dovozu a aby posoudila, zda došlo k významnému cenovému podbízení. Tato analýza by neměla být omezena na prosté matematické porovnání, ale měla by rovněž zahrnovat dynamické posouzení vývoje cen a trendů ve vztahu mezi cenami dumpingového dovozu a cenami domácího obdobného výrobku po dobu trvání.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (273)
               
               
                  Komise toto tvrzení odmítla: nejprve v tabulce v 295. bodě odůvodnění poskytla vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii na volném trhu v Unii. Poté, jak je uvedeno v 297. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že výrobci v Unii museli sledovat sestupnou spirálu cen a výrazně snižovali své prodejní ceny, především v průběhu roku 2015 a během období šetření. Jelikož dotčený výrobek je komoditou, výrobci v Unii museli sledovat sestupnou spirálu cen. Obdobné připomínky Komise lze nalézt v 387. bodě odůvodnění. Komise navíc odkazuje na svou analýzu jiných faktorů, které souhrnně ani každý zvlášť nemohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem. (viz 390. bod odůvodnění). Analýza Komise tak nebyla omezena na prosté matematické porovnání. A v neposlední řadě brazilský vyvážející výrobce neposkytl žádný argument a ani Komise si není vědoma, proč by se analýza podbízení stala díky této dodatečné analýze smysluplnější, vzhledem k tomu, že charakter dotčeného výrobku má povahu komodity.
               
            
         
      
      4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
      
      4.4.1.   Obecné poznámky
      
      
         
         
         
            
               
                  (274)
               
               
                  V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.