Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2230 ze dne 4. prosince 2017 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Tento náhled textu slouží k rychlé orientaci. Formátovaný text a další informace k předpisu nařízení 2230/2017/EU najdete na stránkách systému Eurlex, který je provozovaný Evropskou unií.
   
               
               
                  CS
               
               
                  Úřední věstník Evropské unie
               
               
                  L 319/10
               
            
         
      
      
      PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2230
      ze dne 4. prosince 2017
      o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
      EVROPSKÁ KOMISE,
      s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
      s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,
      vzhledem k těmto důvodům:
      A.   POSTUP
      
      1.   Platná opatření
      
      
         
         
         
            
               
                  (1)
               
               
                  V návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1631/2005 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny trichlorisokyanurové (dále jen „TCCA“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a ze Spojených států amerických (dále jen „USA“). Opatření vůči ČLR měla podobu valorických (ad valorem) cel v rozmezí od 7,3 % do 40,5 % se zbytkovým clem ve výši 42,6 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (2)
               
               
                  Prováděcím nařízením (EU) č. 855/2010 (3) snížila Rada individuální clo vztahující se na jednu společnost z 14,1 % na 3,2 %.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (3)
               
               
                  Na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti (dále jen „první přezkum před pozbytím platnosti“), který se zaměřil pouze na dovoz TCCA čínského původu, prodloužila Rada prováděcím nařízením Rady (EU) č. 1389/2011 (4) antidumpingové clo na TCCA pocházející z ČLR o dalších pět let.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (4)
               
               
                  Dne 28. srpna 2013 a 1. července 2014 zahájila Komise dva přezkumy „pro nové vývozce“. Prováděcím nařízením (EU) č. 569/2014 (5) Komise uložila individuální clo ve výši 32,8 % na TCCA vyráběnou jedním novým čínským vyvážejícím výrobcem (6). Druhý čínský vyvážející výrobce (7) svou žádost formálně stáhl, a proto Komise šetření prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/392 (8) ukončila.
               
            
         
      
      2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti
      
      
         
         
         
            
               
                  (5)
               
               
                  Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) platných antidumpingových opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu platných opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (10).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (6)
               
               
                  Žádost podali dva výrobci v Unii: Ercros S.A. a Inquide S.A. (dále jen „žadatelé“), kteří představovali více než 50 % celkové výroby TCCA v Unii za rok 2015.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (7)
               
               
                  Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by platná opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.
               
            
         
      
      3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti
      
      
         
         
         
            
               
                  (8)
               
               
                  Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, a dne 20. prosince 2016 oznámila v oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie
                      (11) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.
               
            
         
      
      4.   Šetření
      
      4.1.   Období přezkumného šetření a posuzované období
      
      
         
         
         
            
               
                  (9)
               
               
                  Šetření pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2015 do 30. září 2016 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2013 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).
               
            
         
      
      4.2.   Strany dotčené šetřením
      
      
         
         
         
            
               
                  (10)
               
               
                  Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a zástupce ČLR.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (11)
               
               
                  Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby písemně oznámily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádná strana se nepřihlásila a nepožádala o slyšení v počáteční fázi šetření.
               
            
         
      
      4.3.   Výběr vzorku
      
      
         
         
         
            
               
                  (12)
               
               
                  V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení zamýšlí vybrat vzorek vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, přihlásí-li se jich velký počet.
               
            
         
      
      
         Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR
      
      
         
         
         
            
               
                  (13)
               
               
                  Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Mimoto požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby identifikovala a/nebo oslovila případné další čínské vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (14)
               
               
                  Při zahájení šetření bylo kontaktováno dvacet sedm známých čínských vyvážejících výrobců. Žádný vyvážející výrobce v ČLR formulář pro výběr vzorku nevyplnil, ani se žádný nerozhodl spolupracovat v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Proto v rámci tohoto postupu nebyl výběr vzorku čínských vyvážejících výrobců nutný.
               
            
         
      
      
         Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení
      
      
         
         
         
            
               
                  (15)
               
               
                  Aby bylo možné rozhodnout, zdali je výběr vzorku nutný, a, pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni známí dovozci/distributoři (celkem čtrnáct) vyzváni, aby vyplnili formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení přezkumu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (16)
               
               
                  Formulář pro výběr vzorku vyplnilo pouze pět dovozců, a proto se výběr vzorku nepovažoval za nezbytný.
               
            
         
      
      4.4.   Dotazníky a inspekce na místě
      
      
         
         
         
            
               
                  (17)
               
               
                  Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání či obnovení újmy a stanovení zájmu Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (18)
               
               
                  Komise zaslala dotazníky dvěma známým výrobcům ve srovnatelné zemi (Japonsku), třem známým výrobcům v Unii, dvěma dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a třiceti devíti známým uživatelům v Unii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (19)
               
               
                  Úplné odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou výrobců ze srovnatelné země, dvou výrobců v Unii (12) a jednoho dovozce, který není ve spojení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (20)
               
               
                  Komise provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              a)
                           
                           
                              výrobci v Unii (13):
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Ercros S.A., Barcelona, Španělsko;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              b)
                           
                           
                              dovozci:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Diasa Industrial, Calahorra, Španělsko;
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
                  
                     
                     
                     
                        
                           
                              c)
                           
                           
                              výrobci ve srovnatelné zemi s tržní ekonomikou:
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Nissan Chemical Industries Ltd., Japonsko,
                                       
                                    
                                 
                              
                              
                                 
                                 
                                 
                                    
                                       
                                          —
                                       
                                       
                                          Shikoku Chemicals Corporation, Japonsko.
                                       
                                    
                                 
                              
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
      
      1.   Dotčený výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (21)
               
               
                  Dotčeným výrobkem je TCCA a její preparáty, rovněž uváděná pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symklosen“, v současnosti kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 94 20 (kódy TARIC 2933698070, 3808942020), pocházející z ČLR.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (22)
               
               
                  TCCA je chemický produkt používaný jako širokospektrý organický dezinfekční a bělicí prostředek na bázi chloru, zejména pro dezinfekci vody v plaveckých bazénech a lázních. Používá se také k čištění odpadních vod v septicích nebo chladicích věžích a k čištění kuchyňských spotřebičů. TCCA se prodává ve formě prášku, granulí, tablet nebo štěpků. Všechny formy TCCA a její preparáty mají tedy stejné základní vlastnosti (dezinfekční prostředek), a jsou proto považovány za jediný výrobek.
               
            
         
      
      2.   Obdobný výrobek
      
      
         
         
         
            
               
                  (23)
               
               
                  Dotčený výrobek a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Japonsku, které sloužilo jako srovnatelná země, jakož i obdobný výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie mají v podstatě stejné fyzické, chemické a technické vlastnosti a stejné užití.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (24)
               
               
                  Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.
               
            
         
      
      C.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU
      
      
         
         
         
            
               
                  (25)
               
               
                  V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.
               
            
         
      
      1.   Spolupráce z ČLR
      
      
         
         
         
            
               
                  (26)
               
               
                  Po zahájení přezkumného šetření byli všichni známí čínští vyvážející výrobci vyzváni, aby se přihlásili a poskytli odpověď na formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení přezkumu. Žádná čínská společnost ale na zahájení přezkumného šetření nereagovala, ani se nerozhodla spolupracovat v kterékoli další fázi řízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (27)
               
               
                  Stálá mise Čínské lidové republiky při Evropské unii byla informována prostřednictvím verbální nóty, že za těchto okolností Komise zamýšlí podle článku 18 základního nařízení opřít svá zjištění o pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy o dostupné údaje. Žádné připomínky vzneseny nebyly.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (28)
               
               
                  Zjištění ohledně přetrvávání nebo obnovení dumpingu vycházela z informací získaných v žádosti o přezkum, ze statistik Eurostatu, z údajů v databázi podle čl. 14 odst. 6, databázi čínského vývozu a tržních odhadů spolupracujících výrobců ze srovnatelné země.
               
            
         
      
      2.   Dumping v období přezkumného šetření
      
      2.1.   Třetí země s tržní ekonomikou
      
      
         
         
         
            
               
                  (29)
               
               
                  Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve vhodné třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (30)
               
               
                  Jak v původním šetření, tak v prvním přezkumu před pozbytím platnosti zvolila Komise jako srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty Japonsko. Na základě žádosti o přezkum Komise v oznámení o zahájení přezkumu informovala zúčastněné strany, že znovu plánuje použít Japonsko jako srovnatelnou zemi. V oznámení o zahájení přezkumu bylo navíc uvedeno, že další výrobci, kteří působí v podmínkách tržního hospodářství, se mohou nacházet mimo jiné v USA. Žádné připomínky vzneseny nebyly.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (31)
               
               
                  Komise kontaktovala všechny známé vyvážející výrobce, tedy dva v Japonsku a tři v USA. Žádná společnost z USA se spoluprací při šetření nesouhlasila. Dvě japonské společnosti, Nissan Chemical Industries Ltd. a Shikoku Chemicals Corporation, souhlasily s tím, že budou v šetření spolupracovat, a vyplnily dotazník, který byl následně ověřen na místě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (32)
               
               
                  Japonsko má rozsáhlý domácí trh s TCCA (14) s dostatečnou úrovní hospodářské soutěže. V Japonsku fungují nejméně tři konkurující domácí výrobci (15) a během období přezkumného šetření bylo dovozem pokryto 15 % trhu (16). Země není chráněna vysokými cly (17). V neposlední řadě v Japonsku neplatí žádná opatření na ochranu obchodu týkající se dovozu TCCA.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (33)
               
               
                  Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k závěru, že Japonsko je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.
               
            
         
      
      2.2.   Čínští vyvážející výrobci, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství
      
      
         
         
         
            
               
                  (34)
               
               
                  Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany ČLR byl výpočet výše dumpingu proveden bez rozlišování typu výrobku.
               
            
         
      
      a)   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (35)
               
               
                  Běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla stanovena na základě údajů ověřených v provozovnách dvou spolupracujících výrobců v Japonsku.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (36)
               
               
                  V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve posoudila, zda je celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům, který spolupracující výrobci ve srovnatelné zemi uskutečnili během období přezkumného šetření, reprezentativní. Za tímto účelem byly jejich úhrnné objemy prodeje srovnány s celkovým objemem dotčeného výrobku vyvezeného čínskými vyvážejícími výrobci, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, ve stejném období do Unie. Na tomto základě Komise zjistila, že obdobný výrobek byl na japonském domácím trhu prodáván v reprezentativním množství.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (37)
               
               
                  Komise u výrobců ze srovnatelné země následně zkoumala, zda je možné prodej výrobku na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (38)
               
               
                  Při posouzení běžného obchodního styku bylo zjištěno, že objem prodávaný za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší (náklady na výrobu plus prodejní, režijní a správní náklady) představoval méně než 80 % z celkového objemu domácího prodeje, a proto byla běžná hodnota stanovena pouze na základě cen ziskových domácích transakcí.
               
            
         
      
      b)   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (39)
               
               
                  Vzhledem k absenci spolupráce ze strany čínských výrobců byla průměrná vývozní cena za období přezkumného šetření stanovena na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6.
               
            
         
      
      c)   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (40)
               
               
                  Srovnání běžné hodnoty a průměrné čínské vývozní ceny určené výše bylo provedeno na základě cen ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (41)
               
               
                  Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Běžná hodnota byla proto upravena o náklady na vnitrozemskou dopravu a manipulační náklady (v rozmezí 8 %–13 %). Vývozní cena byla upravena o náklady na námořní a vnitrozemskou dopravu na základě odhadů uvedených v žádosti o přezkum (v rozmezí 3 %–8 %).
               
            
         
      
      d)   Dumpingové rozpětí pro čínské vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství
      
      
         
         
         
            
               
                  (42)
               
               
                  Dumpingové rozpětí stanovené tímto způsobem pro čínské vyvážející výrobce, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, činilo během období přezkumného šetření až 80,2 %.
               
            
         
      
      2.3.   Čínští vyvážející výrobci, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství
      
      a)   Běžná hodnota
      
      
         
         
         
            
               
                  (43)
               
               
                  Běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla stanovena na základě výrobních nákladů v ČLR dle odhadu obsaženého v žádosti o přezkum.
               
            
         
      
      b)   Vývozní cena
      
      
         
         
         
            
               
                  (44)
               
               
                  Vývozní cena byla stanovena na základě vývozních cen tří společností, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, prodávajících do Unie, jak byly zaznamenány v databázi podle čl. 14 odst. 6.
               
            
         
      
      c)   Srovnání
      
      
         
         
         
            
               
                  (45)
               
               
                  Srovnání běžné hodnoty a průměrné čínské vývozní ceny určené výše bylo provedeno na základě cen ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (46)
               
               
                  Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Vývozní cena byla proto upravena o náklady na námořní a vnitrozemskou dopravu na základě odhadů uvedených v žádosti o přezkum (v rozmezí 3 %–8 %).
               
            
         
      
      d)   Dumpingové rozpětí pro čínské vyvážející výrobce, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství
      
      
         
         
         
            
               
                  (47)
               
               
                  Zjištěné dumpingové rozpětí činilo 49,4 % v případě společnosti Hebei Jiheng Chemical Co. Limited, 49,2 % v případě společnosti Heze Huayi Chemical Co. Limited a 37,4 % v případě společnosti Puyang Cleanway Chemicals Limited.
               
            
         
      
      2.4.   Závěr ohledně dumpingu v období přezkumného šetření
      
      
         
         
         
            
               
                  (48)
               
               
                  Komise zjistila, že během přezkumného šetření pokračovali čínští vyvážející výrobci ve vývozu TCCA do Unie za dumpingové ceny.
               
            
         
      
      3.   Důkazy o pravděpodobnosti přetrvání dumpingu
      
      
         
         
         
            
               
                  (49)
               
               
                  Komise analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, pokud by opatření zanikla. Posoudila přitom volnou čínskou kapacitu, atraktivitu trhu Unie a chování čínských vývozců na trzích třetích zemí.
               
            
         
      
      a)   Výroba a volná kapacita v ČLR
      
      
         
         
         
            
               
                  (50)
               
               
                  V prvním přezkumu před pozbytím platnosti byla volná kapacita pro výrobu TCCA v ČLR odhadnuta na 180 000 tun ročně (18). Podle žádosti o přezkum byla v roce 2015 celková čínská výrobní kapacita odhadována na 278 000 tun (19). Čínská výroba v období přezkumného šetření byla odhadována na přibližně 145 000 tun, z toho 125 000 tun představoval vývoz (20) a přibližně 20 000 tun domácí spotřeba (21). Celková volná kapacita tak činila okolo 130 000 tun, což je téměř trojnásobek spotřeby v Unii uvedené v tabulce 1 níže. Jeden z výrobců z Japonska jakožto srovnatelné země na základě svých informací o trhu odhadl volnou kapacitu v ČLR jako menší, tedy na přibližně 50 000 tun ročně. Tyto údaje však nebylo možno ověřit. V každém případě však na základě dostupných údajů není pochyb o tom, že čínská volná kapacita pro výrobu TCCA je značná a snadno přesahuje celkovou spotřebu v Unii (ta se mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření pohybovala přibližně mezi 41 000 a 48 000 tunami).
               
            
         
      
      b)   Atraktivita trhu Unie a chování čínských výrobců na trzích třetích zemí
      
      
         
         
         
            
               
                  (51)
               
               
                  Atraktivitu trhu Unie odráží skutečnost, že přes platná antidumpingová opatření objem čínského vývozu do Unie dále rostl. Z ČLR bylo v období přezkumného šetření do Unie vyvezeno 28 000 tun TCCA, přičemž v období šetření v rámci původního šetření to bylo 21 500 tun.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (52)
               
               
                  Trh Unie je po USA druhým největším trhem TCCA na světě, takže je vzhledem ke své velikosti (objemu obchodních příležitostí) přitažlivý.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (53)
               
               
                  Na základě databáze čínského vývozu Komise zjistila, že během období přezkumného šetření směřovalo do Unie zhruba 23 % čínského vývozu. Při porovnání průměrných vývozních cen (FOB v Číně) Komise zjistila, že přibližně 47 % objemu prodeje z Číny do ostatních zemí světa bylo prodáno za průměrné ceny, které jsou nižší než průměrná vývozní cena do Unie (22). Tento vývoz činí 46 100 tun, a dosahuje tedy celkového objemu spotřeby v Unii. Na základě databáze čínského vývozu Komise rovněž zjistila, že většinu tohoto prodeje (kolem 85 %, tj. 40 000 tun) uskutečnili čínští vyvážející výrobci, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství (tj. společnosti, na něž se v současné době vztahují nejvyšší antidumpingová cla na trhu Unie). Proto je značně pravděpodobné, že by po pozbytí platnosti opatření byly tyto objemy přesměrovány na trh Unie, protože v jejich případě představuje odstranění poměrně vysokých cel ještě silnější motivaci.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (54)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že trh Unie je přitažlivý pro čínské vyvážející výrobce TCCA z hlediska cen i své velikosti a že po zrušení stávajících antidumpingových opatření by na trh Unie bylo se vší pravděpodobností přesměrováno přinejmenším 40 000 tun čínské TCCA prodávané za dumpingové ceny.
               
            
         
      
      c)   Závěr týkající se dumpingu a pravděpodobnosti přetrvání dumpingu
      
      
         
         
         
            
               
                  (55)
               
               
                  Zjištění ze šetření prokázala, že čínští výrobci nadále prodávali TCCA na trh Unie za dumpingové ceny. Komise rovněž zjistila, že ČLR má v rámci výroby dotčeného výrobku značné volné kapacity. Trh Unie navíc zůstává pro čínské vyvážející výrobce přitažlivý vzhledem ke své značné velikosti a relativně vysokým cenám.
               
            
         
      
      D.   ÚJMA
      
      1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (56)
               
               
                  Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii tři výrobci (23).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (57)
               
               
                  V průběhu šetření Komise zjistila, že jeden z těchto výrobců, Inquide S.A.U., by neměl být považován za část „výrobního odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, protože tento výrobce byl sám čistým dovozcem výrobku označeného za dumpingový. Z údajů uvedených v jeho odpovědi na dotazník vyplynulo, že tato společnost dovážela dotčený výrobek, že dovezený objem přesáhl objem vyráběný v Unii a že tento dovoz nebyl dočasné povahy.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (58)
               
               
                  Na základě těchto skutečností se Komise rozhodla, že tuto společnost nebude považovat za část výrobního odvětví Unie. V praxi toto rozhodnutí znamená, že k údajům týkajícím se této společnosti nebylo při stanovování ukazatelů újmy relevantních pro situaci výrobního odvětví Unie přihlédnuto. Objem prodeje společnosti Inquide S.A.U. však byl použit při stanovení celkové spotřeby v Unii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (59)
               
               
                  V důsledku vyloučení Inquide S.A.U. a z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací jsou údaje týkající se dvou dotčených výrobců z Unie podávány ve formě indexů nebo rozpětí.
               
            
         
      
      2.   Spotřeba v Unii
      
      
         
         
         
            
               
                  (60)
               
               
                  Spotřeba v Unii byla stanovena podle ověřeného objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, ověřeného objemu prodeje společnosti Inquide S.A.U. a objemu dovozu (úroveň TARIC) na trh Unie hlášených Eurostatu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (61)
               
               
                  Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:
                  
                     Tabulka 1
                  
                  
                     Spotřeba v Unii
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              Objem (v tunách)
                           
                           
                              41 217
                           
                           
                              44 446
                           
                           
                              44 637
                           
                           
                              48 662
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 108
                              
                           
                           
                              
                                 108
                              
                           
                           
                              
                                 118
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat (Comext), údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (62)
               
               
                  Spotřeba v Unii se setrvale zvyšovala a od roku 2013 do období přezkumného šetření celkově vzrostla o 18 %. To mělo závažné dopady na některé ukazatele újmy, jak je uvedeno níže.
               
            
         
      
      3.   Dovoz z dotčené země
      
      3.1.   Objem dovozu z Čínské lidové republiky a jeho podíl na trhu
      
      
         
         
         
            
               
                  (63)
               
               
                  Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:
                  
                     Tabulka 2
                  
                  
                     Objem a podíl dovozu z ČLR na trhu
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              Objem dovozu (v tunách)
                           
                           
                              17 021
                           
                           
                              23 457
                           
                           
                              22 589
                           
                           
                              28 095
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 138
                              
                           
                           
                              
                                 133
                              
                           
                           
                              
                                 165
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl na trhu (v %)
                           
                           
                              41,3
                           
                           
                              52,8
                           
                           
                              50,6
                           
                           
                              57,7
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat (Comext).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (64)
               
               
                  Během posuzovaného období se dovoz TCCA z ČLR celkově zvýšil jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu. Jedinou malou výjimkou byl rok 2015, kdy objem dovozu ve srovnání s předchozím rokem mírně poklesl, což bylo odrazem stagnace spotřeby na trhu Unie v daném roce, jak je uvedeno v tabulce 1. Po tomto poklesu však v období přezkumného šetření dovoz následně významně vzrostl (ve srovnání s rokem 2015 o více než 24 %). Srozumitelně řečeno, dynamický nárůst spotřeby, jak je uveden v tabulce 1, byl téměř zcela absorbován vzrůstajícím dovozem z ČLR.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (65)
               
               
                  Souběžně s tím se od roku 2013 značně zvyšoval podíl dovozu z ČLR – mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření významně vzrostl o více než 16 procentních bodů.
               
            
         
      
      3.2.   Dovozní ceny z dotčené země a cenové podbízení
      
      
         
         
         
            
               
                  (66)
               
               
                  Průměrné dovozní ceny z dotčené země do Unie se vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 3
                  
                  
                     Průměrná cena dovozu z ČLR
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              Průměrná cena CIF na hranici Unie (EUR za tunu)
                           
                           
                              1 262
                           
                           
                              1 174
                           
                           
                              1 445
                           
                           
                              1 308
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index (2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 93
                              
                           
                           
                              
                                 115
                              
                           
                           
                              
                                 104
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat (Comext).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (67)
               
               
                  Průměrné dovozní ceny z ČLR v posuzovaném období mírně kolísaly, přičemž celkově vzrostly o 4 %. Tento vývoj může být do určité míry odrazem meziročních změn v sortimentu výrobků (24).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (68)
               
               
                  Údaje z databáze čínského vývozu (25) však odhalily jinou cenovou strukturu. V referenčním období se průměrná cena vývozu TCCA do Unie v USD fakticky snížila o 9 %. To naznačuje, že zvýšení cen bylo důsledkem kolísání směnného kurzu, a nikoli odrazem cenové politiky čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie, jak prvně naznačovaly údaje Eurostatu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (69)
               
               
                  Ceny dovozu z ČLR se během celého posuzovaného období s výjimkou roku 2015 pohybovaly pod úrovní cen výrobního odvětví Unie. Pro určení, zda docházelo k cenovému podbízení, vycházela Komise při svém výpočtu z průměrné vývozní ceny CIF z ČLR získané z Eurostatu, příslušně upravené směrem nahoru o cla a náklady po dovozu (26). Tyto ceny dotčeného výrobku byly porovnány s váženou průměrnou cenou výrobního odvětví Unie upravenou na úroveň cen ze závodu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (70)
               
               
                  Srovnání ukázalo, že v období přezkumného šetření se ceny dovozu z ČLR, bez zohlednění platného antidumpingového cla, podbízely vůči cenám výrobního odvětví Unie o 2 %–4 %.
               
            
         
      
      4.   Dovoz z jiných třetích zemí
      
      4.1   Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu
      
      
         
         
         
            
               
                  (71)
               
               
                  V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu do Unie z třetích zemí kromě ČLR během posuzovaného období, pokud jde o objem a podíl na trhu:
                  
                     Tabulka 4
                  
                  
                     Dovoz z jiných třetích zemí
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              Objem (v tunách)
                           
                           
                              659
                           
                           
                              853
                           
                           
                              655
                           
                           
                              1 874
                           
                        
                        
                           
                              Podíl na trhu (v %)
                           
                           
                              1,6
                           
                           
                              1,9
                           
                           
                              1,5
                           
                           
                              3,9
                           
                        
                        
                           
                              Průměrná cena (v EUR za tunu)
                           
                           
                              1 466
                           
                           
                              1 359
                           
                           
                              1 706
                           
                           
                              1 438
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat (Comext).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (72)
               
               
                  Jak z hlediska objemu, tak podílu na trhu byl dovoz do Unie z jiných zemí než z ČLR v letech 2013 až 2015 zanedbatelný a v období přezkumného šetření se v procentních bodech mírně zvýšil. Pokud jde o cenovou úroveň tohoto dovozu, může být pozorovaný vývoj do určité míry odrazem meziročních změn v sortimentu výrobků. Je ovšem třeba zdůraznit, že průměrná cena dovozu z jiných třetích zemí nebyla nikdy tak nízká jako čínské ceny.
               
            
         
      
      5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie
      
      5.1.   Obecné poznámky
      
      
         
         
         
            
               
                  (73)
               
               
                  V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (74)
               
               
                  Pro účely stanovení újmy Komise nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, jelikož výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení představují pouze dva výrobci. Komise posuzovala ekonomické ukazatele na základě údajů týkajících se těchto dvou výrobců, s výjimkou investic a návratnosti investic, které byly k dispozici pouze u jedné společnosti.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (75)
               
               
                  Ekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita, náklady práce, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, jednotkové prodejní ceny, jednotkové náklady, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Jsou analyzovány níže.
               
            
         
      
      5.2.   Ukazatele újmy
      
      5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
      
      
         
         
         
            
               
                  (76)
               
               
                  Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 5
                  
                  
                     Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index objemu výroby
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 113
                              
                           
                           
                              
                                 129
                              
                           
                           
                              
                                 132
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Index výrobní kapacity
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 115
                              
                           
                           
                              
                                 120
                              
                           
                           
                              
                                 120
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Míra využití výrobní kapacity
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 98
                              
                           
                           
                              
                                 107
                              
                           
                           
                              
                                 110
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie (2013 = 100).
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (77)
               
               
                  Od roku 2013 výrobci v Unii postupně zvyšovali objem výroby a instalovanou kapacitu v reakci na zvyšující se poptávku, jak ukazuje tabulka 1 výše. Lze říci, že od roku 2015 využívá výrobní odvětví Unie svou kapacitu v plném rozsahu. Toto optimální využívání výrobních zařízení se příznivě projevilo v nižších výrobních nákladech, a v důsledku toho v ziskovosti výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno níže.
               
            
         
      
      5.2.2.   Objem prodeje, podíl na trhu
      
      
         
         
         
            
               
                  (78)
               
               
                  Objem prodeje výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 6
                  
                  
                     Objem prodeje a podíl na trhu
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Objem prodeje (index 2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 90
                              
                           
                           
                              
                                 99
                              
                           
                           
                              
                                 95
                              
                           
                        
                        
                           
                              Podíl na trhu
                           
                           
                              40 %–50 %
                           
                           
                              35 %–45 %
                           
                           
                              35 %–45 %
                           
                           
                              30 %–40 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Eurostat (Comext), údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (79)
               
               
                  Celkový prodej výrobního odvětví Unie klesl mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření o 5 %, ačkoli se spotřeba v témže období zvýšila o 18 %. Výsledkem je, že se podíl výrobního odvětví Unie na trhu rok od roku podstatně snižoval. Naproti tomu čínští vyvážející výrobci ve stejné době svůj podíl na trhu a objem vývozu podstatně zvýšili, jak vyplývá z tabulky 2.
               
            
         
      
      5.2.3.   Zaměstnanost a produktivita
      
      
         
         
         
            
               
                  (80)
               
               
                  Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 7
                  
                  
                     Zaměstnanost a produktivita
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Počet zaměstnanců (index 2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 105
                              
                           
                           
                              
                                 110
                              
                           
                           
                              
                                 112
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Produktivita (index 2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 107
                              
                           
                           
                              
                                 117
                              
                           
                           
                              
                                 119
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (81)
               
               
                  Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2013 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 12 %. Produktivita vyjádřená objemem výroby na zaměstnance v posuzovaném období vzrostla o 19 %.
               
            
         
      
      5.2.4.   Náklady práce
      
      
         
         
         
            
               
                  (82)
               
               
                  Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 8
                  
                  
                     Průměrné náklady práce na zaměstnance
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Náklady práce na zaměstnance (index 2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                           
                              
                                 94
                              
                           
                           
                              
                                 96
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (83)
               
               
                  Průměrné náklady práce na zaměstnance se mezi roky 2013 a 2014 snížily o 4 % a až do období přezkumného šetření se držely na poměrně stálé úrovni.
               
            
         
      
      5.2.5.   Ceny prodeje a faktory ovlivňující ceny
      
      
         
         
         
            
               
                  (84)
               
               
                  Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:
                  
                     Tabulka 9
                  
                  
                     Prodejní ceny a náklady na prodávané zboží výrobního odvětví Unie
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Průměrná jednotková cena (index 2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 102
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 104
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Hodnota prodaného zboží (index 2013 = 100)
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 97
                              
                           
                           
                              
                                 98
                              
                           
                           
                              
                                 95
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (85)
               
               
                  Do roku 2015 zůstaly jednotkové ceny TCCA v EU v průměru poměrně stabilní a během období přezkumného šetření se mírně zvýšily, konkrétně o 4 %. Toto zvýšení do určité míry odráží vliv sortimentu výrobků (viz poznámka pod čarou 24 výše).
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (86)
               
               
                  Vzhledem k rostoucímu objemu výroby a vývoji cen surovin klesly jednotkové náklady na prodané zboží během posuzovaného období o 5 %.
               
            
         
      
      5.2.6.   Zásoby
      
      
         Tabulka 10
      
      
         Zásoby
      
      
         
         
         
         
         
         
            
               
                   
               
               
                  2013
               
               
                  2014
               
               
                  2015
               
               
                  OPŠ
               
            
            
               
                  Konečný stav zásob (v tunách)
               
               
                  4 500
               
               
                  2 696
               
               
                  2 821
               
               
                  3 940
               
            
            
               
                  
                     Index (2013 = 100)
                  
               
               
                  
                     100
                  
               
               
                  
                     60
                  
               
               
                  
                     63
                  
               
               
                  
                     88
                  
               
            
            
               
                  
                     Zdroj: Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (87)
               
               
                  Mezi rokem 2013 a 2014 se stav zásob snížil o 40 % a v roce 2015 zůstal ve stejném rozsahu. Vyšší úroveň zásob na konci období přezkumného šetření je odrazem zvýšení prodeje během téhož období.
               
            
         
      
      5.2.7.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál
      
      
         
         
         
            
               
                  (88)
               
               
                  Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobce v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:
                  
                     Tabulka 11
                  
                  
                     Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic
                  
                  
                     
                     
                     
                     
                     
                     
                        
                           
                               
                           
                           
                              2013
                           
                           
                              2014
                           
                           
                              2015
                           
                           
                              OPŠ
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (index)
                              
                           
                           
                              
                                 – 100
                              
                           
                           
                              
                                 – 46
                              
                           
                           
                              
                                 – 73
                              
                           
                           
                              
                                 13
                              
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Investice (index 2014 = 100)
                                  (*1)
                              
                           
                           
                              
                                 —
                              
                           
                           
                              
                                 100
                              
                           
                           
                              
                                 198
                              
                           
                           
                              
                                 66
                              
                           
                        
                        
                           
                              Návratnost investic (rozpětí)
                           
                           
                              – 20 % až – 10 %
                           
                           
                              – 10 % až 0 %
                           
                           
                              – 20 % až – 10 %
                           
                           
                              0 % až 10 %
                           
                        
                        
                           
                              
                                 Zdroj: Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie.
                           
                        
                     
                  
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (89)
               
               
                  Ziskovost výrobního odvětví Unie stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost výrobního odvětví Unie postupně zlepšovala a během období přezkumného šetření dosáhla kladných hodnot. Ziskovost je však mnohem nižší, než je cílový zisk zjištěný v původním šetření, který byl stanoven na úrovni zisku dosahovaného výrobním odvětvím Unie v případě neexistence dumpingu působícího újmu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (90)
               
               
                  Období od roku 2013 do roku 2015 se vyznačovalo nízkou ziskovostí a zápornou návratností investic. Nejnovější údaje poukazují na návrat k mírným pozitivním výsledkům. Značný tlak na ceny, který během roku 2013 a období přezkumného šetření vyvíjel na výrobní odvětví Unie rostoucí dovoz z ČLR, bránil výrobnímu odvětví Unie v plném využití výhod dynamického růstu spotřeby v Unii. Jak je uvedeno výše v 64. bodě odůvodnění, tento růst byl téměř zcela pohlcen dumpingovým dovozem z ČLR.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (91)
               
               
                  Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svoji činnost. Čistý peněžní tok se v průběhu posuzovaného období několikrát zvýšil. Podstatné zvýšení peněžního toku lze vysvětlit především změnami provozního kapitálu.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (92)
               
               
                  Úrovně pozorované od roku 2014 do období přezkumného šetření odrážejí nejen standardní investiční sazby pokrývající průběžnou údržbu a nezbytnou výměnu strojových součástí, ale i investice do zlepšení produktivity a výrobních procesů.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (93)
               
               
                  Návratností investic se rozumí zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě fixních aktiv. Stejně jako v případě ostatních finančních ukazatelů se i návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku vyvíjela pozitivně, ale stále ani zdaleka nedosahuje přiměřených cílů.
               
            
         
      
      5.2.8.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu
      
      
         
         
         
            
               
                  (94)
               
               
                  Zjištěná dumpingová rozpětí podstatně převyšovala nepatrnou hodnotu (de minimis) a současnou úroveň opatření (viz 2., 4. a 47. bod odůvodnění výše). Navíc platí, že vzhledem k volné kapacitě a cenám dovozu z ČLR (viz 50. a 66. bod odůvodnění) nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (95)
               
               
                  Původní opatření byla uložena v říjnu 2005. Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění výše, během období přezkumného šetření nedosáhlo výrobní odvětví Unie ani zdaleka 10 % cílového zisku stanoveného v původním šetření (27). S přihlédnutím k celkové situaci výrobního odvětví Unie a k vývoji dovozu z ČLR za poslední roky lze učinit závěr, že výrobní odvětví Unie navzdory platným antidumpingovým clům nedokázalo tyto účinky v plné míře překonat.
               
            
         
      
      5.3.   Závěr k situaci výrobního odvětví Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (96)
               
               
                  Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Řada ukazatelů, zejména finančních ukazatelů, se během posuzovaného období zlepšila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (97)
               
               
                  Uvedené ukazatele však nelze vnímat izolovaně. Ztráta podílu na trhu, klesající objem prodeje a nedostatečná ziskovost analyzované ve vztahu se situací poměrně příznivé spotřeby potvrzují, že se dalo rozumně předpokládat, že pokud by neexistoval dumpingový dovoz, získalo by výrobní odvětví Unie marži blízkou 10 % obratu, jež je v tomto odvětví považována za přiměřenou za normálních obchodních podmínek. Pozitivní trend ve výrobě, kapacitě a ziskovosti je navíc třeba přičíst rozhodnutím výrobního odvětví Unie investovat do dalších výrobních zařízení a racionálnějšímu využívání stávajícího strojního zařízení. Toto optimální využívání kapacity lze také vysvětlit rostoucím vývozem na trhy třetích zemí.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (98)
               
               
                  Tento vývoj ve spojení s výrazným nárůstem čínského dumpingového dovozu vedou k závěru, že i přes pozitivní tendenci pozorovanou u některých faktorů újmy se výrobní odvětví Unie, ačkoli během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu, stále nachází ve zranitelné situaci, kdy by se nedokázalo vyrovnat s novým nárůstem dumpingového dovozu z ČLR.
               
            
         
      
      E.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY
      
      1.   Předběžné poznámky
      
      
         
         
         
            
               
                  (99)
               
               
                  Jak je uvedeno v 96. až 98. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, ale jeho situace je stále riziková.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (100)
               
               
                  Za účelem určení pravděpodobnosti obnovení újmy, pokud by opatření vůči ČLR byla zrušena, byly analyzovány tyto prvky: a) dostupnost volné kapacity vyvážejících výrobců z ČLR; b) atraktivita trhu Unie a vývozní chování čínských výrobců na trzích třetích zemí; c) pravděpodobný dopad dovozu TCCA z ČLR.
               
            
         
      
      2.   Volná kapacita v ČLR
      
      
         
         
         
            
               
                  (101)
               
               
                  ČLR je největším výrobcem TCCA na světě a ke konci roku 2015 představovala přibližně 57 % celkové celosvětové výrobní kapacity. Z analýzy provedené v 50. bodě odůvodnění vyplynulo, že v období přezkumného šetření překračovala odhadovaná dostupná volná kapacita v Číně celkovou spotřebu v Unii ve značném rozsahu. V této souvislosti je důležité uvést, že na základě informací získaných ze žádosti o přezkum a potvrzených i spolupracujícími vyvážejícími výrobci z Japonska je trh Unie hned po USA druhým největším na světě.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (102)
               
               
                  Vzhledem k uvedeným aspektům by čínští vyvážející výrobci v případě zrušení opatření s velkou pravděpodobností přesměrovali svoji výrobu na trh Unie.
               
            
         
      
      3.   Atraktivita trhu Unie a vývozní chování čínských výrobců na trzích třetích zemí
      
      
         
         
         
            
               
                  (103)
               
               
                  Atraktivitu trhu Unie dokládá skutečnost, že přes platná antidumpingová opatření objem čínského vývozu na trh Unie v posuzovaném období rychle rostl. Z ČLR bylo v období přezkumného šetření do Unie vyvezeno 28 000 tun TCCA, přičemž v roce 2013 to bylo 17 000 tun.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (104)
               
               
                  Komise také zjistila, že během období přezkumného šetření směřovalo na trh Unie přibližně 23 % čínského vývozu. Naproti tomu ze shromážděných důkazů vyplynulo, že přibližně 47 % objemu prodeje z Číny do ostatních zemí světa bylo prodáno za průměrné ceny, které byly nižší než průměrná vývozní cena na trh Unie. Tento objem vývozu je zhruba srovnatelný s celou spotřebou v Unii.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (105)
               
               
                  Pokud by opatření pozbyla platnosti, jak je uvedeno v 53. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, by se zvýšenou pravděpodobností přesměrovali objem vývozu na trh Unie, protože u tohoto vývozu představuje odstranění poměrně vysokých cel ještě silnější motivaci.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (106)
               
               
                  Z uvedených důvodů dospěla Komise k závěru, že trh Unie je přitažlivý pro čínské vyvážející výrobce jak z hlediska cen, tak své velikosti.
               
            
         
      
      4.   Dopad čínského dumpingu na výrobní odvětví Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (107)
               
               
                  Při posuzování pravděpodobného dopadu čínského dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie provedla Komise simulaci k posouzení pravděpodobného dopadu čínského dovozu na toto odvětví. Za předpokladu spíše mírného prodeje a poklesu výroby o 5 000 tun v důsledku zvýšení čínského dovozu TCCA by jednotkové výrobní náklady vzrostly o 7,1 %, což by ještě zhoršilo situaci výrobců v Unii a přivedlo je do ztráty.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (108)
               
               
                  Vedle toho nelze vyloučit, že další dovoz z Číny by zvýšil i cenový tlak na trh Unie. Jak je uvedeno v 70. bodě odůvodnění, dovozní ceny čínských vyvážejících výrobců na trhu Unie se již dnes podbízejí vůči cenám výrobního odvětví Unie o 2 %–4 %. V pravděpodobné situaci, že by cena uvedeného dalšího dovozu byla stejná, by se negativní dopad na výrobní odvětví Unie dále zhoršil.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (109)
               
               
                  Ziskovost, ačkoli se vyvíjí pozitivně, je stále příliš nízká pro zajištění dlouhodobé finanční udržitelnosti. Zisky byly generovány v situaci navyšování výroby, která nebyla reflektována z hlediska podílu na trhu. Mohlo se tedy důvodně předpokládat, že by výrobní odvětví Unie dále amortizovalo pevné náklady vůči většímu objemu výroby.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (110)
               
               
                  Je důležité uvést, že dovoz TCCA z jiných zemí do EU není dostatečný k tomu, aby mohl být považován za faktor významný pro současnou situaci výrobního odvětví Unie.
               
            
         
      
      5.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení újmy
      
      
         
         
         
            
               
                  (111)
               
               
                  Na základě výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by vedlo k opětovnému výskytu újmy pro výrobní odvětví Unie.
               
            
         
      
      F.   ZÁJEM UNIE
      
      1.   Předběžné poznámky
      
      
         
         
         
            
               
                  (112)
               
               
                  V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících opatření vůči ČLR nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, a to včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.
               
            
         
      
      2.   Zájem výrobního odvětví Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (113)
               
               
                  Vzhledem k závěrům o situaci výrobního odvětví Unie uvedeným v 96. až 98. bodě odůvodnění výše a v souladu s argumenty pro pravděpodobné obnovení újmy stanovené ve 111. bodě odůvodnění Komise shledala, že by pozbytí platnosti stávajících opatření vedlo ke zhoršení rizikové hospodářské situace unijního odvětví výroby TCCA, které se jen s obtížemi vyrovnává s rostoucím dumpingovým dovozem z ČLR a jehož situace není v porovnání s vyvážejícími výrobci z ČLR zdaleka rovnocenná.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (114)
               
               
                  Pokračování opatření by bylo pro výrobní odvětví Unie tedy prospěšné, protože by se mohlo lépe zotavit z účinků pokračujícího dumpingu. Naopak zrušení opatření by zastavilo ozdravování výrobního odvětví Unie, vážně ohrozilo jeho životaschopnost, a v důsledku toho by vystavilo riziku jeho existenci, čímž by došlo k oslabení nabídky a konkurenceschopnosti na trhu.
               
            
         
      
      3.   Zájem dovozců
      
      
         
         
         
            
               
                  (115)
               
               
                  Při zahájení řízení bylo kontaktováno čtrnáct známých dovozců/distributorů, jedenáct evropských národních sdružení a dvě celoevropská sdružení. Jeden dovozce ze Španělska odpověděl na dotazník.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (116)
               
               
                  Tento obchodník nakoupil během období přezkumného šetření velké množství TCCA z ČLR (6 % celkového dovozu). Rovněž nakoupil menší množství TCCA od dodavatelů v Unii. Divize TCCA je součástí větší obchodní divize, která v roce 2015 tvořila 35 % celkového obratu této společnosti. V období přezkumného šetření vykázala tato společnost v souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu, zisk, ale nakonec dostatečně nevysvětlila, jak tento zisk stanovila. Společnost nesouhlasí s pokračováním opatření, ale na podporu svého názoru nepředložila přesvědčivé argumenty.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (117)
               
               
                  Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění, v průběhu šetření se Komise rozhodla nepovažovat jednoho z žadatelů, Inquide S.A.U., za část výrobního odvětví Unie, protože tento výrobce byl sám čistým dovozcem výrobku označeného za dumpingový. Toto rozhodnutí bylo sděleno společnosti Inquide S.A.U., jež proti němu neměla námitek. Společnost Inquide S.A.U. však zdůraznila, že bez ohledu na rozhodnutí Komise svoji podporu pokračování opatření uložených na dovoz TCCA z ČLR nezměnila.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (118)
               
               
                  Za absence dalších informací šetření neodhalilo, že by pokračování opatření mělo pro tohoto dovozce, či dovozce obecně jakýkoli významný nepříznivý dopad.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (119)
               
               
                  Na základě dostupných informací a vzhledem k tomu, že neexistují žádné informace/důkazy svědčící o opaku, proto Komise dospěla k závěru, že zachování opatření nemá žádný významný negativní dopad na dovozce v Unii.
               
            
         
      
      4.   Zájem uživatelů
      
      
         
         
         
            
               
                  (120)
               
               
                  Při zahájení řízení byly zaslány dotazníky 39 zjištěným uživatelům. Žádný uživatel na dotazník neodpověděl. Vzhledem k nulové reakci nebylo možné vyvodit o zájmu uživatelů žádné závěry. Jelikož nebyly poskytnuty žádné nové informace, lze stále považovat za relevantní podporu vyjádřenou ze strany uživatelů těmto opatřením, jak je uvedeno v 91. bodě nařízení o prvním přezkumu před pozbytím platnosti, tj. že by pokračování opatření nemělo nepříznivý dopad na konkurenceschopnost na trhu Unie, ale naopak by odvětví uživatelů umožnilo širší výběr dodavatelů vzájemně si konkurujících za tržní ceny.
               
            
         
      
      5.   Závěr ohledně zájmu Unie
      
      
         
         
         
            
               
                  (121)
               
               
                  S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování opatření na dovoz TCCA z ČLR.
               
            
         
      
      G.   POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
      
      
         
         
         
            
               
                  (122)
               
               
                  Všechny strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě zamýšlela Komise zachovat stávající opatření vůči ČLR. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro předložení připomínek k poskytnutým informacím. Žádná ze zúčastněných stran připomínky k poskytnutým informacím nepředložila.
               
            
         
      
      H.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
      
      
         
         
         
            
               
                  (123)
               
               
                  Z výše uvedených úvah vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz TCCA pocházející z ČLR, uložená prováděcím nařízením (EU) č. 1389/2011, měla být zachována.
               
            
         
      
      
         
         
         
            
               
                  (124)
               
               
                  Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal žádné stanovisko,
               
            
         
      
      PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
      Článek 1
      1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny trichlorisokyanurové a jejích preparátů, rovněž uváděné pod mezinárodním nechráněným názvem (INN) „symklosen“, v současnosti kódů KN ex 2933 69 80 a ex 3808 94 20 (kódy TARIC 2933698070 a 3808942020), pocházející z Čínské lidové republiky.
      2.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, činí pro výrobky vyrobené těmito společnostmi:
      
         
         
         
         
            
               
                  Společnost
               
               
                  Sazba antidumpingového cla
               
               
                  Doplňkový kód TARIC
               
            
            
               
                  Hebei Jiheng Chemical Co. Limited
               
               
                  8,1 %
               
               
                  A604
               
            
            
               
                  Puyang Cleanway Chemicals Limited
               
               
                  7,3 %
               
               
                  A628
               
            
            
               
                  Heze Huayi Chemical Co. Limited
               
               
                  3,2 %
               
               
                  A629
               
            
            
               
                  Zhucheng Taisheng Chemical Co. Limited
               
               
                  40,5 %
               
               
                  A627
               
            
            
               
                  Liaocheng City Zhonglian Industry Co. Ltd.
               
               
                  32,8 %
               
               
                  A998
               
            
            
               
                  Všechny ostatní společnosti
               
               
                  42,6 %
               
               
                  A999
               
            
         
      
      3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.
      4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.
      Článek 2
      Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
      
         Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
         V Bruselu dne 4. prosince 2017.
         
            
               Za Komisi
            
            
               předseda
            
            Jean-Claude JUNCKER
         
      
      
      
         (1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.
      
         (2)  Nařízení Rady (ES) č. 1631/2005 ze dne 3. října 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky a Spojených států amerických a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 261, 7.10.2005, s. 1).
      
         (3)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 855/2010 ze dne 27. září 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1631/2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející mimo jiné z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 254, 29.9.2010, s. 1).
      
         (4)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1389/2011 ze dne 19. prosince 2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 346, 30.12.2011, s. 6).
      
         (5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 569/2014 ze dne 23. května 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1389/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 157, 27.5.2014, s. 80).
      
         (6)  Liaocheng City Zhonglian Industry Co. Ltd.
      
         (7)  Juancheng Kangtai Chemical Co. Ltd.
      
         (8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/392 ze dne 9. března 2015, kterým se zastavuje pro „nového vývozce“ přezkum prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1389/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky, opětovně se ukládá clo z dovozu daného vývozce a ukončuje se celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 65, 10.3.2015, s. 18).
      
         (9)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 117, 2.4.2016, s. 9).
      
         (10)  Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51). Toto nařízení bylo zrušeno a nahrazeno základním nařízením.
      
         (11)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 476, 20.12.2016, s. 6).
      
         (12)  Třetí známý výrobce v Unii odevzdal pouze částečně vyplněný dotazník.
      
         (13)  Po zahájení řízení Komise vyloučila jednoho výrobce z definice výrobního odvětví Unie (viz oddíl D.1, definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii).
      
         (14)  Odhadovaný na přinejmenším 10 000 tun za rok.
      
         (15)  Dva spolupracující vyvážející výrobci informovali Komisi o třetím výrobci TCCA v Japonsku, společnosti Nankai Chemical Co. Ltd.
      
         (16)  Podle spolupracujících japonských výrobců prodává TCCA na japonském trhu pouze ČLR. Podle databáze čínského vývozu prodala ČLR do Japonska v období přezkumného šetření přibližně 1 500 tun TCCA.
      
         (17)  Podle žádosti o přezkum činí běžné clo 4,6 % u kódu HS 2933 69 a 4,9 % u kódu HS 3808 94.
      
         (18)  Prováděcí nařízení (EU) č. 1389/2011, ve 35. bodě odůvodnění (Úř. věst. L 346, 30.12.2011, s. 6).
      
         (19)  
      
         Zdroj: CEFIC (Evropská rada chemického průmyslu) a informace, které mají žadatelé o trzích, s. 38 žádosti o přezkum.
      
         (20)  Databáze čínského vývozu.
      
         (21)  Žádost o přezkum, strana 33.
      
         (22)  Průměrné čínské vývozní ceny se v závislosti na zemi určení značně lišily. Nejvyšší ceny byly zjištěny v zemích, jako jsou USA, Brazílie, Argentina a Jihoafrická republika (v sestupném pořadí podle objemu prodeje). Hlavní destinace s cenami nižšími, než jsou vývozní ceny do Unie, byly v sestupném pořadí Mexiko, Indonésie, Thajsko, Indie a Vietnam. V databázi čínského vývozu je pro TCAA jeden kód KN, což znamená, že o přesném sortimentu výrobků (tablety vs. granule/prášek) nejsou žádné informace. Podle údajů Eurostatu však většinu čínského vývozu do Unie tvořily granule, tj. levnější forma dotčeného výrobku, a pro účely tohoto přezkumného šetření jsou za dotčený výrobek považovány všechny formy TCCA, a proto by to nemělo mít vliv na výsledné srovnání cen.
      
         (23)  Ercros S.A., Inquide S.A.U. a 3VSIGMA.
      
         (24)  Dotčený výrobek se vyrábí v různých formách, které spadají do dvou hlavních kategorií: výrobky ve formě granulí a prášku a naproti tomu tablety. Ceny tablet jsou vyšší než ceny výrobků ve formě granulí a/nebo prášku. To znamená, že ceny dotčeného výrobku se mohou lišit v závislosti na rozdílu ve složení daného sortimentu výrobků. Jinými slovy, sortiment výrobků obsahujících vyšší podíl tablet bude dražší v porovnání se sortimentem výrobků, které obsahují vyšší podíl granulí a prášku.
      
         (25)  Databáze čínského vývozu obsahuje ceny na úrovni FOB. Tyto ceny byly upraveny směrem nahoru o průměrné náklady na dopravu do Unie, jakož i náklady po dovozu, tak, aby výsledkem byl odhad ceny franko přístav určení v Unii. Odhad těchto nákladů je uveden v 41. bodě odůvodnění.
      
         (26)  Čínské vývozní ceny CIF byly upraveny o 6 %–8 %.
      
         (*1)  V roce 2013 nebyly uskutečněny žádné investice.
      
         (27)  Nařízení (ES) č. 1631/2005.
      
      
         PŘÍLOHA
         Platná obchodní faktura zmíněná v čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, v tomto formátu:
         
            
            
            
               
                  
                     1.
                  
                  
                     Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který vystavil obchodní fakturu.
                  
               
            
         
         
            
            
            
               
                  
                     2.
                  
                  
                     Toto prohlášení:
                     „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) kyseliny trichlorisokyanurové prodané na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a sídlo společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.
                     Datum a podpis“
                  
               
            
         
      
      
   

Top


Tento web používá soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace o cookies.
✔ O.K.